13.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 167/2

1.1

Podle navrhovaného nařízení finanční instituce provádějí vlastní hodnocení úvěrového rizika a „nespoléhají se pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy“ (6). Navíc příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito podniky „pečlivě sledují přiměřenost postupů úvěrového hodnocení těchto podniků“ (7). V těchto ustanoveních se odrážejí závěry Larosièrovy zprávy (8) a zásada FSB, podle nichž se má od bank, účastníků trhu a institucionálních investorů vyžadovat, aby prováděli vlastní hodnocení úvěrového rizika. (9)

1.2

ECB podporuje společný cíl FSB a Komise, který spočívá v omezení přílišného spoléhání na externí ratingy (10). Konkrétněji si ECB všímá, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (11) obsahuje i ustanovení, která se touto otázkou zabývají s důrazem na vývoj interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků v úvěrových institucích, a to rovněž v souvislosti s úvěrovým rizikem a rizikem protistran (12). Navíc, ačkoli by se mělo vyžadovat, aby finanční instituce vyvinuly odpovídající prostředky pro vyhodnocování rizik, tyto prostředky by měly být přiměřené povaze, velikosti a složitosti jejich činností.

ECB si rovněž všímá odpovídajících změn, které se zavádějí ve směrnici 2009/65/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010 (13). V zájmu zajištění souladu mezi navrhovaným nařízením a odpovídajícími ustanoveními odvětvových právních předpisů ECB doporučuje, aby byla blíže objasněna povaha povinnosti ukládané finančním institucím navrhovaným nařízením.

1.3

Podle navrhovaného nařízení orgány EBA, EIOPA a ESMA nesmějí ve svých pokynech, doporučeních a návrzích technických norem odkazovat na ratingy, „jestliže by tyto odkazy u příslušných orgánů nebo účastníků finančního trhu mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy“. (14) Navrhuje se také, aby orgány EBA, EIOPA a ESMA nejpozději do 31. prosince 2013 ve stávajících pokynech a doporučeních přezkoumaly a případně odstranily všechny odkazy na ratingy. (15) Obdobný požadavek se vztahuje rovněž na Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB), pokud jde o její varování a doporučení. (16)

1.4

ECB chápe, že všechny navrhované změny směřují k provedení zásad FSB, které vyzývají „tvůrce norem a příslušné orgány k posouzení odkazů na externí rating v normách, zákonech a dalších předpisech, kdekoli je to možné, k jejich odstranění či nahrazení vhodnými alternativními měřítky bonity“ (17). I když by bylo vhodné odstranit ustanovení, která vyžadují povinné používání externích ratingů, z unijní a vnitrostátní legislativy, a dokonce odstranit i veškeré odkazy na externí rating v rozsahu, v jakém tyto požadavky či tyto odkazy na externí rating mohou vyvolávat dojem, že podporují „mechanické“ používání těchto ratingů, ECB by přesto doporučovala opatrnost, pokud jde o navrhované znění výše uvedených ustanovení navrhovaného nařízení (18), neboť jejich aplikace by se mohla ukázat jako problematická.

1.5

Zaprvé, pokud jde o Evropské orgány dohledu (orgány ESA), právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb na úrovni 1 odkazují na externí ratingy nebo úvěrová hodnocení. Tak je tomu například v unijní legislativě pro oblast bankovnictví, která odkazuje na úvěrová hodnocení externích ratingových agentur (ECAI) (19) a formálně vyžaduje, aby orgán EBA vypracoval návrhy technických norem ve vztahu k úvěrovým hodnocením (20). Návrhy technických norem vypracované orgány ESA přijímá Komise na základě zmocňovacích ustanovení obsažených v právních předpisech úrovně 1 (21) a účelem norem je tato ustanovení dále doplnit či konkretizovat. Proto je zákaz odkazů na úvěrová hodnocení obsažený ve shora zmíněných textech obtížné aplikovat, a to i přesto, že byl orgánům ESA ponechán určitý stupeň vlastního uvážení vyjádřený slovem „případně“ (22). Zejména je také posouzení, zda odkazy na úvěrová hodnocení „mohou vést k mechanickému spoléhání se na ratingy“, namísto toho, aby se investorům a účastníkům trhu umožnilo vlastní informované posouzení, subjektivní a už jen proto je zařazení takového kritéria jakožto právního požadavku do navrhovaného nařízení problematické.

1.6

Zadruhé, pokud jde o ESRB, shora uvedený zákaz odkazování na ratingy ve varováních a doporučeních ESRB se rovněž jeví poněkud nepřiměřeným, jelikož ratingy představují cenný zdroj informací a poskytují měřítka či modely, které ESRB může využívat v kontextu plnění svých úkolů.

1.7

Obecně vzato, ECB podporuje názor FSB, že ratingové agentury hrají významnou roli a podniky mohou jejich ratingy vhodným způsobem používat jako součást svých interních postupů úvěrového hodnocení (23). V tomto kontextu je třeba připomenout, že cílem současné reformy je snížit přílišné spoléhání na externí ratingy a zlepšit jejich kvalitu, nikoli eliminovat jejich používání. Současně platí, že pokud podnik používá externí ratingy, nesnižuje to jeho vlastní odpovědnost za to, aby zajistil, že se jeho úvěrové expozice budou zakládat na spolehlivém hodnocení (24). ECB podporuje postupné přizpůsobování legislativy, které zastává FSB, a poznamenává, že odkazy na externí ratingy by se neměly odstraňovat dříve, než budou identifikovány důvěryhodné alternativy a bude možné tyto alternativy bezpečně použít. V tomto kontextu je důležité, aby tvůrci norem a příslušné orgány vypracovaly plány a časové rámce přechodu, které by umožňovaly odstranění či nahrazení odkazů na externí ratingy, kdekoli to bude možné, a bezpečné zavedení s tím spojených zdokonalených postupů řízení rizik.

1.8

ECB doporučuje nahradit čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení (25) bodem odůvodnění, který by veřejným orgánům připomínal důležitost jejich případného příspěvku k dosahování shora uvedeného cíle, tedy ke snižování nadměrného spoléhání na externí ratingy. ECB si rovněž všímá, že podle návrhu směrnice CRD IV (26) má orgán EBA ve spolupráci s orgány EIOPA a ESMA každého půl roku zveřejňovat zprávu o tom, v jakém rozsahu se právní předpisy členských států odvolávají na externí rating, a o opatřeních přijatých členskými státy k omezení jeho úlohy. ECB doporučuje, aby orgány ESA po zohlednění příspěvků ECB a ESRB podaly Komisi zprávu o možných alternativních či doplňkových řešeních ve vztahu k odkazům na externí rating v unijních i vnitrostátních právních předpisech.

1.9

V příloze II tohoto stanoviska jsou pro informaci popsány metodiky hodnocení úvěrového rizika používané Eurosystémem v kontextu způsobilosti zajištění pro operace řízení likvidity.

2.1

Nařízení (ES) č. 1060/2009 stanoví, že předpokladem uznání ratingové agentury za externí ratingovou agenturu (ECAI) (27) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (28) je, že ratingová agentura požádá o registraci, a dále stanoví, že tento registrační postup by neměl nahrazovat zavedený postup uznávání externích ratingových agentur v souladu se směrnicí 2006/48/ES (29).

2.2

Podle návrhu nařízení CRD IV (30) je výsledkem procesu uznávání externích ratingových agentur (ECAI) příslušnými orgány „automatická“ způsobilost ratingových agentur, které jsou registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. To platí také o centrálních bankách, které vydávají úvěrová hodnocení, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty (31). ECB podporuje nový postup upravený v návrhu nařízení CRD IV, neboť přispěje ke zjednodušení postupu uznávání externích ratingových agentur a k zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími (32). V zájmu jasnosti právní úpravy a její transparentnosti by však ECB navrhovala, aby bylo dále vysvětleno v bodech odůvodnění navrhovaného nařízení, že jakmile návrh nařízení CRD IV vstoupí v platnost, dojde implicitně k automatickému uznání shora uvedených ratingových agentur a centrálních bank (za ECAI) a že je nutné vymezit, jaké stupně úvěrové kvality odpovídají příslušným ratingům, tzv. přiřazování.

2.3

Navrhované nařízení stanoví, že orgán ESMA zavede Evropský ratingový index, který bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto orgánu, a souhrnný ratingový index pro každý hodnocený dluhový nástroj. (33) Index a jednotlivé ratingy budou zveřejňovány na internetových stránkách orgánu ESMA. Ratingy poskytnuté orgánu ESMA budou podle navrhovaného nařízení založeny na harmonizované ratingové stupnici. (34)

2.4

ECB podporuje zvýšení transparentnosti, interoperability a porovnatelnosti ratingů pro účastníky trhu. Je však třeba zajistit, aby harmonizovaná ratingová stupnice u ratingových agentur nevyvolávala tlak směrem k harmonizaci jejich metodik a postupů, neboť to by mohlo mít negativní účinky na hospodářskou soutěž a diverzitu ratingových metod.

2.5

ECB si navíc všímá, že orgány EBA a EIOPA mají vyvinout postupy přiřazování pro odvětví bankovnictví (35) a pojišťovnictví (36). S ohledem na to, že tyto otázky přesahují jednotlivá odvětví, bylo by vhodné koordinovat provádění přiřazování například prostřednictvím Společného výboru orgánů ESA. (37) V tomto kontextu ECB doporučuje vypustit odkaz na harmonizovanou ratingovou stupnici a navrhuje, aby orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA a EIOPA do prosince 2015 přezkoumal možnosti zavedení harmonizované ratingové stupnice pro ratingy vydávané registrovanými a certifikovanými ratingovými agenturami a podal o tom zprávu Komisi. To by rovněž znamenalo nahrazení odkazů na „Evropský ratingový index“ v navrhovaném nařízení odkazy na „Evropskou ratingovou platformu“.

3.1

ECB podporuje iniciativy, které si kladou za cíl zlepšit transparentnost a zveřejňování metodik a ratingových postupů ve vztahu k zadlužení států (38). Navrhované nařízení zavádí zvláštní režim, pokud jde o frekvenci přezkumu a postup při vydávání ratingu států. ECB tyto navrhované změny vítá, zejména pak návrh, který požaduje, aby ratingové agentury hodnotily ratingy států častěji. Ratingy by se měly zveřejňovat až po skončení pracovní doby a nejméně jednu hodinu před otevřením obchodních míst v Unii, ECB má však za to, že by se v zájmu zmírnění možných pro-cyklických účinků změn ratingů mohly učinit i další kroky. Doporučuje prozkoumat, jakým způsobem by bylo možné snížit volatilitu, kterou vyvolává načasování změn ratingů, a to zejména v případech, kdy je hodnocení emitenta předmětem sledování a bezprostředně mu hrozí ztráta jeho stávajícího investičního stupně, jakož i v případech, kdy se uvažuje o snížení ratingu o několik stupňů. Pokud jde o tyto situace, mohly by se dále zvážit návrhy na častější informování trhu způsoby, které by zmírňovaly „lavinový efekt“.

ECB si navíc všímá, že navrhované nařízení stanoví povinnost ratingových agentur připojit ke každému ratingu států nebo souvisejícímu ratingovému výhledu podrobnou hodnotící zprávu, která vysvětluje všechny předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti a jakékoli jiné prvky, k nimž bylo při stanoveni daného ratingu nebo výhledu přihlédnuto. (39) V tomto ohledu by mohlo být namístě rozšířit některé z těchto požadavků i na jiné typy ratingů, a to zejména požadavky na podrobné informace o kvantitativních a kvalitativních předpokladech, z nichž se vyvozují důvody pro změnu ratingu, a jejich relativní váhu.

3.2

ECB podporuje návrhy Komise směřující k řešení otázek spojených s nezávislostí ratingových agentur. Protože ale současný model financování ratingů, kdy za rating platí emitent, může být zdrojem střetu zájmů a mít tak zkreslující účinky na ratingy (40), je zapotřebí důsledněji zvážit alternativní modely odměňování. ECB proto vítá pokračující práci Komise v oblasti sledování přiměřenosti modelů odměňování ratingových agentur a se zájmem očekává předložení příslušné zprávy Evropskému parlamentu a Radě v termínu do konce roku 2012, a to i s ohledem na práci v jiných jurisdikcích včetně Spojených států. (41)

3.3

ECB sice podporuje návrhy na přijetí přísnějších pravidel týkajících se struktury akcionářů či podílníků ratingových agentur (42), doporučuje však, aby Komise v zájmu zajištění jejich účinnosti přehodnotila navrhovanou mezní hodnotu 5 % (43).

3.4

Ačkoli ECB podporuje záměr Komise týkající se zavedení rotačního pravidla, které reaguje na skutečnost, že dlouhodobé vztahy s hodnocenými subjekty mohou vést ke ztrátě důvěry v nezávislost ratingů, bylo by zřejmě vhodné dále zvážit případné nezamýšlené důsledky (44). Zaprvé, ačkoli by rotační pravidlo mělo pomoci předcházet střetům zájmů, které vyplývají z modelu ratingu placeného emitentem, je třeba zabránit tomu, aby se rotování ratingových agentur negativně odrazilo na kvalitě ratingů, a to zejména s ohledem na možné riziko, že si nově příchozí agentury budou vzájemně konkurovat nabízením nadsazených ratingů nebo nízkých cen. Zadruhé, rotační pravidlo by nemělo vést k přerušení kontinuity údajové základny, neboť to by mohlo vyvolat problémy, pokud jde o validaci ratingových modelů. Zatřetí, aby toto ustanovení mohlo být účinné, je třeba zajistit dostatečný výběr mezi ratingovými agenturami, které splňují všechny minimální požadavky, a to zejména v oblasti vydávání zvláštních ratingů, například ratingů strukturovaných finančních produktů. Proto by stanovení přesného počtu let, po jejichž uplynutí má dojít k rotaci, mohlo vyžadovat další analýzu. A konečně by se v tomto směru rovněž měla zvážit provázanost úpravy rotačního principu s plánovaným hodnocením modelu ratingu placeného emitentem (45).

3.5

ECB podporuje navrhované úkoly, které se svěřují orgánu ESMA, pokud jde o zajištění souladu nových nebo upravených metodik používaných ratingovými agenturami se stanovenými pravidly (46). ECB navrhuje upřesnit, že úloha orgánu ESMA se omezuje na ověření souladu těchto metodik s aplikovatelnými pravidly. Dále je třeba konkretizovat příslušný postup a lhůtu a tak zajistit, aby orgán ESMA prováděním ověřování nebránil ratingovým agenturám ve vydávání nových ratingů. ECB rovněž vítá návrh, aby se vyžadovalo rozsáhlejší a snadno srozumitelné poučení o metodikách a předpokladech, o které se ratingy všech tříd aktiv opírají. ECB konečně vítá zahájení veřejné konzultace o zamýšlených změnách ratingových metodik, modelů a klíčových předpokladů.

3.6

ECB vítá návrh na zvýšení transparentnosti u strukturovaných finančních nástrojů (47). Zejména podporuje navrhovaný požadavek, aby se zveřejňovaly podrobné informace ohledně strukturovaných finančních nástrojů (48), a to konkrétně na centralizované internetové stránce (49), a požadavek dvojitého ratingu strukturovaných finančních nástrojů (50). Pokud jde o tyto aspekty, ECB by ráda podtrhla následující:

3.7

Zaprvé, s cílem zajistit provázanost mezi odvětvími a vyhnout se duplikaci pravidel je třeba vyjasnit vztah mezi požadavkem na zveřejňování informací emitenty, původci a sponzory strukturovaných finančních produktů v navrhovaném nařízení a obdobnými požadavky pro sekuritizace ve specifických odvětvích (51).

3.8

Zadruhé, iniciativa Eurosystému týkající se informací o úvěrech ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy zavádí u těchto cenných papírů, které jsou přijímány jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, specifické požadavky na zveřejňování informací ohledně každého jednotlivého úvěru. Jejím cílem je zvýšit transparentnost a dát účastníkům trhu včas k dispozici víc informací o podkladových úvěrech ve standardizovaném formátu. V tomto ohledu by ECB ráda poukázala na možné synergie, které by orgán ESMA měl sledovat při podrobnějším rozpracování obsahu a formátů pro zveřejňování informací o strukturovaných finančních produktech (52).

3.9

Zatřetí, ECB vítá iniciativy, které přispívají k posílení požadavků na transparentnost na trzích se strukturovanými finančními produkty a s krytými dluhopisy a k harmonizaci požadavků na zveřejňování v této oblasti. V tomto kontextu ECB podporuje návrh Komise, aby byla do 1. července 2015 posouzena nutnost rozšířit působnost informačních povinností, a to mimo jiné na kryté dluhopisy (53). ECB rovněž poznamenává, že iniciativy týkající se transparentnosti na trhu s krytými dluhopisy jsou brány v úvahu také v jiných probíhajících legislativních iniciativách, například v návrhu nařízení CRD IV (54). Proto je nezbytné zajistit vzájemný soulad těchto různých iniciativ. Jelikož navrhované nařízení primárně upravuje činnost ratingových agentur, měly by shora uvedené iniciativy, které se zabývají transparentností a zveřejňováním u krytých dluhopisů, zahrnovat i posouzení, jakými unijními legislativními postupy by bylo vhodné tato opatření zavést, tj. například v rámci navrhovaného nařízení a/nebo v jiných právních předpisech Unie upravujících finanční odvětví.