23.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/35

(1)

Financování intervenčních opatření zaměřených na stabilizaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005 zajišťuje Společenství za podmínek stanovených právními předpisy z různých odvětví zemědělství. Pokud jde o intervenční opatření ve formě veřejného skladování, stanovilo se v článku 4 nařízení (EHS) č. 1883/78, že částka, kterou má Společenství financovat, se určuje ročními účetními závěrkami sestavenými platebními agenturami. Toto nařízení rovněž stanovilo pravidla a podmínky pro uvedené účetní závěrky. V důsledku toho, že nařízením (ES) č. 1290/2005 byl zřízen Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), který nahradil záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), je třeba stanovit odpovídající prováděcí pravidla.

(2)

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování lze financovat pouze tehdy, pokud související výdaje byly v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1290/2005 uskutečněny platebním agenturami, které určily členské státy. Provádění úkolů týkajících se zejména řízení nebo kontroly intervenčních opatření s výjimkou platby podpor však lze delegovat v souladu s čl. 6 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. Tyto úkoly musí být rovněž možné plnit prostřednictvím více platebních agentur. Je mimo jiné třeba stanovit, že řízení některých opatření veřejného skladování lze na odpovědnost platební agentury svěřit třetím veřejným nebo soukromým na entitám. V důsledku toho je třeba upřesnit působnost platebních agentur v této oblasti, upřesnit jejich povinnosti a stanovit, za jakých podmínek a podle jakých pravidel může být veřejným orgánům nebo soukromým třetím osobám svěřeno řízení některých opatření veřejného skladování. V tomto posledně uvedeném případě je rovněž třeba stanovit, že dotyčné orgány musí bezpodmínečně jednat v rámci smluv, na základě obecných povinností a obecných zásad vymezených tímto nařízením.

(3)

Povaha výdajů na opatření ve formě veřejného skladování může být různá. Je tedy rovněž nezbytné upřesnit pro každou kategorii operací, jaké výdaje jsou způsobilé k financování Společenstvím, a zejména za jakých podmínek lze výdaje uhradit, a to stanovením podmínek způsobilosti a metod výpočtu těchto výdajů. V rámci toho je třeba zejména stanovit, v jakých případech se tyto výdaje mají zohledňovat na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí.

(4)

Aby mohly členské státy, které nepatří do eurozóny, provádět za harmonizovaných podmínek konsolidaci svých výdajů a svých nákladů v národní měně i v eurech, je třeba stanovit podmínky, za kterých se operace týkající se veřejného skladování zapíší do jejich účtů a jaký směnný kurz se má použít.

(5)

Pro určení částky financování Společenstvím k výdajům na veřejné skladování a s přihlédnutím k velice rozdílné povaze dotyčných opatření a k neexistenci stejnorodých rozhodných skutečností je třeba stanovit jedinou rozhodnou skutečnost na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury a do nichž se jako debetní a kreditní položky zanášejí různé položky výdajů a příjmů zjištěné platebními agenturami.

(6)

V souladu s článkem 6 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebními agenturami, výkazy výdajů a příjmů a podmínky proplácení výdajů v rámci EZZF a EZFRV (3), jsou platební agentury, aby dosáhly proplacení nákladů veřejného skladování, povinny převzít do výkazu výdajů hodnoty a částky, které si účtovaly v průběhu měsíce následujícího po měsíci, k němuž se vztahují operace veřejného skladování. Aby se umožnil dobrý průběh tohoto postupu, je třeba stanovit podmínky, za kterých se Komisi sdělují informace nezbytné k výpočtu nákladů a výdajů.

(7)

Účetnictví týkající se veřejných zásob držených v rámci intervence musí umožnit stanovit částku financování Společenstvím, a zároveň musí umožnit rozpoznat stav zásob produktů, jež byly dány do intervenčního režimu. Za tímto účelem je třeba stanovit, že platební agentury musí vést odděleně skladové účetnictví a finanční účty, jež musí obsahovat údaje nezbytné ke sledování zásob a k řízení financování výdajů a příjmů vytvořených intervenčními opatřeními veřejného skladování.

(8)

Zaúčtování údajů o množstvích, hodnotách a o některých průměrech ze strany platebních agentur je povinné. Některé operace nebo výdaje by se však neměly zohledňovat vzhledem k některým okolnostem nebo by se měly zohlednit podle zvláštních pravidel. Aby se zamezilo rozdílům v zacházení a aby se zajistila ochrana finančních zájmů Společenství, měly by být stanoveny tyto případy a okolnosti, jakož i podmínky jejich zaúčtování.

(9)

Datum, k němuž se provádí zaúčtování různých výdajových a příjmových položek, které jsou spojené s intervenčními opatřeními veřejného skladování, závisí na povaze operací a může být stanoveno v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. V tomto kontextu je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že zaúčtování těchto položek se provádí ke dni, ve kterém dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření, a kterým se stanoví zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(10)

Na základě obecné odpovědnosti, která jim přináleží, musí platební agentury soustavně a pravidelně kontrolovat zásoby produktů spadajících do intervenčního režimu. Pro zaručení jednotného uplatnění této povinnosti všemi platebními agenturami je třeba stanovit periodicitu a základní zásady pro kontroly a pro inventarizace.

(11)

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování závisí rovněž na povaze operací a lze je určit v rámci platných právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. Napříště je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb a tržeb realizovaných u hmotných operací nebo jež u těchto hmotných operací realizovány být mají, a zvláštní pravidla nebo zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(12)

Je třeba stanovit formu a obsah dokumentace, jejíž předání se požaduje z titulu intervenčních opatření veřejného skladování, jakož i podmínky a pravidla předávání nebo uchovávání této dokumentace ze strany členských států. V zájmu soudržnosti s pravidly stanovenými v ostatních oblastech dotčených financováním společné zemědělské politiky musejí sdělení a výměny informací stanovené tímto nařízením probíhat za podmínek a postupy podle článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

(13)

Opatření přijatá na základě tohoto nařízení nahrazují ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 411/88 ze dne 12. února 1988 o metodě a úrokové míře pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu (4), nařízení Komise (EHS) č. 1643/89 ze dne 12. června 1989, kterým se stanoví paušální částky pro financování hmotných operací v souvislosti s veřejným skladováním zemědělských produktů (5), nařízení Komise (EHS) č. 2734/89 ze dne 8. září 1989 o skutečnostech, ke kterým se má přihlížet při určování výdajů podle čl. 37 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 822/87, které jsou financovány ze záruční sekce EZOZF (6), nařízení Rady (EHS) č. 3492/90 ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení činitelů, které musí brát v úvahu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v ročních účetních závěrkách pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování (7), nařízení Komise (EHS) č. 3597/90 ze dne 12. prosince 1990 o pravidlech účetnictví pro intervenční opatření zahrnující nákup, skladování a prodej zemědělských produktů intervenčními agenturami (8), nařízení Komise (EHS) č. 147/91 ze dne 22. ledna 1991, kterým se definují a stanoví mezní přípustné odchylky pro množstevní ztráty zemědělských produktů ve veřejném intervenčním skladování (9) a nařízení Komise (ES) č. 2148/96 ze dne 8. listopadu 1996, kterým se stanoví pravidla pro vyhodnocení a kontrolu veřejných intervenčních zásob zemědělských produktů (10).

(14)

Je tedy třeba zrušit nařízení (EHS) č. 411/88, (EHS) č. 1643/89, (EHS) č. 2734/89, (EHS) č. 3492/90, (EHS) č. 3597/90, (EHS) č. 147/91 a (ES) č. 2148/96.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

a)

svěřit řízení některých opatření veřejného skladování fyzickým nebo právnickým osobám zajišťujícím skladování intervenčních zemědělských produktů (dále jen „skladovatelům“). V tomto případě je tato správa prováděna povinně v rámci smluv o skladování na základě závazků a obecných zásad vymezených v příloze II.

b)

pověřit fyzické nebo právnické osoby prováděním některých specifických úkolů stanovených v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství.

a)

vést skladové účetnictví a finanční účty pro každý produkt, který je předmětem intervenčního opatření veřejného skladování, a to na základě operací, které realizují od 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího (toto období se dále označuje jen jako „účetní období“),

b)

průběžně aktualizovat seznam skladovatelů, s nimž uzavřely smlouvu v rámci veřejného skladování. Tento seznam musí obsahovat odkazy umožňující přesnou identifikaci všech skladovacích míst, jejich kapacitu, čísla skladových hal, chladíren nebo sil, jejich plány a schémata,

c)

mít k dispozici Komise vzorové smlouvy používané pro veřejné skladování, pravidla vytvořená pro převzetí produktů, skladování produktů a vyskladnění produktů ze skladišť skladovatelů, jakož i pravidla pro úkoly skladovatelů,

d)

vést centralizovaně elektronické skladové účetnictví zásob vycházející ze všech skladovacích míst, všech produktů, všech množství a jakostí různých produktů, kde u každého z nich je uvedena hmotnost (popřípadě hrubá a čistá hmotnost) nebo objem,

e)

uskutečňovat všechny operace týkající se skladování, uchovávání, dopravy nebo přemístění intervenčních produktů v souladu s právními předpisy Společenství a v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž je dotčena vlastní odpovědnost kupujících, ostatních platebních organizací zasahujících v rámci operace nebo osob z tohoto titulu pověřených,

f)

provádět po celý rok kontroly intervenčních produktů na skladovacích místech, Tyto kontroly se provádějí v nepravidelných intervalech a nenadále. Není-li tím ohrožen účel kontroly, je však přípustné předchozí ohlášení, jehož lhůta však musí být omezena na nezbytné minimum. Toto předchozí ohlášení nelze s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 24 hodin před zahájením kontroly,

g)

provádět každoroční inventarizaci za podmínek stanovených v článku 8.

a)

dobré zachování produktů, které jsou předmětem intervenčních opatření Společenství. Alespoň jednou ročně se ujišťují o jakosti skladovaných produktů,

b)

neporušenost intervenčních zásob.

a)

o případech, ve kterých může prodloužení doby skladování nějakého produktu přivodit znehodnocení daného produktu,

b)

množstevní ztráty nebo znehodnocení produktu v důsledku přírodních katastrof.

a)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu a), přijímají se vhodná rozhodnutí postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 (12) nebo případně postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení týkajících se společné organizace zemědělských trhů.

b)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu b), přijímají se vhodná opatření postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

a)

na žádost Komise dokumenty a informace uvedené v odstavci 7 a doplňkové vnitrostátní správní předpisy přijaté k provedení a správě intervenčních opatření;

b)

podle periodicity stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2006 informace o veřejném skladování na základě vzorů v příloze III tohoto nařízení.

a)

finanční náklady na finanční prostředky zmobilizované členskými státy pro nákup produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze IV;

b)

výdaje na hmotné operace vyplývající z nákupu, prodeje nebo z jakéhokoli jiného přechodu vlastnictví k produktům (vstup produktů do veřejného skladování, jejich prodlévání ve veřejném skladování a výstup produktů z veřejného skladování) podle přílohy V na základě paušálních částek jednotných pro celé Společenství a vypočítaných postupy podle přílohy VI;

c)

výdaje na hmotné operace, které nejsou nutně spojeny s nákupem, prodejem nebo jakýmkoli jiným přechodem vlastnictví k produktům na základě paušálních nebo nepaušálních částek podle ustanovení stanovených Komisí v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství o těchto produktech a v příloze VII;

d)

snížení hodnoty skladovaných produktů výpočty podle přílohy VIII;

e)

rozdíly (zisky a ztráty) mezi účetní hodnotou a distribuční cenou produktů nebo rozdíly vyplývající z jiných činitelů.

a)

množství produktů zjištěná na vstupu do skladu a množství produktů zjištěných na výstupu ze skladu, a to s fyzickým přemístěním nebo bez fyzického přemístění;

b)

množství použitá z titulu režimu rozdělení zdarma nejchudším osobám podle nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 (14) a zaúčtovaná podle ustanovení článku 5 nařízení Komise (EHS) č. 3149/92 (15), v odlišení od množství, která jsou předmětem přemístění do jiného členského státu;

c)

množství, na která se vztahují odběry vzorků, v odlišení od odběrů uskutečněných kupujícími;

d)

množství, která po zjištění vizuální prohlídkou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci, již nelze přebalit a prodávají se z ruky do ruky;

e)

množství chybějící z důvodů, které nelze určit, i z důvodů, které určit lze, včetně důvodů odpovídajících mezní přípustné odchylce podle platných předpisů;

f)

znehodnocená množství;

g)

přebytečná množství;

h)

chybějící množství překračující mezní přípustné odchylky;

i)

množství uložená do skladů, u nichž se ukazuje, že nesplňují požadované podmínky, což vede k tomu, že skladovatel je odmítne převzít;

j)

čistá množství, která se nacházejí ve skladech na konci každého měsíce nebo na konci účetního období a která nejsou převedena do následujícího měsíce nebo do následujícího účetního období.

a)

hodnotu množství uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, přičemž se odděleně zanáší hodnota množství koupených a hodnota množství prodaných,

b)

účetní hodnotu množství použitých nebo zohledněných z titulu režimu rozdělení zdarma podle odst. 1 písm. b) tohoto článku,

c)

finanční náklady uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a),

d)

výdaje související s hmotnými operacemi podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a c),

e)

finanční náklady vyplývající ze snížení hodnoty podle čl. 4 odst. 1 písm. d),

f)

částky vybrané nebo zpětně inkasované od prodejců, kupujících nebo skladovatelů, jiné než uvedené v čl. 11 odst. 2,

g)

částku pocházející z přímého prodeje v důsledku roční inventury nebo v důsledku kontrol po převzetí produktů do intervenčních skladů,

h)

ztráty a zisky z vyskladnění produktů s přihlédnutím ke snížením hodnoty ve smyslu písmene e) tohoto odstavce,

i)

ostatní debetní a kreditní položky, zejména položky odpovídající množstvím podle odst. 1 písm. c) až g) tohoto článku,

j)

průměrnou účetní hodnotu vyjádřenou podle okolností v tunách nebo v hektolitrech.

a)

náklady vyskladnění u množství, u kterých byla zjištěna manka nebo znehodnocení, v souladu s pravidly stanovenými v přílohách X a XII, se účtují pouze za množství skutečně prodaná a vyskladněná;

b)

množství, u kterých se zjistilo, že chybějí během převozu z jednoho členského státu do druhého se nepovažují za uložená do skladu v členském státě určení, a proto se na ně neposkytují paušální částky na uložení do skladu;

c)

jestliže se produkt dopravuje či převáží, zaúčtují se paušální částky na uložení do skladu a vyskladnění, v případě, že se tyto náklady nepovažují podle pravidel Společenství za nedílnou součást nákladů za dopravu;

d)

pokud pravidla Společenství nestanoví jinak, příjmy z prodeje znehodnocených produktů ani jakékoliv jiné příjmy v této souvislosti se do účtů nezaznamenávají do dokumentace EZZF;

e)

nadbytečná množství, která by se zjistila, se zaúčtovávají se zápornou hodnotou ve stavu a pohybu zásob mezi chybějícími množstvími. Tato množství se zohlední při určení množství přesahujících mezní přípustnou odchylku;

f)

jiné vzorky, než které si vzali kupující, se zaúčtovávají v souladu s přílohou XII částí 2 písm. a).

a)

datum nabytí účinnosti smlouvy o skladování uvedené v čl. 9 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 (16), pokud jde o bílý cukr a surový cukr, a to u množství převzatých v režimu smlouvy o skladování, které bylo před přemístěním zásob převedeno mezi nabízejícím a platební agenturou,

b)

den inkasování u částek vybraných nebo zpětně inkasovaných podle čl. 5 odst. 2 písm. f) a g),

c)

datum skutečného zaplacení nákladů týkajících se hmotných operací, pokud se na tyto náklady nevztahují paušální částky.

a)

datum převzetí produktů platební agenturou podle právní úpravy pro společnou organizaci trhů dotyčného produktu ohledně množství uložených do veřejného skladování bez změny místa skladování,

b)

datum zjištění skutečností u chybějících nebo znehodnocených množství nebo u přebytečných množství,

c)

den skutečného vyskladnění produktů u přímých prodejů týkajících se produktů, které nelze přebalit po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci a které zůstávají na skladě,

d)

konec účetního období pro případné ztráty přesahující odpovídající mezní přípustnou odchylku.

a)

příloze IX u destilovaných produktů (smíšeného alkoholu),

b)

příloze X u chybějících množství,

c)

příloze XII u produktů znehodnocených nebo zničených,

d)

příloze XIII u produktů uložených do skladu, jež skladovatel odmítl převzít.

a)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2007 na konverzi do národní měny:

b)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem každého čtvrtletí účetního období roku 2007 počínaje 1. říjnem 2006 na konverzi do národní měny:

c)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2008, pro uchování v eurech hodnoty čistých množství, která budou převedena z účetního období 2007 do účetního období 2008, po odečtení druhého snížení hodnoty na konci účetního období 2007.