28.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 241/17

1.1

V roce 2001 přijala Komise sdělení o evropské energetické infrastruktuře. Obecně platná pravidla a standardy nepostačují k zajištění účinného fungování rozšířeného evropského trhu s elektřinou a plynem. Zároveň je nezbytné, aby existovala odpovídající infrastruktura spojující jednotlivé členské státy.

1.2

V tomto sdělení byla uvedena řada opatření, včetně vyhlášení cílové 10 % úrovně propojení pro elektřinu a stanovení prioritního financování projektů trans-evropských sítí jako prioritních projektů celoevropského zájmu. Komise též navrhla zvýšit horní hranici příspěvku na vývojovou fázi prioritních projektů z 10 % na 20 %. Na zasedání Rady v Barceloně byl přijat cíl 10 % propojení, o zvýšení horní hranice příspěvků však Rada stále jedná.

1.3

Aby se mohly přistupující státy zapojit do vnitřního trhu s elektřinou a plynem, je nezbytné revidovat předpisy pro trans-evropskou síť (trans-European network – TEN). Řada projektů na propojení starých a nových členských států již splňuje podmínky pro financování trans-evropských sítí, seznam příslušných projektů je však třeba doplnit. Obdobný přístup je potřebný též ve vztahu k sousedním zemím. Střednědobým cílem je postupné vytvoření evropského trhu s elektřinou a plynem, jenž může zahrnovat přes 35 států s více než 600 milióny obyvatel. Fungování tohoto trhu by mělo být založeno na obecných standardech platných pro přístup na trh, ochranu životního prostředí a bezpečnost.

1.4

Poptávka po zemním plynu prudce roste a Společenství je stále více závislé na jeho dovozu. Aby bylo zajištěno účinné fungování evropského trhu s energiemi a budoucí dodávka plynu, je nutné diverzifikovat dodávky plynu a vybudovat novou infrastrukturu. Je nezbytné investovat do výstavby nových plynovodů a, i přes možnost pružnějšího využití stávající infrastruktury po otevření trhu, do vnitrostátních plynovodů. Musí být zajištěna úzká spolupráce dodavatelských zemí a tranzitních oblastí.

2.1

Navrhovaná revize pokynů pro trans-evropské sítě pro rozvod elektřiny a plynu bude zaměřena zejména na zařazení nových členských států do vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Nové znění pokynů:

Sdělení Komise stanoví povinnost členských států upřednostňovat prioritní projekty, usnadňovat a urychlovat dokončení projektů a provádět hodnocení a podávat zprávy Komisi.

2.2

V přílohách rozhodnutí je uveden seznam projektů obecného zájmu, splňujících podmínky pro poskytnutí finanční pomoci od Společenství (příloha III) podle kritérií stanovených v příloze II, seznam projektů obecného zájmu, jež mají nárok na přednostní poskytnutí pomoci od Společenství (příloha I) a seznam projektů celoevropského zájmu (příloha IV).

2.3

Odhadovaná výše investic potřebných v letech 2007–2013 pro vybudování prioritních projektů na elektrické sítě a plynovody činí přibližně 28 miliard €, z nichž 20 miliard € připadá na EU a 8 miliard € na třetí státy. Dále bude nutné vynaložit určité náklady na dokončení jiných projektů obecného zájmu.

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku důrazně podpořil návrhy Komise na rozvoj a podporu trans-evropských sítí pro rozvod elektřiny a plynu jako nedílné součásti vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a plynem a jednotné politiky zajištění dodávky energií. Výbor též podpořil návrh Komise na zvýšení horní hranice finančního příspěvku na vývojovou fázi projektů na 20 %.

3.2

Projekty trans-evropských energetických sítí však jsou, jak již Výbor uvedl ve svých předchozích stanoviscích, realizovány velmi pomalu a nedostatečně. Za vážnou překážku jsou označovány problémy s financováním rozsáhlých stavebních projektů. Částka 20 milionů EUR ročně, přidělených Komisi jako příspěvek na vývojovou fázi projektů, nemohl jejich realizaci nijak výrazně napomoci. Je nutné rozvinout spolupráci soukromého a veřejného sektoru..

3.2.1

Financování samotné nemusí být jedinou příčinou pomalé realizace projektů trans-evropských energetických sítí. Mohou zde být i další důvody, jako je skutečnost, že neexistuje závazek členských států spolupracovat na přeshraničních projektech. V tomto případě by mohl svou roli sehrát evropský koordinátor. V některých případech se může zahájení projektu zpozdit z důvodu podání žádosti o poskytnutí finanční podpory z veřejných zdrojů. Projekt, jenž by byl jinak zahájen včas, se tak zdrží kvůli čekání na vydání souhlasného či zamítavého rozhodnutí.

3.2.2

V současné době představuje podstatnou překážku investic do infrastruktury zdlouhavé, problematické a až do vydání konečného rozhodnutí nejisté plánování a povolovací řízení. Prioritní status udělený příslušnému projektu institucemi EU by měl místní a jiné orgány s rozhodovací pravomocí jasně upozornit na důležitost včasné realizace projektu.

3.3

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh Komise, poznamenává však, že měl být podán dříve. V okamžiku schválení tohoto stanoviska na plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru již došlo k rozšíření EU, jejímiž členy je nyní 25 států. Co se týče přístupu k sousedním zemím, byla potřeba změny z hlediska zajištění dodávky zřejmá již dlouhou dobu, přinejmenším od vydání Zelené knihy o zabezpečení dodávky energií.

3.4

Evropský hospodářský a sociální výbor považuje analýzu stavu vzájemného propojení států za informativní a věcnou.

3.5

Komise však neuvádí žádné podrobnější a dlouhodobější studie předpokládaného vývoje vnitřních trhů s energiemi, jež by poskytly nezbytné podklady pro určení klíčových projektů na vybudování infrastruktury. Dlouhodobá vize či alternativní varianty mají nepostradatelný význam zejména v sektoru, kde doba trvání investic činí 50 a více let. Absence takových odkazů je překvapivá též vzhledem k tomu, že příslušné informace jsou dostupné, včetně materiálu vypracovaného samotnou Komisí.

3.5.1

Pro budoucí energetické schéma Evropy je zemní plyn má velký význam. Současným trendem je rychlý růst jeho využívání a zvyšující se závislost na dovozu ze států mimo EU. Díky tomuto vývoji se zvyšuje důležitost řízení infrastruktury a rizik spojených se závislostí na několika málo zdrojích a soustřeďováním vlastnictví. Z jakých střednědobých a dlouhodobých předpokladů poptávky, spotřebních míst a zdrojů vychází návrhy prioritních projektů na vybudování infrastruktury? Jaký se předpokládá vývoj využívání plynu pro vytápění, výrobu elektřiny a CHP a existují nějaké plány na možné využití plynu pro získávání vodíku? Jaký je potenciál příslušných zdrojů? Volbu energií a trh s nimi výrazně ovlivňují politická rozhodnutí, počínaje politikou EU v oblasti životního prostředí, až po místní plánování. Tyto skutečnosti by měly být zohledněny v podrobnější, dlouhodobé analýze.

3.6

Jednou z relevantních otázek je, zda by nebylo možné řešit některé problémy související s faktory „zúženého hrdla“ v rámci systému jinak než prostřednictvím navrhovaných projektů nových sítí. Nebylo by například v některých případech výhodnější investovat do výroby elektřiny v blízkosti míst se zvýšenou poptávkou? Při zpracování návrhů na vybudování by měla být taková možnost vždy posouzena, přičemž je též třeba zohlednit možnost zvýšení energetické účinnosti a výroby energií z rozptýlených obnovitelných zdrojů.

4.1

Znění odst. 4 preambule by mělo být změněno tak, aby byl kladen stejný důraz na účinné fungování vnitřního trhu a na strategické cíle jako zajištění dodávky energií a poskytování univerzálních služeb.

4.2

Projekty v rámci jednotlivých členských států by měly být na seznam projektů celoevropského zájmu zařazovány pouze výjimečně.