—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (3),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, „Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost“, zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“), který předložila Komise (COM(2017)0477),

—

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (COM(2018)0630),

—

s ohledem na skutečnost, že dne 28. června 2017 schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců nový zákon o národních zpravodajských službách,

—

s ohledem na prohlášení, která vydala Rada a Komise dne 13. února 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení,

—

s ohledem na skutečnost, že australská vláda schválila reformy zabezpečení telekomunikačního odvětví, které vstoupily v platnost dne 18. září 2018,

—

s ohledem na svůj postoj, který byl přijat v prvním čtení dne 14. února 2019, k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi EU a Čínou, zejména na usnesení ze dne 12. září 2018 (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropské gigabitové společnosti a 5G (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (8),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 6. června 2018 (COM(2018)0434),

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU musí aktivně prosazovat svůj program kybernetické bezpečnosti, aby mohla naplnit svůj potenciál a stát se na tomto poli vůdčím aktérem a tohoto postavení využít ku prospěchu svého průmyslu;

B.

vzhledem k tomu, že slabiny sítí 5G by mohly být zneužity k ohrožení systémů IT, což by mohlo velmi vážně poškodit evropskou ekonomiku i ekonomiku jednotlivých států; vzhledem k tomu, že v zájmu minimalizace rizik je nutný přístup založený na analýze rizik v celém hodnotovém řetězci;

C.

vzhledem k tomu, že síť 5G bude páteří naší digitální infrastruktury, neboť rozšíří možnosti připojení různých zařízení k sítím (internet věcí apod.), a že společnosti i podnikům přinese nové výhody a příležitosti v řadě oblastí, mimo jiné i v klíčových odvětvích ekonomiky, např. v dopravě, energetice, zdravotnictví, finančním sektoru, telekomunikacích, obraně, vesmírném průmyslu a bezpečnosti;

D.

vzhledem k tomu, že zřízení vhodného mechanismu pro reakce na bezpečnostní problémy by EU umožnilo aktivně přijímat opatření při stanovováním norem pro síť 5G;

E.

vzhledem k tomu, že se objevily obavy z prodejců zařízení z třetích zemí, kteří mohou pro EU představovat bezpečnostní hrozbu v důsledku právních předpisů jejich zemí původu, a to zejména po přijetí čínských zákonů o národní bezpečnosti, které všem občanům, podnikům a dalším subjektům ukládají povinnost spolupracovat se státem na ochraně velmi široce definované národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že neexistují žádné záruky ohledně toho, že se nejedná o zákony s extrateritoriálními účinky, a že reakce států na tyto čínské předpisy jsou velmi různé: posouzeními bezpečnosti počínaje a naprostým zákazem konče;

F.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 vydal český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před bezpečnostními hrozbami, které jsou spojené s technologiemi dodávanými čínskými společnostmi Huawei a ZTE; vzhledem k tomu, že v lednu 2019 české daňové orgány na základě tohoto varování vyloučily společnost Huawei z veřejné zakázky na vybudování daňového portálu;

G.

vzhledem k tomu, že je nutné důkladně prošetřit, zda zařízení určená pro portál nebo jakákoli jiná zařízení či dodavatelé představují bezpečnostní rizika kvůli prvkům, jako jsou tzv. zadní vrátka nainstalovaná přímo v systémech;

H.

vzhledem k tomu, že řešení by měla být koordinována a hledána na úrovni EU, aby se zabránilo rozdílným úrovním zabezpečení a potenciálním mezerám v kybernetické bezpečnosti, a že koordinace je zapotřebí i na celosvětové úrovni, má-li být reakce skutečně účinná;

I.

vzhledem k tomu, že výhody jednotného trhu se pojí se závazkem dodržovat normy EU a právní rámec Unie a že s dodavateli by se nemělo zacházet rozdílně podle jejich země původu;

J.

vzhledem k tomu, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, které má vstoupit v platnost na konci roku 2020, rozšiřuje pravomoci členských států ke kontrole zahraničních investic v zájmu bezpečnosti a veřejného pořádku, a zavádí mechanismus spolupráce, v jehož rámci mohou Komise a členské státy spolupracovat při posuzování bezpečnostních rizik, včetně kybernetických hrozeb, spojených s citlivými zahraničními investicemi, a které se vztahuje rovněž na projekty a programy v zájmu EU, jako jsou transevropské telekomunikační sítě a program Horizont 2020;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.