Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013CN0604

Věc C-604/13 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2013 Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. září 2013 ve věci T-386/10, Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG v. Evropská komise

Úř. věst. C 24, 25.1.2014, p. 13–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/13


Kasační opravný prostředek podaný dne 25. listopadu 2013 Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. září 2013 ve věci T-386/10, Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG v. Evropská komise

(Věc C-604/13 P)

2014/C 24/24

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Aloys F. Dornbracht GmbH & Co. KG (zástupci: H. Janssen a T. Kapp, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

v plném rozsahu zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (čtvrtého senátu) ze dne 16. září 2013 ve věci T-386/10, a v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, zrušit rozhodnutí žalované C(2010) 4185 final ze dne 23. června 2010 ve věci COMP/39.092 — zařízení a pevné součásti koupelen;

podpůrně v přiměřeném rozsahu snížit částku peněžité pokuty uložené žalobkyni;

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka vychází z následujících důvodů kasačního opravného prostředku:

 

Tribunál zaprvé porušil čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 (1), zásadu určitosti, zásadu rovného zacházení, jakož i zásadu proporcionality, tím, čl. 23 odst. 2 druhou větu nařízení č. 1 vyložil jakožto horní hranici, čímž popřel protiprávnost výše pokuty stanovené Komisí, a navíc si sám znemožnil legální snížení částky pokuty.

 

Zadruhé Tribunál porušil čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jelikož nevzal na zřetel protiprávnost pokynů z roku 2006, které nezohledňují dobu trvání a závažnost protiprávních jednání podniku vyrábějícího pouze jeden druh výrobků.

 

Zatřetí Tribunál neurčil, že žalovaná měla podle bodu 37 pokynů z roku 2006 užít svou posuzovací pravomoc tak, že by pro podnik vyrábějící pouze jeden druh výrobků stanovila výši peněžité pokuty pod 10 % hranicí.

 

Tribunál krom toho porušil zákaz zpětné účinnosti, jelikož měl za to, že výpočet peněžité pokuty podle směrnic z roku 2006 je legální.

 

Dále se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při výpočtu výše peněžité pokuty uložené žalobkyni, a to vzhledem k zeměpisnému rozsahu, účasti na pouze jedné ze tří skupin výrobků, jakož i k podřízené úloze žalobkyně.

 

Konečně Tribunál porušil zásadu přiměřené délky řízení.


(1)  Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205


Top