14.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 221/20

1)

Představuje doba, v níž má lesní stráž s denní osmihodinovou pracovní dobou na základě individuální pracovní smlouvy povinnost zajistit ostrahu konkrétního lesního revíru, ve vztahu k němuž nese odpovědnost podle okolností z hlediska disciplinárního, majetkového, přestupkového nebo trestního za škody zjištěné v oblasti, která se nachází pod její správou, a to bez ohledu na okamžik, kdy ke škodám dojde, „pracovní dobu“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES (1) o některých aspektech úpravy pracovní doby?

2)

Bylo by řešení otázky uvedené v bodě 1 odlišné, pokud by měla lesní stráž bydliště ve služebním objektu umístěném v lesním revíru, jehož správou je pověřena?

3)

Jsou porušena ustanovení článku 6 směrnice 2003/88/ES nazvaného „Maximální délka týdenní pracovní doby“ v případě, že ačkoliv individuální pracovní smlouva stanoví nejvýše osmihodinovou pracovní dobu v délce 40 hodin týdně, ve skutečnosti musí lesní stráž na základě povinností vyplývajících ze zákona zaručovat stálou ostrahu lesního revíru, jehož správou je pověřena?

4)

Je v případě kladné odpovědi na otázku uvedenou v bodě 1 zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu nebo odpovídající odměnu za dobu, kdy je lesní stráž povinna zajistit ostrahu lesa?

5)

V případě záporné odpovědi na otázku uvedenou v bodě 1, jakou právní úpravou se bude řídit pracovní doba, po kterou je lesní stráž odpovědná za ostrahu lesního revíru, jehož správou je pověřena?