(1)

Dne 24. února 2022 prezident Ruské federace oznámil „zvláštní vojenskou operaci“ na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině. Tato protiprávní útočná válka Ruska je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, jakož i zákazu použití síly stanoveného v čl. 2 odst. 4 Charty OSN, který je jednou z imperativních norem mezinárodního práva, a dalších zásad Charty OSN.

(2)

Od zahájení nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině zmobilizovala Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro hospodářskou, sociální, finanční a obrannou odolnost Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podpory od členských států.

(3)

Rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), (EU) 2022/1201 (4), a (EU) 2022/1628 (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (6) byla Ukrajině v letech 2022 a 2023 společně poskytnuta makrofinanční pomoc ve výši 25 200 000 000 EUR. Tato podpora představovala významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.

(4)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (7) byl zřízen Nástroj pro Ukrajinu jako mimořádný střednědobý nástroj, který sdružuje dvoustrannou podporu poskytovanou Unií Ukrajině a zajišťuje koordinaci a účinnost (dále jen „Nástroj pro Ukrajinu“). V období 2024–2027 pomáhá Nástroj pro Ukrajinu řešit finanční potřeby Ukrajiny a přispívá k její obnově, rekonstrukci a modernizaci a zároveň podporuje úsilí Ukrajiny o reformy v rámci jejího přistoupení k Unii.

(5)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 (8) byl zřízen mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a Ukrajině byla poskytnuta mimořádná makrofinanční pomoc. Tato pomoc byla příspěvkem Unie v rámci iniciativy „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“ skupiny G7, která společně pomohla řešit nedostatek finančních prostředků na Ukrajině do roku 2025.

(6)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila na Ukrajině obrovské škody, přičemž ke dni 31. prosince 2024 byly náklady na obnovu a rekonstrukci odhadnuty na 506 000 000 000 EUR. Ukrajina navíc ztratila přístup na mezinárodní finanční trhy a zaznamenala výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje podstatně vzrostly. Z těchto důvodů lze předpokládat, že Ukrajina bude mít v nadcházejících letech značné finanční potřeby.

(7)

Dne 9. září 2025 Ukrajina předložila Mezinárodnímu měnovému fondu (dále jen „MMF“) oficiální žádost o nový program k pokrytí dodatečných finančních potřeb v letech 2026–2029. Tento program by navázal na úspěšnou realizaci stávajícího programu MMF, na jehož základě Ukrajina absolvovala osm přezkumů, ale zohledňuje skutečnost, že útočná válka Ruska proti Ukrajině pokračuje. Schopnost MMF pokračovat v novém programu je podmíněna získáním dostatečných finančních záruk od dalších partnerů, včetně Unie.

(8)

Navzdory pokračujícímu mezinárodnímu úsilí o zprostředkování mírového řešení konfliktu má prodlužování útočné války Ruska proti Ukrajině za následek značné škody na kritické obranné, civilní a energetické infrastruktuře Ukrajiny, což vyžaduje mobilizaci značných dodatečných zdrojů na řešení okamžitých finančních potřeb této země.

(9)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině představuje strategickou geopolitickou hrozbu pro celou Unii a vyžaduje, aby členské státy byly silné a jednotné. Je proto nezbytné, aby podpora Unie byla poskytována rychle a aby se mohla na cestě k budoucí obnově flexibilně přizpůsobovat potřebám, které vznikají v souvislosti s okamžitou pomocí a krátkodobou obnovou.

(10)

V souladu s Články o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování, které přijala Komise OSN pro mezinárodní právo v roce 2001 na svém 53. zasedání a které vzalo Valné shromáždění OSN na vědomí v rezoluci 56/83, a s mezinárodním obyčejovým právem má Rusko jakožto odpovědný stát povinnost plně nahradit újmu způsobenou svou útočnou válkou proti Ukrajině.

(11)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/335 (9) a nařízení Rady (EU) 2022/334 (10) zakazují transakce související se správou rezerv, jakož i aktiv centrální banky Ruska, včetně transakcí s jakoukoli právnickou osobou, subjektem nebo orgánem jednajícím jménem nebo na pokyn centrální banky Ruska. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024, 17. října 2024 a 19. prosince 2024 uvedla, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko válečnou agresi vůči Ukrajině neukončí a nenahradí jí škody touto válkou způsobené.

(12)

Nařízení Rady (EU) 2025/2600 (11) navíc zakazuje dočasný převod aktiv nebo rezerv centrální banky Ruska do doby, než Rusko ukončí útočnou válku proti Ukrajině, poskytne Ukrajině reparace v rozsahu nezbytném k tomu, aby byla umožněna obnova bez nepříznivých hospodářských nebo finančních důsledků pro Unii a činnosti Ruska v souvislosti s jeho útočnou válkou proti Ukrajině objektivně přestaly představovat vážné riziko závažných obtíží pro hospodářství Unie a jejích členských států.

(13)

Ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2025 se Evropská rada dohodla na tom, že Ukrajině bude na období 2026–2027 poskytnuta půjčka ve výši 90 000 000 000 EUR založená na výpůjčce Unie na kapitálových trzích, která bude kryta z rozpočtové rezervy Unie. Evropská rada ve svých závěrech rovněž uvedla, že v rámci posílené spolupráce na základě článku 20 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) nebude mít jakákoli mobilizace zdrojů z rozpočtu Unie pro záruku za tuto půjčku dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska. Téhož dne se 25 členských států dohodlo, že tuto půjčku by Ukrajina měla splatit až po obdržení reparací. Do té doby by aktiva centrální banky Ruska měla zůstat imobilizována a Unie si vyhrazuje právo je použít na splacení této půjčky v plném souladu s právem Unie a mezinárodním právem. Uvedené členské státy zdůraznily, že v souvislosti s touto půjčkou jsou důležité tyto prvky: posílení evropského a ukrajinského obranného průmyslu, pokračující dodržování zásad právního státu ze strany Ukrajiny, včetně boje proti korupci, a zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a bezpečnostní a obranné zájmy všech členských států.

(14)

Dne 29. ledna 2026 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2026/258, kterým se povoluje posílená spolupráce mezi Belgií, Bulharskem, Dánskem, Německem, Estonskem, Irskem, Řeckem, Španělskem, Francií, Chorvatskem, Itálií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovinskem, Finskem a Švédskem za účelem zřízení půjčky Ukrajině.

(15)

Vzhledem k finanční situaci Ukrajiny a vzhledem k tomu, že je kriticky důležité, aby Ukrajina měla zdroje na boj proti ruské agresi a pokud možno na rekonstrukci, je vhodné, aby Unie poskytla další podporu na řešení naléhavých finančních požadavků Ukrajiny a usnadnila provádění programu MMF. Za tímto účelem je vhodné vytvořit nástroj pro poskytování podpory Unie Ukrajině ve formě půjčky v letech 2026 a 2027, která bude splacena reparacemi splatnými Ruskem (dále jen „půjčka na podporu Ukrajiny“).

(16)

Půjčka na podporu Ukrajiny by měla Ukrajině předvídatelným, průběžným, řádným, flexibilním a včasným způsobem poskytovat finanční pomoc s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních a obranných potřeb, zejména těch, které vyplývají z útočné války Ruska proti Ukrajině. Konkrétně by půjčka na podporu Ukrajiny měla podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a usnadnit její vnější financování a podpořit kapacity obranného průmyslu Ukrajiny prostřednictvím hospodářské, finanční a technické spolupráce, a tím přispět k zajištění kvalitativní vojenské výhody Ukrajiny.

(17)

Půjčka na podporu Ukrajiny by měla při splnění určitých podmínek poskytnout Ukrajině podporu ve formě půjčky až do výše 90 000 000 000 EUR. S ohledem na zásadu řádného finančního řízení by Komise měla Ukrajině půjčku na podporu Ukrajiny poskytnout ve splátkách, které mohou být vyplaceny v jedné nebo více tranších.

(18)

Podpora Ukrajině v rámci půjčky na podporu Ukrajiny by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, mimo jiné parlamentní systém založený na pluralitě politických stran a právní stát, a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Dodržování a respektování zásad právního státu by mělo zahrnovat boj proti korupci.

(19)

Finanční a hospodářská pomoc dostupná v rámci půjčky na podporu Ukrajiny by měla být Ukrajině poskytnuta v souladu s jejími finančními potřebami. Za tímto účelem by Ukrajina měla předložit Ukrajinskou finanční strategii týkající se potřeb a zdrojů financování Ukrajiny. Tato Ukrajinská finanční strategie by měla obsahovat hlavní informace o rozpočtu, finanční a hospodářské situaci Ukrajiny a o podpoře, kterou Ukrajina dostává od mezinárodního společenství.

(20)

Komise by měla Ukrajinskou finanční strategii posoudit bez zbytečného odkladu a měla by jednat v úzké spolupráci s Ukrajinou. Vzhledem ke značnému rozsahu potřeb Ukrajiny, pokud jde o rozpočtovou pomoc i pomoc pro kapacity obranného průmyslu, jakož i k omezením, která mají někteří vnější partneři při poskytování své podpory, je vhodné stanovit orientační rozdělení půjčky na podporu Ukrajiny mezi tyto dvě finanční potřeby. Vzhledem k tomu, že finanční potřeby Ukrajiny, jak byly vyčísleny MMF pro rok 2026, by měly být plně pokryty, mělo by toto rozdělení být orientační, aby odráželo měnící se okolnosti, které mohou mít dopad na finanční potřeby Ukrajiny, a aby bylo zajištěno, že tyto potřeby budou nadále řešeny předvídatelným, průběžným, řádným, flexibilním a včasným způsobem. Při posuzování Ukrajinské finanční strategie by Komise měla zvážit soulad očekávaného nedostatku vnějšího financování s tímto orientačním rozdělením.

(21)

S ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Rada by měla schválit posouzení Ukrajinské finanční strategie prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, o jehož přijetí by měla usilovat bez zbytečného odkladu. Toto prováděcí rozhodnutí by mělo stanovit výši pomoci, která bude Ukrajině poskytnuta na pomoc při provádění Ukrajinské finanční strategie, včetně částky na rozpočtovou pomoc a částky na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

(22)

Měla by být poskytnuta finanční a hospodářská pomoc ve formě rozpočtové pomoci s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních potřeb. Finanční a hospodářská pomoc podle tohoto nařízení by měla významně přispět k poválečnému hospodářskému oživení, dlouhodobému růstu a prosperitě Ukrajiny, což vše bude hrát důležitou úlohu v budoucí mírové dohodě. Pro zajištění flexibility při řešení těchto potřeb je vhodné využít více způsobů poskytování podpory, kdy by mělo být možné poskytovat podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci a prostřednictvím úvěru, který má být realizován podle kapitoly III nařízení (EU) 2024/792.

(23)

Nástroj pro Ukrajinu je střednědobý nástroj, jehož cílem je podpořit obnovu a rekonstrukci Ukrajiny, postupnou integraci do vnitřního trhu a mimo jiné i přijetí a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou nezbytné pro přizpůsobení se hodnotám Unie a postupné přizpůsobení se jejím pravidlům, standardům, politikám a postupům (dále jen „acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, a tím přispět ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru, prosperitě a udržitelnosti. Je proto vhodné stanovit, aby částky vycházející z půjčky na podporu Ukrajiny byly využity prostřednictvím Nástroje pro Ukrajinu. Kapitola III nařízení (EU) 2024/792 stanoví financování Ukrajiny po uspokojivém splnění podmínek uvedených v Plánu pro Ukrajinu, který obsahuje program reforem a investic Ukrajiny. Plán pro Ukrajinu by měl být aktualizován tak, aby zohledňoval tuto dodatečnou rozpočtovou pomoc, včetně opatření k posílení právního státu a boje proti korupci.

(24)

Makrofinanční pomoc by měla být vázána na politické podmínky, které budou stanoveny v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění by mělo zahrnovat pevné a ambiciózní reformní závazky Ukrajiny, včetně závazků k posílení mobilizace příjmů na podporu finančních potřeb Ukrajiny a odstranění základních příčin korupce v oblasti veřejných financí, mimo jiné zlepšením udržitelnosti a kvality veřejných výdajů a zvýšením efektivity, transparentnosti a odpovědnosti systémů řízení veřejných financí. Mělo by být možné, aby Ukrajina tuto makrofinanční pomoc využila na pomoc při financování odškodnění jako formy reparace těm osobám, které utrpěly škodu v důsledku protiprávního jednání Ruska, a to i prostřednictvím Komise pro posuzování nároků Ukrajiny zřízené pod záštitou Rady Evropy. Prováděcí rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje posouzení Ukrajinské finanční strategie, by mělo stanovit maximální počet a orientační hodnotu splátek makrofinanční pomoci. S ohledem na zásadu řádného finančního řízení a s cílem usnadnit ukrajinským orgánům řízení likvidity a zajistit předvídatelnost by v zásadě měly být stanoveny maximálně čtyři splátky této makrofinanční pomoci.

(25)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a z důvodů efektivity by Komise měla být zmocněna k dojednání těchto podmínek makrofinanční pomoci s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců zúčastněných členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12) (dále jen „výbor“). Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci je vhodné použít přezkumný postup stanovený v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši půjčky na podporu Ukrajiny by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení částky půjčky na podporu Ukrajiny či její zrušení použit přezkumný postup.

(26)

Půjčka na podporu Ukrajiny by měla poskytnout finanční a hospodářskou pomoc Ukrajině jako zemi ve válce, jejíž finanční stabilita je neoddělitelně spojena s její schopností bránit se agresi Ruska a závisí na této schopnosti. To odůvodňuje, že je určitá částka finanční a hospodářské pomoci Ukrajině použita na zvýšení schopnosti Ukrajiny řešit rozpočtové potřeby v souvislosti se schopností země posílit své obranné a vojenské schopnosti, čímž se přispívá k poskytnutí kvalitativní vojenské výhody Ukrajině. Cílem uvedené finanční a hospodářské pomoci by mělo být umožnit Ukrajině provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu ukrajinského obranného průmyslu a usnadnit jeho začlenění do evropského obranného průmyslu v reakci na současnou krizovou situaci a v návaznosti na ni. Uvedená finanční a hospodářská pomoc by měla přispět zejména k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s cílem zvýšit připravenost jejího obranného průmyslu s ohledem na jeho postupné budoucí začlenění do evropské technologické a průmyslové základny obrany a prostřednictvím podpory včasné dostupnosti obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely, a to prostřednictvím spolupráce mezi Unií a Ukrajinou.

(27)

Finanční a hospodářská pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by měla být poskytována na činnosti, výdaje a opatření související s obrannými produkty nebo jinými produkty pro obranné účely, které splňují určitá kritéria způsobilosti. V zájmu naléhavého posílení ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany efektivním a nezávislým způsobem by měla být tato kritéria způsobilosti strukturována tak, aby činnosti, výdaje a opatření na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny směřovaly k rekonstrukci, obnově a modernizaci ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany s ohledem na její postupnou budoucí integraci do evropské technologické a průmyslové základny obrany. Při zkoumání toho, zda jsou výrobci ovládáni třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí, je ovládání v této souvislosti třeba chápat jako schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů.

(28)

Aby Ukrajina mohla využít finanční a hospodářskou pomoc způsobem, který je nejlépe přizpůsoben okolnostem, je vhodné umožnit jí využít finanční prostředky na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny různými způsoby provádění, které odrážejí různorodost potřeb. Dané finanční prostředky mohou rovněž přispívat do Nástroje na podporu Ukrajiny zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 (13), Investičního rámce pro Ukrajinu zřízeného nařízením (EU) 2024/792 pro zboží dvojího užití nebo do jiných programů Unie. Kromě toho by tyto prostředky měly Ukrajině umožnit masivní zásah do poptávky po obranných produktech, aby se vytvořily vhodné podmínky pro podněcování masivních investic do zvyšování výrobní kapacity a do vývoje nových produktů. Za uvedeným účelem by mělo být Ukrajině umožněno využít finanční prostředky k zahájení rozsáhlých veřejných zakázek na obranné produkty vyrobené z ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany a evropské technologické a průmyslové základny obrany prostřednictvím veřejných zakázek v rámci nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (dále jen „nástroj SAFE“) zřízeného nařízením Rady (EU) 2025/1106 (14) nebo, s výhradou validací, v rámci jiných způsobů provádění.

(29)

V souvislosti s některými obrannými produkty, jejichž základní technologie nejsou v Unii široce dostupné a které mohou být ve velkém měřítku obtížně nahraditelné, jako jsou např. systémy protivzdušné a protiraketové obrany a strategické podpůrné schopnosti, by měly být vyžadovány dodatečné podmínky zajišťující, že ukrajinské ozbrojené síly mohou s těmito produkty volně nakládat, aniž by třetí země ukládaly nějaká omezení. Proto by u těchto obranných produktů měli výrobci mít možnost rozhodnout – bez omezení uložených třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí – o definici, přizpůsobení a vývoji návrhu pořizovaných obranných produktů, včetně zákonné pravomoci nahradit nebo odstranit komponenty, na něž se vztahují omezení uložená třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí.

(30)

Pro zajištění hladkého provádění tohoto nařízení ve spojení s nástrojem SAFE je vhodné uplatňovat podobné podmínky způsobilosti. Nástroj SAFE podporuje zadávání veřejných zakázek na obranné produkty, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2025/1106. Seznam produktů, které spadají do kategorií 1 a 2, byl schválen Radou a ukázal se jako dostatečně komplexní, aby umožnil podporu nákupu produktů, jež členské státy potřebují, včetně leteckých platforem. Vzhledem k neustále se vyvíjející situaci na bojišti je nezbytné zabránit tomu, aby existence seznamu produktů, které lze podpořit, bránila Ukrajině v získání potřebné pomoci. S ohledem na skutečnost, že Ukrajina je zemí ve válce, jejíž schopnost bránit své území může záviset na dostupnosti daného produktu ve velmi krátké době, mělo by být Ukrajině umožněno pořizovat produkty, které uvedené podmínky způsobilosti nesplňují, pokud žádný rovnocenný produkt není v rámci zadání veřejné zakázky dostupný nebo pokud je potřeba produkt naléhavě dodat. To může mimo jiné zahrnovat systémy protivzdušné a protiraketové obrany, včetně interceptorů, a munici a náhradní díly pro bojová letadla a schopnosti provádět údery na velkou vzdálenost. V případě jakékoli výjimky by doba dodání produktu měla být úměrná naléhavosti situace a okamžitým operačním potřebám Ukrajiny.Za tímto účelem by Ukrajina měla Komisi poskytnout přiměřeně dostupné informace k prokázání toho, že výjimka je nezbytná, jelikož by se vzhledem k probíhající válce a vysoké naléhavosti potřeb Ukrajiny nemělo od Ukrajiny vyžadovat, aby prováděla rozsáhlý průzkum trhu. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a z důvodů efektivity by Komise měla být zmocněna k přezkoumání žádostí o výjimku pod dohledem výboru v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci je vhodné použít přezkumný postup stanovený v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výjimečné situaci způsobené útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a k nutnosti včasné dostupnosti obranných produktů je vhodné, aby byl uplatněn řádně odůvodněný případ uvedený v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 s cílem umožnit vydání stanoviska výboru ve lhůtě, kterou může předseda výboru stanovit s ohledem na naléhavost věci. V případě potřeby by se měl použít písemný postup podle čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení.

(31)

S cílem umožnit třetím zemím přispívat na pomoc Ukrajině a zároveň chránit bezpečnostní a obranné zájmy Unie a členských států a s ohledem na stávající dohody v rámci nástroje SAFE je vhodné stanovit možnost rozšířit kritéria způsobilosti na jiné třetí země než Ukrajinu a státy ESVO EHP, které nejednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, pokud uvedené třetí země uzavřely s Unií dohodu v souladu s článkem 17 nařízení 2025/1106 nebo v případě, že takovou dohodu neuzavřely, pokud tyto země uzavřely s Unií partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, poskytují Ukrajině významnou finanční a vojenskou podporu a poskytují spravedlivý a přiměřený finanční příspěvek, přičemž je třeba dodržovat zásadu, že jakákoli dohoda se třetí zemí musí být založena na rovnováze práv a povinností a třetí země by neměla mít stejná práva ani stejné výhody jako zúčastněný členský stát. Tato možnost by proto měla být omezena na konkrétní obranné produkty s přihlédnutím k bezprostředním operačním potřebám Ukrajiny, přičemž je třeba se zaměřit zejména na systémy protivzdušné a protiraketové obrany, munici a raketové střely, drony a související protidronové systémy, dělostřelecké systémy, včetně schopností provádět přesné údery na velkou vzdálenost, strategické podpůrné schopnosti, jako jsou mimo jiné strategická vzdušná přeprava, doplňování paliva za letu, systémy C4ISTAR, jakož i kosmické prostředky a služby.

(32)

Pokud jde o třetí země, které uzavřely s Unií dohodu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2025/1106, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za účelem doplnění tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(33)

Vzhledem k významu finančních dopadů uložených opatření a v zájmu zajištění soudržnosti mezi různými oblastmi vnější činnosti Unie by měly být Radě svěřeny prováděcí pravomoci, a ta by měla, pokud jde o možnost rozšířit pravidla způsobilosti na třetí země, které s Unií neuzavřely dohodu podle článku 17 nařízení (EU) 2025/1106, jednat na základě návrhu Komise. Rada by měla jednat prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, o jehož přijetí by měla usilovat bez zbytečného odkladu. V uvedeném prováděcím rozhodnutí by mělo být pro každou třetí zemi stanoveno, které obranné produkty mají být Ukrajině zpřístupněny, přičemž se přihlédne k výši finančního příspěvku dotčené třetí země a k míře finanční a vojenské podpory Ukrajině.

(34)

Tímto nařízením není dotčeno platné mezinárodní právo zakazující používání, vývoj nebo výrobu určitých obranných produktů a technologií.

(35)

Pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by měla být prováděna v souladu se zásadami řádného finančního řízení, které zajišťují ochranu finančních zájmů Unie, jak je stanoveno v čl. 223 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (16). Podrobné požadavky v tomto ohledu mohou být obsaženy v ujednání, které bude podepsáno mezi Komisí a Ukrajinou. Kromě toho by Ukrajina měla za účelem správy finanční a hospodářské pomoci obdržené na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny otevřít jediný účet, prostřednictvím kterého bude tato pomoc spravována, a Komise by měla mít možnost tento účet monitorovat.

(36)

Na podporu provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by Komise měla zřídit Expertní skupinu pro kapacity obranného průmyslu Ukrajiny. Tato expertní skupina by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách souvisejících s pomocí na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny.

(37)

Komise by měla sledovat provádění pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny, zejména včetně dodávek produktů. Za tímto účelem by měly být zavedeny různé způsoby monitorování, které by odrážely rozdílné způsoby provádění.

(38)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (17) se mimo jiné týká vytvoření vhodného legislativního rámce pro koordinaci zadávacích řízení pro zadávání zakázek za účelem splnění bezpečnostních požadavků členských států a povinností vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU. Za účelem dosažení tohoto cíle se směrnice 2009/81/ES zaměřuje zejména na řešení krizových situací, zejména stanovením specifických ustanovení platných pro naléhavé situace způsobené krizí, jako je zkrácení lhůt pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. V některých naléhavých situacích však mohou být tato pravidla nedostatečná, zejména pokud lze naléhavost vyplývající z krize řešit pouze zapojením Ukrajiny a alespoň jednoho zúčastněného členského státu do společného zadávání veřejných zakázek. V těchto případech je často jediným řešením k zajištění bezpečnostních zájmů uvedených zemí umožnit přístup ke stávající rámcové dohodě nebo veřejné zakázce zúčastněného členského státu veřejným zadavatelům Ukrajiny, třebaže Ukrajina původně nebyla stranou této dohody nebo veřejné zakázky a přestože daná možnost nebyla v původní rámcové dohodě nebo veřejné zakázce stanovena. Vzhledem k tomu, že v době vstupu tohoto nařízení v platnost směrnice 2009/81/ES tyto možnosti nepředpokládá, stanoví toto nařízení možnost uvedenou směrnici doplnit nebo se od ní v současné krizové situaci vyplývající z útočné války Ruska proti Ukrajině odchýlit, pokud je k tomu získán souhlas podniku, který rámcovou dohodu nebo smlouvu uzavřel. Pokud jde o dodatečná množství pro Ukrajinu, veřejní zadavatelé Ukrajiny by se měli řídit stejnými podmínkami jako původní veřejný zadavatel, který uzavřel původní rámcovou dohodu nebo smlouvu. Kromě toho by měla být přijata vhodná opatření v oblasti transparentnosti s cílem zajistit, aby byly informovány všechny potenciálně zainteresované strany.

(39)

Nástroj SAFE stanoví finanční pomoc členským státům, která jim umožní provést naléhavé a významné veřejné investice na podporu evropského obranného průmyslu v reakci na krizovou situaci vyplývající z výrazného zhoršení bezpečnostního kontextu Unie. Tímto nástrojem začala Unie podporovat členské státy, aby mohly rychle zadávat objednávky, a motivovat tak odvětví obranného průmyslu, aby ve velmi krátké době investovalo do posílení výrobních kapacit, aby bylo schopno do roku 2030 uspokojit potřeby členských států. Kromě toho by toto nařízení mělo podporovat zadávání ukrajinských zakázek evropské technologické a průmyslové základně obrany s cílem podpořit spolupráci mezi evropskou technologickou a průmyslovou základnou obrany a ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany. Takto mimořádně vysoká poptávka po široké škále obranných produktů s sebou nese bezprostřední riziko závažného negativního dopadu na řádné fungování vnitřního trhu. V zájmu řešení tohoto rizika a s ohledem na cíl tohoto nařízení a s přihlédnutím ke specifické situaci Ukrajiny by se pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu s obrannými produkty a jeho dodavatelských řetězců mohla ukázat jako nezbytná prioritní opatření na úrovni Unie, jejichž cílem je zajistit dostupnost dotčených obranných produktů. Komise by v tomto ohledu měla mít možnost na žádost zúčastněného členského státu využít přednostní žádosti o usnadnění dodávek obranných produktů, aby byl splněn cíl tohoto nařízení.

(40)

Přednostní žádosti by měly spočívat v žádostech Komise, které jsou podány z podnětu zúčastněného členského státu příslušným hospodářským subjektům usazeným v Unii, aby přijaly nebo upřednostnily objednávky produktů relevantních pro krizi. Tyto přednostní žádosti by měly být použity pouze v případě, že je to nezbytné a přiměřené pro zajištění normálního fungování obranných dodavatelských řetězců, a měly by být zaměřeny na podporu Ukrajiny, která čelí vážným obtížím při zadávání objednávky nebo při plnění smlouvy na dodávku obranných produktů. Hospodářské subjekty by měly mít možnost odmítnout, aby se na ně přednostní žádost vztahovala. Přednostní žádost by měla vycházet z objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajů. Měla by zohledňovat oprávněné zájmy podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. V případě přijetí přednostní žádosti by povinnost realizovat ji měla mít přednost před jinými závazky k plnění podle soukromého nebo veřejného práva. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodávky obranných produktů, které jsou nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu a jeho dodavatelských řetězců, nemělo by splnění povinnosti realizovat přednostní žádost zakládat odpovědnost třetích stran za škody, které mohou vzniknout v důsledku porušení smluvních povinností, které se řídí právem členského státu, a to v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro splnění stanovených priorit. Pokud hospodářský subjekt přednostní žádost výslovně přijal a Komise následně přijala prováděcí akt, měl by splnit všechny podmínky uvedeného prováděcího aktu. Pokud hospodářský subjekt podmínky stanovené v prováděcím aktu nesplní, měl by přijít o výhodu zproštění smluvní odpovědnosti. Pokud je nedodržení podmínek úmyslné nebo je způsobeno hrubou nedbalostí, měla by mít Komise možnost uložit dotčenému hospodářskému subjektu pokutu v souladu se zásadou proporcionality.

(41)

Vzhledem k tomu, že na rozpočtovou pomoc a pomoc na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by měly být k dispozici konkrétní částky, měla by být při jejich provádění zajištěna soudržnost a doplňkovost.

(42)

Uplatňováním tohoto nařízení by neměl být dotčen specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

(43)

Toto nařízení se nevztahuje na členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce. V této souvislosti je třeba připomenout, že neúčast některých členských států na posílené spolupráci je nezbavuje povinnosti zajistit plné prosazování článku 325 Smlouvy o fungování EU a acquis Unie, jehož cílem je zajistit ochranu finančních zájmů Unie, včetně nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (18), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20), nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a případně nařízení Rady (EU) 2017/1939 (21). Uvedené členské státy a hospodářské subjekty spadající do jejich pravomoci by proto měly při výkonu svých pravomocí plně spolupracovat s Účetním dvorem, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Komisí a případně Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO).

(44)

Dohoda o půjčce na podporu Ukrajiny, která má být uzavřena mezi Komisí a ukrajinskými orgány, by měla obsahovat ustanovení, která jsou v souladu s právy, povinnostmi a závazky stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu podle článku 9 nařízení (EU) 2024/792 podepsané mezi Unií a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 20. června 2024. Tato ustanovení zajistí účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s půjčkou na podporu Ukrajiny a stanoví vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Dohoda o půjčce na podporu Ukrajiny rovněž v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 poskytne potřebná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a případně úřadu EPPO, a to i od třetích stran zapojených do vynakládání finančních prostředků Unie během období dostupnosti půjčky na podporu Ukrajiny v rámci makrofinanční pomoci a po něm. Ukrajina by rovněž měla v souladu s postupy stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu hlásit Komisi nesrovnalosti týkající se využívání finančních prostředků.

(45)

Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska vedenou proti ní a s cílem podpořit Ukrajinu na její cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné, aby Unie poskytla Ukrajině půjčku na podporu Ukrajiny jako půjčku s omezeným postihem, která se stane splatnou, jakmile Ukrajina obdrží od Ruska hotovost nebo nepeněžní aktiva jako válečné reparace, odškodnění nebo jakékoli finanční vyrovnání, kromě území.

(46)

Uvolnění finančních prostředků v rámci půjčky na podporu Ukrajiny by mělo být podmíněno kladným posouzením žádosti o finanční prostředky předložené Ukrajinou ze strany Komise. V případě makrofinanční pomoci by posouzení podmínek nemělo mít vliv na posouzení plnění podmínek v rámci jiných programů a nástrojů Unie. V případě pomoci na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny by uvolnění finančních prostředků mělo být spojeno se smlouvami nebo dohodami o činnostech, výdajích a opatřeních na podporu kapacit obranného průmyslu Ukrajiny souvisejících s obrannými produkty nebo jinými produkty pro obranné účely.

(47)

Toto nařízení by mělo stanovit vhodná ustanovení pro financování půjčky na podporu Ukrajiny.

(48)

V kontextu finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(49)

V souladu s pevnou podporou 25 hlav států a předsedů vlád při zasedání Evropské rady dne 18. prosince 2025 by Ukrajina měla splatit půjčku na podporu Ukrajiny, jakmile obdrží od Ruska reparace, a Unie si vyhrazuje právo využít ke splacení půjčky ruská aktiva imobilizovaná v Unii, a to v plném souladu s právem Unie a mezinárodním právem.

(50)

Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (22) by finanční závazek vyplývající z půjček podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost zřízenou uvedeným nařízením. Podpora ve formě půjček poskytnutá podle tohoto nařízení by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 223 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Při zvažování finančních rizik a přítomnosti záruk by neměly být vytvářeny rezervy na podporu ve formě půjček v rámci tohoto nařízení vzhledem k tomu, že záruka jde nad rámec stropů, a odchylně od čl. 214 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

(51)

Vzhledem k situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a s cílem podpořit ji na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 223 odst. 4 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, aby Unie měla možnost poskytnout subvenci výpůjčních nákladů na pokrytí nákladů, které by jinak Ukrajina nesla. Tyto náklady zahrnují náklady na dluhovou službu (náklady na financování a náklady na řízení likvidity) a související administrativní náklady. Subvence výpůjčních nákladů, která má být poskytnuta, je považována za vhodnou k zajištění účinnosti podpory v rámci půjčky na podporu Ukrajiny ve smyslu čl. 223 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, zejména za účelem zabránění dalšího tlaku na veřejné finance Ukrajiny.

(52)

V souladu s článkem 332 Smlouvy o fungování EU by výdaje jiné než správní náklady orgánů vyplývající z posílené spolupráce měly nést zúčastněné členské státy. Za tímto účelem by členské státy, které se neúčastní posílené spolupráce, měly mít nárok na úpravu v souladu s článkem 11 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (23), pokud jde o veškeré provozní výdaje hrazené z rozpočtu Unie, zahrnující zejména náklady na dluhovou službu, jakož i čerpání záruky. Správní náklady vzniklé orgánům při provádění posílené spolupráce by měly být hrazeny z rozpočtu Unie bez jakýchkoli úprav pro členské státy, které se posílené spolupráce neúčastní.

(53)

Podporu Unie Ukrajině podle tohoto nařízení by měla řídit Komise.

(54)

Pomoc Ukrajině ve formě půjčky na podporu Ukrajiny by měla být dodatečná a doplňková k podpoře Unie poskytované v rámci Nástroje pro Ukrajinu. Komise by měla pokud možno usilovat o minimalizaci administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv pro Ukrajinu.

(55)

Komise by měla řádně zohlednit rozhodnutí Rady 2010/427/EU (24) a případnou úlohu Evropské služby pro vnější činnost.

(56)

Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o půjčce na podporu Ukrajiny projednala otázky týkající se provádění tohoto nařízení. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o půjčce na podporu Ukrajiny, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

(57)

Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s pomocí Unie Ukrajině podle tohoto nařízení a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto nařízení monitorovat.

(58)

Aby byla zajištěna trvalá účinnost opatření stanovených tímto nařízením, měla by Komise pravidelně přezkoumávat jejich přiměřenost a podávat o tom zprávy Evropskému parlamentu a Radě, čímž zaručí transparentnost a odpovědnost.

(59)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(60)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytnout Ukrajině v letech 2026 a 2027 finanční a hospodářskou pomoc předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným způsobem s cílem podpořit Ukrajinu v pokrytí jejích finančních potřeb vyplývajících z útočné války Ruska proti Ukrajině, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření, případně prostřednictvím posílené spolupráce mezi členskými státy, v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(61)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(62)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,