Rámec pro prověřování přímých zahraničních investic

KLÍČOVÉ BODY

Tento právní předpis neharmonizuje vnitrostátní prověřovací² systémy. Nic členskému státu nebrání rozhodnout se, zda chce nebo nechce mít vnitrostátní prověřovací mechanismus či prověřit konkrétní přímou zahraniční investici.

Členské státy:

• mohou udržovat, měnit nebo přijímat prověřovací mechanismy³,
• se mohou rozhodnout, zda budou mít prověřovací mechanismy pro přímé zahraniční investice mít, a pokud ano, musí:
  • zajistit, aby byly tyto mechanismy transparentní, nediskriminovaly některé země mimo EU, chránily důvěrné a obchodně citlivé informace a fungovaly v rámci lhůt,
  • umožnit zahraničním investorům a podnikům, aby se proti rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu mohly odvolat,
  • mít opatření nezbytná k tomu, aby identifikovaly a zamezily obcházení prověřovacích mechanismů a rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu,
  • oznámit Komisi do 10. května 2019 své stávající prověřovací mechanismy a nové do 30 dní od jejich vstupu v platnost,
• musí předložit Komisi každý rok do 31. března podrobnosti o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území během předchozího kalendářního roku,
• musí stejným způsobem jako Komise určit kontaktní místa pro provádění tohoto právního předpisu.

Ve svém posouzení přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku mohou členské státy a Komise zvážit potenciální dopady přímých zahraničních investic na:

• kritickou fyzickou či virtuální infrastrukturu, od infrastruktury energetické, dopravní a obranné po volební, finanční nebo jinou,
• kritické technologie a zboží dvojího užití, například umělou inteligenci, robotiku, skladování energií a biotechnologie,
• dodávky kritických vstupů, včetně energie nebo surovin, jakož i na potravinové zabezpečení,
• přístup k citlivým informacím, včetně osobních údajů,
• svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a
• zda zahraniční investor:
  • je přímo či nepřímo ovládán vládou země mimo EU, včetně státních subjektů nebo ozbrojených sil,
  • už byl zapojen do činností ovlivňujících bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém členském státě,
  • existuje vážné riziko, že je zapojen do protiprávní nebo trestné činnosti.

Když členský stát prověřuje přímou zahraniční investici, mechanismus spolupráce stanoví, že:

• členský stát, který provádí prověřování, to musí co nejdříve oznámit Komisi a dalším členským státům,
• jiné členské státy mohou předložit připomínky, domnívají-li se, že daná přímá zahraniční investice by mohla ovlivnit jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek,
• Komise může vydat stanovisko, domnívá-li se, že daná přímá zahraniční investice by mohla ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu,
• Komise musí informovat další členské státy, že byly předloženy připomínky nebo bylo vydáno stanovisko.

Pokud není přímá zahraniční investice prověřena hostitelským členským státem, může jiný členský stát předložit připomínky, domnívá-li se, že tato přímá zahraniční investice by mohla mít dopad na jeho vlastní bezpečnost nebo veřejný pořádek. Komise může vydat stanovisko, domnívá-li se, že by mohl být ovlivněn více než jeden členský stát.

Komise může vydat stanovisko pro určitý členský stát, ve kterém je přímá zahraniční investice naplánovaná nebo provedená, domnívá-li se, že by mohly být z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku ovlivněny projekty a programy v zájmu EU. Aktuální seznam, který může Komise změnit aktem v přenesené pravomoci, označuje jako projekty nebo programy v zájmu EU tyto projekty nebo programy:

• evropské programy globálních systémů družicové navigace (Galileo a evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací),
• program Copernicus,
• přípravná akce v souvislosti s přípravou nového programu EU GOVSATCOM,
• kosmický program,
• Horizont 2020,
• Horizont Evropa,
• program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025,
• transevropské dopravní sítě,
• transevropské energetické sítě,
• transevropské telekomunikační sítě, nyní nahrazené Nástrojem pro propojení Evropy,
• program Digitální Evropa,
• Evropský program rozvoje obranného průmyslu, nyní nahrazen Evropským obranným fondem,
• přípravná akce zaměřená na obranný výzkum
• stálá strukturovaná spolupráce,
• společný evropský podnik pro ITER a rozvoj Fusion for Energy,
• program EU pro zdraví.

Členské státy musí bez zbytečného odkladu poskytnout následující podrobnosti, když oznamují své prověřování přímých zahraničních investic nebo když obdrží žádost o informace od Komise nebo jiného členského státu:

• vlastnická struktura zahraničního investora,
• přibližná hodnota přímé zahraniční investice,
• výrobky, služby a podnikatelská činnost zahraničního investora a cílového podniku,
• členské státy, ve kterých přijímající společnost podniká,
• zdroj financování investice,
• datum, na které je přímá zahraniční investice naplánovaná nebo kdy byla dokončena.

Komise:

• udržuje aktuální seznam vnitrostátních prověřovacích mechanismů,
• může mít přístup k radám skupiny odborníků, kteří se specializují na prověřování přímých zahraničních investic,
• podává výroční zprávu Evropskému parlamentu a vládám EU (první výroční zpráva byla zveřejněna v roce 2021),
• podává do 12. října 2023 a následně každých 5 let Parlamentu a Radě Evropské unie zprávy o celkovém hodnocení účinnosti tohoto právního předpisu,
• má pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci.