5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 178/19

(1)

Dne 20. října 2007 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 6. září 2007 španělskou Národní federací sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny (Federación Nacional de Asociaciones de la Industria de Conservas Vegetales (FNACV)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku vznikla, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 9. listopadu 2007 Komise nařízením (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007 (3) zavedla celní evidenci dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR.

(4)

Je třeba připomenout, že ochranná opatření ohledně stejného výrobku byla v platnosti do 8. listopadu 2007. Komise uložila prozatímní ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) nařízením (ES) č. 1964/2003 ze dne 7. listopadu 2003 (4). Následovala konečná ochranná opatření uložená nařízením (ES) č. 658/2004 ze dne 7. dubna 2004 (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“) (5). Prozatímní i konečná ochranná opatření spočívala v celní kvótě, tzn. že clo se ukládalo až po vyčerpání objemu dovozu nepodléhajícího clu.

(5)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žádající výrobce ve Společenství a jejich sdružení, vyvážející výrobce a jejich sdružení, známé dotčené dodavatele a dovozce a jejich sdružení a orgány ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6)

Žádající výrobci, vyvážející výrobci, dovozci a jejich příslušná sdružení předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které požádaly o slyšení a prokázaly, že pro něj existují zvláštní důvody, byly vyslechnuty.

(7)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může pro účely stanovení dumpingu a újmy použít výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. října 2006 do 30. září 2007).

(8)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno v případě zájmu předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise příslušné formuláře žádostí známým dotčeným čínským společnostem. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, případně o individuální zacházení, pokud by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo pět společností / skupin společností ve spojení. Do vzorku však byla vybrána pouze jedna společnost žádající o status tržního hospodářství (viz 26. bod odůvodnění níže). Devět společností / skupin společností ve spojení žádalo pouze o individuální zacházení.

(9)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným výrobcům ve Společenství a jejich sdružením, všem dovozcům vybraným do vzorku a jejich sdružením, známým dotčeným dodavatelům a vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku. Kromě toho byly dotazníky zaslány všem výrobcům v potenciální srovnatelné zemi zjištěným Komisí (viz 40. a 41. bod odůvodnění níže).

(10)

Komise obdržela vyplněné dotazníky od čtyř výrobců ve Společenství představujících 100 % celkové výroby ve Společenství a od šesti dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku a jejich příslušných sdružení. Komise rovněž obdržela odpovědi od všech čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a společností, které jsou s nimi ve spojení. Rovněž obdržela podání od sdružení čínských výrobců a jednoho sdružení dovozců.

(11)

Komise si zjistila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce v prostorách následujících společností:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro stanovení újmy se týkalo období od 1. října 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Mandarinky se sklízejí na podzim a v zimě, období sklizně a konzervace začíná počátkem října a končí přibližně na konci ledna dalšího roku. Čerstvé produkty jsou určené pro trh s čerstvým ovocem, k výrobě šťávy nebo ke konzervaci. V odvětví konzervace mandarinek se obvykle jako základ pro srovnání využívá hospodářský rok (období od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku) a Komise tuto zvyklost ve své analýze převzala.

(14)

Dotčeným výrobkem jsou upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, vymezené pod číslem KN 2008. V současné době jsou zařazeny takto: kód KN 2008 30 55 zahrnuje dotčený výrobek bez přídavku alkoholu, ale s přídavkem cukru, v bezprostředním obalu, o čisté hmotnosti přesahující 1 kg; kód KN 2008 30 75 zahrnuje dotčený výrobek bez přídavku alkoholu, ale s přídavkem cukru, v bezprostředním obalu, o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg. Kromě toho část kódu KN ex 2008 30 90 obsahuje mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy zpracované nebo konzervované bez přídavku alkoholu nebo cukru (obvykle ve vodě nebo ve vlastní šťávě).

(15)

Předběžné šetření ukázalo, že dotčený výrobek se získává oloupáním a rozdělením plodů některých odrůd malých citrusových plodů (zejména druhů satsuma), které jsou poté baleny ponořené v cukrovém sirupu, šťávě nebo vodě. Loupání a dělení lze provádět ručně nebo strojově.

(16)

Dotčený výrobek se vyrábí v baleních o různé hmotnosti, aby splňoval požadavky jak spotřebitelského trhu, tak potravinářského průmyslu a odvětví stravovacích služeb. Na spotřebitelském trhu převládají balení o čisté hmotnosti 312 g (175 g po odkapání), ačkoli podíl prodeje větších balení o hmotnosti 850 g (480 g) se stále zvyšuje. Větší balení, zejména balení o hmotnosti 2,65 kg (1 500 g) a 3,1 kg (1 700 g), se využívají ve stravovacích službách a v potravinářském průmyslu, přičemž nejoblíbenější je balení o hmotnosti 2,65 kg.

(17)

Satsumy, klementinky a jiné malé citrusové plody jsou všeobecně známy pod souhrnným názvem „mandarinky“. Plody většiny z těchto různých odrůd ovoce jsou vhodné ke konzumaci v čerstvém stavu, k výrobě šťávy nebo konzerv. Jsou podobné a výrobky nebo konzervy z nich jsou proto považovány za jediný výrobek.

(18)

Jeden evropský dovozce namítl, že dotčený výrobek dovážený z ČLR je kvalitnější, neboť čínské mandarinky obsahují méně semen/pecek.

(19)

Podobně jako v případě nařízení o ochranných opatřeních některé strany namítaly, že mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Společenství jsou kvalitativní rozdíly. Výrobci ve Společenství namítali, že spotřebitelé dávají přednost jejich výrobkům vzhledem k předpokládaným vyšším hygienickým standardům během konzervace.

(20)

Komise tato tvrzení prošetřila a zjistila toto:

Protože pro „obdobnost“ není třeba, aby byly produkty zcela identické, drobné rozdíly nijak nezměnily celkové zjištění, že dovážené výrobky a výrobky vyrobené ve Společenství jsou obdobné.

(21)

Proto Komise učinila závěr, že dovážený výrobek a výrobek vyráběný ve Společenství jsou považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní údaje o svém vývozu a domácím prodeji, o přesných činnostech s ohledem na výrobu dotčeného výrobku a o názvech a činnostech společností, které jsou s nimi ve spojení, podílejících se na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku. Byly konzultovány také orgány ČLR a sdružení výrobců.

(24)

Ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení se přihlásilo a požadované údaje poskytlo šestnáct společností / skupin společností ve spojení v ČLR. Všechny poskytly údaje o vývozu do Společenství během období šetření a vyjádřily přání být zařazeny do vzorku.

(25)

Vyvážející výrobci, kteří se během výše uvedeného období nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované údaje, byli považováni za společnosti, které při šetření nespolupracují. Ze srovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství vykázaným za období šetření společnostmi uvedenými ve 24. bodě odůvodnění však vyplývá, že spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla velmi vysoká.

(26)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byla při výběru vzorku brána v úvahu velikost vyvážejících výrobců vzhledem k vývozu do Společenství. Na základě tohoto kritéria byl vybrán vzorek čtyř vyvážejících výrobců, z nichž dva byli navzájem ve spojení. Podle informací pro výběr vzorku vybrané společnosti představovaly v období šetření více než 60 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, vykázaného společnostmi uvedenými ve 24. bodě odůvodnění výše. Jedna z nich navíc v období šetření zaznamenala významný domácí prodej dotčeného výrobku. Proto bylo shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné prošetřit ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Všichni dotčení vyvážející výrobci i jejich sdružení a orgány ČLR, byli konzultováni a ve lhůtě k tomu stanovené nevznesli žádné námitky.

(27)

Žádný z vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, nepožádal o individuální dumpingové rozpětí a ve stanovené lhůtě neposkytl potřebné informace, ve smyslu použití ustanovení čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Z tohoto důvodu nebylo v rámci tohoto šetření prováděno individuální přezkoumání.

(28)

Vzhledem k vysokému počtu dovozců zjištěných na základě samotné žádosti a z předchozího šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními se v oznámení o zahájení řízení počítalo také s výběrem vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Spolupráci nabídlo velké množství dovozců. Do vzorku bylo vybráno šest největších dovozců, pokud jde o objem dovozu. Tito výrobci představují přes 60 % celkového objemu dovozu do Společenství.

(29)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(30)

Kritéria pro status tržního hospodářství jsou stručně a pouze pro snazší orientaci shrnuta níže:

(31)

V tomto šetření formulář žádosti o status tržního hospodářství vyplnil jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (viz 22. až 26. bod odůvodnění výše).

(32)

Tomuto vyvážejícímu výrobci nebylo možno status tržního hospodářství přiznat, protože neprokázal, že splňuje podmínky stanovené v prvním, druhém a třetím kritériu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zejména pokud jde o první kritérium, bylo na místě zjištěno, že pracovníci podepisují se společností bianko pracovní smlouvy, bez jakýchkoli údajů o odměně a pracovní době. Z tohoto důvodu nebylo možné určit podmínky, za nichž jsou pracovníci přijímáni a placeni, a následně stanovit, zda náklady práce odrážejí nabídku a poptávku. Pokud jde o druhé kritérium, bylo na místě zjištěno, že nejsou dodržovány základní mezinárodní účetní standardy (tj. akruální princip, zápočty, nesoulad mezi částkami vykázanými v účetnictví a podkladovými účetními doklady, nedostatečně důvěryhodné vyjádření obchodních operací), a to jak v účetnictví, tak v jeho auditu, což zpochybnilo spolehlivost účetnictví společnosti. Pokud jde o třetí kritérium, bylo zjištěno, že společnost těží z řady podpor (např. vracení DPH, kterou dodavatelé/zemědělci nikdy nezaplatili, určité vývozní dotace z fondu pro projekty rozvoje zahraničního obchodu příslušné provincie a také vývozní prémie), což svědčí o tom, že stále dochází k podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství.

(33)

Vzhledem k výše uvedenému jediný čínský vyvážející výrobce, který požádal o status tržního hospodářství, neprokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c), a status tržního hospodářství mu proto nemohl být přiznán.

(34)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případné clo stanoví s celostátní platností, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(35)

Jediný vyvážející výrobce ve vzorku, který požádal o status tržního hospodářství, požádal rovněž o individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznán status tržního hospodářství. Ostatní vyvážející výrobci zařazení ve vzorku také požádali o individuální zacházení.

(36)

U všech dotčených společností předběžné šetření jejich žádostí o individuální zacházení prokázalo, že všechny splňují kritéria pro udělení individuálního zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být prozatímně uděleno následujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(38)

Z výše uvedených důvodů nebyl žádnému vyvážejícímu výrobci v ČLR přiznán status tržního hospodářství.

(39)

Proto se běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce stanoví podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(40)

Podle informací obsažených v žádosti se dotčený výrobek nevyrábí ve významných množstvích mimo území Společenství a dotčené země. Z tohoto důvodu bylo v oznámení o zahájení řízení navrženo stanovit běžnou hodnotu na jakémkoli jiném přiměřeném základě, tedy na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k této věci vyjádřily. Komise pokračovala v hledání možných srovnatelných zemí i po zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Komise požádala o spolupráci dvě společnosti v Thajsku. Jedna z nich nejprve souhlasila, že bude při šetření spolupracovat, ale později nezodpověděla dotazník. Druhá společnost nereagovala vůbec.

(41)

Dva vyvážející výrobci z dotčené země a sdružení dovozců a velkoobchodníků nesouhlasily se stanovením běžné hodnoty na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit ve Společenství, ale nenabídli žádné jiné řešení, které by bylo v souladu se základním nařízením.

(42)

Vzhledem k výše uvedenému bylo v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení prozatím rozhodnuto stanovit běžnou hodnotu pro všechny vyvážející výrobce ve vzorku na jakémkoli jiném přiměřeném základě, v tomto případě na základě cen skutečně zaplacených nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství.

(43)

Poté, co byly za základ pro stanovení běžné hodnoty zvoleny ceny zaplacené nebo které je třeba zaplatit ve Společenství, byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v provozovnách spolupracujících výrobců ve Společenství uvedených v 11. bodě odůvodnění výše.

(44)

Bylo zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku těmito výrobci ve Společenství je reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(45)

Vzhledem k tomu, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ztrátové, musely být v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení náležitě upraveny o přiměřené ziskové rozpětí. Použitá míra zisku 6,8 % představovala úroveň zisku dosaženou v posledním hospodářském roce (2000/2001) před obrovským nárůstem čínského dovozu, který vedl k uložení ochranných opatření, tj. v posledním hospodářském roce, kdy tržní podmínky nebyly ovlivněny újmu působícími dovozy za neobvykle nízké ceny.

(46)

Vývozní ceny byly stanoveny na základě cen skutečně zaplacených při vývozu z ČLR do Společenství nezávislými kupci.

(47)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(48)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly dle potřeby provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění a jakýchkoli dalších nákladech spojených s dopravou.

(49)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla prozatímní dumpingová rozpětí pro všechny výrobce v ČLR stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobků, stanovených a upravených výše uvedeným způsobem. V souladu s postupem, který Společenství důsledně uplatňuje, bylo vypočítáno vážené průměrné dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce ve spojení. Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo vypočteno vážené průměrné dumpingové rozpětí na základě dumpingových rozpětí společností ve vzorku. Vzhledem k tomu, že míra spolupráce vyvážejících výrobců byla velice vysoká (viz 25. bod odůvodnění výše), bylo nejvyšší individuální dumpingové rozpětí společností ve vzorku přiznáno i všem ostatním společnostem.

(50)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

(51)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek po většinu posuzovaného období podléhal ochranným opatřením. To bylo oprávněné vzhledem ke skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství utrpělo na konci období posuzovaného v rámci šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními (tj. v období od sezóny 1998/1999 do sezóny 2002/2003) závažnou újmu.

(52)

V průběhu současného šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyrábí ve Společenství čtyři výrobci ze Společenství, jejichž jménem byla podána žádost (Halcon Group SA, Murcia, Španělsko; Cofrusa SA, Murcia, Španělsko; Agriconsa SA, Valencie, Španělsko; Videca SA, Valencie, Španělsko). Žádný z těchto výrobců nebyl ve spojení s žádnými čínskými vývozci nebo dovozci dotčeného výrobku z ČLR.

(53)

Šetření prokázalo, že výrobci ve Společenství vyrobili v období šetření cca 34 100 tun dotčeného výrobku. To představuje 100 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Má se tedy za to, že uvedení výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(54)

Je třeba připomenout, že při šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními ve Společenství působilo osm spolupracujících výrobců. Skutečnost, že nyní ve Společenství zbývají pouze čtyři výrobci, dokládá, že od té doby došlo k uzavření nebo ke sloučení některých firem.

(55)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba ve Společenství vyvíjela následovně:

(56)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu celkového objemu prodeje dotčeného výrobku v EU výrobním odvětvím Společenství, prodeje v EU bývalými výrobci ve Společenství, kteří v období šetření již nevyráběli, a dovozu ze všech třetích zemí. Údaje o celkovém prodeji dotčeného výrobku v EU výrobním odvětvím Společenství jsou odvozeny z ověřených údajů poskytnutých výrobci ve Společenství. Údaje o prodeji bývalých výrobců ve Společenství vycházejí z odhadů žadatele a byly ověřeny podle výsledků šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními, včetně oznámení C322/06 zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. prosince 2005. Údaje o dovážených množstvích byly získány z Eurostatu.

(57)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, spotřeba dotčeného výrobku ve Společenství byla v posuzovaném období poměrně stabilní, s výjimkou zvýšení v hospodářském roce 2003/04. Toto zjevné zvýšení spotřeby lze v zásadě vysvětlit „hromaděním zásob“ dotčeného výrobku popsaným v oznámení zmíněném v předchozím bodě odůvodnění. Údaje Eurostatu potvrzují tento jev v nových členských státech před přistoupením k EU v květnu 2004. Dovoz v nových členských státech skutečně před přistoupením (během sezóny 2003/2004) dosahoval téměř 15 000 tun a v průběhu sezón 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007 poklesl v průměru na cca 4 000 tun/rok. Během období šetření lze spotřebu považovat za stabilní na úrovni doby předcházející období let 2005 a 2006.

(58)

Vývoj dovozu z ČLR, pokud jde o objem a podíl na trhu, byl následující:

(59)

V sezóně 2003/2004 lze pozorovat nárůst dovozu z ČLR podobný výše znázorněnému nárůstu spotřeby Společenství. V sezóně 2004/2005 (po přistoupení nových členských států) dovoz opět poklesl na nižší úroveň. Tržní podíl dovozu z Číny se udržuje trvale na vysoké úrovni, neboť Čína je hlavním vývozcem tohoto výrobku do EU a zbytku světa.

(60)

Výše uvedená tabulka ukazuje vývoj průměrných cen dovozu z ČLR. Během posuzovaného období klesly ceny pouze v sezóně 2003/2004. V období šetření se vrátily zpět na původní úroveň v sezóně 2002/2003.

(61)

Bylo provedeno porovnání prodejních cen na trhu Společenství v období šetření, tj. cen výrobního odvětví Společenství a cen dovozu z dotčené země. Na tomto trhu je referenčním místem, pokud jde o dodávky dovezeného zboží a zboží vyrobeného ve Společenství, Hamburk. Z tohoto důvodu byly za směrodatné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství považovány ceny účtované nezávislým kupcům, upravené dle potřeby na úroveň ceny s dodáním do Hamburku, po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci očištěnými o slevy a upravenými dle potřeby na ceny CIF Hamburk plus clo a poplatky za celní odbavení. Úpravy cen zahrnovaly případné zaplacené ochranné clo v sazbě 301 EUR/Mt za vývoz přesahující kvótu.

(62)

Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření byly podle údajů předložených spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými ve vzorku dovážené dotčené výrobky ve Společenství prodávány za ceny, které se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podbízely v rozmezí od 19,6 % do 35,2 % vyjádřeno procentem těchto cen. Analýza vývoje cen výrobního odvětví Společenství navíc ukazuje, že došlo k podstatnému stlačení (a v průběhu období šetření dokonce k propadu) cen (viz níže).

(63)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav odvětví od 1. října 2002 do období šetření.

(64)

Údaje o výrobním odvětví Společenství uvedené níže představují souhrnné informace od všech čtyř výrobců ve Společenství.

(65)

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj výroby, výrobní kapacity a jejího využití u výrobců ve Společenství:

(66)

Jak ukazuje předchozí tabulka, výroba v daném období kolísala v důsledku nižší úrody v letech 2003/04 a 2005/06. Výrobní kapacita ke konci posuzovaného období poklesla. Využití kapacity zůstávalo po celé období na velmi nízké úrovni, bez ohledu na kolísání úrody.

(67)

Čísla v následující tabulce představují objem zásob výrobního odvětví Společenství na konci každého období.

(68)

Je třeba říci, že dotčený výrobek má dlouhou skladovatelnost (přes tři roky), během níž si zachovává svou charakteristickou chuť a barvu.

(69)

Stav zásob v průběhu uvedeného období kolísal, ale během období šetření podstatně vzrostl. Tento nárůst je zřejmě důsledkem tlaku dumpingového dovozu a očekávání, že ochranná opatření budou zrušena, čímž se otevře cesta dovozcům, aby začali jako zdroj dotčeného výrobku využívat namísto výrobního odvětví Společenství dovoz z Číny.

(70)

Níže uvedené údaje představují objem prodeje, podíl na trhu a průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(71)

Bez ohledu na existenci ochranných opatření a zánik řady výrobců ve Společenství (jejichž podíl na trhu poklesl z 11,2 % v hospodářském roce 2002/03 na 8,1 % v hospodářském roce 2004/05 a poté klesl na nulu) objemy prodeje výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období v absolutních číslech poněkud vzrostly, avšak zůstaly na nízké úrovni. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu skutečně za posuzované období vzrostl o pouhých 4,7 procentních bodů. Průměrné prodejní ceny v posuzovaném období vzrostly, avšak ne v míře nezbytné pro dosažení obvyklého zisku, což podtrhuje dopad významného objemu velmi levného dovozu z Číny na cenovou hladinu.

(72)

Celkově je třeba říci, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl v posuzovaném období o cca 5,2 % a dosáhl v období šetření skromných 27,6 %, což svědčí o tom, že tlak dovozu z Číny neumožnil výrobnímu odvětví Společenství podstatně zlepšit svou výkonnost.

(73)

Níže uvedené rozpětí zisku před zdaněním se týká prodejů výrobního odvětví Společenství a odráží skutečnost, že odvětví zůstalo ztrátové; jeho situace se sice uložením ochranných opatření trochu zlepšila, byla však také ohrožena obcházením těchto opatření v důsledku současně probíhajícího hromadění zásob (viz 57. bod odůvodnění). Příznivý vliv ochranných opatření se proto projevuje zejména ke konci posuzovaného období.

(74)

Uvedená návratnost investic vykazuje po období 2003/04 klesající tendenci. Zhoršující se návratnost investic je rovněž známkou zhoršující se situace výrobců ve Společenství.

(75)

Protože výrobci ve Společenství konzervují i další druhy ovoce, bylo možné zkoumat peněžní tok pouze za celou činnost společnosti, nikoli pouze ve vztahu k dotčenému výrobku. Tento ukazatel je proto méně významný a je uveden za finanční (kalendářní) roky. Přesto lze však do roku 2005 pozorovat postupné zhoršování a omezené zotavení v průběhu období šetření.

(76)

Vývoj investic výrobního odvětví Společenství je znázorněn v následující tabulce.

(77)

Navzdory nepříznivému vývoji ziskovosti naznačenému výše zvýšilo výrobní odvětví Společenství investice do dotčeného výrobku s cílem dále zlepšit svou konkurenceschopnost, pokud jde o dotčený výrobek. Tyto investice směřovaly zejména do strojního zařízení. Tyto kroky podstatně přispěly ke zlepšení efektivnosti výrobního odvětví Společenství.

(78)

Existují důkazy o snížené schopnosti získávat v posuzovaném období kapitál, mimo jiné vzhledem k negativním ziskovým rozpětím spojeným s výrobou a k významu dotčeného výrobku vzhledem k celkové činnosti společností, které byly k dispozici.

(79)

Je třeba připomenout, že konzervace dotčeného výrobku je ze své podstaty sezónní činností vykonávanou 4 nebo 5 měsíců v roce a že většinu výroby provádějí sezónní pracovníci. Proto je ukazatel počtu zaměstnanců méně významný a jako hlavní ukazatel zaměstnanosti by měl být brán celkový počet hodin odpracovaných za sezónu. Jak ukazuje předchozí tabulka, výrobní odvětví Společenství postupně zlepšovalo svou produktivitu. V období šetření dosahovala produktivita nejlepší úrovně za celé období. Díky tomu poklesl počet odpracovaných hodin připadajících na výrobu jedné tuny hotového výrobku ze 17 v sezóně 2002/03 na 15,5 v období šetření (– 9 %). Počet zaměstnanců byl nejvyšší v období šetření v důsledku návratu k vysokým objemům výroby po nízkých objemech vyrobených v sezóně 2005/06. Tomu odpovídalo i více hodin odpracovaných v sezóně období šetření. Produktivita dosažená výrobním odvětvím Společenství v období šetření skutečně potvrzuje snahy výrobního odvětví Společenství o další zlepšení své efektivnosti tváří v tvář obrovskému přílivu dumpingových dovozů z Číny.

(80)

Je třeba říci, že údaje o mzdách, vyjádřené v absolutních číslech, nejsou vzhledem k vysokým výkyvům v úrovni výroby důležité. Směrodatnější jsou mzdové náklady na vyrobenou tunu, které ukazují, že bez ohledu na přirozený růst hodinových mezd v důsledku inflace umožnila zvýšení produktivity výrobnímu odvětví Společenství snížit mzdové náklady na vyrobenou tunu o tři procentní body.

(81)

Celostátně platné prozatímní dumpingové rozpětí stanovené v 50. bodě odůvodnění výše je jednoznačně vyšší než úroveň de minimis. Kromě toho s ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu nemůže být dopad skutečného dumpingového rozpětí považován za zanedbatelný.

(82)

Neexistují žádné důkazy o dřívějším dumpingu nebo subvencování tohoto výrobku. Je však třeba říci, že se výrobní odvětví Společenství zotavuje z účinků výrazně zvýšených objemů dovozu, které mu způsobily závažnou újmu a které vedly Komisi k uložení prozatímních i konečných ochranných opatření v letech 2003 a 2004 (viz 4. bod odůvodnění). Jak bylo řečeno v 57. a 70. bodě odůvodnění výše, tato ochranná opatření pomohla výrobnímu odvětví Společenství poněkud zlepšit své postavení navzdory určitému hromadění zásob v sezóně 2003/2004, a nebýt dumpingu působícího újmu, dalo by se od nich očekávat mnohem podstatnější zlepšení celkové situace výrobního odvětví Společenství.

(83)

Na výše uvedenou analýzu situace výrobního odvětví Společenství je třeba pohlížet s ohledem na skutečnost, že na začátku uvedeného období bylo ve Společenství mnohem více výrobců a podstatně vyšší výrobní kapacita. Podle nařízení č. 658/2004 a oznámení C 322/06 tehdejší kapacita dosahovala cca 129 000 Mt. Zmíněná restrukturalizace odvětví vedla k poklesu výrobní kapacity o více než 45 %. V této souvislosti a také vzhledem k existenci ochranných opatření by se dalo očekávat, že zbývající čtyři výrobci zaznamenají celkové zlepšení tím, že mimo jiné převezmou podstatnou část prodejů namísto společností opouštějících trh, že se podstatně zvýší jejich výroba a využití výrobní kapacity a že zaznamenají výraznější rozdíly mezi cenou a náklady, které umožní nárůst zisku.

(84)

Navzdory tomu výroba vzrostla o pouhých 9 %, využití výrobní kapacity zůstalo nízké (a zvýšilo se pouze v důsledku poklesu kapacity samotné) a objem prodeje zůstal navzdory koncentraci v odvětví slabý, zatímco zásoby se zvýšily o více než 66 %. Ztrátovost pokračovala (– 4,3 %) a návratnost investic se dále zhoršila (– 28,9 %) bez ohledu na pokračující investice do dalšího zlepšení konkurenceschopnosti a na zvýšení produktivity o 9 %.

(85)

Je třeba připomenout, že během posuzovaného období vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z ČLR o téměř 10 %, zatímco prodejní cena zůstala i přes nárůst cen surovin prakticky stejná jako v roce 2002. V období šetření byly navíc ceny dumpingového dovozu dotčeného výrobku výrazně podbízivé vzhledem k prodejním cenám výrobního odvětví Společenství.

(86)

S ohledem na všechny tyto činitele byl vyvozen prozatímní závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(87)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo také zkoumáno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství. Zkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovým dovozům.

(88)

Je třeba připomenout, že objemy dovozu z ČLR i nadále tvořily nejméně 70 % trhu Společenství. V praxi je dopad dovozu z Číny vzhledem k jasné převaze tohoto dovozu na trhu nepochybně hlavní příčinou zhoršování situace výrobního odvětví Společenství.

(89)

To platí o to více vzhledem ke skutečnosti, že čínské ceny byly i nadále významně podbízivé vzhledem k cenám výrobního odvětví Společenství – a byly stanoveny na úrovni výrazně nižší než náklady výrobního odvětví Společenství, což svědčí o nekalých úmyslech. Výrobní odvětví Společenství reagovalo na velké objemy dovozu za velmi nízké ceny tím, že se snažilo udržet si přiměřený podíl na trhu a nezvyšovat ceny. V důsledku toho nebylo schopno dosahovat obvyklé míry ziskovosti.

(90)

Z těchto důvodů je zřejmé, že existuje výrazná příčinná vazba mezi podstatným zvýšením objemů dovozu za stále nižší ceny a újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství.

(91)

Objem dovozu z jiných zemí než z Číny představoval v období šetření méně než 2 % celkového objemu dovozu do EU. Z tohoto důvodu je jeho (případný) dopad považován za okrajový. Objevila se tvrzení, že tento dovoz představuje ve skutečnosti následné prodeje čínských výrobků. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že jiné země nemají dostatečnou výrobu, což dokládá neexistence vhodné srovnatelné země (viz 40. a 41. bod odůvodnění výše).

(92)

Jak je patrné z následující tabulky, vývoz výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období snížil.

(93)

Výrobní odvětví Společenství kdysi dodávalo dotčený výrobek do USA, které byly jeho tradičním odbytištěm. Dnes je však hlavním zdrojem dovozu do USA (a vlastně do většiny dovážejících zemí) Čína, která zřejmě postupuje podle podobné strategie dumpingu a podstatného cenového podbízení vzhledem k vývozu výrobního odvětví Společenství do USA.

(94)

I kdyby si výrobní odvětví Společenství udrželo podobné úrovně objemu vývozu a cen, pouhá míra průniku čínského dovozu a rozsah cenového podbízení ukazují na významný hmotný účinek uvedeného dovozu na situaci výrobního odvětví Společenství. Aniž by rušil příčinnou souvislost, pokles vývozu výrobního odvětví Společenství může být považován za předpověď toho, co se stane s prodejem výrobního odvětví Společenství ve Společenství, pokud bude tlak dumpingového dovozu pokračovat.

(95)

Dalším činitelem, o němž výrobní odvětví Společenství uvádí, že jej poškodil, je klesající směnný kurz čínského juanu vůči euru. Od října 2002 do září 2007 poklesl směnný kurz amerického dolaru vůči euru o více než 40 %. Vzhledem k tomu, že čínský juan je vázán na americký dolar, získal čínský vývoz dotčeného výrobku vůči evropskému vývozu konkurenční výhodu. V této souvislosti je třeba připomenout, že úkolem šetření je stanovit, zda dumpingový dovoz (z hlediska cen a objemů) způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, nebo zda tuto podstatnou újmu způsobily jiné činitele. Čl. 3 odst. 6 základního nařízení v tomto ohledu stanoví, že je třeba doložit, že ceny dumpingového dovozu působí újmu. To znamená, že se pouze odkazuje na rozdíly ve výši cen a nepožaduje se analýza činitelů, které výši cen ovlivňují.

(96)

Několik stran uvedlo, že újmu nepůsobí dumpingový dovoz, ale nedostatečná nabídka a vysoké ceny surovin v důsledku špatné úrody. Období šetření újmy zahrnuje řadu různých sklizní s nižší i vyšší produkcí surovin – a cenami. Mezi těmito výkyvy a obecnou situací výrobního odvětví Společenství však není vzájemná souvislost, jak je patrné například z následující tabulky. Ve skutečnosti se situace výrobního odvětví Společenství zhoršovala po celé posuzované období, bez ohledu na nabídku a ceny surovin. To poukazuje na existenci jiných činitelů vysvětlujících újmu.

(97)

Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by tento činitel byl takové povahy, že by mohl přerušit příčinnou vazbu mezi dumpingovým dovozem z Číny a zhoršováním situace výrobního odvětví Společenství.

(98)

Některé strany uvedly, že situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem nadměrných investic. Toto tvrzení se však jeví jako nepodložené. Investice realizované výrobním odvětvím Společenství se týkají hlavně zdokonalení strojního zařízení za účelem zvýšení efektivnosti. Tyto investice přispěly k nárůstu produktivity, který by vykompenzoval případné krátkodobé zvýšení jednotkových nákladů. Tyto investice proto nelze považovat za činitel, který přispěl k újmě. Tento argument se proto nepřijímá.

(99)

Některé strany uvedly, že situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem nižší kvality výrobků Společenství. Jak je vysvětleno v 18. až 21. bodě odůvodnění výše, Komise pečlivě zkoumala srovnatelnost výrobků a shledala, že výrobek Společenství a čínský výrobek jsou obdobné. Rozdíly zjištěné mezi oběma výrobky byly drobné a toto tvrzení nepotvrdily. V každém případě by takové případné drobné rozdíly zřejmě zvýhodňovaly čínské výrobky a vedly by k vyššímu cenovému podbízení a prodeji pod cenou. Tento argument se proto nepřijímá.

(100)

Závěrem se potvrzuje, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství, vyznačující se nízkým prodejem, nízkým využitím výrobní kapacity a nepříznivými finančními výsledky, je způsobena dotčeným dumpingovým dovozem. Účinek jiného dovozu, vývozu výrobního odvětví Společenství, měnových výkyvů, nabídky surovin, rozdílů v kvalitě nebo investic na nepříznivý vývoj situace výrobního odvětví Společenství je, pokud existuje, pouze omezený.

(101)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od újmu působících vlivů dumpingového dovozu, se tímto potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovému dovozu.

(102)

Bylo posuzováno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství uložit antidumpingové clo na dovoz z ČLR. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech různorodých zájmů, tedy zájmu výrobního odvětví Společenství, dovozců a dodavatelů.

(103)

Výrobní odvětví Společenství je poškozováno dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z ČLR. Rovněž je třeba připomenout, že výše uvedené hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství prokázaly zhoršující se finanční výsledky v posuzovaném období. Uložení ochranných opatření (viz 4. bod odůvodnění) umožnilo částečné zmírnění účinků čínského dovozu. S přihlédnutím k povaze újmy (tedy opakujícím se ztrátám, poklesu domácího prodeje) by při neexistenci opatření bylo další podstatné zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nevyhnutelné.

(104)

Šetření ukázalo, že výrobu ve Společenství zajišťují čtyři výrobci v odvětví upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.), kteří v souvislosti s výrobou a prodejem dotčeného výrobku zaměstnávají cca 2 000 pracovníků. Dotčený výrobek představuje přibližně 30 % jejich celkové produkce. Pokud by nedošlo k uložení opatření, ceny by nadále klesaly a výrobci ve Společenství by zaznamenali další velké ztráty, což by bylo ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neudržitelné. Navíc by to mělo nepříznivé účinky na ostatní činnost dotčených společností. Vzhledem k investicím do výrobních systémů lze očekávat, že někteří výrobci ve Společenství by v případě, že by nedošlo k uložení opatření, nebyli schopni získat své investice zpět. Na základě výše uvedených informací by výrobní odvětví Společenství z přijetí antidumpingových opatření samozřejmě mělo prospěch.

(105)

Pokud by antidumpingová opatření byla uložena, výrobní odvětví Společenství by se vší pravděpodobností mohlo zvýšit své prodejní ceny na úroveň zajišťující přiměřené ziskové rozpětí.

(106)

Proto byl učiněn prozatímní závěr, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(107)

Někteří dovozci se vyslovili proti uložení opatření. Jiní, a zejména šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku, kteří vyplnili dotazník, však souhlasili s podstatou uložení opatření vzhledem k potřebě zachovat dvojí zdroj výrobku, jehož nabídka může podléhat výkyvům výroby spojeným s úrodou. Zdůraznili také potřebu stability trhu.

(108)

Komise také provedla rozbor údajů předložených spolupracujícími výrobci v odpovědích na dotazníky. Ve všech případech představuje dovoz dotčeného výrobku z Číny pouze malou část jejich celkové činnosti. Není proto pravděpodobné, že by jakékoli opatření uložené na dovoz dotčeného výrobku z Číny mělo na situaci dovozců dopad, který by byl nepřiměřený přínosům opatření pro výrobní odvětví Společenství.

(109)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek, který se používá především jako potravina pro soukromou spotřebu jako dezert nebo příloha, je prodáván především maloobchodnímu odvětví. Větší balení výrobku se prodávají především přímo odvětví stravovacích služeb, které představuje 25 % spotřeby. Při šetření však nespolupracovala žádná společnost z odvětví stravovacích služeb.

(110)

Maloobchodní odvětví i odvětví stravovacích služeb nakupují v rámci své běžné činnosti širokou paletu výrobků, mezi nimiž představuje dotčený výrobek pouze nepatrnou část jejich potřeb a tedy i jejich nákladů. Není proto pravděpodobné, že by jakékoli opatření uložené na dovoz dotčeného výrobku z Číny mělo na situaci odvětví uživatelů dopad, který by byl nepřiměřený přínosům opatření pro výrobní odvětví Společenství.

(111)

Dále je třeba připomenout, že v krátkodobém a střednědobém výhledu by neuložení opatření mohlo vést k omezení nebo úplnému ukončení činnosti výrobního odvětví Společenství. To by znamenalo, že by existoval pouze jeden zdroj výrobku, jehož nabídka může navíc podléhat výkyvům spojeným s úrodou. To by nebylo v zájmu uživatelů.

(112)

V průběhu šetření nebylo obdrženo žádné podání, které by svědčilo o opaku.

(113)

Spolupráce organizací spotřebitelů nebyla předpokládána. I pokud by dopady na ceny byly rozsáhlé, představuje dotčený výrobek tak malou část výdajů domácností na potraviny, že by dopad na spotřebitele byl zanedbatelný.

(114)

Navíc je třeba připomenout, že v krátkodobém a střednědobém výhledu by neuložení opatření mohlo vést k omezení nebo úplnému ukončení činnosti výrobního odvětví Společenství. To by znamenalo, že by existoval pouze jeden zdroj výrobku, jehož nabídka může navíc z podstaty podléhat výkyvům spojeným s úrodou. To by nebylo v zájmu spotřebitelů.

(115)

Zvýšení dumpingových dovozů z ČLR poškozuje dodavatele a uložení opatření je v jejich zájmu. Objem surovin, které dodávají výrobcům ve Společenství, je důležitým zdrojem jejich obratu. Ukončení produkce těchto surovin by způsobilo významné narušení zemědělské činnosti v dotčené oblasti Španělska, zejména proto, že konzervace je hlavním odbytištěm pro některé druhy citrusových plodů vzhledem k jejich chuti a textuře.

(116)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingového cla z dovozu upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR.

(117)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, aniž by překračovala zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění poškozujících účinků dumpingu se počítalo s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své výrobní náklady a vytvořit celkový zisk před zdaněním, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Pro tento výpočet bylo předběžně použito rozpětí zisku před zdaněním 6,8 %. To byl zisk, jehož dosahovalo odvětví před nárůstem dovozu, který způsobil odvětví závažnou újmu. Soudí se, že tato míra zisku vhodně reprezentuje ziskovost, které by z dotčeného výrobku dosahovalo výrobní odvětví Společenství, kdyby nedocházelo k dumpingu působícímu újmu.

(118)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání průměrné dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz 62. až 64. bod odůvodnění), a újmu nepůsobící ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Rozdíly zjištěné tímto srovnáním, vyjádřené jako procento z celkové dovozní hodnoty CIF, představovaly pro jednotlivé společnosti tyto úrovně, které jsou nižší než zjištěné dumpingové rozpětí:

(119)

S ohledem na předchozí závěry a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě dumpingového rozpětí a úrovně pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla. Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy je ve všech případech nižší než dumpingové rozpětí, měla by být jako základ pro celkovou výši opatření použita úroveň pro odstranění újmy.

(120)

Účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu. Forma opatření musí odpovídat tomuto účelu. V závislosti na specifikách příslušného výrobku a jeho trhu by měla být stanovena taková forma opatření, která vede k účinnému odstranění uvedených účinků.

(121)

S ohledem na toto šetření a jak uvádí výrobci ve Společenství i podstatný počet dovozců, jsou specifika výrobku a trhu, která je třeba vzít v úvahu, následující.

(122)

Zvolená forma opatření by měla zabránit jevům, které byly pozorovány v průběhu šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními a během platnosti těchto opatření a které byly zjištěny i tímto šetřením. Tyto jevy, které svědčily o určitém odhodlání obejít pokud možno jakákoli opatření, jsou popsány v dalším textu.

(123)

Prvním jevem bylo hromadění zásob v nových členských státech bezprostředně před přistoupením, jak bylo zmíněno výše. Před rozšířením EU v roce 2004 dodali čínští vývozci významná množství dotčeného výrobku do budoucích členských států; když tyto členské státy přistoupily k EU, toto zboží tak vstoupilo na trh Společenství, aniž by bylo podrobeno ochranným opatřením.

(124)

Druhým jevem bylo zavedení nových typů výrobků, které formálně nespadaly pod ochranná opatření, ale které měly stejné fyzikální a technické vlastnosti. Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění výše, tyto výrobky jsou nyní pro tento antidumpingový případ součástí dotčeného výrobku.

(125)

Třetím jevem byla cenová kompenzace. Hospodářské subjekty v EU mají ve zvyku nakupovat od čínských obchodníků nejenom dotčený výrobek, ale i jiné druhy zpracovaných potravinářských výrobků.

(126)

To s sebou nese riziko, že účinky klasického opatření, jako je například valorické clo, by mohly být kompenzovány vyššími cenami účtovanými za jiné dovážené potravinářské výrobky. Vzhledem k výše uvedenému je zapotřebí opatření, jehož forma omezí tyto jevy, které by mohly snížit účelnost opatření, na minimum. Za těchto okolností by clo mělo být uloženo ve formě určité částky na tunu, aby byla zajištěna účinnost opatření a předešlo se případnému utlumení účinku antidumpingového opatření prostřednictvím snížení vývozních cen. Tato částka je výsledkem uplatnění rozpětí pro odstranění újmy na vývozní ceny použité při výpočtu dumpingu během období šetření pro každou společnost. Zvláštní clo pro všechny spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku, je vypočteno jako průměr příslušných údajů všech společností zařazených do vzorku. Pro všechny ostatní společnosti představuje zvláštní clo nejvyšší individuální clo společností zařazených do vzorku. Zvláštní clo je proto stanoveno takto:

(127)

Zvláštní sazby antidumpingového cla jednotlivých společností uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě výsledků tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátně platného cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) je tedy možné použít výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených uvedenými společnostmi a tedy uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(128)

S jakoukoli žádostí o použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. při změně názvu subjektu nebo při založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi a poskytnout veškeré relevantní informace, zejména informace o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně odpovídajícím způsobem pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuální celní sazby.

(129)

Rozdíly mezi individuálními celními sazbami jsou značné a existuje celá řada vyvážejících výrobců. Všechny tyto skutečnosti mohou vést k pokusům přesměrovat toky vývozu přes tradiční vývozce, kteří využívají nejnižší celní sazby. Proto jestliže objem vývozu jedné ze společností, které využívají nižší individuální celní sazby, vzroste o více než 30 %, budou dotčená individuální opatření považována za pravděpodobně nedostačující k vyrovnání zjištěného dumpingu působícího újmu. Při splnění stanovených podmínek může být následně zahájeno šetření za účelem náležité nápravy opatření, pokud jde o jejich formu či výši.

(130)

Vzhledem k výše uvedenému a také k připomínkám vzneseným výrobním odvětvím Společenství a řadou dovozců ke konkrétní formě opatření, může být tato věc při šetření ohledně konečných opatření v případě potřeby znovu otevřena.

(131)

Je třeba připomenout, že Komise zavedla nařízením (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007 celní evidenci dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky s cílem umožnit zpětné uplatnění antidumpingových opatření podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení. Výrobní odvětví Společenství požadovalo zpětné uplatnění opatření. Tato věc je v šetření. Prozatím se připomíná, že dostupné statistiky dovozu dotčeného výrobku z Číny skutečně vzrostly za období od listopadu 2007 do února 2008 o více než 60 % v porovnání se stejným obdobím předcházejících let (z 16 300 tun na 27 300 tun). Tento nárůst byl doprovázen snížením průměrné ceny příslušného dovozu o 4 %.

(132)

V souladu s čl. 7 odst. 7 základního nařízení by měla být na dobu šesti měsíců uložena prozatímní opatření.

(133)

V zájmu řádného úředního postupu by měla být stanovena lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účely stanovení konečného cla,