1)

Brání čl. 62 odst. 2 a články 63, 167, 206, 250 a 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) a zásada proporcionality, jak byla vyložena zejména v rozsudku Soudního dvora ze dne 8. května 2019, EN.SA (C-712/17), ve spojení se zásadou neutrality vnitrostátní právní úpravě, jako jsou čl. 70 odst. 1 Code de la TVA (zákon o DPH), článek 1 a oddíl V tabulky G připojené k arrêté royal no 41 fixant le montant des amendes fiscales proportionnelles en matière de taxe sur la valeur ajoutée (královská vyhláška č. 41, kterou se stanoví výše poměrných daňových pokut v oblasti daně z přidané hodnoty), na jejímž základě se porušení v případě nepřesností zjištěných při kontrole obsahu účetnictví za účelem sankcionování zdanitelných plnění, která nebyla vůbec nebo zčásti zaúčtována v rozsahu přesahujícím 1 250 eur, sankcionuje sníženou paušální pokutou ve výši 20 % splatné daně, aniž by od ní mohla být pro účely výpočtu pokuty odečtena daň zaplacená na vstupu, která nebyla z důvodu nepodání přiznání odečtena, a i když na základě čl. 1 druhého pododstavce královské vyhlášky č. 41 se stupnice snížení stanovená v tabulkách A až J přílohy této vyhlášky použije pouze za podmínky, že sankcionovaná porušení byla spáchána bez úmyslu vyhnout se dani nebo umožnit daňový únik?

2)

Má na odpověď na první otázku vliv okolnost, že osoba povinná k dani v návaznosti na kontrolu zaplatila, dobrovolně či nikoli, částku splatné daně, aby napravila to, že daň nebyla zaplacena v dostatečné výši, a tedy aby bylo dosaženo cíle zajištění řádného výběru uvedené daně?