20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/68

(1)

Dne 13. února 2006 podalo Evropské sdružení zpracovatelů kukuřice cukrové (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux, AETMD) (dále jen „žadatel“) podnět ohledně dovozů některých připravených a konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska jménem výrobců, kteří představují významný podíl celkové výroby připravené nebo konzervované kukuřice cukrové ve Společenství, v tomto případě asi 70 %.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o vážné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 28. března 2006 bylo řízení zahájeno oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům, dovozcům, uživatelům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i jejich sdružením, spotřebitelským sdružením, zástupcům vyvážející země a výrobcům ve Společenství zahájení antidumpingového řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců, výrobců ve Společenství a dovozců zahrnutých do tohoto šetření předpokládalo oznámení o zahájení výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci, výrobci ve Společenství a dovozci, jakož i zástupci jednající jejich jménem vyzváni, aby se přihlásili a aby – podle požadavků uvedených v oznámení o zahájení – poskytli základní informace o aktivitách vztahujících se k dotčenému výrobku, a to do 15 dnů od data zveřejnění oznámení o zahájení.

(7)

Po přezkoumání předložených informací a s ohledem na poměrně nízký počet kladných odpovědí týkajících se další spolupráce výrobců ve Společenství a dovozců bylo rozhodnuto, že výběr vzorku bude nezbytný pouze ve vztahu k vývozcům. Komise vybrala vzorek čtyř vyvážejících výrobců.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku. Pokud jde o výrobce ve Společenství a dovozce, rozeslala Komise dotazníky všem společnostem, které se samy přihlásily, ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, neboť se nakonec zjistilo, že výběr vzorku není nezbytný. Komise rovněž rozeslala dotazníky všem maloobchodníkům ve Společenství uvedeným v podnětu a sdružením spotřebitelů.

(9)

Komise obdržela odpovědi od pěti thajských vyvážejících výrobců, od šesti výrobců ve Společenství, od jednoho dovozce ve Společenství, který není ve spojení, a od jednoho maloobchodníka ve Společenství. Svá stanoviska rovněž sdělily thajské úřady.

(10)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy relevantní pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje, které se týkají období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005 (dále jen „posuzované období“).

(13)

Dotčeným výrobkem je kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, obvykle kódu KN ex 2001 90 30 a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, obvykle kódu KN ex 2005 80 00, pocházející z Thajska.

(14)

Šetření ukázalo, že i přes rozdíly v konzervování vykazují všechny různé druhy dotčeného výrobku stejné základní biologické a chemické vlastnosti a jsou v zásadě používány ke stejným účelům.

(15)

U kukuřice cukrové vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství a u kukuřic cukrových vyráběných a prodávaných v Thajsku byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako u kukuřice cukrové vyráběné v Thajsku a prodávané na vývoz do Společenství. Proto jsou předběžně považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Jak je uvedeno výše v 5. bodu odůvodnění, oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku vyvážejících výrobců v Thajsku. Ve stanovených lhůtách poskytlo požadované informace a odpovědělo na příslušný dotazník celkem 20 společností. Jedna z těchto společností však dotčený výrobek ani nevyráběla, ani nevyvážela, protože působila pouze na domácím trhu a nebyla vyvážejícím výrobcem, a tudíž nemohla být při výběru vzorku brána v potaz. Kromě toho tři společnosti dotčený výrobek do Společenství během OŠ nevyvážely. Za spolupracující strany bylo tedy považováno celkem 16 společností.

(17)

Vzorek vývozců byl vybrán v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení na základě největšího reprezentativního objemu vývozu z Thajska do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení projednala Komise s thajskými úřady a s vývozci svůj záměr vybrat vzorek čtyř společností představujících 52 % thajských vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Thajské úřady a někteří vývozci vznesli proti vybranému vzorku námitky a požadovali, aby zahrnoval více společností. Komise však měla zato, že v zájmu dosažení nejvyšší možné reprezentativnosti vzorku při dodržení lhůt šetření bylo vhodné zahrnout do vzorku pouze tyto čtyři společnosti, protože i) to umožnilo pokrýt větší objem vývozů a ii) ve stanovené lhůtě bylo možno provést šetření v těchto čtyřech společnostech.

(19)

Společnosti, které nebyly do vzorku vybrány, předložily žádosti o výpočet individuálního dumpingového rozpětí. Avšak s ohledem na velký počet žádostí a na velký počet společností vybraných do vzorku Komise usoudila, že taková individuální přezkoumání by představovala nepřiměřené zatížení ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení a bránila by včasnému ukončení šetření. Žádosti o výpočet individuálních rozpětí se proto zamítají.

(20)

Jedna společnost, která nebyla do vzorku vybrána a rovněž požádala o výpočet individuálního rozpětí, napadla rozhodnutí o neprovedení individuálního přezkoumání. Tvrdila, že společnosti zahrnuté do vzorku nepředstavují reprezentativní vzorek, neboť do něj nejsou zahrnuty malé společnosti, a dále že vzorek neodráží zeměpisné rozložení společností v Thajsku. Tato společnost dokonce předložila kompletně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Jak je uvedeno výše v 18. bodu odůvodnění, byl vzorek považován za reprezentativní na základě objemů vývozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základním kritériem použitým při výběru vzorku pro dané šetření bylo kritérium vztahující se k objemu (tj. objem vývozů do Společenství v případě vyvážejících výrobců); výběr se neodvíjel od alternativního kritéria podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení, tj. statisticky reprezentativního vzorku na základě informací dostupných v době výběru. Dále, jak je uvedeno v 18. bodu odůvodnění, nebylo možné konat šetření ve více společnostech, protože by takové šetření představovalo nepřiměřenou zátěž a zabránilo by se jeho včasnému ukončení. Za těchto okolností byla žádost společnosti o provedení individuálního přezkoumání zamítnuta.

(21)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve pro každého vyvážejícího výrobce stanovila, zda byl jeho celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým prodejem na vývoz do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 první věty základního nařízení byly domácí prodeje obdobného výrobku shledány reprezentativními pouze u jedné společnosti ze vzorku, jelikož objem prodeje této společnosti na domácím trhu překročil 5 % z celkového vývozního prodeje daného výrobku ve Společenství.

(22)

Komise následně určila pro tuto společnost druhy obdobného výrobku prodaného na domácím trhu, jež byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Společenství. Pro každý takový druh výrobku bylo stanoveno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého druhu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného druhu výrobku během období šetření představoval 5 % a více celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(23)

Komise následně přezkoumala, zda by domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativních množstvích mohl být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To provedla stanovením podílu ziskových domácích prodejů nezávislým odběratelům, a to u každého druhu vyvážených výrobků.

(24)

U těch druhů výrobku, kde více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu bylo na úrovni čisté prodejní ceny rovno vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší a kde vážený průměr prodejní ceny byl roven výrobním nákladům nebo byl vyšší, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr všech prodejních cen daného druhu výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový nebo ne.

(25)

U těch druhů výrobku, kde nejméně 10 %, ale nejvýše 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr prodejních cen na domácím trhu, u nichž se zjistilo, že jsou rovny výrobním nákladům dotčeného druhu výrobku, nebo jsou vyšší.

(26)

U těch druhů výrobku, kde méně než 10 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní výrobních nákladů, se usoudilo, že druh dotčeného výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku.

(27)

U prodeje druhů výrobku neuskutečněných v běžném obchodním styku, jakož i u druhů výrobku, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo nezbytné běžnou hodnotu stanovit. Pro danou společnost byla běžná hodnota stanovena s ohledem na přibližně 80 % objemů prodejů do Společenství.

(28)

U druhů výrobků uvedených v 27. bodu odůvodnění byla běžná hodnota podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení stanovena přičtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk k výrobním nákladům každého druhu výrobku vyvezeného do Společenství. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se částky na prodejní, správní a režijní náklady stanoví na základě výdajů na prodejní, správní a režijní náklady vynaložených danou společností a jejího zisku a z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(29)

U zbývajících tří vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku musela být běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení, protože ani jeden nevykazoval reprezentativní domácí prodej. U všech těchto vyvážejících výrobců byla běžná hodnota stanovena přičtením náležitě podle potřeby upravené – jak je dále vysvětleno v 32. bodu odůvodnění – přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a zisk k výrobním nákladům každého druhu výrobku vyvezeného do Společenství. Prodejní, správní a režijní náklady a zisky nebylo možné stanovit na základě čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, protože pouze jedna společnost vykazovala reprezentativní domácí prodej.

(30)

U dvou společností byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b), neboť tito vývozci vykazovali v běžném obchodním styku reprezentativní prodej stejné obecné skupiny výrobků (tj. jiných konzervovaných výrobků, včetně konzervovaného ovoce a konzervované kukuřičky).

(31)

U zbývající společnosti byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení na základě váženého průměru vzniklých prodejních, správních a režijních nákladů a zisku realizovaného při prodeji výrobků stejné obecné skupiny zboží zmíněnými dvěma společnostmi vykazujícími domácí prodej těchto výrobků v běžném obchodním styku.

(32)

Tam, kde toho bylo třeba, byly nahlášené výrobní a PSR náklady opraveny před použitím v běžném obchodním styku a při stanovení běžných hodnot.

(33)

Všechny prodeje dotčených vyvážejících výrobců byly uskutečněny přímo odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. U těchto prodejů byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají zaplatit tito nezávislí odběratelé ve Společenství.

(34)

Podstatný objem dotčeného výrobku prodaného do Společenství koupil jeden vývozce. Objevilo se tvrzení, že by tyto nákupy měly být považovány za součást speciálního systému výběru poplatků zavedeného společností. Avšak zakoupené hotové zboží bylo ve skutečnosti vyrobeno zcela jinými nezávislými výrobci dotčeného výrobku. Proto byly při stanovování dumpingového rozpětí dané společnosti zohledněny pouze prodeje její vlastní produkce do Společenství.

(35)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů ovlivňujících srovnatelnost cen. V příslušných a odůvodněných případech byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, provizích, nákladech na úvěry a bankovní poplatky související s konverzí měn, které byly případně náležitě upraveny.

(36)

Dva vyvážející výrobci uvedení výše v 30. bodu odůvodnění požadovali úpravu o rozdíly v obchodních úrovních podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodů i) a ii) nebo jinak podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Tito vyvážející výrobci tvrdili, že ceny výrobků s jejich obchodní značkou se liší od výrobků se značkou maloobchodníků. Vzhledem k tomu, že se do Společenství vyvážely pouze výrobky opatřené značkami maloobchodníků, zatímco domácí prodej obecné skupiny výrobků zahrnoval jak výrobky se značkou výrobce, tak výrobky s maloobchodní značkou, byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Úroveň úpravy je odhadnuta na základě poměru ziskového rozpětí výrobního odvětví Společenství na jeho vlastních značkových výrobcích a na všech výrobcích.

(37)

Pro vzorek vyvážejících výrobců byla stanovena individuální dumpingová rozpětí na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(38)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením následující:

(39)

Pro spolupracující společnosti, které nebyly vybrány do vzorku, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě váženého průměru dumpingového rozpětí společností zahrnutých do vzorku, a to podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Tento vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí 13,2 %.

(40)

Pro vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s čl. 18 základního nařízení. Za tím účelem byla nejdříve zjištěna úroveň spolupráce. Srovnání mezi údaji Eurostatu o dovozech z Thajska a odpověďmi ze vzorku ukázalo, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 92 %). Z tohoto důvodu, a jelikož neexistovaly žádné známky toho, že by nespolupracující společnosti prováděly dumping na nižší úrovni, bylo považováno za náležité stanovit dumpingové rozpětí pro zbývající společnosti, které na šetření nespolupracovaly, na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u společností do vzorku zahrnutých. Tento přístup je v souladu se stávající praxí orgánů Společenství a bylo rovněž považováno za nezbytné jej použít, aby se předešlo nenáležité pobídce k nespolupráci. Proto bylo zbytkové dumpingové rozpětí vypočteno ve výši 17,5 %.

(41)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek 18 výrobců. Výstup těchto 18 výrobců ve Společenství proto představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(42)

Z těchto 18 výrobců projevilo celkem šest (všichni jsou členy žadatelského sdružení) zájem o spolupráci při řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení; všichni během šetření náležitě spolupracovali. Bylo zjištěno, že těchto šest výrobců představuje podstatnou část celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství, v daném případě přibližně 70 %. Šest spolupracujících výrobců tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Na těchto šest společností se bude dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Společenství“. Na zbývajících 12 výrobců ve Společenství se bude dále odkazovat jako na „ostatní výrobce ve Společenství“. Nikdo z těchto 12 ostatních výrobců ve Společenství se proti podnětu nepostavil.

(43)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, údajů o dovozních objemech dodaných Eurostatem, a pokud jde o ostatní výrobce ve Společenství, z údajů získaných prostřednictvím minidotazníku určeného pro výběr vzorku nebo z podnětu.

(44)

V období šetření byl trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek přibližně na stejné úrovni jako v roce 2002, tj. kolem 330 000 tun. Spotřeba zůstávala během posuzovaného období poměrně stabilní s výjimkou roku 2004, kdy byla o 5 % vyšší než v letech 2002 a 2003.

(45)

Objem dovozu dotčeného výrobku z dotčené země do Společenství vzrostl o 87 % z přibližně 22 000 tun v roce 2002 na přibližně 42 000 tun v OŠ. V roce 2003 vzrostl o 58 %, v roce 2004 o dalších 40 procentních bodů před poklesem o 11 procentních bodů v OŠ.

(46)

Podíl na trhu ze strany vývozců v dotčené zemi se během posuzovaného období zvýšil o přibližně 6 procentních bodů z 6,8 % v roce 2002 na 12,7 % v OŠ. Thajští vývozci získali téměř 4 procentní body v roce 2003, další 2 procentní body v roce 2004 a v OŠ došlo téměř ke stabilizaci.

(47)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření klesla průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země o 13 %. Konkrétně: v roce 2003 ceny klesly o 10 % a v roce 2004 o další 3 %, než se v OŠ ustálily na této ceně (tj. přibližně 690 EUR/t).

(48)

U srovnatelných druhů dotčeného výrobku a obdobného výrobku bylo provedeno srovnání mezi prodejními cenami vyvážejících výrobců a prodejními cenami výrobního odvětví Společenství. Za tímto účelem byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu bez jakýchkoli slev a daní s cenami CIF na hranice Společenství vyvážejících výrobců z dotčené země, řádně upravenými s ohledem na náklady na smluvní celní sazby, na vykládku a celní odbavení. Srovnání ukázalo, že během období šetření docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení pod ceny výrobního odvětví Společenství přibližně o 2 % až 10 % v závislosti na dotčeném vývozci s výjimkou dvou vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, u nichž nebylo žádné podbízení zjištěno. Avšak na základě porovnání podle druhu bylo shledáno, že v některých případech byly ceny nabízené dotčenými vyvážejícími výrobci daleko nižší než výše uvedené průměrné rozpětí cenového podbízení.

(49)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise přezkoumala veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(50)

Tento trh je mezi jiným charakterizován existencí dvou prodejních kanálů, tj. prodej pod vlastní obchodní značkou výrobce a prodej pod značkou maloobchodníka. Prodej prostřednictvím prvního kanálu má zpravidla za následek vyšší prodejní náklady, především na odbyt a reklamu, a rovněž vyžaduje vyšší prodejní ceny.

(51)

Šetření ukázalo, že veškeré dovozy od spolupracujících thajských vývozců náležely do prodejního kanálu pod značkami maloobchodníků. Při rozboru újmy bylo považováno za náležité rozlišovat – kde to bylo relevantní – mezi prodeji výrobního odvětví Společenství pod jeho vlastní značkou a mezi prodeji pod značkami maloobchodníků, protože konkurence dumpingových dovozů dopadá především na obdobné výrobky výrobního odvětví Společenství prodávané pod značkami maloobchodníků. Toto rozlišení se uplatnilo zejména při stanovování objemů prodejů, prodejních cen a ziskovosti. Avšak pro úplnost jsou rovněž uvedeny a okomentovány úhrnné údaje (včetně vlastní i maloobchodníkovy značky). V průběhu OŠ představovaly prodeje výrobního odvětví Společenství pod obchodními značkami maloobchodníků kolem 63 % celkových prodejů výrobního odvětví Společenství (pod vlastní či maloobchodníkovou značkou).

(52)

V průběhu posuzovaného období výroba výrobního odvětví Společenství prakticky trvale klesala z úrovně kolem 257 000 tun v roce 2002. V OŠ byla o 16 % nižší než v roce 2002. V roce 2003 klesla o 6 %, v roce 2004 mírně stoupla o 3 procentní body, zatímco v OŠ opět prudce poklesla o 13 procentních bodů.

(53)

Výrobní kapacita byla v roce 2002 kolem 276 000 tun a přibližně 293 000 v OŠ. Podrobněji: výrobní kapacita v roce 2003 nejprve vzrostla o 9 % a v roce 2004 klesla o 3 procentní body. V OŠ na této úrovni zůstala. Mezi léty 2002 a OŠ vzrostla o 6 %. Nárůst v roce 2003 byl v zásadě způsoben nárůstem kapacity jednoho konkrétního výrobce, jehož záměrem bylo prodávat na trzích mimo EU. Tento nárůst byl poněkud zmírněn v roce 2004 uzavřením provozů jiných výrobců ve Společenství.

(54)

V roce 2002 bylo využití kapacit 93 %. V roce 2003 kleslo na 81 %, v roce 2004 opět stouplo na 85 % před značným poklesem na 74 % v OŠ. To odráží klesající výrobu a objem prodejů, jak je popsáno v 52., 56. a 57. bodu odůvodnění.

(55)

Úroveň konečných zásob výrobního odvětví Společenství v roce 2003 vzrostla o 2 %, v roce 2004 o dalších 10 procentních bodů před poklesem o 14 procentních bodů v OŠ. Během OŠ byly zásoby výrobního odvětví Společenství kolem 170 000 tun. Celkově byla úroveň zásob v OŠ velmi podobná úrovni z roku 2002. Je však třeba poznamenat, že úroveň zásob není pro toto výrobní odvětví významným ukazatelem újmy, protože se vyrábí na objednávku. Vysoká úroveň zásob na konci každého roku (kolem 75 % ročního objemu výroby) souvisí se skutečností, že sklizeň i konzervování zpravidla končí každý rok v říjnu. Zásoby proto představují zboží, které čeká na expedici v období listopad až červenec.

(56)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství přes obchodní značky maloobchodníků na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se nejprve zvýšil o 4 % v roce 2003, pak klesl o 11 procentních bodů v roce 2004 a zůstal na této úrovni v OŠ. Mezi rokem 2002 a OŠ se prodej snížil o 7 % z úrovně přibližně 125 000 tun v roce 2002.

(57)

Celkový (jak vlastní, tak prostřednictvím značek maloobchodníků) objem prodejů výrobního odvětví Společenství vlastní výroby na trhu Společenství nezávislým odběratelům vykazoval víceméně podobný trend, třebaže méně výrazný. Od počáteční úrovně kolem 194 000 tun v roce 2002 nejdříve vzrostl o 2 % v roce 2003, pak klesl o 4 procentní body v roce 2004 a dále klesl o 3 procentní body v OŠ. Mezi rokem 2002 a OŠ poklesly prodeje o přibližně 5 %.

(58)

Podíl výrobního odvětví společenství na trhu vzrostl z 58,5 % v roce 2002 na 59,7 % v roce 2003 před náhlým poklesem na 54,4 % v roce 2004. Během OŠ došlo k mírnému vzestupu na 55,9 %. V průběhu posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Společenství 2,6 procentních bodů podílu na trhu.

(59)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření, kdy byla spotřeba Společenství stejná, klesl objem prodejů přes maloobchodní značky výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství o asi 7 %, zatímco objem prodejů výrobního odvětví Společenství přes vlastní i maloobchodní značky na trhu Společenství poklesl o přibližně 5 %. Mezi rokem 2002 a OŠ ztratilo výrobní odvětví Společenství přibližně 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zatímco dumpingové dovozy získaly přibližně 6 procentních bodů podílu na trhu, což odpovídá nárůstu o přibližně 20 000 tun prodaných na trhu Společenství. Byl tedy učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství nemohlo mít z jakéhokoli růstu prospěch.

(60)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se nejprve zvýšila o 9 % mezi rokem 2002 a 2003, pak se snížila o 11 procentních bodů v roce 2004 a dále klesla o 4 procentní body v OŠ. Celkově zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství klesla o 6 % mezi rokem 2002 a OŠ, tj. z přibližně 1 520 osob na 1 420 osob. Tváří v tvář poklesu objemu prodejů, jak je patrné z 56. a 57. bodu odůvodnění výše, nemělo výrobní odvětví Společenství jinou možnost než propustit část pracovníků, aby zůstalo konkurenceschopným.

(61)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnanou osobu za rok, počínaje na úrovni 169 tun na zaměstnance, nejprve poklesla o 13 % v roce 2003, následně vzrostla o 12 procentních bodů v roce 2004 a nakonec poklesla o 9 procentních bodů v OŠ. Tento vývoj odráží skutečnost, že pokles výroby byl prudší než pokles počtu pracovníků.

(62)

Mezi rokem 2002 a OŠ se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 19 %. Konkrétně se zvýšila o 4 % v roce 2003, o dalších 9 procentních bodů v roce 2004 a nakonec o 6 procentních bodů v OŠ. Zvýšení z roku 2004 a OŠ se jeví jako rychlejší než průměr. To je způsobeno touto skutečností: Údaje od dvou největších spolupracujících výrobců jsou ovlivněny útlumem vnitrostátního programu dotací na odvody do systému sociálního zabezpečení. V důsledku toho byly v letech 2002 a 2003 náklady na sociální zabezpečení uměle podhodnoceny.

(63)

Jednotkové ceny prodejů výrobního odvětví Společenství přes maloobchodní značky odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období téměř trvale klesaly. Z úrovně přibližně 1 050 EUR/t v roce 2002 poklesly o 4 % v roce 2003, o dalších 9 procentních bodů v roce 2004, než nepatrně vzrostly o 2 procentní body v OŠ, kdy dosáhly úrovně 928 EUR/t. Celkově došlo mezi rokem 2002 a OŠ k poklesu o 11 %.

(64)

Celkové (vlastní i přes maloobchodní značky) prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vykazovaly víceméně podobnou strukturu. Od úrovně kolem 1 150 EUR/t v roce 2002 nejprve klesly o 2 % v roce 2003, pak se snížily o dalších 6 procentních bodů v roce 2004 a v OŠ zůstaly přibližně na této úrovni. Na úrovni kolem 1 060 EUR/t byly tyto prodejní ceny o 8 % nižší než ceny zaznamenané v roce 2002.

(65)

Vzhledem k objemu a úrovni cenového podbízení dotčených dovozů lze konstatovat, že tyto dovozy byly zcela jistě činitelem ovlivňujícím ceny.

(66)

Během posuzovaného období klesala ziskovost prodejů výrobního odvětví Společenství uskutečněných prostřednictvím maloobchodních značek, vyjádřená jako procento čistých prodejů, ze 17 % v roce 2002 na přibližně 11 % v roce 2003, na přibližně 5 % v roce 2004 a na přibližně 3 % v OŠ.

(67)

Ziskovost prodejů výrobků výrobního odvětví Společenství prodávaných pod vlastní značkou a pod značkami maloobchodníků rovněž klesla z přibližně 21 % v roce 2002 na asi 17 % v roce 2003, dále na přibližně 14 % v roce 2004 a na asi 11 % v OŠ. Pokles je tedy méně prudký než u prodejů uskutečněných pouze přes maloobchod.

(68)

Návratnost investic („ROI“) u vlastního prodeje i prodeje přes maloobchod, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, se řídila ve velké míře trendem ziskovosti v maloobchodním prodeji. Poklesla z úrovně asi 60 % v roce 2002 na přibližně 43 % v roce 2003, dále na přibližně 32 % v roce 2004 a nakonec v OŠ dosáhla úrovně přibližně 25 %, takže v průběhu posuzovaného období klesla o 58 procentních bodů.

(69)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v roce 2002 na úrovni přibližně 46 milionů EUR. V roce 2003 poklesl na přibližně 32 milionů EUR, dále na 17 milionů EUR a posléze mírně vzrostl na přibližně 22 milionů EUR v OŠ. Nikdo ze spolupracujících výrobců ve Společenství neuvedl, že by měl obtíže s navyšováním kapitálu.

(70)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku se od roku 2002 do roku 2003 snížily o 55 % před nárůstem o 18 % v roce 2004 a o dalších 13 % v OŠ. Celkově v průběhu posuzovaného období investice klesly o 24 %. S výjimkou jednoho spolupracujícího výrobce ve Společenství (viz 53. bod odůvodnění), se investice výrobního odvětví Společenství zaměřovaly na údržbu a obnovu stávajícího vybavení, a nikoli na zvyšování kapacit.

(71)

S ohledem na objem a ceny dovozů z dotčené země nelze dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

(72)

Protože nejsou k dispozici žádné údaje o existenci dumpingu před vznikem posuzované situace v současném řízení, pokládá se tato záležitost za irelevantní.

(73)

Mezi rokem 2002 a OŠ se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země téměř zdvojnásobil a podíl těchto dovozů na trhu Společenství se zvýšil o přibližně 6 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly průběžně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Navíc se během období šetření ceny dovozů z dotčené země významně podbízely ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství. S výjimkou dvou spolupracujících vyvážejících výrobců vykazují porovnání cen jednotlivých modelů v OŠ rozpětí podbízení od 2 do 10 %.

(74)

Mezi rokem 2002 a OŠ vykázalo pozitivní vývoj jen velmi málo ukazatelů. Výrobní kapacita vzrostla o 6 procentních bodů a roční mzdové náklady vzrostly o přibližně 19 %. Nicméně 53. a 62. bod odůvodnění podávají vysvětlení konkrétních důvodů tohoto netypického vývoje.

(75)

V posuzovaném období byla naopak zjištěna jasně se zhoršující situace výrobního odvětví Společenství. Většina ukazatelů o újmě se mezi rokem 2002 a obdobím šetření vyvíjela negativně: objem výroby klesl o 16 %, využití kapacit ztratilo 19 procentních bodů, objem prodejů výrobků maloobchodních značek výrobního odvětví Společenství klesl o 7 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství přes vlastní i maloobchodní značky klesl o 5 %, Společenství ztratilo 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zaměstnanost se snížila o 6 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství (ať maloobchodní nebo celkové) klesly o přibližně 10 %, investice se snížily o 24 %, ziskovost prodeje přes maloobchodní značky zaznamenala propad ze 17 % na asi 3 %, přičemž ziskovost z vlastních prodejů a z prodejů přes maloobchod klesla z 21 % na přibližně 11 % a návratnost investic a peněžní toky rovněž poklesly.

(76)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl vyvozen předběžný závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 odst. 5 základního nařízení.

(77)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise prošetřila, zda dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

(78)

Významné zvýšení objemu dumpingových dovozů o 87 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření a jejich odpovídajícího podílu na trhu Společenství, tj. zvýšení o přibližně 6 procentních bodů, jakož i zjištěné cenové podbízení (mezi 2 % a 10 % v závislosti na vývozci s výjimkou dvou vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, u nichž nebylo žádné podbízení zjištěno) probíhalo souběžně se zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se výroba snížila o 16 %, využití kapacity o 20 procentních bodů, objem prodejů výrobků s maloobchodní značkou, které především soupeřily s dumpingovými dovozy, klesl o 7 %, Společenství ztratilo 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zaměstnanost se snížila o 6 %, jednotkové ceny prodejů za výrobky s maloobchodní značkou zaznamenaly propad o 11 %, investice klesly o 24 %, ziskovost prodeje klesla významně a peněžní tok klesl na polovinu. Proto se má předběžně za to, že dumpingové dovozy měly významný negativní dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(79)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem jeho vlastní nedostatečné vývozní výkonnosti.

(80)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, objem vývozních prodejů (vlastních i přes maloobchodní značky) vzrostl během posuzovaného období o 17 %. Jednotková cena těchto prodejů vzrostla během posuzovaného období o 7 % a v OŠ dosáhla úrovně nad 1 000 EUR. Obě vývojové tendence, jak z hlediska množství, tak ceny, jsou v nápadném protikladu se zápornými trendy uvedenými v 63., 64., 66. a 67. bodu odůvodnění výše, pokud jde o prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(81)

Dále je třeba poznamenat, že trend ziskovosti popsaný v 66. a 67. bodu odůvodnění výše, se týká výhradně prodejů výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Tato ziskovost se tedy netýká vývozního prodeje. Má se tudíž zato, že vývozní činnost nemohla žádným způsobem prohloubit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(82)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem poklesu spotřeby na trhu Společenství.

(83)

Jak je patrné ze 44. bodu odůvodnění výše, byla spotřeba během posuzovaného období stabilní. Tento argument je tudíž považován za bezpředmětný.

(84)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, souvisí s nárůstem jeho výrobních nákladů a zejména s nárůstem nákladů na fixní kapitál a mzdových nákladů.

(85)

Jak je patrné z 62. bodu odůvodnění výše, jednotkové mzdové náklady opravdu během posuzovaného období vzrostly o 19 %. Vysvětlení viz 62. bod odůvodnění výše.

(86)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, roční částka odpisu dlouhodobých aktiv výrobního odvětví Společenství přímo zapojeného do výroby obdobného výrobku klesla během posuzovaného období o přibližně 10 %. Celkové jednotkové výrobní náklady vzrostly během posuzovaného období pouze o 5 %. Tento nárůst se jeví ve světle níže uvedeného jako mírný. Významným nákladovým prvkem je sama konzerva, která představuje přibližně 40 % výrobních nákladů výrobců ve Společenství. V průběhu posuzovaného období stoupla cena konzervy o přibližně 15 %. Ocel je však mezinárodně kótovanou komoditou a jak výrobní odvětví Společenství, tak jeho thajští konkurenti obstarávají prázdné plechovky za podobné ceny. Lze tudíž se značnou dávkou pravděpodobnosti konstatovat, že thajští výrobci jsou tímto trendem podobně postiženi, což se mělo projevit na prodejních cenách thajských výrobců i výrobců ve Společenství, pokud by nedocházelo k dumpingu a k umělému stlačování cen. Avšak, jak je uvedeno v 47. bodu odůvodnění výše, thajští vyvážející výrobci vývozní prodejní ceny příslušným způsobem nezvýšili, ba naopak je v průběhu posuzovaného období snížili o 13 %. Je třeba dále uvést, že šetření prokázalo, že celkové náklady na vývoz plus dopravu jsou velmi podobné celkovým výrobním nákladům výrobního odvětví Společenství. Dumpingové dovozy tudíž nejsou nákladově efektivnější než výrobní náklady výrobního odvětví Společenství.

(87)

Prudké zhoršení ziskovosti zaznamenané mezi rokem 2002 a obdobím šetření se tudíž nedá připsat nárůstu výrobních nákladů, ale spíše poklesu prodejních cen. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečně klesly o 11 % mezi rokem 2002 a OŠ v důsledku poklesu a stlačení cen způsobených dumpingovými dovozy. Růst výrobních nákladů tudíž sehrál v souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, pouze omezenou úlohu, pokud vůbec nějakou, a v míře, která není taková, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(88)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem nepříznivého kolísání směnných kurzů.

(89)

Připomeňme si, že šetření musí zjistit, zda dumpingové dovozy (z hlediska cen a objemů) způsobily vážnou újmu výrobnímu odvětví Společenství nebo zda byla tato vážná újma důsledkem jiných činitelů. V tomto ohledu hovoří článek 3 odst. 6 základního nařízení o nutnosti prokázat, že úroveň cen dumpingových dovozů způsobuje újmu. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(90)

Ve skutečnosti je dopad dumpingových dovozů na ceny výrobního odvětví Společenství v podstatě zjištěn tak, že se stanoví přítomnost cenového podbízení, snižování a stlačování cen. Za tím účelem se porovnávají dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro výpočet újmy se musí někdy přepočítat na jinou měnu, aby byl vytvořen porovnatelný základ. Proto použití směnných kurzů v tomto kontextu pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na porovnatelném základě. Z toho plyne, že směnný kurz nemůže v zásadě být dalším činitelem způsobujícím újmu.

(91)

Výše uvedené je v souladu s formulací čl. 3 odst. 7 základního nařízení, kde se odkazuje na jiné známé činitele, než jsou dumpingové dovozy. Seznam jiných známých činitelů v tomto článku vlastně ani neuvádí jakéhokoli činitele majícího dopad na úroveň cen dumpingových dovozů. Souhrnně řečeno: Jestliže se jedná o dumpingové dovozy, a to i když tyto dovozy mají prospěch z příznivého vývoje směnných kurzů, je obtížné doložit, jak by mohl být vývoj směnného kurzu označen za dalšího činitele způsobujícího újmu.

(92)

Analýzu činitelů majících vliv na úroveň cen dumpingových dovozů – ať už se jedná o kolísání směnného kurzu, nebo o něco jiného – nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec požadavků základního nařízení. Tento argument se proto zamítá.

(93)

Dovozy ze třetích zemí jiných než Thajsko se v průběhu posuzovaného období snížily o přibližně 44 %, tj. z asi 23 000 tun v roce 2002 na přibližně 13 000 tun v OŠ. Odpovídající podíl na trhu rovněž poklesl z přibližně 7 % na přibližně 3,8 %. Podle údajů Eurostatu byly ceny za dovozy z jiných třetích zemí podstatně vyšší než ceny z dotčené země a ceny výrobního odvětví Společenství. Ceny byly kolem 1 100 EUR/t v roce 2002 a vzrostly o 2 % mezi rokem 2002 a OŠ. Žádná třetí země – bráno jednotlivě – neměla během OŠ podíl na trhu vyšší než 2 % a žádná neúčtovala během OŠ dovozní cenu nižší než ceny dotčené země a ceny výrobního odvětví Společenství. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by kterákoli třetí země prováděla dumping obdobného výrobku na trhu Společenství.

(94)

Vzhledem k poklesu objemů a podílů na trhu jakož i ke skutečnosti, že průměrná cena byla značně vyšší než ceny dotčené země i výrobního odvětví Společenství, byl vyvozen závěr, že dovozy z ostatních třetích zemí nepřispívají k vážné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Naopak jsou tyto dovozy pravděpodobně negativně ovlivněny dumpingovými dovozy.

(95)

Jak je uvedeno v 42. bodu odůvodnění výše, ostatní výrobci ve Společenství na šetření nespolupracovali. Na základě informací získaných v průběhu šetření se jejich objem prodejů ve Společenství odhaduje na přibližně 92 000 tun v roce 2002, s poklesem o přibližně 10 % v roce 2003, s růstem o 13 procentních bodů v roce 2004 a konečně s poklesem o 4 procentní body v OŠ, takže byla dosažena víceméně úroveň roku 2002. Podobně byl jejich odpovídající podíl na trhu v OŠ velmi podobný úrovni roku 2002, tj. něco málo pod 28 %. Ostatní výrobci tudíž nezískali jakýkoli objem prodejů a podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství. Nejsou k dispozici žádné informace o cenách těchto ostatních výrobců ve Společenství.

(96)

Vzhledem ke shora uvedenému a vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici žádné informace svědčící o opaku, je vyvozen předběžný závěr, že ostatní výrobci ve Společenství nepřispěli k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(97)

Analýza uvedená výše prokázala, že mezi rokem 2002 a obdobím šetření došlo k podstatnému zvýšení objemu a podílu dovozů pocházejících z Thajska na trhu, společně s podstatným snížením jejich prodejních cen a s vysokým cenovým podbízením v průběhu období šetření. Toto zvýšení podílu thajských dovozů za nízké ceny na trhu proběhlo souběžně s poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a se snížením jednotkové ceny prodejů, jakož i s poklesem ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků z provozních činností.

(98)

Na druhé straně ukázalo přezkoumání jiných činitelů, které mohly újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobit, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(99)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na stav výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(100)

Komise přezkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech existovaly přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství přijmout opatření v tomto konkrétním případě. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany, jakož i pravděpodobné důsledky nečinnosti.

(101)

Jak je uvedeno v 42. bodu odůvodnění výše, výrobní odvětví Společenství se skládá ze šesti společností. Zaměstnává přibližně 1 400 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a správy obdobného výrobku. Jestliže budou opatření uložena, očekává se, že se objemy prodejů a odpovídající podíl na trhu výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zvýší a že by výrobní odvětví Společenství mohlo takto mít prospěch z úspor z rozsahu. Má se zato, že výrobní odvětví Společenství využije to, že se už ceny nebudou uměle stlačovat v důsledku dumpingových dovozů k umírněnému zvýšení svých vlastních prodejních cen, zvláště s ohledem na skutečnost, že navrhovaná opatření odstraní podbízení zjištěná v OŠ. Celkově umožní tento očekávaný pozitivní vývoj, aby si výrobní odvětví Společenství zlepšilo svoji finanční situaci.

(102)

Na druhé straně, pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, je pravděpodobné, že nepříznivý vývojový trend výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. Výrobní odvětví Společenství bude pravděpodobně i nadále ztrácet podíly na trhu a bude se zhoršovat jeho ziskovost. To se vší pravděpodobnosti povede k omezení výroby a investic, k uzavření určitých výrobních kapacit a k dalšímu snížení počtu pracovních míst ve Společenství.

(103)

Závěrem lze říci, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zotavit se z účinků zjištěného dumpingu působícího újmu.

(104)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany těchto výrobců, jakož i k nepřesným údajům, které jsou k dispozici o jejich aktivitách, může Komise pouze odhadovat na základě podnětu a z vrácených minidotazníků určených pro výběr vzorku, že ostatní výrobci zaměstnávají přibližně 640 osob, aby mohli realizovat odhadovaný objem výroby kolem 100 000 t v OŠ. Jestliže budou antidumpingová opatření uložena, lze očekávat, že i ostatní výrobci ve Společenství budou mít prospěch ze stejného pozitivního vývoje v oblasti objemu prodejů, cen a ziskovosti jako výrobní odvětví Společenství (viz 101. bod odůvodnění výše).

(105)

Závěrem lze konstatovat, že ostatní výrobci ve Společenství budou mít zcela určitě prospěch z uložení antidumpingových opatření.

(106)

Zaprvé je třeba uvést, že jedno sdružení zastupující zájmy německých dovozců vyjádřilo svůj nesouhlas s případnými antidumpingovými opatřeními, aniž by svůj postoj jakkoli dále zdůvodnilo.

(107)

Jak je uvedeno v 9. bodu odůvodnění výše, při šetření náležitě spolupracovala pouze jedna dovozní společnost. Během OŠ tato společnost dovezla přibližně 4 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska. Tato spolupracující strana se jasně nevyjádřila k podnětu podanému žadatelem. Další prodej dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska představuje zanedbatelné množství (méně než 1 %) celkového obratu společnosti. Pokud jde o pracovní síly, lze na činnost související s obchodováním a dalším prodejem dotčeného výrobku přidělit méně než 1 osobu.

(108)

Vzhledem i) k nedostatečné spolupráci, ii) k nerozhodnému postoji uvedeného dovozce, který není ve spojení, v rámci stávajícího řízení a iii) k zanedbatelnému podílu jeho obratu a jeho pracovních sil na dalším prodeji dotčeného výrobku ve Společenství, byl vyvozen předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně – z obecného hlediska – vážný dopad na postavení dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(109)

Vzhledem ke specifičnosti trhu dotčeného tímto řízením se požadovala spolupráce ze strany maloobchodníků a spotřebitelských sdružení. Odezva však byla velmi malá. Pouze jeden maloobchodník nabídl spolupráci. K podnětu podanému žadatelem nezaujal žádné stanovisko. Během OŠ činil objem dalších prodejů dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska méně než 2 % jeho celkového objemu dovozů do Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Obrat z dalšího prodeje dotčeného výrobku byl zanedbatelný, a sice méně než 0,01 % celkového obratu tohoto maloobchodníka. Totéž platí pro posuzování nejen dalšího prodeje dotčeného výrobku, nýbrž i dalšího prodeje obdobného výrobku jakožto procenta obratu společnosti. Na základě relativních obratů se počet pracovních míst přidělených dotčenému výrobku odhadoval během období šetření na přibližně 5.

(110)

Na úrovni odběratelů bude cenový efekt patrně následující: thajské vývozní ceny CIF na hranice Společenství by podléhaly váženému průměru antidumpingového cla kolem 10 % navíc ke smluvní celní sazbě (včetně speciálního zemědělského prvku) ve výši přibližně 16 %. Mezi tuto úroveň dodávky a konečnou odběratelskou cenu by bylo třeba připočíst různé náklady, včetně, mimo jiné, nákladů na dodání a přirážek dovozců a nákladů na dodání a přirážek maloobchodníků. To oslabí dopad navrhovaných opatření na výslednou konečnou maloobchodní cenu.

(111)

S ohledem na volné výrobní kapacity a na konkurenční prostředí se očekává, že z jakýchkoli antidumpingových opatření bude mít primární prospěch výrobní odvětví Společenství prostřednictvím růstu objemu prodejů. Na tomto základě a vzhledem k nízké úrovni spotřeby kukuřice cukrové v průměrném spotřebitelském koši bude pravděpodobně dopad uložení antidumpingového cla na finanční situaci průměrného spotřebitele zanedbatelný.

(112)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k celkově nízké míře spolupráce není pravděpodobné, že by navrhovaná opatření podstatně ovlivnila situaci maloobchodníků a odběratelů ve Společenství.

(113)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli antidumpingová opatření omezí hospodářskou soutěž na trhu Společenství, kde je již i tak údajně oligopolní zásobovací stav v důsledku dominantního postavení dvou francouzských výrobců. Dále bylo uvedeno, že vyloučení thajských výrobců z trhu Společenství povede k nedostatečnému zásobování maloobchodníků a odběratelů.

(114)

Nejprve je třeba připomenout, že cílem antidumpingových opatření není zamezit přístup do Společenství dovozům, na něž se opatření vztahují, ale odstranit dopad narušení stavu na trhu vzniklého v důsledku přítomnosti dumpingových dovozů.

(115)

Třebaže je možné, že po uložení opatření objem prodejů a podíl dotčených dovozů na trhu klesne, dovozy z jiných třetích zemí budou i nadále představovat významný alternativní zdroj dodávek. Kromě toho by měl návrat k normálnímu stavu na trhu učinit trh Společenství přitažlivějším pro tyto další zdroje dodávek.

(116)

Během OŠ mělo výrobní odvětví Společenství podíl na trhu kolem 60 %, ostatní výrobci ve Společenství měli podíl na trhu kolem 28 %, dumpingové dovozy z Thajska přibližně 13 % a dovozy z ostatních částí světa měly podíl na trhu kolem 4 %. Jak je uvedeno v 41. bodu odůvodnění výše, je známo celkem 18 výrobců obdobného výrobku působících ve Společenství. Dále, jak se uvádí v 54. bodu odůvodnění výše, výrobní odvětví Společenství fungovalo během OŠ značně pod úrovní své plné kapacity. Ostatní výrobci ve Společenství mají také pravděpodobně volné kapacity. Existuje tedy dostatečný prostor k podstatnému zvýšení objemu výroby ve Společenství, než bude dosaženo kapacitního stropu.

(117)

Vzhledem k výše uvedeným faktorům, k výše uvedeným podílům na trhu a uvedenému počtu nezávislých dodavatelů dotčeného výrobku a obdobného výrobku se uvedené argumenty, týkající se záležitostí hospodářské soutěže a nedostatků v zásobování trhu, zamítají.

(118)

Závěrem lze říci, že účinky uložených opatření by dle očekávání mohly výrobnímu odvětví Společenství i ostatním výrobcům poskytnout příležitost k opětovnému získání ztracených prodejů a podílů na trhu a ke zvýšení ziskovosti. I když může dojít k určitým záporným dopadům ve formě omezeného zvyšování spotřebitelských cen, je jejich míra vyvážena očekávaným přínosem pro výrobní odvětví Společenství. S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by ve stávajícím případě neměla být uložena prozatímní opatření a uplatnění těchto opatření by nebylo v zájmu Společenství.

(119)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena s cílem zabránit další újmě výrobního odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

(120)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu výrobního odvětví Společenství způsobenou dumpingovými dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu působícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů.

(121)

Na základě dostupných údajů, bylo předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 14 % obratu by mohlo být považováno za vhodnou úroveň, které by výrobní odvětví Společenství mohlo dle očekávání při neexistenci dumpingu způsobujícího újmu dosáhnout. Jak je patrné z 67. bodu odůvodnění výše, v roce 2002, kdy byl objem dumpingových dovozů z Thajska nejnižší, dosáhlo výrobní odvětví Společenství zisku 21,4 % jak na vlastních značkách, tak na prodejích přes maloobchodní značky. Avšak jak ukazuje 51. bod odůvodnění výše, dumpingové dovozy z Thajska používají výhradně maloobchodní prodejní kanál. Bylo tudíž považováno za náležité upravit shora uvedenou ziskovost ve výši 21,4 %, aby se zde odrazil rozdíl ve dvojím značení výrobků výrobního odvětví Společenství oproti dovozům z Thajska. To mělo za následek zisk ve výši 14 % při neexistenci dumpingových dovozů.

(122)

Nezbytné zvýšení cen bylo poté stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu, a to pro každý typ výrobku. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby zohlednila výše uvedené ziskové rozpětí. Jakýkoli rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(123)

Výše uvedené cenové srovnání ukázalo následující rozpětí újmy:

(124)

U dvou společností (Malee Sampran a River Kwai) byla úroveň odstranění újmy nižší než stanovené dumpingové rozpětí a prozatímní opatření by měla být stanovena na základě rozpětí újmy. Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy byla u dvou ostatních společností vyšší než stanovené dumpingové rozpětí, prozatímní opatření by měla být stanovena na základě dumpingového rozpětí.

(125)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na úrovni nejnižších zjištěných rozpětí dumpingu a újmy v souladu s pravidlem menšího cla.

(126)

Úroveň spolupráce byla velmi vysoká, považuje se tudíž za náležité stanovit clo pro zbývající společnosti, které na šetření nespolupracovaly, na úrovni nejvyššího cla uloženého společnostem na šetření spolupracujícím. Proto se zbytkové clo stanoví ve výši 13,2 %.

(127)

Prozatímní antidumpingová cla by tedy měla být následující:

(128)

Jednotlivé sazby antidumpingových cel pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů současného šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výhradně pro dovozy výrobků pocházejících z Thajska a vyrobené těmito společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celostátní celní sazbě.

(129)

V tomto ohledu je třeba zaznamenat, že jedna ze společností zařazených do vzorku nakupuje značná množství hotových výrobků od jiných výrobců v Thajsku za účelem dalšího prodeje do Společenství (jak se uvádí v 34. bodu odůvodnění). Této společnosti je přiznáno individuální clo pouze na zboží její vlastní výroby a za podmínek, že se dotyčná společnost zaváže při vývozu do Společenství předkládat výrobní osvědčení, aby mohl být původní výrobce ověřen při celním odbavení.

(130)

Všechny žádosti požadující uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu společnosti nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně adresovány Komisi se všemi náležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(131)

V zájmu zajištění řádného prosazování antidumpingových cel by se úroveň zbytkového cla neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž také na ty výrobce, kteří během OŠ žádné vývozy do Společenství neuskutečnili.

(132)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit lhůtu, během níž mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumána pro účely konečných opatření,