6.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/72

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05431/2015),

—

s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé (15616/2010),

—

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a článkem 209 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy (C8-0061/2015),

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí (1),

—

s ohledem na diplomatické vztahy mezi Filipínami a EU (dříve Evropským hospodářským společenstvím (EHS)), které byly zahájeny dne 12. května 1964 jmenováním velvyslance Filipín při EHS,

—

s ohledem na rámcovou dohodu o rozvojové spolupráci mezi ES a Filipínami, která vstoupila v platnost dne 1. června 1985,

—

s ohledem na víceletý orientační program Evropské unie pro Filipíny na období 2014–2020,

—

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1440/80 ze dne 30. května 1980 o uzavření Dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem – členskými zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (2),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2015 určené Parlamentu a Radě s názvem „EU a ASEAN: partnerství se strategickým cílem“,

—

s ohledem na 10. vrcholnou schůzku ASEM konanou v Miláně ve dnech 16.–17. října 2014,

—

s ohledem na meziparlamentní setkání Evropského parlamentu a parlamentu Filipín konané v únoru 2013,

—

s ohledem na 23. schůzi společného výboru pro spolupráci ASEAN–EU, která se konala v Jakartě dne 4. února 2016,

—

s ohledem na svá nedávná usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 14. června 2012 o případech beztrestnosti na Filipínách (3), ze dne 21. ledna 2010 o Filipínách (v návaznosti na masakr, k němuž došlo dne 23. listopadu 2009 v provincii Maguindanao) (4) a ze dne 12. března 2009 o Filipínách (o násilnostech mezi vládními jednotkami a Frontou národního osvobození lidu Moro (MNLF)) (5),

—

s ohledem na skutečnost, že Filipíny mají po podpisu prohlášení z Bangkoku ze dne 8. srpna 1967 status zakládajícího člena sdružení ASEAN,

—

s ohledem na 27. vrcholnou schůzku ASEAN, která se konala v malajsijském Kuala Lumpuru ve dnech 18.–22. listopadu 2015,

—

s ohledem na 14. asijský bezpečnostní summit (dialog IISS Shangri-La), který se konal v Singapuru ve dnech 29.–31. května 2015,

—

s ohledem na zprávy zvláštní zpravodajky OSN pro právo na potraviny Hilal Elverové ze dne 29. prosince 2015 (A/HRC/31/51/Add.1), zvláštní zpravodajky OSN pro oblast obchodování s lidmi Joy Ngozi Ezeilové ze dne 19. dubna 2013 (A/HRC/23/48/Add.3) a zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Philipa Alstona ze dne 29. dubna 2009 (A/HRC/11/2/Add.8),

—

s ohledem na druhý všeobecný pravidelný přezkum, který provedla Rada OSN pro lidská práva v květnu 2012, v němž Filipíny přijaly 66 z 88 doporučení,

—

s ohledem na filipínský akční plán pro výživu na období 2011 až 2016, program urychleného zmírnění hladu, program komplexní zemědělské reformy z roku 1988 a zákona o rybolovu z roku 1998,

—

s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0143/2016),

A.

vzhledem k tomu, že pokud jde o mezinárodní i vnitrostátní právní předpisy v oblasti lidských práv, jsou Filipíny vzorem pro ostatní země v regionu, neboť ratifikovaly osm z devíti hlavních úmluv o lidských právech, s výjimkou Úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením, a v roce 2011 ratifikovaly i Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

B.

vzhledem k tomu, že filipínská vláda odsouhlasila v březnu 2014 mírovou dohodou pro ostrov Mindanao, která byla uzavřena s Islámskou frontou osvobození lidu Moro (MILF) a jejíž součástí je ustavení autonomního regionu (Bangsamoro) na muslimy obývaném jihu ostrova, jež se však netýká dalších ozbrojených skupin, které vystupují proti mírovému procesu; avšak vzhledem k tomu, že filipínský parlament nepřijal v únoru 2016 základní zákon o Bangsamoru, a mírová jednání proto nebyla dovedena do úspěšného konce;

C.

vzhledem k tomu, že armáda USA poskytuje Filipínám odborný výcvik v boji proti povstaleckým skupinám, terorismu a v oblasti zpravodajství v rámci filipínského boje proti ozbrojeným skupinám, které jsou údajně napojeny na regionální teroristické skupiny působící v jihovýchodní Asii a na mezinárodní teroristické skupiny, jako je například al-Káida a ISIS;

D.

vzhledem k tomu, že Filipíny a USA uzavřely v dubnu 2015 dohodu o rozšířené spolupráci v oblasti obrany (EDCA–Enhanced Defence Cooperation Agreement);

E.

vzhledem k tomu, že Japonsko a Filipíny podepsaly v lednu 2015 Memorandum o spolupráci a výměně v oblasti obrany;

F.

vzhledem k tomu, že od roku 2008 dochází k postupnému zhoršování vztahů mezi Filipínami a Čínou v důsledku údajných korupčních případů provázejících čínskou pomoc, a zejména v návaznosti na stupňující se ambice Číny kvůli jejím územním nárokům v Jihočínském moři;

G.

vzhledem k tomu, že Filipíny zahájily v lednu 2013 mezinárodní arbitráž u Mezinárodního rozhodčího soudu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a usilují o vyjasnění námořních nároků podle uvedené úmluvy a platnosti nároku Číny podle tzv. linie devíti čar vytyčující velkou část Jihočínského moře;

H.

vzhledem k tomu, že Filipíny oznámily, že otevřou nové námořní a letecké základny, které umožní rozsáhlý přístup k oblasti Jihočínského moře, a povolí plavidlům USA, Japonska a Vietnamu, aby je využívaly;

I.

vzhledem k tomu, že EU udělila Filipínám v prosinci 2014 status GSP+, čímž se staly Filipíny první zemí sdružení ASEAN, která může těchto preferencí využívat; vzhledem k tomu, že Filipíny díky tomu mohou do EU bezcelně vyvážet 66 % všech svých výrobků, včetně zpracovaného ovoce, kokosového oleje, obuvi, ryb a textilu;

J.

vzhledem k tomu, že Filipíny tvoří tisíce ostrovů, což je uspořádání, které přináší problémy z hlediska vnitrostátního propojení, infrastruktury a obchodu;

K.

vzhledem k tomu, že EU patří mezi hlavní zahraniční investory a obchodní partnery Filipín;

L.

vzhledem k tomu, že EU je čtvrtým největším obchodním partnerem Filipín a jejich čtvrtým největším vývozním trhem, neboť představuje 11,56 procent celkového filipínského vývozu;

M.

vzhledem k tomu, že Filipíny nedávno vyjádřily svůj zájem o vstup do transtichomořského partnerství a v současné době vedou s USA konzultace o přistoupení k dohodě;

N.

vzhledem k tomu, že EU více než zdvojnásobila finanční zdroje určené na rozvojovou spolupráci s Filipínami pro období 2014–2020 a rovněž poskytuje značnou humanitární a krizovou pomoc obětem tropických bouří;

O.

vzhledem k tomu, že Filipíny jsou třetí nejohroženější rozvojovou zemí v souvislosti se změnou klimatu, což nepříznivě ovlivní zemědělství a mořské zdroje země;

P.

vzhledem k tomu, že ničivé důsledky tajfunu Haiyan, při němž zahynulo v roce 2013 odhadem 6 000 lidí, nadále negativně ovlivňují hospodářství a značně zhoršily již tak nedostatečné zabezpečení potravinami, přičemž podle odhadů OSN uvrhly do chudoby další milion lidí;

1.

vítá uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci s Filipínami;

2.

domnívá se, že by EU měla Filipíny i nadále finančně podporovat, poskytovat jim pomoc při budování kapacit v zájmu zmírnění chudoby, sociálního začleňování, dodržování lidských práv a právního státu, prosazování míru, národního usmíření, bezpečnosti a reformy soudnictví a rovněž pomoci této zemi, pokud jde o připravenost na katastrofy, obnovu a rekonstrukci, a při uplatňování účinných politik zaměřených na boj proti změně klimatu;

3.

vybízí filipínskou vládu, aby i nadále podporovala další pokrok v odstraňování korupce a prosazování lidských práv;

4.

oceňuje, že se Filipíny od roku 2001 zapojily do mezinárodní koalice boje proti terorismu; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že se nadále objevují zprávy o závažném porušování lidských práv filipínskou armádou při provádění protipovstaleckých opatření, zejména ze strany polovojenských jednotek;

5.

připomíná, že skupina Abú Sajjáf je obviněna z provádění nejhorších teroristických činů spáchaných na Filipínách, včetně smrtících bombových útoků, například útoku na trajekt v Manile v roce 2004, při němž bylo zabito více než 100 osob;

6.

zdůrazňuje, že rostou obavy nad tím, že ISIS získá převahu nad spřízněnými skupinami v jihovýchodní Asii, neboť šíří propagandu v místních jazycích a některé extremistické skupiny v této oblasti mu již přísahaly věrnost;

7.

vítá závazky filipínské vlády a zdůrazňuje, že je důležité dospět pro Mindanao k mírovému procesu, který bude co nejinkluzivnější; bere na vědomí příspěvek mezinárodní kontaktní skupiny k dohodám o Mindanau; hluboce lituje skutečnosti, že filipínský parlament mírovou dohodu o Mindanau nepřijal; vyzývá k pokračování v mírových jednáních a k přijetí základního zákona o Bangsamoru ve filipínském parlamentu;

8.

odsuzuje masakr křesťanských rolníků, který spáchali dne 24. prosince 2015 separatističtí povstalci na ostrově Mindanao; vítá iniciativu filipínské nevládní organizace PeaceTech zkontaktovat přes Skype křesťanské a muslimské školáky, a podpořit tak styky mezi oběma komunitami;

9.

vyzývá filipínskou vládu, aby budovala kapacity na systematický sběr údajů o obchodování s lidmi, a vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly vládu a zejména Radu pro spolupráci mezi agenturami v oblasti boje proti obchodování s lidmi ve snaze zlepšit pomoc a podporu obětem, zavést účinná opatření pro prosazování práva a zlepšit legální možnosti migrace za účelem práce a důstojné zacházení s filipínskými migranty ve třetích zemích;

10.

vyzývá EU a její členské státy, aby se společně s Filipínami zapojily do výměny zpravodajských informací, aby spolupracovaly a poskytovaly podporu při budování vládních kapacit v rámci mezinárodního boje proti terorismu a extrémismu v souvislosti s dodržováním základních práv a zásad právního státu;

11.

konstatuje, že Filipíny mají strategickou polohu v blízkosti hlavních mezinárodních dopravních námořních a leteckých tras v Jihočínském moři;

12.

opětovně vyjadřuje své vážné znepokojení nad napětím v Jihočínském moři; považuje za politováníhodné, že v rozporu s Deklarací o chování z roku 2002 si několik stran nárokuje území ve sporných vodách; je zvláště znepokojen velkou intenzitou aktivit Číny v této oblasti, mezi něž patří budování vojenských zařízení, přístavů a alespoň jedné startovací a přistávací dráhy; naléhavě vyzývá všechny strany ve sporné oblasti, aby se zdržely veškerých jednostranných a provokativních akcí a usilovaly o mírové vyřešení sporů na základě mezinárodního práva, zejména podle Úmluvy OSN o mořském právu, a to prostřednictvím nestranné mezinárodní mediace a arbitráže; naléhavě vyzývá všechny strany, aby uznaly jurisdikci Úmluvy OSN o mořském právu a rozhodčího soudu, a vyzývá je, aby respektovaly případná rozhodnutí přijatá na základě Úmluvy OSN o mořském právu; podporuje všechny kroky, které umožní, aby se Jihočínské moře stalo „mořem míru a spolupráce“; podporuje rovněž veškeré úsilí stran o dosažení dohody o kodexu chování pro mírové využívání příslušných mořských oblastí včetně vytvoření bezpečných obchodních cest a vybízí k opatřením na prohlubování vzájemné důvěry; je přesvědčen, že by se EU měla zapojit do dvoustranné a mnohostranné spolupráce, aby mohla účinně přispět k bezpečnosti v tomto regionu;

13.

vítá dohodu uzavřenou mezi Filipínami a Indonésií v květnu 2014, která vyjasnila spornou námořní hranici v Mindanajském a Celebeském moři;

14.

vyzývá Filipíny jako jednu ze zemí, kterým EU přiznala status GSP+, aby zajistily účinné provádění všech klíčových mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, životním prostředí a řádné správě, jak jsou uvedeny v příloze VIII nařízení (EU) č. 978/2012; uznává, že Filipíny posílily své právní předpisy v oblasti lidských práv; vyzývá Filipíny, aby nadále posilňovaly podporu lidských práv, včetně zveřejnění národního akčního plánu v oblasti lidských práv, stejně jako podporu v oblasti odstraňováním korupce; vyjadřuje znepokojení, zejména pokud jde o represe, jimž jsou vystaveni aktivisté, kteří se pokojně zasazují za ochranu půdy svých předků před dopadem těžby a odlesňování; připomíná, že v rámci GSP+ budou muset příjemci prokázat, že plní své povinnosti v oblasti lidských a pracovních práv, environmentálních norem a norem v oblasti správy;

15.

bere na vědomí, že Filipínám byl přiznán status GSP+, zejména díky ratifikaci všech sedmi úmluv o lidských právech OSN, které jsou pro systém GSP+ Evropské unie důležité; zdůrazňuje, že je ještě potřeba vykonat mnoho práce při jejich provádění; uznává dosavadní kroky vlády a dosažený pozitivní pokrok;

16.

vybízí Filipíny, aby pokračovaly ve zlepšování investičního prostředí, včetně prostředí pro přímé zahraniční investice, zvyšováním transparentnosti a zlepšováním řádné správy pomocí provádění hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalším rozvojem infrastruktury, a to i prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru tam, kde je to vhodné; vyjadřuje znepokojení nad dopady změny klimatu na Filipíny;

17.

vybízí vládu, aby investovala do nových technologií a internetu s cílem podpořit kulturní výměnu a obchod mezi ostrovy, jež tvoří Filipíny;

18.

vítá dohodu ze dne 22. prosince 2015 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Filipínami; považuje za náležité, aby Komise a filipínské orgány zajistily vysoké standardy v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí; zdůrazňuje, že taková dohoda o volném obchodu by měla sloužit jako stavební kámen k meziregionální dohodě mezi EU a sdružením ASEAN o obchodu a investicích, o níž by se mohlo začít jednat souběžně;

19.

bere na vědomí, že v EU žije 800 000 Filipínců a že filipínští námořníci pracující na plavidlech registrovaných v EU převádějí ročně na Filipíny prostředky, jejichž objem činí 3 miliardy EUR; domnívá se, že by EU měla dále rozvíjet vzájemné výměny studentů, akademických pracovníků, vědců a výměnu v oblasti kultury;

20.

vzhledem k tomu, že většinu posádek plavidel mnoha zemí neplujících pod vlajkou Společenství vplouvajících do evropských přístavů tvoří Filipínci a že mnozí z těchto námořníků žijí v tvrdých a nelidských pracovních podmínkách, vyzývá členské státy, aby nepovolovaly vplutí těchto plavidel do evropských přístavů, jsou-li pracovní podmínky na palubě v rozporu s pracovními právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie; žádá také plavidla neplující pod vlajkou Společenství, aby zajistila, aby pracovní podmínky posádek byly v souladu s mezinárodními právními předpisy a pravidly stanovenými Mezinárodní organizací práce (MOP) a Mezinárodní námořní organizací (IMO);

21.

vyzývá k pravidelným výměnám mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem, aby měl Parlament možnost sledovat provádění rámcové dohody a dosahování jejích cílů;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Filipínské republiky.