27.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 157/85

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1138/2011 (2) Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých mastných alkoholů a jejich směsí pocházejících z Indie, Indonésie a Malajsie (dále jen „konečné nařízení“). Přijetí konečného nařízení předcházelo nařízení Komise (EU) č. 446/2011 (3) o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz mastných alkoholů pocházejících z Indie, Indonésie a Malajsie (dále jen „prozatímní nařízení“). Zjištění, jež vedla k uložení konečného antidumpingového cla, budou dále uváděna jako „zjištění původního šetření“.

(2)

Dne 21. ledna 2012 společnost P. T. Ecogreen Oleochemicals, indonéský vyvážející výrobce mastných alkoholů, společnost Ecogreen Oleochemicals (Singapore) Pte. Ltd a společnost Ecogreen Oleochemicals GmbH (dále společně označené jako „skupina Ecogreen“) podaly u Tribunálu žalobu (věc T-28/12) na zrušení konečného nařízení, pokud jde o uložení antidumpingového cla ve vztahu ke skupině Ecogreen. Skupina Ecogreen napadla úpravu své vývozní ceny provedenou na základě čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení za účelem srovnání této vývozní ceny s běžnou hodnotou.

(3)

Ve věci T-249/06 (Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT (Interpipe Niko Tube ZAT) a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT (Interpipe NTRP VAT) v. Rada Evropské unie) Tribunál zrušil článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006, pokud jde o společnost Interpipe NTRP VAT, mimo jiné z důvodu zjevně nesprávného posouzení při provádění úpravy na základě čl. 2 odst. 10 písm. i), a pokud jde o společnost Interpipe Niko Tube ZAT, na základě jiných důvodů. Dne 16. února 2012 Soudní dvůr zamítl odvolání podané Radou a Komisí (spojené věci C-191/09 P a C-200/09 P).

(4)

Vzhledem k tomu, že faktické okolnosti, pokud jde o úpravu provedenou podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, byly v případě skupiny Ecogreen podobné jako v případě společnosti Interpipe NTRP VAT, bylo považováno za vhodné znovu vypočítat dumpingové rozpětí pro skupinu Ecogreen, aniž by byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i).

(5)

Dne 21. prosince 2012 bylo proto zveřejněno prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1241/2012 ze dne 11. prosince 2012, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1138/2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých mastných alkoholů a jejich směsí pocházejících z Indie, Indonésie a Malajsie (4), se zpětnou působností ode dne 12. listopadu 2011 (dále jen „pozměňující nařízení“).

(6)

Dumpingové rozpětí, které v něm bylo zjištěno u skupiny Ecogreen, bylo v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení nepatrné. Šetření týkající se skupiny Ecogreen bylo proto zastaveno, aniž byla uložena jakákoli opatření. Tribunál následně dne 9. dubna 2013 rozhodl, že není třeba rozhodovat o žalobě podané ve věci T-28/12.

(7)

I přesto, že na všechny ostatní vyvážející výrobce v Indii, Indonésii a Malajsii se uložená antidumpingová cla nadále vztahují, měla by s ohledem na revidovaná zjištění týkající se dumpingu, jež obsahuje pozměňující nařízení, být přezkoumána zjištění původního šetření, zejména pokud jde o účinky dumpingového dovozu působící újmu.

(8)

Dne 28. února 2013 bylo zveřejněno oznámení o částečném opětovném zahájení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu některých mastných alkoholů a jejich směsí pocházejících z Indie, Indonésie a Malajsie (dále jen „dotčené země“) (5) (dále jen „opětovné zahájení“). V oznámení bylo uvedeno, že opětovné zahájení šetření je ve svém rozsahu omezeno na zkoumání možných dopadů nově zjištěných dumpingových rozpětí, pokud jde o zjištění týkající se zejména újmy a příčinné souvislosti zjištěné v původním šetření (dále jen „nové šetření“).

(9)

Komise o částečném opětovném zahájení šetření oficiálně uvědomila známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, jakož i výrobní odvětví Unie. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a ke slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení.

(10)

Některé strany tvrdily, že nebylo jasné, na jakém právním základě Komise opětovně zahájila původní šetření a jaké údaje bude Komise shromažďovat pro zjištění faktů a vyvození závěrů v tomto novém šetření.

(11)

Strany rovněž tvrdily, že nebylo jasné, jaký druh šetření se zahajuje a jaký by mohl být konečný výsledek, pokud jde o úroveň konečných opatření, jaké období bude šetření zahrnovat a které aspekty původního šetření se budou přezkoumávat.

(12)

Připomíná se, že toto opětovné zahájení šetření je nevyhnutelným důsledkem přijetí pozměňujícího nařízení, jež samo bylo výsledkem zjištění Tribunálu ve věci T-249/06 (Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT (Interpipe Niko Tube ZAT) a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant VAT (Interpipe NTRP VAT) v. Rada Evropské unie.

(13)

Připomíná se, že při původním šetření bylo takzvaným obdobím šetření (OŠ) období od 1. července 2009 do 30. června 2010. Posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření a bylo označeno jako „posuzované období“.

(14)

Toto nové šetření se zaměřuje na stejné období šetření a stejné posuzované období. Zjištění, pokud jde o újmu a příčinnou souvislost, učiněná za tato období během původního šetření, jsou přezkoumávána s ohledem na dumpingová rozpětí, která byla pro indonéské dovozce nově stanovena v pozměňujícím nařízení.

(15)

Konkrétněji, a jak je uvedeno v oznámení o opětovném zahájení, je cílem tohoto nového šetření určit, zda „zanedbatelné“ dumpingové rozpětí, zjištěné u jednoho vyvážejícího výrobce v Indonésii, a změna úrovně dumpingových rozpětí ostatních indonéských společností, kterou stanovilo pozměňující nařízení, mohou mít dopad na zjištění původního šetření, pokud jde o újmu a příčinnou souvislost.

(16)

Výsledky nového šetření jsou uvedeny dále. Stejně jako v případě původního šetření jsou v zájmu zachování důvěrnosti původně předložených údajů určité údaje a informace poskytnuty v podobě indexu.

(17)

Připomíná se, že dotčeným výrobkem je výrobek vymezený v původním šetření, a sice nasycené mastné alkoholy s uhlíkovým řetězcem C8, C10, C12, C14, C16 nebo C18 (nezahrnuje rozvětvené isomery) včetně jednotlivých nasycených mastných alkoholů (zvané rovněž „čisté frakce“) a směsi převážně obsahující kombinaci uhlíkových řetězců C6-C8, C6-C10, C8-C10, C10-C12 (běžně zařazované jako C8-C10), směsi převážně obsahující kombinaci uhlíkových řetězců C12-C14, C12-C16, C12-C18, C14-C16 (běžně zařazované jako C12-C14) a směsi převážně obsahující kombinaci uhlíkových řetězců C16-C18, pocházející z Indie, Indonésie a Malajsie, v současnosti kódů KN ex 2905 16 85, 2905 17 00, ex 2905 19 00 a ex 3823 70 00 (dále jen „mastné alkoholy“).

(18)

Zjištění pozměňujícího nařízení se nedotýkají zjištění učiněných v původním šetření, která se týkají posuzovaného výrobku a obdobných výrobků.

(19)

Jak bylo uvedeno v 7. bodě odůvodnění pozměňujícího nařízení, dumpingová rozpětí pro všechny společnosti v Indonésii jiná než pro vyvážejícího výrobce s individuálním rozpětím, stanovená na základě největšího dumpingového rozpětí spolupracujícího indonéského vyvážejícího výrobce, byla přezkoumána s přihlédnutím k nově vypočtenému dumpingovému rozpětí pro skupinu Ecogreen.

(20)

Dumpingová rozpětí stanovená v 23. bodě odůvodnění konečného nařízení pro indické vyvážející výrobce a dumpingová rozpětí stanovená v 55. bodě odůvodnění pro malajské vyvážející výrobce nebyla pozměňujícím nařízením dotčena.

(21)

Jak bylo uvedeno v 6. bodě odůvodnění pozměňujícího nařízení, dumpingové rozpětí stanovené pro skupinu Ecogreen bylo nižší než 2 %, a je tedy pod minimálním prahem stanoveným v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Dovoz tohoto vyvážejícího výrobce do Unie by tudíž měl být v novém šetření považován za nedumpingový.

(22)

Objem, cena a podíl nedumpingového dovozu, uskutečněného uvedeným indonéským vývozcem, se na trhu v posuzovaném období vyvíjely tak, jak je uvedeno v tabulce níže. Jak bylo uvedeno v 16. bodě odůvodnění výše, předložené údaje jsou indexovány.

(23)

S odkazem na tabulku uvedenou v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která byla potvrzena v 64. bodě odůvodnění konečného nařízení, a na tabulku uvedenou výše šetření ukázalo, že v posuzovaném období se nedumpingový dovoz podílel na celkovém dovozu z dotčených zemí jen v omezené míře a rostl poměrně pomaleji než dumpingový dovoz. V roce 2007 totiž nedumpingový dovoz představoval kolem 15–18 % celkového objemu dovozu z dotčených zemí a v období šetření to bylo pouze kolem 10–13 %.

(24)

Nové šetření ukazuje, že průměrné ceny nedumpingového dovozu od skupiny Ecogreen se v posuzovaném období snížily o 9 %, avšak mezi rokem 2009 a obdobím šetření zůstávaly stabilní.

(25)

Zjištění uvedená v 57. až 61. bodě odůvodnění konečného nařízení, pokud jde o výrobu v Unii a výrobní odvětví Unie, nejsou novým šetřením nijak dotčena, a proto se potvrzují.

(26)

Zjištění uvedená v 64. až 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jež byla potvrzena v 62. bodě odůvodnění konečného nařízení, nejsou nijak dotčena. Potvrzuje se, že spotřeba mastných alkoholů v Unii, jak ukazuje níže uvedená tabulka, byla celkem stabilní a za posuzované období se zvýšila pouze o 2 %. Jak bylo uvedeno v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v zájmu zachování důvěrnosti údajů byly informace týkající se spotřeby poskytnuty v podobě indexu.

(27)

Stejně jako v případě původního šetření bylo zkoumáno, zda souhrnné posouzení dumpingového dovozu pro tyto tři dotčené země je v souladu s ustanoveními čl. 3 odst. 4 základního nařízení ještě oprávněné, či nikoli, vzhledem k přezkoumaným dumpingovým rozpětím pro indonéské vyvážející výrobce uvedeným v 19. a 21. bodě odůvodnění výše.

(28)

Připomíná se, že čl. 3 odst. 4 základního nařízení stanoví, že pokud jsou předmětem antidumpingového šetření současně výrobky dovezené z více zemí, posuzují se účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že a) dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a b) souhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie.

(29)

Zjištění o objemu a ceně dumpingového dovozu z každé z dotčených zemí v posuzovaném období byla přezkoumána. Informace týkající se objemu dovozu, které byly použity pro určení průměrných cen uvedených v tabulce v 63. bodě odůvodnění písm. b) konečného nařízení zůstávají, pokud jde o Malajsii a Indii, beze změny. Údaje týkající se Indonésie byly přezkoumány s přihlédnutím k tomu, že – jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění výše – u jednoho vyvážejícího výrobce se již nemá za to, že by prodával své výrobky na trhu Unie za dumpingové ceny. Nově určený dumpingový dovoz se vyvíjel tak, jak je uvedeno níže. S odkazem na 16. bod odůvodnění výše jsou informace týkající se objemu dovozu z každé dotčené země poskytnuty v podobě indexu.

(30)

Šetření ukázalo, že objem dumpingového dovozu z každé dotčené země v období šetření nebyl zanedbatelný a existence dumpingového dovozu na trhu Unie byla v posuzovaném období, a zejména v období šetření významná. Skutečnost, že u jednoho z indonéských vyvážejících výrobců pozměňující nařízení shledalo, že neprodává za dumpingové ceny, na tomto závěru nic nemění.

(31)

Zjištění týkající se tvorby cen výrobků dumpingového dovozu z každé dotčené země byla za posuzované období rovněž přezkoumána a výsledky jsou uvedeny v tabulce níže. Ceny uvedené v tabulce v 63. bodě odůvodnění písm. b) konečného nařízení zůstávají, pokud jde o Malajsii a Indii, beze změny. Údaje týkající se Indonésie byly přezkoumány s přihlédnutím k tomu, že – jak je uvedeno výše ve 21. bodě odůvodnění – u jednoho vyvážejícího výrobce se již nemá za to, že by prodával své výrobky na trhu Unie za dumpingové ceny. S odkazem na 16. bod odůvodnění výše jsou informace o cenách indonéského vývozce, u něhož bylo shledáno, že prodává za dumpingové ceny, poskytnuty v podobě indexu.

(32)

Šetřením bylo zjištěno, že s výjimkou roku 2007, kdy se neuskutečnil žádný dovoz z Indonésie, byla tvorba cen indonéských vyvážejících výrobců téměř stejná jako v původním šetření. Zjištění učiněné v 63. bodě odůvodnění písm. b) konečného nařízení, že tvorba cen v dotčených zemích a jejich chování v oblasti tvorby cen byly zejména v období šetření velmi podobné, lze proto potvrdit. Skutečnost, že u jednoho z indonéských vyvážejících výrobců pozměňující nařízení shledalo, že neprodává za dumpingové ceny, na tomto závěru nic nemění.

(33)

V platnosti mimoto zůstávají také zjištění učiněná ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzená ve 122. bodě odůvodnění konečného nařízení, a zejména to, že úroveň odstranění újmy stanovená pro dotčené země byla výrazně nad minimálním prahem 2 %. Navíc byly u každé z dotčených zemí prozkoumány prodejní kanály a cenové trendy a – jak je uvedeno v tabulce výše – bylo zjištěno, že jsou podobné. Jak prokázalo šetření, dovozní ceny z dotčených zemí po dosažení nejvyšších hodnot v roce 2008 vykazovaly klesající trend a globálně byly ve srovnání s průměrnými cenami výrobního odvětví Unie zvláště nízké.

(34)

Níže uvedená tabulka ukazuje, že podíl dumpingového dovozu z každé dotčené země na trhu během posuzovaného období celkově vzrostl. S odkazem na 16. bod odůvodnění jsou informace poskytnuty v podobě indexu.

(35)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah nové šetření prokázalo, že zjištění učiněná v původním šetření, která se týkají souhrnného posouzení, zůstávají beze změny. Proto se má za to, že podmínky stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení, které se týkají souhrnného posouzení dumpingového dovozu z dotčených zemí, zůstávají splněny. Za účelem nového šetření újmy a příčinné souvislosti tedy účinky dumpingového dovozu pocházejícího z dotčených zemí mohou být posouzeny společně.

(36)

Aby bylo možno určit celkovou míru dumpingového dovozu na trh Unie v posuzovaném období, přihlíží se k tomu, že pozměňující nařízení potvrdilo pozitivní zjištění dumpingu u všech vyvážejících výrobců v Indonésii s výjimkou skupiny Ecogreen. Jejich vývoz je považován za dumpingový, a proto se na něj i nadále vztahuje antidumpingové clo.

(37)

Podobně nové šetření přihlíží k tomu, že dumpingová rozpětí zjištěná v původním šetření u všech vyvážejících vývozců v Indii a Malajsii zůstávají beze změny, že jejich dovoz je považován za dumpingový a nadále podléhá antidumpingovému clu.

(38)

Objem dumpingového dovozu z dotčených zemí byl upraven odečtením objemu nedumpingového dovozu od jednoho indonéského vyvážejícího výrobce, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění výše.

(39)

Na základě výše uvedeného byly údaje uvedené v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzené 64. bodem odůvodnění konečného nařízení, jakož i zjištění obsažená v 71. až 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se posouzení dumpingového dovozu během posuzovaného období a potvrzená 65. bodem odůvodnění konečného nařízení, zrevidovány, jak je popsáno níže. S odkazem na 16. bod odůvodnění výše jsou informace o celkovém objemu dovozu a podílu dumpingového dovozu na trhu poskytnuty v podobě indexu.

(40)

Objem dumpingového dovozu z dotčených zemí zjištěný v tomto novém šetření v posuzovaném období značně vzrostl, a to o 65 %. K největšímu nárůstu došlo mezi lety 2007 a 2008, kdy se dovoz zvýšil o 67 %. Dovoz poté v roce 2009 mírně klesl, načež v období šetření opět vzrostl téměř na úroveň z roku 2008.

(41)

Revidované průměrné ceny dumpingového dovozu z dotčených zemí v posuzovaném období prudce kolísaly a zaznamenaly celkový pokles o 6 %. Stojí však za zmínku, že mezi rokem 2008 a obdobím šetření činila míra poklesu celých 14 %. Po celé posuzované období byly průměrné ceny dovozu z dotčených zemí vždy nižší než ceny stanovené zbytkem světa a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což vedlo k rostoucímu podílu dumpingových dovozů na trhu.

(42)

Podíl dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu se v posuzovaném období značně zvýšil, a to o 62 %. K největšímu nárůstu došlo mezi lety 2007 a 2008. Během hospodářské krize došlo k mírnému poklesu dovozu, což v období mezi lety 2008 a 2009 snížilo podíl dotčených zemí na trhu o 4 %, do konce posuzovaného období však tyto země získaly svůj podíl na trhu zpět.

(43)

Vynětí nedumpingového dovozu od skupiny Ecogreen proto nijak nemění zjištění učiněná v původním šetření, pokud jde o objem, cenu a podíl dumpingového dovozu na trhu, která se tudíž potvrzují.

(44)

Připomíná se, že rozpětí cenového podbízení zjištěná v původním šetření byla objasněna v 74. a 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzena v 67. bodě odůvodnění konečného nařízení. Jednotlivé výpočty zjištěné pro každého dotčeného vývozce nebyly pozměňujícím nařízením dotčeny. Tato zjištění byla proto potvrzena.

(45)

Průměrné cenové podbízení zjištěné u dumpingového dovozu souhrnně posuzovaného pro tři země společně po odečtení nedumpingového dovozu činí 2 %. Toto zjevně nízké podbízení je nutno posuzovat s ohledem na to, že kvůli existenci levného dovozu na trhu EU bylo nuceno snižovat své ceny i samotné výrobní odvětví Unie. Tyto ceny však zejména v období šetření nepokrývaly výrobní náklady. Průměrné rozpětí cenového podbízení souhrnně posuzovaného dumpingového dovozu bez skupiny Ecogreen činilo 22 %.

(46)

V reakci na zveřejnění zjištění Komise jeden dovozce mastných alkoholů pocházejících z Indonésie tvrdil, že průměrná cena nedumpingového dovozu bude nižší než průměrná cena dovážené produkce vyrobené indonéským vyvážejícím vývozcem, na kterého se i nadále vztahují opatření. Uvedené tvrzení se však nedotýká zjištění cenového podbízení u souhrnně posouzeného dumpingového dovozu.

(47)

Zjištění učiněná v 76. až 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzená v 71. až 84. bodě odůvodnění konečného nařízení, která se týkají hospodářské situace výrobního odvětví Unie, nejsou pozměňujícím nařízením dotčena, a mohou být proto potvrzena.

(48)

Připomíná se, že původním šetřením bylo prokázáno, že většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je výroba (– 17 %), využití kapacity (– 15 %), objem prodeje (– 18 %), podíl na trhu (– 12 %) a zaměstnanost (– 13 %), se v posuzovaném období zhoršila. Významně byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál byla ohrožena, a to zejména během posuzovaného období.

(49)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(50)

Kromě potvrzení existence podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie bylo přezkoumáno, zda po revidovaných zjištěních o dumpingu, stanovených v pozměňujícím nařízení, stále ještě existuje příčinná souvislost mezi uvedenou újmou a revidovaným dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(51)

Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění výše, spotřeba v Unii byla celkem stabilní a za posuzované období se zvýšila pouze o 2 %.

(52)

Tabulka v 39. bodě odůvodnění výše, která již neobsahuje dovoz uskutečněný indonéským dovozcem, u něhož bylo pozměňujícím nařízením zjištěno, že neprodával své výrobky na trhu Unie za dumpingové ceny, ukazuje, že revidovaný objem dumpingového dovozu ze tří dotčených zemí byl významný a v posuzovaném období se podstatně zvýšil v absolutních hodnotách o více než 60 000 tun a v relativním vyjádření o více než 60 %. Podobně se značně zvýšil i podíl dumpingového dovozu na trhu a v uvedeném období vzrostl o více než 5 procentních bodů.

(53)

Tyto trendy jsou velmi podobné trendům zjištěným v původním šetření, zejména v 86. až 94. bodě odůvodnění konečného nařízení. Zvýšení podílu na trhu, které podle původního šetření činilo 57 %, je na základě revidovaných údajů v posuzovaném období nyní vyšší než 60 %.

(54)

Nový šetřením bylo totiž potvrzeno, že dumpingové dovozy z dotčených zemí od roku 2008, kdy tento vývoz vzrostl o 67 %, vyvíjely tlak na výrobní odvětví Unie. V uvedeném roce byly ceny dumpingového dovozu, jak se uvádí v 39. bodě odůvodnění, mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Unie. To vedlo k významné ztrátě v objemu prodeje (–15,4 %) a významné ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který se tomuto odvětví ve zbývající části posuzovaného období již nikdy nepodařilo znovu získat zpět. Ve stejné době podíl dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu vzrostl o více než 9 procentních bodů.

(55)

V 72. bodě odůvodnění konečného nařízení bylo ukázáno, že výrobní odvětví Unie v reakci na tento tlak muselo v roce významně snížit své prodejní ceny o 16,9 % a v období šetření je dokonce muselo snížit o dalších 5,3 %. I kdyby toto chování v oblasti tvorby cen umožnilo výrobnímu odvětví Unie omezit ztrátu podílu na trhu, vedlo k tomu, že v posuzovaném období došlo k nahromadění významných ztrát, jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzeno v 78. bodě odůvodnění konečného nařízení. Tato situace se časově shodovala s existencí velkých objemů levného dumpingového dovozu na trh Unie, zejména v období šetření.

(56)

V roce 2009, ačkoli se absolutní objem dumpingového dovozu z dotčených zemí v souladu s hospodářským poklesem a útlumem na trhu EU snížil o 7,3 %, bylo zaznamenáno, že průměrná cena dumpingového dovozu klesla o 17,9 %, což bylo více než 16,9 % snížení ceny výrobního odvětví Unie. V období šetření muselo výrobní odvětví Unie snížit své ceny a nahromadilo finanční ztráty.

(57)

Z výše uvedeného jsou zřejmé závažné důsledky pro chování výrobního odvětví Unie v oblasti tvorby cen na jeho hlavním trhu, které vyplývají z přítomnosti velkých objemů levného dumpingového dovozu na trhu Unie, a nepříznivý dopad, který tato přítomnost měla na hospodářskou situaci odvětví, zejména v období šetření.

(58)

Výše uvedený dovozce tvrdil, že při analýze příčinné souvislosti by zbývající dumpingový indonéský dovoz měl být oddělen od dovozu pocházejícího z Indie a Malajsie, a to na základě takových faktorů, jako je stabilní podíl na trhu, vyšší úroveň cen, neexistence cenového podbízení, nižší rozpětí cenového podbízení u uvedeného indonéského dovozu a paralelní vývoj indonéského podílu a podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Tento dovozce dále tvrdil, že mezi újmou a dumpingovým indonéským dovozem neexistuje žádná příčinná souvislost, jakmile je posuzován zvlášť.

(59)

Toto tvrzení bylo zamítnuto, jelikož důvody, které dovozce – někdy selektivně – uvádí, nejsou důvody, které se podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení považují za relevantní pro určení toho, zda by mělo být uplatněno souhrnné posouzení či nikoli, zejména pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobnými výrobky Unie. Původní šetření totiž dospělo k závěru, že dotčený výrobek je komoditním polotovarem, který se používá především jako vstupní materiál pro výrobu síranů mastných alkoholů, ethoxylátů mastných alkoholů a étersulfátů mastných alkoholů, a že tento dovážený výrobek bez ohledu na zemi původu představuje přímou konkurenci pro výrobky vyráběné v Unii. Stejnorodost hospodářské soutěže na trhu Unie proto opravňuje k souhrnnému posouzení dovozu ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. b) základního nařízení. Tvrzení dovozce se tohoto zjištění netýkají a mohla by být relevantní pouze v případě uplatnění odděleného posouzení. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný základ pro změnu zjištění původního šetření, pokud jde o souhrnné posouzení, analýza účinků dumpingového dovozu se potvrzuje.

(60)

Kromě toho je třeba poznamenat, že ostatní indonéské dovozy se uskutečňovaly za dumpingové ceny, v období šetření výrazně vzrostl jejich podíl na trhu a byly prodávány za ceny nižší, než byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(61)

Dovozce dále uvedl, že skupina Ecogreen se dopouštěla většího cenového podbízení než druhý indonéský vyvážející výrobce, a jelikož se má za to, že dovoz skupiny Ecogreen měl zanedbatelný dopad, stejný závěr by proto tím spíše měl být uplatněn vůči ostatnímu indonéskému dovozu.

(62)

Tento závěr vychází z nesprávného předpokladu. Soudní výrok vyvolal změnu ve výpočtu dumpingu pro skupinu Ecogreen, který se poté stal nepatrným. Pouze z tohoto důvodu musel být dopad dovozu od skupiny Ecogreen považován za zanedbatelný. Toto tvrzení se proto zamítá.

(63)

Na základě výše uvedených zjištění se dochází k závěru, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(64)

V rámci příčinné souvislostí byly podobně přezkoumány i účinky jiných činitelů.

(65)

Jak bylo zmíněno v 23. bodě odůvodnění výše, nedumpingový dovoz vzrostl v šetřeném období poměrně méně než dumpingový dovoz a představoval pouze omezený podíl na celkovém dovozu z dotčených zemí. Šetřením se mimoto také prokázalo, že tento dovoz měl v posuzovaném období, zejména v období šetření, jen nevelký podíl na trhu.

(66)

Objem dumpingového dovozu se mezi rokem 2009 a obdobím šetření zvýšil o 6,5 %, tj. více, než bylo oživení trhu doložené růstem spotřeby v Unii o 4,6 %, a jeho podíl na trhu se tak zvýšil.

(67)

Proto se má za to, že jakýkoli dopad, jaký mohl nedumpingový dovoz mít na trh Unie v období šetření, nemůže převážit výrazný nepříznivý dopad dumpingového dovozu, podrobně popsaný v 51. až 57. bodě odůvodnění.

(68)

Na základě výše uvedených zjištění se dospělo k závěru, že přítomnost nedumpingového dovozu od skupiny Ecogreen na trhu Unie v období šetření není taková, aby mohla narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla v období šetření způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(69)

K jiným činitelům, jež byly v původním šetření zkoumány v rámci možných příčin podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, patřily: dovoz do Unie ze zbytku světa, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad hospodářské krize a prodej rozvětvených isomerů, na něž se definice výrobku nevztahuje.

(70)

Vzhledem k tomu, že revidovanými dumpingovými rozpětími stanovenými pro indonéské vyvážející výrobce nejsou tyto činitele dotčeny, potvrzují se zjištění a závěry, k nimž se, pokud jde o tyto činitele, dospělo v 95. až 100. bodě odůvodnění konečného nařízení. Dopad těchto činitelů není takový, aby narušil příčinnou souvislost, jež byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(71)

Tímto novým šetřením se potvrzuje, že i nadále existuje jasná a přímá souvislost mezi růstem objemu dumpingového dovozu a jeho nepříznivými cenovými účinky na jedné straně a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé.

(72)

Výše uvedená analýza ukazuje, že objem nedumpingového dovozu byl ve srovnání s množstvím dumpingových výrobků dovážených z dotčených zemí omezený. V podmínkách celkem stabilní spotřeby tento dumpingový dovoz v posuzovaném období absolutně i relativně značně vzrostl a jeho přítomnost měla na trh Unie značný nepříznivý dopad. Bylo totiž zaznamenáno, že v důsledku vzniklého narušení trhu muselo výrobní odvětví Unie od roku 2008 podstatně snížit své ceny o 22,2 % a nemohlo – zejména v období šetření – pokrýt své náklady a dosáhnout přiměřené výše zisku.

(73)

Novým šetřením bylo rovněž potvrzeno, že účinky jiných faktorů než dumpingového dovozu nemohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(74)

Z nového šetření tudíž vyplývá, že v období šetření existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie, Indonésie a Malajsie a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Závěry, k nimž se dospělo ve 101. a 102. bodě odůvodnění konečného nařízení, se proto potvrzují.

(75)

Bylo prokázáno, že závěry, k nimž se dospělo v 118. bodě odůvodnění konečného nařízení, pokud jde o zájem Unie, nebyly pozměňujícím nařízením dotčeny, a proto se potvrzují.

(76)

Jak je uvedeno výše, nové šetření relevantních skutečností a zjištění stanovených v původním šetření s přihlédnutím k novým dumpingovým rozpětím určeným v pozměňujícím nařízení prokázalo, že ostatní dumpingový dovoz z Indie, Indonésie a Malajsie na trh Unie v období šetření způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(77)

Vzhledem k závěrům vyvozeným v původním šetření, pokud jde o dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, a vzhledem k tomu, že toto nové šetření potvrdilo, že existuje příčinná souvislost mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a ostatním dumpingovým dovozem z dotčených zemí, by konečná opatření uložená pozměňujícím nařízením měla být potvrzena na stejné úrovni. Na základě toho se dochází k závěru, že toto nové šetření by mělo být ukončeno beze změny konečných opatření uložených konečným nařízením.

(78)

Platná antidumpingová opatření stanovená v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1138/2011 a změněná prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1241/2012 jsou i nadále opodstatněná, a měla by proto zůstat v platnosti. Připomíná se, že uložená opatření představovala specifická cla a byla stanovena pro každého dotčeného vyvážejícího výrobce takto:

(79)

Orgány dotčených zemí, vývozci a jejich sdružení, všechny zúčastněné strany v Unii, zejména výrobní odvětví Unie, dovozci a sdružení uživatelů a obchodníků byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr ukončit částečné zahájení nového antidumpingového šetření týkajícího se dovozu mastných alkoholů z dotčených zemí, a byla jim poskytnuta příležitost k podání připomínek a ke slyšení. Ústní a písemné připomínky předložené těmito stranami byly posouzeny, avšak nezměnily závěry, k nimž se dospělo v tomto nařízení.

(80)

Jeden vyvážející výrobce nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Bylo zejména zjištěno, že dotčený vyvážející výrobce vyrábí řadu výrobků jiných, než je dotčený výrobek, a že tyto jiné výrobky prodává stejným odběratelům. To by vytvořilo závažné riziko křížové kompenzace, krajně ztížilo účinnou kontrolu tohoto závazku a zpochybnilo efektivitu cenového závazku v daném případě. Na základě toho Komise dospěla k závěru, že nabídku závazku nelze přijmout.

(82)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,