20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/3

1)

Brání článek 5 směrnice 2005/36/ES (1) omezení volného pohybu služeb v případě, že společnost vykonávající daňové poradenství založená podle právních předpisů členského státu vypracuje v členském státě, v němž je usazena a v němž činnost v oblasti daňového poradenství není regulována, daňové přiznání pro příjemce této služby v jiném členském státě a podá je u finančního úřadu, přičemž v tomto jiném členském státě vnitrostátní předpisy stanoví, že společnost vykonávající daňové poradenství musí, – aby byla oprávněna poskytovat daňové poradenství v rámci podnikatelské činnosti, – být uznána a musí ji odpovědně řídit daňoví poradci?

2)

Může se společnost vykonávající daňové poradenství za okolností uvedených v první otázce úspěšně odvolávat na čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2006/123/ES (2), a to nezávisle na tom, ve kterém z obou těchto členských států předmětnou službu poskytuje?

3)

Musí být článek 56 SFEU vykládán v tom smyslu, že za okolností uvedených v první otázce brání omezení volného pohybu služeb prostřednictvím předpisů platných v členském státě příjemce služeb, jestliže společnost vykonávající daňové poradenství není usazena v členském státě příjemce služeb?