EUR-Lex Acces la dreptul Uniunii Europene

Înapoi la prima pagină EUR-Lex

Acest document este un extras de pe site-ul EUR-Lex

Document 62017CN0637

Věc C-637/17: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Judicial da Comarca de Lisboa (Portugalsko) dne 15. listopadu 2017 – Cogeco Communications Inc v. Sport TV Portugal a další

Úř. věst. C 32, 29.1.2018, p. 14-15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

29.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 32/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Judicial da Comarca de Lisboa (Portugalsko) dne 15. listopadu 2017 – Cogeco Communications Inc v. Sport TV Portugal a další

(Věc C-637/17)

(2018/C 032/21)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Judicial da Comarca de Lisboa

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Cogeco Communications Inc

Žalované: Sport TV Portugal, SA, Controlinvest-SGPS SA, Nos-SGPS SA

Předběžné otázky

1.

Mají být čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 2, 3 a 4 směrnice 2014/104/EU (1) ze dne 26. listopadu 2014, jakož i další její ustanovení, a obecné zásady unijního práva vykládat v tom smyslu, že zakládají práva osobám podléhajícím soudní pravomoci (v projednávané věci akciová obchodní společnost založená podle kanadského práva), na která se mohou odvolávat vůči jiným osobám poléhajícím soudní pravomoci (v projednávané věci akciová obchodní společnost založená podle portugalského práva) v rámci žaloby na náhradu škody údajně způsobené v důsledku porušení práva hospodářské soutěže, zejména pokud k datu podání žaloby (27. února 2015) dosud neuplynula lhůta k provedení směrnice stanovená pro členské státy v souladu s čl. 21 odst. 1 této směrnice?

2.

Mají být čl. 10 odst. 2, 3 a 4 směrnice, jakož i další její ustanovení, a obecné zásady unijního práva vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je čl. 498 odst. 1 portugalského občanského zákoníku, který vzhledem k tomu, že se uplatňuje na skutkové okolnosti, které nastaly před uveřejněním směrnice, před jejím vstupem v platnost a před datem stanoveným k provedení směrnice, v rámci žaloby rovněž podané před posledně uvedeným datem:

a)

stanoví tříletou promlčecí lhůtu pro právo na náhradu škody založené na mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti;

b)

stanoví, že tříletá promlčecí lhůta začne plynout datem, kdy se poškozený dozvěděl o svém právu na náhradu škody, ačkoli není znám odpovědný subjekt a přesný rozsah škody a

c)

nestanoví žádné pravidlo, kterým se ukládá či povoluje zastavení či přerušení této lhůty jen z důvodu, že Úřad pro hospodářskou soutěž přijal opatření v rámci vyšetřování či řízení pro porušení práva hospodářské soutěže, s nímž souvisí žaloba na náhradu škody?

3.

Mají být čl. 9 odst. 1 směrnice, směrnice, jakož i další její ustanovení, a obecné zásady unijního práva vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek 623 portugalského občanského soudního řádu, který vzhledem k tomu, že se uplatňuje na skutkové okolnosti, které nastaly před uveřejněním směrnice, před jejím vstupem v platnost a před datem stanoveným k provedení směrnice, v rámci žaloby rovněž podané před posledně uvedeným datem:

a)

stanoví, že právoplatné rozhodnutí vydané v rámci správního řízení nevyvolává účinky v žádném občanskoprávním řízení, v němž se projednávají právní vztahy plynoucí z protiprávního jednání? Nevo (v závislosti od výkladu)

b)

stanoví, že takové pravomocné rozhodnutí vydané v rámci správního řízení představuje pro třetí osoby vyvratitelnou domněnku týkající se existence skutečností charakterizujících sankcionované protiprávní jednání a splňující zákonné požadavky v každém občanskoprávním řízení týkajícím se právních vztahů plynoucích z protiprávního jednání?

4.

Mají být se čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 2, 3 a 4 směrnice, čl. 288 třetí odstavec SFEU či jakékoli další ustanovení primárního či sekundárního práva, judikatura či obecná zásada unijního práva vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním ustanovením, jako jsou čl. 498 odst. 1 portugalského občanského zákoníku a článek 623 portugalského občanského soudního řádu, které vzhledem k tomu, že se uplatňuje na skutkové okolnosti, které nastaly před uveřejněním směrnice, před jejím vstupem v platnost a před datem stanoveným k provedení směrnice, v rámci žaloby rovněž podané před posledně uvedeným datem, nezohledňují znění ani účel směrnice a nemají za cíl dosáhnout cíle sledovaného směrnicí?

5.

Podpůrně, a jen pro případ kladné odpovědi Soudního dvora na kteroukoli z výše uvedených otázek, mají být článek 22 směrnice, jakož i další její ustanovení, a obecné zásady unijního práva vykládány v tom smyslu, že brání, aby vnitrostátní soud v projednávané věci uplatnil čl. 498 odst. 1 portugalského občanského zákoníku či článek 623 portugalského občanského soudního řádu v jejich současném znění, ale s výkladem, který je v souladu s ustanoveními článku 10 směrnice?

6.

V případě kladné odpovědi na pátou otázku, může se osoba podléhající soudní pravomoci odvolávat na článek 22 směrnice vůči jiné osobě podléhající soudní pravomoci před vnitrostátním soudem v rámci žaloby na náhradu škody způsobené porušením práva hospodářské soutěže?


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 [o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. 2014 L 349, s. 1).


Sus