—

Žalobce v tomto ohledu uvádí, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu přiměřenosti finančních oprav tím, že uplatňuje neoprávněně paušální opravu v rozporu s čl. 52 odst. 2 nařízení 1306/2013 (2), a právo na řádnou správu, jelikož nepřezkoumalo s náležitou péčí posouzení rizik předložená španělskými orgány. Tento první důvod se dělí na následující části, které dokládají, jak jednotlivě, tak posuzované vcelku, nepřiměřenost uplatněné finanční opravy.

—

—

Komise pochybila, jelikož: i) nezohlednila, že při kontrolách na místě inspektoři kontrolovali požadavek měření hnojišť a vedení evidence hospodářství; ii) při auditu nedošlo k žádnému měření nebo kontrole na místě, které by dokládaly nesrovnalosti na straně příjemců či pochybení, kterých se mohli inspektoři dopustit při prováděných kontrolách; iii) označila za nedostatek v rozsahu a kvalitě kontrol PPH 1 to, co mohlo být případně označeno pouze za nedostatek v klíčové kontrole „oznamování výsledků“, kterou již Komise konkrétně posoudila v souhrnné zprávě.

—

—

Komise se dopustila dvojího nesprávného posouzení při hodnocení PPH 3: i) Komise pochybila, když bez faktického základu vycházejícího z kontrol na místě provedených při auditu předpokládala, že na pozemcích zemědělských podniků v kontrolním vzorku byly planě rostoucí rostlinné druhy, u nichž bylo třeba přijmout plány ochrany; ii) pochybila, když vyžadovala, aby zemědělci a chovatelé splnili přímo přílohu II směrnice, aniž by existovaly plány, které předem stanoví opatření na ochranu, jež budou případně nezbytná; iii) Komise pochybila, když měla za to, že by bylo možné uložit zemědělcům sankce za údajné přímé nesplnění směrnice a že jejich neuložení by způsobilo finanční újmu Unii.

—

—

V souvislosti s identifikací (PPH 7 a PPH 8) Komise pochybila v tom, že: i) nezohlednila zásadu přiměřenosti sankcí, když měla za to, že orgány Kastilie a Leónu měly sankcionovat zemědělce, pokud zvířata měla pouze jednu ušní známku (namísto dvou požadovaných předpisy), bez ohledu na počet ušních známek, které chyběly; ii) konstatovala, že uplatňování základní zásady unijního práva jako je zásada přiměřenosti sankcí záleží na provedení vnitrostátními orgány; iii) nezohlednila, že španělské orgány při inspekcích prováděli kontroly, které přinesly výsledek přinejmenším rovnocenný výsledku, který by vyplynul z uplatnění tolerance 20 % ušních známek, kterou Komise připouští u jiných členských států.

—

V souvislosti s registrací (PPH 7 a PPH 8) Komise pochybila v tom, že: i) připsala nepřiměřený význam nedostatku, i když prostřednictvím konzultace Base de Datos de Ganado Nacional (celostátní databáze dobytka, BDGN) mohla kontroly zopakovat a ověřit počet zvířat v zemědělských podnicích; ii) nezohlednila, že navzdory údajným nedostatkům v kontrole audit neukázal případy, kdy by se zemědělec dopustil porušení, za která lze uložit sankci, takže nemohla vzniknout újma pro finanční zájmy Unie.

—

—

Komise pochybila, protože: i) podpis příjemce není v čl. 72 odst. 1 písm. a) bodě i) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 požadován; ii) seznam pozemků již byl obsažen v dokladech ke kontrole způsobilosti, která probíhala souběžně, takže neexistovalo finanční riziko pro unijní rozpočet. Kromě toho nejde o požadavek stanovený výslovně uvedeným prováděcím nařízením Komise; iii) neexistence detailů o krajinných prvcích již byla uložena na tabletu-PC před kontrolami a Komise neprokázala, že opominutí prvků, které nebyly změněny, znamená vyšší riziko spáchání porušení nebo neodhalení porušení.

—

—

Komise pochybila, když ab inicio odmítla výpočet rizika založený na extrapolaci kontrol provedených v roce 2018 tím, že i) popírá věrohodnost metody výpočtu rizika; ii) tvrdí, že výpočet rizika nebyl založen na reprezentativním vzorku rizikového souboru, a iii) tvrdí, že kontroly nelze opakovat.

—

—

Komise pochybila, protože: i) nezohlednila mimořádný charakter paušálních oprav; ii) tvrdí, že paušální oprava je (přesný a vyčerpávající) výpočet rizika pro Fondy, nesrovnatelný s extrapolací navrhovanou v tomto případě; iii) přehnala finanční důsledky nedostatků v kontrolních systémech; iv) zobecnila výsledky izolovaných kontrol a prezentuje je jako nedostatky, které se údajně dotýkají celého souboru příjemců, a proto uplatnila paušální finanční opravu.

—

V tomto ohledu žalobce uvádí, že Komise pochybila, když nezohlednila, že tři extrapolace rizik předložené španělskými orgány a skutečnost, že prakticky veškeré nedostatky odpovídají určitým skupinám souboru, svědčí o tom, že paušální oprava je nepřiměřená. Komise tedy pochybila, když neuplatnila snížení podle čl. 12 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci 907/2014.