This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62017CN0145
Case C-145/17 P: Appeal lodged on 21 March 2017 by Internacional de Productos Metálicos, S.A. against the order of the General Court (Second Chamber) delivered on 25 January 2017 in Case T-217/16, Internacional de productos metálicos v Commission
Věc C-145/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. března 2017 společností Internacional de Productos Metálicos, S.A. proti usnesení Tribunálu (druhý senát) vydanému dne 25. ledna 2017 ve věci T-217/16, Internacional de productos metálicos v. Komise
Věc C-145/17 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. března 2017 společností Internacional de Productos Metálicos, S.A. proti usnesení Tribunálu (druhý senát) vydanému dne 25. ledna 2017 ve věci T-217/16, Internacional de productos metálicos v. Komise
Úř. věst. C 195, 19.6.2017, p. 12–13
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
19.6.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 195/12 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 21. března 2017 společností Internacional de Productos Metálicos, S.A. proti usnesení Tribunálu (druhý senát) vydanému dne 25. ledna 2017 ve věci T-217/16, Internacional de productos metálicos v. Komise
(Věc C-145/17 P)
(2017/C 195/17)
Jazyk řízení: španělština
Účastnice řízení
Navrhovatelka: Internacional de Productos Metálicos, S.A. (právní zástupci: C. Cañizares Pacheco, E. Tejedor de la Fuente a A. Monreal Lasheras, abogados)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání
— |
Zrušit usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 25. ledna 2017 ve věci T-217/16. |
— |
Vrátit projednávanou věc T-217/16 Tribunálu Evropské unie, aby rozhodl o časovém omezení stanoveném v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU)2016/278 ze dne 26. února 2016. |
— |
Uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavni argumenty
1. |
První důvod vychází z aktivní legitimace k podání žaloby na neplatnost k Tribunálu Evropské unie proti nařízení 2016/278 (1) v rozsahu, v němž předpokládá, že aktivní legitimace splňuje požadavky čl. 263 odst. 4 SFEU. Jak je Tribunálu známo, uvedené požadavky jsou: i) přímé a individuální dotčení napadeným aktem, nebo ii) přímé dotčení právními předpisy, které nezahrnují prováděcí opatření. Pokud jde o přímé dotčení napadeným aktem, náš právní zástupce má za to, že Tribunál nijak nezpochybňuje požadavek přímého dotčení. Naproti tomu, pokud jde o individuálního dotčení, týká se společnosti Internacional de Productos Metálicos, S.A. (dále jen „IPM“), jelikož dotčené nařízení se vztahuje na všechny a každého jednotlivého dovozce, který do svého JCD zahrnul kódy kombinované nomenklatury nebo kódy TARIC týkající se výrobků, na které byla uložena antidumpingová cla v letech 2009 (nabytí účinnosti nařízení 91/2009) a 2016 (nabytí účinnosti nařízení 2016/278). Takto uvedení dovozci představují „úzký okruh hospodářských subjektů“, kterých se omezení účinků zrušení antidumpingových cel dotýká konkrétně a specificky. Na druhou stranu, pokud jde o přímé dotčení právními předpisy, které nezahrnují prováděcí opatření, analýza se soustředí na potvrzení neexistence prováděcích aktů v nařízení 2016/278. V tomto kontextu finanční vyrovnání, na které Tribunál odkazuje jako na prováděcí akty nařízení, nejsou takovýmito prováděcími opatřeními, jelikož jedinými získanými vyrovnáními byla vyrovnání odvozená z ustanovení nařízení 91/2009 (2), přičemž nebylo získáno žádné vyrovnání odvozené z ustanovení napadeného nařízení (nařízení 2016/278). Důkazem toho je skutečnost, že samotná vyrovnání vyčíslená v daný moment společnosti IPM ze strany španělských celních orgánů byla přijata před nabytím účinnosti napadeného nařízení. V tomto kontextu představuje napadený článek 2 autonomní pravidlo, které nevyžaduje žádný následný akt na vyvolání právních účinků ode dne nabytí účinnosti, jelikož se omezuje na zrušení některých antidumpingových cel s ohledem na jejich neslučitelnost s antidumpingovou dohodou a Dohodou GATT. Krom toho nařízení ukládá povinnost zdržet se jednání – obsahuje příkaz, aby Španělské království znovu nepodniklo kroky k uložení antidumpingového cla –, a teda brání vydávání jakéhokoli celního aktu, který by mohl být napaden na základě vnitrostátního práva, přičemž podání žaloby na neplatnost je jediným způsobem, s nímž společnost IPM v souvislosti s napadením článku 2 nařízení 2016/278. S ohledem na výše uvedené společnost IMP předpokládá, že je nepochybně aktivně legitimována podle článku 263 SFEU k podání žaloby na neplatnost článku 2 nařízení 2016/278, jelikož uvedené nařízení s ohledem na svoji vlastní povahu a obsah nezahrnuje žádné prováděcí opatření. |
2. |
V rámci druhého žalobního důvodu společnost IPM rozebírá žádost podanou Tribunálu, která se týká uznání retroaktivního účinku článku 1 napadeného nařízení. V této souvislosti a v rozporu s tím, co konstatuje Tribunál v napadeném usnesení, kde tvrdí, že nemá pravomoc vyhlásit retroaktivitu článku 1 nařízení, se společnost IPM domnívá, že uvedená retroaktivita je nevyhnutelným důsledkem zrušení článku 2 nařízení, jelikož uvedený článek stanoví časové omezení, jehož se týkala zamítnutá žaloba na neplatnost. Z toho důvodu žádost o určení retroaktivity článku 1 nařízení, kterou podala společnost IPM, je v celém rozsahu přípustná, jelikož je implicitně přijatá jako důsledek určené neplatnosti článku 2 nařízení. |
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (Úř. věst. L 52, s. 24).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 29, 2009, s. 1).