Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni, spolupráci, řádném finančním řízení a vlastních zdrojích

KLÍČOVÉ BODY

Dohoda se skládá ze čtyř částí.

Část I: Víceletý finanční rámec a zvláštní nástroje

Tato část obsahuje doplňkové podrobnosti týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027, včetně postupů na uvolnění prostředků ze zvláštních nástrojů, které nejsou zahrnuty ve víceletém finančním rámci:

• Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci,
• Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, určená mimo jiné na řešení rozsáhlých katastrof v EU nebo v kandidátských zemích v rámci Fondu solidarity EU (viz shrnutí),
• rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu,
• nástroj jediného rozpětí,
• nástroj pružnosti.

Část II: Spolupráce mezi orgány v rozpočtových záležitostech

Tato část má za cíl zlepšit spolupráci mezi Parlamentem, Radou a Komisí ve vztahu k rozpočtovým záležitostem. Patří sem:

• tři orgány souhlasí s usnadněním přijetí navrhovaného nového víceletého finančního rámce nebo navrhované revize současného víceletého finančního rámce prostřednictvím nezbytných opatření, jako jsou schůzky a výměna informací,
• rozpočtová transparentnost znamená, že Komise musí vypracovat výroční zprávu ohledně:
  • aktiv a pasiv EU, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací,
  • finanční intervence EU, které nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu EU (jako je předchozí Evropský rozvojový fond),
  • výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, pokud nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu,
  • jak rozpočet EU přispívá k:
    • boji proti změně klimatu,
    • zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti,
    • prosazování rovnosti žen a mužů a práv a rovných příležitostí pro všechny,
    • provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
    Komise rovněž vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení (NextGenerationEU).
• to, jak jsou finanční pravidla začleněna do legislativních aktů a jak je s nimi zacházeno v rámci ročního rozpočtového procesu,
• zvláštní pravidla týkající se výdajů souvisejících s dohodami o rybolovu a financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

Část III: Řádné finanční řízení finančních prostředků EU

Tato část se věnuje finančnímu plánu, což znamená, že Komise musí dvakrát ročně předložit Radě a Parlamentu finanční plán pro víceletý finanční rámec (s výjimkou některých kategorií), který je rozčleněný podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek a měl by uvádět platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi.

Tato část se zabývá také postupy spolupráce, které se použijí při zřízení nové agentury nebo v případě, kdy by změna právního aktu týkajícího se agentury měla dopad na zdroje této agentury. Pokud se zamýšlí zřízení nové evropské školy, použije se podobný postup.

Část IV: Ochrana rozpočtu EU: údaje o příjemcích

Za účelem posílení ochrany rozpočtu EU a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování údajů o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků EU pro účely kontroly a auditu. Zejména:

• k zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky EU ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle Nástroje pro oživení a odolnost,

• Komise zpřístupní integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty EU by měly mít k těmto údajům přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad audity členských států.

Dvě přílohy tvoří důležitou součást interinstitucionální dohody.

Příloha I stanoví dodatečná podrobná pravidla spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu. Patří sem:

• dohoda o realistickém harmonogramu,
• stanovení priorit,
• sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů,
• zvláštní rozhodovací procesy v různých fázích tvorby rozpočtu,
• opravné rozpočty,
• problematika zbývajících závazků (ještě nepromítnutých do plateb),
• spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Příloha II stanoví zásady spolupráce mezi orgány s cílem zavést nové vlastní zdroje, aby došlo k pokrytí očekávaných výdajů souvisejících se splácením nástroje NextGenerationEU.

Jako první krok bude od 1. ledna 2021 zaveden nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů.

Komise kromě toho Radě navrhne zavedení nových vlastních zdrojů na základě digitálního poplatku a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Komise na jaře 2021 rovněž přezkoumá systém pro obchodování s emisemi a na jeho základě Radě v červnu 2021 navrhne nový vlastní zdroj.

Zavedení těchto tří nových vlastních zdrojů se plánuje do 1. ledna 2023, za předpokladu, že dojde k dokončení nezbytných legislativních procesů. To bude představovat druhý krok.

Jako třetí krok má Komise za cíl navrhnout Radě do června 2024 dodatečný nový vlastní zdroj. Tento návrh by mohl mít podobu daně z finančních transakcí a finančního příspěvku souvisejícího s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Zavedení těchto zdrojů se plánuje do roku 2026, za předpokladu, že dojde k dokončení nezbytných legislativních procesů.