Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Řízení v trestních věcech – vymáhání a konfiskace majetku

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice (EU) 2024/1260 o vymáhání a konfiskaci majetku

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Směrnice (EU) 2024/1260 stanoví minimální pravidla pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku v trestním řízení.

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Směrnice se vztahuje na celou řadu trestných činů obsažených v právních předpisech Evropské unie (EU), od terorismu a obchodování s drogami a lidmi až po praní špinavých peněz a organizovaný zločin.

Vysledování a identifikace

Členské státy EU musí:

  • souběžně s vyšetřováním trestných činů organizovaného zločinu, které přinášejí vysoké příjmy, systematicky zahajovat vyšetřování zaměřená na vyhledávání majetku;
  • zajistit rychlé vysledování a identifikaci nástrojů1, výnosů2 nebo majetku3, které jsou nebo by mohly být předmětem příkazu k zajištění4 nebo konfiskaci5, a to i po pravomocném odsouzení za trestný čin;
  • zřídit úřady pro vyhledávání majetku, které budou mít pravomoc:
    • podporovat a spolupracovat s ostatními vnitrostátními orgány, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a partnery v zemích mimo EU;
    • jednat na základě příkazu k zajištění nebo konfiskaci vydaného v jiném členském státě;
    • v případě potřeby požádat o spolupráci příslušné orgány;
    • vysledovat a identifikovat majetek osob nebo subjektů, na které se vztahují omezující opatření EU;
    • přístup k informacím uloženým v různých vnitrostátních databázích a registrech a k aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací;
    • odpovídat na žádosti o informace z jiného členského státu ve stanovených lhůtách.

Zajištění a konfiskace

Členské státy musí přijmout opatření, která umožní:

  • zajištění majetku;
  • úřadům pro vymáhání majetku, aby urychleně zajistily majetek v přeshraničních případech, kdy nemůže jednat žádný jiný příslušný orgán a kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že majetek zmizí;
  • úplnou nebo částečnou konfiskaci nástrojů, výnosů nebo majetku:
    • z trestného činu, který je pravomocně odsouzen,
    • ve stejné hodnotě jako převod, který podezřelý nebo obviněný uskutečnil ve prospěch třetí strany,
    • od třetí strany, která věděla nebo musela vědět, že převod byl proveden s cílem vyhnout se konfiskaci,
    • pokud by trestný čin mohl vést k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu a majetek pochází z trestné činnosti („rozšířená konfiskace“),
    • pokud trestní řízení nemohlo být dokončeno z důvodů, jako je nemoc, zmizení nebo úmrtí obviněného („konfiskace, která není založena na odsuzujícím rozsudku“), ale mohlo vést k odsouzení, pokud by nedošlo k jedné z uvedených okolností,
    • pokud je vnitrostátní soud přesvědčen, že nevysvětlitelné bohatství pochází z trestné činnosti.

Členské státy musí zajistit, aby nároky obětí trestného činu byly zohledněny v řízeních o vysledování, zajištění a konfiskaci majetku. Členské státy mohou v případě potřeby použít konfiskovaný majetek pro účely veřejného zájmu nebo sociální účely.

Řízení

Členské státy musí zajistit:

  • zřízení úřadů pro správu majetku, které spravují zajištěný a konfiskovaný majetek nebo podporují jiné příslušné orgány při správě majetku;
  • účinnou správu zajištěného a konfiskovaného majetku až do jeho likvidace;
  • plánování správy majetku před jeho zajištěním nebo krátce po něm.

Zajištěný majetek může být převeden nebo prodán před skutečnou konfiskací (předběžný prodej), pokud se jedná o majetek podléhající rychlé zkáze, rychle se znehodnocující, spojený s nepřiměřenými náklady nebo vyžadující zvláštní odborné znalosti.

Záruky

Členské státy musí zajistit, aby jednotlivci, kterých se týkají příkazy k zajištění a konfiskaci a příkazy k prodeji, měli k dispozici nezbytné záruky, včetně práva na spravedlivý proces a na účinný opravný prostředek.

Další pravidla

Členské státy musí:

  • do přijmout národní strategii pro vymáhání majetku a nejméně každých pět let ji aktualizovat;
  • zajistit, aby úřady pro vymáhání a správu majetku měly odpovídající kvalifikaci a potřebné finanční, technické a technologické zdroje;
  • shromažďovat a vést komplexní statistiky o svých systémech konfiskace a do konce následujícího roku je zasílat Evropské komisi;
  • do oznámit Komisi, která údaje zaznamenává v online registru, své příslušné orgány a kontaktní místa;
  • uvést své právní a správní předpisy do souladu s touto směrnicí do .

Komise:

Směrnice nahrazuje rámcové rozhodnutí 2005/212/SVV, rozhodnutí 2007/845/SVV a směrnici 2014/42/EU.

Směrnice se nevztahuje na Dánsko a Irsko.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

Směrnice musí být provedena do vnitrostátního práva do . Pravidla obsažená ve směrnici by měla platit od stejného data.

KONTEXT

Podle údajů Europolu přináší organizovaný zločin každoročně nelegální zisky ve výši nejméně 139 miliard eur. Je také jednou z největších hrozeb pro bezpečnost EU, neboť 70 % zločineckých skupin působí ve více než třech členských státech.

Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

  1. Nástroje. Jakýkoli majetek, který byl nebo má být zcela nebo zčásti použit k trestnému činu.
  2. Výnosy. Jakýkoli ekonomický zisk z trestného činu – všechny formy majetku včetně následné reinvestice nebo transformace zisku a cenných výhod.
  3. Majetek. Jakýkoli majetek, hmotný i nehmotný, movitý i nemovitý, kryptoaktivum, právní dokumenty a vlastnické tituly.
  4. Zajištění. Dočasný zákaz převodu, zničení, přeměny, zcizení nebo pohybu majetku nebo dočasného převzetí do úschovy nebo pod kontrolu.
  5. Konfiskace. Pravomocné zbavení majetku nařízené soudem v souvislosti s trestným činem.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne o vymáhání a konfiskaci majetku (Úř. věst. L, 2024/1260, ).

Poslední aktualizace

Top