2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/100

Zpravodaj:

Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER

1.1.

EHSV podporuje návrh Komise a hodnotí kladně jeho vhodnost a správné zvážení a rozvoj navrhovaného obsahu. V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že očekávané přínosy z provádění návrhu budou rozšířeny na všechny zúčastněné subjekty, spotřebitele, podniky a vnitrostátními orgány, jak je uvedeno v samotném návrhu.

1.2.

EHSV rovněž vyjadřuje své znepokojení a obavy v souvislosti s tímto návrhem nařízení, pokud jde o ochranu základních práv a jeho provádění členskými státy.

1.3.

EHSV dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že společná pravidla stanovená v článku osm návrhu budou účinně uplatňována, a to v souladu se zásadami, jimiž se řídí řádná správní praxe.

1.4.

EHSV nakonec vyzývá Komisi, aby provedla náležitou koordinaci s členskými státy ohledně provádění opatření uvedených v tomto návrhu a posílila dosah koordinovaných opatření.

2.1.

Nařízení (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 (1) o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (dále jen „nařízení SOOS“), k němuž EHSV přijal kladné stanovisko (2).

2.2.

Nařízení SOOS harmonizuje rámec spolupráce mezi vnitrostátními orgány Evropského hospodářského prostoru s cílem dosáhnout toho, aby činnost orgánů zajišťujících ochranu zájmů spotřebitele zahrnovala celé území jednotného trhu.

2.3.

Právní předpisy spadající do působnosti nařízení SOOS jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, která se aktualizuje pokaždé, když vstoupí v platnost nová právní úprava. V současnosti zahrnuje dvacet směrnic a nařízení v rámci acquis Unie v oblasti práva spotřebitele a uvádění výrobků a služeb na trh.

2.4.

Nařízení má zajistit hladké fungování maloobchodních trhů v celé EU.

2.4.1.

Nařízení o ochraně spotřebitele stanoví minimální pravomoci vnitrostátních orgánů a umožňuje jim zastavovat přeshraniční protiprávní jednání.

3.1.

Článek 21a nařízení stanoví, že Komise zhodnotí účinnost a mechanismy fungování zavedené tímto nařízením, podrobně prozkoumá možnost zařazení dalších právních předpisů a případně předloží legislativní návrh změny přílohy.

3.2.

Na základě externího hodnocení (3) a po veřejné konzultaci zveřejnila Komise zprávu (4), v níž poukázala na faktory, které by mohly narušit účinnost nařízení:

3.3.

Navrhovalo se tedy, aby byly posíleny mechanismy spolupráce při uplatňování nařízení SOOS a aby bylo umožněno účinné prosazování práva spotřebitelů, což přispěje k vytvoření silného a dynamického jednotného trhu.

4.1.

Obecným cílem návrhu je odstranit narušení hospodářské soutěže a překážky existující na vnitřním trhu. Snaží se zachovat a zvýšit účinnost a účelnost přeshraničního systému vymáhání unijních právních předpisů týkajících se spotřebitele.

4.2.

Má dojít k modernizaci stávajícího nařízení, a to prohloubením míry harmonizace s cílem řešit problémy zjištěné při hodnocení a zlepšit přeshraniční vymáhání právních předpisů Unie v oblasti ochrany spotřebitele na jednotném trhu.

4.3.

Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť ochrana spotřebitele je součástí sdílených pravomocí mezi Unií a členskými státy. Současně je v souladu i se zásadou proporcionality, neboť v rámci své působnosti vymezuje společnou skupinu minimálních pravomocí pro všechny příslušné orgány v členských státech.

4.4.

V rámci spolupráce při řešení „rozsáhlých porušování právních předpisů“ se kromě jiných nástrojů navrhuje, aby byla významná a škodlivá porušování práva, která se týkají nejméně tří čtvrtin členských států, v nichž dohromady žijí nejméně tři čtvrtiny obyvatel EU, řešena s využitím společného postupu na úrovni Unie.

4.4.1.

Navrhuje se, aby v případech „rozsáhlých porušování právních předpisů“ rozhodovala o zahájení společného postupu Komise, která bude v rámci takovéhoto postupu mít povinnou koordinační úlohu. Účast v takovém společném postupu bude navíc pro dotčené členské státy povinná.

4.5.

V úvodních ustanoveních návrhu jsou aktualizovány definice pojmů s ohledem na rozšíření působnosti nařízení na „rozsáhlá porušování právních předpisů“ a „ukončená porušování právních předpisů“.

4.6.

Stanoví se, jak jmenovat příslušné orgány a ústřední styčné úřady pro toto nařízení, a vyjasňují se jejich úlohy. Kromě toho jsou stanoveny minimální pravomoci vyšetřování a vymáhání práva, přičemž se upřesňují ty, které již existují, a doplňují se několika novými, které příslušné orgány považují za nezbytné k tomu, aby mohly působit v přeshraničních podmínkách.

4.7.

Dále je zaveden mechanismus vzájemné pomoci, který sestává ze dvou nástrojů:

4.8.

V souvislosti s koordinovaným dozorem, vyšetřováním a mechanismem vymáhání práva u „rozsáhlých porušování právních předpisů“ se zavádějí různé nástroje, například koordinovaná opatření, společná opatření proti rozsáhlým porušováním právních předpisů, která mají unijní dimenzi, a koordinovaná vyšetřování spotřebitelských trhů.

4.8.1.

Zavádí se nový nástroj k řešení „rozsáhlých porušování právních předpisů“, která mají unijní dimenzi a potenciálně mohou způsobit újmu spotřebitelům ve velké části Unie. Stanovuje limity určující, která podezření na porušování práva mají unijní dimenzi.

4.8.2.

Limit vychází ze dvou kritérií: z dotčené populace a z počtu dotčených zemí, a v případě potřeby je na základě rozhodnutí přijato společné opatření. Cílem je ukončit porušování práva a případně zajistit odškodnění pro spotřebitele prostřednictvím závazků obchodníka.

4.8.3.

Návrh obsahuje společná ustanovení pro postupy koordinovaných a společných opatření, například právo obchodníků na obhajobu, úlohu koordinátora, rozhodování a jazykový režim. Kromě toho nově zavádí právní základ pro koordinovaná vyšetřování spotřebitelských trhů (sweepy).

4.9.

Zavádějí se také další opatření na úrovni Unie, například koordinace dalších činností přispívajících k dozoru a vymáhání práva, výměna úředníků mezi příslušnými orgány a výměna informací o spotřebitelské politice a mezinárodní spolupráci.

4.9.1.

Součástí návrhu je příloha, která obsahuje seznam právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitele a určuje rozsah působnosti rationae materiae nařízení.

5.1.

EHSV hodnotí návrh Komise, který povede k posílení spolupráce a zlepšení právní jistoty rozvojem moderních, účinných a účelných mechanismů, které omezí poškozování kolektivních zájmů spotřebitelů a jednotného trhu přeshraničním porušováním právních předpisů, kladně.

5.2.

Z návrhu budou mít prospěch všechny hospodářské subjekty poškozované nekalou hospodářskou soutěží obchodníků, kteří neplní své povinnosti a kteří vyvíjejí obchodní modely, jež jim umožňují obcházet zákony a škodit spotřebitelům v jiném státě.

5.2.1.

Zvýší se tím ochrana spotřebitelů, právní jistota podniků, soudržnost přeshraničního vymáhání práva a rovnost podmínek na jednotném trhu, aniž by bylo nutné podnikům ukládat nepřiměřenou zátěž.

5.2.2.

EHSV připomíná, že s ohledem na výše uvedené je při výkonu pravomocí přiznaných orgánům v každém případě zapotřebí zajistit optimální rovnováhu mezi dotčenými základními právy, například vysokou mírou ochrany spotřebitele, svobodou podnikání a svobodou informací. EHSV zdůrazňuje, že je důležité respektovat právo na obhajobu, právo být vyslechnut a právo zvolit si jazyk, který se bude při řízení používat.

5.3.

Návrh přináší nejen řešení, která lze a priori považovat za účinná v poměru k významu a šíři rozsáhlých porušování právních předpisů, ale pro rozvoj těchto řešení zavádí současně i opatření zvyšující účinnou ochranu práv spotřebitele a uživatele, která by mohla být případně uplatněna i v případech nespadajících do působnosti tohoto návrhu.

5.4.

Ke splnění cíle a účelu tohoto návrhu je nezbytné, aby byly veřejným orgánům přiznány pravomoci a prostředky, které jim umožní účinně spolupracovat a přijímat opatření v souladu s nařízením. EHSV podporuje navýšení minimálních pravomocí vyšetřování a vymáhání práva a prostředků, které mají být podle návrhu poskytnuty příslušným veřejným orgánům, a to za zohlednění rozdílných právních tradic v jednotlivých členských státech.

5.4.1.

Má-li být daná právní úprava účinně uplatňována, je nutné, aby existovala možnost nařídit vrácení zisků získaných v důsledku porušování práva, kterou EHSV prosazoval již dříve (5). Návrh správně rozlišuje mezi minimální pravomocí příslušných orgánů, odškodněním spotřebitelů a vrácením zisků získaných v důsledku porušování práva.

5.4.2.

Dále je zapotřebí, aby návrh zavedl možnost zveřejnění sankcí jakožto opatření vedoucího k ozdravení trhu, s cílem dosáhnout větší transparentnosti fungování trhu a zajistit účinnost práva na svobodu informací (6).

5.5.

Na druhou stranu se návrh nezabývá opatřeními proaktivní povahy, která by mohla přispět ke splnění vytčeného cíle, a omezuje se pouze na reaktivní přístup, jehož odrazující účinek ne vždy napomůže snížení dopadu porušování právních předpisů v očekáváné míře, zejména pokud dochází k časovým prodlevám při uplatnění společných postupů nebo zajištění jejich účinnosti.

5.6.

Kromě toho bude zapotřebí přezkoumat budoucí uplatňování nařízení s cílem ověřit jeho dopad na nápravu trhu, neboť nebývá vždy pravidlem, že používaná sankční opatření vedou k dostatečnému usměrnění nezákonných praktik či ke zvrácení jejich dopadu, zvláště co se týče opakování těchto praktik a jejich recidivy.

5.7.

Zaručené úspěchu by snad mohlo být lépe dosaženo, pokud by se návrh obecněji zaměřil na vymýcení rozsáhlých porušování právních předpisů, přičemž je důležité brát v úvahu také to, jakým způsobem tyto otázky vnímají spotřebitelé a jaká jsou jejich očekávání.

5.7.1.

Znalost proaktivních a reaktivních opatření a jejich souběžné uplatňování, se zvláštním důrazem na hodnotu samoregulace a společné regulace, jakož i na sdílenou odpovědnost spotřebitelů, může vést k vytvoření synergií, které zajistí větší účinnost a účelnost návrhu.

5.8.

EHSV kladně hodnotí to, že návrh stanoví možnost zapojení organizací občanské společnosti, neboť tímto způsobem lze posílit řádnou správu, transparentnost a uplatnění zásady otevřenosti fungování unijních orgánů (7).

5.8.1.

Za klíčovou pro dosažení stanovených cílů týkajících se sdílené odpovědnosti všech zúčastněných subjektů je považována možnost zapojení dalších subjektů do mechanismu varování.

6.1.

V návrhu by mohla být zvážena také možnost doplnit peněžité sankce v úzkém slova smyslu také o upřesnění vedlejších či alternativních opatření.

6.2.

Co se týče spolupráce s jinými orgány veřejné moci a jmenovanými subjekty, je třeba zavést kritéria koordinace, která zaručí jednotnou průřezovost za účelem optimálního uplatňování ustanovení obsažených v článku 6 tak, aby tato ustanovení nebyla používána rozdílně či nedostatečně.

6.3.

Za velmi vhodné je považováno také provádění článku 8, neboť budou-li dále upřesněny minimální pravomoci k jednání přiznané veřejným orgánům, jejichž podrobný výčet je v tomto článku obsažen, možnosti zásahu se tím v mnoha případech mohou v porovnání se současným stavem značně rozšířit.

6.4.

V každém případě je velmi důležité, aby členské státy zajistily, že příslušné orgány a ústřední styčné úřady budou mít k dispozici rozpočtové prostředky k účinnému provádění svých pravomocí.

6.5.

EHSV se domnívá, že je nezbytné zajistit, aby byly při rozvoji a provádění mechanismu vzájemné pomoci a stanovených správních postupů dodržovány takové zásady, jako je například transparentnost a zjednodušení správy.

6.6.

Kapitola týkající se koordinovaného dozoru, vyšetřování a mechanismů vymáhání práva u rozsáhlého porušování právních předpisů by měla být formulována jasněji, což přispěje k lepšímu pochopení textu a k jeho snadnému a okamžitému použití, a to vzhledem ke značnému množství okruhů a procesních harmonogramů včetně odpovídající kazuistiky. Totéž platí i pro fáze jednotlivých postupů.

6.7.

U článku 24 není patrné, zda poté, co byly závazky obchodníka přijaty spotřebiteli, již nemohou být předmětem žádného jiného nápravného opatření, nebo zda lze toto opatření uplatnit později, i když z obsahu článku 25 lze vyvodit, že závazky a sankční opatření se vzájemně vylučují, což by mohlo být v rozporu s právními předpisy platnými v členských státech v rámci jejich územní působnosti.

6.7.1.

S ohledem na použití vzájemně si protiřečících výrazů není rovněž jasné, zda jsou použitelné na všechny uvedené případy, neboť na základě analýzy konkrétních okolností je možné se přiklonit k oběma způsobům řešení, a to v různé míře. Tato dvojznačnost by možná mohla vést k tomu, že bude návrh používán konkrétnějším způsobem, avšak vždy tak, aby se zabránilo nejednotnému zacházení.

6.7.2.

A konečně by bylo v souvislosti s koordinovaným vyšetřováním spotřebitelských trhů vhodné, aby byla vyšetřování rozšířena ve smyslu preventivního administrativního postupu prováděného z vlastní iniciativy v souladu s předchozími ustanoveními, což by nejen zabránilo situacím, kdy hrozí rozsáhlá porušování právních předpisů, a časovým posunům vyplývajícím z předtím přijatých opatření, ale současně i umožnilo včasnou reakci.

6.8.

Pro účely zajištění účinnosti a účelnosti je třeba poukázat na to, že mechanismy dozoru a výstražné mechanismy musí být začleněny do již existujících systémů a dokonce i vzájemně přímo provázány, s cílem pokusit se o sjednocení či normalizaci jejich integrovaného fungování.

6.9.

Do kapitoly VI by mohl být vložen článek, který stanoví postup pro účinnou komunikaci s obyvateli v případech, kdy to bude nutné, a určí kritéria pro uplatnění a provádění tohoto postupu.

6.10.

Co se týče databází a systému výměny informací o porušování právních předpisů, je třeba uvést totéž, co již bylo zmíněno v souvislosti s mechanismem dozoru, ve smyslu nutného vzájemného působení mechanismu dozoru a výstražného mechanismu.

6.11.

EHSV se domnívá, že lhůta pro předložení zprávy o provádění tohoto návrhu je příliš dlouhá, a je tedy toho názoru, že vzhledem k významu vytčených cílů by měla být tato lhůta zkrácena a nebo by měl být zaveden systém nepřetržitého částečného hodnocení, což by umožnilo včas odhalit jakýkoli nedostatek ve fungování tohoto návrhu a přijmout případně opatření k revizi návrhu a jeho uplatňování.