15.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/2

1.2.1

musí být otevřená, všem přístupná a citlivá k sociálním, ekonomickým i environmentálním aspektům, měla by zohledňovat doporučení organizací občanské společnosti a stavět na jejich zkušenostech;

1.2.2

vzhledem ke komplexitě a vzájemné provázanosti projednávaných otázek může dosáhnout výsledků pouze tehdy, pokud bude namísto odvětvových hledisek systematicky uplatňovat zásadu integrovaného přístupu a zdůrazňovat nutnost dosahování cílů příslušných zainteresovaných stran;

1.2.3

musí brát v úvahu a snažit se stimulovat spolupráci v otázkách „měkké bezpečnosti“ (soft security), jako je spolupráce pohotovostních služeb při zvládání přírodních katastrof, mobilita pracovníků, podniků atp. nebo při vypracovávání pohotovostních plánů pro případy ekologických katastrof;

1.2.4

musí přispívat k co nejúplnějšímu využívání možností, jež nabízí Lisabonská smlouva, a tím k systematickému uplatňování zásady participativní demokracie;

1.2.5

musí být vhodným nástrojem k tomu, aby

1.2.6

musí vyjadřovat politiku Evropské unie na úrovni makroregionů a v jejím rámci aktivní a tvůrčí úlohu organizované občanské společnosti a její přínos;

1.2.7

musí přispívat k harmonizaci činnosti mechanismů pro spolupráci, které již v tomto regionu na různých úrovních a v různých oblastech fungují, a ke zvyšování jejich účinnosti a eliminaci jejich překrývání;

1.2.8

systém jejího řízení musí být jasný, jednoduchý a transparentní a musí stavět na přístupu směrem od organizované občanské společnosti nahoru. Dosažené výsledky by se měly hodnotit na každoročních konferencích;

1.2.9

její provádění musí mít podobu procesu, jenž předpokládá pružnost a přezkoumávání v pravidelných intervalech a přidělování dodatečných finančních zdrojů tehdy, když je to možné;

1.2.10

musí mít realistické cíle a za účelem účinného uplatňování formulovat své priority. K jejich naplnění bude zapotřebí vypracovat akční plán, v němž bude jasně vyjádřeno, že důležitou podmínkou úspěchu je aktivní zapojení a účast všech subjektů, a to uplatněním zásady partnerství;

1.2.11

její výsledky musí být pro společnost a občany zřetelné a konkrétní a musí vést ke zlepšení pracovních a životních podmínek občanů včetně mládeže;

1.2.12

musí potvrzovat význam občanského a sociálního dialogu;

1.2.13

musí uznávat význam dopravní propojitelnosti dunajského regionu;

1.2.14

musí zohledňovat zkušenosti s prováděním strategie pro region Baltského moře.

1.3.1

Měla by vzniknout síť organizací občanské společnosti tohoto regionu (Danube Civil Society Forum), jenž by mimo jiné umožnila společné akce a projekty. Členové sítě by se setkávali každoročně, pokaždé v jiné zemi tohoto regionu.

1.3.2

Je zapotřebí pořádat takové akce (setkání, festivaly, návštěvy, výstavy, trhy atp.), jež posílí pocit vzájemné sounáležitosti národů v dunajském regionu a vznik regionálního povědomí při zachování kulturní rozmanitosti, zejména pokud jde o mládež. K dosažení tohoto cíle by mělo přispět i regionální kulturní periodikum.

1.3.3

Každý rok by se měl na jiném místě konat „Dunajský týden“, který by mohl být vhodným fórem pro diskuse o aktuálních otázkách týkajících se strategie pro dunajský region a pro prezentaci dosažených výsledků.

1.3.4

Zajištění trvalé podpory občanů a organizované občanské společnosti jak v EU, tak v sousedních nečlenských zemích vyžaduje efektivní a nepřetržitou komunikační strategii zaměřenou na strategii pro dunajský region.

1.3.5

Při přípravě programů v rámci strategie pro dunajský region je třeba věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným skupinám a skupinám na okraji společnosti, především Romům.

1.3.6

Je třeba posilovat pravidelné kontakty a spolupráci mezi subjekty v tomto regionu a sociální a občanský dialog. V tomto procesu by mohly zastávat důležitou úlohu národní hospodářské a sociální rady.

1.3.7

Významným nástrojem pro spolupráci a hospodářskou, sociální a územní soudržnost dunajského regionu by mohlo být vytvoření Dunajského obchodního fóra (Danube Business Forum), jež by zahrnovalo sociální a ekonomické subjekty. Organizace zaměstnavatelů tohoto regionu by měly mít přístup k programům financování zaměřeným na pořádání tohoto fóra a měly být podněcovány k účasti na těchto programech.

1.3.8

K posílení mezilidských vztahů by mělo přispět další omezování překážek volného pohybu či dokonce jejich zrušení a uplatňování zásady důstojné práce a spravedlivé odměny.

1.3.9

K provádění strategie pro dunajský region je třeba využít výsledky a služby informační společnosti.

1.3.10

Za účelem vědecké analýzy a prozkoumání otázek týkajících se strategie pro dunajský region by měla být ustavena mezinárodní skupina výzkumných pracovníků. K její činnosti by měl přispět stipendijní program.

1.3.11

Je zapotřebí prověřit, jak by mohly být se strategií pro dunajský region propojeny evropské tematické roky a programy Evropské unie.

1.3.12

Je třeba podpořit iniciativy zaměřené na výuku jazyků používaných v tomto regionu.

1.3.13

EHSV by měl zřídit stálé středisko pro sledování či stálou studijní skupinu věnovanou strategii pro dunajský region.

1.3.14

Provádění jednotlivých složek uvedených ve strategii pro dunajský region a v jejím akčním plánu by měl vykonávat a monitorovat řídící výbor zahrnující zástupce organizované občanské společnosti, který by měl zveřejňovat své závěry ve výroční zprávě.

1.3.15

Evropská komise by měla současně s přijetím strategie pro dunajský region podpořit několik vhodných pilotních projektů určených k testování a nasbírání prvních zkušeností.

1.3.16

Provádění strategie pro dunajský region a jejího akčního plánu by mělo být financováno z různých zdrojů – v úvahu by mohly kromě evropských fondů (v první řadě strukturálních fondů) přicházet vlastní zdroje zemí tohoto regionu, soukromé zdroje a mezinárodní finanční instituce. Počítáme s jejich příspěvkem a navrhujeme zřízení zvláštního finančního fondu.

1.3.17

EHSV má za to, že strategie pro dunajský region, jejíž přijetí se předpokládá v první polovině roku 2011 za maďarského předsednictví, je rozhodujícím nástrojem při vytváření dynamického, konkurenceschopného a prosperujícího dunajského regionu.

—

hlediska týkající se hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

—

úlohu tohoto toku v dopravě a infrastruktuře (zejména vzhledem k panevropskému dopravnímu koridoru VII, jenž se týká Dunaje) a s ní související potenciál rozvoje ekonomických činností obecně; potřebu podpořit opatření na zachování plavebních cest v případech nezbytných pro zajištění dopravy a odstranit kongesce vodní dopravy zmiňované v TEN-T prioritním projektu 18 (v této souvislosti je třeba považovat za vzor společné prohlášení vypracované Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje (MKOD) a prosazovat je v praxi); pokračovat v projektech intermodální dopravy (výstavba kontejnerových terminálů v přístavech) a projektech doplňkové silniční dopravy v dunajském regionu (mosty s významným dopadem na zajištění proudů nákladní dopravy); dále potřebu provádět projekty, které by měly zásadní dopad na rozvoj, např. kanál Dunaj-Bukurešť, z nějž by měla prospěch evropská ekonomika;

—

Dunaj jako zdroj pitné vody, energie a jako přírodní prostředí, jež je třeba chránit. Hlavním cílem je udržitelný rozvoj. Měly by být podporovány projekty energetické infrastruktury, např. vodní elektrárny;

—

úlohu inovací, výzkumu a vzdělávání v tomto regionu;

—

nutnost rozvíjet příležitosti v oblasti cestovního ruchu v dunajském regionu a rozvoje venkova. Pokud jde o venkov, mělo by se zvážit financování projektů k podnícení činnosti v zemích s významnou zemědělskou tradicí. K uvolnění potenciálu místního zemědělství by, zejména v zemích s dlouhou zemědělskou tradicí, napomohlo financování projektů výstavby infrastruktury pro nakládání obilnin;

—

úlohu tohoto toku při vytváření povědomí a společné identity v dunajském regionu, v nichž má prvořadý význam mezikulturní dialog a solidarita, a to i mezi EU a nečlenskými zeměmi v tomto regionu. Jedná se o regionální doplněk při vytváření celoevropského povědomí, které se vztahuje na celou Evropskou unii;

—

že jakýkoli nárůst objemu dopravy musí být šetrný k životnímu prostředí;

—

že musí mít potenciál k řešení konfliktů, díky němuž by mohla zvládat napětí, jež v tomto regionu v průběhu historie narostlo.