3.5.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/39

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu Výboru a Výboru regionů „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací“

KOM(2010) 546 v konečném znění

2011/C 132/07

Zpravodaj: pan WOLF

Spoluzpravodaj: pan SVENSSON

Dne 6. října 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací

KOM(2010) 546 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. března 2011.

Na 470. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2011 (jednání dne 15. března), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 184 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Obsah

1.1   Inovace otevírají cestu k pokroku, růstu, prosperitě, sociálnímu zabezpečení, mezinárodní konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Musejí pomáhat řešit velké výzvy dnešní společnosti. Vyžadují a podporují atmosféru naděje a sebedůvěry ve společnosti, která může vzhledem k celosvětové situaci v oblasti hospodářské soutěže přinést další pokrok a dodat konstruktivní dynamický impuls. Aby se jim dařilo, potřebují evropskou koncepci a evropský jednotný trh, v němž hraje klíčovou roli Evropský výzkumný prostor se silným rámcovým programem pro výzkum a vývoj.

1.2   Proto Výbor vítá a jednoznačně podporuje sdělení Komise a jeho cíle i související závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost z 25. –26. listopadu 2010 a ze 4. února 2011. „Unie inovací“ je jedním ze základních prvků strategie Evropa 2020.

1.3   Výbor vítá zejména skutečnost, že inovace jsou chápány a definovány v širokém a provázaném slova smyslu, který zahrnuje jak výzkum, technologie a výrobky, tak veškeré lidské interakce a organizace, např. sociální otázky, provozní postupy, obchodní modely, design, podporu značek, výrobní procesy a služby, jakož i jejich různorodé vzájemné působení. V souvislosti s inovacemi v sociální oblasti Výbor také podporuje konzultace sociálních partnerů.

1.4   Výbor podporuje koncepci inovačních partnerství pod podmínkou, že budou založena na přesně definovaném řízení a slučitelná s postupy a nástroji již uvedenými do pohybu a budou v souladu s racionalizací a zjednodušením administrativních postupů. Doporučuje začít realizací obzvláště žádoucího inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, a získat tak počáteční zkušenosti. Toto partnerství by navíc bylo dobrým příkladem spolupůsobení sociálních a vědeckotechnických inovací.

1.5   Výbor doporučuje přizpůsobit podpůrná opatření, finanční podporu a hodnotící kritéria jak inovacím více orientovaným na zisk, jež reagují na převažující tržní síly a potřeby společnosti, tak revolučnějším inovacím, jež utvářejí tržní síly a dávají vzniknout novým společenským potřebám, ale často musejí nejprve překonat velmi těžká období nedostatku financí (tzv. „údolí smrti“).

1.6   Vzhledem k naléhavé potřebě patentu Evropské unie Výbor nadšeně vítá a jednoznačně podporuje nedávný příslušný návrh Komise, neboť umožňuje výrazné snížení nákladů spojených s patenty ve zúčastněných členských státech, a poskytuje tedy rozhodující dílčí řešení na cestě ke konečnému cíli, jímž je patent Evropského společenství.

1.7   Výbor zdůrazňuje významnou roli malých a středních podniků a mikropodniků v inovačním procesu a doporučuje rovněž přizpůsobit podporu a opatření především jejich specifickým podmínkám. Kromě toho doporučuje zvážit, zda a jakým způsobem by se daly nově založené podniky na přiměřenou čekací dobu osvobodit od velké části jinak obvyklých povinností a právních předpisů a zda by navíc mohly být poskytnuty další, zvláštní stimuly. To platí i pro podniky sociální ekonomiky.

1.8   Zásadním politickým úkolem je vytvořit spolehlivé, inovace podporující celoevropské mezní podmínky a rámce ponechávající dostatečný manévrovací prostor, a odbourat tak pro potenciální vynálezce a inovační procesy zátěž, kterou představuje stávající roztříštěnost a přehlcení právních předpisů a různých administrativních zátěží v 27 členských státech a Komisi. Z toho plynoucí ztráta motivace a průtahy při skutečném vytváření inovací z nových a dobrých nápadů znevýhodňují Evropu v celosvětové hospodářské soutěži a musí být neprodleně odstraněny. Proto potřebujeme takové myšlení, v němž nejsou inovace a pokrok spatřovány jako riziko, ale jako příležitost a nezbytnost, kterou je třeba podporovat a prosazovat všemi silami společnosti.

1.9   Výbor tedy doporučuje soustředit mnohem více úsilí na odstranění veškerých překážek bránících či zpomalujících rychlé zavádění inovací a vznik Unie inovací. Výbor je potěšen vyhlídkou na výrazný pokrok v otázce patentu, nicméně většina zbývajících překážek jsou ty, které také brání dokončení jednotného trhu a Evropského výzkumného prostoru. EU to nesmí v tomto ohledu vzdát, nýbrž musí pokračovat ve svém úsilí v zájmu zjednodušení, harmonizace, spolehlivosti a manévrovacího prostoru Výbor vítá snahy vyjádřené v nedávno zveřejněné zelené knize Komise (1), k níž vypracuje zvláštní stanovisko. Výbor však v této souvislosti naléhá především na členské státy a subjekty organizované občanské společnosti, aby se ujaly tohoto úkolu a přispěly k jeho vyřešení.

2.   Hlavní body sdělení

2.1   V rámci strategie Evropa 2020 Komise předkládá jako jednu ze sedmi stěžejních iniciativ celkovou koncepci nazvanou Unie inovací. V této iniciativě by EU měla převzít kolektivní odpovědnost za zavedení strategické politiky výzkumu a inovací, která bude podporovat začlenění a bude zaměřená na obchod, což Unii umožní vypořádat se zásadními společenskými výzvami, zvýšit konkurenceschopnost a vytvořit nová pracovní místa. Tato stěžejní iniciativa je doplňkem dalších stěžejních iniciativ, mezi nimi iniciativy Průmyslová politika pro éru globalizace, jejímž cílem je zajistit silný, konkurenceschopný a diverzifikovaný výrobní řetězec ve výrobním odvětví se zvláštním důrazem na malé a střední podniky.

2.2   Jednotlivá navrhovaná opatření jsou uvedena v seznamu o deseti bodech, jenž zahrnuje opatření orientovaná na posílení znalostní základny, uvádění dobrých nápadů na trh, maximalizaci sociální a územní soudržnosti, šíření našich politik navenek, zhodnocení a reformu výzkumných a inovačních systémů a zahájení Evropských inovačních partnerství.

2.3   Ke splnění těchto cílů Komise předkládá program o 34 bodech, jenž představuje hlavní část tohoto textu a v němž nastiňuje závazky členských států a opatření, která sama plánuje.

2.4   Tři přílohy se zabývají následujícími tématy a obsahují tato opatření:

—	Opatření, která jsou součástí úspěšných celostátních a regionálních výzkumných a inovačních systémů

—	Výkonnostní ukazatele výzkumu a inovací

—	Evropská inovační partnerství.

3.   Obecné připomínky

3.1   Význam tématiky. Inovace otevírají cestu k pokroku, růstu, sociálnímu zabezpečení, prosperitě, mezinárodní konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Musejí pomáhat řešit velké výzvy dnešní společnosti. Vyžadují a podporují atmosféru optimismu a sebedůvěry ve společnosti, která může vzhledem k celosvětové situaci v oblasti hospodářské soutěže přinést další pokrok a dodat konstruktivní dynamický impuls. Proto je koncepce „Unie inovací“ jedním ze základních prvků strategie Evropa 2020 a má zásadní význam pro budoucnost Evropy. Tato iniciativa by nám rovněž měla pomoci dosáhnout cíl, který si EU stanovila v Lisabonské strategii: „vydávat do roku 2020 3 % HDP EU na výzkum a vývoj, což by mělo vést k vytvoření 3,7 milionu pracovních míst a zvýšit roční HDP o téměř 800 miliard EUR do roku 2025“. Proto i v čase rozpočtových úspor musí EU a členské státy více investovat do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací.

3.2   Prostředí pro inovace. Inovace v celém svém rozsahu zahrnují úroveň sociální, ekonomickou, vzdělávací, vědeckou, technickou, pracovní a organizační složky, kulturní aspekty a činnosti. Rozšířená koncepce inovací se týká výrobků, služeb, technických, sociálních a funkčních činností ve všech odvětvích a ve všech druzích organizací, včetně podniků, dobrovolnických organizací, nadací a organizací veřejného sektoru. Inovace nemusejí být nutně výsledkem lineárního procesu, nýbrž vznikají z provázání a propojení různých výchozích situací. Prosperují tedy ve zdravém hospodářském a sociálním ekosystému kombinací a spojením různých koncepcí a pravomocí.

3.3   Pracovní skupiny Rady pro konkurenceschopnost a výzkum. Je tedy důležité, aby pracovní skupiny Rady pro konkurenceschopnost a výzkum jednaly společně a dospěly ke společnému závěru, v souladu s příslušnými oblastmi politik jako je průmyslová politika, vzdělávání, energetika a informační společnost, a kromě toho dosáhly pevného propojení s ostatními stěžejními iniciativami, zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti.

3.4   Celkový souhlas a podpora. Proto Výbor vítá a v podstatě podporuje sdělení Komise a jeho cíle i související závěry Rady z 25. – 26. listopadu 2010 a ze 4. února 2011.

To platí zejména pro:

—	vytvoření definice inovací (2), která pokrývá vědu a technologie, ale také obchodní a organizační modely a postupy, designová řešení, podporu značek a služby;

—	překonávání nepříznivých podmínek, odstraňování překážek, zjednodušování postupů, usnadňování evropské spolupráce;

—	zapojení všech zainteresovaných subjektů a regionů do inovačního cyklu;

—	využití veřejných zakázek jako dodatečného významného potenciálu pro inovace;

—	plné využití evropských regionálních a strukturálních fondů na rozvoj výzkumných a inovačních kapacit;

—	plné využití Evropského sociálního fondu na podporu sociálních inovací;

—	usnadnění přístupu k rámcovému programu a financování malým a středním podnikům a mikropodnikům;

—	podpora vynikající kvality v oblasti vzdělávání a získávání dovedností;

—	zakládání univerzit světové úrovně;

—	realizace Evropského výzkumného prostoru nejpozději do roku 2014, podpora otevřených, prvotřídních a atraktivních výzkumných systémů;

—	vytvoření jednotného trhu inovací;

—	dosažení dohody o patentu Evropského společenství;

—	vyřešení společenských výzev.

3.4.1   Zaměření stanoviska. Sdělení je příliš obsáhlé na to, aby zde mohlo být pojednáno o všech jeho aspektech. Aniž bychom popírali celkový souhlas Výboru s všeobecnými cíli a s mnoha jednotlivými navrhovanými opatřeními, se toto stanovisko bude zabývat hlavně těmi body, jež zasluhují zvláštní důraz či vyžadují další ujasnění.

3.5   Začlenění existujících postupů a úspěchů. Sdělení obsahuje nové prvky a návrhy a utváří vazby s různými oblastmi politiky, usiluje tedy o politiku ucelenou a konzistentní. Mnohé ze situačních analýz a cílů však pokrývají problémy a cíle, jimiž se zabývala sdělení (KOM), stanoviska (EHSV) a rozhodnutí Rady (např. lublaňský proces) již značnou dobu. Komplexní opatření a postupy, které již byly za tímto účelem zahájeny (3), by měly být plněji zohledněny, rozvíjeny a uznány, tak aby všechno, čeho Komise a další zainteresované subjekty doposud dosáhly, nebylo nijak umenšováno, ale naopak plně využito a mohlo se na to navázat. Navrhovaná nová opatření a nástroje by měly být harmonizovány s již probíhajícími postupy, aby se zabránilo komplikacím a duplikacím a byla dodržena nutná kontinuita, právní jistota a stabilita (4).

3.6   Harmonizace. Nově navrhovaná opatření, jako např. inovační partnerství (viz odst. 4.4), by tedy ve srovnání s existujícími opatřeními měla vytvářet přidanou hodnotu. To znamená, že je třeba harmonizovat a racionalizovat nástroje pro financování výzkumu a inovací (viz odst. 3.8.2) a zjednodušit přístup k programům, při současném zachování špičkové kvality jako stěžejní zásady. Výsledky výzkumu by měly být přístupnější a více disponibilní, tj. měl by se zlepšit přesun znalostí a know-how (5) (viz odst. 3.8.3 a poznámku pod čarou 12).

3.7   Umožnění manévrovacího prostoru. Nápady, koncepce a poznatky, jež jsou živnou půdou inovací, jsou ze své podstaty nepředvídatelné. Potřebují tudíž dostatečný manévrovací prostor se stimulujícími a spolehlivými rámcovými podmínkami, aby mohly vzkvétat a dát vzniknout inovacím. Svoboda, podpora a uznání jsou základními kameny pro tvořivost a inovace, stejně jako motivování k nezávislé činnosti, podnikání a ochota podstoupit a přijmout rizika. Proto je hlavním politickým úkolem zajistit hospodářský a sociální ekosystém příznivý inovacím, vytvořit tyto celoevropské rámcové podmínky a potenciální vynálezce a inovační procesy nezastrašit nepřehlednými různorodým právními předpisy a administrativními zátěžemi (viz odst. 3.12 a 3.13).

3.7.1   Koncentrace a široký záběr. Existují určité jasně definovatelné rozvojové cíle, např. energie a klimatu (6), které případně vyžadují koncentraci vynaložených prostředků. Stejně důležitý je však dostatečně široký hospodářský ekosystém s různorodými směry vývoje a možnostmi jejich provázání. V opačném případě existuje nebezpečí, že budou předčasně vyloučena právě ta řešení, která sice mají zásadně novátorský a inovační charakter, jejichž potenciál ale zpočátku není uznán ani experty. Pak by se Evropa vystavovala riziku, že namísto toho, abychom se stali průkopníky a sami udávali směr a přicházeli s „novinkami“, budeme zaostávat za ostatními hráči a neuspějeme v celosvětové konkurenci. Tento posledně zmíněný scénář je typický pro centralizovanou plánovanou ekonomiku. Proto bychom se za každou cenu měli vyhýbat příznakům takové ekonomiky a současně by měla být dodržována zásada subsidiarity.

3.7.2   Tržní síly. Běžný inovační proces je orientován převažujícími tržními silami a požadavky spotřebitelů a usiluje o zlepšení jejich spokojenosti. Pro skutečně průlomové inovace je naproti tomu typické, že formují tržní síly a vedou ke vzniku nových požadavků spotřebitelů a oblastí trhu (7). Tyto typy inovací vyžadují zvláštní pomoc v kritickém počátečním období, než dosáhnou uznání, proniknou na trh a prokáží obrovský ekonomický dopad.

3.8   Roztříštěnost. Komise znovu označuje evropský výzkumný a inovační prostor za roztříštěný. Toto tvrzení zachycuje současnou situaci v několika významných aspektech, je však pouze částečně správné a mělo by být dále upřesněno.

3.8.1   Existující sítě spolupráce. Jak v oblasti průmyslu a výzkumu (8), tak i v oblasti sociální a oblasti tvůrčích odvětví již dlouhou dobu existují evropské, mnohdy dokonce celosvětové vazby a sítě spolupráce (9), které se neustále zdokonalují a přehodnocují své definované meze v napětí mezi spoluprací a hospodářskou soutěží. Pro jednotlivé aktéry a jejich organizace se jedná o významné procesy sebeorganizace. Komise by je měla zaznamenat, uznat, podporovat a navázat na ně. Právě u těchto druhů procesů by měly být odstraněny zbývající překážky vnitřního trhu, což Evropskému inovačnímu prostoru prospěje.

3.8.2   Pravidla – zjednodušení a harmonizace. Měli bychom usilovat o postupné zjednodušení a harmonizaci právních, správních a finančních pravidel (10), jak mezi členskými státy, tak i mezi nimi a Komisí, což představuje důležitý krok k dokončení evropského vnitřního trhu, Evropského výzkumného prostoru a dosažení cíle Komise spočívajícího ve zřízení Evropského inovačního prostoru. Pokud se termínem „roztříštěnost“ označuje stávající různorodost, přílišná regulace, překrývání a složitost těchto pravidel, pak Výbor Komisi neomezeně podporuje.

3.8.3   Předchozí stanoviska. Roztříštěnost spolu s nepřehlednými předpisy a nástroji se však nevyskytují pouze v členských státech, ale také uvnitř samotné Komise. Výbor již k této problematice vypracoval stanovisko (11) a v něm uvedená doporučení opakuje. Výbor navíc také podporoval tyto důležité cíle svými stanovisky ke společnému plánování výzkumných programů (12), k rámcovému programu pro výzkum a vývoj, k inovační politice v měnícím se světě (13) a ke spolupráci a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky (14). Výbor připomíná svá doporučení ohledně šíření, přenosu a využití výsledků výzkumu a zejména vývoje specifického internetového systému vyhledávání orientovaného na tento cíl (15).

3.8.4   Výzkumná infrastruktura. Nákladné infrastruktury lze také považovat za příklad roztříštěnosti, nejsou-li využívány a financovány mezinárodním společenstvím. Některé z nich mohou přesahovat kapacitu jednotlivých členských států jak z hlediska nutných investic a provozních prostředků, tak co se týče optimálního využití a používání. Výbor plně podporuje níže citovaný názor Komise (16). Jednotný unijní přístup v těchto případech by tedy byl jasnou přidanou hodnotou (17), proto by mělo existovat společné celkové financování členskými státy a EU.

3.9   Patent EU. Neexistence patentu Společenství je nepřijatelným, nákladným a škodlivým důvodem roztříštěnosti, který je nutné odstranit, aby se zvýšila konkurenceschopnost EU a vyslal pozitivní signál všem ostatním oblastem Unie inovací. Tato Achillova pata evropské průmyslové a inovační politiky Komisi vedla k opakovaným pokusům o dosažení přijatelného řešení. Výbor tedy Komisi gratuluje k jejímu nedávnému návrhu (14. prosince 2010) na posílenou spolupráci mezi zúčastněnými členskými státy v souladu se Smlouvami, jejímž účelem je nalézt rozhodující dílčí řešení na cestě ke konečnému cíli, jímž je patent Evropské unie (používaný všemi členskými státy). Výbor vyzývá Parlament (18) a Radu, aby navrhovaný postup přijaly jako rozhodující a významný krok na cestě ke konečnému cíli, jímž je patent Evropské unie. Výbor souhlasí s názorem (19), že je to „ekonomicky nevyhnutelné a politicky přijatelné“.

3.10   Lidské interakce a organizace. Značný potenciál pro inovace existuje v celém spektru lidských interakcí a organizací. Výbor souhlasí s cílem Komise podporovat tento potenciál na řadě úrovní: sociální, hospodářské, vědecké, technické, environmentální, organizační a pracovní a rovněž pomocí kulturních aspektů a činností. To zahrnuje nejnovější obchodní a organizační modely a postupy, soukromé služby, veřejné služby a služby obecného zájmu, vzdělávání a odbornou přípravu, média, umění a zábavu, vlastně každý aspekt lidské činnosti a společné existence.

3.10.1   Podniky a pracoviště – úloha zaměstnanců. Optimální organizace práce je významným přínosem pro konkurenceschopnost. Inovační pracovní prostředí tudíž zlepšuje výkon zaměstnanců a zvyšuje výkonnost podniků. Inovační schopnosti podniku a jeho zaměstnanců se odrážejí ve schopnosti vyvíjet a vylepšovat výrobky, služby a sociální či funkční koncepce, aby pro zákazníky vytvářely přidanou hodnotu. Na tom má významný podíl průběžné učení a nashromážděné zkušenosti. Zaměstnanci zde představují důležitý zdroj znalostí a myšlenek a tento potenciál by měl být lépe využit. Lepší propustnost mezi jednotlivými úrovněmi hierarchie by usnadnila šíření nových myšlenek a návrhů.

3.10.2   Spolupráce mezi sociálními partnery. Na úrovni podniku jsou klíčovými aspekty důvěra a spolupráce mezi sociálními partnery, prozíravost, kompetence, motivace, plnění závazků a účinné inovační řízení.

3.10.3   Služby a veřejné zakázky. Veřejný sektor může rovněž být hnací silou pro inovace. Výbor podporuje tvrzení Komise, že veřejný sektor poskytuje v rámci svých organizací a zajišťování veřejných služeb pobídky pro inovace (příloha 1). To zahrnuje jak samotný sektor služeb (soukromých a veřejných), tak i výrobní odvětví, která se s pomocí služeb snaží nalézt nové konkurenční výhody. Unie inovací musí vyslat jasný signál, že EU je rozhodnuta tento potenciál (soukromý i veřejný) využít.

3.10.4   Sociální inovace. Sociální inovace by měly naplňovat ty potřeby, kterými se trh ani veřejný sektor dostatečně nezabývají. Týkají se nových vzorců chování, interakcí, institucionálních uspořádání a sítí. V sociálních inovacích bývají často kombinovány technické a netechnické aplikace a mohou být navázány na posílení interakce výrobce s uživatelem, rozvoj struktur a podpůrných metod a technologií. Všestranné využití technologií (např. IKT) umožňuje neotřelé metody spolupráce, provozu a řízení. Výbor vítá, že Komise povede konzultace se sociálními partnery, aby zjistila, jak se může znalostní ekonomika rozšířit na všechny profesní úrovně a do všech odvětví hospodářství.

3.11   Koncepce Unie inovací. Výbor se domnívá, že koncepce Unie inovací se dobře hodí ke shrnutí a zastupování cílů Komise popsaných v tomto sdělení. Tato koncepce by měla být prosazována spolu s již existujícími koncepcemi vnitřního trhu a Evropského výzkumného prostoru a měla by mít stejnou váhu. Výbor tedy bez výhrad podporuje odstavec 2.2 sdělení. Výbor vítá, že se tento odstavec zabývá řadou z jeho následujících doporučení.

3.12   Odstranění překážek. Jedním z hlavních cílů, které Komise uvádí, je odstranění překážek inovací na evropské úrovni. Výbor na jedné straně uznává, že se jedná o obrovský a komplexní úkol úzce související s dalším pokrokem v dokončování vnitřního trhu, je zde však nedostatek podrobných informací o tom, co konkrétně Komise v této rozhodující otázce zamýšlí. Z tohoto důvodu Výbor vítá snahy vyjádřené v nedávno zveřejněné zelené knize Komise (20), k níž vypracuje zvláštní stanovisko.

3.13   Zásadní politický úkol a prvořadé doporučení. Zásadním politickým úkolem a prvořadým doporučením proto je vytvořit spolehlivé, inovace podporující celoevropské rámcové podmínky a rámce vytvářející dostatečný manévrovací prostor, a odbourat tak pro potenciální vynálezce a inovační procesy zátěž, kterou představuje stávající roztříštěnost, právní předpisy a přehlcení pravidel a různých administrativních překážek v 27 členských státech a Komisi. To vede ke ztrátě motivace k iniciativám a citelně to zpomaluje a omezuje nezbytný proces skutečného vytváření inovací z nových a dobrých nápadů a jejich zavádění. Pro Evropu to představuje závažnou nevýhodu v celosvětové hospodářské soutěži, kterou je třeba odstranit. Proto potřebujeme takové myšlení, v němž nejsou inovace a pokrok spatřovány jako riziko, ale jako příležitost a nezbytnost, kterou je třeba podporovat a prosazovat všemi silami společnosti. Výbor však v této souvislosti naléhá také na členské státy a subjekty organizované občanské společnosti, aby se ujaly tohoto úkolu a přispěly k jeho vyřešení.

3.14   Lepší vzdělávání a uznávání. Výbor podporuje cíl Komise modernizovat naše vzdělávací systémy na všech úrovních. K tomu potřebujeme více univerzit světové úrovně a musíme zvýšit úroveň dovedností. Je třeba účinně podporovat porozumění pro vědecká a technická povolání a tato povolání musí být více uznávána.

3.15   Napjatý časový plán. Vzhledem ke složitosti a mnohotvárnosti aspektů, o nichž sdělení pojednává, a k významu popsaných cílů i k názorům vyjádřeným v tomto dokumentu, se časový plán navrhovaný Komisí jeví jako poněkud napjatý. Výbor proto doporučuje postup, který rozlišuje mezi naléhavými základními cíli a rozvojem navrhovaných konkrétních opatření a nástrojů.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Malé a střední podniky jako vedoucí hráči. Výbor souhlasí s Komisí, že malé a střední podniky jsou v hospodářství klíčovými hráči a jako takovým by jim inovační iniciativy a související podpůrná opatření měla dodávat konkrétní přínos. Definice a klasifikace malých a středních podniků by však měly být znovu posouzeny, neboť díky novým možnostem propojení prostřednictvím nástrojů IKT nabývají na významu mikropodniky a dokonce i samostatní podnikatelé. Mohlo by se možná také zvážit, kde se nachází dělící čára mezi těmito podniky a svobodnými povoláními. Výbor zdůrazňuje význam inovací v sektoru služeb a na pracovišti, a to zejména pro konkurenceschopnost a produktivitu malých a středních podniků (viz odstavce 3.10.1 a 3.10.2).

4.1.1   Znevýhodnění malých a středních podniků. Mnohé z výše uvedených administrativních překážek bránících inovacím znevýhodňují především malé a střední podniky a nově zakládané podniky oproti velkým, zato však těžkopádnějším podnikům s dobře vybavenými právními odděleními, zahraničními kancelářemi atd. To může být např. jednou z příčin toho, že EU téměř zcela ztratila vedoucí pozici v oblasti inovačních IKT produktů (21) ve prospěch USA.

4.2   Hodnotící ukazatele. Již v jednom z předchozích stanovisek (22) Výbor upozornil na to, že EU disponuje hned několika odpovídajícími analytickými nástroji. V zájmu koherence proto Výbor doporučil „vytvoření jediného Evropského střediska pro inovace, které by převzalo stávající nástroje, ale dodalo by jim koherence“. Kromě toho dává Výbor ke zvážení, že

—	řada sociálních a hospodářských kritérií zahrnuje udržitelnost;

—	právě krize prokázala, že příliš krátkodobé cíle plánování a hodnotící kritéria mohou vést k nežádoucím výsledkům a dokonce způsobit krizi;

—	pomalý, ale trvalý růst často přináší větší celkový úspěch a hospodářský zisk;

—	když se právě nevelké začínající malé a střední podniky stanou úspěšnými, bývají často odkoupeny či převzaty velkými společnostmi, a tedy přestanou figurovat ve statistikách;

—	zásadní inovace často procházejí delším počátečním obdobím, než proniknou na trh a prokáží svůj rozsáhlý hospodářský potenciál;

—	členské státy a regiony EU mají odlišné podmínky pro inovace (např. podnebí, dopravní cesty, zdroje) a proto musejí být hodnoceny podle svých specifických výhod a nedostatků.

4.2.1   Z tohoto důvodu by Komise měla pokračovat ve spolupráci s OECD a připravit jediný, ale konzistentní balíček komplexních a vyvážených ukazatelů, zahrnujících také výše uvedená hlediska a dlouhodobý úspěch inovací. Výbor je přesvědčen, že „opatření, která jsou součástí úspěšných celostátních a regionálních výzkumných a inovačních systémů“ popsaná v příloze I jsou v tomto kontextu přínosná.

4.3   Bezbariérovost. Dalším příkladem velkého inovačního potenciálu jsou výrobky a služby umožňující plné začlenění zdravotně postižených osob nejen jako občanů, ale i jako spotřebitelů do společnosti v EU. Jde o do značné míry nevyužitý trh s ohromným společenským a hospodářským potenciálem.

4.4   Inovační partnerství. Komisí navrhovaná Evropská inovační partnerství mohou nabídnout atraktivní aspekty. Řešení společenských otázek s pomocí inovačních partnerství může přinést nové příležitosti, navzdory nejistotám ohledně konkrétních detailů a výhradám vyjádřeným v odstavci 3.5 a 3.6. Souběžným využíváním nástrojů inovační politiky jak ze strany nabídky, tak i poptávky, a zkombinováním impulzu dodávaného výzkumem a technologiemi s hnací silou trhu by EU mohla získat nové konkurenční výhody. Pro využití tohoto potenciálu je důležité, aby se EU zaměřila na ty aspekty, kde oproti existujícím opatřením mohou inovační partnerství nabídnout přidanou hodnotu. Proto by inovační partnerství neměla být zaváděna jako povinný, všeobecně použitelný, pevný rámec pro činnost evropských inovačních zúčastněných stran (včetně zúčastněných financujících orgánů na regionální a celostátní úrovni). Musí být zajištěna zásada dobrovolnosti, flexibilní uspořádání, transparentnost a jasná, snadno proveditelná forma správy. V návaznosti na definování potřebné struktury řízení by bylo vhodné začít s jedním pečlivě zvoleným inovačním partnerstvím a využít získané znalosti při výběru dalšího partnerství.

4.4.1   Aktivní a zdravé stárnutí. Výbor proto doporučuje začít realizací obzvláště vhodného a žádoucího inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Toto partnerství by navíc bylo dobrým příkladem komplexního spolupůsobení sociálních a vědeckotechnických inovací. V této oblasti by Výbor chtěl zvlášť zdůraznit význam předobchodní fáze a veřejných zakázek na inovační služby. Může to hrát rozhodující roli při otevírání nových trhů a zlepšování výkonnosti a kvality veřejných služeb.

4.4.2   Hospodárné využívání vody v Evropě. Jedním z inovačních partnerství navrhovaných v příloze III sdělení je „hospodárné využívání vody v Evropě“. Zde Výbor doporučuje více rozlišující přístup umožňující lépe rozlišovat mezi regiony EU, kde je nedostatek vody dominantním problémem, a mezi regiony, kde jsou srážky dostatečné a zásoby vody hojné a postačující. Výbor tedy navrhuje změnit název na „udržitelné vodní hospodářství“.

4.5   Koncepce orientovaná na výsledky. Výbor upozorňuje, že inovační partnerství mají být podle Komise podporována na základě výsledků. Vzhledem k tomu, že Výbor vyjádřil v souvislosti s definicí tohoto pojmu své silné pochybnosti vůči jeho používání ve svém stanovisku ke zjednodušení rámcového programu pro výzkum a vývoj (odstavce 1.8 a 4.8 (23)), doporučuje ujasnit, co je skutečně míněno z procedurálního hlediska. Výbor opakuje, že u důležitých vynálezů může mít dlouhodobá udržitelnost zásadní význam.

4.6   Ústřední role rámcového programu pro výzkum a vývoj. Rámcový program pro výzkum a vývoj EU významnou měrou přispěl k doposud zaznamenaným úspěchům a v budoucnosti by měl být dále posílen a měl by být zdůrazněn jeho svébytný význam. Ponecháme–li zde stranou potřebu dalšího zjednodušení, rámcový program pro výzkum a vývoj nabízí úspěšnou škálu nástrojů na strukturování Evropského výzkumného prostoru, jež jsou inovačními aktéry po celém světě ceněny a hojně využívány a jež uplatňují srozumitelné a uznávané postupy. Svébytný význam rámcového programu pro výzkum a vývoj i rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, který jej doplňuje, je proto třeba jasněji dát do popředí v souvislosti s cíli „Unie inovací“. Nástroje společného výzkumu pomohly vytvořit účinnější evropská konsorcia a v zájmu zajištění nutné kontinuity (24) musí být zachovány. Navíc by v souvislosti se zde projednávanou inovační politikou měla být rovněž posílena podpora socioekonomického výzkumu.

4.7   Ústřední role Evropského výzkumného prostoru – jednotný trh pro vědecké pracovníky. Ústřední rolí Evropského výzkumného prostoru (viz rovněž odst. 3.11) a požadavky na jeho dokončení se zabývala řada předchozích stanovisek Výboru. Výbor nicméně v této souvislosti opakuje, že mobilita vědců a uznávání akademických a vědeckých kvalifikací jsou otázkou klíčového významu, což zahrnuje sociální zabezpečení, odpovídající platy a důchodové systémy. Zejména pro mladé vědecké a výzkumné pracovníky je současný stav stále ještě velmi neuspokojivý a odrazující. Proto Výbor vítá a jednoznačně podporuje závěry Rady (25) (z 2. března 2010) o „mobilitě a kariérách evropských výzkumných pracovníků“. EU potřebuje atraktivní a fungující vnitřní trh pro výzkumné pracovníky!

4.8   Rizikový kapitál. Přes pozitivní kroky ze strany EIB – zde Výbor obzvláště vítá finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF), který vytvořila Evropská komise a EIB ještě stále chybí dostatečný a rychle dostupný rizikový kapitál na zakládání inovativních podniků a překonání jejich počátečních problémů. To platí pro fázi zakládání a obzvláště pro období nedostatku financí (tzv. „údolí smrti“) až po první hospodářský úspěch. Kromě toho je zde zapotřebí i malých úvěrů a mikroúvěrů, díky nimž lze zmírnit riziko a podílet se přitom na úspěchu.

4.9   Klastry. Výbor znovu zdůrazňuje inovace podporující působení regionálních přeshraničních klastrů a inovačních středisek. Jde nejen o již „klasické“ propojení výzkumných institucí a podniků, ale také o doplňující a přínosnou síť, která se tvoří mezi vzniklými specializovanými firmami. Výbor doporučuje, aby toto bylo i nadále podporováno prostředky ze strukturálních fondů.

4.10   Usnadnění a stimulace zakládání nových podniků. Výbor vybízí ke zvážení, zda by nebylo možné navrhnout ustanovení o výjimce pro zakládání nových podniků, která by je na dostatečnou dobu osvobodila od většiny jinak obvyklých administrativních povinností a různých právních předpisů a kromě toho by poskytovala další stimuly (např. daňové úlevy). Tím by byl zaručen manévrovací prostor a čekací doba, během níž by se nejprve prokázala šance na úspěch z hospodářského a technického hlediska. Výbor je si vědom toho, že tento návrh vyžaduje opatrné a diferencované posouzení rizika a zájmů, které by však stálo za uskutečnění.

---

(1)  KOM(2011) 48 v konečném znění z 9. února 2011.

(2)  KOM(2009) 442 v konečném znění z 2. září 2009.

(3)  O inovaci bylo rozsáhle pojednáno ve zprávě Eska Aha (zprávě nezávislé skupiny expertů o výzkumu, vývoji a inovacích v návaznosti na summit v Hampton Court, kterou vedl pan Esko Aho, leden 2006, EUR 22005) a ve stanovisku INT/325 Investice do znalostí a inovace (Lisabonská strategie), (Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 17). Koordinovaný přístup členských států a opatření založená na partnerství jsou předmětem „lublaňského procesu“ (RECH 200 COMPET 216 – posílené partnerství mezi členskými státy, přidruženými zeměmi, zainteresovanými stranami a Komisí), řada iniciativ ERA-NET (podle článku 181), „společné technologické iniciativy“, KIC EIT (znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu), „společné programové plánování“ a stanovisko ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta ke společnému plánování ve výzkumu: Spolupráce při účinnějším řešení společných úkolů (Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 56). Stanovisko na téma Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace (Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8), se zabývá spoluprací mezí výzkumem a průmyslem, stanovisko na téma Spolupráce a předávání znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a malými a středními podniky – důležitá podmínka pro inovace (Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 13) pojednává o mezinárodní spolupráci a stanovisko ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129) se věnuje zjednodušení.

(4)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129.

(5)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8 (odst. 1.2).

(6)  Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 49.

(7)  Příkladem je letadlo, nebo jiné revoluční úspěchy, jako jsou televize, radar, laser, osobní počítač, mikroelektronika, kabely ze skleněných vláken, internet/e-mail (včetně vyhledávače, elektronické obchodování, atd.), digitální kamery, umělé družice, GPS – všechny tyto inovace jsou vzájemně provázány a navzájem se obohacují.

(8)  Např. nástroje společného výzkumu, odstavec 4.6.

(9)  Viz např. Forschung und Lehre 11/10, s 788 – 796, sdělení německého svazu vysokého školství (Deutscher Hochschulverband), listopad 2010.

(10)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129 (odstavce 3.5 a 3.7).

(11)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129 (odstavec 1.4).

(12)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 56.

(13)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 80.

(14)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8.

(15)  Úř. věst. C 218,11.9.2009, s. 8 (odst. 3.2.4).

(16)  KOM(2010) 546 v konečném znění z 6. října 2010.

(17)  Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 40.

(18)  Evropský parlament tento postup mezitím schválil – Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2011 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (05538/2011 – C7-0044/2011 – 2010/0384(NLE)).

(19)  Zpráva předsedy pana Nilssona (ze 7. ledna 2011) o jeho rozhovoru s evropským komisařem panem Barnierem.

(20)  Viz poznámku 1.

(21)  Google, Apple, Facebook, …mobilní telefony.

(22)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 80 (odstavec 3.2.2).

(23)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129.

(24)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129 (odstavec 3.12).

(25)  2999. zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, Brusel, 2. března 2010.

---