4.12.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/55

(1)

Rada nařízením (ES) č. 2164/98 (2) uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých širokospektrálních antibiotik, jmenovitě na amoxicilinový trihydrát, ampicilinový trihydrát a cefalexin kódů KN ex 2941 10 10, ex 2941 10 20 a ex 2941 90 00 pocházející z Indie, které nejsou v odměřených dávkách nebo ve formách či baleních pro maloobchodní prodej („dotčený výrobek“). Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 0 % a 12 % pro jednotlivé vývozce se sazbou zbytkového cla ve výši 14,6 % pro nespolupracující vývozce.

(2)

Po uložení konečných opatření přijala Komise od indického výrobce dotčeného výrobku, společnosti Nestor Pharmaceuticals Limited („žadatele“), žádost o zahájení urychleného přezkumu nařízení Rady (ES) č. 2164/98 podle článku 20 základního nařízení. Žadatel prohlásil, že není spojen s žádným dalším vývozcem dotčeného výrobku v Indii. Navíc tvrdil, že nevyvážel dotčený výrobek během původního období šetření (tedy od 1. července 1996 do 30. června 1997), ale vyvážel dotčený výrobek do Společenství až po uplynutí tohoto období. Na základě výše uvedených skutečností požadoval, aby pro něj byla v případě poskytnutí subvence zavedena samostatná sazba cla.

(3)

Komise přezkoumala důkaz předložený žadatelem a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 20 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co bylo příslušnému výrobnímu odvětví Společenství umožněno vyjádřit se, zahájila Komise prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) urychlený přezkum nařízení (ES) č. 2164/98 s ohledem na žadatele.

(4)

Výrobek, jehož se tento přezkum týká, je stejný jako výrobek, na nějž se vztahuje nařízení (ES) č. 2164/98.

(5)

Šetření subvencování pokrývalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 („období šetření přezkumu“).

(6)

Komise úředně navrhla žadateli a vládě Indie („VI“), aby zahájili šetření. Navíc poskytla dalším zúčastněným stranám možnost, aby písemně vyjádřily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Komise však žádná stanoviska ani žádost o slyšení neobdržela.

(7)

Komise poslala žadateli dotazník a do stanoveného termínu obdržela úplnou odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla všechny ověřovací návštěvy v prostorách žadatele v Novém Dillí a v Hyderabadu.

(8)

Protože žadatel nepožádal o přezkum zjištění o újmě, přezkum se omezil pouze na subvencování.

(9)

Komise přezkoumala stejné režimy subvencí, jaké byly analyzovány v původním šetření. Přezkoumala také, zda žadatel použil jiné režimy subvencí nebo přijal subvence ad hoc týkající se dotčeného výrobku.

(10)

Žadatel byl schopen uspokojivě prokázat, že nebyl přímo ani nepřímo spojen se žádným z indických vyvážejících výrobců podléhajících platným vyrovnávacím opatřením s ohledem na dotčený výrobek.

(11)

Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek během původního období šetření, tzn. od 1. července 1996 do 30. června 1997, a že jej začal vyvážet do Společenství až po tomto období.

Žadatel nebyl navíc během původního šetření individuálně prošetřován z jiných důvodů než pro odmítnutí spolupráce s Komisí.

V důsledku toho se potvrzuje, že žadatel by měl být považován za nového vývozce. Proto Komise podle článku 20 základního nařízení zkoumala, zda by pro žadatele mohlo být stanoveno samostatné vyrovnávací clo.

(12)

Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise a dále získaných v průběhu šetření byly prošetřovány následující režimy:

(13)

Bylo zjištěno, že žadatel získal příspěvek v rámci režimu DEPBS na poexportním základu. Podrobný popis režimu je uveden v odstavci 4.3. Vývozní a dovozní politiky 2002–2007 („Politika EXIM 02-07“) a v kapitole 4 Příručky postupů, ve svazku I 2002–2007 („HOP I 02-07“) (4). Politika EXIM 02-07 je založena na zákonu o zahraničním obchodu (rozvoji a řízení) 1992 (č. 22 z roku 1992).

(14)

K účasti v tomto režimu je oprávněn jakýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce. Může požádat o úvěry DEPBS, které se vypočítají jako procentní podíl z hodnoty výrobků vyvážených podle tohoto režimu. Uvedené sazby DEPBS stanovily indické orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů („SION“) s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů do vyváženého výrobku a celních poplatků za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(15)

Aby byla společnost způsobilá pro příspěvky v rámci tohoto režimu, musí vyvážet. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce učinit u indických orgánů prohlášení uvádějící, že vývoz probíhá podle režimu DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány při odeslání doklad o nakládce pro vývoz. Tento doklad popisuje mimo jiné velikost úvěru DEPBS, který má být pro tuto vývozní transakci přidělen. V tomto okamžiku vývozce ví, jaký příspěvek obdrží. Jakmile celní orgány vydají doklad o nakládce pro vývoz, VI již nemá žádnou rozhodovací pravomoc týkající se přidělení úvěru DEPBS. Příslušná sazba DEPBS pro výpočet příspěvku je sazba použitá v okamžiku, kdy je učiněno vývozní prohlášení. Proto nelze výši příspěvku upravovat zpětně.

(16)

Bylo také zjištěno, že podle indických účetních norem lze úvěry DEPBS po splnění vývozního závazku účtovat na akruálním základě jako příjem v komerčních účtech.

(17)

Tyto úvěry lze použít pro zaplacení celních poplatků za následující dovoz jakéhokoli zboží, jehož dovoz není omezen, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovážené na základě těchto úvěrů lze prodat na domácím trhu (po připočtení daně z obratu) nebo použít jiným způsobem.

Úvěry DEPBS jsou volně převoditelné a platné po období 12 měsíců od data vydání.

(18)

Žádost o úvěr DEPBS se může vztahovat až 25 vývozních transakcí a při elektronickém podání na neomezené množství vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují žádné přísné lhůty, protože období uvedená v kapitole 4.47 HOP I 02-07 se vždy počítají z nejnovějších vývozních transakcí zahrnutých v příslušné žádosti o DEPBS.

(19)

Hlavní rysy režimu DEPBS se od původního šetření nezměnily. Režim je subvencí stanovenou zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti. Proto bylo během původního šetření stanoveno, že je považován za specifický a vyrovnatelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(20)

V původním šetření byla částka subvence DEPBS počítána na základě nejlepších informací, které byly dostupné podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení a časově přepočtená sazba DEPBS byla považována za odpovídající sazbu subvence. V důsledku spolupráce žadatele, která je považována za změnu okolností ve smyslu čl. 22 odst. 4 základního nařízení, by tato metodologie neměla být používána k jeho újmě.

(21)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše vyrovnatelných subvencí počítána z hlediska příspěvků připadajících na příjemce a bylo zjištěno, že totéž platilo během období šetření. V této souvislosti bylo zvažováno, že příspěvek připadá na příjemce v okamžiku, kdy je podle tohoto režimu provedena vývozní transakce. V tomto okamžiku se VI zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Jak je uvedeno ve výše uvedeném 15. bodu odůvodnění, jakmile celní orgány vydají prohlášení o nakládce pro vývoz uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPBS, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemá VI žádnou volnost, zda subvenci udělit či nikoli, a nemá ani volnost vzhledem k výši subvence. Navíc, jak je uvedeno výše ve stejném bodu odůvodnění, žádná změna sazby DEPBS mezi skutečným vývozem a vydáním licence DEPBS nemá zpětný vliv na výši poskytnutého příspěvku. Jak je dále uvedeno výše v 16. bodu odůvodnění, mohou společnosti podle účetních norem Indie zaúčtovat úvěry DEPBS na akruálním základě jako příjem v okamžiku vývozní transakce. Na závěr, vzhledem ke skutečnosti, že si je společnost vědoma, že dostane subvenci na základě režimu DEPBS a také příspěvky na základě jiných režimů, je z hlediska konkurenceschopnosti ve výhodnějším postavení, protože může na subvence reagovat nabídkou nižších cen.

(22)

Důvodem pro uložení vyrovnávacího cla je však náprava nerovných obchodních praktik na základě nedovoleného konkurenčního zvýhodnění. Z hlediska výše uvedené skutečnosti se považuje za vhodné zhodnotit příspěvek v rámci DEPBS jako součet úvěrů získaných při všech vývozních transakcích provedených podle tohoto režimu během období šetření. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vzniklé k získání subvence sníženy.

(23)

Žadatel tvrdil, že pro výpočet rozpětí subvence jsou v tomto šetření relevantní pouze úvěry DEPBS vzniklé při vývozních transakcích dotčeného výrobku. V DEPBS však neexistuje žádný závazek omezující používání úvěrů DEPBS na bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak, úvěry DEPBS jsou volně převoditelné, mohou být dokonce i prodány a použity pro dovoz jakéhokoli neomezeně dováženého zboží (vstupní materiály dotčeného výrobku patří do této kategorie) s výjimkou investičního majetku. V důsledku toho může dotčený výrobek využívat všech vytvořených úvěrů DEPBS.

(24)

Žadatel dále tvrdil, že by daň z obratu splatná při převodu úvěrů DEPBS měla být při stanovení výše subvence odečtena jako náklad. Daň z obratu však není náklad, který nutně vzniká pro oprávnění k získání subvence nebo pro získání subvence ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Daň z obratu je pouze důsledkem čistě komerčního rozhodnutí zbavit se již získaného úvěru DEPBS tím, že se prodá místo toho, aby se použil bez daně z obratu pro úhradu cel splatných pro další dovozy. Poplatky za žádost o získání úvěrů DEPBS však byly chápány jako nutné náklady a byly odečteny.

(25)

Částka celkové subvence (čitatel) byla přidělena pro celkové vývozní prodeje během zkoumaného období šetření (jmenovatel) podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení, protože tato subvence nebyla poskytnuta pro množství, která byla zpracována, vyrobena, vyvezena nebo přepravena. Rozpětí subvence pro žadatele podle tohoto režimu bylo 3,3 %.

(26)

Bylo stanoveno, že žadatel získá příspěvek spočívající v částečném osvobození od daně z příjmu na zisky z vývozních prodejů během zkoumaného období šetření. Právní základ tohoto osvobození je stanoven v oddílu 80HHC zákona o dani z příjmu z roku 1961.

(27)

Oddíl 80HHC zákona o dani z příjmu z roku 1961 byl pro vyměřovací období 2005–2006 (tzn. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) zrušen. V důsledku toho nepřinese tento režim žadatelům po 31. březnu 2004 žádné výhody. Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení není proto tento režim vyrovnáván.

(28)

Bylo zjištěno, že žadatel nezískal příspěvky na základě RPB, který byl dne 1. března 1997 zrušen a nahrazen svým následným režimem DEPBS.

(29)

Bylo zjištěno, že žadatel nedovezl v rámci režimu REPCG žádný investiční majetek, a proto tento režim nevyužil.

(30)

Bylo zjištěno, že se žadatel nenacházel v OPV a nepracoval podle režimu VZJ, a proto tento režim nevyužil.

(31)

Bylo zjištěno, že žadatel získal během zkoumaného období šetření podle tohoto režimu příspěvky. Podrobný popis režimu je součástí odstavců 4.1.1 až 4.1.7 politiky EXIM 02-07 a kapitol 4.1 až 4.30 HOP I 02-07.

(32)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci–vývozci a prodejci–vývozci „vázaní na“ podporující zpracovatele.

(33)

ALS pro fyzické vývozy umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů, které musejí být fyzicky obsaženy ve výsledném vyváženém zboží. Za účelem ověření indickými orgány je vývozce právně vázán vést „pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání dováženého zboží v souladu s licencí“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02-07), tzn. rejstřík skutečné spotřeby. Dovozní příspěvek i vývozní povinnost, které z hlediska objemu a hodnoty stanoví VI, jsou zdokumentovány na licenci. Kromě toho mají být odpovídající transakce v době vývozu a dovozu zdokumentovány státními úředníky odpovídajícími za licenci. Objem vývozu povolený podle tohoto režimu určuje VI na základě standardních norem, tzn. SION, které mají odrážet nejúčinnější možné využití pro vytvoření referenčního množství výsledného vyváženého výrobku. Normy SION, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku, jsou zveřejněny v HOP II 02-07. Dovážené vstupní materiály nejsou převoditelné a musejí být použity pro výrobu výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předem stanoveném časovém rámci (18 měsíců se dvěma možnými prodlouženími v délce 6 měsíců pro každý z nich).

(34)

V průběhu zkoumaného šetření bylo zjištěno, že vstupní materiály bezcelně dovážené žadatelem na základě tohoto režimu podle dovozního příspěvku SION přesáhly materiál potřebný k vytvoření referenčního množství vyváženého výrobku. SION pro dotčený výrobek proto nebyl dostatečně přesný. Žadatel navíc nevedl rejstřík skutečné spotřeby podle své reálné spotřeby. Místo toho do rejstříku nesprávně zaznamenával spotřebu podle velkorysejších norem SION stanovených VI, přestože ve skutečnosti spotřeboval pro referenční vývozní výrobu méně vstupního materiálu. Žadatel ani VI nebyli schopni prokázat, že osvobození od dovozního cla nevedlo k nadměrnému vrácení.

(35)

Osvobození od vývozních cel je subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního rozhodnutí, tzn. finanční příspěvek VI, jímž byl žadatel zvýhodněn. Kromě toho jsou ALS pro fyzické vývozy subvencí stanovenou zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a vyrovnatelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(36)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I podbodu i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. VI účinně neuplatnila svůj ověřovací systém nebo postup, jímž by se potvrdilo, zda a v jakých dávkách byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II bod 4 základního nařízení) a u režimů navracení u náhradních vstupů (příloha III část II bod 2 základního nařízení). Normy SION pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a nelze je považovat za ověřovací systém skutečné spotřeby. Nebyla provedena účinná kontrola založená na správně vedeném rejstříku skutečné spotřeby. VI neprovedla ani další přezkoumání na základě skutečných vstupů, který by běžně měl být při absenci účinně použitého ověřovacího systému proveden (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrnému vrácení.

(37)

Po zveřejnění žadatel prohlásil, že ALS pro fyzické vývozy fungovaly jako povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů. Aniž by poskytl nový konkrétní důkaz nebo zdůvodnění svých nároků, odůvodňoval své jednání tím, že VI provedla správné ověření v souladu se základním nařízením. Za tímto účelem žadatel odkazoval na následující prvky ověření, které měla VI k dispozici: údajné přesné normy SION pro dotčený výrobek, množstevní informace o vstupním materiálu a výsledných výrobcích ve vývozních a dovozních dokladech (prohlášení o nakládce pro vývoz, dovozní celní prohlášení), dovozní rejstřík vývozních a dovozních závazků podle ALS pro fyzické vývozy, rejstřík skutečné spotřeby (viz výše 33. bod odůvodnění), Certifikační knihu vývozu oprávněného ke clu („DEECB“) a další ověřovací mechanismy, které používají indické orgány pro správu spotřebních daní (např. ochranná opatření, aby nebyly požadovány žádné úvěry na spotřební daň na vstupní materiály (úvěry „CENVAT“) neoprávněně pro vstupní materiál dovážený bez cla podle ALS). Dále argumentoval tím, že Komise měla číselně vyjádřit nepřesnost norem SION. Kromě toho žadatel tvrdil, že není třeba prokazovat u každé dodávky spojení mezi dováženými materiály a výslednými výrobky, aby byl ověřovací systém v souladu se základním nařízením. Závěrem žadatel prohlásil, že Komise je vázána výsledky minulých šetření, a nemůže proto použít vyrovnávácí opatření na režim ALS.

(38)

Postoj žadatele souhrnně popsaný výše v 37. bodu odůvodnění nemění závěry Komise týkající se ALS pro fyzické vývozy. Žadatel nevyvrátil, že v tomto případě podle skutečnosti, nikoli podle práva, VI účinně nepoužila ověřovací systém skutečné spotřeby. Během šetření bylo na základě údajů o skutečné spotřebě, které poskytl žadatel, zjištěno, že SION pro dotčený výrobek není dostatečně přesná (viz 34. bod odůvodnění výše). Žadatel si je této skutečnosti vědom, a potvrdil to během šetření prováděného ověřovacím týmem. Úkolem Komise není zjistit přesnou míru nepřesnosti SION, ale pouze na základě dostatečných důkazů vyvrátit údajnou přesnost standardních norem. Žadatel dále neposkytl žádný důkaz, že vedl záznamy nebo jinou dokumentaci pro účely ověření ALS provedeného VI, které odrážejí jeho skutečnou spotřebu, tzn. nejen standardní očekávanou spotřebu. Pro účely ověření množství spotřebovaného při vývozu výrobků tedy VI vycházela z nepřesných standardních norem. To Komise považuje za nedostatečné ke splnění požadavků účinného ověřovacího systému podle příloh II a III základního nařízení.

(39)

Žadatel nezdůvodnil, že kontroly spotřební daně úvěrů CENVAT poskytují jakékoli informace o souvislosti mezi vstupním materiálem a výslednými vyváženými výrobky. V důsledku toho Komise tyto kontroly nepovažuje za součást ověřovacího systému podle příloh II a III základního nařízení. Politikou EXIM 02-07 byla dále zrušena DEECB, a tak již nemůže tvořit vhodný ověřovací prvek, na rozdíl od tvrzení žadatele. Kromě tohoto nebylo zdůvodněno, že skutečné údaje o spotřebě žadatel zaznamenal do DEECB. Nebyl poskytnut žádný důkaz o tom, že VI účinně použila jakýkoli jiný režim pro zjištění souvislosti mezi dovezenými vstupními materiály a výslednými vyváženými výrobky s potřebnou přesností, tzn. jiným způsobem než na základě příliš velkorysých standardních norem. V tomto smyslu by mělo být uvedeno, že ověřovací systém by měl být vždy založen na konkrétní dodávce, aby odrážel normu stanovenou politikou EXIM 02-07, jak je uvedeno výše v 33. bodu odůvodnění. Jen taková norma navíc umožňuje kontrolním orgánům ověřit, zda jsou splněna přísná pravidla pro režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů. Mělo by být připomenuto, že podle přílohy I pásm. i) základního nařízení je systém navracení povolen jen v konkrétních případech a mimo jiné pouze během dvouletého období mezi dovozem náhradních vstupů a vývozem.

(40)

Závěrem, Komise není vázána žádným precedentem vztahujícím se k ALS pro fyzické vývozy. Režim nebyl nikdy analyzován na základě skutečností srovnatelných s fakty zjištěnými v průběhu tohoto šetření, zejména z hlediska nepřesnosti SION pro dotčený výrobek.

(41)

V důsledku absence povoleného režimu navracení nebo navracení u náhradních vstupů spočívá vyrovnatelný příspěvek v osvobození od celkových dovozních cel běžně splatných při dovozu.

(42)

Částka subvence byla vypočtena na základě osvobození od dovozního cla (základního cla a dalšího zvláštního dodatečného cla) za materiál dovezený na základě ALS pro fyzické vývozy pro dotčený výrobek během období kontrolního šetření s poplatky nezbytně vzniklými k získání subvence a odečtenými podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení (čitatel). Tato částka byla propočtena na celkový vývozní obrat vytvořený dotčeným výrobkem během zkoumaného období šetření podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení (jmenovatel), neboť tato subvence nebyla přidělena vzhledem k množství zpracovanému, vyrobenému, vyvezenému nebo přepravenému. Na základě toho byla získána subvence ve výši 22 %.

(43)

S přihlédnutím k poznatkům týkajícím se výše uvedených režimů je částka vyrovnatelných subvencí pro žadatele následující:

(44)

Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení by částka vyrovnávacího cla měla být nižší než celková částka vyrovnatelných subvencí, pokud by toto nižší clo mělo být odpovídající pro odstranění újmy způsobené průmyslovému odvětví Společenství. V původním šetření byla stanovena průměrná úroveň odstranění újmy ve výši 14,6 %. Žadatel nepožadoval přezkoumání zjištění o újmě. Proto částka vyrovnávacího cla v současném přezkumu nesmí překročit původně stanovené limity úrovně odstranění újmy.

(45)

Na základě zjištění plynoucích z tohoto kontrolního šetření se má za to, že dovoz dotčených výrobků vyrobených a vyvezených žadatelem do Společenství by měl dále podléhat vyrovnávací celní sazbě odpovídající úrovni odstranění újmy, jak byla stanovena během původního šetření.

(46)

Vzhledem k tomu, že je tato celní sazba již použitelná na všechny společnosti, které nebyly jednotlivě zmíněny v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2164/98, toto nařízení by nemělo být změněno. Urychlený přezkum týkající se žadatele by měl být proto ukončen.

(47)

Žadatel a VI byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vyšel záměr ukončit urychlený přezkum. Byl jim také dán přiměřený čas, aby se vyjádřili. VI žádné vyjádření neposkytla. Poznámky žadatele ke zveřejnění, které se týkají pouze ALS pro fyzické vývozy, byly zohledněny, jak je uvedeno výše v 37. až 40. bodu odůvodnění,