Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii

(COM(2021) 823 final – 2021/0433(CNS))

(2022/C 290/09)

Zpravodaj:	Krister ANDERSSON
Spoluzpravodaj:	Petru Sorin DANDEA

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 10. 2. 2022
Právní základ	článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	197/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1

Cílem návrhu Komise je provést v EU modelová pravidla GloBE zahrnutá v pilíři 2 inkluzivního rámce OECD/G20. EHSV vítá skutečnost, že Komise pracuje plně v souladu s mezinárodními jednáními a dohodami, a důrazně cíle Komise podporuje.

1.2

EHSV souhlasí s Komisí, že „účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění“. EHSV považuje za velmi důležité, aby jednání byla úspěšná a byla dokončena včas. K tomu, aby pravidla byla účinná a nenarušovala hospodářskou soutěž, je nezbytné společné celosvětové provádění bez gold-platingu.

1.3

EHSV rozhodně souhlasí s Komisí, že je „nezbytné zajistit jednotné provedení modelových pravidel OECD v EU“ a že „toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li právní předpisy přijaty centrálně a do vnitrostátního práva provedeny jednotně“.

1.4

Ačkoli je zásadní, aby již probíhaly odborné diskuse a přípravné práce na úrovni EU, EHSV konstatuje, že OECD stále pracuje na návrzích dalších podrobných pravidel a vyjasnění definic. Členské státy by proto měly věnovat pozornost všem doporučením a pracovním výsledkům z probíhajících jednání v rámci OECD a zahrnout je.

1.5

EHSV podporuje veškeré úsilí zaměřené na snížení nákladů na dodržování předpisů pro evropské podniky a daňové orgány při navrhování nového systému. Úplné provedení pilíře 2 bude složité a bude vyžadovat dlouhou dobu a značné úsilí ze strany podniků i daňových orgánů. Očekává se, že OECD v nadcházejících měsících představí důležitá pravidla týkající se „bezpečných přístavů“, zjednodušeného administrativního podávání atd., která by mohla zavedení nového daňového režimu usnadnit jak pro podniky, tak pro daňové orgány. Tato pravidla by měla být zahrnuta do směrnice.

1.6

EHSV se domnívá, že konkrétní daňová ustanovení přijatá parlamenty členských států jako záměrné pobídky k investicím a coby úsilí v oblasti zaměstnanosti by neměla být neutralizována modelovými pravidly. Je důležité podporovat dosažení zelenějšího a digitalizovaného hospodářství, přičemž úlohu v tomto procesu by měly sehrát i daně.

1.7

EHSV požaduje, aby směrnice obsahovala ustanovení, které umožní na spory týkající se pilíře 2 použít směrnici o řešení sporů alespoň mezi členskými státy.

1.8

Výbor souhlasí s ukládáním sankcí za nedodržování pravidel a vyzývá členské státy, aby prováděly důkladné daňové kontroly s cílem zajistit plný soulad s ustanoveními směrnice.

1.9

EHSV vyzývá k revizi unijního seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud jde o příslušný daňový balíček.

1.10

EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

2.   Obecné souvislosti a návrh Komise

2.1

Návrh směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii vypracovaný Komisí má za cíl provést modelová pravidla OECD ve vnitrostátním právu v zájmu vnitrostátního uplatňování globální minimální daně (OECD / inkluzivní rámec (modelová pravidla)) v EU prostřednictvím jednotných pravidel a jednotného provedení (1).

2.2

Století stará vnitrostátní a mezinárodní pravidla zdanění již nevyhovují některým z nových obchodních modelů, které se používají dnes. Mnoho podniků nemá v řadě zemí fyzické zastoupení a v těchto jurisdikcích neplatí daně z příjmů právnických osob ve stejném rozsahu jako podniky, jež zde fyzické zastoupení mají (2).

2.3

Veřejné rozpočty byly po finanční krizi v letech 2008–2009 pod tlakem. Všechny tyto faktory přispěly k postupu navrženému OECD s cílem řešit erozi základu daně a přesouvání zisku.

2.4

V návaznosti na projekt OECD z roku 2015 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku se členové inkluzivního rámce G20/OECD dohodli na řešení problému, jak se vypořádat se stále většími daňovými výzvami vyplývajícími z digitalizace ekonomiky.

2.5

Dohodnutý balíček zahrnuje dva pilíře a vztahuje se na společnosti ve všech sektorech. Pilíř 2 se zabývá obchodními skupinami s ročním obratem skupiny ve výši nejméně 750 milionů EUR. Pilíř 1 ukládá částečné přerozdělení daňových práv ve prospěch tržních jurisdikcí a pilíř 2 zavádí minimální efektivní zdanění ve výši 15 % (3). Modelová pravidla OECD se skládají ze 70 stránek velmi složitých a technických pravidel, včetně 10 stránek definic, a umožňují „společný přístup“ ke globálnímu minimálnímu zdanění.

2.6

Pilíř 2 tvoří dvě vnitrostátní pravidla: i) pravidlo zahrnutí příjmů (Income Inclusion Rule, IRR) a ii) jeho pojistka, pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby (Under Taxed Payments Rule, UTPR). Tato pravidla jsou společně známá jako globální pravidla proti erozi základu daně (Global anti-Base Erosion rules, GloBE).

2.7

Návrh požaduje, aby nejvyšší mateřský subjekt uhradil dorovnávací daň, tj. schodek pro celou skupinu, v jurisdikci, ve které je rezidentem. Výnosy z daní budou následně vybírány touto jurisdikcí, což znamená, že zdanění a výnosy z daní jsou v jiné jurisdikci. Země nemají povinnost zvyšovat svou daňovou sazbu na minimální úroveň.

2.8

Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nachází v zemi, která nepřijala kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, uplatní se pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby, které vyžaduje, aby jurisdikce, ve kterých je tento nadnárodní podnik aktivní, provedly rovnocenné úpravy podle modelových pravidel, aby byl daňový závazek podniků ze skupiny upraven takovým způsobem, že bude vybrána celková dorovnávací daň.

2.9

Přidělení celkové dorovnávací daně jurisdikci je založeno na podílu jurisdikce na celkovém počtu zaměstnanců a hmotných aktivech skupiny v jurisdikcích, které přijaly ustanovení pravidla pro nedostatečně zdaněné platby.

2.10

Výpočet dorovnávací daně pro každou jurisdikci zahrnuje vyloučení vyňaté částky na základě ekonomické podstaty, což v konečném důsledku umožňuje zdanění určité částky příjmů pod minimální efektivní sazbou. Vyloučený příjem je zpočátku stanoven na součet 10 % místních mzdových nákladů a 8 % hodnoty hmotných aktiv využívaných místně, přičemž se během deseti let sníží na 5 % z každého ze základů.

2.11

Modelová pravidla OECD používají jako základ pro výpočet efektivní daňové sazby finanční výkazy, a to se zahrnutím složitých úprav. Rovněž poskytují jurisdikci možnost přijmout výpočet vnitrostátní minimální dorovnávací daně. V takovém případě je dorovnávací daň přidělena této jurisdikci a je jí i vybírána, a proto se žádné výnosy z daní nepřevádějí z této jurisdikce do jiné.

2.12

OECD již slíbila, že k modelovým pravidlům předloží v prvním čtvrtletí roku 2022 komentář, jímž se vyjasní výklad pravidel, a připravuje další pokyny či vyjasnění týkající se „bezpečných přístavů“ a administrativních pokynů. Lze očekávat další objasnění.

2.13

Zásadní význam pro to, aby se zabránilo narušením a zajistily rovné podmínky a evropská konkurenceschopnost, má společný globální výklad pravidel a provádění, které je jednotné co do obsahu a času (4).

2.14

Návrh Komise vychází z jejího sdělení Zdanění podniků pro 21. století a obsahuje pouze modelová pravidla GloBE zahrnutá v pilíři 2 inkluzivního rámce OECD/G20. Pilíř 1 není tak dobře propracován jako pilíř 2. Tato část balíčku rovněž může být předmětem směrnice EU (5).

2.15

Působnost směrnice je vymezena členskými subjekty nacházejícími se v Unii, které jsou součástí nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin s konsolidovaným výnosem skupiny ve výši přesahující 750 milionů EUR nejméně ve dvou ze čtyř předchozích let.

2.16

Směrnice stanoví, že za okolností, kdy se nejvyšší mateřský subjekt nachází mimo EU v jurisdikci, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo zahrnutí příjmů, se na všechny jeho členské subjekty v jurisdikcích s vhodným rámcem pro pravidlo pro nedostatečně zdaněné platby bude toto pravidlo vztahovat. Za těchto okolností budou dorovnávací dani v členském státě podléhat členské subjekty nadnárodní skupiny podniků, které se v daném členském státě nacházejí, a tato daň se rozděluje podle dvoufaktorového vzorce a vypočítává se ve vztahu k nízce zdaněnému příjmu členských subjektů nadnárodní skupiny.

2.17

Směrnice obsahuje pravidla pro určení „kvalifikovaného příjmu“, tj. upraveného příjmu, který bude zohledněn při výpočtu efektivní daňové sazby. Pro výpočet tohoto příjmu je nutné vycházet z čistého účetního zisku nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období. Provádějí se vymezené úpravy rozdílu mezi finančním účetnictvím a daňovým účetnictvím, jež jsou velmi složité. Hlavní úpravy se týkají požadavků, kdy mají být vykazovány příjmy/náklady, ale například ustanovení o nízké dani pro daňové režimy pro příjmy z patentů nejsou uznávány, zatímco zrychlené odpisy stálých aktiv jsou.

2.18

Jsou nastíněna pravidla pro výpočet „upravených zahrnutých daní“ členského subjektu za dané účetní období. Hlavní zásadou při přidělování zahrnutých daní je jejich přiřazení do jurisdikce, kde bylo dosaženo příslušných zisků podléhajících těmto daním. Aby byla tato zásada dodržována, směrnice rovněž stanoví zvláštní pravidla pro přeshraniční daně nebo pro případy stálé provozovny, transparentního subjektu, ovládané zahraniční společnosti, hybridního subjektu a daní z dividend.

2.19

Směrnice vymezuje efektivní sazbu jako poměr upravené zahrnuté daně členských subjektů skupiny k upravenému příjmu těchto členských subjektů skupiny dosaženému v konkrétní jurisdikci za určité účetní období. V souladu s globální dohodou a v zájmu zajištění provedení stanoví směrnice pro účely modelových pravidel GloBE minimální efektivní daňovou sazbu ve výši 15 %.

2.20

S cílem snížit náklady na dodržování předpisů v nízce rizikových situacích se zavádí vyloučení ohledně minimálních výší zisku založené na přístupu „de minimis“. Jedná se o případ, kdy zisky členských subjektů nadnárodní skupiny podniků v určité jurisdikci nepřekročí 1 milion EUR a výnosy jsou nižší než 10 milionů EUR.

2.21

Na fúze, akvizice, společné podniky a nadnárodní skupiny podniků s více mateřskými subjekty se vztahují zvláštní pravidla. Ta stanovují použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů na členy skupiny účastnící se fúze nebo rozdělení. Nabyde-li nebo prodá-li nadnárodní skupina podniků členský subjekt v rámci těchto pravidel, měl by být tento členský subjekt v průběhu roku považován za součást obou skupin s určitými úpravami hodnot atributů používaných pro uplatnění modelových pravidel GloBE (například zahrnuté daně, způsobilé mzdy, způsobilá hmotná aktiva nebo odložené daňové pohledávky podle pravidel GloBE).

2.22

Směrnice obsahuje pravidla týkající se režimů daňové neutrality a systémů daně z distribuce. Aby se zabránilo nezamýšleným výsledkům, jako je nepřiměřená dorovnávací daňová povinnost podle pravidla pro nedostatečně zdaněné platby v rámci nadnárodní skupiny podniků, stanoví směrnice zvláštní pravidla pro výpočet příjmu nejvyššího mateřského subjektu, pokud je takový subjekt průtokovým subjektem nebo podléhá režimu odčitatelných dividend (6).

2.23

Směrnice ukládá členskému subjektu nadnárodní skupiny podniků nacházejícímu se v členském státě povinnost podat informační přehled k dorovnávací dani, pokud ho nadnárodní skupina podniků nepodává v jiné jurisdikci, s níž má členský stát kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány, která by umožnila automatickou výměnu ročních informačních přehledů k dani. Požadované daňové přiznání musí být podáno do 15 měsíců od konce účetního období, k němuž se vztahuje.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá návrh směrnice předložený Komisí, jehož cílem je provést pilíř 2 v právním systému EU a napříč vnitřním trhem. EHSV důrazně podporuje a oceňuje skutečnost, že Komise při své činnosti zohledňuje mezinárodní diskuse a dohody. EHSV poznamenává, že podniků pod určitými prahovými hodnotami se dohoda netýká, ale že pravidla jsou obecná a podle OECD se budou vztahovat na stovky podniků. Každá obchodní skupina spadající do oblasti působnosti návrhu může mít mnoho stálých provozoven a dceřiných společností.

3.2

EHSV konstatuje, že ze všech zemí, které se účastnily jednání o inkluzivním rámci, s balíčkem nesouhlasily čtyři, naproti tomu 137 zemí globální dohodu podepsalo. Směrnice EU o minimálním zdanění může poskytnout další obranná opatření proti škodlivým praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku a EHSV podporuje a vždy podporoval cíle projektu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku v zájmu zajištění udržitelných veřejných financí v EU.

3.3

EHSV souhlasí s Komisí, že „účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění“. EHSV považuje za velmi důležité, aby jednání byla úspěšná a byla dokončena včas. K tomu, aby pravidla byla účinná a nenarušovala hospodářskou soutěž, je nezbytné společné celosvětové provádění.

3.4

EHSV se domnívá, že pilíř 1 a pilíř 2 inkluzivního rámce OECD/G20 by měly být považovány za komplexní a vzájemně provázaný balíček. Mimořádně důležitá je i důslednost při provádění obou pilířů. EHSV vybízí členské státy a Komisi, aby zvýšily své vyjednávací úsilí prostřednictvím OECD, aby byl pilíř 1 zaveden v celosvětovém měřítku co nejdříve.

3.5

EHSV souhlasí s Komisí, že jsou třeba opatření na úrovni EU a že je „nezbytné zajistit jednotné provedení modelových pravidel OECD v EU“. EHSV dále souhlasí, že „toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li právní předpisy přijaty centrálně a do vnitrostátního práva provedeny jednotně“ (7). EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby směrnice dodržovala základní práva a také povinnosti a pravomoci vyplývající ze Smlouvy.

3.6

Skutečnost, že se všechny členské státy jednání OECD o inkluzivním rámci účastnily nebo od té doby s jeho výsledkem souhlasily, usnadňuje postup v rámci EU. EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

3.7

Ačkoli je zásadní, aby již probíhaly odborné diskuse a přípravné práce na úrovni EU, EHSV konstatuje, že OECD stále pracuje na návrzích dalších podrobných pravidel a vyjasnění definic. Členské státy by proto měly věnovat pozornost všem doporučením a pracovním výsledkům z probíhajících jednání v rámci OECD a zahrnout je, jelikož by bylo dobré vyhnout se procesu změny směrnice. Obdobně je důležité, aby EU pečlivě zvážila načasování provádění jurisdikcemi třetích zemí.

3.8

EHSV podporuje rozhodnutí Komise stavět na rozsáhlých přípravných pracích provedených na mezinárodní úrovni a využít k vypracování momentálně posuzovaného návrhu posouzení dopadů provedené OECD, díky čemuž nebylo vypracováno nové posouzení dopadů, a tudíž nedošlo ke zdvojení práce. EHSV by však ocenil posouzení dopadů těch části směrnice, kterými je zajišťován soulad s právními předpisy EU. EHSV vyzývá k provedení takové analýzy a k jejímu zveřejnění.

3.9

EHSV bere na vědomí a chápe potřebu dodržovat požadavky právních předpisů EU. Nejjednodušší, byť ne nutně jedinou metodou je rozšíření ustanovení pravidla zahrnutí příjmů na čistě vnitrostátní situace.

3.10

EHSV souhlasí s Komisí, že je žádoucí zahrnout malý počet daňových poplatníků a že prahová hodnota 750 milionů EUR je „v souladu s modelovými pravidly OECD i s požadavky práva EU“ (8), a tudíž je dodržena zásada proporcionality. EHSV konstatuje, že tato prahová hodnota je v souladu pravidly pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí a směrnicí proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

3.11

EHSV souhlasí s Komisí, že minimální daňová sazba ve výši 15 % schválená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku „odráží rovnováhu mezi sazbami daně z příjmů právnických osob po celém světě“ (9). Je důležité dodržovat dohodu uzavřenou vládami, provést příslušná pravidla ve vnitrostátním právu a uložit podnikům, na které se působnost dohody vztahuje, povinnost zaplatit dorovnávací daň. EHSV rovněž v souladu s dohodou OECD podporuje zahrnutí vyňaté částky na základě ekonomické podstaty vycházející ze mzdových nákladů a hmotných aktiv a souhlasí s hodnocením Komise, že by se „praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku pravděpodobně nedařilo“ (10), kdyby byla vykonávána skutečná ekonomická činnost.

3.12

EHSV podporuje veškeré možné úsilí zaměřené na snížení nákladů na dodržování předpisů pro evropské podniky a daňové orgány při navrhování nového systému. Úplné provádění pilíře 2 bude složité a bude vyžadovat značné množství času a úsilí. Daňové orgány budou muset vyvinout systémy a postupy pro výpočet nových daňových povinností a výběr daní. Kromě toho bude zapotřebí odpovídající a vyškolený personál, má-li být zajištěno rychlé provedení při současném poskytnutí zdrojů pro další mezinárodní daňové pravomoci, jako jsou předběžná posouzení převodních cen a mechanismy řešení sporů. EHSV vyzývá daňové orgány, aby zahájily příslušné přípravné práce nebo s nimi pokročily, má-li být splněn harmonogram provádění (leden 2023).

3.13

EHSV požaduje, aby se na spory týkající se pilíře 2 vztahovala směrnice o řešení sporů, a to alespoň u sporů mezi členskými státy. Tato nová pravidla pro řešení daňových sporů platí od 1. července 2019. Jsou stanovena směrnicí Rady (EU) 2017/1852 (11) a přináší zásadní zlepšení v řešení daňových sporů, protože zajišťují, že podniky a občané mohou spory související s výkladem a uplatňováním daňových smluv řešit rychleji a účinněji.

3.14

EHSV v souladu s dohodou OECD podporuje vyloučení de minimis, které umožňuje osvobodit subjekt nadnárodního podniku, pokud zisky tohoto subjektu nepřesahují 1 milion EUR a výnosy jsou nižší než 10 milionů EUR. Je možné, že tento strop bude muset být časem revidován.

3.15

EHSV považuje za důležité, aby byla zamýšlená pravidla týkající se „bezpečných přístavů“ předložena s dostatečným předstihem, aby mohla být provedena do konečné směrnice. To je důležité, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži daňových poplatníků a správců daně.

3.16

EHSV souhlasí se záměrem, že by tato směrnice měla stanovit, že Komise bude posuzovat kritéria rovnocennosti, pokud jde o pravidlo zahrnutí příjmů, a že bude vytvořen seznam jurisdikcí třetích zemí, které kritéria rovnocennosti splňují. Tento seznam by byl pozměňován prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

3.17

EHSV bere na vědomí záměr oznámený francouzským předsednictvím Rady EU uzavřít jednání pokud možno před nadcházejícími francouzskými volbami v dubnu 2022. EU by měla pobízet své obchodní partnery, aby byli stejně ambiciózní.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Je důležité, aby jiná daňová ustanovení přijatá parlamenty členských států jako záměrné pobídky k investicím a coby úsilí v oblasti zaměstnanosti nebyla neutralizována modelovými pravidly. Pravidla platná po dlouhou dobu, například umožňující zrychlené odpisy fixních investic, pobídky pro činnosti v oblasti výzkumu a vývoje nebo novější iniciativy na podporu rozvoje zelenějšího a digitalizovanějšího hospodářství, by neměla být omezována. To platí jak pro iniciativy zaměřené na hospodářské oživení v souvislosti s pandemií, tak i pro budoucí technologický rozvoj, který by měl být podporován.

4.2

Provedení modelových pravidel GloBE v EU bude mít dopad na stávající pravidla podle směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, konkrétněji na pravidla týkající se ovládané zahraniční společnosti, jež by se mohla vzájemně ovlivňovat s pravidlem zahrnutí příjmů jakožto základním pravidlem pilíře 2. Ve sdělení Komise o zdanění podniků pro 21. století (12) se uvádí, že vlády přijímají nepřehledný systém opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a tato opatření stávající složitost dále zvyšují (13). Ačkoli směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem není nutné měnit (14), přezkum účinnosti a administrativní zátěže kombinovaných pravidel by mohl být přínosný jak pro správce daně, tak pro podniky.

4.3

EHSV sdílí pohled Komise, že provedení modelových pravidel GloBE v EU by mělo připravit půdu pro schválení dosud projednávaného návrhu na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků.

4.4

EHSV vyzývá k bedlivému sledování účinnosti pravidel a administrativních nákladů. Členské státy by se měly vyvarovat nadměrného používání daňových rozhodnutí, jsou-li škodlivá pro ustanovení globální dohody.

4.5

EHSV souhlasí s ukládáním sankcí za nedodržování pravidel a vyzývá členské státy, aby prováděly důkladné daňové kontroly s cílem zajistit plný soulad s ustanoveními směrnice.

4.6

EHSV vyzývá k revizi unijního seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud jde o provádění dohodnutého daňového balíčku OECD.

4.7

EHSV by rád zdůraznil, že spravedlivé zdanění nadnárodních podniků je dlouhodobým požadavkem široké veřejnosti, a očekává rychlou dohodu ohledně pilíře 2 v EU i celosvětově.

---

(1)  Směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii, COM(2021) 823 final.

(2)  Rozsah, v jakém některé z takzvaných „digitálních“ společností platí daně z příjmů právnických osob, a země, ve kterých je platí, analyzoval mimo jiné Matthias Bauer v článku s názvem „Digital Companies and Their Fair Share of Taxes: Myths and Misconceptions“ (Digitální společnosti a jejich spravedlivý podíl na daních: mýty a mylné představy), ECIPE, únor 2018, https://ecipe.org/publications/digital-companies-and-their-fair-share-of-taxes/?chapter=all

(3)  OECD/G20 Base Erosion and Profit Shifting Project: Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy Global – Anti-Base Erosion Model Rules (Pillar Two) – Inclusive Framework on BEPS (Projekt OECD/G20 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku: Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – Globální modelová pravidla proti erozi základu daně (druhý pilíř) – Inkluzivní rámec pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku), https://www.oecd.org/tax/beps/tax-challenges-arising-from-the-digitalisation-of-the-economy-global-anti-base-erosion-model-rules-pillar-two.pdf. Pro přehled viz rovněž Jefferson VanderWolk, Squire Patton Boggs, Global Minimum Taxation for Large Multinationals (Globální minimální zdanění pro velké nadnárodní podniky), https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:6884197871441207296/

(4)  USA mají vlastní režim globální minimální daně – globální nízce zdaněný příjem z nehmotného majetku (Global Intangible Low-Taxed Income, GILTI) –, ale současné právní předpisy jsou podle Komise v rozporu s ustanoveními pravidla zahrnutí příjmů. V USA probíhá reforma režimu GILTI, jež má zajistit jeho kompatibilitu s pilířem 2. OECD projedná s USA a členy inkluzivního rámce podmínky rovnocennosti reformovaného režimu GILTI a pilíře 2. Dokud tyto podmínky nebudou dohodnuty, mohou se evropské podniky ocitnout v konkurenční nevýhodě, přestože by uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněné platby představovalo určitou záštitu.

(5)  „Aby bylo zajištěno jeho jednotné uplatňování ve všech členských státech EU, včetně těch, jež nejsou členy OECD a neúčastní se inkluzivního rámce, navrhne Komise směrnici pro provedení pilíře 1 v EU.“ COM(2021) 251 final, s. 8.

(6)  Pokud jde o investiční subjekty, existují zvláštní pravidla pro stanovení efektivní daňové sazby, dorovnávací daň, možnost považovat je za daňově transparentní subjekty a možnost použít metodu zdanitelné distribuce.

Pokud jde o systémy daně z distribuce, směrnice stanoví, že v návaznosti na každoroční rozhodnutí podávajícího subjektu ve vztahu k členským subjektům podléhajícím způsobilému systému daně z distribuce se do výpočtu upravených zahrnutých daní příslušných členských subjektů zahrne daň z domnělé distribuce.

(7)  COM(2021) 823 final, s. 3.

(8)  COM(2021) 823 final, s. 3.

(9)  COM(2021) 823 final, s. 17.

(10)  COM(2021) 823 final, s. 18.

(11)  Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 29.

(12)  COM(2021) 251 final.

(13)  Viz stanovisko EHSV Zdanění podniků pro 21. století. Dosud nezveřejněno.

(14)  COM(2021) 823 final, s. 2.