6.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 328/8

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0068 – C8-0058/2015),

—

s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (nařízení o EFG),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,

—

s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

—

s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—

s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0124/2015),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.

vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG;

C.

vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG, které je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.

vzhledem k tomu, že Francie podala žádost EGF/2014/017 FR/Mory-Ducros o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 2 513 zaměstnanců podniku Mory-Ducros SAS působícího v oddílu 49 NACE Rev. 2 („Pozemní a potrubní doprava“), přičemž zaměstnanci byli propouštěni na 84 pracovištích po celé Francii;

E.

vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.

souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1) písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Francie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek;

2.

bere na vědomí, že francouzské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 6. října 2014 a že posouzení této žádosti Komise zpřístupnila dne 23. února 2015; vítá rychlé hodnocení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;

3.

bere na vědomí, že celkové náklady činí 10 087 000 EUR, z toho je 35 000 EUR vyhrazeno na kontrolu a certifikaci, a že finanční příspěvek z EFG činí 6 052 200 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů;

4.

domnívá se, že propouštění v podniku Mory-Ducros SAS souvisí s všeobecným poklesem fyzické produkce v Evropě, v jehož důsledku došlo ke snížení přepravovaných objemů a ke zhoršení cenové války v odvětví silniční přepravy, což ve Francii od roku 2007 vedlo k nepřetržitému zhoršování provozní marže a řadě ztrát v tomto odvětví; konstatuje, že tato situace vyvolala vlnu bankrotů, která zasáhla i podnik Mory-Ducros; je přesvědčen, že tyto události přímo souvisejí s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí;

5.

zdůrazňuje, že v rámci narovnání po uzavření podniku Mory-Ducros SAS převzal nově vytvořený podnik MORY Global 50 z celkového počtu 84 poboček podniku a znovu zaměstnal 2 107 pracovníků z celkového počtu 4 911, a tudíž bylo skutečně propuštěno 2 804 pracovníků;

6.

zdůrazňuje, více než 17 % příjemců, jimž jsou podle očekávání navrhovaná opatření určena, jsou ve věkové skupině 55–64 let a jejich účast na navrhovaných podpůrných opatřeních by jim pomohla vyhnout se dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení;

7.

bere na vědomí, že k dnešnímu dni bylo odvětví „Pozemní a potrubní doprava“ předmětem jiné žádosti o pomoc z EFG (EGF/2011/001 AT/Nieder- und Oberoesterreich), která rovněž vyplývala z důsledků celosvětové finanční a hospodářské krize;

8.

vítá rozhodnutí francouzských orgánů zahájit dne 24. února 2014 – tedy se značným předstihem před podáním žádosti a konečným rozhodnutím o finanční podpoře navrženého koordinovaného souboru opatření z EFG – poskytování individualizovaných služeb, s cílem nabídnout urychleně pracovníkům pomoc;

9.

bere na vědomí, že individualizované služby, které mají být poskytnuty, spočívají pouze v jediném opatření, které má provádět jednotné kontaktní místo („Cellule de reclassement“) provozované třemi smluvními agenturami; konstatuje, že Francie žádá pouze o to, aby bylo z EFG financováno toto jednotné kontaktní místo; očekává, že Komise a francouzské orgány budou přísně dodržovat zásadu, podle níž jsou platby agenturám hrazeny po splátkách a na základě dosažených výsledků;

10.

bere na vědomí, že soudní správce vybral po konzultaci se zástupci propuštěných pracovníků tři provozovatele „Cellule de reclassement“ s cílem pokrýt co nejvíce kontinentální Francii a zajistit opětovné začlenění co největšího počtu cílových pracovníků.

11.

domnívá se, že sledování činnosti agentur prostřednictvím pravidelných písemných zpráv zajišťuje vhodné využívání finančních prostředků z EFG k poskytování individuálního profesního poradenství účastníkům, nalezení dostatečného počtu pracovních nabídek a poskytování poradenství při zakládání podniků v rámci systému jednotného kontaktního místa;

12.

připomíná, že finanční prostředky z EFG mají pomáhat pracovníkům najít nové pracovní místo prostřednictvím vzdělávání a v žádném případě nesmějí sloužit jako podpora agenturám a k pokrytí jejich administrativních nákladů;

13.

bere na vědomí, že úkolem smluvních partnerů je podporovat a vést propuštěné pracovníky a pomoci jim nalézt řešení, které jim umožní zůstat na pracovním trhu a nastoupit na nové pracovní místo;

14.

domnívá se, že pracovníci ve věku 55–64 let jsou vystaveni vyššímu riziku prodloužené nezaměstnanosti a vyloučení z trhu práce; domnívá se proto, že tito pracovníci mají specifické potřeby, pokud jde o poskytování individualizovaného přístupu;

15.

připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného souboru individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s posunem směrem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

16.

vítá využívání Evropského sociálního fondu pro další aktivní opatření (např. delší kurzy odborné přípravy), která nejsou zahrnuta v žádosti, kterou předložila Francie;

17.

lituje toho, že v EFG chybí prostředky na komunikační a propagační opatření; domnívá se, že publicita a informace ohledně těchto opatření hrají důležitou úlohu nejen při získávání příjemců, ale také při zdůrazňování činnosti Unie v sociální oblasti;

18.

očekává, že francouzské orgány splní ustanovení nařízení o EFG, pokud jde o poskytování informací a zveřejňování podporovaných opatření, ačkoli nežádaly o finanční prostředky na přípravná opatření, správu, informace a reklamu;

19.

konstatuje, že poskytnuté informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že francouzské orgány potvrdily, že na způsobilé činnosti není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

20.

oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

21.

schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

22.

pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.