Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Digitální těžba v Evropě – nová řešení pro udržitelnou produkci surovin

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/06)

Zpravodaj:	Marian KRZAKLEWSKI
Spoluzpravodajka:	Hilde VAN LAERE

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědný orgán	schůze CCMI
Přijato v sekci	2. 9. 2020
Datum přijetí na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	213/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Digitalizace odvětví surovin EU je jedinečnou příležitostí, jak zvýšit odolnost evropských průmyslových dodavatelských řetězců, zlepšit environmentální výkonnost odvětví nerostných surovin a posílit transparentnost a dialogy s občany a komunitami postiženými těžbou.

1.2

Těžební společnosti, které zahájily digitální transformaci, zaznamenaly zlepšení v oblasti bezpečnosti, udržitelnosti, produktivity a marží. Avšak kombinace zvýšené konektivity, mobility, strojového učení a autonomního provozu vede k etickým, sociálním a regulačním otázkám, které by tvůrci politik měli promyslet předem.

1.3

EHSV uznává, že digitální transformace těžebního odvětví vyžaduje ambiciózní úsilí ustanovit právní a regulační změny a že toto úsilí je třeba vyvinout pod záštitou nadnárodních organizací / na úrovni mezinárodního práva.

1.4

EHSV poukazuje na to, že je důležité mít globální, komplexní zpravodajskou síťovou strukturu pro nerostné suroviny, která podpoří digitální transformaci a informované rozhodování na úrovni EU. EHSV uznává úsilí Společného výzkumného střediska při vytváření a údržbě evropského informačního systému pro suroviny.

1.5

EHSV se domnívá, že digitální transformaci odvětví surovin EU by měla doprovázet opatření na ochranu údajů, a uznává, že jsou zapotřebí přísně prosazované režimy za účelem ochrany citlivých údajů.

1.6

EHSV doporučuje vypracovat regulační plán EU, který bude řešit problémy vzniklé v důsledku digitální transformace odvětví surovin, přičemž se bude zabývat tématy, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, automatizace, víceúrovňová správa, těžba podmořských zdrojů a těžba ve vesmíru.

1.7

EHSV dále doporučuje definovat a přijmout normy EU pro shromažďování údajů o nerostných zdrojích a naléhavě vyzývá členské státy, aby pravidelně shromažďovaly komplexní a ověřené údaje o těžbě, zpracování a recyklaci surovin a sdílely je se Společným výzkumným střediskem. To je důležité pro usnadnění provádění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství.

1.8

EHSV doporučuje stanovit přiměřená opatření v oblasti sociální podpory, která budou navržena tak, aby minimalizovala negativní dopady digitální transformace na pracovní sílu v oblasti těžby a pomohla těžebním komunitám transformovat jejich ekonomiky, a zabránit tak prohlubování stávajících sociálních nerovností mezi jednotlivci a skupinami obyvatelstva.

1.9

EHSV dále doporučuje vypracovat a podpořit cloudovou infrastrukturu se základnou v EU, aby se zvýšila úroveň bezpečnosti aplikací 5G, cloud computingu a průmyslových platforem pro internet věcí.

1.10

EHSV se domnívá, že digitalizace odvětví nerostných surovin má zásadní význam pro řešení hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19 a pro podporu provádění Zelené dohody pro Evropu a plánu EU na podporu oživení. V této souvislosti je nanejvýš důležité stimulovat investice do digitalizace získávání a zpracování primárních (těžba) i sekundárních (recyklace) nerostných surovin.

1.11

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že evropské instituce zapojí sociální partnery v těžebním odvětví a budou je konzultovat při tvorbě politik i v rámci jakékoli iniciativy EU týkající se odvětví nerostných surovin.

2.   Úvod

2.1

EU čelí technologickým, společenským a environmentálním problémům souvisejícím s dodávkami surovin, které jsou základem její průmyslové činnosti a jež podporují kvalitu života jejího obyvatelstva. EU je zdrojem méně než 5 % světové produkce nerostných surovin (1) a na průmysl EU připadá přibližně 20 % celosvětové spotřeby nerostných surovin (2). Závislost EU na dovozu je obzvláště vysoká v případě vzácných kovů a prvků, které jsou nezbytné pro aplikace špičkových technologií a pro přechod na zelenou energii nastíněný v Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019) 640). To dokládá iniciativa v oblasti surovin, kterou Komise zahájila v roce 2008 (COM(2008) 699), a její následné úsilí o posouzení kritičnosti dodávek a vypracování seznamu kritických surovin (nejnovější seznam byl zveřejněn v roce 2017 (3) a jeho aktualizovaná verze je součástí sdělení Komise o kritických surovinách (4)).

2.2

Technologický pokrok, který zlepšuje účinné využívání materiálů a zdrojů a usiluje o snížení množství odpadů a o recyklaci v souladu s akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM(2015) 614, nedávno aktualizován sdělením COM(2020) 098), je zcela nedostatečný pro to, aby podpořil společenské potřeby a růst světové populace. Za těchto okolností budou primární suroviny (5) v hospodářství nadále hrát zásadní úlohu.

2.3

Současně v mnoha zemích EU roste odpor veřejnosti vůči těžebním projektům a úsilí tohoto odvětví snížit svou environmentální stopu nezměnilo jeho (špatnou) pověst. Negativní dopady na životní prostředí, chybějící transparentnost a dialog a nedostatky týkající se rozdělení hospodářských přínosů na místní úrovni jsou znaky, které se obvykle připisují těžebnímu průmyslu (6).

2.4

V nedávné době rostoucí nacionalismus ve vztahu ke zdrojům v zemích produkujících suroviny a pandemie onemocnění COVID-19 otřásly závislostí průmyslu EU na globálních dodavatelských řetězcích. Vlády EU a mnozí průmysloví výrobci si uvědomili, že by závislost na dovozu surovin mohla zničit výrobní průmysl EU (odvětví surovin zajišťuje v EU okolo 350 000 pracovních míst, ale dalších více než 30 milionů pracovních míst se nachází v navazujících výrobních odvětvích, která závisejí na spolehlivém a bezproblémovém přístupu k nerostným surovinám (7)).

2.5

Technologický pokrok a pokrok v oblasti komunikací prosazují začlenění digitálních technologií do všech oblastí obchodu, čímž zásadně mění způsob, jakým společnosti fungují a přinášejí hodnotu zákazníkům. Pro těžební odvětví EU je to jedinečná příležitost: těžební společnosti, které využívají digitální nástroje, mohou dosáhnout nových úrovní výkonnosti v celém hodnotovém řetězci, jež budou mít dlouhodobé pozitivní dopady na sociálně-ekonomický, environmentální a sociální rozměr.

2.6

Digitalizace odvětví surovin EU je jedinečnou příležitostí, jak zvýšit odolnost dodavatelských řetězců, zabývat se hospodářstvími se zásadně odlišnými vstupy a oživit provozní, sociální a environmentální excelenci odvětví a současně prosazovat pojem „digitální důl“.

3.   Obecné připomínky

3.1

Digitalizací v produkci surovin se rozumí využití informačních technologií, které zlepší získávání, uspořádání a sdělování údajů s cílem zlepšit výkonnost výrobních zařízení z hlediska technických, environmentálních a společenských ukazatelů.

3.2

Digitální technologie využívají veškeré dostupné znalosti a umožňují neustálé zlepšování a výrazné inovace. Přesné chápání interakcí během jednotlivých fází produkce, uvnitř hodnotových řetězců a napříč nimi a v rámci pracovní síly umožňuje kromě mnoha jiných aspektů nákladově účinnou produkci, sledování a údržbu zařízení, sledování zdravotní situace a prevenci rizik a připravenost a reakci na mimořádné situace.

3.3

Digitální transformace je stanovena v prioritní oblasti „Technologie pro výrobu primárních a druhotných surovin“ evropského inovačního partnerství pro suroviny (COM(2014) 297) v souladu se sdělením Komise Nová průmyslová strategie pro Evropu. Definuje suroviny jako jeden z hlavních prvků umožňujících zelenou a digitální Evropu konkurenceschopnou na světové úrovni.

3.4

EHSV oceňuje úlohu Evropské rady pro inovace a Evropského inovačního a technologického institutu, jejichž cílem je oživit výstup nových služeb a produktů evropských institucí. Iniciativy v oblasti surovin podporují jejich významný podíl a propojují je s dalšími cíli, jako jsou transformace energetiky a mobility, pokročilá výroba, bezpečnost, potraviny a zdraví. Týkají se také především digitálního pokroku technologických řešení.

3.5

EHSV podporuje činnost výzkumné skupiny EU při vypracovávání certifikační metody pro suroviny. To bude představovat posun k udržitelné těžbě nerostných surovin a kovů, který je zapotřebí k podpoře přechodu Evropy na čistou energii.

3.6

Určení příležitostí, jež díky digitální transformaci vznikají pro těžební odvětví EU, je zásadní částí přístupu k digitální strategii, který doporučuje EHSV. Určené příležitosti by se měly posoudit z hlediska jejich možné hodnoty pro organizace a společnost a uskutečnitelnosti provádění.

3.7   Sociální aspekty

3.7.1

Digitální transformace již ovlivňuje tradiční role v rámci pracovní síly v oblasti těžby, kdy se objevují funkce, jako jsou mimo jiné odborníci na nové technologie, datoví analytici a vědečtí pracovníci, specialisté na data velkého objemu, umělou inteligenci a strojové učení a systémoví inženýři. V důsledku toho se očekává, že poklesnou rutinní úkoly spojené s pozicemi, jako jsou operátoři zařízení, analytici v oblasti organizace a řízení práce a těžební dělníci (8).

3.7.2

Vzhledem k digitalizaci odvětví a jeho transformaci musí zaměstnanci absolvovat odpovídající odbornou přípravu, aby byli schopni čelit výzvám průmyslu 4.0 a budoucím technologickým změnám.

3.7.3

Změny v povaze a složení pracovní síly spolu s prováděním modelu „pracuj kdekoli a kdykoli“, který digitální transformace umožňuje, budou mít významný dopad na tradiční těžební komunity v Evropě. To vyžaduje proaktivní přístup založený na inkluzivních sociálních dialozích, jež komunitám pomohou pochopit jejich základní kapacity a podpoří přechod jejich ekonomik do nových oblastí.

3.7.4

EHSV je přesvědčen, že vzhledem k výzvám, které představují digitalizace těžebního odvětví a hrozby pro toto odvětví v důsledku pandemie COVID-19, by Evropská komise měla podpořit současné požadavky sociálních partnerů v těžebním průmyslu na evropské úrovni prostřednictvím stávajícího odvětvového sociálního dialogu v těžebním průmyslu.

3.7.5

EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropské instituce zapojí sociální partnery v těžebním odvětví a budou je konzultovat při tvorbě politik i v rámci jakékoli iniciativy EU týkající se tohoto odvětví.

3.7.6

EHSV se proto domnívá, že je třeba, aby Komise spolu se sociálními partnery v rámci výboru pro kolektivní vyjednávání co nejrychleji vytvořila síť odvětvových rad pro dovednosti a zaměstnanost v těžebním průmyslu, a to jak na evropské, tak i vnitrostátní úrovni.

4.   Průlomové koncepce a řešení pro udržitelný průzkum, těžbu a/nebo zpracování

—

Průkopnické koncepce a řešení pro průzkum, těžbu a recyklaci nerostných surovin jsou nezbytné za účelem posílení postavení Evropy na celosvětové úrovni. Očekává se, že nové přístupy a technologie usnadní přístup Evropy k udržitelně produkovaným surovinám a současně také získají důvěru společnosti v čisté a bezpečné metody těžby a zpracování.

—

Znalosti geologické situace, nerostných ložisek a jejich využívání jsou nesourodé a proměnlivé a složitost koloběhu materiálů, příslušných politik, tendencí trhu, technologických trendů, environmentálních otázek a společenského dopadu vyžaduje kombinaci odborných znalostí z mnoha oblastí za účelem využití přínosů digitalizace.

4.1   Metody a nástroje zpravodajství v oblasti nerostných surovin

4.1.1   Vytvoření datových center geologických věd pro Evropu

4.1.1.1

Dostupnost, přístupnost a návratnost nerostných surovin, kovů, energie a dalších podpovrchových zdrojů je v současné společnosti více než kdy jindy zásadní otázkou. Evropský parlament, Evropská komise a několik iniciativ EU v politických oblastech, např. iniciativa v oblasti surovin (9), směrnice o podzemních vodách (10) a směrnice o zachycování a ukládání uhlíku (11), potřebují přístup k příslušným podpovrchovým údajům.

4.1.1.2

Společné výzkumné středisko Evropské komise v současnosti vypracovává informační systém týkající se surovin, který bude mít hospodářský, sociálně-ekonomický a environmentální rozměr – RMIS 2.0 (12). Poskytnuté informace jsou však neúplné a nepokrývají stejně podrobně všech 27 členských států EU.

4.1.1.3

V současnosti jsou údaje jen částečně dostupné a většinu času nejsou harmonizované, a není tedy možné je srovnávat mezi zeměmi. Je třeba standardizovat formáty údajů a vypracovat algoritmy, které budou moci sloužit jako most mezi různými datovými systémy.

4.1.1.4

EHSV se domnívá, že začlenění komplexní zpravodajské síťové struktury pro nerostné suroviny do systému RMIS Společného výzkumného střediska za využití spolehlivých harmonizovaných údajů je prvořadé; poskytlo by to Evropské komisi a členským státům přístup k informacím a znalostem na podporu udržitelného využívání podpovrchových vrstev při řešení problémů Evropy.

4.1.1.5

EHSV naléhavě vyzývá všechny členské státy EU, aby shromažďovaly a sdílely informace o surovinách s cílem pravidelně vkládat údaje do systému RMIS Společného výzkumného střediska. EHSV se domnívá, že aby se zabránilo zkreslení a chybám, měly by být údaje poskytnuté Společnému výzkumnému středisku před zahrnutím do systému RMIS ověřovány z hlediska přesnosti. Společné výzkumné středisko by mělo dostávat finanční prostředky na údržbu a pravidelnou aktualizaci tohoto informačního systému.

4.1.2   Simulace postupu

4.1.2.1

Emise, zpětné získávání, ochranu vodních zdrojů atd. lze simulovat: může jít o násobné souběžné simulace za využití různých předpokladů ohledně mezních podmínek a východisek, které povedou k odhadům pravděpodobnosti různých výsledků, jež by bylo možné využít ke kontrole a na podporu rozhodování.

4.1.2.2

Vývoj výpočetních technik pro simulaci postupu a dostupnost dat velkého objemu (datové soubory o velikosti překračující schopnost běžných softwarových nástrojů zachycovat, organizovat, spravovat a zpracovávat je v rámci přijatelné uplynulé doby) zvýšily přesnost simulací, které představují příčinné vztahy mezi kontrolovanými vstupy a odpovídajícími výstupy. Simulace postupu mohou být obzvláště důležité při posuzování vlivů na životní prostředí a bezpečnost a mohly by usnadnit transparentnost a dialog během povolovacích postupů.

4.1.3   Dálkový průzkum Země

4.1.3.1

Využívání údajů z dálkového průzkumu Země pocházejících například z programu Copernicus, které bude zahrnovat analýzu prostorových dat a integraci se softwarem pro geografický informační systém, může být zdrojem cenných informací k pokročilým simulacím a vytvoření „digitálních dvojčat“, které umožní rychlé reakce na změny a spolehlivé rozhodování. Kombinace údajů z dálkového průzkumu Země s údaji z terénu shromážděnými pomocí čidel a bezpilotních letadel je v těžebním odvětví stále běžnější. Při mnoha těžebních činnostech se běžně provádí pozemní a podvodní průzkum za využití bezpilotních letadel za účelem odhadnutí zásob a skládek odpadu.

4.1.3.2

Propojení údajů z dálkového průzkumu Země s údaji z terénu (z místních čidel) v softwaru pro geografický informační systém lze využít ke sledování úrovně podzemních vod, pohybů pevniny, znečištění povrchové vody a mnoha dalších údajů o životním prostředí v reálném čase. Pokud budou tyto údaje zveřejněny a chráněny proti manipulaci (např. pomocí technologií, jako je blockchain), mohly by podpořit důvěru v těžební odvětví a usnadnit dialog se zúčastněnými stranami. Bylo by vhodné zvážit a inspirovat se postupy v oblasti správy údajů a informací, které již dlouhou dobu fungují v rozvinutých zemích se silným těžebním průmyslem, např. v Kanadě nebo v Jižní Africe.

4.1.4   Virtuální realita

4.1.4.1

Virtuální realitu začíná mnoho společností běžně využívat při výkladu 3D modelů svých dolů. V budoucnosti může být významnější rozšířená realita, ve které mohou geologové nebo inženýři při pobytu v dole využívat zařízení, které jim umožní vidět model překrývající jejich pohled na geologickou strukturu nebo samotný důl. To přinese pokročilé a účinné prostředky pro validaci modelů a kontrolu pokroku vývoje dolů.

4.1.4.2

Virtuální realitu stále více využívají univerzity a školicí střediska s cílem zajistit studentům a stážistům těžební kontext odpovídající „skutečnému životu“. Možnost provádět vzdělávací simulace navržené za účelem usnadnění vybudování praktických znalostí v oblastech, jako je reakce na nehody, je jednou z hlavních výhod této technologie.

5.   „Inteligentní důl“

—	Digitalizace je katalyzátorem, který napomáhá tomu, aby se těžební činnosti staly inteligentnějšími, tím, že využívá digitální nástroje a postupy, díky nimž jsou tyto činnosti vybavené přístroji, propojené a inteligentní.

—	Doly se budou prostřednictvím digitální transformace za účelem automatizace od počátku navrhovat odlišně pomocí metod, jež budou individuálně přizpůsobeny a vyváženy podle tělesa nerostné suroviny a změn při provádění omezeném automatizací.

—

Digitální transformace pomůže odstranit úmrtí a zranění v těžebním prostředí. Může vést k výrazným změnám v oblasti kapitálové náročnosti a provozních nákladů, poskytnout přístup ke zdrojům z nerostných ložisek, jež dříve nebylo možné těžit, a díky selektivní těžbě vést k nižší environmentální stopě.

5.1   Inteligentní predikce těžby

5.1.1

Predikce mimo jiné znamená předpověď environmentálních parametrů, ve kterých pracují důlní dělníci, přičemž zvláštní důraz se klade na rizika. K účinným systémům predikce, které již těžební průmysl využívá, patří prediktivní údržba, která slouží k upřednostnění preventivních opatření před opravami, a to pomocí shromažďování údajů o využití strojů a parametrech procesů.

5.1.2

Predikce může hrát významnou úlohu při bezpečnosti těžebních činností. Zachycování a začleňování údajů ze sledování terénu a údajů o vybavení může poskytnout přesný obraz provozního prostředí, které má být kontrolováno nástroji pro analýzu postupů. To by významně zlepšilo pracovní podmínky, zejména v podzemních dolech. EHSV se domnívá, že digitalizace může účinně přispět k bezpečnosti těžební činnosti a že součástí inteligentního dolu by měly být systémy predikce.

5.2   Internet věcí

5.2.1

Vypracování norem a stavebních prvků pro platformu průmyslového internetu věcí pro těžební průmysl by mohlo posílit spojení kybernetických a reálných systémů v dolech EU za účelem zlepšení rozhodovacích postupů.

5.2.2

Platforma průmyslového internetu věcí by se měla zabývat zdravotními a bezpečnostními aspekty, environmentální výkonností, účinným využíváním zdrojů a koordinací činnosti v reálném čase. Návrh a podpora platformy EU v oblasti průmyslového internetu věcí pro těžební odvětví by se měly stát prioritou.

5.2.3

Aby se zabránilo rizikům týkajícím se kybernetické bezpečnosti, EHSV navrhuje, aby byly stavební prvky platformy průmyslového internetu věcí navrženy pro místní intranety věcí, přičemž by byly pomocí fyzického přenosu údajů nebo zabezpečených firewallů připojeny k internetu.

5.3   Technologie blockchain. Transparentnost dodavatelského řetězce

5.3.1

Inovativním řešením, které zamezuje manipulaci s údaji, je blockchain. Využití blockchainu v dodavatelském řetězci nerostných surovin by mohlo zlepšit transparentnost dodavatelského řetězce a sledovatelnost a snížit administrativní náklady. EHSV poukazuje na to, že technologie blockchainu usnadňuje dodržení souladu s nařízením EU o zodpovědném získávání nerostných surovin (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017 (13)).

5.3.2

Další uplatnění blockchainu zahrnuje shromažďování a šíření údajů o životním prostředí. Zvýšením důvěry v údaje by blockchain mohl usnadnit oslovení veřejnosti a zapojení v sousedství těžebních komunit.

5.4   Sítě páté generace a cloud computing

5.4.1

Ukládání primárních údajů v cloudu se rychle stává nepraktickým (a je ve skutečnosti zbytečné), neboť objem údajů se zvyšuje na terabyty a více. Rychlost přenosu údajů v současnosti omezuje jeho užitečnost. Zavedení sítí páté generace však toto změní, neboť umožní rychlý přenos, zpracování a nákladově účinné ukládání a vyhledávání dat velkého objemu.

5.4.2

Využívání cloudového úložiště obnáší závažné riziko: pokud těžební společnost využije obchodní službu v podobě cloudového úložiště, míra bezpečnosti, jíž může dosáhnout, zcela závisí na důvěře, kterou má v poskytovatele služeb. Mnoho poskytovatelů využívá cloudové servery umístěné mimo EU a to může ohrozit bezpečnost tohoto systému. EHSV se domnívá, že přijetí sítí páté generace v EU by měly doprovázet pobídky ke zvýšení nabídky poskytovatelů cloudu se sídlem v EU.

5.5   Kybernetická bezpečnost

5.5.1

EHSV podporuje striktní vymáhání režimů, které zabrání tomu, aby citlivé údaje opustily zabezpečenou oblast. Kybernetickou bezpečnost lze významně zlepšit tím, že těžební systémy nebudou připojeny k internetu. V „inteligentním dole“ lze využít všechny inteligentní technologie, včetně intranetu věcí – jen je třeba neposkytovat k nim přístup zvnějšku. Vše, co musí být spojeno s ústředím podniku nebo vnějším světem, by mělo být bezpečně přeneseno ze sítě dolu na oddělený server, který je spojen s vnějším světem.

5.6   Umělá inteligence

5.6.1

Umělá inteligence pokrývá řadu různých technologií, včetně tzv. systémů hlubokého učení. Dosud našla specializované uplatnění v oblastech, jako je zpracování obrazu (například pro průzkum nerostných surovin) a systémy neuronových sítí pro identifikaci a klasifikaci nerostných surovin. Další praktické uplatnění pro těžební odvětví zahrnuje využívání analýz a algoritmů v oblasti strojového učení při simulacích postupů a v systémech predikce.

5.7   Integrovaná automatizace

5.7.1

Subjekty, které nejsou spojeny s těžebním průmyslem (např. Tesla nebo Google), rychle vyvíjejí technologii samořízených vozidel. Protože jsou doly kontrolovaným prostředím, může se zde rychle využít s tím, jak jsou zaváděny nové schopnosti. Mohou být rovněž rychle zavedeny další druhy automatizace, obvykle však mají podobu vzdálených operací řízených člověkem (za asistence počítače), nikoli zcela samostatných operací. Kvůli obavám týkajícím se odpovědnosti (a budoucí regulace) je sporné, zda bude rozvoj plné automatizace všech těžebních postupů ze střednědobého hlediska hospodářsky životaschopný.

6.   Budování udržitelných a odpovědných strategických partnerství se třetími zeměmi

—	Posouzení EU týkající se kritičnosti ukazuje, že je nezbytná větší diverzifikace dovozu kritických surovin ze třetích zemí.

—	Je zapotřebí lepší strategická hospodářská diplomacie na úrovni EU, aby se rozrůznil přístup ke zdrojům na základě udržitelného zajišťování surovin.

6.1   Výzkum a inovace

6.1.1

Rámcové programy EU v oblasti výzkumu a inovací již podporují mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve výzvách k podávání návrhů týkajících se nerostných surovin. Normativnější přístup k další spolupráci s technologicky vyspělými zeměmi bohatými na zdroje (jako jsou např. Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Afrika a Spojené státy) v oblasti digitální transformace těžby by však pomohl při budování spojení, jež by podpořila hospodářskou diplomacii EU. EHSV doporučuje přijmout tento normativní přístup v nadcházejícím rámci programu Horizont.

6.1.2

Rovněž vzdělávání by se mělo využít jako nástroj s cílem podpořit ekonomickou diplomacii EU v tématech týkajících se surovin. Mezinárodně uznávané vzdělávací programy vytvořené v Evropě, které zajišťují průkopnický a inovativní vzdělávací obsah zaměřený na témata týkající se digitalizace dolů, by se mohly stát účinným nástrojem ekonomické diplomacie EU.

7.   Nové hranice

7.1   Zpětné získávání kovů a nerostných surovin z mořských zdrojů

7.1.1

Provádí se řada výzkumů technologických řešení v oblasti těžby a zpracování nerostných surovin a kovů z mořských zdrojů, včetně mořské vody, a/nebo z mořského dna. EHSV se domnívá, že těžba minerálů a kovů z moře by měla být přísně posuzována z hlediska odpovídajících dopadů na životní prostředí.

7.2   Využívání vesmírných zdrojů

7.2.1

Evropská kosmická agentura plánuje zahájit do roku 2025 těžbu zdrojů, které mohou pomoci podpořit pobyty a výzkum na Měsíci. Možné zdroje z Měsíce zahrnují zpracovatelné materiály, jako jsou těkavé látky a nerostné suroviny (na stavbu a ochranu před zářením a mikrometeoroidy), které by spolu s geologickými strukturami, jako jsou lávové tunely, mohly umožnit osídlení Měsíce.

7.2.2

Těžba ve vesmíru vede ke vzniku právních otázek, na které v současnosti neexistuje jasná odpověď, neboť nedostatečný soubor mezinárodního práva platný pro vesmírnou činnost zaostává za technologickým pokrokem, který pohání kosmický průmysl. EHSV se domnívá, že EU by měla tuto mezeru zaplnit a zaujmout vedoucí úlohu při definování stabilního a mezinárodně uznávaného právního rámce, který zajistí spravedlivé, bezpečné, odpovědné a udržitelné využívání vesmíru.

8.   Po krizi onemocnění COVID-19

8.1

Světová pandemie onemocnění COVID-19 zdůrazňuje význam digitální transformace. V těchto časech zvyšující se nestability a nepředvídatelnosti se těžební činnost na celém světě musí potýkat s hrozbou úplného uzavření nebo omezené pracovní síly, jejíž pravděpodobnost nadále vzrůstá s tím, jak se koronavirus šíří.

8.2

EHSV se domnívá, že vzhledem k výzvám, které přináší digitalizace, a k hrozbám, které odvětví nerostných surovin přinesla pandemie COVID-19, by Evropská komise měla prosazovat komplexní dialogy mezi sociálními partnery prostřednictvím stávajícího mechanismu pro odvětvové sociální dialogy (v těžebním průmyslu).

8.3

Hlavní otázkou na další cestě bude, jak těžební společnosti využívají a uplatňují digitální technologie, což se propojilo s tím, kolik společností řeší pandemii. Veškeré pracovní síly musí pracovat virtuálně a osvojit si nové technologie, přičemž nařízení týkající se omezení fyzického kontaktu znamenají, že sledování operací na dálku nikdy nebylo nezbytnější.

8.4

EU a členské státy musí digitální transformaci těžebního odvětví EU aktivně podporovat. Jedná se o zásadní krok ke zvýšení odolnosti průmyslu EU a hodnotového řetězce surovin. Doly využívající digitální technologie, včetně integrované automatizace, kognitivní sítě a využívání analýz v reálném čase, jsou účinnější, čistší a bezpečnější. V „inteligentních dolech“ lze snáze dosáhnout snížené environmentální stopy a bezpečnějšího prostředí, a to je rozhodující pro to, aby veřejnost jejich činnost v Evropě přijala.

---

(1)  Nerostné suroviny pro zemědělství (např. uhličitan draselný) a energetiku (např. uran a uhlí) nejsou v těchto údajích zahrnuty.

(2)  Pro další informace viz Eunomia, 2015, Study on the Competitiveness of the EU Primary and Secondary Mineral Raw Materials Sectors (Studie o konkurenceschopnosti odvětví primárních a sekundárních nerostných surovin v EU, k dispozici na adrese http://www.euromines.org/files/news/ec-report-study-competitiveness-eu-primary-and-secondary-mineral-raw-materials-sectors/study-competitiveness-eu-primary-and-secondary-mrms-april2015.pdf) a 2018 EU Raw Materials Scoreboard (Srovnávací tabulka EU pro suroviny za rok 2018), zveřejněno Evropskou komisí (k dispozici na adrese https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/117c8d9b-e3d3-11e8-b690-01aa75ed71a1).

(3)  COM(2017) 490 final.

(4)  COM(2020) 474.

(5)  Primárními surovinami se rozumí materiály (nerostné suroviny / kovy), které se těží ze země a zpracovávají. Druhotnými surovinami se rozumí materiály, které se získávají recyklací.

(6)  Těžební průmysl má nicméně podporu těžebních komunit a regionů v celé Evropě.

(7)  Pro více informací o přidané hodnotě surovin a pracovních místech viz 2018 EU Raw Materials Scoreboard (Srovnávací tabulka EU pro suroviny za rok 2018, k dispozici zde).

(8)  McKinsey Global Institute, 2018. Skill Shift, Automation and the Future of the Workforce. Discussion Paper (Změna v dovednostech, automatizace a budoucnost pracovní síly. Diskusní dokument). McKinsey Global Institute, McKinsey & Company. https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/skill-shift-automation-and-the-future-of-the-workforce (konzultováno dne 3. června 2019).

(9)  Sdělení komise Evropskému parlamentu a Radě – Iniciativa v oblasti surovin: uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě (SEK(2008) 2741) / KOM(2008) 699 v konečném znění.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(12)  Viz https://rmis.jrc.ec.europa.eu/.

(13)  Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.