Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014TN0585

    Věc T-585/14: Žaloba podaná dne 4. srpna 2014 – Slovinsko v. Komise

    Úř. věst. C 372, 20.10.2014, p. 19–20 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    20.10.2014   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 372/19


    Žaloba podaná dne 4. srpna 2014 – Slovinsko v. Komise

    (Věc T-585/14)

    2014/C 372/24

    Jednací jazyk: slovinština

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Republika Slovinsko (zástupce: L. Bembič, državni pravobranilec)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

    zrušil rozhodnutí obsažené v dopise Evropské komise, Generálního ředitelství pro rozpočet, č. BUDG/B/03MV D (2014) 1782918, ze dne 2. června 2014, v němž byla na jedné straně shledána finanční odpovědnost žalobkyně za ztrátu tradičních vlastních zdrojů pro unijní rozpočet, jelikož byl dovezen cukr mimo systém dovozních celních kvót a že zdroje pro tento dovoz nebyly určeny, a v němž bylo na druhé straně nařízeno, aby žalobkyně odvedla do unijního rozpočtu částku odpovídající ztrátě tradičních vlastních zdrojů, která pro případ, že byla plně využita dovozní licence, činí 1 2 57  000,00 eur;

    uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

    1.

    První žalobní důvod: zjevně nesprávné posouzení

    Komise dospěla podle žalobkyně v napadeném rozhodnutí obsaženém v dopise k nesprávnému závěru, že ztráta tradičních vlastních zdrojů byla zapříčiněna chybami, kterých se dovozce dopustil ve své žádosti o vydání dovozní licence a které slovinské orgány včas neodhalily.

    Dovozce totiž vyplnil a doplnil svoji žádost včas, přičemž k chybám došlo při zanášení žádostí o vydání dovozních licencí agenturou Republiky Slovinsko pro zemědělské trhy a rozvoj venkova do databáze Komise AMIS-Quota, a to z důvodu vážných nedostatků tohoto systému.

    2.

    Druhý žalobní důvod: porušení pravidel týkajících se rozhodovacích postupů Komise

    Dopis obsahující napadené rozhodnutí byl podepsán ředitelem generálního ředitelství pro rozpočet, ačkoli k rozhodnutí o finanční odpovědnosti žalobkyně za ztrátu tradičních vlastních zdrojů Unie byla jakožto kolegiální orgán příslušná Komise

    3.

    Třetí žalobní důvod: nedostatek odůvodnění rozhodnutí a chybný právní základ

    Komise podle žalobkyně dostatečně neodůvodnila napadené rozhodnutí týkající se finanční odpovědnosti žalobkyně, takže nelze přezkoumat, zda je rozhodnutí správné a v souladu s hmotným právem, čímž je porušen článek 296 SFEU a ustanovení jednacího řádu Komise.

    Komise mimoto neuvedla vhodné právní základy, které by odůvodnily její rozhodnutí, že v konkrétním případě došlo ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů a že žalobkyně nese za tuto ztrátu finanční odpovědnost.

    4.

    Čtvrtý žalobní důvod: porušení práva na obhajobu a práva být vyslechnut

    Komise před přijetím napadeného rozhodnutí žalobkyni neseznámila se všemi skutkovými a právními okolnostmi, na kterých se její rozhodnutí zakládá, čímž porušila zásady práva na obhajobu a práva být vyslechnut.

    5.

    Pátý žalobní důvod: neprovedení kontroly Komisí

    Pochybení žalobkyně při komunikaci ohledně žádosti o vydání dovozní licence bylo důsledkem nedostatků elektronického informačního systému AMIS-Quota, který vytvořila a spravuje Komise, a proto žalobkyně není za spáchanou chybu odpovědná.

    6.

    Šestý žalobní důvod: porušení zásad proporcionality, právní jistoty a předcházení bezdůvodnému obohacení

    Žalobkyně tvrdí, že vzhledem ke skutečnosti, že nedošlo ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů, znamená určení finanční odpovědnosti za chybu v zanášení údajů do počítačového systému Komise, obsahujícího nedostatky, bezdůvodné obohacení Unie.

    Došlo též k porušení zásady právní jistoty, neboť není upraven postup pro opravy chyb v situacích, v nichž by mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení.

    Žalobkyně dále tvrdí, že právní úprava, podle které nemohou být správní chyby spáchané v rámci vydávání dovozní licence opraveny, ačkoli žádnému subjektu na trhu nevznikne v důsledku opravy chyby újma – a která tudíž nutně zakládá finanční odpovědnost dotyčného členského státu – je též v rozporu se zásadou proporcionality.

    Komise tím, že v přiměřené lhůtě neskončila řízení o určení finanční odpovědnosti žalobkyně, porušila též zásadu legitimního očekávání.


    Top