{SEC(2011)1130 final}

{SEC(2011)1131 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Obecné souvislosti

Ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“[1] Komise zdůraznila, že je nutné účinně řešit řadu výzev, které představují závažnou hrozbu pro sociální soudržnost a konkurenceschopnost. Těmito naléhavými výzvami jsou zejména: nedostatky v úrovni kvalifikace, slabé výkony v aktivní politice na trhu práce a na poli vzdělávacích systémů, sociální vyloučení marginalizovaných skupin a nízká mobilita pracovních sil.

V této souvislosti se uznává potřeba poskytnout během trvání víceletého finančního rámce 2014–2020 zvláštní jednorázovou podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku rozsáhlých strukturálních změn způsobených zvyšující se globalizací výroby a obchodu. Stejně jako v programovém období 2007–2013 by tato zvláštní podpora měla být poskytována prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“), jednoho ze stávajících zvláštních nástrojů, jehož použití nemá vliv na stropy výdajů víceletého finančního rámce.

Ve stejném sdělení Komise uvedla, že Unie by pomocí EFG také mohla poskytovat podporu v případě rozsáhlého propouštění v důsledku vážného narušení místního, regionálního či národního hospodářství vyvolaného neočekávanou krizí. Oblast působnosti EFG bude dále rozšířena na poskytování přechodné podpory zemědělcům s cílem usnadnit jejich přizpůsobení nové tržní situaci vyplývající ze skutečnosti, že Unie uzavřela obchodní dohody týkající se zemědělských produktů.

· Odůvodnění a cíle návrhu

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl nejprve zřízen na dobu trvání programového období 2007–2013 nařízením (ES) č. 1927/2006[2] s cílem poskytnout Unii nástroj, jímž by projevila solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací v případě, že tato propouštění mají značný negativní dopad na regionální nebo místní ekonomiky, a poskytla jim podporu. Spolufinancováním aktivních opatření politiky trhu práce se EFG snaží usnadnit opětovné začlenění pracovníků v oblastech, odvětvích, na územích nebo na pracovních trzích, které utrpěly otřes v souvislosti s vážným narušením hospodářství.

Vzhledem k rozsahu a rychlosti vývoje finanční a hospodářské krize v roce 2008 Komise v Plánu evropské hospodářské obnovy[3] naplánovala revizi nařízení (ES) č. 1927/2006. Kromě některých trvalých změn na základě prvních let provádění EFG bylo hlavním cílem tohoto přezkumu[4] rozšířit s platností ode dne 1. května 2009 do 30. prosince 2011 oblast působnosti EFG s cílem umožnit prokázat solidaritu Unie a poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímém důsledku finanční a hospodářské krize, a zvýšit míru spolufinancování z 50 % na 65 %, čímž se sníží zátěž pro členské státy. Komise s přihlédnutím k současné hospodářské situaci a k potřebě fiskální konsolidace navrhla[5] prodloužit dočasnou krizovou odchylku do 31. prosince 2013, tj. do konce období provádění nařízení (ES) č. 1927/2006.

Hlavním cílem tohoto návrhu je zajistit, aby EFG nadále fungoval v příštím programovém období v souladu se základními zásadami stanovenými ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, který rozšířil oblast působnosti EFG i na zemědělce.

V souladu s hlavním cílem nařízení (ES) č. 1927/2006 má návrh projevit solidaritu na úrovni Unie s propuštěnými pracovníky postiženými výjimečnými okolnostmi a poskytnout podporu při jejich rychlém znovuzačlenění do zaměstnání v souladu s cíli strategie Evropa 2020.

Konkrétně bude EFG poskytovat podporu v případech, kdy pracovníci byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu v souladu s původní oblastí působnosti EFG, jak je stanoveno v článku 1 nařízení (ES) č. 1927/2006. EFG bude rovněž moci být použit v případě neočekávané krize, jež povede k vážnému narušení místního, regionálního nebo národního hospodářství. Touto neočekávanou krizí by mohla být například významná recese u důležitých obchodních partnerů, zhroucení finančního systému srovnatelné s tím, k němuž došlo v roce 2008, vážné problémy se zásobováním energií nebo primárními komoditami, přírodní katastrofa atd. EFG bude rovněž k dispozici, aby pomáhal zemědělcům přizpůsobit se nové tržní situaci, která vznikla jako následek obchodní dohody uzavřené Unií, například dohody o zemědělských produktech. Příklady takových možných budoucích obchodních dohod jsou dohody vyjednávané se zeměmi unie Mercosur nebo v kontextu Světové obchodní organizace v rámci rozvojového programu z Dohá.

Aby bylo zajištěno, že EFG zůstane platným nástrojem na evropské úrovni, je možné uplatnit žádost o podporu pracovníků prostřednictvím EFG, jakmile počet propuštěných zaměstnanců dosáhne minimální prahové hodnoty. Zkušenosti s fungováním nařízení (ES) č. 1927/2006 ukázaly, že prahová hodnota 500 propuštěných zaměstnanců během daného referenčního období je přijatelná, zejména s ohledem na možnost podat žádosti pro nižší počet propuštěných zaměstnanců na malých pracovních trzích nebo za mimořádných okolností.

V zemědělském odvětví by použití EFG probíhalo na jiném základě. Informace ex ante o odvětvích a/nebo produktech, které pravděpodobně budou postiženy zvýšením dovozu v přímém důsledku uzavření obchodních dohod, budou k dispozici v analýze provedené útvary Komise pro obchodní jednání. Poté, co bude obchodní dohoda parafována, útvary Komise dále prověří odvětví nebo produkty, u nichž se očekává podstatné zvýšení dovozu do Unie a výrazný pokles cen, a posoudí pravděpodobný dopad na příjmy v příslušných odvětvích. Na tomto základě by Komise určila zemědělská odvětví nebo produkty a tam, kde je to na místě, i regiony, které jsou způsobilé pro možnou podporu z EFG. Členské státy by měly možnost předložit žádosti o příspěvek z EFG, pokud budou moci prokázat, že ve způsobilých odvětvích dochází k významným obchodním ztrátám, že jsou postiženi zemědělci působící v těchto odvětvích a že určily dotčené zemědělce a zaměřily na ně pomoc.

S cílem zajistit, aby byla podpora z EFG dostupná pracovníkům nezávisle na jejich pracovní smlouvě nebo pracovním poměru, je rozsah pojmu „pracovník“ rozšířen tak, aby zahrnoval nejen pracovníky s pracovní smlouvou na dobu neurčitou jako v nařízení (ES) č. 1927/2006, ale také pracovníky se smlouvami na dobu určitou, pracovníky dočasně najímané přes agentury a vlastníky-vedoucí pracovníky mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné (včetně zemědělců).

Protože je přístup k podpoře z EFG podmíněn tím, že zaměstnanci musí být propuštěni, nebo u zemědělců tím, že upravují tu část své činnosti, jež byla postižena příslušnou obchodní dohodou, obsahuje návrh zvláštní ustanovení o tom, jakým způsobem by se mělo propouštění zohledňovat pro každého zaměstnance.

Účelem EFG je přispívat k cílům strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a zaměstnanosti. Proto se zaměřuje na aktivní opatření na trhu práce usilující o rychlý opětovný návrat propuštěných pracovníků do stálého zaměstnání. Tento návrh stanoví, stejně jako nařízení (ES) č. 1927/2006, finanční příspěvek z EFG určený na soubor aktivních opatření na trhu práce. Nemůže přispívat na financování pasivních opatření, neboť taková opatření nejsou slučitelná s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a zaměstnanosti. Příspěvky mohou být zahrnuty, jen pokud jsou zamýšleny jako pobídky pro usnadnění účasti propuštěných pracovníků na aktivních opatřeních politiky trhu práce. Aby se zajistila rozumná rovnováha mezi skutečně aktivními opatřeními politiky trhu práce a „aktivovanými“ příspěvky, je podíl příspěvků v koordinovaném souboru aktivních opatření na trhu práce omezený.

V případě zemědělců, včetně všech členů domácnosti činných v daném hospodářství, by se opatření zaměřovala na získání odpovídajícího vzdělání a dovedností a využívání poradenských služeb, díky nimž budou moci upravit své činnosti, včetně uskutečňování nových činností, v rámci a/nebo mimo zemědělství, a které pomohou v omezené míře podpořit počáteční investice do změny nebo úpravy činností, aby se mohli stát strukturálně více konkurenceschopnými a aby si dokázali zajistit živobytí. Podpora by také mohla být věnována činnostem v oblasti spolupráce s cílem vytvářet nové tržní možnosti, zejména pro drobné zemědělce.

EFG je situován mimo víceletý finanční rámec vzhledem k nepředvídatelné a naléhavé povaze okolností, které opravňují jeho použití. Jeho účinnost nicméně byla negativně ovlivněna délkou a procesními požadavky rozhodovacího procesu. Co největší zkrácení časové prodlevy mezi datem podání žádosti o podporu z EFG a datem platby a zjednodušení postupů by mělo být záležitostí společného zájmu všech stran zúčastněných v procesu poskytování prostředků z EFG: členské státy by měly usilovat o předložení úplné žádosti co nejdříve, jakmile budou splněna příslušná kritéria. Komise by měla brzy po předložení úplné žádosti provést vyhodnocení a vyvodit závěry, co se týče způsobilosti, a rozpočtový orgán by měl rychle přijmout rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG. S cílem pokrýt potřeby, které vznikají na začátku roku, bude Komise v rámci ročního rozpočtového procesu i nadále navrhovat minimální částku v položkách plateb pro příslušnou rozpočtovou linii.

Vzhledem k nepředvídatelné povaze potřeb, které vzniknou v souvislosti s podporou z fondu, je nezbytné vyhradit část maximální roční částky na žádosti, které získají finanční příspěvky po 1. září každého roku. Pokud potřeby podpory z fondu překročí částku, která zůstává k dispozici, bude se v návrzích Komise odrážet poměr stanovený pro podporu zemědělství během trvání víceletého finančního rámce.

Pomoc z EFG bude doplňovat úsilí členských států na celostátní, regionální a místní úrovni. Z důvodu řádného finančního řízení nemůže EFG nahradit opatření, na něž se již vztahují fondy a programy EU zahrnuté ve víceletém finančním rámci . Finanční příspěvek z EFG nemůže ani nahradit opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné propouštějící podniky.

Rozpočtový proces v návrhu vyplývá přímo z bodu 13 předlohy interinstitucionální dohody[6]. Kdykoli to bude možné, proces bude zkrácen a zefektivněn.

S ohledem na skutečnost, že se opatření spolufinancovaná prostřednictvím EFG provádějí formou sdíleného řízení s členskými státy, bude platební mechanismus pro finanční příspěvky i nadále v souladu s mechanismy, které se používají pro tento způsob řízení rozpočtu Unie. Současně by měly způsoby financování odrážet rozsah činností, které mají provést členské státy, jak je navrženo v jejich žádostech.

Míra spolufinancování bude upravena, s 50% příspěvkem na náklady balíku a na jeho provádění jako norma a s možností tuto sazbu zvýšit na 65 % v případě žádostí předložených těmi členskými státy, na jejichž území je alespoň jeden region na úrovni NUTS II způsobilý v rámci cíle strukturálních fondů „Konvergence“. Účelem této úpravy je zajistit, aby vyjádření solidarity Unie s pracovníky v těchto členských státech a regionech nebrzdil nedostatek zdrojů na spolufinancování ze strany členského státu, což dosvědčují vyšší sazby spolufinancování stanovené v rámci strukturálních fondů. Komise ve svém posouzení takových žádostí rozhodne, zda je vyšší sazba spolufinancování v konkrétním případě navrhovaném členským státem opodstatněná.

Jednou z klíčových myšlenek na období 2014–2020 je myšlenka, že výdaje na úrovni Unie by měly být zaměřeny na výsledky, čímž by se zajistilo, aby díky realizaci a dopadu výdajů pokročilo provádění strategie Evropa 2020 a dosažení jejích cílů. Pro výdaje související s EFG se ve víceletém finančním rámci stanoví cíl, že alespoň 50 % pracovníků podporovaných prostřednictvím EFG by mělo po 12 měsících nalézt nové a stálé zaměstnání. Aby Komise mohla sledovat, zda členské státy úspěšně usilují o plnění tohoto cíle, předloží členské státy průběžnou zprávu o využívání podpory z EFG po 15 měsících. Ve stejném přístupu zaměřeném na výsledky návrh stanoví, že členské státy mohou po schválení Komisí změnit plánovaná aktivní opatření politiky trhu práce, pokud se v průběhu období provádění v délce 24 měsíců jiná opatření stanou důležitější a slibnější k dosažení vyšší míry znovuzačlenění do zaměstnání.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Jak je uvedeno ve sdělení[7] o víceletém finančním rámci, strukturální fondy, zahrnující Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), budou poskytovat finanční prostředky pro strukturální akce zaměřené na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Tyto prostředky budou zaměřeny na klíčové priority strategie Evropa 2020, jako je podpora zaměstnanosti, investice do dovedností, vzdělání a celoživotního učení, sociální začleňování a boj proti chudobě, jakož i na posílení institucionální kapacity a účinné veřejné správy. ESF i EFRR sestávají z víceletých programů na podporu strategických, dlouhodobých cílů, zejména předvídání a řízení změn a restrukturalizace. EFG je oproti tomu zřízen za účelem poskytování pomoci za mimořádných okolností a mimo rámec víceletého plánování.

Jak je uvedeno ve stejném sdělení, společná zemědělská politika (SZP) si zachová svou stávající strukturu dvou pilířů a bude i nadále poskytovat přímou podporu zemědělcům a podporovat tržní opatření zcela financovaná z rozpočtu Unie. Bude také nadále vytvářet zvláštní veřejné statky v oblasti životního prostředí, zlepšovat konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat diverzifikaci hospodářské činnosti a kvalitu života ve venkovských oblastech v rámci druhého pilíře, a zejména v rámci podpory poskytované prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Podobně jako strukturální fondy tvoří i EZFRV víceleté programy na podporu strategických, dlouhodobých cílů.

Na druhé straně EFG je zřízen s cílem projevovat solidaritu ze strany Evropské unie prostřednictvím časově omezené podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni, a zemědělcům, kteří museli změnit nebo upravit svou předchozí zemědělskou činnost, a to za výjimečných okolností a mimo obvyklou praxi víceletého plánování.

S cílem podpořit účinné využívání nástrojů hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie bude výběr nástroje založen na posouzení, zda je propouštění způsobeno strukturálními faktory, nebo dočasným zhoršením stavu zaměstnanosti zapříčiněným faktory definovanými v nařízení.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

EFG přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020, která by měla Unii umožnit, aby z krize vyšla silnější a aby nasměrovala své hospodářství k inteligentnímu, a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění doprovázenému vysokou úrovní zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Ve svém sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[8] Komise zdůrazňuje úlohu EFG v rámci stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro éru globalizace“, a to zejména s ohledem na rychlý přesun dovedností do odvětví a trhů, které se rychle rozvíjejí.

· Dopad na základní práva

Návrh nemá žádný dopad na základní práva.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Konaly se dvě konference zúčastněných stran s cílem projednat budoucnost EFG, a to ve dnech 25.–26. ledna 2011[9] a 8. března 2011[10] .

Na základě dotazů[11] položených odborníkům z členských států ohledně budoucnosti EFG prostřednictvím dvou dotazníků, jež jim byly zaslány dne 26. srpna 2010 a 12. října 2010, a evropským organizacím sociálních partnerů prostřednictvím dotazníku, který jim byl zaslán dne 2. února 2011, byly shromážděny důkazy o přijetí EFG. Odpovědělo 25 členských států; organizací sociálních partnerů odpovědělo poměrně málo, účastnily se však aktivně konferencí. Odborníci z členských států byli dále konzultováni na setkání odborníků v Portu ve dnech 29. až 30. září 2010[12] a v Bruselu dne 9. března 2011[13]. Hlavním výsledkem těchto konzultací byla široká podpora nástroje pro rychlou pomoc v krizi v případě rozsáhlého propouštění. Všichni však ostře kritizovali složitost postupu a pomalost stávajícího rozhodovacího procesu.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

· Posouzení dopadů

Posouzení dopadů EFG je zahrnuto do posouzení dopadů[14] finančních nástrojů Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, kterými jsou Evropský sociální fond (ESF), EFG, program PROGRESS, síť EURES a nástroj mikrofinancování PROGRESS.

Při posouzení dopadů se zvažovaly tři možnosti EFG:

– Možnost 1 – Žádná změna politiky, tj. EFG bude i nadále fungovat bez vlastního rozpočtu. V návaznosti na každou žádost musí rozpočtový orgán přijmout rozhodnutí, zda si daná konkrétní situace zasluhuje podporu. Hlavní nevýhodou je dlouhá prodleva zapříčiněná správními postupy v souvislosti s rozhodovacím procesem. Hlavní výhody představují pružnost nástroje, zejména vezmeme-li v úvahu značně nepředvídatelnou povahu výdajů; povědomí, které vytváří v Evropském parlamentu, pokud jde o hromadné propouštění, značná viditelnost každé žádosti, jakož i podstatné zviditelnění samotného EFG.

– Možnost 2 – Začlenění aktivit EFG do ESF. Hlavní nevýhody představují potřeba jasného rozpočtového přídělu během programového období navzdory „neplánovatelné“ povaze hromadného propouštění, případný konflikt s kritérii celkového přidělení prostředků užívanými v politice soudržnosti a snížení politické viditelnosti podpory ze strany Unie, protože by nebyl zapojen rozpočtový orgán. Hlavními výhodami této možnosti jsou větší soudržnost a doplňkovost s ESF, zkrácení rozhodovacího procesu a zjednodušení a zefektivnění žádostí o příspěvek z EFG, jelikož EFG by mohl využívat struktury, postupy, systémy řízení a kontroly ESF, jakož i zjednodušení ESF v oblastech, jako jsou způsobilé náklady.

– Možnost 3 – EFG jako samostatný fond s vlastním rozpočtovým přídělem. Hlavní nevýhody představují ztráta rozpočtové flexibility, protože by byla vyčleněna pevná částka pro proměnné výdaje, mechanismus poskytování pomoci (negativní dopad na mechanismus poskytování pomoci ve srovnání s možností 2, jelikož EFG by nevyužíval struktury, postupy a zjednodušení ESF) a rovněž riziko určitého překrývání s ESF. Hlavní výhodou je vysoký stupeň viditelnosti evropské solidarity.

Posouzení ukázalo, že pokud jde o rychlost poskytování pomoci z EFG, jsou výhodnější možnosti 2 a 3. Tyto možnosti však představují vyšší riziko snížení účinnosti z důvodu nevyužívání přidělených zdrojů. Zapojení tvůrců politik do možnosti 1 zajišťuje nejvyšší úroveň veřejného úsilí Unie o dobré životní podmínky propuštěných pracovníků. Proto je upřednostňována možnost 1, neboť nabízí nezbytnou flexibilitu umožňující účinné využívání zdrojů, aniž by to mělo vliv na víceletý finanční rámec. Představuje prostor pro další zjednodušení mechanismu poskytování pomoci, a tudíž možnost zlepšit účinnost pomoci poskytované propuštěným pracovníkům a zemědělcům, kteří byli postiženi globalizací.

Pokud jde o finanční režim, tento návrh je založen na možnosti 1, tj. zvláštním nástroji působícím mimo víceletý finanční rámec. Specifický obsah ustanovení a zejména přizpůsobení pravidel EFG tak, aby se vztahovala na zemědělce, bylo dále posouzeno v hodnocení ex ante doprovázejícím tento návrh.

V hodnocení ex ante[15] se zvažovaly tři možnosti:

– Možnost 1 – Žádná změna politiky, tj. EFG bude i nadále fungovat podle svých současných pravidel pozměněných tzv. „krizovou odchylkou“ a podle souboru způsobilých akcí;

– Možnost 2 – Rozšíření způsobilosti na další obyvatele, tj. EFG bude i nadále fungovat podle svých současných pravidel pozměněných tzv. „krizovou odchylkou“ a podle souhrnu způsobilých akcí jako v možnosti 1, avšak kritéria pro pomoc budou rozšířena na pracovníky dočasně najímané přes agentury a na pracovníky se smlouvami na dobu určitou;

– Možnost 3 – Další rozšíření způsobilosti na další obyvatele a soubor způsobilých akcí, tj. EFG rozšíří možnost 2, přičemž mezi způsobilé obyvatele budou zahrnuti vlastníci-vedoucí pracovníci mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné (včetně zemědělců) a soubor způsobilých akcí bude rozšířen tak, aby byly zohledněny zvláštní požadavky vlastníků-vedoucích pracovníků.

Na základě posouzení výhod a nevýhod tří výše uvedených možností tento návrh rozšiřuje podporu na tu část pracovní síly, které se negativně dotkla globalizace hospodářských činností, náhlá krize nebo obchodní dohody, ať už se jedná o stálého či dočasného zaměstnance, nebo vlastníka-vedoucího pracovníka či osobu samostatně výdělečně činnou.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem návrhu je zajistit, aby EFG nadále fungoval v příštím programovém období v souladu se základními zásadami stanovenými pro víceletý finanční rámec 2014–2020. EFG by měl umožnit Unii projevovat solidaritu na úrovni Unie a poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace obchodu, následkem neočekávané krize nebo v důsledku obchodních dohod s dopadem na zemědělské odvětví.

· Právní základ

Smlouva o fungování Evropské unie, a zejména čl. 175 třetí pododstavec a články 42 a 43 této smlouvy.

Ustanovení čl. 175 odst. 3 umožňuje Evropskému parlamentu a Radě přijímat opatření v souladu s běžným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, ukáží-li se jako nezbytná specifická opatření mimo rámec strukturálních fondů a společné zemědělské politiky a aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie.

Pokud jde konkrétně o ustanovení tohoto nařízení týkající se podpory aktivních zemědělců, lze pomoc z EFG považovat za podporu pro zemědělské činnosti a za opatření přijaté v zájmu realizace konkrétního cíle zemědělské politiky Unie. Proto články 42 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie představují vhodný právní základ pro opatření zaměřená na zemědělce.

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatní, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Unie.

Cíle projevit solidaritu na úrovni Unie za výjimečných okolností s tou částí pracovních sil, které se negativně dotkly globalizace, náhlá krize nebo obchodní dohody, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni všech členských států. Vzhledem ke skutečnosti, že EFG je vyjádřením solidarity na úrovni členských států a mezi nimi, může být tohoto cíle dosaženo lépe na úrovni Unie. Uvolnění finančního příspěvku z EFG bude vyžadovat souhlas obou složek rozpočtového orgánu, což vyjadřuje solidaritu Unie a členských států. Tímto způsobem návrh přispěje k tomu, aby cíl solidarity Unie byl za výjimečných okolností dosažitelnější zejména pro postiženou část pracovní síly a pro občany Unie obecně.

· Zásada proporcionality

V souladu se zásadou proporcionality nepřesahují ustanovení tohoto návrhu rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů. Povinnosti uložené členským státům odrážejí potřebu pomáhat postiženým pracovníkům přizpůsobit se měnícím se okolnostem a k rychlému opětovnému začlenění do zaměstnání. Administrativní zátěž Unie a vnitrostátních orgánů byla omezena na to, co je nezbytné, aby Komise vykonávala svoji odpovědnost za provádění rozpočtu Unie. Vzhledem k tomu, že finanční příspěvek je členskému státu vyplacen podle zásady sdíleného řízení, bude členský stát muset podat zprávu o využití finančního příspěvku.

· Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly vhodné z tohoto důvodu: cíle prokázat solidaritu na úrovni Unie může být dosaženo pouze prostřednictvím přímo použitelného právního nástroje.

4.           DOPAD NA ROZPOČET

EFG je jedním ze zvláštních nástrojů, které nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce, s maximální částkou pro období od ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 3 miliardy EUR, přičemž částka na podporu zemědělství nesmí překročit 2,5 miliardy EUR (v cenách roku 2011).

Jeho fungování se řídí bodem 13 předlohy interinstitucionální dohody[16] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

Nesmí překročit maximální roční částku ve výši 429 milionů EUR.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

2011/0269 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 175, jakož i články 42 a 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[17],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[18],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 Evropská rada souhlasila s návrhem Komise zahájit novou strategii, Evropa 2020. Jednou ze tří priorit strategie Evropa 2020 je růst podporující začlenění, kterého lze dosáhnout posílením úlohy občanů pomocí vysoké úrovně zaměstnanosti, prostřednictvím investic do získávání dovedností, boje proti chudobě a modernizace pracovních trhů, odborné přípravy a systémů sociální ochrany, díky nimž budou moci lidé předvídat a zvládat změny a vybudovat soudržnější společnost.

(2) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci[19] na dobu trvání finančního rámce od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, aby mohla Unie prokázat solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a poskytnout podporu při jejich rychlém znovuzačlenění do zaměstnání. Tento počáteční cíl EFG stále platí.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“[20] uznává úlohu EFG jako pružného fondu, který poskytuje pomoc propuštěným pracovníkům a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat po dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění opětovného profesního začlenění pracovníků propuštěných v oblastech, odvětvích, na územích nebo na pracovních trzích, které utrpěly otřes způsobený vážným narušením hospodářství. Vzhledem ke svému účelu, jímž je poskytnout podporu v naléhavých a neočekávaných situacích, by měl EFG zůstat mimo víceletý finanční rámec.

(4) Působnost nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena v roce 2009 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009[21] v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy tak, aby se vztahovala i na pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Aby mohl být EFG použit v budoucích krizových situacích, mělo by do oblasti jeho působnosti být zahrnuto propouštění v důsledku vážného narušení hospodářství, které je způsobeno neočekávanou krizí srovnatelnou s finanční a hospodářskou krizí, jež postihuje hospodářství od roku 2008.

(5) V souladu se sdělením „Rozpočet – Evropa 2020“ by měla být rozšířena oblast působnosti EFG, aby se usnadnilo přizpůsobení zemědělců nové tržní situaci vyplývající z dohod o mezinárodním obchodu v odvětví zemědělství a vedoucí ke změně nebo k podstatné úpravě zemědělských činností postižených zemědělců, a to s cílem pomoci jim stát se strukturálně více konkurenceschopnými nebo usnadnit jejich přechod k nezemědělským činnostem.

(6) Aby se zachoval evropský rozměr EFG, žádost o podporu by měla být uplatněna, pokud počet propuštěných zaměstnanců dosáhne minimální prahové hodnoty. Na malých pracovních trzích, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, a za výjimečných okolností, mohou být žádosti předkládány při nižším počtu propuštěných zaměstnanců. Pokud jde o zemědělce, Komise by měla vymezit nezbytná kritéria v souvislosti s důsledky každé obchodní dohody.

(7) Propuštění pracovníci by měli mít rovný přístup k EGF nezávisle na typu jejich pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. Pracovníci se smlouvami na dobu určitou a pracovníci dočasně najímaní přes agentury, kteří byli propuštěni, jakož i vlastníci-vedoucí pracovníci mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné, kteří ukončili svou činnost, a zemědělci, kteří mění nebo upraví své činnosti dle nové tržní situace v důsledku obchodních dohod, by proto měli být považováni za propuštěné pracovníky pro účely tohoto nařízení.

(8) Pokud jde o zemědělce, oblast působnosti EFG by měla zahrnovat příjemce postižené dvoustrannými dohodami uzavřenými Unií v souladu s článkem XXIV GATT nebo vícestrannými dohodami uzavřenými v rámci Světové obchodní organizace. To se týká zemědělců, kteří změní nebo upraví své předchozí zemědělské činnosti v období, které začíná po parafování těchto obchodních dohod a končí tři roky po jejich plném provedení.

(9) Finanční příspěvky z EFG by měly být zejména zaměřeny na aktivní opatření na trhu práce, jejichž cílem je rychlé opětovné začleňování propuštěných pracovníků do zaměstnání, a to jak v rámci původního odvětví jejich činnosti, tak mimo ně, včetně zemědělství. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaného souboru individualizovaných služeb by proto mělo být omezeno.

(10) Při vypracování koordinovaného balíku aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispějí k zaměstnatelnosti propuštěných pracovníků. Členské státy by měly usilovat o opětovné zapojení do zaměstnání nebo do nové činnosti u alespoň 50 % dotčených pracovníků do 12 měsíců ode dne podání žádosti.

(11) Aby účinně a rychle podpořily propuštěné pracovníky, měly by členské státy učinit vše pro to, aby předložily úplné žádosti. Poskytování doplňujících informací by mělo být mimořádné a časově omezené.

(12) V souladu se zásadou řádného finančního řízení by finanční příspěvky z EFG neměly nahrazovat podpůrná opatření, která mají k dispozici propuštění pracovníci v rámci strukturálních fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie.

(13) Měla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG a jejích výsledků. Kromě toho k dosažení větší účinnosti komunikace s širokou veřejností a větší součinnosti mezi komunikačními činnostmi prováděnými na základě iniciativy Komise by měly zdroje přidělené na opatření v oblasti komunikace podle tohoto nařízení rovněž přispět ke komunikaci orgánů EU týkající se politických priorit Unie za předpokladu, že souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

(14)             Aby se zajistilo, že vyjádření solidarity Unie s pracovníky nebrzdí nedostatek zdrojů na spolufinancování ze strany členských států, měla by se míra spolufinancování upravit, přičemž maximální podíl příspěvku na náklady balíku a jeho provádění by měl činit 50 % jako norma, s možností zvýšit tuto sazbu až na 65 % v případě žádostí předložených těmi členskými státy, na jejichž území je alespoň jeden region na úrovni NUTS II způsobilý v rámci cíle strukturálních fondů „Konvergence“.

(15) Aby se usnadnilo provádění tohoto nařízení, výdaje by měly být způsobilé buď ode dne, kdy členský stát nese administrativní výdaje pro provádění EFG, nebo ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo, v případě zemědělců, ode dne stanoveného v právním aktu Komise v souladu s čl. 4 odst. 3.

(16) Za účelem pokrytí potřeb vzniklých během posledních měsíců každého roku je nezbytné zajistit, aby k 1. září zůstala k dispozici nejméně jedna čtvrtina maximální roční částky EFG. Finanční příspěvky poskytnuté během zbývající části roku by měly být přidělovány s přihlédnutím k celkové horní hranici stanovené pro podporu zemědělcům ve víceletém finančním rámci.

(17) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne […………..] o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[22] (dále jen „interinstitucionální dohoda“) určuje finanční rámec EFG.

(18) V zájmu propuštěných pracovníků by členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování o EFG, měly vyvinout co největší úsilí ke snížení doby zpracování a zjednodušení postupů.

(19) Aby mohla Komise nepřetržitě monitorovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG, měly by členské státy předkládat průběžné a závěrečné zprávy o provádění EFG.

(20) Členské státy musí zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu opatření, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „finanční nařízení“)[23]. Členské státy by měly odůvodnit způsob použití finančního příspěvku získaného z EFG.

(21) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Cíle

Toto nařízení zřizuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na období víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Cílem EFG je přispět k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v Unii tím, že jí umožní prokázat solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku obchodních dohod, které se dotýkají zemědělství, nebo nečekané krize, a poskytnout finanční podporu pro jejich rychlé znovuzačlenění do zaměstnání nebo pro změnu či významnou úpravu jejich zemědělských činností.

Cílem opatření, jež využívají finanční příspěvky z fondu podle čl. 2 písm. a) a b), je zajistit, aby minimálně 50 % pracovníků, kteří se účastní těchto opatření, do jednoho roku od data žádosti znovu nalezlo stálé zaměstnání.

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na žádosti členských států o finanční příspěvky poskytované:

(a) pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, jež se projevily zejména značným nárůstem dovozu do Unie, rychlým poklesem podílu Unie na trhu v daném odvětví nebo přemístěním činností do třetích zemí, pokud má toto propouštění pracovníků značný negativní dopad na místní, regionální nebo národní hospodářství;

(b) pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku vážného narušení místního, regionálního či národního hospodářství v důsledku neočekávané krize, za předpokladu, že lze určit prokazatelnou vazbu mezi propouštěním a danou krizí;

(c) pracovníkům, kteří změnili své předchozí zemědělské činnosti nebo je upravili během období začínajícího po parafování obchodní dohody ze strany Unie, která obsahuje opatření s cílem liberalizace trhu pro příslušné zemědělské odvětví, a končícího tři roky po úplném provedení těchto opatření, a za předpokladu, že tato obchodní opatření vedou ke značnému nárůstu dovozu zemědělského produktu nebo produktů do Unie, s nímž je spojen významný pokles cen těchto produktů na úrovni Unie, nebo, je-li to relevantní, na národní či regionální úrovni.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice pracovníka:

(a) „pracovníkem“ se rozumí zaměstnanec s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, jehož pracovní smlouva nebo poměr je v souladu s článkem 4; nebo

(b) „pracovníkem“ se rozumí zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou, jak je definováno ve směrnici Rady 1999/70/ES[24], jehož pracovní smlouva nebo vztah je v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo b) a končí a není obnoven/a ve lhůtě stanovené v uvedeném písmeni článku 4; nebo

(c) „pracovníkem“ se rozumí pracovník dočasně najímaný přes agentury, jak je definováno v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES[25], jehož uživatelem je podnik v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo b) a jehož přidělení uživateli končí a není obnoveno ve lhůtě stanovené v uvedeném písmeni článku 4; nebo

(d) „pracovníkem“ se rozumí vlastník-vedoucí pracovník mikropodniků, malých a středních podniků a osoba samostatně výdělečně činná (včetně zemědělců) a všichni členové domácnosti činní v daném hospodářství, za předpokladu, že, pokud se jedná o zemědělce, již byli zapojeni do výroby postižené příslušnou obchodní dohodou před tím, než byla provedena opatření týkající se konkrétního odvětví.

Článek 4 Kritéria pro pomoc

1. Finanční příspěvek z EFG se poskytne v případě, že nastane některá z podmínek stanovených v čl. 2 písm. a), b) a c), jež zapříčiní:

(a) propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli nebo výrobci, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku;

(b) propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 pracovníků, zejména z malých a středních podniků, působících v jednom hospodářském odvětví definovaném na úrovni NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech definovaných na úrovni NUTS II, nebo ve více než dvou sousedících regionech definovaných na úrovni NUTS II za předpokladu, že ve dvou kombinovaných regionech bylo propuštěno více než 500 zaměstnanců.

2. V případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, řádně odůvodněných žadatelským členským státem, je možné žádost o finanční příspěvek podle tohoto článku přijmout i přesto, že kritéria uvedená v odst. 1 písm. a) nebo b) nejsou zcela splněna, pokud má propuštění značný dopad na zaměstnanost a na místní hospodářství. Členský stát uvede, které z kritérii pro pomoc stanovených v odst. 1 písm. a) a b) není zcela splněno.

3. Pokud jde o zemědělce, jestliže Komise po parafování obchodní dohody a na základě jí dostupných informací, dat a analýz shledá, že podmínky pro podporu v souladu s čl. 2 písm. c) budou pravděpodobně splněny u významného počtu zemědělců, přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 a určí způsobilá odvětví nebo produkty, přičemž tam, kde je to relevantní, vymezí dotčené zeměpisné oblasti, stanoví maximální částku pro potenciální podporu na úrovni Unie, referenční období a podmínky způsobilosti pro zemědělce a data způsobilosti pro výdaje; dále stanoví lhůtu pro předkládání žádostí a, je-li to nezbytné, obsah těchto žádostí v souladu s čl. 8 odst. 2.

4. Pokud vlastníci-vedoucí pracovníci mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné změní nebo v případě zemědělců upraví své předchozí činnosti, považují se tyto situace pro účely tohoto nařízení za propouštění.

Článek 5 Stanovení počtu propuštěných pracovníků

Pro stanovení počtu propuštěných pracovníků ve smyslu čl. 4 odst. 1 se za propuštěné pracovníky považují:

(a) pracovníci s pracovní smlouvou na dobu neurčitou nebo pracovníci se smlouvou na dobu určitou, jež je ukončena před uplynutím sjednané doby jejího trvání, ode:

(1) dne jednotlivé výpovědi z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel propouští pracovníka nebo ukončuje jeho pracovní poměr; nebo

(2) dne skutečného skončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby jeho trvání; nebo

(3) dne, kdy zaměstnavatel v souladu s čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 98/59/ES[26] písemně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci plánované hromadné propouštění; v tomto případě žadatelský členský stát poskytne Komisi dodatečné informace o skutečném počtu propuštěných pracovníků v souladu s čl. 4 odst. 1, a to předtím, než Komise dokončí posouzení;

(b) pracovníci zaměstnaní na dobu určitou a pracovníci dočasně najímaní přes agentury,    buď ode:

(1) dne skutečného skončení pracovní smlouvy, nebo

(2) ukončení přidělení uživateli, nebo

(3) dne, kdy se tito pracovníci stávají nezaměstnanými.

(c) U vlastníků-vedoucích pracovníků mikropodniků, malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných (včetně zemědělců) se propuštění počítá buď ode dne ukončení činnosti způsobeného jakoukoli podmínkou stanovenou v článku 2 a vymezeného v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo správními předpisy, nebo ode dne uvedeného Komisí v jejím aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 4 odst. 3.

Členský stát ve své žádosti upřesní pro každý podnik nebo osobu samostatně výdělečně činnou způsob stanovení počtu propuštěných pracovníků.

Článek 6 Způsobilí pracovníci

Žadatelský členský stát může poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG dotčeným pracovníkům, mezi něž mohou patřit:

(a) všichni pracovníci propuštění v souladu s článkem 5, ve lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3,

(b) pracovníci, kteří byli propuštěni před nebo po období stanoveném v čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 v případech, kdy se žádost podle čl. 4 odst. 2 odchyluje od kritérií stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a),

(c) zemědělci, kteří změnili nebo upravili své předchozí zemědělské činnosti v návaznosti na parafování obchodní dohody ze strany Unie uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 4 odst. 3.

Pracovníci uvedení v písmenu b) se považují za způsobilé, pokud byli propuštěni po všeobecném oznámení plánovaného propouštění a lze-li prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, jež vedla k propouštění během referenčního období.

Článek 7 Způsobilá opatření

1. Finanční příspěvek může být poskytnut na aktivní opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného balíku individualizovaných služeb navržených s cílem usnadnit opětovné profesní začlenění propuštěných pracovníků, jimž je určena podpora, do zaměstnání nebo zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo, v případě zemědělců, změnit či upravit jejich předchozí činnosti.. Součástí koordinovaného balíku individualizovaných služeb může být zejména:

(a) pomoc při hledání zaměstnání, poradenství pro volbu povolání, poradenské služby, mentorství, pomoc při outplacementu, podpora podnikání, podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků nebo při změně či úpravě činnosti (včetně investic do hmotných aktiv), spolupráce, odborná příprava a rekvalifikace podle konkrétních potřeb, včetně dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a osvědčení získaných zkušeností;

(b) zvláštní časově omezená opatření, jako jsou příspěvky při hledání zaměstnání, pobídky zaměstnavatelů k přijímání pracovníků, příspěvky na mobilitu, denní příspěvky nebo příspěvky na odbornou přípravu (včetně náhrad pro pečovatele nebo pomocné služby v zemědělském podniku), přičemž všechna jsou omezena na dobu zdokumentovaného aktivního hledání zaměstnání nebo na celoživotní vzdělávání či odbornou přípravu;

(c) opatření zaměřená na povzbuzení zejména znevýhodněných či starších pracovníků, aby zůstali na trhu práce, nebo se na něj vrátili.

Náklady na opatření podle písmene b) nesmí překročit 50 % celkových nákladů na koordinovaný balík individualizovaných služeb uvedených v tomto odstavci.

Náklady na investice do hmotných aktiv na samostatnou výdělečnou činnost a zakládání podniků nebo při změně či úpravě činnosti nesmí překročit 35 000 EUR.

2. Pro finanční příspěvek z EFG nejsou způsobilá tato opatření:

(a) zvláštní časově omezená opatření, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b), která nejsou podmíněna aktivní účastí cílových pracovníků při hledání zaměstnání nebo odborné přípravě;

(b) opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv.

3. Z podnětu žadatelského členského státu lze poskytnout finanční příspěvek na přípravné, řídící, informační, propagační, kontrolní a vykazovací činnosti.

Článek 8 Žádosti

1. Členský stát předloží Komisi úplnou žádost ve lhůtě 12 týdnů ode dne, kdy byla splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 nebo 2, nebo případně před termínem, který stanovila Komise v souladu s čl. 4 odst. 3. Za výjimečných a řádně odůvodněných okolností může žadatelský členský stát žádost doplnit dodatečnými informacemi do šesti měsíců ode dne podání žádosti, přičemž poté Komise žádost vyhodnotí na základě dostupných informací. Komise dokončí posouzení žádosti do dvanácti týdnů ode dne obdržení úplné žádosti nebo (v případě neúplné žádosti) šesti měsíců po datu původní žádosti, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve.

2. Žádost musí obsahovat tyto informace:

(a) odůvodněnou analýzu vztahu mezi propouštěním a velkými změnami ve struktuře světového obchodu nebo vážným narušením místní, regionální nebo národní ekonomiky způsobeným neočekávanou krizí nebo novou situací na zemědělském trhu v členském státě vyplývající z dopadů obchodní dohody parafované Evropskou unií v souladu s článkem XXIV GATT nebo vícestrannou dohodou parafovanou v rámci Světové obchodní organizace, podle čl. 2 písm. c). Tato analýza musí vycházet ze statistických a dalších informací na úrovni nejvhodnější k prokázání splnění kritérií pro pomoc stanovených v článku 4;

(b) posouzení počtu propuštěných zaměstnanců v souladu s článkem 5 a vysvětlení událostí, jež k těmto případům propouštění vedly;

(c) určení případných propouštějících podniků, dodavatelů nebo výrobců, kteří jsou odběrateli daných podniků, odvětví a kategorií pracovníků, jimž je určena podpora;

(d) očekávaný dopad propouštění na místní, regionální a národní hospodářství nebo zaměstnanost;

(e) odhadovaný rozpočet pro každou ze součástí koordinovaného balíku individualizovaných služeb na podporu cílových pracovníků;

(f) data, kdy bylo zahájeno poskytování individualizovaných služeb postiženým pracovníkům a činnosti vztahující se k provádění EFG, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 1 a 3, nebo na něž se jejich zahájení plánuje;

(g) Postupy pro případnou konzultaci se sociálními partnery nebo jinými relevantními organizacemi;

(h) prohlášení o shodě požadované podpory z EFG s procesními a hmotněprávními pravidly Unie pro státní podporu, jakož i prohlášení, že individualizované služby nenahrazují opatření, za která jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

(i) zdroje spolufinancování na vnitrostátní úrovni;

(j) je-li to relevantní, také veškeré další požadavky, které mohou být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 4 odst. 3.

3. Na základě informací uvedených v odstavci 2 a všech dalších informací, které předloží žadatelský členský stát ve lhůtě stanovené v odstavci 1, posoudí Komise na základě konzultace s dotčeným členským státem, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku.

Článek 9 Doplňkovost, soulad a koordinace

1. Podpora propuštěným pracovníkům doplní opatření členských států na celostátní, regionální a místní úrovni.

2. Finanční příspěvek je omezen na to, co je nezbytné k zajištění solidarity a podpory jednotlivým propuštěným pracovníkům. Činnosti podporované EFG jsou v souladu s předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, včetně pravidel pro poskytování státní pomoci.

3. V souladu s jejich příslušnými odpovědnostmi zajistí Komise a žadatelský členský stát koordinaci pomoci z fondů Unie.

4. Žadatelský členský stát zajistí, aby specifická opatření, na něž se vztahuje finanční příspěvek, neobdržela rovněž pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.

Článek 10 Rovnost mužů a žen a nediskriminace

Komise a členské státy zajistí podporu rovnosti mezi ženami a muži a začlenění hlediska rovnosti pohlaví do různých etap provádění finančního příspěvku. Komise a členské státy učiní příslušná opatření k předcházení jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a typu pracovní smlouvy nebo pracovního poměru v přístupu k finančnímu příspěvku a v průběhu provádění jeho různých etap.

Článek 11 Technická pomoc z podnětu Komise

1. EFG může z podnětu Komise v mezích horního limitu 0,5 % z roční maximální částky EFG financovat činnosti zahrnující přípravu, monitorování, sběr dat a vytváření vědomostní základny pro provádění EFG. Může rovněž financovat administrativní a technickou podporu, činnosti v oblasti šíření informací a komunikace, jakož i audit, kontrolu a hodnocení nezbytné k provádění tohoto nařízení.

2. Rozpočtový orgán na základě návrhu Komise poskytne na počátku každého roku částku na technickou pomoc v mezích horního limitu stanoveného v odstavci 1.

3. Úkoly stanovené v odstavci 1 jsou prováděny v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly použitelnými na tento způsob plnění rozpočtu.

4. Technická pomoc Komise zahrnuje poskytování informací a poradenství členským státům při využívání, monitorování a hodnocení EFG. Komise může informace o využívání EFG poskytovat rovněž evropským a vnitrostátním sociálním partnerům.

Článek 12 Informace, komunikace a propagace

1. Žadatelský členský stát poskytuje a zveřejňuje informace týkající se financovaných opatření. Informace jsou určeny pracovníkům, jimž je určena podpora, místním a regionálním orgánům, sociálním partnerům, médiím a široké veřejnosti. Mají zdůraznit úlohu Unie a zajistit zviditelnění příspěvku z EFG.

2. Komise zřídí webové stránky, které budou k dispozici ve všech jazycích Unie a budou poskytovat informace o EFG a pokyny k předkládání žádostí a informace o přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu.

3. Komise provede informační a komunikační činnosti týkající se případů pomoci z EFG a jejích výsledků.

4. Zdroje přidělené na komunikační opatření v rámci tohoto nařízení rovněž přispějí k zahrnutí komunikace orgánů EU týkající se politických priorit Evropské unie za předpokladu, že souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

Článek 13 Stanovení finančního příspěvku

1.           Na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 8 odst. 3 a s ohledem zejména na počet pracovníků, jimž je určena podpora, Komise co nejdříve vyhodnotí navržená opatření a odhadované náklady a navrhne výši případného finančního příspěvku, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Tato částka nesmí přesáhnout 50 % celkové výše odhadovaných nákladů uvedených v čl. 8 odst. 2 písm. e) nebo 65 % těchto nákladů v případě žádostí předložených členským státem, na jehož území je alespoň jeden region na úrovni NUTS II způsobilý v rámci cíle strukturálních fondů „Konvergence“. Komise ve svém hodnocení takových případů rozhodne, zda je 65% míra spolufinancování odůvodněná.

2.           Pokud na základě hodnocení provedeného v souladu s čl. 8 odst. 3 dospěje Komise k závěru, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku podle tohoto nařízení, zahájí okamžitě řízení stanovené v článku 15.

3.           Pokud na základě hodnocení provedeného v souladu s čl. 8 odst. 3 dospěje Komise k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku splněny nejsou, oznámí tuto skutečnost co nejdříve žadatelskému členskému státu.

Článek 14 Způsobilost výdajů

Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí finančního příspěvku od dnů stanovených v čl. 8 odst. 2 písm. h), kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby pracovníkům, kterým je pomoc určena, nebo kdy zahájí administrativní výdaje na provádění EFG v souladu s čl. 7 odst. 1 a 3. V případě zemědělců jsou výdaje způsobilé pro příspěvek ode dne stanoveného v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 4 odst. 3.

Článek 15 Rozpočtový proces

1.           Podmínky pro EFG jsou v souladu s ustanoveními bodu 13 interinstitucionální dohody.

2.           Prostředky týkající se EFG jsou zařazeny do souhrnného rozpočtu Evropské unie na prozatímním základě.

3.           Pokud Komise dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky pro uvolnění prostředků z EFG, předloží návrh na jejich použití. Rozhodnutí použít EFG přijmou společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament rozhoduje většinou hlasů svých členů a třemi pětinami odevzdaných hlasů.

Současně s předložením návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG předloží Komise oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod do příslušných rozpočtových linií. V případě neshody budou zahájeny třístranné rozhovory.

Převody související s EFG se provádějí v souladu s finančním nařízením.

4.           Společně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijme Komise rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, a to prostřednictvím prováděcího aktu, který vstoupí v platnost dnem, kdy rozpočtový orgán přijme rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.

5.           Návrh uvedený v odstavci 3 obsahuje tyto prvky:

(a) posouzení provedené v souladu s čl. 8 odst. 3 společně se shrnutím informací, na nichž je uvedené posouzení založeno;

(b) důkazy, že podmínky stanovené v článcích 4 a 9 jsou splněny; a dále

(c) důvody ospravedlňující navrhované částky.

6.           Ke dni 1. září každého roku nejméně jedna čtvrtina z nejvyšší roční částky EFG zůstane k dispozici, aby bylo možné pokrýt potřeby na konci roku.

Článek 16 Vyplacení a použití finančního příspěvku

1. Po vstupu v platnost rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku v souladu s čl. 15 odst. 4 vyplatí Komise členskému státu finanční příspěvek ve formě předběžného financování ve výši nejméně 50 % finančního příspěvku Unie členskému státu, a to v zásadě do patnácti dnů, přičemž v případě potřeby proběhne následně vyplacení formou průběžných a konečných plateb. Předběžné financování se vyúčtuje při ukončení poskytování finančního příspěvku v souladu s čl. 18 odst. 3.

2. Tento finanční příspěvek bude prováděn v rámci sdíleného řízení mezi členskými státy a Komisí v souladu s finančním nařízením.

3. Podrobné podmínky financování, zejména míru předběžného financování a způsoby průběžných a konečných plateb, stanoví Komise v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku uvedeném v čl. 15 odst. 4.

Průběžné platby se provádějí s cílem uhradit výdaje vzniklé členským státům při provádění způsobilých opatření, za podmínky, že Komisi bude předložen výkaz výdajů podepsaný zástupcem akreditovaného veřejného subjektu podle článku 21.

4. Členský stát provede způsobilé akce stanovené v článku 6 co nejdříve, avšak ne později než 24 měsíců od data žádosti, v souladu s čl. 8 odst. 1.

5. Při provádění opatření zahrnutých v balíku individualizovaných služeb může členský stát předložit Komisi návrh na změnu zahrnutých opatření přidáním dalších způsobilých opatření uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a c), za předpokladu, že tyto změny jsou řádně odůvodněné a celkově není překročena výše finančního příspěvku podle odstavce 1. Komise zhodnotí navrhované změny a v případě souhlasu uvědomí členský stát.

6. Výdaje podle čl. 7 odst. 3 jsou způsobilé do uplynutí lhůty pro předložení zprávy.

Článek 17 Používání eura

Veškeré částky v žádostech, rozhodnutích o poskytnutí finančních příspěvků a zprávách v rámci tohoto nařízení, jakož i v jakýchkoli jiných souvisejících dokumentech se vyjadřují v eurech.

Článek 18 Průběžná a závěrečná zpráva a ukončení pomoci

1. Nejpozději 15 měsíců po datu žádosti podle čl. 8 odst. 1 nebo k datu stanovenému v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s čl. 4 odst. 3 předloží členský stát Komisi průběžnou zprávu o provádění finančního příspěvku obsahující informace o financování, časovém rozvrhu a typech činností, které již byly vykonány, a míře opětovného začlenění do zaměstnání nebo do nových činností dosažené 12 měsíců po datu žádosti.

Prozatímní zpráva kromě toho obsahuje následující informace:

(a) popis koordinovaného balíku individualizovaných služeb a souvisejících nákladů, včetně toho, jak doplňují opatření financovaná jinými vnitrostátními fondy nebo fondy Unie, jakož i informace o činnostech, které jsou povinné pro dotyčné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

(b) popis opatření přijatých a plánovaných vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány, fondy Unie, sociálními partnery a podniky, včetně odhadu, jak přispívají k začlenění pracovníků do zaměstnání nebo k nové činnosti.

2. Nejpozději šest měsíců po uplynutí lhůty uvedené v čl. 16 odst. 4 předloží členský stát Komisi závěrečnou zprávu o provádění finančního příspěvku, včetně informací o druhu činností a hlavních výsledcích, charakteristikách cílových pracovníků a jejich postavení v zaměstnání společně s výkazem obsahujícím odůvodnění výdajů a, je-li to možné, údaje o vzájemné doplňkovosti daných opatření s opatřeními financovanými prostřednictvím ESF.

3. Komise nejpozději šest měsíců poté, co obdržela veškeré informace požadované podle odstavce 2, ukončí poskytování finančního příspěvku určením konečné částky finančního příspěvku a případných vyrovnání členským státem v souladu s článkem 22.

Článek 19 Dvouletá zpráva

1. Do 1. srpna každého druhého roku a poprvé v roce 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných v rámci tohoto nařízení a nařízení č. 1927/2006 v předchozích dvou letech. Tato zpráva bude zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a bude obsahovat zejména informace týkající se předložených žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných opatření včetně jejich doplňkovosti s opatřeními financovanými ostatními fondy Unie, zejména Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a ukončení poskytovaného finančního příspěvku. Měla by rovněž dokumentovat ty žádosti, které byly zamítnuty nebo omezeny z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti.

2. Zpráva je předána pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům.

Článek 20 Hodnocení

1. Komise z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s členskými státy provede:

(a) do 30. června 2018 hodnocení účinnosti a udržitelnosti dosažených výsledků v polovině období;

(b) do 31. prosince 2022 hodnocení ex post s pomocí externích odborníků s cílem zjistit dopad EFG a jeho přidanou hodnotu.

2. Výsledky hodnocení jsou pro informaci předány Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům.

Článek 21 Řízení a finanční kontrola

1. Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie, odpovídají za řízení opatření, na něž se vztahuje podpora z EFG, jakož i za finanční kontrolu těchto opatření v první řadě členské státy. Mezi kroky, které k tomuto účelu podniknou, patří:

(a) ověření, že byly zřízeny řídící a kontrolní systémy a že jsou v praxi prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

(b) ověření, že financovaná opatření byla řádně provedena;

(c) zajištění, aby se financované výdaje zakládaly na ověřitelných podkladech a aby byly správné a řádné;

(d) předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a náprava, jak je definováno v [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/… ze dne …, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1083/2006 o strukturálních fondech], a vymáhání neoprávněně vyplacených částek případně spolu s úroky z prodlení. Veškeré nesrovnalosti oznámí Komisi a informují ji o vývoji správních a právních řízení.

2. Členské státy akreditují subjekty odpovědné za řádnou správu a řízení opatření podporovaných z EFG v souladu s článkem 56 finančního nařízení a s kritérii a postupy stanovenými ve všeobecném nařízení o strukturálních fondech. Do 1. února následujícího rozpočtového roku tyto akreditované subjekty poskytnou Komisi informace uvedené v čl. 56 odst. 5 finančního nařízení.

3. Členské státy provedou požadované finanční opravy, pokud je zjištěna nesrovnalost. Tyto opravy provedené členským státem spočívají ve zrušení celého finančního příspěvku nebo jeho části. Členský stát získá zpět jakoukoli částku ztracenou v důsledku odhalené nesrovnalosti a vrátí ji Komisi, přičemž není-li částka vrácena příslušným členským státem v povolené lhůtě, přičítá se úrok z prodlení.

4. Komise v rámci své odpovědnosti za provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie učiní veškeré kroky nezbytné k tomu, aby ověřila, zda jsou financované činnosti prováděny v souladu se zásadami řádného a účinného finančního řízení. Je odpovědností žadatelského členského státu, aby zajistil, že má řádně fungující řídící a kontrolní systémy. Komise se ujistí, že tyto systémy existují.

Za tímto účelem, aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise u opatření financovaných z EFG provádět kontroly na místě, včetně kontroly výběrových souborů, přičemž je oznámí alespoň jeden pracovní den předem. Komise oznamuje kontroly žadatelskému členskému státu, aby obdržela veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotyčného členského státu.

5. Členský stát zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení finančního příspěvku obdrženého z EFG.

Článek 22 Vrácení finančního příspěvku

1. V případě, že částka skutečných nákladů na opatření je nižší než odhadnutá částka uvedená v souladu s článkem 15, přijme Komise rozhodnutí, a to prostřednictvím prováděcího aktu, požadující po členském státu vrácení odpovídající části obdrženého finančního příspěvku.

2. Pokud členský stát neplní povinnosti uvedené v rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, podnikne Komise nezbytné kroky přijetím rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu s cílem požádat členský stát o vrácení celého obdrženého finančního příspěvku nebo jeho části.

3. Před přijetím rozhodnutí podle odstavců 1 nebo 2 provede Komise vhodné posouzení dané věci, a zejména poskytne členskému státu stanovenou lhůtu, ve které daný stát předloží své připomínky.

4. Pokud po provedení nezbytných ověření Komise dospěje k závěru, že členský stát neplní své povinnosti podle čl. 21 odst. 1, rozhodne, pokud není dosaženo dohody a pokud členský stát neprovedl opravy ve lhůtě stanovené Komisí, s přihlédnutím k případným připomínkám členského státu, do tří měsíců po skončení lhůty uvedené v odstavci 3 o provedení nezbytných finančních oprav a zruší přitom celý finanční příspěvek na dotyčné opatření z EFG nebo jeho část. Každá částka ztracená v důsledku odhalené nesrovnalosti musí být získána zpět, a není-li částka vrácena žadatelským členským státem v povolené stanovené lhůtě, přičítá se úrok z prodlení.

Článek 23 Finanční řízení podpory pro zemědělce

Odchylně od článků 21 a 22 může být podpora pro zemědělce řízena a kontrolována v souladu s nařízením (ES) č. ………… o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky.

Článek 24 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci jsou Komisi uděleny podle podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení se uděluje na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v článku 4 kdykoli zrušit.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Tato lhůta se z podnětu Evropského parlamentu a Rady prodlužuje o 2 měsíce.

Článek 25 Zrušení

Nařízení (ES) č. 1927/2006 se ruší s platností od 1. ledna 2014.

Použije se i nadále pro žádosti předložené do 31. prosince 2013.

Článek 26 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na všechny žádosti podané v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na období 2014−2020

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[27]

Aktivita ABB: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci uvedený v plánu řízení GŘ EMPL pro rok 2010

1.3. Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[28]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Návrh spadá do sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ obsahujícího víceletý finanční rámec 2014–2020.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: zachovat účast pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře světového obchodu a neočekávaných krizí, na trhu práce.

Specifický cíl č. 2: začlenit zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou a pracovníky dočasně najímané přes agentury do oblasti působnosti EFG.

Specifický cíl č. 3: začlenit vlastníky-vedoucí pracovníky mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné (včetně zemědělců).

Příslušné aktivity ABM/ABB: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Tento návrh umožní Evropské unii, aby prostřednictvím EFG při 50% míře spolufinancování nadále podporovala aktivní opatření na trhu práce pro pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace obchodu a neočekávaných krizí. Tato sazba může být zvýšena na 65 % v případě, že členské státy, na jejichž území je alespoň jeden region na úrovni NUTS II způsobilý v rámci cíle strukturálních fondů „Konvergence“. Soubor způsobilých obyvatel je rozšířen na zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, pracovníky dočasně najímané přes agentury a vlastníky-vedoucí pracovníky mikropodniků, malých a středních podniků a osoby samostatně výdělečně činné (včetně zemědělců).

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

- počet obdržených žádostí o podporu z EFG,

- počet propuštěných pracovníků, jimž je pomoc z EFG určena,

- počet propuštěných pracovníků, kteří se na základě opatření podporovaných z EFG opět začlenili do zaměstnání.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci musí být přezkoumáno do konce roku 2013. Tento přezkum, který se provede pomocí navrhovaného nařízení, umožní, aby fond i nadále fungoval během období víceletého finančního rámce 2014–2020, aby rozšířil svou oblast působnosti tak, aby se vztahovala na další způsobilé obyvatele, a aby mohly být změněny některé technické detaily s cílem zlepšit jeho fungování.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Unie prostřednictvím EFG umožňuje doplnit vnitrostátní prostředky, které jsou k dispozici k opětovnému profesnímu začlenění pracovníků propuštěných v důsledku globalizace obchodu nebo neočekávaných krizí. Zkušenosti doposud získané v souvislosti s EFG ukazují, že zapojení Unie umožňuje poskytovat více cílenou podporu, na delší období, často včetně opatření, která by bez zapojení EFG nebylo možné poskytnout.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Viz zkušenosti získané v souvislosti s nařízením (ES) č. 1927/2006, jak je uvedeno v důvodové zprávě.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

EFG je provázán s Evropským sociálním fondem a tato vazba je zdrojem synergie.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

– X Časově omezený návrh/podnět

– X  Návrh/podnět s platností od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[29]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[30]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

X Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Podle článku 19 navrhovaného nařízení musí Komise předložit každý rok Evropskému parlamentu a Radě kvantitativní a kvalitativní zprávu o činnostech prováděných v rámci tohoto nařízení v předchozích dvou letech. Tato zpráva obsahuje mimo jiné připomínky Komise k monitorovacím činnostem během příslušných let.

V souladu s článkem 20 navrhovaného nařízení provede Komise do konce června 2018 v úzké spolupráci s členskými státy hodnocení v polovině období, které se bude týkat účinnosti a udržitelnosti výsledků dosažených v rámci EFG. Ke dni 31. prosince 2022 musí Komise s pomocí externích odborníků provést hodnocení ex post s cílem zjistit dopad EFG a jeho přidanou hodnotu.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Rizika jsou spojena se sdíleným řízením finančních prostředků Společenství.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Požadavky na řízení a finanční kontrolu jsou stanoveny v článku 20 navrhovaného nařízení.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Opatření k prevenci, zjištění a nápravě nesrovnalostí jsou stanovena v čl. 20 odst. 1 písm. d) a v čl. 20 odst. 2 navrhovaného nařízení.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Náklady [název………………………...……….] || RP/NRP ([31]) || zemí ESVO[32] || kandidátských zemí[33] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

neuv. || 04.0501 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 04.010414 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci – Výdaje na správu a řízení 40.0243 Rezerva na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Okruh ……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

neuv. || Budou se požadovat nové rozpočtové linie pro provedení části EFG ze strany GŘ AGRI || [RP…] || /NE || /NE || /NE || /NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo ||

GŘ: EMPL || || || Rok 2014[34] || Rok 2015 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky PM || || ||

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1) || || ||

Platby || (2) || || ||

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || || ||

Platby || (2a) || || ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[35] || || ||

Číslo rozpočtové linie || || (3) || || ||

Prostředky CELKEM pro GŘ EMPL || Závazky || =1+1a +3 || || ||

Platby || =2+2a +3 || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || ||

Platby || (5) || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || ||

Prostředky CELKEM z OKRUHU EMPL víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || ||

Platby || =5+ 6 || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || ||

Platby || (5) || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || ||

Prostředky CELKEM z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || ||

Platby || =5+ 6 || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Roky 2017 až 2020 || CELKEM

GŘ: EMPL + AGRI ||

Ÿ Lidské zdroje || 1,271 || 1,271 || 1,271 || 1,271 ročně || 8,897 ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,140 || 0,140 || 0,140 || 0,140 ročně || 0,98 ||

CELKEM || || 1,411 || 1,411 || 1,411 || 1,411 ročně || 9,877 ||

Prostředky CELKEM z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[36] || Rok N+1 || CELKEM

Prostředky CELKEM z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || ||

Platby || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– X  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Roky 2015−2020 || …vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM ||

||

Druh výstupu[37] || Průměrné náklady výstupu || Číslo Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[38]… || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

–      Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– Ö            Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 [39] || Rok 2015 || Roky 2016−2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || ||

Lidské zdroje || 1,271 || 1,271 || 1,271 ročně || 8,897

Ostatní správní výdaje || 0,14 || 0,14 || 0,14 ročně || 0,98

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,411 || 1,411 || 1,411 ročně || 9,877

Mimo OKRUH 5[40] víceletého finančního rámce || || || ||

Lidské zdroje || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || ||

CELKEM || || || || || ||

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Stejné pro roky 2016 až 2020

04 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 9 || 9 || Viz výše

XX 01 01 02 (při delegacích) || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || ||

04 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 2 || 2

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || ||

XX 01 04 yy[41] || - v ústředí[42] || ||

- při delegacích || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || ||

CELKEM || 11 || 11 || || 11 ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů poskytnutých na řízení této akce a/nebo převedených v rámci příslušného GŘ a mohou být případně doplněny dalšími příděly, které lze poskytnout řídícímu GŘ v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

Neuplatní se

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[43].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

Neuplatní se

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || …vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém období || ||

Rok 2012 || Rok 2013 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) ||

Článek …………. || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Neuplatní se

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Neuplatní se

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[2]               Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

[3]               KOM(2008) 800 v konečném znění ze dne 26.11.2008.

[4]               Nařízení (ES) č. 546/2009, Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26.

[5]               KOM(2011) 336 v konečném znění ze dne 10.6.2011.

[6]               KOM(2011) 403 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[7]               KOM(2011) 500 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[8]               KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3.3.2010.

[9]               http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=326&eventsId=320&furtherEvents=yes

[10]             http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=326&eventsId=323&furtherEvents=yes

[11]             http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6578&langId=en

[12]             http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=326&eventsId=285&furtherEvents=yes

[13]             http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=326&eventsId=330&furtherEvents=yes

[14]             SEK(2011) xxx.

[15]             SEK(2011) yyy.

[16]             KOM(2011) 403 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[17]             Úř. věst C , , s. .

[18]             Úř. věst C , , s. .

[19]             Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82.

[20]             KOM(2011) 500 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[21]             Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 27.

[22]             KOM(2011) 403 v konečném znění ze dne 29.6.2011.

[23]             Úř. věst. L

[24]             Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.

[25]             Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.

[26]             Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.

[27]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[28]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[29]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[30]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[31]             RP = rozlišené prostředky, NRP = nerozlišené prostředky.

[32]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[33]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[34]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[35]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[36]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[37]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[38]             Popsaný v oddíle 1.4.2 „Specifické cíle...“.

[39]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[40]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[41]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[42]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[43]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.