1.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 87/70

A.

vzhledem k tomu, že v zájmu zabezpečení dodávek energie v nadcházejících desetiletích bude na evropské úrovni stále větší pozornost věnována diverzifikaci tras dodávek energie a jejích zdrojů, úsporám energie a energetické účinnosti,

B.

vzhledem k tomu, že je stále naléhavější vytvořit koherentní a komplexní energetickou politiku Společenství s cílem zajistit bezpečnost dodávek v době, kdy je Evropská unie stále závislejší na dovozu,

C.

vzhledem k tomu, že ropa patří mezi omezené zdroje,

D.

vzhledem k tomu, že těžba ropy v Evropské unii a v Norsku v roce 2007 přispívala k pokrytí domácí poptávky více než 30 %,

E.

vzhledem k tomu, že v současné době mnohé, i snadno těžitelné zdroje ropy nejsou v mnoha zemích světa plně zpřístupněny kvůli ekologickým opatřením nebo v rámci řízení zdrojů, a že na základě všeobecně vysokých nákladů na suroviny a materiály se náklady na získávání ropy od roku 2005 zdvojnásobily,

F.

vzhledem k tomu, že podle propočtů Úřadu pro energetické informace Spojených států amerických bude v roce 2030 celosvětová poptávka po ropě o více než jednu třetinu vyšší než byla v roce 2006, poptávka v Evropské unii v letech 2005 až 2030 poroste zejména kvůli rostoucí poptávce v odvětví dopravy ročně v průměru o 0,25 % a v důsledku toho bude v roce 2030 podíl ropy na poptávce po primárních energiích činit v Evropské unii 35 %,

G.

vzhledem k tomu, že závislost Evropské unie na dovozu ropy do roku 2030 stoupne na 95 % a že konvenční zásoby ropy budou současně ve zvýšené míře soustředěny v zemích „strategické elipsy“ a rostoucí konkurence v poptávce může vést k nejistotě v oblasti dodávek,

H.

vzhledem k tomu, že lze očekávat dlouhodobý růst cen ropy,

I.

vzhledem k tomu, že vyšší inflace související se zvyšováním cen ropy a základních komodit způsobila oslabení kupní síly,

J.

vzhledem k tomu, že kolísání cen v roce 2008 nelze přičítat pouze nabídce a poptávce v danou dobu, a vzhledem k tomu, že toto kolísání má negativní vliv na hospodářství,

K.

vzhledem k tomu, že vznik nových investičních nástrojů na trhu s ropou a dalšími základními komoditami ještě znásobilo kolísání cen těchto komodit, a vzhledem k tomu, že je třeba zajistit větší transparentnost na energetických trzích,

1.

upozorňuje na to, že ve výše zmíněném sdělení Komise o druhém strategickém přezkumu energetické politiky je opět věnována zvláštní pozornost otázce zabezpečení dodávek; vyslovuje však politování nad tím, že se Komise nepoučila z hospodářské krize, která ukázala, že pouze rozsáhlá změna energetické politiky EU povede k řešení, pokud jde o zabezpečení dodávek, solidaritu mezi členskými státy, zaměstnanost a sociální, environmentální a hospodářské otázky; vyslovuje rovněž politování nad tím, že se politika EU doposud jednoznačně nezasadila za další rozvoj energetické politiky a energetické struktury;

2.

trvá na tom, aby kromě krátkodobých opatření na zabezpečení dodávek byl zohledněn i dlouhodobý horizont;

3.

vyzývá Komisi, aby se při přípravě návrhů právních předpisů více zaměřila na analýzu přímých i nepřímých dopadů navrhovaných opatření na bezpečnost dodávek a na náklady;

4.

konstatuje, že podle různých odhadů lze i v budoucnu těžit dostatečné množství ropy na pokrytí poptávky; může se však stát, že nové metody těžby povedou ke zvýšení cen ropy; poznamenává však, že v důsledku to podpoří energeticky účinnější chování a využívání alternativních paliv, jako jsou biopaliva druhé generace a vodík, a využívání vozidel s elektrickým pohonem; rovněž konstatuje, že je nutné zlepšit investiční podmínky, a v této souvislosti dále zdůrazňuje, že přetrvávající vysoká poptávka po ropě způsobuje, že nabídka se stále více ocitá na hranici kapacit;

5.

poukazuje na to, že není jisté, kdy a v jaké míře dojde k nepoměru mezi rostoucí poptávkou a klesající nabídkou; je zneklidněn skutečností, že tato nejistota bude ve stále větší míře zvyšovat nebezpečí kolísání cen ropy; je proto přesvědčen, že by se měla přísně sledovat všechna opatření, která jsou vhodná pro snížení poptávky ropy;

6.

podporuje návrh Komise na krátkodobá opatření, která budou přijímána v případě nezbytného zmírňování prudkého nárůstu cen ropy; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu investicím do alternativních zdrojů energie, jako je např. obnovitelná energie, a aby za prioritu považovaly opatření na zvyšování povědomí spotřebitelů, podporovaly nákup energeticky úsporného zboží a služeb, a minimalizovaly tak dlouhodobé výdaje, a zároveň zmírňovaly budoucí pokles v dodávce ropy;

7.

požaduje, aby se zvýšilo úsilí o komerční využití nekonvenčních zdrojů ropy a aby se tímto způsobem přispělo k diverzifikaci za předpokladu, že jsou rozvíjeny a následně využívány těžební postupy šetrné k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že přístup založený na životním cyklu týkající se emisí skleníkových plynů z paliv dodaných na trh EU, jak jej zavedl návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, o zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv používaných v silniční dopravě, o změně směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a o zrušení směrnice 93/12/EHS (KOM (2007)0018), poskytne skutečnou pobídku pro ropný průmysl ke snížení jeho dopadů na klima zlepšením výrobních procesů;

8.

je přesvědčen, že využívání ropy a dalších zdrojů energie s vysokými emisemi CO2 by se mělo omezovat, a to jak zvyšováním energetické účinnosti, tak přechodem na uhlíkově neutrálnější řešení, jako je jaderná energie či energie z obnovitelných zdrojů;

9.

zastává názor, že těžbu existujících zásob ve stále větší míře ovlivňují politické faktory, mj. politická nestabilita, nedostatečná právní ochrana, ale také opatření na ochranu životního prostředí a řízení zdrojů; vyzývá proto Komisi, aby na všech úrovních zintenzivnila dialog s producentskými zeměmi a aby v oboustranném zájmu hledala pragmatická řešení konfliktů;

10.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ropnými společnostmi a zeměmi produkujícími ropu hledala způsoby, jak lze i přes kolísající ceny a zisky zajistit přísun investic;

11.

očekává od naftařských společností, že budou investovat své nedávné značné zisky do objevování a rozvoje nových ropných rezerv a do propagace energeticky úsporných technologií a výzkumu produktů nahrazujících ropu (zejména pro použití v dopravě);

12.

naléhavě doporučuje dynamičtější vztah mezi Evropskou unií a zeměmi produkujícími ropu, k němuž bude patřit oboustranná ochota dávat i brát a jehož cílem budou stálejší a bezproblémovější dodávky i stanovování cen ropy, což by bylo v zájmu všech zúčastněných stran a světové ekonomiky obecně;

13.

vítá iniciativu Komise na vedení globálního politického dialogu formou setkání na vysoké úrovni, jehož se zúčastní zástupci zemí, které spotřebovávají a produkují ropu za účelem vytvoření spravedlivé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s ropou, a zabránění zemím produkujícím ropu, aby udržovaly ceny ropy na uměle vytvořené vysoké úrovni;

14.

je znepokojen stále se zvyšujícím povážlivým kolísáním cen ropy, jež bylo možno sledovat v roce 2008 a které má negativní vliv na celé hospodářství Evropské unie a jeho spotřebitele;

15.

zastává názor, že kolísání cen ropy odráží zvýšenou poptávku po ropě, postupné vyčerpávání zásob ropy, změny demografických a urbanistických trendů, a to zejména v rozvíjejících se ekonomikách, kde zvýšení průměrného příjmu způsobuje zvýšení poptávky, spekulace na komoditních trzích a globální hospodářské cykly; dále zdůrazňuje, že ropa a další komodity se v důsledku oslabení amerického dolaru stále více používají k diverzifikaci portfolia;

16.

vyjadřuje znepokojení nad kolísáním cen ropy a jeho dopadem na hospodářskou a finanční stabilitu; vědom si výhod aktivních trhů s ropou a dalšími energetickými produkty, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily co největší možnou transparentnost na energetickém trhu;

17.

uznává, že i hospodářství vývozců ropy jsou takovýmto kolísáním poškozována, a že je proto stabilizace cen ropy v oboustranném zájmu;

18.

vítá sdělení Komise ze dne 13. června 2008 o řešení problému vyšších cen ropy a sdílí její obavy z nedávného výrazného kolísání cen ropy a jeho negativního účinku na inflaci, hospodářskou soutěž, obchod a hospodářský růst;

19.

vidí hlavní příčinu nárůstu cen ropy za posledních osm let ve výrazném nárůstu poptávky, který vedl k výpadkům při těžbě, dopravě a rafinaci ropy a k velkým neočekávaným ziskům pouze několika velkých ropných podnikatelů; uznává, že na vývoji ceny ropy se ještě více odrazily citelně zvýšené ceny surovin a spekulativní transakce na finančních trzích;

20.

zdůrazňuje, že je třeba stanovit jako prioritu dohled na hospodářskou soutěž při zpracování a prodeji ropy a ropných produktů a zvyšovat transparentnost údajů o komerčních zásobách ropy;

21.

je přesvědčen, že pro to, aby došlo ke stabilizaci ceny ropy, je nezbytné zvýšit transparentnost trhu; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu předložila Parlamentu a Radě příslušné návrhy; poukazuje na to, že transparentnost je naléhavě nutno zvýšit i v zemích produkujících ropu a že je rovněž nutno transparentním způsobem zveřejňovat objemy produkce a úroveň rezerv; vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily o větší transparentnost v rámci svého dialogu se zeměmi produkujícími ropu;

22.

vítá v této souvislosti studii o využívání a nákladovosti týdenního zveřejňování výše zásob navrženou při druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky; vyzývá Komisi, aby výsledky studie zahrnula do svých dalších legislativních opatření; zároveň zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout transparentnosti na celosvětové úrovni;

23.

upozorňuje na to, že rozdílné technické specifikace pro ropné produkty v hlavních odběratelských zemích vedou k roztříštění trhu, které se může v případě výpadků dodávek projevit v dramatickém zvýšení ceny; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odstranění těchto překážek v přístupu na trh;

24.

zastává názor, že úkolem strategických zásob je čelit fyzickému překročení kapacity způsobenému výpadky dodávek; odmítá proto z důvodů udržitelné rozpočtové politiky veškeré pokusy bránit kolísání cen ropy využíváním těchto zásob;

25.

zdůrazňuje význam aktivní činnosti, která má umožnit dostupnost nových alternativních zdrojů energie pro malé podniky, aby byly méně závislé na výkyvech cen ropy; uvědomuje si význam malých a středních podniků pro výrobu biopaliv a dalších forem energie z obnovitelných zdrojů; vyjadřuje znepokojení nad technickými a regulačními překážkami, jež nadále existují v oblasti výroby a komercializace těchto produktů, a vyzývá Komisi, aby usilovala o usnadnění přístupu těchto paliv na trh;

26.

zdůrazňuje, že významnými nástroji stimulujícími rozvoj širokospektrálního, špičkového trhu s energeticky účinnými technologiemi a produkty by měly být účinný systém obchodování s emisemi a přijetí řady dalších opatření na úsporu energie; dále upozorňuje na význam uplatňování zásady „znečišťovatel platí“; připomíná, že čím více bude zemí, které prosadí podobnou politiku, tím menší bude dopad této politiky na konkurenceschopnost v rámci daného odvětví;

27.

bere na vědomí, že podle IEA bude do roku 2020 nutné ročně investovat do ropného průmyslu 350 miliard USD k tomu, aby se dosáhlo zabezpečení dodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých politik poskytovaly investiční pobídky, a to zejména i v rámci Evropské unie; zdůrazňuje přitom úlohu dlouhodobé jistoty pro investory; odmítá však nahrazovat soukromé investice a kapitál veřejnými prostředky;

28.

je znepokojen důsledky současné krize úvěrového trhu pro investiční možnosti ropného průmyslu a žádá Komisi a členské státy, aby své úsilí o překonání krize úzce koordinovaly;

29.

vítá rozsáhlejší používání biopaliv v dopravě, které by mohlo přispět k lepšímu zabezpečení dodávek; konstatuje, že se tímto způsobem dosáhne v ropném průmyslu konsolidace a restrukturalizace; konstatuje dále, že je nutno dodatečně přijmout strukturální opatření v odvětví dopravy s cílem minimalizovat poptávku po ropě;

30.

vyzývá členské státy a podniky k tomu, aby se i navzdory tomuto vývoji postaraly o to, že v Evropské unii bude k dispozici dostatečné množství zásob, aby bylo možno vyrovnat nedostatky vzniklé např. následkem přírodních katastrof;

31.

vyzývá členské státy, Komisi a ropné společnosti, aby zajistily odpovídající odborné vzdělání odborníků, kteří jsou potřební pro výzkum v oblasti ropných rezerv a těžby ropy;

32.

vítá úspěchy, kterých bylo v rámci programu INOGATE dosaženo právě v oblasti opatření pro budování důvěry; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii na podporu a lepší koordinaci projektů tohoto typu pomocí podpůrných opatření;

33.

upozorňuje na zásadní význam dobrých sousedských vztahů mezi tranzitními státy i mezi nimi a jejich sousedními státy a pověřuje členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí;

34.

konstatuje, že ropovody byly vyňaty z transevropských energetických sítí, a vyzývá členské státy a Komisi, aby vzhledem k současnému vývoji posoudily zařazení ropné infrastruktury do TEN-E, a to zejména vzhledem k poklesu domácí výroby a současnému růstu závislosti na dovozu a potřebě nových dopravních kapacit;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci společné zahraniční, obchodní a bezpečnostní politiky snažily o stabilizaci, zejména v zemích produkujících ropu, které jsou ohrožovány politickou nestabilitou, protože stabilita představuje základ pro investice a prosperitu;

36.

zdůrazňuje, že nové projekty týkající se ropné infrastruktury, jako např. ropovody Oděsa-Gdaňsk a Constanța-Terst, by měly nadále zůstat vysoce prioritními projekty evropského zájmu;

37.

je znepokojen rozmáhajícím se pirátstvím, které ohrožuje mezinárodní lodní dopravu, a tím i přepravu ropy, a vítá společnou akci Rady (8) v této věci;

38.

je dále znepokojen tím, že přepravní trasy a strategické infrastruktury jsou ohrožovány terorismem, a vyzývá Komisi a členské státy k prohloubení dialogu s hlavními zúčastněnými stranami;

39.

poukazuje na možnost úspor energie v odvětví stavebnictví, které by mohlo snížit svou poptávku po fosilních zdrojích energie, jako je ropa a plyn, a vítá současnou snahu Komise a členských států o ještě lepší využití této možnosti;

40.

vítá úsilí Evropské unie o diverzifikaci zdrojů energie v odvětví dopravy; upřednostňuje při zavádění nových technologií tržní přístupy; uznává, že cena je tím nejlepším ukazatelem konkurenceschopnosti nových technologií; vyslovuje politování nad nedostatkem ambicí, pokud jde o potenciál pro energeticky účinná, lépe konstruovaná a lehčí vozidla;

41.

vyjadřuje své pochyby o tom, že by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu byla paliva první generace vhodnou náhradou ropy; požaduje, aby bylo vyvíjeno větší úsilí ve výzkumu syntetických paliv;

42.

je přesvědčen o tom, že nárůst spotřeby ropy v dopravě lze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu snížit pouze tehdy, jestliže Evropská unie a členské státy učiní dodatečná opatření, která posunou dopravu a mobilitu směrem k udržitelným způsobům dopravy, jež nespotřebovávají žádnou ropu nebo jí spotřebovávají méně, jako je železnice a vodní doprava, a které vedou k intermodální mobilitě v městských oblastech (chůze, jízda na kole, veřejná doprava); je dále přesvědčen, že podstatných úspor energie lze dosáhnout rozsáhlejším využíváním moderních systémů řízení dopravy, jež zkracují čekací doby a nepřímé trasy v silniční a letecké dopravě, jakož i v lodní přepravě, a dále zvýšenou podporou ekologické logistiky;

43.

zastává názor, že v rámci společných vnějších vztahů Unie se zeměmi s výrazně rostoucí spotřebou ropy musí být více zohledněna témata energetické politiky a že Evropská unie musí působit tak, aby byly odstraněny státní dotace pro ropné produkty;

44.

vyzývá Komisi, aby do společné zahraniční a obchodní politiky a do společné politiky sousedství zahrnula opatření, která mohou přispět k tomu, aby se zrychlilo oddělení hospodářského růstu od spotřeby ropy v celosvětovém měřítku;

45.

poukazuje především na to, že geopolitickým dopadům změn globálních podmínek pro mezinárodní energetickou bezpečnost a důsledkům pro budoucí politiku řízení mezinárodních záležitostí dosud nevěnovala Evropská unie dostatečnou pozornost a diskusní prostor; domnívá se, že trvání na vnitrostátních řešeních musí být nahrazeno novými typy úzké politické a hospodářské spolupráce mezi EU, USA, Ruskem a Čínou, které musí být ve střednědobém horizontu institucionalizovány;

46.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.