EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 1.4.2025

COM(2025) 123 final

2025/0084(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přezkum politiky soudržnosti v polovině období představuje pro členské státy příležitost přesměrovat zdroje na období 2021–2027 na investice do obranných schopností a do konkurenceschopnosti a strategické autonomie EU a do dalších nově vznikajících priorit, včetně cílů Dohody o čistém průmyslu, a to tak, že Komisi předloží odpovídající změny programů. Rámec pro investice v rámci politiky soudržnosti stanovený v nařízeních o EFRR, Fondu soudržnosti a FST však není s těmito novými prioritami dostatečně sladěn. Kromě toho je v kritické geopolitické situaci, v jaké se EU nyní nachází, zapotřebí dodatečná flexibilita k urychlení investic do těchto oblastí, zejména k posílení odolnosti hospodářství EU a všech jejích regionů. Tento návrh stanoví řadu úprav těchto nařízení, aby bylo těchto cílů dosaženo.

Sladění investic v rámci politiky soudržnosti s novými prioritami

V posledních letech se geopolitická dynamika vyznačuje hlubokou nejistotou, která vyžaduje zásadní přehodnocení strategické autonomie, odolnosti a připravenosti EU. Tyto změny se odehrávají současně s ekologickou, sociální a technologickou transformací, která rychle mění svět kolem nás. Výzvy, které tyto souběžné transformace přinášejí, byly komplexně analyzovány ve zprávě „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, která byla zveřejněna v září 2024. Zpráva zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit rozdíl v oblasti inovací, urychlit dekarbonizaci s cílem posílit konkurenceschopnost hospodářství a snížit vnější závislost diverzifikací dodavatelských řetězců a rozšířením domácí výroby zelené energie investicemi do odolnosti vůči změně klimatu, digitalizace a kritických odvětví.

V reakci na to již bylo zahájeno několik významných iniciativ, které mají posílit hospodářskou odolnost a strategickou autonomii EU. Patří mezi ně „Platforma strategických technologií pro Evropu“ (STEP), jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií; plán „REPowerEU“, jehož cílem je snížit závislost na vnějších zdrojích energie a urychlit ekologickou transformaci, dokončit intervence, které již probíhají prostřednictvím programů politiky soudržnosti, a „Nástroj pro oživení a odolnost“, jehož cílem je podpořit strukturální změny v členských státech a regionech a zvýšit jejich odolnost.

Politika soudržnosti jako hlavní investiční nástroj EU v rámci víceletého finančního rámce hraje při podpoře těchto priorit zásadní roli. Podporuje cílené investice, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zároveň řeší nové výzvy. Regulační rámec, kterým se řídí fondy politiky soudržnosti na období 2021–2027, byl však vypracován, projednán a přijat před řadou významných geopolitických a hospodářských událostí, které od té doby změnily některé strategické politické priority EU.

Podobně byly ve stejném časovém rámci vypracovány a schváleny dohody o partnerství a národní a regionální programy politiky soudržnosti, které tudíž odráží tehdejší priority. Vzhledem k měnícímu se globálnímu a regionálnímu kontextu představuje přezkum v polovině období v roce 2025 zásadní příležitost k posouzení jejich provádění a účinnosti jejich příspěvku k měnícím se prioritám. Tento přezkum pomůže určit, do jaké míry mohou programy politiky soudržnosti přímo a rychle reagovat na rychle se měnící politickou, hospodářskou a sociální realitu.

Současně se ukázalo, že počáteční provádění programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 se potýká s problémy, které brání rychlému čerpání a vyplácení finančních prostředků, což vede ke zpoždění v jejich provádění ve srovnání s předchozími programovými obdobími. Toto zpoždění přichází v době, kdy jsou pro podporu hospodářské odolnosti a konkurenceschopnosti nezbytné velké a urychlené investice.

·V této souvislosti Komise navrhuje cílené změny nařízení (EU) 2021/1056 a (EU) 2021/1058. Cílem těchto změn je přizpůsobit investiční priority měnícímu se hospodářskému, společenskému a geopolitickému kontextu, jakož i našim cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, a zároveň zavést větší flexibilitu a pobídky, které usnadní a podpoří rychlé využívání tolik potřebných zdrojů. Úpravou rámce politiky soudržnosti na období 2021–2027 může EU zajistit, aby její investiční mechanismy zůstaly pružné a pohotové, což umožní účinněji reagovat na současné i budoucí výzvy.

·Aby členské státy mohly účinně využít možností stanovených v tomto návrhu, Komise navrhuje, aby jim bylo umožněno znovu předložit návrh přezkumu v polovině období do dvou měsíců po vstupu tohoto návrhu na změnu nařízení (EU) 2021/1058 v platnost. Jakoukoli změnou programu, která by byla provedena v souladu s novými prioritami a flexibilitou, není dotčeno uplatňování jakýchkoli opatření přijatých podle nařízení (EU) 2020/2092 a není jí dotčen ani soulad příslušných programů s prioritami podle článku 15 nařízení (EU) 2021/1060. V této souvislosti bude Komise pečlivě sledovat soulad programů s požadavky příslušných právních předpisů EU.

Konkurenceschopnost a dekarbonizace

Komise v Kompasu konkurenceschopnosti, Dohodě o čistém průmyslu a Akčním plánu pro cenově dostupnou energii představila konkrétní cestu, která může Evropu dovést k tomu, aby znovu získala svou konkurenceschopnost a zajistila si udržitelnou prosperitu, přičemž hnacími silami růstu jsou dekarbonizace a oběhové hospodářství.

Zásadní roli v našich regionech hrají zejména energeticky náročná průmyslová odvětví, která vyžadují zvláštní pozornost při úpravě programů v rámci fondů EU. Tato odvětví čelí významným výzvám, včetně vyšších nákladů na energii ve srovnání s jejich globálními konkurenty, přetrvávající nedostatečné konkurenceschopnosti některých čistých technologií, zpomalení poptávky v některých hlavních navazujících odvětvích, zvýšené mezinárodní konkurence způsobené nadměrnými kapacitami a dotovanou výrobou v zemích mimo EU. Tyto faktory proto oslabují konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a znesnadňují dosažení cílů Evropy v oblasti dekarbonizace a odolnosti.

Fondy soudržnosti sice investice do cílů v oblasti klimatu, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/1060, již mohou podporovat, mělo by však být vyvinuto ještě větší úsilí, aby se dekarbonizace stala hnací silou růstu evropského průmyslu a prosperity Evropanů. Vzhledem k tomu, že k dosažení našich cílů v oblasti dekarbonizace a konkurenceschopnosti jsou zapotřebí významné investice, musí členské státy nadále investovat do projektů, které přímo přispívají ke klimatické a energetické transformaci, v souladu s požadavky stanovenými v článku 6 nařízení (EU) 2021/1060, které se budou nadále uplatňovat pro zachování úrovně investic souvisejících s klimatem.

Podpora projektů v rámci platformy STEP by měla být umožněna ve všech regionech, a to i v rozvinutějších regionech v členských státech Unie s HDP na obyvatele přesahujícím průměr EU, a to v rozsahu, který umožňují pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy, zejména pokud tyto investice přispívají ke strategickým cílům Unie, jak je stanoveno v platných pokynech, jako je budoucí rámec státní podpory pro čistý průmysl (v současné době ve fázi veřejné konzultace) a ve sdělení o významných projektech společného evropského zájmu 1 .

Kromě toho by měla být zrušena další omezení spojená s platformou STEP, pokud jde o strop stanovený na 20 % přídělu z EFRR na úpravu programů, a zrušena lhůta k předložení změn platformy STEP a využití dodatečného jednorázového předběžného financování. To by mělo rovněž pomoci při podpoře investic do inovativních čistých technologií (výrobních kapacit a zavádění), které jsou nezbytné k dosažení cílů Dohody o čistém průmyslu, a také do dalších důležitých oblastí podpory, pro které platforma STEP poskytuje významné pobídky.

Je důležité, aby byla uznána a posílena úloha velkých podniků v oblasti regionálního rozvoje, protože řídí výzkum, inovace, přenos znalostí a technologií do dalších podniků a vytvářejí poptávku a zaměstnanost v celém dodavatelském řetězci. S cílem maximalizovat dopad podpory EU, jež má stimulovat růst a konkurenceschopnost, Komise rovněž navrhuje, aby byly rozšířeny možnosti poskytování podpory na produktivní investice v jiných podnicích než malých a středních podnicích v rámci EFRR v případech, kdy jsou finanční zdroje využívány na 1) podporu investic přispívajících k cílům platformy STEP, 2) posílení průmyslových kapacit na podporu obranných schopností, 3) přispění k obranným projektům a 4) usnadnění přizpůsobení průmyslu souvisejícího s dekarbonizací a podporou oběhových procesů u výrobních postupů a výrobků, například v automobilovém průmyslu a energeticky náročných průmyslových odvětvích, a to v rozsahu, v jakém to umožňují pravidla státní podpory. Podporovat lze také investice do projektů, které se přímo podílejí na významném projektu společného evropského zájmu, jejž Komise schválila podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a sdělení C(2021) 8481 v jiných podnicích, než jsou malé a střední podniky. Podporu těchto podniků je třeba také usnadnit v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, a to tím, že se nebude vyžadovat analýza nedostatků. Proto se navrhuje, aby členské státy mohly v souladu s pravidly státní podpory přímo poskytovat podporu z EFRR projektům, které se přímo podílejí na významném projektu společného evropského zájmu, který Komise schválila podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a podle sdělení C(2021) 8481.

Aby se dále zvýšila aktivace Programu InvestEU, stěžejního programu EU pro podporu investic do strategických a kritických průmyslových odvětví, a zvýšily se možnosti převodu zdrojů, které právní předpisy již poskytují, Komise navrhuje umožnit převod zdrojů z EFRR a Fondu soudržnosti do složek členských států v rámci Programu InvestEU za účelem provádění nového finančního nástroje InvestEU v zájmu dosažení cílů politiky soudržnosti. 

Obrana a bezpečnost

Tváří v tvář geopolitické nestabilitě, která v posledních desetiletích nemá obdoby, musí nyní Evropská unie přijmout zásadní rozhodnutí, aby zajistila svou připravenost a bezpečnost. Aby si Evropa zajistila obrannou odstrašující sílu, musí být připravena vstoupit do nové éry a výrazně více podporovat rozvoj obranných schopností, snížení závislostí a zvýšení odolnosti infrastruktury a konkurenceschopnosti obranného průmyslu EU. Toto úsilí umožní Unii řešit krátkodobou naléhavost podpory Ukrajiny a zároveň zajistí dlouhodobou stabilitu kontinentu.

Komise navrhla Evropské radě plán okamžité reakce – plán ReArm Europe – ve výši 800 miliard EUR, a to aktivací všech dostupných finančních nástrojů na rychlou a významnou podporu investic do evropských obranných kapacit. Mezi tyto nástroje patří i rozpočet Unie, který může dodatečně přispět k tomuto společnému úsilí prostřednictvím nového specializovaného obranného nástroje a posílením Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP).

Aby byly tyto nástroje doplněny a aby byly členské státy ještě více motivovány k přímé podpoře investic do obrany, je nezbytné, aby bylo možné rychle mobilizovat finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti. Tyto investice posílí odolnost a konkurenceschopnost EU a zároveň podpoří regionální rozvoj a růst. Budou také řešit dvojí výzvu, které čelí regiony Unie sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou: posílení bezpečnosti a zároveň oživení jejich hospodářství.

Aby byl zajištěn rámec, který umožní flexibilitu a finanční podporu, navrhuje Komise vytvořit dva nové specifické cíle v rámci stávajícího rozsahu podpory z EFRR. První nový specifický cíl umožňuje členským státům, aby v rámci svých programů na období 2021–2027 v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst upravily programování částek na zvýšení výrobních kapacit v podnicích v odvětví obrany bez omezení z hlediska zeměpisné polohy nebo velikosti podniku. Produktivní investice do jiných podniků než malých a středních podniků, které se uskuteční ve všech regionech EU, by měly mít rovněž možnost získat finanční podporu na projekty společného zájmu v obranném průmyslu v rámci programu EDIP a posílit celkovou obranyschopnost a připravenost Evropy. Druhý nový specifický cíl týkající se obrany přispívá k budování odolné obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití na podporu vojenské mobility v EU. Tyto specifické cíle pomáhají také východním příhraničním regionům.

Navrhuje se, aby členské státy mohly při použití navrhovaného rámce využít dodatečného jednorázového předběžného financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci vyhrazené priority a měly možnost využít financování Unie až do výše 100 %, pokud jde o oba specifické cíle – za předpokladu, že změna programu bude předložena v roce 2025.

Cenově dostupné bydlení (včetně sociálního bydlení)

Ceny bydlení a nájemného se v posledních letech výrazně zvýšily. Podobným tempem se však současně nezvyšovaly mzdy. Tento nerovnoměrný vývoj vedl k prohlubujícímu se rozdílu mezi dostupností cenově dostupného bydlení a potřebami obyvatelstva.

Průměrné ceny nemovitostí po roce 2008 v důsledku hospodářské recese klesly, ale od roku 2013 v celé EU trvale rostou. Celkově došlo v EU od roku 2013 do třetího čtvrtletí roku 2024 k nárůstu o 59 %, což je přibližně dvojnásobek nárůstu celkové cenové hladiny (indexu HISC) ve stejném období.

Eskalace růstu cen nemovitostí nebyla doprovázena odpovídajícím růstem mezd, což vedlo ke značnému tlaku na cenově dostupné bydlení. Poměr cen k příjmům se mezi lety 2013 a 2022 zvýšil o více než patnáct procentních bodů a navzdory určitému uvolnění v roce 2023 je stále nad svým dlouhodobým průměrem.

Ačkoli se závažnost tohoto problému v jednotlivých zemích a regionech liší, jeho dopad je velmi rozšířený. Vysoké náklady na bydlení nutí mnoho domácností vynakládat neúměrně velkou část svých příjmů na nájemné nebo hypotéku, takže jim zbývá méně na další nezbytné potřeby, jako je jídlo, zdravotní péče a vzdělání, a hrozí jim tak propad do chudoby. V roce 2023 utratila každá třetí domácnost ohrožená chudobou 40 % nebo více disponibilního příjmu domácnosti za bydlení. Ceny nemovitostí se liší také mezi městskými a mimoměstskými oblastmi. Ceny bydlení v poměru k příjmům jsou vyšší a od roku 2015 neustále rostou v metropolitních a jiných městských oblastech, zatímco v ostatních oblastech zůstávají stabilní. Sociální dopad těchto údajů je větší, pokud uvážíme, že zahrnují nedostatek studentského bydlení a vhodných ubytovacích kapacit pro potenciální nové rodiny.

Nedostatečná nabídka cenově dostupného bydlení způsobuje stále většímu počtu domácností vážné potíže, ale má také aspekt konkurenceschopnosti. Evropské podniky v některých oblastech začínají mít problémy s přilákáním pracovníků, protože náklady na bydlení a život v těchto oblastech jsou v porovnání s příjmy neúměrně vysoké. Vysoké ceny také vytváří tlak na veřejné služby v některých městech, protože je obtížné přilákat pracovníky do základních veřejných služeb (učitele, zdravotní sestry, policisty atd.).

V této souvislosti kladou politické směry Komise silný důraz na politiku bydlení a navrhují koordinovaný přístup v rámci připravovaného „Evropského plánu dostupného bydlení“. V rámci tohoto zastřešujícího cíle Komise nyní navrhuje řešit rostoucí nedostatek investic do cenově dostupného bydlení tím, že členským státům umožní, aby v rámci svých programů na období 2021–2027 upravily programování částek na podporu investic, které podporují přístup k cenově dostupnému bydlení. Těchto nových možností by měly plně využívat investice v rámci Nového evropského Bauhausu.

Zároveň je třeba zajistit, aby bydlení bylo odolné vůči změně klimatu.

Komise navrhuje, aby odpovídající další specifické cíle byly zahrnuty do tří politických cílů, což členským státům a regionům umožní postupovat flexibilně v závislosti na jejich programových strukturách a zaměření intervencí v oblasti bydlení.

S cílem motivovat členské státy k přehodnocení priorit jejich programů a jejich využívání, a aniž je dotčeno dodržování pravidel státní podpory, se navrhuje, aby členské státy při využívání navrhovaného rámce využívaly 100% financování Unie a předběžné financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci vyhrazené priority. S cílem posílit dopad investic nyní rozsah intervencí umožňuje zahrnout opatření spojená s prováděním reforem v rámci politiky soudržnosti, pokud je změna programu předložena v roce 2025.

Přístup k vodě, udržitelné hospodaření s vodou a vodohospodářská odolnost

Voda je životně důležitým zdrojem pro bezpečnost našich potravinových, energetických a hospodářských systémů, avšak jak na úrovni EU, tak na celosvětové úrovni čelí vodní zdroje rostoucímu tlaku. Účinné hospodaření s vodou má zásadní význam pro ochranu veřejného zdraví, životního prostředí a zachování hospodářské konkurenceschopnosti EU. Špatné hospodaření, včetně nadměrného čerpání a znečištění, stále více omezuje kritická odvětví, jako je zemědělství, energetika, výroba a doprava. EU čelí rostoucím dopadům změny klimatu, které zvyšují stávající tlaky na kvalitu a množství vody a mořské ekosystémy. V této souvislosti je naléhavě nutné zlepšit provádění právních předpisů v oblasti ochrany vod a moří, zvýšit efektivitu využívání vody, řešit její nedostatek a pokročit směrem k vodohospodářské odolnosti Evropy, což vyžaduje značné úsilí a investice. Odvětví vodního hospodářství a modré ekonomiky EU jsou v mnoha regionech významnými hospodářskými odvětvími, která jsou hnací silou inovací a udržitelnosti a zajišťují veřejné zdraví, např. tím, že nabízejí pokročilá řešení, jako je odsolování, úprava vody, opětovné využití vody, modré biotechnologie atd. Vedoucí postavení ve světě v oblasti vodohospodářských technologií zvyšuje exportní potenciál EU a vytváří pracovní místa ve všech regionech Evropy.

EU proto musí tyto vodní ekosystémy a infrastruktury chránit tak, že zvýší investice a k zásobování vodou a vodohospodářské infrastruktuře bude přistupovat z hlediska zajištění přístupu občanů a společnosti k vodě a zajištění zásobování vodou za všech okolností.

EU vytvořila spolehlivý právní rámec pro udržitelné a bezpečné hospodaření s vodou, ale je nezbytné dosáhnout dalšího pokroku v provádění a naléhavě přijmout rozhodnější opatření. Z tohoto důvodu EU v první polovině roku 2025 předloží Evropskou strategii pro vodohospodářskou odolnost. V souladu se Strategií unie připravenosti vyžaduje vodohospodářská odolnost přechod od reaktivního krizového řízení k proaktivnímu řízení založenému na rizicích a zvýšené připravenosti.

V období 2021–2027 se v rámci programů politiky soudržnosti investuje téměř 13 miliard EUR do vodohospodářských služeb a lepšího odvádění a čištění odpadních vod. K zajištění dostatečného pokroku je však zapotřebí dalšího úsilí ze strany veřejného a soukromého sektoru. Aby náležitě zdůraznila význam a zaměření investic na vodohospodářskou odolnost, navrhuje tudíž Komise upravit znění specifického cíle týkajícího se hospodaření s vodou v rámci cíle politiky 2 „ Zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita“.

Měly by být podporovány investice v rámci politiky soudržnosti do udržitelného a bezpečného hospodaření, zejména s cílem přispět k budování vodohospodářské odolnosti společnosti, a to prostřednictvím větší obnovy vodních útvarů, zavádění přírodě blízkých řešení s cílem snížit riziko povodní a zvýšit schopnost ekosystémů zadržovat vodu, lepší kontroly odběrů vody a efektivnějšího využívání vody a opětovného využívání vody, větší digitalizace vodohospodářské infrastruktury, zmírňování dopadů sucha a dezertifikace, povodní a extrémních povětrnostních jevů a dodržování rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o normách environmentální kvality. Navrhuje se, aby členské státy při využívání navrhovaného rámce využívaly pro tento nový specifický cíl možnosti financování Unií až do výše 100 % a předběžného financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci vyhrazené priority.

Přechod na jiné zdroje energie

Další oblastí, kde investice v rámci politiky soudržnosti přispívají k prioritám EU, jsou opatření v oblasti klimatu a klimatické transformace, do nichž politika investuje více než 110 miliard EUR. Vzhledem k významným investičním potřebám v souvislosti s klimatickou transformací musí členské státy i nadále usilovat o dodržování klimatických ambicí fondů.

V zájmu posílení energetické bezpečnosti a urychlení transformace v celé Unii a také na podporu čisté mobility by měl být vytvořen nový specifický cíl na podporu propojovacího vedení a související přenosové infrastruktury a zavádění dobíjecí infrastruktury ze zdrojů EFRR a Fondu soudržnosti.

V zájmu urychlení energetické transformace průmyslu, zejména v energeticky náročných odvětvích, která je nezbytná pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a pro konkurenceschopnost a odolnost EU, Komise navrhuje rozšířit rozsah podpory z EFRR na projekty dekarbonizace vybrané v rámci nástrojů Unie, zejména projekty v zařízeních, které získaly „pečeť suverenity“ v rámci Inovačního fondu zřízeného systémem EU pro obchodování s emisemi (ETS), a omezit administrativní kontroly u obdobné podpory v rámci FST.

Zvýšení odolnosti vůči změně klimatu je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti. V souladu se Strategií unie připravenosti a koncepcí připravenosti a bezpečnosti již od návrhu je nezbytné zajistit udržitelné a informované investice založené na správných údajích z modelování klimatu, aby bylo možné chránit jak zranitelné obyvatelstvo, tak hospodářství a konkurenceschopnost EU.

Východní příhraniční regiony

Vzhledem k tomu, že východní příhraniční regiony mají od ruské agrese proti Ukrajině problémy, měly by programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst s regiony NUTS 2, které mají hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, využít možnosti jednorázového 9,5% předběžného financování prostředků přidělených z programu a 100% financování ze strany Unie.

Větší flexibilita a zjednodušení pro urychlení investic

V polovině programového období 2021–2027 je výše plateb, o které členské státy žádají Komisi, nízká, což je způsobeno kombinací několika faktorů: pozdním přijetím právních předpisů, jimiž se tato politika řídí; nutností čelit na sebe navazujícím krizím od pandemie COVID-19 přes válku proti Ukrajině až po energetickou krizi; tlakem na ukončení předchozího programového období a prioritou, která byla dána provádění nástrojů NGEU, vzhledem k jejich kratšímu časovému rámci provádění. Tyto všechny faktory zatěžují administrativní kapacity orgánů členských států při navrhování a rychlém provádění investic. Bez ohledu na velké zrychlení, k němuž došlo v minulém roce, kdy se výběr projektů blížil 40 % přidělených prostředků, by provádění politiky soudržnosti mělo výrazně zvýšit své tempo v situaci, kdy Unie čelí řadě nových výzev, které vyžadují rychlou reakci. Komise proto navrhuje soubor opatření zaměřených na zajištění ještě větší flexibility a zjednodušení využívání podpory z politiky soudržnosti pro urychlení investic:

–Aby se předešlo zpožděnému provádění programu z důvodu rozpočtových omezení jednotlivých států a aby se rozšířila finanční kapacita členských států k řešení nově vznikajících výzev, navrhuje Komise poskytnout v roce 2026 jednorázové 4,5% předběžné financování z EFRR a Fondu soudržnosti všem programům, které v rámci procesu přezkumu v polovině období přerozdělí alespoň 15 % svých zdrojů na nové priority. Navrhuje se zvýšit procentní podíl předběžného financování na 9,5 % v roce 2026 pro programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. Aby se zabránilo tomu, že riziko zpoždění a odpovídající ztráty finančních prostředků sníží ochotu provádět změny programů, a aby se zajistilo řádné provádění příslušných operací, navrhuje Komise prodloužit lhůtu pro využívání zdrojů EFRR a Fondu soudržnosti a prodloužit konečné datum způsobilosti o jeden další rok. Navrhuje se, aby tato flexibilita byla k dispozici pouze pro programy, které navrhly změny vedoucí k přerozdělení alespoň 15 % zdrojů na nové priority stanovené v tomto návrhu a v rámci přezkumu v polovině období, jakmile budou schváleny.

–Náklady spojené s přípravnými opatřeními budou u reforem způsobilé i v případě samostatných reforem (tj. bez doprovodných investic).

–V zájmu většího posílení synergií mezi politikami a nástroji EU se navrhuje, aby se na FST vztahoval také mechanismus pečeti excelence (včetně pečeti suverenity) a možnost zjednodušeného postupu výběru podle nařízení (EU) 2021/1060, čímž se poskytne podpora projektům vybraným v rámci jiných nástrojů EU, které nemají dostatečné finanční prostředky. Vzhledem k vysoké poptávce po Inovačním fondu a k jeho výsledkům při podpoře projektů, které jsou dostatečně vyspělé a mají významný potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů a které buď demonstrují vysoce inovativní technologie, postupy nebo výrobky, nebo jsou zaměřeny na rozšiřování inovativních technologií, postupů nebo výrobků s cílem dosáhnout jejich širokého komerčního rozšíření v celé EU, Komise rovněž navrhuje, aby byly sladěny možnosti projektů podporovaných v rámci Inovačního fondu a aby bylo zahrnuto odpovídající cílené ustanovení umožňující výrobu, zpracování, přepravu, distribuci, skladování nebo spalování fosilních paliv za předpokladu, že těmto projektům byla v rámci Inovačního fondu udělena pečeť suverenity.

–Komise uznává důležitou úlohu měst při plnění cílů EU, řešení místních problémů a posilování vazeb mezi městy a venkovem v zájmu vyváženého regionálního rozvoje a navrhuje posílit Evropskou městskou iniciativu zavedením možnosti převádět zdroje z EFRR do této iniciativy. Tyto částky by podpořily opatření ve prospěch členských států, které převod iniciovaly. Komise rovněž navrhuje zřídit pečeť excelence pro Evropskou městskou iniciativu, což by umožnilo podpořit v rámci programů politiky soudržnosti projekty této iniciativy, které byly vybrány, ale nezískaly financování z důvodu nedostatečných zdrojů. Členské státy by rovněž měly možnost přerozdělit zdroje EFRR ze svých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst do Nástroje pro meziregionální inovační investice, a získat tak větší flexibilitu při využívání zdrojů. Tyto převody probíhají v rámci stejného fondu, tedy EFRR, a proto se navrhuje nezapočítávat je do stropů stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Konkurenceschopnost a dekarbonizace

·Omezení ve výši 20 % stanovené pro úpravu programování zdrojů na specifické cíle platformy STEP je zrušeno.

·Podpora z EFRR a Fondu soudržnosti pro podniky jiné než malé a střední podniky je možná v rozsahu, v jakém splňuje pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy, a to na investice, které se podílejí na významném projektu společného evropského zájmu schváleném Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a podle sdělení C(2021) 8481, nebo pokud podniky usnadňují přizpůsobení průmyslu spojené s dekarbonizací výrobních procesů a výrobků. Kromě toho je možnost podpory velkých podniků rozšířena na všechny regiony v rámci specifických cílů platformy STEP v rámci cílů politiky 1 a 2, pokud to pravidla státní podpory umožňují.

·Možnost členských států převést zdroje z EFRR nebo Fondu soudržnosti do složky členských států ve Fondu InvestEU za účelem jejich využití v novém finančním nástroji InvestEU je uvedena v návrhu na změnu nařízení o Programu InvestEU (COM(2025) 84).

·U významných projektů společného evropského zájmu, které Komise schválila podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a podle sdělení C(2021) 8481, je postup výběru zjednodušen, neboť řídicí orgány mohou v souladu s pravidly státní podpory přímo poskytnout podporu z EFRR projektům, které se přímo podílejí na takto schváleném významném projektu společného evropského zájmu.

·Zajištění toho, aby investice z fondů soudržnosti zvyšovaly odolnost vůči změně klimatu, neboť ta je rovněž nezbytnou součástí zajištění konkurenceschopnosti.

Obrana a bezpečnost

·Zavádí se nový specifický cíl v rámci cíle politiky 1 pro EFRR a v rámci cíle politiky 3 pro EFRR a Fond soudržnosti na podporu investic do obranných schopností EU a mění se rozsah podpory, aby bylo možné v rámci těchto specifických cílů podporovat i jiné podniky než malé a střední podniky, a to v rozsahu, který umožňují pravidla státní podpory. Specifický cíl v rámci cíle politiky 3 bude podporovat odolnou obrannou infrastrukturu nebo infrastrukturu dvojího užití, čímž se podpoří vojenská mobilita v Unii. Kromě ročního předběžného financování programů bude Komise vyplácet 30 % mimořádného jednorázového předběžného financování na základě zdrojů přidělených na tyto specifické cíle ve vyhrazených prioritách a maximální míra spolufinancování těchto priorit je stanovena na 100 %.

Cenově dostupné bydlení (včetně sociálního bydlení)

·Na podporu investic do cenově dostupného bydlení, včetně sociálního bydlení, a na podporu souvisejících reforem se zavádějí tři nové specifické cíle pro EFRR a jeden specifický cíl pro Fond soudržnosti. U těchto specifických cílů bude Komise kromě ročního předběžného financování programů vyplácet 30 % mimořádného jednorázového předběžného financování na základě zdrojů přidělených na vyhrazené priority a maximální míra spolufinancování vyhrazených priorit podporujících tyto cíle činí 100 %. Zároveň je třeba zajistit, aby bydlení bylo odolné vůči změně klimatu.

·Dále se mění oblast působnosti Fondu pro spravedlivou transformaci, aby bylo možné investovat do cenově dostupného bydlení a podporovat příslušné reformy, které se rovněž uskuteční na podporu provádění plánů spravedlivé územní transformace.

Přístup k vodě, udržitelné hospodaření s vodou a vodohospodářská odolnost

·Změna specifického cíle na „podporu bezpečného přístupu k vodě, udržitelného hospodaření s vodou a vodohospodářské odolnosti“ odráží strategický význam odolného hospodaření s vodou pro EU. Aby Komise pomohla urychlit investice v této oblasti, bude kromě ročního předběžného financování programů vyplácet 30 % mimořádného jednorázového předběžného financování na základě zdrojů přidělených na vyhrazené priority podporující specifický cíl a maximální míra spolufinancování vyhrazených priorit podporujících tyto cíle je 100 %.

Přechod na jiné zdroje energie

·V zájmu posílení energetické bezpečnosti a urychlení transformace v celé Unii a také na podporu čisté mobility by měl být vytvořen nový specifický cíl na podporu propojovacího vedení a související přenosové infrastruktury a zavádění dobíjecí infrastruktury ze zdrojů EFRR a Fondu soudržnosti.

Východní příhraniční regiony

·Vzhledem k problémům, které východní příhraniční regiony od ruské útočné války proti Ukrajině mají, by programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst – financované z EFRR nebo Fondu soudržnosti vztahující se na regiony NUTS 2, které mají hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou – měly využít možnosti jednorázového 9,5% předběžného financování a 100% financování Unií, pokud programy přerozdělí alespoň 15 % svých zdrojů na nově zavedené specifické cíle a platformu STEP. Pokud příslušný program pokrývá celé území členského státu, měla by se tato finanční flexibilita uplatnit pouze tehdy, pokud je program pokrývající celé území členského státu jediným programem v daném členském státě, který zahrnuje dotčené regiony NUTS 2.

Města

·Evropská městská iniciativa je posílena tím, že umožňuje udělit pečeť excelence inovativním opatřením, která byla posouzena a splňují minimální požadavky na kvalitu, ale nemohly být financovány z důvodu rozpočtových omezení, a tím, že umožňuje členským státům přidělit část jejich původního vnitrostátního přídělu z EFRR na Evropskou městskou iniciativu. Toto přerozdělení by se nezapočítávalo do stropů stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060.

Větší flexibilita při provádění

Tematické zaměření

·Požadavky na tematické zaměření EFRR jsou revidovány s ohledem na zavedení nových a pozměněných specifických cílů a specifických cílů, které byly zavedeny jako součást nařízení o platformě STEP. Požadavky stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2021/1060 týkající se investic souvisejících s klimatem však budou platit i nadále.

Přezkum v polovině období

·Aby členské státy mohly účinně využívat nové priority a flexibilitu, navrhuje se, aby jim bylo umožněno znovu předložit návrh na přezkum v polovině období do dvou měsíců od vstupu těchto změn právních předpisů v platnost.

·Aby se urychlilo provádění EFRR a Fondu soudržnosti, obdrží všechny programy, které přerozdělí alespoň 15 % svých zdrojů na nově zavedené specifické cíle a platformu STEP, jednorázové předběžné financování ve výši 4,5 % na základě jejich pozměněného rozpočtu programu (s výjimkou regionů NUTS 2, které mají hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, které využívají vyšší jednorázové předběžné financování ve výši 9,5 %). Dodatečné předběžné financování související s výše uvedenými novými prioritními oblastmi by bylo poskytnuto navíc.

·Kromě toho se prodlužuje konečné datum způsobilosti výdajů o jeden další rok u programů EFRR a Fondu soudržnosti, u nichž je alespoň 15 % finančního krytí přesměrováno do nových prioritních oblastí.

·Aby byla zajištěna flexibilita, pokud jde o výpočet příspěvku v oblasti klimatu, v případech, kdy je příspěvek v oblasti klimatu uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 překročen buď u Fondu soudržnosti, nebo u EFRR, mohla by být částka, která překračuje cíl, zohledněna při výpočtu příspěvku v oblasti klimatu u druhého fondu.

Další změny zaměřené na zefektivnění provádění zahrnují:

·možnost členských států přerozdělit zdroje z EFRR do Nástroje pro meziregionální inovační investice;

·možnost podporovat činnosti, které přispívají k provádění reforem;

·řádně odůvodněnou revizi cílových hodnot ukazatelů výstupů v rámci změny programu FST, přičemž by bylo zajištěno, že tyto revize nebudou mít vliv na přechod ke klimatické neutralitě a na závazky týkající se postupného vyřazování fosilních paliv.

2025/0084 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 175, 177, 178 a 322 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V posledních letech se geopolitická dynamika vyznačuje hlubokou nejistotou, která vyžaduje zásadní přehodnocení strategické autonomie, odolnosti a bezpečnosti Unie, a dále výzvami vyplývajícími z ekologické, sociální a technologické transformace. Tyto souběžná transformace prokazují, že je naléhavě nutné odstranit rozdíl v oblasti inovací, urychlit dekarbonizaci s cílem posílit konkurenceschopnost hospodářství a snížit vnější závislost diverzifikací dodavatelských řetězců, rozšířením domácí výroby zelené energie a investicemi do kritických odvětví.

(2)Politika soudržnosti jako hlavní investiční nástroj Unie v rámci víceletého finančního rámce hraje při podpoře těchto priorit zásadní roli. Podporuje cílené investice, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zároveň řeší nové výzvy.

(3)Právní rámec pro programy politiky soudržnosti stanoví přezkum v polovině období v roce 2025, který nabízí včasnou a jedinečnou příležitost přeorientovat programy na řešení nových výzev a příležitostí, urychlit jejich provádění a zvýšit jejich účinnost při reakci na staré i nové priority Unie.

(4)Komise v Kompasu konkurenceschopnosti, Dohodě o čistém průmyslu a Akčním plánu pro cenově dostupnou energii představila konkrétní cestu, která může Evropu dovést k tomu, aby znovu získala svou konkurenceschopnost a zajistila si udržitelnou prosperitu. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti již podporují investice do cílů v oblasti klimatu stanovené v nařízení (EU) 2021/1060. Členské státy by však měly zvýšit své úsilí a zajistit, aby dekarbonizace byla hnací silou růstu evropského průmyslu a prosperity Evropanů, a to mimo jiné zvýšením podpory čistých technologií a přechodu na čistou energii, investicemi do projektů energetické infrastruktury, které mohou zajistit skutečnou energetickou unii, a podporou dekarbonizace výrobních procesů a výrobků.

(5)Vzhledem k bezprecedentní geopolitické nestabilitě a potřebě Unie zajistit si vlastní obranu by měly být rychle mobilizovány finanční prostředky politiky soudržnosti na přímou podporu investic do obranných schopností. Je proto nezbytné vytvořit nové specifické cíle pro podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 4 , s cílem financovat průmyslové kapacity v odvětví obrany a umožnit investice do odolné obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití za účelem podpory vojenské mobility v souladu s oblastí působnosti těchto fondů. Průmyslové kapacity na podporu obranných schopností by se měly týkat technologického vývoje a výroby obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely, jež jsou definovány v článku 2 [návrhu] nařízení Rady [xxxx], kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu, zejména nástrojů zmíněných v článku 1 uvedeného nařízení. Členské státy se vyzývají, aby využily možnosti dobrovolného převodu zdrojů, které jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, na přímo řízené programy s obrannými a bezpečnostními cíli, jak to předpokládá stávající právní rámec. V této souvislosti by převody prostředků do balíčku vojenské mobility v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zajistily koordinované zásahy podél koridorů vojenské mobility, které jsou zdůrazněny v bílé knize o obraně.

(6)Kromě toho by měly být nabídnuty další možnosti financování, aby bylo možné rychle dodat likviditu k pokrytí nejnaléhavějších potřeb, především investic do zvýšení obranných schopností. Zejména je nutné stanovit dodatečné jednorázové předběžné financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci vyhrazených priorit pro obranu v rámci příslušných cílů politiky EFRR a Fondu soudržnosti a možnost uplatnit míru spolufinancování ze strany Unie až do výše 100 %. 

(7)EFRR a Fond soudržnosti již mohou v rámci své příslušné oblasti působnosti podporovat investice přispívající k cílům Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií. V zájmu větší motivace k investicím z EFRR a Fondu soudržnosti do těchto kritických oblastí by mělo být zrušeno omezení celkového příspěvku z EFRR a Fondu soudržnosti na tyto priority a měla by být prodloužena možnost členských států získat vyšší předběžné financování na související změny programů. Kromě toho by se měly rozšířit možnosti financování produktivních investic přispívajících k cílům platformy STEP v jiných podnicích než malých a středních podnicích na všechny regiony. Stejně tak by tyto investice měly být umožněny i v regionech, kde usnadňují přizpůsobení průmyslu spojené s digitální transformací, včetně digitálních kapacit v oblasti cloudu, umělé inteligence a superpočítačů, nebo dekarbonizaci a oběhovost výrobních procesů a produktů, například v automobilovém průmyslu nebo energeticky náročných průmyslových odvětvích. Kromě toho by měla být na všechny investice rozšířena možnost financovat produktivní investice do podniků jiných než malých a středních podniků z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 5 , a to bez nutnosti analýzy nedostatků a bez ohledu na její výsledek.

(8)V zájmu posílení energetické bezpečnosti, urychlení energetické transformace a čisté mobility by měly být investice v rámci platformy STEP a Nástroje pro infrastrukturu pro alternativní paliva doplněny vytvořením nového specifického cíle pro EFRR a Fond soudržnosti v rámci cíle politiky 2 na podporu propojovacího vedení a související přenosové infrastruktury a zavádění dobíjecí infrastruktury. V zájmu urychlení investic do těchto oblastí by priority vyhrazené pro tento specifický cíl měly využívat dodatečného jednorázového předběžného financování ve výši 30 % částek naplánovaných v rámci těchto priorit a možnosti využít míru spolufinancování ze strany Unie až do výše 100 %. Řídicí orgány by měly v relevantních případech usilovat o získání maximálního objemu soukromých finančních prostředků. Toto zvýšené investiční úsilí umožní energeticky náročným odvětvím přístup ke stabilnějším a rozmanitějším zdrojům energie na méně roztříštěném vnitřním trhu s energií, což podpoří jejich udržitelnost a konkurenceschopnost. Rozšíření podpory z EFRR na projekty dekarbonizace navíc umožňuje energeticky náročným odvětvím upřednostňovat inovace s vysokým dopadem, které jsou v souladu s cíli EU v oblasti klimatu.

(9)Významné projekty společného evropského zájmu vyplývají z nástroje státní podpory, který vyžaduje celoevropskou spolupráci v oblasti inovativních technologií nebo celoevropských infrastruktur. Významné projekty společného evropského zájmu jsou projekty, které podporují a prosazují rozsáhlé přeshraniční projekty, jež jsou považovány za zásadní pro hospodářský růst, inovace a konkurenceschopnost Unie. Aby se urychlilo navrhování nových významných projektů společného evropského zájmu a provádění těch stávajících, měla by být ve všech kategoriích regionů umožněna podpora z EFRR na investice do projektů zapojených do významného projektu společného evropského zájmu, který schválila Komise podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a sdělení C(2021) 8481. Operace přispívající k významnému projektu společného evropského zájmu schválenému Komisí by navíc měly využívat zjednodušených postupů výběru.

(10)Další výzvou, která se dostala do popředí kvůli výraznému nárůstu cen a nájemného v posledních letech, je cenově dostupné bydlení. S cílem motivovat členské státy a regiony ke zdvojnásobení investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich příslušných oblastí působnosti do výstavby a renovace cenově dostupného bytového fondu, včetně sociálního bydlení, by měly být vytvořeny nové specifické cíle v rámci různých cílů politiky, aby byla zajištěna flexibilita pro programování intervencí v oblasti bydlení v rámci vyhrazených priorit. Tyto priority by měly zahrnovat možnost použít míru spolufinancování ze strany Unie až do výše 100 % a využít dodatečného jednorázového předběžného financování ve výši 30 % naplánovaných částek, čímž se sníží zátěž veřejných rozpočtů. Těchto nových možností by například měly plně využít investice v rámci iniciativy „Nový evropský Bauhaus“. Oprávněny pro podporu v rámci těchto priorit mohou být také náklady na dočasný pronájem náhradního ubytování pro obyvatele po dobu rekonstrukce a náklady na reformy související s bydlením, jako jsou přípravné práce na zlepšení regulace trhu s bydlením a povolování na místní a městské úrovni. V této souvislosti je rovněž vhodné objasnit podporu z FST.

(11)Voda hraje zásadní roli jako zdroj z hlediska bezpečnosti potravinových, energetických a hospodářských systémů. Představuje také klíčový aspekt zajištění odolnosti vůči změně klimatu. Vzhledem k výzvám, které vyplývají z dopadu změny klimatu na vodní zdroje, je třeba podporovat další investice do vodohospodářské odolnosti. Je naléhavě nutné zlepšit provádění právních předpisů v oblasti ochrany vod a moří, zvýšit efektivitu využívání vody, řešit její nedostatek a pokročit směrem k vodohospodářské odolnosti Evropy. To vyžaduje významné investice. Je proto vhodné zahrnout odkaz na bezpečný přístup k vodě, udržitelné hospodaření s vodou a vodohospodářskou odolnost do nového specifického cíle v rámci cíle politiky 2, aby bylo umožněno proaktivní řízení založené na rizicích a zvýšená připravenost. Vyhrazené priority stanovené pro tento specifický cíl by měly rovněž využívat dodatečného jednorázového předběžného financování ve výši 30 % naplánovaných částek a možnosti míry spolufinancování až do výše 100 %, aby se podpořily klíčové investice v této oblasti.

(12)Pro zvýšení účinnosti investic je rovněž důležité umožnit úhradu nákladů spojených s prováděním reforem, a to i v případech, kdy tyto náklady nejsou přímo spojeny s prováděním investic.

(13)Aby členské státy mohly v rámci přezkumu v polovině období provést smysluplnou úpravu programování a zaměřit zdroje na tyto nové strategické priority Unie, měla by být zrušena další omezení. Pokud jde o požadavky na tematické zaměření, je vhodné umožnit členským státům započítat částky naplánované na nové strategické priority, včetně těch, které přispívají k cílům platformy STEP, do částek potřebných k zajištění souladu s požadavky na tematické zaměření. To by mělo být doprovázeno určitou flexibilitou, pokud jde o výpočet příslušného příspěvku v oblasti klimatu pro EFRR a Fond soudržnosti, jak je stanoveno v článku 6 nařízení (EU) 2021/1060, při současném dodržení obecných požadavků uvedeného článku. Kromě toho je v zájmu urychlení dekarbonizace průmyslu, která je nutná pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, nezbytné stanovit možnost financovat prostřednictvím EFRR investice zaměřené na dosažení snížení emisí skleníkových plynů také u činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 6 , pokud jim byla udělena pečeť excelence. Stejně tak by se měly zjednodušit podmínky financování těchto investic, pokud jde o FST. Aby byla zajištěna konzistentnost podpory mezi financováním poskytovaným v rámci přímého a sdíleného řízení, nemělo by se navíc operace, které již byly posouzeny v rámci přímo řízených programů a kterým Komise udělila „pečeť suverenity“ stanovenou v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2024/795 v rámci výzvy k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856, vztahovat vyloučení fosilních paliv. Členské státy by rovněž měly mít možnost přispívat zdroji z EFRR a Fondu soudržnosti do složky členských států ve Fondu InvestEU 7 za účelem jejich využití prostřednictvím finančního nástroje InvestEU stanoveného v [článku 10a nařízení (EU) 2021/523]. Aby bylo možné v rámci přezkumu v polovině období provést komplexní úpravu programování ve prospěch nových strategických priorit, měly by členské státy mít k dispozici více času k doplnění posouzení výsledků přezkumu v polovině období a k předložení souvisejících změn programů. Mělo by se to vztahovat i na zdroje FST, pokud jsou zahrnuty do programu společně se zdroji EFRR nebo Fondu soudržnosti.

(14)V zájmu obecnějšího urychlení provádění programů politiky soudržnosti a zajištění nezbytné likvidity k realizaci klíčových investic by mělo být vyplaceno dodatečné jednorázové předběžné financování pro EFRR a Fond soudržnosti v případě programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), pokud se úprava programování týká podstatné části celého programu. Procentní podíl předběžného financování by se měl ještě zvýšit u některých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, a to vzhledem k nepříznivému dopadu ruské útočné války proti Ukrajině na tyto regiony. S cílem motivovat k úpravě programování se zaměřením na klíčové priority v rámci přezkumu v polovině období by dodatečné předběžné financování mělo být k dispozici pouze v případě, že je dosaženo určité prahové hodnoty pro přerozdělení finančních zdrojů na konkrétní klíčové priority v této souvislosti.

(15)Aby se zohlednil čas potřebný k přeorientování investic v souvislosti s přezkumem v polovině období a aby se umožnilo co nejlepší využití dostupných zdrojů, měly by se dále upravit lhůty pro způsobilost výdajů a pravidla pro zrušení závazku u programů, v jejichž rámci se provádí přerozdělení zdrojů na strategické priority v souvislosti s přezkumem v polovině období. Rovněž by mělo být možné použít maximální míru spolufinancování až do výše 100 % na priority v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, a to vzhledem k nepříznivému dopadu ruské útočné války proti Ukrajině na tyto regiony.

(16)Přezkum v polovině období by měl být rovněž využit k posílení klíčové úlohy měst při plnění řady cílů Unie tím, že se členským státům poskytne možnost přerozdělit finanční prostředky z EFRR na posílení Evropské městské iniciativy uvedené v článku 12 nařízení (EU) 2021/1058. Kromě toho by se v zájmu usnadnění zavádění klíčových inovačních opatření určených v rámci Evropské městské iniciativy měl na tato opatření vztahovat zjednodušený postup výběru, pokud jde o podporu v rámci programů politiky soudržnosti. Členské státy by rovněž měly mít možnost přerozdělit zdroje EFRR ze svých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst do Nástroje pro meziregionální inovační investice uvedeného v článku 13 nařízení (EU) 2021/1058, aby se zvýšila flexibilita při využívání zdrojů.

(17)V zájmu zjednodušení provádění a urychlení investic je vhodné provést další cílené změny regulačního rámce upravujícího využívání FST. Zejména by měla být rozšířena možnost zjednodušeného postupu výběru u operací, kterým byla udělena pečeť excelence, na FST. Dále by měla být zrušena omezení pro revizi cílů, aby byla zajištěna potřebná flexibilita v souvislosti s měnícími se okolnostmi provádění.

(18)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přeorientovat investice na kritické priority v kontextu přezkumu v polovině období a zjednodušit a zrychlit provádění politik změnou nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(19)Nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20)Vzhledem k tomu, že je okamžitě zapotřebí umožnit klíčové investice zejména do obranných schopností v kontextu naléhavých geopolitických výzev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/1058 se mění takto:

1)Článek 3 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) v písmenu a) se doplňuje nový bod vii), který zní:

„vii) posilování průmyslových kapacit na podporu schopností dvojího užití a obranných schopností.“;

ii) v písmenu b) se bod v) nahrazuje tímto:

„v) podpory bezpečného přístupu k vodě, udržitelného hospodaření s vodou a vodohospodářské odolnosti;“

iii) doplňují se nové body xi) a xii), které znějí:

„xi) podpory přístupu k cenově dostupnému bydlení a souvisejících reforem;

xii) podpory propojovacího vedení a související přenosové infrastruktury a zavádění dobíjecí infrastruktury.“;

iv) v písmenu c) se doplňuje nový bod iii), který zní:

„iii) rozvoje odolné obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití na podporu vojenské mobility v Unii.“;

v) v písmenu d) se doplňuje nový bod vii), který zní:

„vii) podpory přístupu k cenově dostupnému bydlení a souvisejících reforem.“;

vi) v písmenu e) prvním pododstavci se doplňuje nový bod iii), který zní:

„iii) podpory integrovaného územního rozvoje prostřednictvím přístupu k cenově dostupnému bydlení a rozvoje souvisejících reforem ve všech typech území.“;

vii) v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Operace podporované v rámci specifického cíle uvedeného v písm. c) bodě iii) se v případě potřeby zaměří především na jeden nebo více ze čtyř prioritních koridorů vojenské mobility EU, které členské státy určily v příloze II Vojenských požadavků na vojenskou mobilitu v rámci EU a mimo ni, jež přijala Rada dne [18. března 2025 pod č. ST 6728/25 ADD1]. Podporované operace, které jsou součástí těchto koridorů, musí splňovat požadavky na infrastrukturu stanovené v prováděcích aktech založených na čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1153.“;

b)v odstavci 1a se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě vi) a písm. b) bodě ix) se plánují v rámci vyhrazených priorit odpovídajících příslušnému cíli politiky.

Komise na tyto priority vyplatí 30 % jejich přídělu stanoveného v rozhodnutí o schválení změny programu jako mimořádné jednorázové předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 nebo v čl. 51 odst. 2, 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059*. Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno za předpokladu, že změna programu bude Komisi předložena do 31. prosince 2025. Bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu.

_______

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1059/oj).“;

c)vkládá se nový odstavec 1c, který zní:

„1c. Zdroje v rámci specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě vii), písm. b) bodech v), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) se plánují v rámci vyhrazených priorit odpovídajících příslušnému cíli politiky.

Komise na tyto priority vyplatí 30 % jejich přídělu stanoveného v rozhodnutí o schválení změny programu jako mimořádné jednorázové předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060. Toto mimořádné předběžné financování bude vyplaceno za předpokladu, že změna programu bude Komisi předložena do 31. prosince 2025. Bude vyplaceno do 60 dnů od přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu.

V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 částku vyplacenou jako mimořádné předběžné financování Komise zúčtuje nejpozději v posledním účetním roce.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako EFRR a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro vyhrazené priority stanovené na podporu specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě vii), písm. b) bodech v), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) tohoto článku stanoví na 100 %.“;

d)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Fond soudržnosti podporuje cíle politiky 2 a 3, včetně specifických cílů uvedených v odst. 1 písm. b) bodech x), xi) a xii) a písm. c) bodě iii) tohoto článku, pokud je tato podpora v souladu s rozsahem podpory stanoveným v článcích 6 a 7.“;

e)v odst. 4 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) přispívají k provádění reforem.“

2)V článku 4 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

„10. Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 6 tohoto článku musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060. Pokud členský stát předloží žádost o změnu programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, částky naplánované pro specifické cíle uvedené v odst. 1 písm. a) bodě vi) a písm. b) bodě ix) tohoto článku, jakož i pro specifické cíle uvedené v odst. 1 písm. a) bodě vii), písm. b) bodě v), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) tohoto článku lze buď započítat do částek požadovaných pro cíl politiky 1 nebo cíl politiky 2, nebo je mezi ně rozdělit.“

3)Článek 5 se mění takto:

a)odstavec 2 se mění takto:

i)první pododstavec se mění takto:

1)    písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) přispívají ke specifickým cílům v rámci cíle politiky 1 stanoveným v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech vi) a vii) tohoto nařízení nebo ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 2 stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě ix) tohoto nařízení;“

2)    doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f) přispívají k významnému projektu společného evropského zájmu schválenému Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a sdělení C(2021) 8481, přičemž je zachován důraz na malé a střední podniky;“

3)    doplňuje se nové písmeno g), které zní:

„g) usnadňují přizpůsobení průmyslu spojené s dekarbonizací výrobních procesů a výrobků.“;

ii)druhý pododstavec se zrušuje;

b)doplňují se nové odstavce 10 a 11, které znějí:

„10. Kromě možností stanovených v článku 14 nařízení (EU) 2021/1060 mohou členské státy se souhlasem dotčených řídicích orgánů přidělit zdroje z EFRR a Fondu soudržnosti do složky členských států ve Fondu InvestEU, aby byly využity prostřednictvím finančního nástroje InvestEU, který bude stanoven v [článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523]*. Tyto příspěvky podléhají postupům stanoveným v článku 14 nařízení (EU) 2021/1060 a započítávají se do stropů stanovených v uvedeném článku. Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo do finančního nástroje InvestEU v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2021/1060, se zpřístupní členskému státu v souladu s dohodou o přiznání příspěvku a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

11. Kromě možností stanovených v čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 může řídicí orgán u projektů, které se přímo účastní významného projektu společného evropského zájmu schváleného Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a sdělení C(2021) 8481, rozhodnout o přímém poskytnutí podpory z EFRR, pokud tyto operace splňují požadavky stanovené v čl. 73 odst. 2 písm. a), b) a g) nařízení (EU) 2021/1060.

______

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/523/oj).“

4)V článku 7 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno b) se mění takto:

„b) investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES, s výjimkou investic, kterým byla udělena pečeť excelence stanovená v čl. 2 bodě 45 nařízení (EU) 2021/1060;“

b)v písmenu h) se doplňuje nový bod iv), který zní:

„iv) investic do operací, kterým byla udělena pečeť suverenity podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2024/795 v rámci výzvy k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.“

5)Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a
Zvláštní ustanovení týkající se přezkumu v polovině období a související flexibility

1. Komise v roce 2026 vyplatí 4,5 % celkové podpory z EFRR a Fondu soudržnosti, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení změny programu, jako dodatečné jednorázové předběžné financování. Tento procentní podíl jednorázového předběžného financování se zvýší na 9,5 % u programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, pokud program nepokrývá celé území členského státu. Jsou-li v členském státě regiony NUTS 2 sousedící s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou zahrnuty výhradně do programů pokrývajících celé území tohoto členského státu, použije se na tyto programy zvýšené předběžné financování stanovené v tomto odstavci.

Dodatečné předběžné financování uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použije pouze v případě, že přerozdělení alespoň 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených pro specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech vi) a vii), písm. b) bodech v), ix), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) tohoto nařízení v rámci přezkumu v polovině období bylo schváleno, a to za předpokladu, že změna programu bude předložena do 31. prosince 2025.

Předběžné financování, které má být vyplaceno členskému státu, vyplývající ze změn programů na základě přerozdělení zdrojů na priority uvedeného v druhém pododstavci, se pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být v souladu s článkem 105 nařízení (EU) 2021/1060 zrušeno, započítává jako platby provedené v roce 2025, a to za předpokladu, že žádost o změnu programu byla předložena v roce 2025.

2. Odchylně od čl. 63 odst. 2 a čl. 105 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 je lhůta pro způsobilost výdajů, úhradu nákladů a zrušení závazku stanovena na 31. prosince 2030. Tato odchylka se použije pouze v případě, že v rámci přezkumu v polovině období byly schváleny změny programu, jimiž se přerozděluje alespoň 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených pro specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech vi) a vii), písm. b) bodech v), ix), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) tohoto nařízení.

3. Členské státy mohou v žádostech o změny programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 požádat o přerozdělení zdrojů EFRR naplánovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na Evropskou městskou iniciativu uvedenou v článku 12 tohoto nařízení a na Nástroj pro meziregionální inovační investice uvedený v článku 13 tohoto nařízení. Přerozdělené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Toto přerozdělení nepředstavuje převody ve smyslu článku 26 nařízení (EU) 2021/1060.

4. Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míra spolufinancování pro priority v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, stanoví na 100 %. Tato vyšší míra spolufinancování se nepoužije na programy pokrývající celé území dotčeného členského státu, pokud tyto regiony nejsou zahrnuty výhradně do programů pokrývajících celé území tohoto členského státu. Tato odchylka se použije pouze v případě, že v rámci přezkumu v polovině období bylo schváleno přerozdělení alespoň 15 % finančních zdrojů programu na jednu nebo více vyhrazených priorit stanovených pro specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech vi) a vii), písm. b) bodech v), ix), xi) a xii), písm. c) bodě iii), písm. d) bodě vii) a písm. e) bodě iii) tohoto nařízení, a to za předpokladu, že změna programu bude předložena do 31. prosince 2025.

5. Kromě posouzení každého programu na základě výsledku přezkumu v polovině období, které má být předloženo v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, mohou členské státy do dvou měsíců od vstupu nařízení (EU) XXXX/XXXX [tohoto nařízení] v platnost znovu předložit doplňkové posouzení, jakož i související žádosti o změny programu, přičemž zohlední specifické cíle zavedené nařízením (EU) XXXX/XXXX [tímto nařízením]. Použijí se lhůty stanovené v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

6. Pokud by příspěvek Fondu soudržnosti v oblasti klimatu podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 překročil cíl ve výši 37 % jeho celkových přídělů, lze částku překračující tento cíl zohlednit při výpočtu příspěvku EFRR v oblasti klimatu, aby bylo dosaženo cíle vyčlenit 30 % jeho celkových přídělů. Částky, jež překračují cíl příspěvku EFRR v oblasti klimatu ve výši 30 % jeho celkových přídělů, lze zohlednit při výpočtu příspěvku Fondu soudržnosti v oblasti klimatu.“

6)V článku 12 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4. Inovačním opatřením, která byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů v rámci Evropské městské iniciativy, která splňují minimální požadavky dané výzvy na kvalitu a která nemohou být v rámci dané výzvy k podávání návrhů financována z důvodu rozpočtových omezení, může Komise udělit pečeť excelence.

Pro účely pečeti excelence se Evropská městská iniciativa považuje za další zdroj Unie, který je odlišný od programů prováděných a připravovaných v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2021/1060.“

7)V příloze I se tabulka 1 mění takto:

a)v cíli politiky 1 se doplňuje nový řádek, který zní:

b)v cíli politiky 2 se řádek pro specifický cíl v) nahrazuje tímto:

c)v cíli politiky 2 se doplňují nové řádky, které znějí:

d)v cíli politiky 3 se doplňuje nový řádek, který zní:

e)v cíli politiky 4 se doplňuje nový řádek, který zní:

f)v cíli politiky 5 se doplňuje nový řádek, který zní:

Článek 2

Nařízení (EU) 2021/1056 se mění takto:

1)Ustanovení čl. 8 odst. 2 se mění takto:

a)v prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno p), které zní:

„p) podpora přístupu k cenově dostupnému bydlení a souvisejících reforem.“;

b)čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Z FST lze rovněž podporovat produktivní investice do jiných podniků než malých a středních podniků, přičemž je zachován důraz na malé a střední podniky, a to bez ohledu na to, zda byla provedena analýza nedostatků v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení, a bez ohledu na její výsledek. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, pokud nevedou k přemístění stanovenému v čl. 2 bodě 27 nařízení (EU) 2021/1060. Poskytnutí takové podpory nevyžaduje revizi plánu spravedlivé územní transformace, pokud by tato revize souvisela výhradně s analýzou nedostatků. Při výběru se zohledňuje učňovská příprava a vytváření pracovních míst, vzdělávání nebo odborná příprava pro nové dovednosti.“;

c)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„V případě operací, kterým byla přidělena pečeť excelence stanovená v čl. 2 bodě 45 nařízení (EU) 2021/1060, a v případě projektů, které se přímo podílejí na významném projektu společného evropského zájmu schváleném Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU a sdělení C(2021) 848, může řídicí orgán rozhodnout o přímém poskytnutí podpory z FST za předpokladu, že tyto operace přispívají ke specifickému cíli stanovenému v článku 2 tohoto nařízení a přispívají k provádění plánů spravedlivé územní transformace.“

2)V článku 9 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, s výjimkou investic do operací, kterým byla udělena pečeť suverenity podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2024/795 v rámci výzvy k podávání návrhů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.“

3)V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Pokud jsou zdroje FST naplánovány jako priority v rámci programu, který obsahuje rovněž zdroje EFRR nebo Fondu soudržnosti, mohou členské státy kromě posouzení každého programu na základě výsledku přezkumu v polovině období, které má být předloženo v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, do dvou měsíců od vstupu nařízení (EU) XXXX/XXXX [tohoto nařízení] v platnost znovu předložit doplňkové posouzení, jakož i související žádosti o změny programu, přičemž zohlední specifické cíle zavedené nařízením (EU) XXXX/XXXX [tímto nařízením]. Použijí se lhůty stanovené v čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

Pokud se na takový program vztahuje prodloužená lhůta pro způsobilost výdajů, úhradu nákladů, jakož i pro zrušení závazku v souladu s článkem 7a nařízení (EU) 2021/1058, vztahuje se toto prodloužení rovněž na zdroje FST.“

4)V čl. 11 odst. 2 se písmeno i) nahrazuje tímto:

„i) pokud mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou ke snížení emisí skleníkových plynů pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES, a to za předpokladu, že tyto operace jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst;“.

5)V čl. 12 odst. 2 se zrušuje třetí věta.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Údaje30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 8  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

☑ Časově omezená doba trvání

–☑    finanční dopad od roku 2026 do roku 2029 u prostředků na platby. Žádný dopad na prostředky na závazky.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 9   

☑ Sdílené řízení s členskými státy

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Pravidla pro sledování a podávání zpráv stanovená v nařízení (EU) 2021/1060 zůstávají plně použitelná:

Monitorovací výbor programu: minimálně jednou ročně

Každoroční přezkum výkonnosti mezi členským státem a Komisí

Předávání údajů v případě každého programu: pětkrát ročně

Výroční kontrolní (auditní) zpráva.

Závěrečná zpráva o výkonnosti každého programu musí být předložena do 15. února 2031.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Na základě odhadovaného využití návrhu činí celková dodatečná výše předběžného financování, která má být vyplacena v roce 2026, [16,1 miliardy] EUR. Současně se s přihlédnutím k prognózám týkajícím se plateb a posunům v provádění čistý rozpočtový dopad odhaduje na částku [3,6] miliardy EUR, která bude zahrnuta do návrhu rozpočtu na rok 2026. Dopad na rozpočet je po dobu trvání VFR rozpočtově neutrální.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–☑ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: 

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 17

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinná opatření: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–☑    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

3.2.7Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.2Údaje

4.3Digitální řešení

4.4Posouzení interoperability

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

(1)     Sdělení o kritériích pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (Úř. věst. C 528, 30.12.2021, s. 10).

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(5)    Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/523/oj).

(8)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(9)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(10)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(11)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(12)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(13)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(14)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(15)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(16)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(17)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(18)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.