Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62019CA0585

    Věc C-585/19: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. března 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Bucureşti – Rumunsko) – Academia de Studii Economice din Bucureşti v. Organismul Intermediar pentru Programul Operaţional Capital Uman – Ministerul Educaţiei Naţionale („Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Směrnice 2003/88/ES – Článek 2 – Pojem ‚pracovní doba‘ – Článek 3 – Minimální doba denního odpočinku – Pracovníci, kteří uzavřeli více pracovních smluv se stejným zaměstnavatelem – Uplatnění ve vztahu k pracovníkovi“)

    Úř. věst. C 182, 10.5.2021, p. 11–12 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    10.5.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 182/11


    Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. března 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunalul Bucureşti – Rumunsko) – Academia de Studii Economice din Bucureşti v. Organismul Intermediar pentru Programul Operaţional Capital Uman – Ministerul Educaţiei Naţionale

    (Věc C-585/19) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Úprava pracovní doby - Směrnice 2003/88/ES - Článek 2 - Pojem ‚pracovní doba‘ - Článek 3 - Minimální doba denního odpočinku - Pracovníci, kteří uzavřeli více pracovních smluv se stejným zaměstnavatelem - Uplatnění ve vztahu k pracovníkovi“)

    (2021/C 182/15)

    Jednací jazyk: rumunština

    Předkládající soud

    Tribunalul Bucureşti

    Účastníci původního řízení

    Žalobkyně: Academia de Studii Economice din Bucureşti

    Žalovaný: Organismul Intermediar pentru Programul Operaţional Capital Uman – Ministerul Educaţiei Naţionale

    Výrok

    Článek 2 bod 1 a článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládány v tom smyslu, že uzavřel-li pracovník se stejným zaměstnavatelem více pracovních smluv, uplatní se minimální doba denního odpočinku, jež je stanovena v uvedeném článku 3, na tyto smlouvy vzaty jako celek, a nikoli na každou z uvedených smluv samostatně.


    (1)  Úř. věst. C 406, 2.12.2019


    Top