—

zrušil rozsudek (sedmého senátu) ze dne 16. prosince 2020, VW v. Komise, vydaný ve věci T-243/18;

—

zamítl žalobu v prvním stupni;

—

uložit žalované straně v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení v prvním stupni;

—

uložit žalované straně v řízení o kasačním opravném prostředku náhradu nákladů řízení.

—

se Tribunál odchýlil od zásady, že posouzení legality unijního aktu s ohledem na základní práva se nemůže opírat o tvrzení vycházející z důsledků tohoto aktu v konkrétním případě;

—

protiprávnost ustanovení služebního řádu se nemůže opírat o „nepřiměřenou“ povahu volby provedené normotvůrcem;

—

Tribunál v rozporu se zásadami stanovenými v rozsudku HK v. Komise (C-460/18P) nezohlednil všechny prvky, které charakterizují dvě srovnávané situace.

—

datum uzavření manželství není jediným kritériem, které odlišuje články 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu. Rozdíl vychází z řady faktorů, které Tribunál odmítl zohlednit;

—

Tribunál měl zohlednit účel minimální délky trvání manželství ve dvou dotčených ustanoveních, který by prokázal jejich rozdíly;

—

diskriminace na základě věku není prokázána.

—

první část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nerozhodnutí o pozůstalostním důchodu podle článků 18 a 20 přílohy VIII služebního řádu;

—

druhá část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu cíle spočívajícího v zabránění podvodům a z porušení povinnosti uvést odůvodnění (body 65 až 80 napadeného rozsudku);

—

třetí část důvodu kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu cíle směřujícího k zajištění finanční rovnováhy důchodového systému Unie (body 81 až 88 napadeného rozsudku).