Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Nařízení o řízení o návratu na hranicích (RBPR)

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2024/1349, kterým se zavádí řízení o návratu na hranicích

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení (EU) 2024/1349 stanoví řízení Evropské unie (EU) o návratu na vnějších hranicích EU, které se vztahuje na státní příslušníky zemí mimo EU a osoby bez státní příslušnosti, jejichž žádosti byly zamítnuty v rámci azylového řízení na hranicích.

Nařízení:

  • popisuje postup, který by se měl vztahovat na státní příslušníky zemí mimo EU a osoby bez státní příslušnosti, jejichž žádosti byly zamítnuty v rámci azylového řízení na hranicích;
  • stanoví pravidla pro možné využití zajištění a dobrovolného opuštění území;
  • se zabývá tím, co mohou členské státy EU dělat v krizových situacích, včetně prodloužených lhůt a zvláštních opatření.

KLÍČOVÉ BODY

Řízení o návratu na hranicích

Státním příslušníkům zemí mimo EU a osobám bez státní příslušnosti, jejichž žádosti byly zamítnuty v rámci hraničního azylového řízení, není povolen vstup na území dotyčného členského státu.

  • Tyto osoby musí obvykle pobývat na místech v blízkosti vnější hranice nebo v tranzitních zónách po dobu až 12 týdnů od vydání rozhodnutí.
  • Pobyt na těchto místech neznamená, že tyto osoby mají povolení ke vstupu do země.
  • Podmínky na těchto místech musí splňovat materiální podmínky pro přijetí a zdravotní péči, jak je uvedeno ve směrnici o podmínkách přijímání (směrnice (EU) 2024/1346, viz shrnutí).
  • Pokud se dotyčné osoby nepodaří navrátit během 12týdenní lhůty, musí země pokračovat v procesu návratu podle toho, co je stanoveno ve směrnici o návratu (směrnice 2008/115/ES, viz shrnutí).
  • Lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce až 15 dnů může být poskytnuta (bez práva na vstup do země během této doby), pokud:
    • existuje nebezpečí útěku nebo
    • žádost byla v rámci azylového řízení na hranicích zamítnuta jako zjevně nedůvodná nebo
    • dotyčná osoba představuje hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost členských států.

Zajištění

Zajištění lze použít pouze jako krajní opatření po individuálním posouzení případu a v situacích, kdy mírnější donucovací opatření nefungují.

  • Pokud byla osoba zajištěna během azylového řízení na hranicích, může být nadále zajištěna za účelem zabránění vstupu na území dotyčného členského státu, přípravy návratu nebo provedení vyhoštění.
  • Pokud osoba nebyla zajištěna v průběhu azylového řízení na hranicích, může být zajištěna, pokud existuje nebezpečí, že by mohla uprchnout, pokud se vyhýbá přípravě řízení o navrácení nebo vyhoštění nebo je maří, nebo pokud představuje riziko pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo národní bezpečnost.
  • Zajištění musí být co nejkratší a nesmí přesáhnout 12 týdnů, s výjimkou specifických krizových situací.
  • Do prosince 2024 měla Agentura Evropské unie pro otázky azylu vypracovat pokyny pro alternativy k zajištění, které by mohly být použity v rámci řízení na hranicích.

Krizové situace

Co se rozumí krizí, je definováno v nařízení o krizi (nařízení (EU) 2024/1359, viz shrnutí). Tato krizová opatření se vztahují na osoby, na které se vztahuje hraniční azylové řízení a jejichž žádosti byly zamítnuty před přijetím prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 2024/1359 a které nemají právo zůstat a kterým není povolen pobyt po přijetí uvedeného prováděcího rozhodnutí.

  • Členské státy mohou v případě odmítnutých žadatelů:
    • prodloužit dvanáctitýdenní pobyt v pohraničních nebo tranzitních místech až o šest týdnů;
    • prodloužit dobu zajištění osob, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta.
  • Organizace poskytující právní poradenství a podporu musí mít přístup k osobám, které se nacházejí v zajištění, nebo na hraničních přechodech, ačkoli členské státy mohou přístup z bezpečnostních důvodů omezit.
  • Pokud se členský stát domnívá, že se nachází v krizi, může podat žádost o uplatnění výjimek stanovených v nařízení o krizi (nařízení (EU) 2024/1359).
  • Členské státy, které uplatňují krizová opatření, musí postižené osoby informovat o uplatňovaných opatřeních a době jejich trvání v jazyce, kterému rozumí.

Napadení rozhodnutí orgány veřejné moci

Tímto nařízením není dotčena možnost orgánů veřejné moci napadnout správní nebo soudní rozhodnutí, jak je stanoveno ve vnitrostátním právu.

Přechod na nová pravidla

  • Do září 2024 měla Evropská komise spolu s členskými státy a příslušnými agenturami EU předložit společný prováděcí plán, který by zajistil, že země budou připraveny zavést řízení o návratu na hranicích do července 2026.
  • Členské státy měly do prosince 2024 vypracovat vnitrostátní prováděcí plány s uvedením, jak tato řízení zavedou.
  • Komise a agentury EU budou poskytovat podporu.
  • Změna nařízení (EU) 2021/1148 zaručuje plný příspěvek EU na příslušné výdaje na správu hranic.

Sledování a hodnocení

  • Komise má Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie podat zprávu o provádění nařízení do června 2028 a poté každých pět let.
  • Členské státy musí Komisi poskytnout potřebné informace pro hodnocení.

Schengenský prostor

  • Nařízení rozvíjí schengenské acquis a vztahuje se na Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.
  • Dánsko se rozhodlo, že se na nařízení podílet nebude, ale později jej může přijmout do svého vnitrostátního práva v souladu se schengenskými pravidly.
  • Nařízení se nevztahuje na Irsko, protože není v schengenském prostoru.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Nařízení se použije ode dne .

KONTEXT

Poznámka: Nařízení o azylovém řízení stanoví postup při rozhodování o žádosti o azyl a zároveň omezuje zneužívání.

Další informace viz:

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1349 ze dne , kterým se zavádí řízení o návratu na hranicích a kterým se mění nařízení (EU) 2021/1148 (Úř. věst. L, 2024/1349, ).

Poslední aktualizace

Top