21.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 429/12

1)

Je taková právní úprava, jako je královské nařízení č. 1373/2003 ze dne 7. listopadu 2003, kterým se stanoví sazebník odměn právních zástupců vystupujících před soudem, jež podřizuje jejich odměnu minimální sazbě, která může být zvýšena či snížena jen o 12 %, slučitelná s článkem 101 SFEU ve spojení s článkem 10 SFEU a s čl. 4 odst. 3 SEU, pokud se orgány členského státu, včetně soudů, nemohou za výjimečných okolností skutečně odchýlit od minimálních sazeb?

2)

Může být za účelem odchýlení se od minimálních odměn stanovených ve sporném sazebníku významný nepoměr mezi prací skutečně odvedenou právním zástupcem vystupujícím před soudem a výši odměny, kterou může podle sazebníku obdržet, považován za výjimečnou okolnost?

3)

Je královské nařízení č. 1373/2003 v souladu s článkem 56 SFEU?

4)

Splňuje toto královské nařízení podmínky týkající se nezbytnosti a přiměřenosti stanovené v čl. 15 odst. 3 směrnice 2006/123/ES (1)?

5)

Zahrnuje článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách právo skutečně napadnout odměny právního zástupce vystupujícího před soudem, pokud jsou nepřiměřeně vysoké a neodpovídají skutečně odvedené práci?