31979L0869

Směrnice Rady

ze dne 9. října 1979

o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody

(79/869/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 100 a 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že akční program Evropských společenství pro životní prostředí [4] žádá opatření k normalizaci a harmonizaci používaných metod stanovení tak, aby výsledky stanovení znečištění byly ve Společenství srovnatelné;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 75/440/EHS [5] ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, a zvláště čl. 5 odst. 2 dané směrnice, žádá přijetí politiky Společenství týkající se četnosti vzorkování a rozborů ukazatelů a rovněž metod stanovení;

vzhledem k tomu, že jakýkoli rozdíl mezi ustanoveními týkajícími se metod stanovení a četnosti vzorkování a rozborů pro každý ukazatel určující jakost povrchových vod, která jsou již v různých členských státech používána nebo se připravují, může vytvářet nerovné podmínky soutěže, a tím přímo ovlivňovat fungování společného trhu; že je proto nutné právní předpisy v této oblasti sblížit, jak stanoví článek 100 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že toto sbližování právních předpisů je zřejmě nezbytné doprovodit akcí Společenství tak, aby prostřednictvím soubornějších právních předpisů bylo možno dosáhnout jednoho z cílů Společenství v oblasti ochrany životního prostředí a zlepšení kvality života; že v tomto smyslu by měla být přijata určitá zvláštní ustanovení; že by měl být uplatněn článek 235 Smlouvy, protože Smlouva nestanoví pravomoci potřebné k tomuto účelu;

vzhledem k tomu, že pro rozbory prováděné v členských státech je nutné určit společné referenční metody stanovení k určení hodnot ukazatelů vymezujících fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti povrchových vod určených k odběru pitné vody;

vzhledem k tomu, že pro účely sledování požadované jakosti je nutné pravidelně odebírat minimální počet vzorků povrchové vody tak, aby mohly být stanoveny hodnoty ukazatelů uvedenýchv příloze II směrnice 75/440/EHS;

vzhledem k tomu, že minimální četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel by měla úměrně vzrůstat s množstvím odebrané vody a počtem zásobovaných obyvatel; že tato četnost by měla vzrůstat se stupněm rizika, které vyvolává zhoršení jakosti vod;

vzhledem k tomu, že technický a vědecký pokrok si může vyžádat rychlou úpravu některého z požadavků vymezeného v příloze II této směrnice, zejména se zřetelem na změny hodnot ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS; že pro snadnější provádění potřebných opatření by měl být stanoven postup zakládající úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí ve výboru pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice se týká referenčních metod stanovení a četnosti vzorkování a rozborů ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS.

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí:

- "referenční metodou stanovení" vymezení zásady stanovení nebo výstižný popis postupu stanovení hodnot ukazatelů uvedených v příloze I této směrnice,

- "mezí detekce" nejnižší hodnota šetřeného ukazatele, kterou je možno zjistit,

- "správností" pásmo, v němž se nachází 95 % výsledků stanovení provedených na jednom vzorku při použití stejné metody,

- "přesností" rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou pokusnými rozbory.

Článek 3

1. Rozbory odebraných vzorků vody se týkají ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS, u nichž jsou stanoveny hodnoty I nebo G.

2. Členské státy použijí v co největší možné míře referenční metody stanovení podle přílohy I této směrnice.

3. Hodnoty meze detekce a správnosti a přesnosti metod stanovení používaných k přezkoušení ukazatelů uvedených v příloze I této směrnice musí být dodrženy.

Článek 4

1. Minimální roční četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel je uvedena v příloze II této směrnice. Vzorkování se musí v co největší možné míře provádět v průběhu celého roku tak, aby byl získán reprezentativní obraz o stavu jakosti vod.

2. Vzorky povrchové vody musí vystihovat jakost vod v místě vzorkování, jak stanoví čl. 5 odst. 4 směrnice 75/440/EHS.

Článek 5

Nádoby používané na vzorky, činidla nebo metody používané k uchování části vzorku pro rozbor jednoho nebo více ukazatelů, přeprava a skladování vzorků a příprava vzorků k rozborům nesmějí způsobit žádnou významnou změnu ve výsledcích rozborů.

Článek 6

1. Příslušné orgány členských států stanoví četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel a pro každé místo vzorkování.

2. Četnost vzorkování a rozborů nesmí být nižší než minimální roční četnost stanovená v příloze II této směrnice.

Článek 7

1. Tam, kde dohled příslušných orgánů nad povrchovými vodami určenými k odběru pitné vody prokáže, že zjištěné hodnoty pro určité ukazatele jsou podstatně lepší než hodnoty stanovené členskými státy podle přílohy II směrnice 75/440/EHS, může dotčený členský stát četnost vzorkování a rozborů pro tento ukazatel snížit.

2. Jestliže se v případech uvedených v odstavci 1 nevyskytuje žádné znečištění ani žádné nebezpečí zhoršení jakosti vod a jestliže jakost příslušných vod je lepší než hodnoty uvedené ve sloupci A1 přílohy II směrnice 75/440/EHS, mohou příslušné orgány rozhodnout, že není nutné provádět pravidelné rozbory.

Článek 8

1. Pro účely používání této směrnice poskytnou členské státy Komisi na žádost všechny významné informace o:

- používaných metodách rozborů,

- četnosti rozborů.

2. Komise vypracuje v pravidelných intervalech souhrnnou zprávu založenou na takto shromážděných informacích.

Článek 9

1. S ohledem zejména na změny v hodnotách ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS se změny, které vyžadují přizpůsobení technickému pokroku u:

- referenčních metod stanovení uvedených v příloze I této směrnice,

- meze detekce, správnosti a přesnosti těchto metod,

- materiálů doporučených pro nádoby na vzorky,

přijmou podle postupu stanoveného v článku 11 této směrnice.

Článek 10

1. Pro účely uvedené v článku 9 se zřizuje výbor pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku (dále jen "výbor") složený ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise ve funkci předsedy.

2. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc výboru jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou stanoví předseda podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 41 hlasů, přičemž hlasům členských států je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise neprodleně Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme rozhodnutí kvalifikovanou většinou.

c) Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, navržená opatření přijme Komise.

Článek 12

1. Směrnice 75/440/EHS se mění takto:

a) zrušuje se čl. 5 odst. 2;

b) v čl. 5 odst. 3 se slova "hodnoty stanovené podle odstavce 2" nahrazují slovy "hodnoty ukazatelů jakosti příslušných vod".

2. Odstavec 1 nabude účinku dva roky po oznámení této směrnice.

Článek 13

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let ode dne jejího oznámení. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

Článek 14

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 9. října 1979.

Za Radu

předseda

D. O'Malley

[1] Úř. věst. C 208, 1.9.1978, s. 2.

[2] Úř. věst. C 67, 12.3.1979, s. 48.

[3] Úř. věst. C 128, 21.5.1978, s. 4.

[4] Úř. věst. C 112, 20.12.1973, s. 1.

[5] Úř. věst. C 194, 25.7.1975, s. 34.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Referenční metody stanovení hodnot I a G pro ukazatele ve směrnici Rady 75/440/EHS

| Ukazatel | Mez detekce | Přes-nost ± | Správ-nost ± | Referenční metoda stanovení | Doporučený materiál pro nádoby |

| |

(A) | (B) | (B) | (C) | (D) | (E) | (F) | (G) |

1 | Reakce vody (pH) | pH | – | 0,1 | 0,2 | –ElektrometrieStanovení na místě v době odběru vzorku bez jeho předchozí úpravy | |

2 | Barva (po jednoduché filtraci) | mg Pt/l | 5 | 10 % | 20 % | –Filtrace membránou ze skleněných vlákenFotometrická metoda se stupnicí Pt/Co | |

3 | Nerozpuštěné látky | mg/l | – | 5 % | 10 % | –Filtrace membránou 0,45 μm, sušení při 105 oC a vážení–Odstřeďování (min. 5 minut při středním zrychlení 2800- 3200 g), sušení při 105 oC a vážení | |

4 | Teplota | oC | – | 0,5 | 1 | –Měření teplotyMěření na místě v době odběru vzorku bez jeho předchozí úpravy | |

5 | Vodivost při 20 oC | μS/cm | – | 5 % | 10 % | –Elektrometrie | |

6 | Pach | ředicí faktor při 25 oC | – | – | – | –Postupné ředění | Sklo |

7 | Dusičnany | mg NO3/l | 2 | 10 % | 20 % | –Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

8 | Fluoridy | mg F/l | 0,05 | 10 % | 20 % | –Molekulární absorpční spektrofotometrie po destilaci, je-li třeba–Iontově selektivní elektrody | |

9 | Celkový extrahovatelný organický chlor | mg Cl/l | | | | | |

10 | Rozpuštěné železo | mg Fe/l | 0,02 | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie po filtraci membránou 0,45 μm–Molekulární absorpční spektrofotometrie po filtraci membránou 0,45 μm | |

11 | Mangan | mg Mn/l | 0,01 [2] | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

0,02 [3] | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

12 | Měď [4] | mg Cu/l | 0,005 | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Polarografie | |

0,02 [10] | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie–Polarografie | |

13 | Zinek [4] | mg Zn/l | 0,01 [2] | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

0,02 | 10 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

14 | Bor [4] | mg B/l | 0,1 | 10 % | 20 % | –Molekulární absorpční spektrofotometrie–Atomová absorpční spektrofotometrie | Materiály neobsahující významná množství boru |

15 | Berylium | mg Be/l | | | | | |

16 | Kobalt | mg Co/l | | | | | |

17 | Nikl | mg Ni/l | | | | | |

18 | Vanad | mg V/l | | | | | |

19 | Arzen [4] | mg As/l | 0,002 [2] | 20 % | 20 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

0,01 [10] | | | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

20 | Kadmium [4] | mg Cd/l | 0,0002 | 30 % | 30 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

0,001 [5] | | | –Polarografie | |

21 | Chrom celkový [4] | mg Cr/l | 0,01 | 20 % | 30 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

22 | Olovo [4] | mg Pb/l | 0,01 | 20 % | 30 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie–Polarografie | |

23 | Selen [4] | mg Se/l | 0,005 | | | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

24 | Rtuť [4] | mg Hg/l | 0,0001 0,0002 [5] | 30 % | 30 % | –Bezplamenná atomová absorpční spektrofotometrie (odpařování za studena) | |

25 | Baryum [4] | mg Ba/l | 0,02 | 15 % | 30 % | –Atomová absorpční spektrofotometrie | |

26 | Kyanidy | mg CN/l | 0,01 | 20 % | 30 % | –Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

27 | Sírany | mg SO4/l | 10 | 10 % | 10 % | –Gravimetrie–EDTA komplexometrie–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

28 | Chloridy | mg Cl/l | 10 | 10 % | 10 % | –Titrace (Mohrova metoda)–Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

29 | Povrchově aktivní látky reagující s methylenovou modří | mg/l (lauryl-sulfát) | 0,05 | 20 % | | –Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

30 | Fosforečnany | mgP2O5/l | 0,02 | 10 % | 20 % | –Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

31 | Fenoly (fenolové číslo) | mg/l C6H5OH | 0,0005 | 0,0005 | 0,0005 | –Molekulární absorpční spektrofotometrie (4-aminoantipyrinová metoda) | Sklo |

0,001 [6] | 30 % | 50 % | –Paranitroanilinová metoda | |

32 | Rozpuštěné nebo emulgované uhlovodíky | mg/l | 0,01 | 20 % | 30 % | –Infračervená spektrometrie po extrakci tetrachlormethanem | Sklo |

0,04 [10] | | | –Vážková analýza po extrakci petroletherem | |

33 | Polycyklické aromatické uhlovodíky [2] | mg/l | 0,00004 | 50 % | 50 % | –Měření fluoroscence v ultrafialovém pásmu po tenkovrstvé chromatografiiSrovnávací stanovení se směsí šesti kontrolních látek o téže koncentraci [10] | Sklo nebo hliník |

34 | Veškeré pesticidy (parathion, HCH, dieldrin) [11] | mg/l | 0,0001 | 50 % | 50 % | –Plynová nebo kapalinová chromatografie po extrakci vhodným rozpouštědlem a vyčištěníIdentifikace složek směsi Kvantitativní analýza [9] | Sklo |

35 | Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | mg O2/l | 15 | 20 % | 20 % | –Dichromanová metoda | |

36 | Nasycení rozpuštěným kyslíkem | % | 5 | 10 % | 10 % | –Winklerova metoda | Sklo |

| | | –Elektrochemická metoda | |

37 | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20 oC bez nitrifikace | mg O2/l | 2 | 1,5 | 2 | –Stanovení rozpuštěného kyslíku před pětidenní inkubací a po ní při 20 oC ± 1 oC v úplné tměPřídavek inhibitoru nitrifikace | |

38 | Dusík Kjeldahlovou metodou (bez NO2 a NO3) | mg N/l | 0,3 | 0,5 | 0,5 | –Mineralizace, destilace Kjeldahlovou metodou a stanovení amoniakálního dusíku molekulární absorpční spektrofotometrií nebo titrací | |

39 | Amoniakální dusík | mg NH4/l | 0,01 [1] | 0,03 [1] | 0,03 [1] | –Molekulární absorpční spektrofotometrie | |

| | | 0,1 [8] | 10 % [8] | 20 % [8] | | |

40 | Látky extrahovatelné chloroformem | mg/l | [3] | – | – | –Extrakce čistým chloroformem při neutrálním pH, odpaření ve vakuu při pokojové teplotě, vážení zbytku | |

41 | Celkový organický uhlík | mg C/l | | | | | |

42 | Zbytkový organický uhlík po vysrážení a filtraci mem-bránou (5 μm) | mg C/l | | | | | |

43 | Koliformní bakterie | KTJ/100ml | 5 [2] 500 [7] | | | –Kultivace při 37 oC na vhodném specifickém tuhém substrátu (např. Tergitol laktosový agar, Endo agar, 0,4 % Teepol bujón) s filtrací [2] nebo bez filtrace [7] a počítání kolonií. Vzorky musí být ředěny či koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií. Je-li třeba, identifikace zplyňováním. | Sterilizované sklo |

| | | 5 [2] 500 [7] | | | –Metoda zředění s fermentací v tekutých substrátech alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Subkultivace pozitivních zkumavek na ověřovacím médiu. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet). Inkubační teplota: 37 ± 1 °C | |

44 | Fekální koliformní bakterie | KTJ/100ml | 2 [2] 200 [7] | | | –Kultivace při 44 oC na vhodném specifickém tuhém substrátu (např. Tergitol laktosový agar, Endo agar, 0,4 % Teepol bujón) s filtrací [2] nebo bez filtrace [7] a počítání kolonií.Vzorky musí být ředěny nebo koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií. Je-li třeba, identifikace zplyňováním | Sterilizované sklo |

| | | 2 [2] 200 [7] | | | –Metoda ředění s fermentací v tekutých substrátech alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Subkultivace pozitivních zkumavek na ověřovacím médiu. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet). Inkubační teplota: 44 ± 0,5 oC | |

45 | Enterokoky | KTJ/100ml | 2 [2] 200 [7] | | | –Kultivace při 37 oC na vhodném tuhém substrátu (např. azid sodný) s filtrací [2] nebo bez filtrace [7] a počítání kolonií. Vzorky musí být ředěny nebo koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií. | Sterilizované sklo |

| | | 2 [2] 200 [7] | | | –Metoda zředění s fermentací v roztoku azidu sodného alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet). | |

46 | Salmonely [12] | | 1/5000 ml 1/1000 ml | | | –Koncentrace filtrací (vhodný filtr nebo membrána).–Očkování do předem obohaceného substrátu. Obohacení a přenesení do izolujícího gelu – identifikace. | Sterilizované sklo |

[1] Vzorky povrchové vody odebrané v místě odběru vod se analyzují a měří po prolití drátěným sítem, aby se odstranily plovoucí látky jako např. úlomky dřeva nebo plastů.

[2] Pro vody kategorie A1, hodnoty G.

[3] Pro vody kategorie A2 a A3.

[4] Pro vody kategorie A3.

[5] Pro vody kategorie A1, A2 a A3, hodnoty I.

[6] Pro vody kategorie A2, hodnoty I a A3.

[7] Pro vody kategorie A2 a A3, hodnoty G.

[8] V úvahu se bere směs šesti standardních látek, všechny o téže koncentraci: fluoranten, 3, 4-benzofluoranten, 11, 12-benzofluoroanthen, 3, 4-benzopyren, 1, 12-benzoperylen, indano (1, 2, 3-cd) pyren.

[9] V úvahu se bere směs tří standardních látek, všechny o téže koncentraci: parathion, hexachlorcyklohexan, dieldrin.

[10] Jestliže vzorky obsahují tolik nerozpuštěných látek, že vyžadují zvláštní předúpravu, mohou být hodnoty pro přesnost uvedené ve sloupci (E) této přílohy výjimečně překročeny a budou považovány za cílové. Vzorky musí být upraveny tak, aby zabezpečily, že rozbor pokryje co největší množství látek, jež mají být stanoveny.

[11] Protože tato metoda se běžně neužívá ve všech členských státech, není jisté, zda může být mez detekce požadovaná pro kontrolu hodnot ve směrnici 75/440/EHS dosažena.

[12] Nepřítomnost v 5000 ml (A1, G) a nepřítomnost v 1000 ml (A2, G).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Minimální roční četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel směrnice 75/440/EHS

Počet zásobovaných obyvatel | [1]A1 | [1]A2 | [1]A3 |

I [2] | II [2] | III [2] | I [2] | II [2] | III [2] | I [2] | II [2] | III [2] |

≤ 10000 | [3] | [3] | [3] | [3] | [3] | [3] | 2 | 1 | [3] [4] |

> 10000 až ≤ 30000 | 1 | 1 | [3] | 2 | 1 | [3] | 3 | 1 | 1 |

> 30000 až ≤ 100000 | 2 | 1 | [3] | 4 | 2 | 1 | 6 | 2 | 1 |

> 100000 | 3 | 2 | [3] | 8 | 4 | 1 | 12 | 4 | 1 |

KATEGORIE

I | II | III |

| Ukazatel | | Ukazatel | | Ukazatel |

1 | Reakce vody (pH) | 10 | Rozpuštěné železo | 8 | Fluoridy |

2 | Barva | 11 | Mangan | 14 | Bor |

3 | Nerozpuštěné látky | 12 | Měď | 19 | Arzen |

4 | Teplota | 13 | Zinek | 20 | Kadmium |

5 | Vodivost | 27 | Sírany | 21 | Chrom celkový |

6 | Pach | 29 | Povrchově aktivní látky | 22 | Olovo |

7 | Dusičnany | 31 | Fenoly | 23 | Selen |

28 | Chloridy | 38 | Dusík Kjeldahlovou metodou | 24 | Rtuť |

30 | Fosforečnany | 43 | Koliformní bakterie | 25 | Baryum |

35 | Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | 44 | Fekální koliformní bakterie | 26 | Kyanidy |

36 | Nasycení rozpuštěným kyslíkem | | | 32 | Rozpuštěné nebo emulgované uhlovodíky |

37 | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) | | | 33 | Polycyklické aromatické uhlovodíky |

39 | Amoniakální dusík | | | 34 | Veškeré pesticidy |

| | | | 40 | Látky extrahovatelné chloroformem |

| | | | 45 | Enterokoky |

| | | | 46 | Salmonely |

[1] Jakost povrchových vod, příloha II směrnice 75/440/EHS.

[2] Klasifikace ukazatelů podle četnosti.

[3] Četnost stanoví příslušný vnitrostátní orgán.

[4] Za předpokladu, že tyto povrchové vody jsou určeny k odběru pitné vody, doporučuje se členským státům provést nejméně jednou za rok odběr vzorků této kategorie vod.

--------------------------------------------------