This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32021R1349
Commission Delegated Regulation (EU) 2021/1349 of 6 May 2021 supplementing Regulation (EU) 2016/1011 of the European Parliament and of the Council with regard to regulatory technical standards specifying the criteria for the competent authorities’ compliance assessment regarding the mandatory administration of a critical benchmark (Text with EEA relevance)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1349 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria pro posouzení souladu příslušnými orgány s ohledem na povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem (Text s významem pro EHP)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1349 ze dne 6. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria pro posouzení souladu příslušnými orgány s ohledem na povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem (Text s významem pro EHP)
C/2021/3117
Úř. věst. L 291, 13.8.2021, p. 4–8
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Completion | 32016R1011 | 01/01/2022 |
13.8.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 291/4 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1349
ze dne 6. května 2021,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria pro posouzení souladu příslušnými orgány s ohledem na povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Posouzení příslušných orgánů uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011 se týká buď toho, jak má být referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora, nebo jak bude ukončeno poskytování této referenční hodnoty. Je proto na místě určit dva soubory kritérií, které příslušné orgány zváží, podle toho, který scénář posuzují. |
(2) |
Pokud má být referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora, měl by být nový administrátor schopen zajistit kontinuitu poskytování referenční hodnoty s kritickým významem takovým způsobem, aby ji dohlížené osoby mohly nadále používat bez přerušení a v souladu s nařízením (EU) 2016/1011. Je proto nutné určit kritéria, která by měl příslušný orgán vzít v úvahu při posuzování, zda nový administrátor může tuto kontinuitu zajistit. |
(3) |
Po celou dobu převodu této referenční hodnoty na nového administrátora by se měl nad referenční hodnotou s kritickým významem zajistit dohled. Pokud se nový administrátor nachází v jiném členském státě, než je členský stát příslušného orgánu, který posuzuje, jak má být referenční hodnota s kritickým významem převedena na tohoto nového administrátora, existuje vyšší riziko přerušení dohledu nad touto referenční hodnotou. Dotčené příslušné orgány by měly spolupracovat, aby zajistily, že příslušný orgán provádějící posouzení obdrží všechny nezbytné informace, které potřebuje k určení, zda bude zajištěno pokračování dohledu nad referenční hodnotou po celou dobu tohoto převodu, včetně analýzy zaměřené na to, kde se nový administrátor nachází, a na stav jeho povolení k činnosti. |
(4) |
Při posuzování toho, jak má být referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora, by měl příslušný orgán z provozního hlediska analyzovat, jak bude poskytnutí referenční hodnoty s kritickým významem převedeno ze současného administrátora na nového administrátora. Dotčený příslušný orgán by měl zejména zvážit nepřerušené zveřejňování referenční hodnoty, dostupnost vstupních údajů, metodiku výpočtu referenční hodnoty a veškerou nezbytnou spolupráci s dodavateli, uživateli a dalšími zúčastněnými stranami. |
(5) |
Příslušný orgán, který posuzuje, jak má být ukončeno poskytování referenční hodnoty s kritickým významem, by měl být ujištěn, že poskytování této referenční hodnoty lze řádně ukončit, mimo jiné i s ohledem na postup pro ukončení referenční hodnoty stanovené jejím administrátorem v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011. Je proto nutné určit kritéria, která by měl příslušný orgán vzít v úvahu při rozhodování, zda se jedná o tento případ. |
(6) |
Příslušný orgán, který posuzuje, jak má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, by měl rovněž zvážit písemné plány na ukončení poskytování referenční hodnoty uvedené v čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011. Tyto písemné plány různých uživatelů referenční hodnoty s kritickým významem nemusí být vždy sladěny a nemusí být konzistentní, pokud se použijí současně. Je proto důležité, aby příslušné orgány zvážily, do jaké míry jsou tyto písemné plány slučitelné mezi různými uživateli referenční hodnoty, a to i pokud jde o události rozhodné pro ukončení referenční hodnoty, které tyto písemné plány předpokládají, a jak lze tyto písemné plány použít za účelem zajištění řádného ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem. |
(7) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, jež Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). |
(8) |
Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o radu skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2). |
(9) |
Aby byl zajištěn soulad s datem použitelnosti článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 (3), kterým byl do nařízení (EU) 2016/1011 zaveden čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení, mělo by toto nařízení platit ode dne 1. ledna 2022, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Kritéria pro posouzení převodu na nového administrátora
Při posuzování toho, jak má být referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora, příslušné orgány zváží všechna následující kritéria:
a) |
zda se nový administrátor navržený v posouzení předloženém stávajícím administrátorem na základě čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2016/1011:
|
b) |
zda stávající administrátor referenční hodnoty s kritickým významem informoval veškeré dodavatele, uživatele a další zúčastněné strany nebo provedl veřejné konzultace týkající se možného převodu referenční hodnoty s kritickým významem na nového administrátora; |
c) |
způsob, jakým má nový administrátor v úmyslu provádět výpočet referenční hodnoty s kritickým významem, a zda má tento administrátor v úmyslu změnit některý z následujících prvků souvisejících s referenční hodnotou s kritickým významem, a pokud ano, jak administrátor zajistí soulad těchto prvků s nařízením (EU) 2016/1011:
|
d) |
zda bude mít nový administrátor přístup ke stejným vstupním údajům jako stávající administrátor, včetně historických vstupních údajů uchovávaných stávajícím administrátorem; |
e) |
zda byly IT infrastruktury nového administrátora odpovídajícím způsobem otestovány z hlediska poskytování referenční hodnoty s kritickým významem; |
f) |
pokud referenční hodnota s kritickým významem vychází ze vstupních údajů poskytnutých skupinou dodavatelů, jak hodlá nový administrátor splnit požadavek stanovený v čl. 11 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/1011, a zda stávající dodavatelé budou i nadále součástí této skupiny i po převedení referenční hodnoty na nového administrátora; |
g) |
způsob, jakým nový administrátor zamýšlí zveřejňovat referenční hodnotu s kritickým významem, včetně standardních opatření pro každodenní zveřejňování, četnosti zveřejňování, adresy internetových stránek, a zda bude referenční hodnota s kritickým významem přístupná po zaplacení poplatku, nebo bezplatně; |
h) |
zda existuje podrobný plán pro datum převedení, a pokud ano, zda tento plán řeší všechny možné problémy, včetně smluvních záležitostí, vyplývající z převedení referenční hodnoty s kritickým významem na nového administrátora; |
i) |
právní rizika spojená s převodem, včetně rizika zmaření smlouvy; |
j) |
účetní a daňové důsledky referenční hodnoty s kritickým významem poskytované novým administrátorem; |
k) |
dopad převedení na infrastruktury finančního trhu, včetně clearingových systémů. |
Článek 2
Kritéria pro posouzení toho, jak ukončit poskytování referenční hodnoty s kritickým významem
1. Při posuzování toho, jak má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, příslušné orgány zváží všechna následující kritéria:
a) |
účinnost postupu zavedeného v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011, a zejména:
|
b) |
písemné plány uvedené v čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011, a zejména:
|
c) |
zda mají administrátoři alternativních referenčních hodnot uvedených v písmenu b) bodě i) tohoto odstavce povolení k činnosti; |
d) |
je-li to proveditelné, zda by ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem mělo nepříznivý dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků (4); |
e) |
zda by ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem vedlo k události způsobené vyšší mocí; |
f) |
dynamiku trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, a zda existují vstupní údaje, které jsou dostatečně kvalitní a jsou v dostatečném množství, aby přesně reprezentovaly podkladový trh nebo ekonomickou realitu; |
g) |
zda administrátor informoval některé dodavatele pro referenční hodnotu s kritickým významem, uživatele této referenční hodnoty a další zúčastněné strany nebo provedl veřejné konzultace o možném ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem; |
h) |
veškerá právní rizika spojená s ukončením poskytování referenční hodnoty s kritickým významem; |
i) |
účetní a daňové důsledky ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem; |
j) |
dopad ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem na tržní infrastruktury, včetně clearingových systémů. |
Pokud administrátoři alternativních referenčních hodnot uvedených v písm. b) bodě i) tohoto odstavce nemají pro účely uvedené pod písmenem c) povolení k činnosti, příslušný orgán posoudí podmínky jejich povolení podle článku 34 nařízení (EU) 2016/1011 a posoudí, zda je období povinné administrace referenční hodnoty s kritickým významem nezbytné za účelem vydání povolení administrátorům těchto alternativních referenčních hodnot.
2. Kromě kritérií uvedených v odst. 1 písm. a) může příslušný orgán posoudit, zda je postup stanovený administrátorem v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 vhodný s ohledem na následující prvky týkající se finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které odkazují na referenční hodnotu s kritickým významem:
a) |
jejich objem a hodnota; |
b) |
termín, doba trvání, splatnost nebo datum ukončení platnosti finančních nástrojů, finančních smluv a jiných dokumentů uzavřených pro měření výkonnosti investičního fondu prostřednictvím indexu nebo kombinace indexů za účelem sledování výnosů tohoto indexu nebo kombinace indexů, stanovení alokace aktiv portfolia nebo výpočtu poplatků spojených s výkonností; |
c) |
zda bude referenční hodnota s kritickým významem i nadále poskytována k použití během přechodného období nebo lhůty pro ukončení; |
d) |
zda postup uvedený v čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 stanoví takové změny referenční hodnoty s kritickým významem, které mohou být nezbytné k zajištění toho, aby referenční hodnota s kritickým významem nadále poskytovala spolehlivou a reprezentativní výpověď o podkladovém trhu nebo ekonomické realitě, které má měřit, a to po celou dobu uvedenou v pododstavci 2 písm. c) tohoto článku; |
e) |
pravděpodobnost, že jakýkoli z těchto finančních nástrojů, finančních smluv nebo jiných dokumentů uzavřený pro měření výkonnosti investičního fondu prostřednictvím indexu nebo kombinace indexů za účelem sledování výnosů tohoto indexu nebo kombinace indexů, stanovení alokace aktiv portfolia nebo výpočtu poplatků spojených s výkonností, by v případě ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem byly zmařeny nebo by jejich podmínky byly porušeny. |
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 6. května 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(3) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/64 ze dne 29. září 2017, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2016/1011 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o upřesnění, jak se mají kritéria uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii) použít pro posouzení toho, zda by určité skutečnosti měly za následek významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech (Úř. věst. L 12, 17.1.2018, s. 5).