Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práce z domova a rovnost žen a mužů – podmínky pro to, aby práce z domova neprohlubovala nerovnoměrné rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti mezi ženami a muži a aby byla hnací silou prosazování rovnosti žen a mužů

[průzkumné stanovisko na žádost portugalského předsednictví]

(2021/C 220/02)

Zpravodajka:	Milena ANGELOVA
Spoluzpravodajka:	Erika KOLLER

Žádost portugalského předsednictví Rady	dopis ze dne 26. 10. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	11. 3. 2021
Přijato na plenárním zasedání	24. 3. 2021
Plenární zasedání č.	559
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	219/10/18

1.   Závěry a doporučení

1.1.

I když je práce z domova dobře známou formou práce, její využívání výrazně podpořila pandemie COVID-19, která vedla k tomu, že více než třetina zaměstnaných lidí pracuje z domova, přičemž větší podíl představují ženy. (1) Vzhledem k tomu, že ženy obvykle zajišťují většinu péče a práce v domácnosti, považovaly práci z domova za jedinou možnost, jak tuto neplacenou práci sladit s placeným zaměstnáním. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) by chtěl upozornit na riziko využívání práce z domova jako možnosti, jak se zhostit dvojího břemene placené a neplacené práce. Vítá proto kampaň Evropské komise zaměřenou na boj proti genderovým stereotypům (2), opakuje, že je zapotřebí dosáhnout kulturní změny a odstranit jakékoli strukturální překážky s cílem zajistit rovnoměrnější rozdělení neplacených domácích prací, a vyzývá členské státy, aby urychleně a účinně provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

1.2.

Vzhledem k tomu, že během pandemie panují výjimečné podmínky, je nezbytné vyhodnotit souvislosti mezi prací z domova a rovností žen a mužů z obecnějšího a dlouhodobějšího hlediska. Během pandemie je práce z domova jakožto opatření na ochranu zdraví, pokud možno, povinná a je doplněna o řadu výjimečných a omezujících prvků. Za normální situace je práce z domova obvykle vykonávána dobrovolně s cílem umožnit zorganizovat práci tak, aby co nejlépe odpovídala celkovým cílům a potřebám podniků a organizací, vyhovovala potřebám zaměstnavatelů i zaměstnanců a respektovala právní a normativní rámec EU a členských států (3), jakož i výsledky sociálního dialogu, a to včetně všech praktických opatření stanovených v rámci pracovních a kolektivních smluv.

1.3.

Práce na dálku může v řadě ohledů přispět k rovnosti žen a mužů, a to například: vyšší účastí na trhu práce, větší pružností z hlediska úpravy pracovní doby a skloubení neplacených pečovatelských povinností s placeným zaměstnáním, což může zlepšit účast na trhu práce, zvýšením produktivity díky vyššímu výkonu, z geografického hlediska lepším sladěním mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil bez nutnosti stěhování na jiné místo, úsporou času a nákladů díky odstranění nebo omezení dojíždění atd. Zároveň práce na dálku obnáší určitá rizika a případné obtíže spojené s tím, že se pracovník stane v pracovním prostředí neviditelným, s nedostatkem formálních a neformálních podpůrných struktur, osobních kontaktů s kolegy a přístupu k informacím, možností k povýšení a odborné přípravě, jakož i s možným zhoršením genderových nerovností a zvýšeným rizikem násilí a obtěžování. Z hlediska žen to může dále prohloubit nerovnosti, jež existují mezi nimi a muži. Pro zmírnění těchto rizik je zapotřebí provést řádnou genderovou analýzu, neboť dokonce i politiky, které se zdají být genderově neutrální, mohou ve skutečnosti genderové hledisko opomíjet a mít na ženy negativní dopad. Je tedy nutné vynaložit veškeré úsilí, aby tento dopad byl pozitivní.

1.4.

EHSV bere na vědomí stávající právní a doplňkový rámec týkající se práce na dálku. Jedná se mimo jiné o směrnici o pracovní době, směrnici o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a autonomní rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o práci na dálku z roku 2002 a o digitalizaci z roku 2020. Konstatuje rovněž, že neexistuje konsolidovaný evropský rámec týkající se práce na dálku. Evropský parlament uvedl, že „k zajištění důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání v digitální ekonomice je nezbytný legislativní rámec, kterým se upraví podmínky práce na dálku v celé EU, což přispěje ke snižování nerovností a k řešení problému chudoby pracujících“. EHSV proto vzhledem k rychlému rozšiřování práce na dálku, povědomí o nových rizicích a získaným poznatkům doporučuje, aby bylo posouzeno, do jaké míry jsou stávající pravidla účinná. Zejména vyzývá sociální partnery, aby přezkoumali rámcovou dohodu o práci na dálku z roku 2002, a dali jí tak nový impuls.

1.5.

Sociální partneři mohou hrát významnou úlohu při prosazování práce na dálku způsobem, který přispívá k rovnosti žen a mužů a podporuje dobré pracovní podmínky a produktivitu, např. prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Vzhledem k široké škále pracovišť lze nejlepších výsledků dosáhnout pomocí opatření, jež budou uzpůsobena na úrovni podniků a pracovišť. I když o organizaci práce rozhodují zaměstnavatelé, sociální dialog je na pracovištích nezbytným prostředkem pro řešení otázek, jako jsou mzdy, pracovní doba, způsoby připojení, zdraví, bezpečnost a odborná příprava a rozvoj dovedností v rámci práce z domova.

1.6.

Mezi základní předpoklady genderově neutrální práce z domova patří dostupnost potřebných technologií, vybavení a dovedností. EHSV opakovaně vyzývá k tomu, aby se investovalo do digitální infrastruktury a připojení pro všechny, včetně místních sdílených prostor, které usnadňují práci na dálku mimo domov, a aby byly zlepšovány digitální dovednosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a umožnit jim plně se zapojit do trhů práce a překlenout jakoukoli formu digitální propasti (4).

1.7.

Dalším zásadním předpokladem genderově rovnoprávné práce z domova a práce obecně jsou dostupnost, přístupnost a cenová přijatelnost infrastruktury a služeb v oblasti péče o děti, osoby se zvláštními potřebami a seniory. EHSV vyzývá k uzavření evropské dohody v oblasti péče (Care Deal for Europe), která by zajistila poskytování kvalitnějších služeb pro všechny v průběhu celého života. Naléhá na členské státy, aby zajistily dostupnost vysoce kvalitních, cenově přijatelných, dosažitelných a rozmanitých pečovatelských služeb a investovali do nich s cílem reagovat na různé požadavky a situace.

1.8.

Práce na dálku s sebou nese riziko, že se pracovník stane v pracovní komunitě neviditelným a bude postrádat formální a neformální podpůrné struktury, osobní kontakty s kolegy a přístup k informacím. Může to vést k tomu, že budou z hlediska povyšování a příležitostí v oblasti odborné přípravy přehlíženi a budou jim scházet důležité informace o platech a stávajících právech pracovníků. V případě žen může hrozit, že se prohloubí stávající nerovnosti mezi ženami a muži, jako například rozdíly v odměňování žen a mužů. Návrh směrnice o opatřeních týkajících se transparentnosti odměňování, který Evropská komise zveřejnila 4. března 2021, by mohl představovat jeden z důležitých nástrojů na řešení nedostatku informací, který je způsoben neviditelností.

1.9.

Je nezbytné, aby EU vytvořila příznivé podmínky pro podnikání a obchodování a podpořila digitalizaci, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, a umožnila tak soukromému sektoru provádět inovace, investovat do nových metod a vytvářet nová pracovní místa podporující začlenění, a aby v tom soukromý sektor podporovala. Stejně tak je významným zaměstnavatelem i veřejný sektor a je zapotřebí náležitě investovat do zajištění důstojných pracovních podmínek a modernizace infrastruktury, a splnit tak cíle digitální transformace. Úzká a hladká spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je nutná i na praktické úrovni v oblasti digitální infrastruktury, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotních a sociálních služeb a výzkumu a inovací.

1.10.

EHSV vyzývá k tomu, aby byly prozkoumány dopady na rovnost žen a mužů a předpoklady pro práci na dálku za podmínek, kdy nevládne pandemie, a aby byl přitom zohledněn dlouhodobý vývoj v různých odvětvích hospodářství a společnosti a byly shromážděny a šířeny stávající osvědčené postupy v celé EU. Umožnilo by to uplatnit při dosahování nezbytných technologických a sociálních inovací genderově vyvážený přístup a zajistit, aby práce na dálku přispívala k prosazování rovnosti žen a mužů (5).

1.11.

Vzhledem k tomu, že důsledky práce z domova v oblasti rovnosti žen a mužů jsou určovány společenskými tradicemi a postoji jednotlivců, vyzývá EHSV k cíleným opatřením a kampaním s cílem omezit a odbourat stereotypní myšlení. EHSV apeluje na sociální partnery a organizace občanské společnosti na úrovni EU i na úrovni členských států, aby aktivně prosazovali nestereotypní rodinné role a volby žen a mužů, pokud jde o studium, povolání a zaměstnání.

1.12.

EHSV vyzývá subjekty s rozhodovací pravomocí na úrovni EU i jednotlivých států, aby na základě dialogu a ve spolupráci se sociálními partnery vyvinuly veškeré úsilí a bojovaly proti jakékoli formě násilí na ženách, a to i v práci, doma a na internetu. Zároveň požaduje, aby členské státy urychleně ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o násilí a obtěžování z roku 2019 (č. 190) a Istanbulskou úmluvu.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV vítá iniciativu portugalského předsednictví, které si vyžádalo dvě průzkumná stanoviska, jež se budou vzájemně doplňovat a jejichž cílem bude provést hlubší analýzu práce na dálku a zhodnotit zkušenosti získané během pandemie. Tento krok by mohl také lépe usměrnit provádění směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a podpořit podmínky pro využívání práce z domova, jež vyplývají z osvědčených postupů. Tato stanoviska přispějí k budoucím návrhům závěrů Rady, které budou vypracovány během první poloviny roku 2021.

2.2.

Rychlá digitalizace hospodářství a společnosti, kterou podstatně urychlila pandemie COVID-19, podpořila využívání práce na dálku, což vedlo k tomu, že v červenci 2020 pracovalo 34 % zaměstnanců výhradně a 14 % částečně na dálku (6). Za velkým rozšířením práce z domova sice stojí pandemie, je však zapotřebí věnovat pozornost běžným pracovním podmínkám práce z domova, kdy nevládne pandemie.

2.3.

I když rovnost žen a mužů závisí na mnoha faktorech a práce na dálku má různé ekonomické a sociální dopady, nejen ty, které se týkají rovnosti žen a mužů, toto průzkumné stanovisko se konkrétně zabývá souvislostí mezi prací z domova a rovností pohlaví, jak požaduje portugalské předsednictví. Cílem je nalézt způsoby, jak učinit z práce z domova jeden z nástrojů podpory rovnosti žen a mužů a zabránit prohlubování nerovnoměrného rozdělení neplacené péče a práce v domácnosti mezi ženami a muži, protože práce z domova může obnášet jak výhody, tak i rizika, pokud jde o rovnost žen a mužů. EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí uplatňovat hledisko rovnosti žen a mužů při tvorbě politik, a pomoci tak zmírnit rizika a využít příležitostí.

2.4.

Využití potenciálu práce z domova a současné zmírnění souvisejících rizik přispívá k zachování celosvětového pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů (7). Ačkoli je pravděpodobnější, že mobilní práci mimo prostory zaměstnavatele budou vykonávat spíše muži než ženy, ženy pracují častěji z domova než muži. To lze do jisté míry vysvětlit genderovými rolemi a modely pracovního a rodinného života specifickými pro jednotlivé země a kultury (8). Ženy obvykle vykonávají většinu neplacené péče v domácnosti (9), a ačkoli představuje zásadní součást socioekonomického života, není jako taková uznávána. I když práce z domova může přispět k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, může také vést ke zvýšení zátěže pro ženy, které tak budou muset vykonávat ještě větší část neplacené práce v domácnosti a zároveň budou vystaveny dalším rizikům, jako je domácí násilí a násilí na internetu nebo promeškání profesních příležitostí.

2.5.

Společnost jako celek i podniky musí učinit vše, co je v jejich silách, aby vyvrátily tyto genderové stereotypy a uznaly, že ženy jsou vedle jejich mnoha dalších rolí a schopností také plnohodnotné pracovnice. Ekonomická a sociální cena těchto předsudků pro společnost je velmi vysoká. Sociální partneři a organizace občanské společnosti ve všech odvětvích by měly být průkopníky, pokud jde o tuto otázku, která má zásadní význam pro lidská práva a práva žen, ale také pro evropské hospodářství (10).

2.6.

Při hodnocení dopadu práce z domova je důležité si uvědomit, že během pandemie může být tento dopad podstatně jiný než za běžných podmínek. Výhody i nevýhody práce z domova jsou pravděpodobně výraznější během pandemie, kdy je práce z domova povinná a kdy byl život lidí v mnoha ohledech omezen, a jsou tak mj. nuceni využívat svůj domov jako společný pracovní, studijní a obytný prostor pro všechny členy rodiny. Při posuzování důsledků práce z domova na rovnost žen a mužů a na svět práce je proto nutné brát v úvahu nejen krátkodobý pohled, ale především dlouhodobou perspektivu, a náležitě rovněž dbát o zajištění běžných pracovních podmínek při práci z domova. Za normálních okolností by práce z domova měla probíhat na základě vzájemné dohody a dobrovolně, přičemž veškerá praktická opatření by měla být stanovena jako součást smluvní dohody nebo prostřednictvím kolektivních smluv.

2.7.

EHSV by rovněž rád poukázal na to, že některé návrhy uvedené v jeho stanovisku mohou přispět k plnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména cílů udržitelného rozvoje č. 5 (rovnost mužů a žen) a č. 8 (důstojná práce a ekonomický růst). Mezi úkoly v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 5 patří skoncovat se všemi formami diskriminace a eliminovat všechny formy násilí vůči ženám a dívkám a také uznávat a oceňovat neplacenou péči a domácí práce pomocí zajištění veřejných služeb, infrastruktury a politik sociální ochrany a prosazování sdílené odpovědnosti v rámci domácnosti a rodiny. Dalším úkolem je rozšířit možnosti využívání moderních technologií, zejména informačních a komunikačních, pro posilování postavení žen. Cíl udržitelného rozvoje č. 8 usiluje o trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny a zahrnuje úkol dosáhnout vyšší úrovně produktivity, např. prostřednictvím technologického rozvoje a inovací.

3.   Poučení z období pandemie: hledisko rovnosti žen a mužů

3.1.

Při zvažování genderového rozměru práce z domova je možné vzít si z období pandemie určité ponaučení. Pandemie zdůrazňuje význam úlohy žen v ekonomice, a to jako nezbytných pečovatelek, které většinou pracují „v první linii“ (11). Ze studií vyplývá (12), že pandemie dále zhoršila řadu stávajících strukturálních nerovností mezi ženami a muži na trhu práce a ve společnosti a měla na ženy nepřiměřený dopad. Tato kapitola se zaměřuje na některá zásadní zjištění, pokud jde o práci na dálku (zejména z domova) v období během pandemie, neboť zohlednění genderového hlediska lze využít k prosazování rovnosti žen a mužů.

3.2.

Ve snaze vypořádat se s pandemií byla sice práce z domova v rámci možností povinná, ne všichni pracovníci ji však mohli využít. Práce na dálku byla běžnější ve městech než ve venkovských oblastech a častěji ji vykonávaly osoby s vysokoškolským vzděláním. Její využívaní se liší také podle odvětví, přičemž v oblasti vzdělávání, finančních služeb a veřejné správy k ní dochází poměrně často, na druhou stranu v oblasti zdravotnictví, dopravy, zemědělství, obchodu a pohostinství je využívána jen zřídka (13). Nedávné výzkumy poskytují údaje o tom, která povolání lze provádět z domova, ale je třeba provést podrobnější analýzu (14). Je také zřejmé, že některé práce na dálku vykonávat nelze a jiné jen ve velmi omezeném rozsahu (15).

3.3.

Během pandemie pracovalo na dálku více žen než mužů. Zatímco muži měli v tomto období častěji zkrácenou týdenní pracovní dobu než ženy, u zaměstnaných žen byla vyšší pravděpodobnost, že přestanou dočasně pracovat (nucená dovolená). Možným vysvětlením je, že pracující ženy a matky pečují během pandemie COVID-19 o domácnost, přičemž množství jejich povinností v důsledku uzavření pracovišť, škol a zařízení péče o děti značně vzrostlo. V domácnostech se dvěma zaměstnanci, kde byla možnost volby, využívaly možnosti nucené dovolené častěji ženy než muži (16). V řadě členských států situaci rodičů ještě dále zhoršila omezená nabídka služeb v oblasti péče o děti a dalších pečovatelských služeb a nedostatečná flexibilita zařízení péče o děti a jiných pečovatelských zařízení během pandemie, což nejvíce postihlo ženy a matky.

3.4.

Rodiče dětí mladších 12 let představovali čtvrtinu všech osob pracujících z domova, přičemž pro 22 % z nich bylo v porovnání s jinými skupinami mnohem těžší soustředit se na práci a dosáhnout odpovídající rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem (17). Práci z domova komplikovalo zejména v případě žen, které musely o někoho pečovat, několik faktorů, jako např. chybějící klidný prostor, kde by bylo možné pracovat bez vyrušení, ale také nedostatek času, který by mohly věnovat práci, společně s tendencemi pracovat déle, či dokonce nepřetržitě a nerespektovat pravidla připojení a odpojení. Z toho vyplývá, že je zapotřebí zajistit lepší prosazování příslušných stávajících právních předpisů a přísnější kontrolu ze strany orgánů inspekce práce a posoudit také, zda je stávající rámec postačující. Obzvláště zranitelní byli rodiče samoživitelé, z nichž 85 % tvoří v EU ženy, neboť pandemie zhoršila jejich již tak křehkou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (18).

3.5.

Z některých informací také vyplývá, že ženy, které pracují v náročných a konkurenčních odvětvích, jež vyžadují vysokou odbornou kvalifikaci, například na akademické úrovni, byly zasaženy hůře než jejich mužské protějšky (19), protože neplacená péče a práce v domácnosti snížily jejich schopnost být produktivní a ještě více zhoršily jejich profesní vyhlídky. Podobně i podnikatelky, které provozují malé a střední podniky, čelily nejen vážným finančním problémů, aby udržely své podnikání během omezení volného pohybu osob, ale byly vystaveny i značnému časovému tlaku (20).

3.6.

Období pandemie také vedlo k alarmujícímu nárůstu násilí na ženách, a to jak fyzického, tak na internetu, jehož oběti byly podstatně více izolovány od potenciálních zdrojů a možností pomoci (21). Během pandemie, kdy bylo nezbytně nutné zůstat a pracovat pokud možno z domova, aby se omezilo šíření pandemie, vzrostlo domácí násilí o třetinu (22). Z dostupných údajů rovněž vyplývá, že k sexuálnímu obtěžování v souvislosti s prací dochází v důsledku práce na dálku stále častěji po internetu.

4.   Výhody, rizika a předpoklady pro práci z domova

4.1.

K tomu, aby mohla být práce z domova co nejlépe využita k prosazování rovnosti žen a mužů a usnadnění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je zapotřebí pečlivě zvážit její možné přínosy a rizika, jež může představovat pro ženy a muže. Bez řádné genderové analýzy mohou politiky, které se zdají být genderově neutrální, ve skutečnosti genderové hledisko opomíjet a mít na ženy negativní dopad.

4.2.

Mezi výhody práce na dálku patří: — větší pružnost v úpravě pracovní doby obecně a do určité míry i více možností pro jednotlivce zorganizovat si čas potřebný k dosažení očekávaného výsledku, — větší flexibilita z hlediska skloubení neplacených pečovatelských povinností s placeným zaměstnáním, což může zlepšit účast na trhu práce, — možnost rovnoměrněji rozložit péči o děti nebo závislé rodinné příslušníky, pokud oba rodiče pracují z domova, — lepší začlenění na trhu práce těch osob, které jsou omezeny překážkami ve společnosti nebo na pracovišti, např. osob s omezením v důsledku zdravotního postižení, — zvýšení produktivity díky vyššímu výkonu, — z geografického hlediska lepší sladění mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil bez nutnosti stěhování na jiné místo, což by mohlo zásadně změnit regionální rozložení pracovních míst mezi městy a venkovskými oblastmi (23), — úspora času a nákladů v důsledku odstranění nebo omezení dojíždění.

4.3.

Podobně mohou být s prací z domova spojena následující rizika, která se objevují většinou v souvislosti s těmito problémy: — organizace vzdáleného pracovního prostoru a potřeba soustředit se na práci, zejména pokud ostatní členové rodiny pracují nebo studují z domova a pokud je domácí prostor příliš malý na to, aby měl každý člen svůj vlastní pracovní prostor, — přístup ke správnému kancelářskému vybavení včetně ergonomického nábytku a ke specializovanému nebo odpovídajícímu vybavení a programům, jakož i ke školení, — nedostatek osobního kontaktu a ducha spolupráce mezi kolegy a riziko, že se v pracovním prostředí člověk stane „neviditelným“, — zhoršení nerovnováhy v rozložení péče a práce v domácnosti založené na stereotypních pracovních a rodinných rolích, — nárůst genderově podmíněného násilí a obtěžování, včetně obtěžování na internetu, nedostatek sociální podpory a život v osamění, — nedostatek pohybu a přerušení každodenní rutiny a návyků, jakož i tlak na skloubení práce s domácími povinnostmi a stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem, což může vést k psychickým a fyzickým zdravotním problémům, včetně nárůstu případů syndromu vyhoření, — zneužívání nových možností sledování a neoprávněné nakládání s osobními údaji, — obtížná kontrola pracovních podmínek při práci doma, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak odborů, — otázky související s kybernetickou bezpečností a ochranou osobních údajů, — větší společenská kontrola, — riziko delší práce a nedostatečné doby odpočinku v důsledku nedodržení podmínek připojení a odpojení, — neschopnost nebo potíže odborů chránit práva pracovníků, — nejistota ohledně odpovědnosti zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, pracovních podmínek a uplatňování kolektivních smluv.

4.4.

Nejkonkrétnější předpoklady pro práci na dálku se týkají dostupnosti nezbytné infrastruktury a technologií. Všichni nemají možnost využívat výhod, jež přináší rozšiřující se konektivita – určité skupiny žen (např. starší ženy, ze znevýhodněných sociálně-ekonomických skupin, s nižším vzděláním) mají nerovný přístup ke konektivitě a digitálním technologiím, což prohlubuje digitální propast (24). Jsou tedy zapotřebí důrazné veřejné politiky, jež by umožnily přístup do sítí a místních sdílených prostor, které usnadňují práci na dálku mimo domov. EHSV zdůrazňuje, že v souladu s rámcovou dohodou sociálních partnerů o práci na dálku a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy je třeba zabránit situacím, kdy by pracovníci, kteří pracují na dálku, nesli náklady na vybavení, které je nezbytné k výkonu práce na dálku, a sice vybavení IKT, ergonomický nábytek, opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti a zvýšené náklady související s prostorem, v němž je práce vykonávána.

4.5.

Digitální dovednosti a odborná příprava jsou dalším důležitým předpokladem pro umožnění práce z domova, přičemž muži jsou mnohem častěji v lepší pozici než ženy – pouze šest členských států uvádí, že pokud jde o znalost práce s internetem, dosahují ženy vyššího skóre než muži (Finsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Kypr a Bulharsko). (25) Propast mezi ženami a muži z hlediska digitálních dovedností se s věkem prohlubuje. Tyto rozdíly je také třeba vzít v úvahu při hodnocení genderového rozměru práce z domova.

4.6.

Kromě digitálních dovedností vyžaduje práce z domova také schopnost osvojit si nové metody řízení a profesní orientace, a proto s sebou nesou výzvy pro zaměstnance i pro zaměstnavatele, a zejména malé a střední podniky. Řízení podniků a pracovníků na dálku vyžaduje specifické řídicí schopnosti, flexibilitu, odolnost a inovativní způsoby organizace práce, neboť práce z domova vyžaduje spíše řízení založené na výsledcích než na postupech. Měla by být zajištěna zvláštní odborná příprava s cílem pomoci řídícím pracovníkům / nadřízeným účinně řídit pracovníky na dálku.

4.7.

Pokud jde o pracovníky, větší flexibilita a svoboda organizovat si svou práci vyžaduje rovněž silný smysl pro odpovědnost a odhodlání, jakož i schopnost sebeřízení a důvěru mezi nimi a jejich nadřízenými. Z několika studií vyplývá, že práce z domova by mohla být v určitých odvětvích zdrojem zvyšování produktivity, který lze lépe využít poskytnutím zvláštního školení vedoucím pracovníkům. Může zvýšit požadavky, které zaměstnanci kladou na vlastní práci, a přinášet tak větší výkon.

4.8.

Osoby pracující z domova by měly mít rovný přístup k odborné přípravě a dalšímu profesnímu rozvoji a stejné příležitosti k povýšení a profesnímu postupu. To je obzvláště důležité pro ženy, které pracují z domova a mohou mít méně času a příležitostí věnovat se činnostem v oblasti kariérního postupu mimo pracovní dobu.

4.9.

Za předpokladu, že budou mít všichni k dispozici nezbytné vybavení a dovednosti, by práce z domova jako taková měla být formou práce, která je dostupná a přístupná jak pro muže, tak pro ženy. Dosažitelné, vysoce kvalitní, cenově dostupné, přístupné a rozmanité služby veřejné péče jsou proto klíčové pro co nejlepší využití práce z domova. V některých členských státech existuje finanční pomoc a zvláštní daňové pobídky na podporu péče o děti kvalifikovanými odborníky, a to i doma, což stojí za porovnání.

4.10.

I když práce z domova může zvýšit poptávku po některých službách, může vést ke zhoršení situace některých malých a středních podniků, jež řídí převážně ženy a které mají zákazníky především mezi ženami, které chodí do/z práce. Týká se to např. malých obchodů s potravinami a jiným zbožím, trhů a servisních středisek. Zmírnění takového rizika by vyžadovalo odpoutání se od stereotypů při volbě povolání. Totéž platí pro zmenšení rozdílů, pokud jde o možnost pracovat z domova, mezi ženami a muži, které jsou způsobené odvětvovou segregací a rozdílnými možnostmi pro práci z domova v jednotlivých odvětvích.

5.   Způsoby prosazování rovnosti žen a mužů

5.1.

O organizaci práce sice rozhodují zaměstnavatelé, nicméně sociální partneři mohou např. prostřednictvím kolektivního vyjednávání hrát při prosazování práce z domova významnou úlohu a zasadit se o to, aby přispívala k rovnosti žen a mužů a současně vedla k vyšší produktivitě a duševní pohodě při práci. Rámcová dohoda o práci na dálku, kterou uzavřeli evropští sociální partneři v roce 2002 a již všechny členské státy provedly do roku 2008 (26), stanoví obecný rámec acquis pro využívání práce z domova tak, aby vyváženým způsobem odpovídala potřebám zaměstnavatelů i pracovníků. Základním nástrojem pro řešení otázek, jako jsou mzdy, pracovní doba, způsoby konektivity, zdraví a bezpečnost a rozvoj dovedností v souvislosti s prací z domova, je sociální dialog. EHSV rovněž vyzývá k šíření osvědčených postupů umožňujících ženám a mužům rovnocenně skloubit práci a rodinu a k podpoře a financování společných akcí sociálních partnerů.

5.2.

Vzhledem k tomu, že práce z domova závisí na technologické infrastruktuře a připojení, zdůrazňuje EHSV, že je nanejvýš důležité investovat do řádné digitální infrastruktury, zajistit přístup ke stabilnímu digitálnímu připojení a vhodnému hardwaru a softwaru, které umožní efektivní práci z domova všem skupinám společnosti a zamezí problémům v jakýchkoli jiných oblastech digitalizace hospodářství a společnosti.

5.3.

EHSV opakuje svůj požadavek na posílení digitálních dovedností pro všechny, aby lidé dokázali reagovat na digitální rozvoj a utvářet jej a plně využívali možností elektronického učení. Je to otázka formálního, informálního a neformálního vzdělávání a jeho validace, která v souladu s přístupem trvalého a celoživotního učení zahrnuje základní vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dovednostem žen, aby se i ony mohly plně zapojit do trhu práce a také zvládat praktické každodenní digitální záležitosti.

5.4.

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí evropská dohoda v oblasti péče (Care Deal for Europe), neboť investice do odvětví pečovatelských služeb by umožnily poskytovat kvalitnější služby pro všechny v průběhu celého života a uznat rovnost žen a mužů z hlediska výdělku a péče o rodinu. Apeluje na členské státy, aby investovaly do pečovatelské infrastruktury všeho druhu. Národní plány pro oživení a odolnost v rámci nástroje Next Generation EU nabízejí příležitost, jak nasměrovat investice do odvětví pečovatelských služeb. EHSV rovněž vyzývá k šíření osvědčených postupů umožňujících ženám a mužům rovnocenně skloubit práci a rodinu a k podpoře a financování společných akcí sociálních partnerů. EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přehodnotily barcelonské cíle (27) a zajistily dostupnost kvalitní, flexibilní, diverzifikované a cenově dostupné péče o děti (28). Zdůrazňuje také význam přechodu od ústavní péče ke komunitním a osobním službám pro zranitelné děti a dospělé se zvláštními potřebami, jak je uvedeno ve společných evropských pokynech, jež vydala Evropská komise (29).

5.5.

EHSV vybízí členské státy, aby účinně a včas provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a poskytly tak rodinám vhodné možnosti pro lepší uplatňování rovnosti v praxi, a zároveň aby zohlednily potřeby podniků, a to zejména těch malých a středních. Menší společnosti, jejichž činnost je ze své podstaty založena na práci malého týmu, potřebují více než ostatní při organizaci své produkce kontinuitu a stabilitu. Na základě dosud získaných zkušeností lze uvažovat o flexibilních schématech kombinujících práci vyžadující fyzickou přítomnost na pracovišti s možností práce z domova.

5.6.

Zvláštní pozornost by měla být věnována podmínkám zranitelných skupin žen, jako jsou ženy se zdravotním postižením, samoživitelky, starší ženy, ženy z řad migrantů a romské ženy. Je třeba podporovat organizace žen a organizace zastupující rodiny, a to i prostřednictvím cílených opatření financovaných z fondů EU a členských států.

5.7.

Pro případ násilných situací by mělo být zavedeno celé spektrum podpůrných služeb (neboť v důsledku opatření omezujících volný pohyb osob během pandemie se domácí násilí značně zvýšilo (30)) spolu s prosazováním dodržování právních předpisů proti násilí. EHSV vyzývá členské státy, aby vypracovaly a provedly opatření k prevenci jakéhokoli násilí na ženách, ať už fyzického, nebo na internetu. Proti násilí a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, a to i v rámci práce z domova, je zapotřebí bojovat pomocí důraznějších opatření. Nemají-li oběti domácího násilí „bezpečné“ pracoviště (např. z důvodu práce z domova), pak nemají ani žádnou sociální kontrolu a mají jen omezený nebo nemají žádný přístup k potřebným informacím a pomoci (31). Je zapotřebí podněcovat a podporovat sociální partnery k tomu, aby vypracovali politiky v oblasti předcházení domácímu násilí, mimo jiné prostřednictvím zvláštních společných akcí a zajištěním vhodných systémů sledování a podávání zpráv, a to zejména i v případech, kdy je práce vykonávána na dálku (32). EHSV vítá návrh rozhodnutí Rady, který předložila Komise a jímž se členské státy zmocňují, aby v zájmu EU ratifikovaly Úmluvu MOP o násilí a obtěžování z roku 2019 (č. 190). Vybízí členské státy, aby tuto úmluvu (33) urychleně ratifikovaly. Zároveň vyzývá EU, aby ke stejnému kroku přiměla i země mimo EU. EHSV konstatuje, že Rada vyzvala členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a vítá záměr Komise, jenž je uveden v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv, navrhnout právní předpisy pro boj proti genderově podmíněnému násilí na ženách, včetně obtěžování na pracovišti na základě pohlaví.

5.8.

I když práce z domova není novou formou práce, stále existuje mnoho neznámých důsledků, které si zaslouží podrobněji prozkoumat. Bylo by například užitečné prozkoumat její dopady a předpoklady v podmínkách, kdy nevládne pandemie, a zohlednit dlouhodobější vývoj v různých odvětvích hospodářství a společnosti. Vzhledem k tomu, že univerzálně koncipované technologické a sociální inovace jsou klíčem k co nejlepšímu využívání práce z domova a zároveň k řešení problémů, jež souvisejí s rovností žen a mužů, vyzývá EHSV k tomu, aby tato témata byla začleněna do politik v oblasti vědy, výzkumu a inovací, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU. Měly by být také shromažďovány a sdíleny osvědčené příklady stávajících postupů v celé EU, které by se měly stát impulsem k pokročilým řešením.

5.9.

Vzhledem k tomu, že investice do univerzálně koncipované technické, sociální a inovační infrastruktury jsou zásadními součástmi státních rozpočtů, může správné rozdělení finančních prostředků hrát rozhodující roli při prosazování práce z domova respektující rovnost žen a mužů. Na podporu tohoto cíle by měly být využity i prostředky EU, včetně strukturálních fondů a Nástroje pro oživení a odolnost.

5.10.

Konektivita je společenský jev. Na úrovni pracoviště je třeba rozvíjet postupy, jako např. provádění takových nástrojů, jako je dohoda sociálních partnerů o digitalizaci, a to i s ohledem na to, že agentura EU-OSHA připravuje v současné době kampaň EU Zdravé pracoviště zaměřenou na digitalizaci, která má být spuštěna v roce 2023.

5.11.

EHSV rovněž odkazuje na autonomní rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci (34) a vyzývá Evropskou komisi, aby vyčlenila zvláštní finanční podporu pro cílené společné akce sociálních partnerů a také podporu pro organizace občanské společnosti, které přispívají k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Autonomní rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci rozpracovává způsoby, jak řešit otázky související se způsoby připojení a odpojení v digitalizovaném pracovním prostředí, včetně základních příčin nadměrného připojování a dlouhé pracovní doby, a pravděpodobně bude existovat široké spektrum vnitrostátních příkladů, jak tuto dohodu provádět, včetně odvětvových nebo podnikových dohod a metodických dokumentů.

5.12.

Pokud jde o vnitrostátní přístupy k připojení a odpojení, Francie, Belgie, Itálie a Španělsko přijaly právní předpisy týkající se práva odpojit se, jejichž cílem je vyjasnit nároky, zvýšit povědomí o nutnosti změnit rozvržení pracovní doby, nebo dokonce podpořit změnu kultury směrem ke zdravější organizaci práce. V Nizozemsku a Portugalsku byly předloženy legislativní návrhy. V Německu, Finsku, Irsku, Lucembursku, Litvě, Maltě, Švédsku a Slovinsku probíhá diskuse, zatímco zbývajících 13 členských států takovou diskusi nezahájilo. EP nedávno odhlasoval usnesení k právu odpojit se, v němž vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla předpis, který by umožnil, aby se ti, kdo pracují digitálně, mohli mimo pracovní dobu odpojit, a aby stanovila minimální požadavky na práci na dálku a vyjasnila pracovní podmínky, pracovní dobu a dobu odpočinku (35). Existují různé názory na to, zda jsou zapotřebí právní předpisy, nebo zda jsou stávající předpisy dostatečné a celá věc by se měla řešit pouze prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Navzdory těmto různým názorům panuje mezi sociálními partnery poměrně široká shoda v tom, že „podmínky připojení a odpojení“ musí být určeny a dohodnuty prostřednictvím sociálního dialogu na úrovni podniků (a/nebo odvětví), aby se zajistilo, že budou odpovídat konkrétním potřebám daných odvětví, podniků a dalších organizací, a zohlední rovněž potřeby pracovníků, zejména jejich zdraví a bezpečnost.

5.13.

Kromě toho musí tvůrci politik při formulování politik v oblasti práce a zaměstnanosti, včetně těch, které ovlivňují práci z domova a její důsledky pro rovnost žen a mužů, konzultovat sociální partnery. EHSV zdůrazňuje, že otázky rovnosti žen a mužů by měly být začleněny do všech oblastí politiky. Vzhledem k tomu, že práce z domova souvisí i s každodenním životem občanů a také s politikami v oblasti životního prostředí a klimatu, měly by se k přípravě politik vyjádřit příslušné organizace občanské společnosti činné v oblastech, jako jsou záležitosti žen, rodiny, spotřebitelů či životního prostředí.

5.14.

Je nezbytné, aby EU vytvořila příznivé podmínky pro podnikání a obchodování, a umožnila tak soukromému sektoru provádět inovace, investovat do nových metod a vytvářet nová pracovní místa způsobem, který podpoří předpoklady pro práci z domova respektující rovnost žen a mužů, a podporovala jej v tom. Úspěšné řízení práce na dálku vyžaduje také úzkou a hladkou spolupráci veřejného a soukromého sektoru na praktické úrovni. To se týká například oblasti digitální infrastruktury, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotnictví a sociálních služeb a výzkumu a inovací.

5.15.

Jednotlivci a rodiny navíc musí změnit způsob myšlení. K omezení a odbourání stereotypního myšlení je zapotřebí zvýšit povědomí a odhodlání. Je nutné také aktivně podporovat organizační kulturu, která dbá na zvyšování povědomí o otázkách rovnosti žen a mužů, jako jsou zásady rovného odměňování, zajištění „viditelnosti“ každé osoby atd., a zároveň podporovat vedoucí pracovníky při vypracovávání a provádění postupů umožňujících práci z domova. To by mělo být podpořeno prostřednictvím osvětových kampaní, například v souvislosti s prováděním směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. EHSV vybízí sociální partnery a organizace občanské společnosti, aby v této souvislosti hrály ústřední úlohu a prosazovaly jak nestereotypní rodinné role, tak i volby studia, povolání a zaměstnání, jež se vymykají zažitým představám. Rovnost žen a mužů musí být také součástí vzdělávání, a to od mateřské a základní školy až po odborné vzdělávání a univerzitní studium.

---

(1)  Zpráva nadace Eurofound Život, práce a COVID-19. Ve srovnání s rokem 2018, kdy pravidelně pracovalo na dálku méně než 5 % zaměstnanců a příležitostně méně než 10 %, jak uvedla Evropská komise v roce 2020.

(2)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_20_357.

(3)  Rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci z roku 2020 a o práci na dálku z roku 2002 a zpráva Evropské komise o provádění rámcové dohody evropských sociálních partnerů o práci na dálku, COM(2008) 412 final – http://erc-online.eu/european-social-dialogue/database-european-social-dialogue-texts/.

(4)  Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(5)  http://erc-online.eu/european-social-dialogue/database-european-social-dialogue-texts/ a http://resourcecentre.etuc.org/.

(6)  Zpráva nadace Eurofound Život, práce a COVID-19.

(7)  EPRS, „Gender equality: a review in progress“ (zpráva výzkumné služby Evropského parlamentu Rovnost žen a mužů: probíhající přezkum) – OSN v současné době varuje, že pandemie COVID-19 by mohla zvrátit celosvětový pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů, a to právě v době, kdy bylo mezinárodní společenství připraveno poskytnout v této oblasti nový impuls.

(8)  Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce, EIGE.

(9)  Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce, EIGE.

(10)  Zprávy UNAPL, FEPIME Catalunya a AFAEMME.

(11)  https://data.unwomen.org/features/covid-19-and-gender-what-do-we-know-what-do-we-need-know.

(12)  Výzkumná služba Evropského parlamentu, „Achieving gender equality in the face of the pandemic and existing challenges“ (Dosahování rovnosti žen a mužů tváří v tvář pandemii a stávajícím výzvám), https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/ATAG/2021/659440/EPRS_ATA(2021)659440_EN.pdf, https://eige.europa.eu/topics/health/covid-19-and-gender-equality.

(13)  Eurofound (2020), „Living, working and COVID-19“ (Život, práce a COVID-19).

(14)  Elektronický průzkum, skupina pro COVID, zjišťování o struktuře příjmů. Eurofound (2020), „Teleworkability and the COVID-19 crisis: a new digital divide?“ (Možnost práce na dálku a krize způsobená pandemií COVID-19: nová digitální propast?)

(15)  Obecně se odhaduje, že přibližně 37 % zaměstnání v EU lze vykonávat na dálku (viz údaje nadace Eurofound).

(16)  Eurofound (2021), „COVID-19: Some implications for employment and working life“ (COVID-19: Některé důsledky pro zaměstnanost a pracovní život), Úřad pro publikace EU, Lucemburk (připravuje se).

(17)  Eurofound (2020), „Living, Working and COVID-19“ (Život, práce a COVID-19).

(18)  Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce, EIGE.

(19)  https://www.nature.com/articles/d41586-020-01294-9.

(20)  Zprávy UNAPL, FEPIME Catalunya a AFAEMME.

(21)  https://www.opendemocracy.net/en/5050/covid19-sexual-harassment-work-online/.

(22)  https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20200406IPR76610/covid-19-stopping-the-rise-in-domestic-violence-during-lockdown.

(23)  https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/suica/announcements/speech-vice-president-suica-demographic-change-eu-epc_en, https://horizon-magazine.eu/article/teleworking-here-stay-here-s-what-it-means-future-work.html.

(24)  https://www.oecd.org/going-digital/bridging-the-digital-gender-divide-key-messages.pdf.

(25)  Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce, EIGE.

(26)  http://erc-online.eu/european-social-dialogue/database-european-social-dialogue-texts/.

(27)  V souladu s novou „strategií EU pro rovnost žen a mužů 2020–2025“.

(28)  24. listopadu 2020, společné prohlášení evropských sociálních partnerů o ustanoveních týkajících se péče o děti v EU.

(29)  https://deinstitutionalisationdotcom.files.wordpress.com/2017/07/guidelines-final-english.pdf/.

(30)  https://unric.org/en/who-warns-of-surge-of-domestic-violence-as-covid-19-cases-decrease-in-europe/; https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20200406IPR76610/covid-19-stopping-the-rise-in-domestic-violence-during-lockdown.

(31)  MOP ve své publikaci „Brief no. 3 – Domestic violence and its impact on the world of work“ (Stručná zpráva č. 3 – Domácí násilí a jeho dopad na svět práce) z března 2020 upozornila na vysoké náklady, které národnímu hospodářství způsobuje domácí násilí, https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---gender/documents/briefingnote/wcms_738117.pdf.

(32)  Příklad osvědčeného postupu viz „Vodafone Toolkit on domestic violence and abuse at work: Recognise, respond and refer“ (Příručka nadace Vodafone o domácím násilí a obtěžování na pracovišti: rozpoznat, reagovat a doporučit pomoc), https://www.vodafone.com/content/dam/vodcom/files/vodafone_domestic_violence_toolkit_2020.pdf.

(33)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020PC0024&qid=1614638512539&from=EN.

(34)  https://www.ceep.eu/wp-content/uploads/2020/06/Final-22-06-20_Agreement-on-Digitalisation-2020.pdf.

(35)  https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20210114IPR95618/right-to-disconnect-should-be-an-eu-wide-fundamental-right-meps-say, 472 hlasů pro, 126 proti a 83 se zdrželo hlasování.