This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62015CN0136
Case C-136/15 P: Appeal brought on 20 March 2015 by Mohammad Makhlouf against the judgment of the General Court (Seventh Chamber) delivered on 21 January 2015 in Case T-509/11 Makhlouf v Council
Věc C-136/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. března 2015 Mohammadem Makhloufem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 21. ledna 2015 ve věci T-509/11, Makhlouf v. Rada
Věc C-136/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 20. března 2015 Mohammadem Makhloufem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 21. ledna 2015 ve věci T-509/11, Makhlouf v. Rada
Úř. věst. C 311, 21.9.2015, p. 14–15
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
21.9.2015 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 311/14 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 20. března 2015 Mohammadem Makhloufem proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 21. ledna 2015 ve věci T-509/11, Makhlouf v. Rada
(Věc C-136/15 P)
(2015/C 311/19)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Mohammad Makhlouf (zástupce: G. Karouni, avocat)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
— |
zrušit napadený rozsudek, |
— |
prohlásit rozhodnutí a nařízení Rady Evropské unie uvedené v projednávaném návrhu za neplatné v rozsahu, v němž se týkají navrhovatele, |
— |
uložit Radě náhradu nákladů řízení navrhovatele, které vznikly v řízení o kasačním opravném prostředku a v řízení před Tribunálem. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního navrhovatel uvádí jediný důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, jehož se dopustil Tribunál při použití pravidel týkajících se povinnosti Rady.
Konkrétněji navrhovatel Tribunálu vytýká, že vycházel z odůvodnění Rady, které bylo neúplné a nekonkrétní, což mu neumožnilo identifikovat specifické a konkrétní důvody jeho zapsání na seznam. V důsledku toho si navrhovatel nemohl zajistit přiměřenou obhajobu, jelikož neměl vědomost o skutku, který se mu vytýká a který spočívá v represích proti demonstrantům, poskytování podpory režimu nebo i využívání režimu.
Navíc Tribunál zjevně zkreslil svou povinnost uvést odůvodnění, neboť se snažil zmírnit nečinnost Rady tím, že nesprávně a poprvé ve svém rozsudku uvedl skutečnost, že navrhovatel „má prospěch z politiky režimu“.
Skutečnost, že v odůvodnění Rady není jasně a přesně uvedeno, jaký skutek vedoucí k omezujícímu opatření se navrhovateli klade za vinu, vážným způsobem zasahla do výkonu práva navrhovatele na obhajobu.