Nařízení o řízení o návratu na hranicích (RBPR)

KLÍČOVÉ BODY

Řízení o návratu na hranicích

Státním příslušníkům zemí mimo EU a osobám bez státní příslušnosti, jejichž žádosti byly zamítnuty v rámci hraničního azylového řízení, není povolen vstup na území dotyčného členského státu.

• Tyto osoby musí obvykle pobývat na místech v blízkosti vnější hranice nebo v tranzitních zónách po dobu až 12 týdnů od vydání rozhodnutí.
• Pobyt na těchto místech neznamená, že tyto osoby mají povolení ke vstupu do země.
• Podmínky na těchto místech musí splňovat materiální podmínky pro přijetí a zdravotní péči, jak je uvedeno ve směrnici o podmínkách přijímání (směrnice (EU) 2024/1346, viz shrnutí).
• Pokud se dotyčné osoby nepodaří navrátit během 12týdenní lhůty, musí země pokračovat v procesu návratu podle toho, co je stanoveno ve směrnici o návratu (směrnice 2008/115/ES, viz shrnutí).
• Lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce až 15 dnů může být poskytnuta (bez práva na vstup do země během této doby), pokud:
  • existuje nebezpečí útěku nebo
  • žádost byla v rámci azylového řízení na hranicích zamítnuta jako zjevně nedůvodná nebo
  • dotyčná osoba představuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost členských států.

Zajištění

Zajištění lze použít pouze jako krajní opatření po individuálním posouzení případu a v situacích, kdy mírnější donucovací opatření nefungují.

• Pokud byla osoba zajištěna během azylového řízení na hranicích, může být nadále zajištěna za účelem zabránění vstupu na území dotyčného členského státu, přípravy návratu nebo provedení vyhoštění.
• Pokud osoba nebyla zajištěna v průběhu azylového řízení na hranicích, může být zajištěna, pokud existuje nebezpečí, že by mohla uprchnout, pokud se vyhýbá přípravě řízení o navrácení nebo vyhoštění nebo je maří, nebo pokud představuje riziko pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost.
• Zajištění musí být co nejkratší a nesmí přesáhnout 12 týdnů, s výjimkou specifických krizových situací.
• Do prosince 2024 měla Agentura Evropské unie pro otázky azylu vypracovat pokyny pro alternativy k zajištění, které by mohly být použity v rámci řízení na hranicích.

Krizové situace

Co se rozumí krizí, je definováno v nařízení o krizi (nařízení (EU) 2024/1359, viz shrnutí). Tato krizová opatření se vztahují na osoby, na které se vztahuje hraniční azylové řízení a jejichž žádosti byly zamítnuty před přijetím prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 2024/1359 a které nemají právo zůstat a kterým není povolen pobyt po přijetí uvedeného prováděcího rozhodnutí.

• Členské státy mohou v případě odmítnutých žadatelů:
  • prodloužit dvanáctitýdenní pobyt v pohraničních nebo tranzitních místech až o šest týdnů;
  • prodloužit dobu zajištění osob, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta.
• Organizace poskytující právní poradenství a podporu musí mít přístup k osobám, které se nacházejí v zajištění, nebo na hraničních přechodech, ačkoli členské státy mohou přístup z bezpečnostních důvodů omezit.
• Pokud se členský stát domnívá, že se nachází v krizi, může podat žádost o uplatnění výjimek stanovených v nařízení o krizi (nařízení (EU) 2024/1359).
• Členské státy, které uplatňují krizová opatření, musí postižené osoby informovat o uplatňovaných opatřeních a době jejich trvání v jazyce, kterému rozumí.

Napadení rozhodnutí orgány veřejné moci

Tímto nařízením není dotčena možnost orgánů veřejné moci napadnout správní nebo soudní rozhodnutí, jak je stanoveno ve vnitrostátním právu.

Přechod na nová pravidla

• Do září 2024 měla Evropská komise spolu s členskými státy a příslušnými agenturami EU předložit společný prováděcí plán, který by zajistil, že země budou připraveny zavést řízení o návratu na hranicích do července 2026.
• Členské státy měly do prosince 2024 vypracovat vnitrostátní prováděcí plány s uvedením, jak tato řízení zavedou.
• Komise a agentury EU budou poskytovat podporu.
• Změna nařízení (EU) 2021/1148 zaručuje plný příspěvek EU na příslušné výdaje na správu hranic.

Sledování a hodnocení

• Komise má Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie podat zprávu o provádění nařízení do června 2028 a poté každých pět let.
• Členské státy musí Komisi poskytnout potřebné informace pro hodnocení.

Schengenský prostor

• Nařízení rozvíjí schengenské acquis a vztahuje se na Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.
• Dánsko se rozhodlo, že se na nařízení podílet nebude, ale později jej může přijmout do svého vnitrostátního práva v souladu se schengenskými pravidly.
• Nařízení se nevztahuje na Irsko, protože není v schengenském prostoru.