(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení, přijala Komise dne 2. května 2017 prováděcí nařízení (EU) 2017/763 (2) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie (dále jen „sporné nařízení“). Opatření měla podobu pevných celních sazeb: 104,46 EUR na tunu čisté hmotnosti pro skupinu Hansol i pro všechny ostatní společnosti.

(2)

Skupina Hansol (společnosti Hansol Paper Co. Ltd. a Hansol Artone Paper Co. Ltd.) (dále jen „Hansol“) napadla sporné nařízení u Tribunálu. Dne 2. dubna 2020 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-383/17, kterým zrušil prováděcí nařízení (EU) 2017/763 v rozsahu, v němž se týkalo skupiny Hansol. Dne 11. června 2020 podala Komise kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu (věc C-260/20 P). Dne 12. května 2022 Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl.

(3)

Tribunál dospěl k závěru, že se Komise dopustila chyby při stanovení běžné hodnoty alespoň u jednoho typu výrobku prodávaného společností Hansol Artone Paper Co. Ltd. (dále jen „Artone“). Vzhledem k tomu, že neexistoval domácí prodej tohoto typu výrobku, Komise podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení početně zjistila běžnou hodnotu pro společnost Artone na základě jejích výrobních nákladů. Společnost Hansol Paper Co. Ltd. (dále jen „Hansol Paper“) vykazovala reprezentativní domácí prodej tohoto typu výrobku v běžném obchodním styku, a tudíž Tribunál konstatoval, že Komise měla jako běžnou hodnotu použít domácí prodejní cenu této strany podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(4)

Tribunál rovněž dospěl k závěru, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při vážení prodeje rolí jumbo v Evropské unii nezávislým odběratelům ve srovnání s prodejem zpracovatelům ve spojení za účelem zpracování na malé role. Komise použila toto vážení s cílem řádně zohlednit celkové dumpingové chování skupiny Hansol, přičemž skupině Hansol bylo na její žádost přiznáno osvobození tří z jejích zpracovatelů ve spojení od povinnosti vyplnit dotazník. Tribunál konstatoval, že Komise tím, že nezohlednila určitý objem dalšího prodeje společnosti Schades Nordic, jednoho z těchto tří zpracovatelů ve spojení v Unii, podcenila váhu prodeje rolí jumbo skupiny Hansol nezávislým odběratelům, u něhož existovalo výrazně nižší dumpingové rozpětí než u prodeje zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí nezávislým obchodníkům. Komise proto porušila čl. 2 odst. 11 základního nařízení, jelikož výpočty provedené Komisí neodrážely plný rozsah dumpingu, který praktikovala skupina Hansol.

(5)

Tribunál závěrem konstatoval, že chyba při vážení popsaná ve 4. bodě odůvodnění měla vliv i na výpočet rozpětí cenového podbízení a újmy, jelikož Komise pro tento výpočet použila stejné vážení. Dospěl proto k závěru, že Komise porušila čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(6)

Soudní dvůr tato zjištění potvrdil (5).

(7)

Podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) jsou orgány Unie povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudků soudů Evropské unie. V případě zrušení aktu přijatého orgány Unie v rámci správního řízení, jako je v tomto případě antidumpingové šetření, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je odstraněna protiprávnost zjištěná Tribunálem (6).

(8)

Podle judikatury Tribunálu a Soudního dvora lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat od okamžiku, kdy nastala protiprávnost (7). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá fakt, že tento akt byl zrušen, nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antidumpingového řízení. Například když je zrušeno nařízení, které ukládá konečná antidumpingová opatření, zůstává řízení nadále otevřeno, protože s výjimkou případů, kdy k protiprávnosti došlo v zahajovací fázi řízení, byl z právního řádu Unie odstraněn pouze akt, jímž se řízení uzavírá (8). Obnovení správního řízení s opětovným uložením antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování zrušeného nařízení, nelze chápat tak, že je v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (9).

(9)

V projednávané věci Tribunál zrušil sporné nařízení, pokud jde o skupinu Hansol, z důvodů uvedených v 3. až 5. bodě odůvodnění.

(10)

Zjištění v rámci sporného nařízení, která nebyla napadena, nebo která byla napadena, ale byla Tribunálem zamítnuta nebo Tribunálem nebyla posouzena, a nevedla proto ke zrušení sporného nařízení, zůstávají plně v platnosti (10).

(11)

V návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci C-260/20 P se Komise rozhodla částečně opětovně zahájit antidumpingové šetření týkající se dovozu určitého typu lehkého termografického papíru, které vedlo k přijetí sporného nařízení, a pokračovat v šetření od bodu, kde k nesrovnalostem došlo. Dne 30. června 2022 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení (dále jen „oznámení o opětovném zahájení šetření“) (11). Opětovné zahájení šetření bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení rozsudku Soudního dvora, pokud jde o skupinu Hansol.

(12)

Komise současně rozhodla o zavedení celní evidence dovozu určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky a vyráběného skupinou Hansol (12) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) a požádala vnitrostátní celní orgány, aby předtím, než rozhodnou o jakýchkoli žádostech o vrácení a prominutí antidumpingových cel, pokud jde o dovoz výrobků skupiny Hansol, počkaly na vyhlášení příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým se opětovně ukládají cla.

(13)

Komise o opětovném zahájení šetření informovala zúčastněné strany a vyzvala je, aby se vyjádřily.

(14)

Komise obdržela připomínky od skupiny Hansol a Evropské asociace výrobců termografického papíru (dále jen „ETPA“) a jejích členů.

(15)

Skupina Hansol upozornila, že Komise se v nařízení o celní evidenci opírala o rozsudky Tribunálu ve věcech T-440/20 a T-441/20 („Jindal Saw“) (13), aby dospěla k závěru, že celní evidence je nástrojem, který umožňuje následné uplatnění opatření na dovoz ode dne zahájení celní evidence. Skupina Hansol uvedla, že tyto rozsudky dosud nejsou pravomocné a že se na aktuální situaci nevztahují, neboť ve věci T-383/17 Tribunál konstatoval, že nařízení je protiprávní, zatímco ve věcech T-440/20 a T-441/20 k tomuto závěru nedospěl. Rovněž tvrdila, že ve věci Jindal Saw byla dotčená společnost Jindal Saw jedním z několika vyvážejících výrobců a jednalo se o několik zemí, zatímco skupina Hansol je v této věci, jež se týká pouze Koreje, jediným vyvážejícím výrobcem. Na tomto základě skupina Hansol uvedla, že Komise se tudíž nemůže dovolávat rozsudků za účelem zpětného výběru konečného závazku k zaplacení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku vyráběného skupinou Hansol.

(16)

Pokud jde o skutečnost, že proti rozsudku ve věci Jindal Saw lze ještě podat kasační opravný prostředek, asociace ETPA uvedla, že tyto rozsudky opakují dlouhodobě ustálenou judikaturu. Asociace ETPA rovněž zpochybnila rozdíly mezi rozsudky ve věci Jindal Saw a ve věci T-383/17, které skupina Hansol uvádí, neboť ve výroku rozsudků ve věcech T-300/16 a T-301/16 (věcech předcházejících rozsudkům T-440/20 a T-441/20, kterými byla zrušena původní nařízení ve věci Jindal Saw) stejně jako ve věci T-383/17 Tribunál zrušil napadené nařízení v celém rozsahu, pokud se týká žalobkyně. Podle asociace ETPA skutečnost, že rozsudek zrušil sporné nařízení pouze ve vztahu ke skupině Hansol, rovněž znamená, že v rozporu s tvrzením skupiny Hansol je uvedené nařízení stále součástí právního řádu Unie.

(17)

V tomto ohledu Komise upozornila, že skutečnost, že rozsudek ve věci T-440/20 nebyl v době zveřejnění nařízení o celní evidenci dosud pravomocný, neznamená, že v tomto případě nebyla celní evidence možná. Tribunál v této věci podpořil postup Komise spočívající ve vedení celní evidence při provádění rozsudků, čímž podpořil skutečnost, že Komise v takových situacích skutečně může vést celní evidenci dovozu. Tribunál uvedl, že článek 14 základního nařízení, který zmocňuje Komisi požadovat po vnitrostátních orgánech, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, má obecnou platnost. Tribunál konkrétně konstatoval, že „čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení nepodléhá žádnému omezení, pokud jde o okolnosti, za nichž je Komise oprávněna požadovat od vnitrostátních celních orgánů, aby vedly celní evidenci zboží“. Dále Tribunál uvedl, že „pokud by Komise byla zbavena práva použít celní evidence v rámci řízení o opětovném uložení konečného antidumpingového cla, může to narušit účinnost nařízení, jež mohou vést k takovému opětovnému uložení cla“. Rozsudek mezitím nabyl právní moci. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(18)

Pokud jde o tvrzení skupiny Hansol, že sporné nařízení již není platné, neboť skupina Hansol, ve vztahu k níž bylo nařízení zrušeno, je jediným vyvážejícím výrobcem, kterého se nařízení týkalo, Komise, aniž by se zabývala právní relevantností tohoto tvrzení, uvedla, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Skutečnost, že v období šetření nebyli zjištěni žádní další výrobci z Korejské republiky vyvážející do Unie, neznamená, že se prováděcí nařízení (EU) 2017/763 vztahuje pouze na skupinu Hansol. Ve sporném nařízení Komise uložila cla i dalším vyvážejícím výrobcům prostřednictvím zbytkového cla (14). Tribunál navíc zrušil napadené nařízení pouze „v rozsahu, v němž se týká společnosti Hansol Paper Co. Ltd.“. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(19)

Skupina Hansol dále vyslovila obavu, že Komise možná nebude správně vykládat způsob, jakým má provést opravu vážení. Skupina Hansol tvrdila, že podle rozsudku Tribunálu by se procentní podíl dalšího prodeje rolí jumbo společností Schades Ltd. na celkovém prodeji rolí jumbo společností Hansol Paper, Artone a obchodníka ve spojení Hansol Europe obchodníkovi ve spojení Schades Ltd. měl použít na množství prodeje rolí jumbo zpracovatelům ve spojení (Schades Nordic, Heipa a R+S) za účelem dalšího prodeje. Výsledné množství by se mělo přičíst k množství prodeje rolí jumbo (přímému i nepřímému) použitému pro výpočet dumpingového rozpětí a odečíst od množství prodeje rolí jumbo společnostem Schades Nordic, Heipa a R+S za účelem zpracování. Na tomto základě skupina Hansol provedla přepočet vážení mezi přímým a nepřímým prodejem rolí jumbo nezávislým odběratelům a prodejem zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí nezávislým odběratelům. Asociace ETPA upozornila, že během šetření byla vedle společnosti Schades Ltd. jediným zpracovatelem ve spojení se skupinou Hansol, který rovněž uskutečňoval další prodej rolí jumbo, společnost Schades Nordic, a že již z tohoto důvodu by takový přístup nebyl v souladu s důkazy, které měla Komise k dispozici. Rovněž zdůraznila, že ačkoli Tribunál zjistil určité chyby v přístupu, který Komise zaujala v původním šetření, neuložil metodu pro revidovaný výpočet vah a objasnil, že je na Komisi, aby rozhodla, jaká opatření jsou vhodná k zajištění souladu s rozsudkem.

(20)

V souvislosti s touto otázkou Komise poznamenala, že metoda navržená skupinou Hansol se zásadně liší od metody, kterou Komise použila při výpočtu dumpingu pro sporné nařízení. Při tomto výpočtu, který stanovil dumpingová rozpětí skupiny Hansol, Komise vyčíslila celkový přímý a nepřímý prodej rolí jumbo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který uskutečnila skupina Hansol jako celek, jak v odpovědích na dotazník uvedly jednotlivé subjekty skupiny ve svých tabulkách prodeje. Na tomto základě Komise stanovila váhu tohoto prodeje ve srovnání s vahou prodeje rolí jumbo pro zpracování na malé role. Návrh skupiny Hansol použít vypočtený podíl dalšího prodeje rolí jumbo společností Schades Ltd. v porovnání s celkovým objemem nákupu společnosti Schades Ltd. na ostatní tři zpracovatele ve spojení je zásadně odlišnou a méně přesnou metodou vzhledem k objemům dalšího prodeje rolí jumbo tří zpracovatelů ve spojení, kteří neodpověděli na dotazník, jak uvedla skupina Hansol v průběhu řízení.

(21)

Komise dále upřesnila, že ačkoli Tribunál shledal, že Komise se dopustila chyby, když do výpočtu nezahrnula objemy dalšího prodeje rolí jumbo, které v řízení uvedla společnost Schades Nordic (15), tato chyba nezpochybnila metodiku Komise jako takovou. Komise proto striktně dodržela rozsudek Tribunálu, když metodiku pro stanovení příslušné váhy ponechala beze změny, s výjimkou toho, že nyní připočítala objemy rolí jumbo prodaných společnostmi Schades Nordic, Heipa a R+S, jak Tribunál požadoval. Tento výpočet byl dále vysvětlen v omezeném sdělení týkajícím se konkrétní společnosti.

(22)

U dvou typů výrobků vyvážených společností Artone do Unie Komise při výpočtu dumpingu stanovila početně zjištěnou běžnou hodnotu, jelikož neexistoval reprezentativní domácí prodej této strany. V bodě 148 a bodech 152 až 158 rozsudku ve věci T-383/17 a v bodech 79 a 85 rozsudku ve věci C-260/20 P soudy Evropské unie konstatovaly, že jak ze znění, tak ze systematiky čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce základního nařízení vyplývá, že pro určení běžné hodnoty je třeba upřednostnit cenu, která je nebo má být skutečně zaplacena v běžném obchodním styku. Pokud vývozce neprodává obdobný výrobek na domácím trhu, je třeba běžnou hodnotu stanovit přednostně na základě cen jiných prodejců nebo výrobců, a nikoli na základě výrobních nákladů dotyčné společnosti.

(23)

Jeden ze dvou typů výrobku uvedených v 22. bodě odůvodnění byl skutečně prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku společností Hansol Paper, která je ve spojení, a Tribunál proto konstatoval, že Komise při výpočtu běžné hodnoty pro společnost Artone porušila čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(24)

Komise proto revidovala výpočet běžné hodnoty pro tento typ výrobku tak, že v případě tohoto typu výrobku nahradila početně zjištěnou běžnou hodnotu prodeje společnosti Artone běžnou hodnotou prodeje společnosti Hansol Paper.

(25)

Ani u druhého typu výrobku vyváženého společností Artone, pro který byla běžná hodnota zjištěna početně, nevykazovala společnost Hansol Paper reprezentativní domácí prodej. Objem prodeje společnosti Hansol Paper na domácím trhu se skutečně pohyboval hluboko pod 5 % prahovou hodnotou stanovenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. V důsledku toho a podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota tohoto typu výrobku zjištěna početně také pro společnost Hansol Paper. Vzhledem k neexistenci reprezentativních prodejních cen v běžném obchodním styku u jiných prodejců nebo výrobců ve vyvážející zemi bylo zachováno určení běžné hodnoty pro tento typ výrobku u společnosti Artone.

(26)

V rámci šetření, které vedlo ke spornému nařízení, obdržela Komise odpovědi na dotazník od společností Hansol, Artone, Hansol Europe (obchodníka ve spojení v Unii) a Schades UK Ltd., obchodníka/zpracovatele ve spojení se sídlem v Unii. Tři zpracovatelé se sídlem v Unii a ve spojení se skupinou Hansol, tj. společnosti Schades Nordic, Heipa a R+S, požádali o výjimku z povinnosti vyplnit dotazník pro společnosti ve spojení s vyvážejícím výrobcem (příloha I dotazníku). Tyto strany zpracovávaly dotčený výrobek pro další prodej v malých rolích nezávislým odběratelům. Komise přijala jejich žádost o osvobození, která byla založena na neexistenci nebo omezeném objemu prodeje dotčeného výrobku těmito stranami.

(27)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení je Komise povinna při výpočtu dumpingového rozpětí zohlednit všechny vývozní obchody do Unie. S cílem zahrnout do výpočtu dumpingu významný objem prodeje skupiny Hansol zpracovatelům ve spojení, kteří byli osvobozeni od vyplnění dotazníku, Komise rozšířila výsledky výpočtu dumpingu za použití váženého dumpingového rozpětí vypočteného na základě ověřených odpovědí na dotazník, které poskytly společnosti Hansol Paper, Artone, Hansol Europe a Schades UK Ltd. Za tím účelem Komise přiřadila dumpingovému rozpětí stanovenému pro přímý prodej a prodej dotčeného výrobku prostřednictvím společností ve spojení váhu 15 % až 25 % a dumpingovému rozpětí stanovenému pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje v malých rolích subjektům, které nejsou ve spojení, váhu mezi 75 % a 85 % (16).

(28)

Tribunál a Soudní dvůr dospěly k závěru, že Komise porušila čl. 2 odst. 11 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Konstatovaly, že použité vážení bylo zatíženo zjevnou chybou, neboť nebyl zohledněn určitý objem dotčeného výrobku dále prodaného společností Schades Nordic. Objem přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku byl tedy při výpočtu váhového koeficientu podhodnocen, a proto se do výpočtů nepromítl celý rozsah dumpingu (17).

(29)

S ohledem na zjištění soudů Evropské unie shrnutá v 28. bodě odůvodnění Komise přezkoumala výpočet vah. Při tomto přezkumu k objemu přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku použitého pro tento výpočet připočetla objem dalšího prodeje rolí jumbo skupiny Hansol prostřednictvím společnosti Schades Nordic, který skupina Hansol uvedla v průběhu šetření. Váha přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku skupiny Hansol v porovnání s celkovým prodejem do Unie se následně zvýšila o 0,7 procentního bodu, přičemž váha prodeje skupiny zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje v malých rolích stranám, které nejsou ve spojení, se o stejný procentní podíl snížila.

(30)

Komise přepočítala dumpingové rozpětí pro skupinu Hansol tak, že nahradila početně zjištěnou běžnou hodnotu jednoho typu výrobku prodávaného společností Artone běžnou hodnotou založenou na domácí prodejní ceně tohoto typu výrobku dosažené společností Hansol Paper, jak je vysvětleno v 24. bodě odůvodnění, a revidovala váhu stanovených dumpingových rozpětí pro oba druhy prodeje, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění.

(31)

Na tomto základě bylo revidované konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí skupiny Hansol vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením sníženo z 10,3 % na 10,2 %.

(32)

Ve sporném nařízení byla stejná váha, jaká byla použita na dumpingová rozpětí pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé, použita také k výpočtu rozpětí cenového podbízení skupiny Hansol.

(33)

Soudy Evropské unie zjistily, že chyba ovlivňující výpočet vážení prodeje ovlivnila také výpočet cenového podbízení a posouzení dopadu dumpingového dovozu na obdobné výrobky výrobního odvětví Unie (18).

(34)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení, Komise provedla rozsudek Soudního dvora tak, že použila revidované váhové sazby, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, také na rozpětí cenového podbízení pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé.

(35)

Výsledkem srovnání vyjádřeným jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 9,3 %.

(36)

Rozpětí cenového podbízení zjištěné během šetření, které vedlo ke spornému nařízení, činilo 9,4 %. Vzhledem k nepodstatnému rozdílu mezi tímto rozpětím a revidovaným rozpětím cenového podbízení dospěla Komise k závěru, že tato změna neodůvodňuje potřebu přehodnotit analýzu újmy nebo příčinné souvislosti. Proto potvrdila zjištění v tomto ohledu shrnutá v oddílech 4 a 5 nařízení o uložení prozatímních opatření (19) a ve 102. bodě odůvodnění dotčeného nařízení.

(37)

Dne 14. listopadu 2022 Komise informovala všechny zúčastněné strany o výše uvedených zjištěních, na jejichž základě hodlala podle skutečností shromážděných a předložených ve vztahu k původnímu šetření navrhnout opětovné uložení antidumpingového cla na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky a vyráběného skupinou Hansol a upravit zbytkové clo. Po poskytnutí konečných informací byly obdrženy připomínky od skupiny Hansol, asociace ETPA a vlády Korejské republiky (dále jen „korejská vláda“).

(38)

Korejská vláda vyjádřila své obavy ohledně způsobu, jakým Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie, neboť měla za to, že revidované výpočty dumpingu plně nenapravují chyby, které tyto rozsudky zjistily. Korejská vláda však dále neupřesnila, v jakém smyslu se měla Komise dopustit chyby.

(39)

Asociace ETPA důrazně podpořila zamýšlený postup Komise.

(40)

Skupina Hansol ve svých připomínkách k poskytnutí informací uvedla, že Komise neopravila chybu týkající se výpočtu běžné hodnoty. Skupina Hansol rovněž tvrdila, že Komise neopravila chybu týkající se vážení, kterou zjistil Tribunál a potvrdil Soudní dvůr.

(41)

Skupina Hansol uvedla, že souhlasí s tím, že Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie tak, že pro srovnání s vývozní cenou společnosti Artone použila domácí prodejní cenu společnosti Hansol Paper pro typ výrobku, který tato strana prodávala na domácím trhu v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku (viz 23. až 24. bod odůvodnění). Skupina Hansol však nesouhlasila s tím, že Komise, jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, tak neučinila v případě jiného typu výrobku, který společnost Artone neprodávala na domácím trhu.

(42)

Skupina Hansol tvrdila, že Komise měla přesto použít prodejní ceny společnosti Hansol Paper pro tento typ výrobku, dále uváděný také jako „typ výrobku X“ (skutečné číslo typu výrobku je důvěrné). Argumentovala tím, že Tribunál rozhodl, že Komise by měla „přednostně“ použít prodejní ceny jiných stran, pokud jsou k dispozici. V tomto ohledu tvrdila, že všechny domácí prodeje typu výrobku X skupiny Hansol byly ziskové, a proto se početně zjištěná běžná hodnota společnosti Hansol Paper u tohoto typu výrobku rovná běžné hodnotě založené na prodejních cenách. Jelikož se početně zjištěná běžná hodnota rovnala prodejní ceně, skupina Hansol tvrdila, že Komise byla povinna použít prodejní cenu společnosti Hansol Paper.

(43)

Komise s tím nesouhlasila. Nejprve objasnila, že Tribunál potvrdil, že podle čl. 2 odst. 3 prvního pododstavce základního nařízení, pokud obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství, odchýlí se Komise od zásady použití prodejních cen ke zjištění běžné hodnoty a určí běžnou hodnotu na základě cen jiných prodejců nebo výrobců, nebo pokud tyto ceny nejsou k dispozici, vypočítá běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů. V bodě 150 rozsudku ve věci T-383/17 Tribunál upřesnil, že prodej v neuspokojivém množství zahrnuje situaci, kdy prodej obdobného výrobku ve vyvážející zemi představuje méně než 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku do Unie. Tribunál proto potvrdil, že za těchto okolností Komise nepoužije domácí prodejní ceny (20). V tomto případě představoval objem domácího prodeje typu výrobku X společnosti Hansol Paper méně než 1 % prodeje tohoto typu výrobku do Unie, což je výrazně pod 5 % prahovou hodnotou uvedenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení, a proto byla běžná hodnota tohoto typu výrobku Komisí zjištěna početně. Rovněž připomněl, že skupina Hansol během šetření nikdy netvrdila, že Komise neměla u tohoto typu výrobku v případě společnosti Hansol Paper zjišťovat běžnou hodnotu početně. Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný jiný spolupracující výrobce a Komise početně zjistila běžnou hodnotu typu výrobku X pro společnost Hansol Paper, jak je vysvětleno výše, a nebyla tedy k dispozici žádná alternativní prodejní cena tohoto typu výrobku na domácím trhu, stanovila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu typu výrobku X pro společnost Artone.

(44)

Zadruhé, pouhá skutečnost, že početně zjištěná běžná hodnota daného typu výrobku je totožná s jeho prodejní cenou, z této hodnoty nečiní běžnou hodnotu založenou na prodejních cenách. Běžná hodnota stanovená podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení je početně zjištěná běžná hodnota. Pro účely výpočtu dumpingu proto nelze tuto početně zjištěnou běžnou hodnotu použít ke srovnání s vývozními cenami ostatních stran, neboť to neumožňuje žádné ustanovení základního nařízení. Tvrzení skupiny Hansol, že rozsudky soudů Evropské unie zavazují Komisi použít domácí prodejní cenu společnosti Hansol Paper při výpočtu dumpingu společnosti Artone pro daný konkrétní typ výrobku, bylo proto zamítnuto.

(45)

Skupina Hansol dále uvedla, že Komise nepochopila správně metodu, kterou měla přijmout k opravě chyby vážení. Dovolávala se bodu 86 rozsudku ve věci T-383/17 a bodu 64 rozsudku ve věci C-260/20 P a tvrdila, že Komise měla podíl prodeje společnosti Schades UK Ltd. bez zpracování zohlednit v prodeji skupiny Hansol ostatním obchodníkům ve spojení, a nikoli pouze přičíst objem prodeje společnosti Schades Nordic bez zpracování k přímému a nepřímému prodeji skupiny Hansol nezávislým odběratelům. Skupina Hansol rovněž uvedla, že pokud by Tribunál měl za to, že Komise opraví chybu vážení, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, nedospěl by vzhledem k omezenému dopadu k závěru, že chyba vážení mohla ovlivnit výpočet cenového podbízení a posouzení dopadu dumpingového dovozu na obdobné výrobky výrobního odvětví Unie.

(46)

Na úvod je třeba připomenout, že tvrzení skupiny Hansol naznačuje, že Komise použila výběr vzorku, tj. že použila čl. 17 odst. 1 základního nařízení, když se rozhodla použít údaje společnosti Schades UK Ltd. k výpočtu dumpingového rozpětí pro prodej dotčeného výrobku zpracovatelům ve spojení. Komise uvedla, že v bodech 63 až 69 rozsudku ve věci T-383/17 Tribunál toto tvrzení zamítl. Komise se skutečně rozhodla vypočítat dumpingové rozpětí z prodeje skupiny Hansol dalším třem zpracovatelům ve spojení na základě údajů o vývozních cenách, které uvedla společnost Schades UK Ltd, protože ji považovala za společnost, jež může poskytnout nejpřesnější údaje o většině prodeje skupiny Hansol zpracovatelům ve spojení v Unii za účelem následného dalšího prodeje ve formě malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení (21). Pro účely výpočtu dumpingu skupiny Hansol měla Komise za to, že společnost Schades UK byla jediným zpracovatelem ve spojení se skupinou Hansol, který dotčený výrobek dále prodával nezávislým odběratelům. Tento závěr považovaly soudy Evropské unie za nesprávný s ohledem na dostupné důkazy ve spisu týkající se společnosti Schades Nordic.

(47)

Komise skutečně uvedla, že skupina Hansol v původním šetření oznámila Komisi, že společnost Schades Nordic dále prodala [170–190] tun bez zpracování nezávislým odběratelům. Rovněž uvedla, že další dva zpracovatelé ve spojení, kteří byli osvobozeni od poskytnutí odpovědí na dotazník, tedy společnosti Heipa a R+S, neměli žádný další prodej bez zpracování (22). Skupina Hansol nepředložila žádné důkazy o prodeji rolí jumbo společnostem Heipa nebo R+S. Tvrzení skupiny Hansol bylo proto v přímém rozporu s informacemi, které poskytla během šetření.

(48)

V rozsudku ve věci C-260/20 P Soudní dvůr jasně uvedl, že Komise nemůže vyloučit informace poskytnuté zúčastněnými stranami pouze na základě toho, že byly poskytnuty mimo rámec odpovědí na antidumpingový dotazník (23). Komise se po obnovení šetření tímto zjištěním řídila, neboť vzala na vědomí informace poskytnuté skupinou Hansol v rámci šetření o dalším prodeji rolí jumbo společnostmi Schades Nordic, Heipa a R+S. Vzhledem k tomu, že skupina Hansol uvedla, že společnosti Heipa a R+S nevykázaly žádný další prodej dotčeného výrobku, nebylo třeba provádět žádné opravy, pokud jde o objemy stanovené pro tyto strany.

(49)

Kromě toho skupina Hansol založila své tvrzení, že Komise měla použít poměrnou část prodeje společnosti Schades UK Ltd. bez zpracování na další tři obchodníky ve spojení se společností Hansol, zejména na textu bodu 86 rozsudku ve věci T-383/17, který zní: „(…) je třeba upozornit, že Komise se rozhodla použít údaje společnosti Schades (UK Ltd) pro výpočet dumpingového rozpětí u prodejů uskutečněných žalobkyní ostatním třem zpracovatelům ve spojení.(…)“. V tomto ohledu rovněž odkázala na toto vyjádření Soudního dvora v bodě 64 rozsudku ve věci C-260/20 P: „Jak […] vyplývá z bodů 85 a 86 napadeného rozsudku, Komise se rozhodla použít údaje společnosti Schades pro výpočet dumpingového rozpětí z prodejů společnosti Hansol třem ostatním zpracovatelům ve spojení. (…) Jelikož Komise věděla, že společnost Schades dále prodávala určitá množství dotčeného výrobku nezávislým zákazníkům bez zpracování, měl Tribunál za to, že tuto situaci měla promítnout do výše prodejů dotčených výrobků ostatním zpracovatelům ve spojení. (…)“.

(50)

Komise měla za to, že skupina Hansol vyjádření soudů Evropské unie pochopila nesprávně. Údaje společnosti Schades UK Ltd. byly skutečně použity k výpočtu dumpingového rozpětí u prodejů skupiny Hansol třem ostatním zpracovatelům ve spojení, neboť dumpingové rozpětí stanovené pro prodeje rolí jumbo společnosti Schades UK Ltd. ke zpracování na malé role bylo použito na příslušné objemy ke zpracování korejského původu prodané uvedeným třem ostatním zpracovatelům ve spojení. V bodě 64 však Soudní dvůr uvedl, že vypovídací povaha údajů společnosti Schades UK Ltd. „vůbec nevylučuje, aby byl výpočet založený na těchto údajích chybný vzhledem k nezohlednění všech relevantních údajů v tomto ohledu“. Jinými slovy, Soudní dvůr dospěl k závěru, že použití společnosti Schades UK Ltd. jako reprezentativní společnosti pro prodej skupiny Hansol ostatním zpracovatelům ve spojení neznamená, že by Komise mohla pominout důkazy ve spisu, pokud jde o prodej rolí jumbo nezávislým odběratelům, které uvedla společnost Schades Nordic. Nepožadoval, aby Komise zohlednila nebo rozšířila stejný podíl prodeje společnosti Schades Ltd. bez zpracování na prodej skupiny Hansol ostatním obchodníkům ve spojení. To by bylo v rozporu se skutečnými důkazy ve spisu, které skupina Hansol nezpochybnila. Při obnovení šetření Komise na rozdíl od předchozího šetření plně zohlednila množství rolí jumbo prodaných zpracovatelům v Unii ve spojení se skupinou Hansol, kteří role jumbo dále prodávali bez zpracování.

(51)

Právě u [170–190] tun dalšího prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům společností Schades Nordic zjistily Tribunál a Soudní dvůr chybu, neboť Komise nezohlednila tento další prodej, který skupina Hansol oznámila v řízení jiným způsobem než prostřednictvím odpovědi na dotazník. Jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, tato chyba byla opravena tak, že k objemu přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku byl připočten objem dalšího prodeje rolí jumbo skupiny Hansol prostřednictvím společnosti Schades Nordic, který skupina Hansol uvedla v průběhu šetření. Žádné další úpravy nebylo třeba provádět, protože skupina Hansol oznámila, že zpracovatelé Heipa a R+S neuskutečnili žádný další prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům.

(52)

V neposlední řadě Komise odmítla tvrzení, že by skutečnost, že oprava provedená Komisí má malý dopad pouze na rozpětí cenového podbízení a nemá žádný dopad na analýzu újmy a příčinné souvislosti, dokazovala, že Komise rozsudky soudů Evropské unie pochopila nesprávně. V rozsudku Tribunálu se uvádí, že „nelze vyloučit“, že chyba Komise mohla mít dopad, a nikoli že měla dopad na analýzu újmy a příčinné souvislosti (24). Obdobně Soudní dvůr v bodě 62 uvedl: „Skutečnost, že s ohledem na uvedené údaje bylo přinejmenším možné, že Komise přičetla příliš velkou poměrnou váhu prodejům zpracovatelům ve spojení za účelem zpracování na malé role, čímž zvýšila skutečný dumping uskutečňovaný společností Hansol, postačovala ke zpochybnění spolehlivosti a objektivity posouzení dumpingu společnosti Hansol Komisí“. Skutečnost, že oprava vážení měla malý dopad na revidované cenové podbízení, proto nedokazuje nic jiného, než že chyba zjištěná Tribunálem byla nepodstatná. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(53)

Chyba při vážení prodeje, kterou zjistil Tribunál a potvrdil Soudní dvůr, ovlivnila také výpočet rozpětí újmy. Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie tak, že použila revidované váhové sazby, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, také na rozpětí cenového podbízení pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé.

(54)

Výsledkem srovnání bylo rozpětí újmy u společnosti Hansol ve výši 36,9 %, zatímco rozpětí újmy zjištěné během šetření, které vedlo ke spornému nařízení, činilo 37 % (25). Vzhledem k tomu, že opětovně stanovené dumpingové rozpětí je nižší než rozpětí újmy, by v souladu s platnými pravidly měla být sazba antidumpingového cla stanovena na úrovni dumpingové sazby. Opětovně uložená sazba antidumpingového cla pro skupinu Hansol tudíž činí 10,2 %.

(55)

Komise připomněla, že antidumpingové clo bylo uloženo jako pevná částka v eurech na tunu čisté hmotnosti. Revidovaná sazba konečného cla ve výši 10,2 % představuje pevnou celní sazbu 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti.

(56)

Komise rovněž připomněla, že v tomto případě byla úroveň spolupráce vysoká, protože dovoz skupiny Hansol představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Proto bylo zbytkové antidumpingové clo stanoveno na úrovni spolupracující společnosti. V důsledku toho byla sazba konečného zbytkového cla, která se vztahuje na všechny ostatní společnosti, upravena na pevnou celní sazbu ve výši 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti.

(57)

Revidovaná výše antidumpingového cla se uplatní bez časového přerušení od vstupu sporného nařízení v platnost (konkrétně od 4. května 2017). Celním orgánům se ukládá, aby vybíraly příslušnou částku cla uloženého na dovoz týkající se výrobků skupiny Hansol a vrátily jakoukoli převyšující částku, která byla dosud vybrána, v souladu s příslušnými celními předpisy.

(58)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(59)

Na základě výše uvedených skutečností považovala Komise za vhodné znovu uložit konečné antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85 (kódy TARIC: 4809900010, 4811900010, 4816900010, 4823908520), pocházející z Korejské republiky, ve formě pevné celní sazby ve výši 103,16 EUR na tunu.

(60)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,