Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32023R2053

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

PE/52/2023/INIT

Úř. věst. L 238, 27.9.2023, p. 1–64 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 23/05/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2053/oj

27.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 238/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2053

ze dne 13. září 2023,

kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem, (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jedním z cílů společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (3) je zajistit takové využívání biologických mořských zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2)

Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)

Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (5) (dále jen „úmluva“).

(4)

Na svém 21. zvláštním zasedání v roce 2018 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“), zřízená touto úmluvou, přijala doporučení 18-02, jež zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (dále jen „plán řízení“). Plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, v němž se uvádí, že komise ICCAT by měla v roce 2018 zavést víceletý plán řízení populací, neboť současný stav populace podle všeho již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného, jenž byl stanoven doporučením 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, aniž by došlo k oslabení stávajících opatření dohledu a kontroly.

(5)

Doporučením ICCAT 18-02 se ruší doporučení 17-07, které bylo provedeno v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (6).

(6)

Na svém 26. řádném zasedání v roce 2019 přijala komise ICCAT doporučení 19-04, kterým se mění víceletý plán řízení, který byl zaveden doporučením 18-02. Doporučením ICCAT 19-04 se ruší a nahrazuje doporučení 18-02. Tímto nařízením by mělo být provedeno doporučení 19-04 v právu Unie.

(7)

Toto nařízení by mělo rovněž provést, v celém rozsahu nebo případně z části, doporučení ICCAT 06-07 pro chov tuňáka obecného, 18-10 o minimálních standardech pro systém sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT, 96-14 o dodržování předpisů v rybolovu tuňáka obecného a mečouna obecného v severním Atlantiku, 13-13 o zřízení evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů a větší s povolením provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy a 16-15 o překládce.

(8)

Postoje Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu mají být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména s cílem postupně obnovovat a udržovat populace ryb nad úrovněmi biomasy schopnými zajistit maximální udržitelný výnos a současně s cílem zajistit podmínky pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Podle zprávy z října 2018, vydané Stálým výborem pro výzkum a statistiku, úlovky tuňáka obecného při míře úmrtnosti způsobené rybolovem F0,1 odpovídají úmrtnosti způsobené rybolovem, která je v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (Fmsy). Má se za to, že biomasa populace je na úrovni, jež zajišťuje maximální udržitelný výnos. Hodnota biomasy B0,1 se pohybuje nad touto úrovní při střední a nízké míře přírůstku a pod touto úrovní při vysoké míře přírůstku.

(9)

Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly podporovat pobřežní rybolovné činnosti a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, zejména zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.

(10)

Je třeba zvážit specifika a potřeby drobného a tradičního rybolovu. Kromě příslušných ustanovení doporučení ICCAT 19-04, která odstraňují překážky bránící zapojení plavidel provádějících drobný pobřežní rybolov do rybolovu tuňáka obecného, by členské státy měly vyvinout další úsilí k zajištění spravedlivého a transparentního rozdělení rybolovných práv mezi malá, tradiční a větší loďstva způsobem, který je v souladu s jejich povinnostmi podle článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)

Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní akty Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a prosazování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) konkrétně zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (8) stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (9) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Uvedená nařízení rovněž obsahují ustanovení, jež zahrnují řadu opatření stanovených v doporučeních ICCAT 19-04, jako jsou předpisy týkající se licence a oprávnění k rybolovu, jakož i některá pravidla týkající se systémů sledování plavidel. Proto není nutné začleňovat do tohoto nařízení ustanovení, která již tato opatření zahrnují.

(12)

Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění souladu by pojem ICCAT týkající se minimální velikosti měl být proveden v právu Unie v podobě minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(13)

Podle doporučení ICCAT 19-04 je u tuňáka obecného, který byl odloven a nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, nutné provést výmět. Totéž platí pro úlovky tuňáka obecného, pokud přesahují limity pro vedlejší úlovek stanovené v ročních plánech rybolovu. Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ICCAT ze strany Unie zavádí ustanovení článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (10) odchylky od povinnosti vykládky tuňáka obecného v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení 19-04, jež stanoví povinnost provádět výmět tuňáka obecného u plavidel, která překročí přidělenou kvótu nebo svoji maximální povolenou úroveň vedlejších úlovků. Rozsah působnosti nařízení v přenesené pravomoci zahrnuje i plavidla provozující rekreační rybolov. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypouštění upravovalo, a toto nařízení se rovněž nedotkne odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.

(14)

Na výročním zasedání v roce 2018 smluvní strany úmluvy uznaly potřebu posílit kontrolu některých operací týkajících se tuňáka obecného. Za tímto účelem bylo na uvedeném zasedání dohodnuto, že smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství by měly zajistit plnou sledovatelnost umísťování do klecí a měly by provádět namátkové kontroly vycházející z analýzy rizik.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 (11) stanoví elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného, čímž provádí doporučení ICCAT 09-11, kterým se mění doporučení ICCAT 08-12. Doporučení ICCAT 17-09 a 11-20 o uplatňování elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného byla nedávno zrušena doporučeními ICCAT 18-12 a 18-13. Nařízení (EU) 640/2010 se proto stalo zastaralým a Komise přijala návrh nového nařízení provádějícího nedávno přijatá pravidla o elektronické dokumentaci úlovků tuňáka obecného. V důsledku toho by toto nařízení nemělo odkazovat na nařízení (EU) č. 640/2010, ale obecněji na program dokumentace úlovků doporučený komisí ICCAT.

(16)

Vzhledem k tomu, že některá doporučení ICCAT jsou smluvními stranami úmluvy ICCAT často měněna a je pravděpodobné, že budou dále měněna i v budoucnu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), aby bylo možné v právu Unie rychle provádět budoucí doporučení ICCAT, která mění nebo doplňují plán řízení, a to pokud jde o tyto aspekty: lhůty pro hlášení informací, období pro rybolovné sezóny, odchylky od zákazu převádění nevyužitých kvót, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, procentní podíly a parametry, informace, jež mají být předkládány Komisi, úkoly vnitrostátních pozorovatelů a regionálních pozorovatelů, důvody pro zamítnutí udělení povolení k přemístění ryb, důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb. Kromě toho Komise, která zastupuje Unii na zasedáních ICCAT, každoročně schvaluje řadu čistě technických doporučení ICCAT, zejména pokud jde o omezení kapacity, požadavky týkající se lodního deníku, formulářů pro zprávu o úlovku, prohlášení o překládce a prohlášení ICCAT o přemístění, nejnutnější údaje pro oprávnění k rybolovu, minimální počet rybářských plavidel v souvislosti s programem ICCAT pro společné mezinárodní inspekce; specifikace inspekčního a pozorovatelského programu, normy pro pořizování videozáznamů, protokol o vypuštění ryb, normy pro zacházení s uhynulými rybami, prohlášení o umístění do klecí nebo normy pro systémy sledování plavidel, které jsou provedeny v právu Unie přílohami I až XV tohoto nařízení. Na Komisi by proto měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění nebo doplňují přílohy I až XV tohoto nařízení v souladu se změnami či doplňky doporučení ICCAT. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. (12) Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(17)

Doporučení ICCAT upravující rybolov tuňáka obecného, a sice činnosti spojené s odlovem, přemísťováním, přepravou, umísťováním do klecí, chovem, odlovem a převodem do dalšího roku jsou velmi dynamická. Dochází k neustálému novému vývoji technologií pro kontrolu a řízení rybolovu, jako jsou stereoskopické kamery nebo alternativní metody, jež členské státy musí uplatňovat jednotně. Stejně tak je nutné podle potřeby vypracovávat operační postupy, jež pomohou členským státům dodržovat pravidla ICCAT provedená v právu Unie tímto nařízením. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku, přemísťování a umísťování do klecí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. (13)

(18)

Akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty uvedenými v tomto nařízení není dotčeno provedení budoucích doporučení ICCAT v právu Unie řádným legislativním postupem.

(19)

Jelikož toto nařízení zavede nový a komplexní plán řízení populace tuňáka obecného, ustanovení, která se týkají se tuňáka obecného a jsou stanovena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (14) a (EU) 2019/833, (15) by měla být zrušena. Pokud jde o článek 43 nařízení (EU) 2017/2107, část týkající se mečouna obecného ve Středozemním moři byla začleněna do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154. (16) Zrušena by měla být i některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1936/2001. (17) Nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20)

Doporučení ICCAT 18-02 zrušilo doporučení 17-07, jelikož stav populace již nevyžadoval mimořádná opatření uvedená v plánu obnovy populace tuňáka obecného stanoveného v uvedeném doporučení. Nařízení (EU) 2016/1627, které provedlo tento plán obnovy, by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se Unie řídí v zájmu jednotného a účinného provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přijatého Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která:

i)

loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy a

ii)

překládají nebo převážejí, a to i mimo oblast úmluvy, tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy;

b)

hospodářství v Unii;

c)

rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí činnost ve vodách Unie a loví tuňáka obecného v oblasti úmluvy;

d)

plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy nebo rybí produkty pocházející z tuňáka obecného uloveného ve vodách Unie, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech.

Článek 3

Cíl

Cílem tohoto nařízení je provádění víceletého plánu řízení populace tuňáka obecného přijatého ICCAT, jehož cílem je udržet biomasu tuňáka obecného nad úrovněmi schopnými zajistit maximální udržitelný výnos.

Článek 4

Vztah k jiným aktům Unie

Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, toho nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie, které upravují odvětví rybolovu, a zejména:

1)

nařízení (ES) č. 1224/2009;

2)

nařízení (ES) č. 1005/2008;

3)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (18);

4)

nařízení (EU) 2017/2107;

5)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (19).

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„ICCAT“ Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku;

2)

„úmluvou“ Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku;

3)

„rybářským plavidlem“ plavidlo s vlastním pohonem používané pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přepravních plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

4)

„živým tuňákem obecným“ tuňák obecný, který je po určitou dobu udržován při životě v lapadle nebo je přemísťován v živém stavu do chovných zařízení;

5)

„Stálým výborem pro výzkum a statistiku“ Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku;

6)

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje;

7)

„sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

8)

„vlečným plavidlem“ plavidlo používané pro vlečení klecí;

9)

„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

10)

„pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

11)

„lapadlem“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem nebo chovem;

12)

„košelkovým nevodem“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

13)

„umístěním do klece“ přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných nebo výkrmných klecí;

14)

„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

15)

„hospodářstvím“ mořská oblast jasně vymezená zeměpisnými souřadnicemi používaná pro výkrm nebo chov tuňáka obecného odloveného lapadly nebo plavidly lovícími košelkovými nevody; hospodářství může mít několik chovných lokalit, z nichž každá je vymezena zeměpisnými souřadnicemi s jasným vymezením zeměpisné délky a šířky pro každý bod polygonu;

16)

„chovem“ nebo „výkrmem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a jeho následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení jeho celkové biomasy;

17)

„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

18)

„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy za účelem měření délky ryb a pomáhá upřesňovat počty a hmotnost tuňáka obecného;

19)

„plavidlem provádějícím drobný pobřežní rybolov“ plavidlo provádějící odlov, které má nejméně tři z těchto vlastností:

a)

celková délka nepřesahuje 12 metrů;

b)

plavidlo provádí rybolov výlučně ve vodách podléhajících pravomoci členského státu vlajky;

c)

délka rybářských výjezdů je kratší 24 hodin;

d)

maximální počet posádky je stanoven na čtyři osoby nebo

e)

plavidlo provádí rybolov s využitím rybolovných postupů, které jsou selektivní a mají omezený dopad na životní prostředí;

20)

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s dříve dohodnutým klíčem pro rozdělení odlovů;

21)

„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

22)

„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného;

23)

„elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ elektronický doklad o úlovcích tuňáka obecného;

24)

„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast vymezená v článku 1 úmluvy;

25)

„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo; vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu, lapadla nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se však za překládku nepovažuje;

26)

„kontrolou přemístění“ další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;

27)

„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;

28)

„smluvní stranou úmluvy“ smluvní strana úmluvy nebo spolupracující strana, organizace nebo rybářský subjekt, které nejsou smluvními stranami;

29)

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

30)

„přemístěním“ přemístění:

a)

živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

b)

živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

c)

klece s živým tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

d)

klece s živým tuňákem obecným z jednoho hospodářství do jiného hospodářství a živého tuňáka obecného mezi různými klecemi v témž hospodářství;

e)

živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece nezávisle na tom, zda je přítomno vlečné plavidlo;

31)

„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází produkce, zpracování, uvádění na trh, distribuce nebo maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

32)

„skupinou lovných zařízení“ skupina rybářských plavidel využívajících stejné lovné zařízení, pro kterou byla přidělena skupinová kvóta;

33)

„intenzitou rybolovu“ součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu rybářských plavidel se jí rozumí součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

34)

„odpovědným členským státem“ členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se nachází příslušné hospodářství nebo lapadlo.

KAPITOLA II

Opatření související s řízením

Článek 6

Podmínky související s opatřeními na řízení rybolovu

1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje. Opatření přijatá členskými státy zahrnují stanovení individuálních kvót pro jejich plavidla provádějící odlov o celkové délce přesahující 24 metrů, která jsou uvedena na seznamu oprávněných plavidel podle článku 26.

2.   Pokud je individuální kvóta plavidla provádějícího odlov považována za vyčerpanou, členský stát v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyzve plavidlo provádějící odlov, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

3.   Pronájem plavidel není pro rybolov tuňáka obecného povolen.

Článek 7

Převádění nevyloveného živého tuňáka obecného do dalšího roku

1.   Převedení nevyloveného živého tuňáka obecného z odlovů předchozích let v daném hospodářství může být povoleno pouze tehdy, je-li vypracován zesílený kontrolní režim a oznámen členským státem Komisi. Tento režim musí být nedílnou součástí ročního plánu inspekce daného členského státu podle článku 14 a musí zahrnovat alespoň opatření stanovená podle článků 53 a 61.

2.   Je-li povoleno převádění podle odstavce 1, použije se tato úprava:

a)

členské státy odpovědné za hospodářství každý rok do 25. května vyplní a předloží Komisi každoroční prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku, které musí obsahovat tyto údaje:

i)

množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež mají být převedeny do dalšího roku,

ii)

rok úlovku,

iii)

průměrnou hmotnost,

iv)

členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy,

v)

odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

vi)

název a číslo ICCAT hospodářství,

vii)

číslo klece a

viii)

informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu;

b)

množství tuňáka obecného převedené do dalšího roku v souladu s odstavcem 1 je umístěno v oddělených klecích nebo oddělené řadě klecí v hospodářství podle roku výlovu.

3.   Před zahájením rybolovného období členské státy odpovědné za hospodářství zajistí důkladné posouzení všech živých jedinců tuňáka obecného převedených do dalšího roku po hromadných výlovech v hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci. Za tímto účelem se všichni živí jedinci tuňáka obecného z daného roku odlovu převedení do dalšího roku, kteří byli hromadně vyloveni v hospodářstvích, přemístí do jiných klecí za použití stereoskopických kamerových systémů nebo alternativních metod, pokud tyto metody zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti, v souladu s článkem 51. Vždy musí být zaručena plně zdokumentovaná sledovatelnost. Převádění tuňáka obecného z let, kdy nepodléhal hromadnému výlovu, do dalšího roku, je každoročně kontrolováno stejným postupem výběru vhodných vzorků založeným na posouzení rizik.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro vypracování zesíleného kontrolního režimu pro převádění živého tuňáka obecného do dalšího roku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Článek 8

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku

Převádění nevyužitých kvót do dalšího roku není povoleno.

Článek 9

Převody kvót

1.   Převody kvót mezi Unií a jinými smluvními stranami úmluvy lze provést pouze po udělení předchozího oprávnění dotčenými členskými státy nebo smluvními stranami úmluvy. Jakýkoliv takový převod kvót oznámí Komise sekretariátu ICCAT 48 hodin předem.

2.   Převod kvót v rámci skupin lovných zařízení, kvót pro vedlejší úlovky a individuálních rybolovných kvót každého členského státu je povolen, pokud dotčené členské státy o takovém převodu předem informují Komisi, aby mohla před nabytím účinnosti převodu informovat sekretariát ICCAT.

Článek 10

Odpočty kvót v případě přečerpání

Pokud členské státy přečerpají kvóty, které jim byly přiděleny, a situaci nelze napravit výměnou kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, použijí se články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 11

Roční plány rybolovu

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán rybolovu. Tento plán obsahuje alespoň následující informace týkající se plavidel provádějících odlov a lapadel:

a)

kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení, včetně kvót pro vedlejší úlovky;

b)

tam, kde je to relevantní, metodu použitou pro přidělení a řízení kvót;

c)

opatření k zajištění dodržování individuálních kvót;

d)

období povoleného rybolovu pro každou kategorii lovných zařízení;

e)

informace o určených přístavech;

f)

pravidla pro vedlejší úlovky a

g)

počet plavidel provádějících odlov, jiných než plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně, jejichž celková délka přesahuje 24 metrů, a plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

2.   Členské státy, jež mají malá pobřežní plavidla, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka obecného, přidělí těmto plavidlům zvláštní sektorové kvóty a uvedou toto přidělení ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.

3.   Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách Unie v oblasti souostroví Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Uvedené sektorové kvóty se zahrnou do jejich ročních plánů rybolovu a v jejich ročních plánech sledování, kontroly a inspekce se jasně stanoví doplňková opatření ke sledování čerpání uvedených kvót.

4.   Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který je stanoven v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv.

5.   Jakoukoli změnu ročního plánu rybolovu předloží dotčený členský stát Komisi, a to nejpozději tři pracovní dny před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká. Komise předá informaci o změně sekretariátu ICCAT, a to nejpozději jeden pracovní den před zahájením rybolovné činnosti, jíž se změna týká.

Článek 12

Přidělování rybolovných práv

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a usilují rovněž o spravedlivé rozdělení vnitrostátních kvót mezi různé části loďstva se zvláštním zohledněním tradičního a drobného rybolovu a o poskytnutí pobídek rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

Článek 13

Roční plány řízení rybolovné kapacity

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity. V tomto plánu daný členský stát upraví počet plavidel provádějících odlov a lapadel takovým způsobem, aby se zajistilo, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům přiděleným plavidlům provádějícím odlov a lapadlům na příslušné kvótové období. Daný členský stát upraví rybolovnou kapacitu s použitím parametrů, které jsou vymezeny v použitelném aktu Unie pro přidělování rybolovných práv. Úprava unijní rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může dosáhnout maximální odchylky 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.

Článek 14

Roční plány inspekce

Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán inspekce s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Každý členský stát předloží svůj příslušný plán předloží Komisi. Každý členský stát sestaví svůj plán v souladu s:

a)

cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)

národním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 15

Roční plány řízení chovu

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, vypracuje roční plán řízení chovu.

2.   V ročním plánu řízení chovu každý členský stát zajistí, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.

3.   Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.

4.   Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

5.   Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo více svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu a veškerému dovozu živého tuňáka obecného z jiného členského státu nebo od jiné smluvní strany.

6.   Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby vědci, jež Stálý výbor pro výzkum a statistiku pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup k hospodářstvím a zajištěnu pomoc pro výkon svých povinností.

7.   V případě potřeby předloží členské státy Komisi do 15. května každého roku revidované roční plány řízení chovu.

Článek 16

Předávání ročních plánů

1.   Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, Komisi tyto plány:

a)

roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, vypracovaný v souladu s článkem 11;

b)

roční plán řízení rybolovné kapacity, vypracovaný v souladu s článkem 13;

c)

roční plán inspekce, vypracovaný v souladu s článkem 14 a

d)

roční plán řízení chovu, vypracovaný v souladu s článkem 15.

2.   Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a použije je pro stanovení ročního plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise roční plán Unie sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.

3.   V případě, že členský stát nepředloží Komisi plán uvedený v odstavci 1 ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci, může se Komise rozhodnout, že plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Na žádost dotčeného členského státu se Komise vynasnaží zohlednit plán uvedený v odstavci 1 předložený po lhůtě stanovené ve zmíněném odstavci, avšak před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 2. Pokud plán předložený členským státem není v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu, nebo obsahuje závažný nedostatek, který může způsobit, že ICCAT roční plán Unie neschválí, může Komise rozhodnout, že roční plán Unie předá sekretariátu ICCAT bez plánů dotčeného členského státu. Komise co nejdříve informuje dotčený členský stát a vynasnaží se zahrnout veškeré revidované plány předložené tímto členským státem do ročního plánu Unie nebo do změn ročního plánu Unie, a to za předpokladu, že uvedené revidované plány jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají ročních plánů rybolovu, rybolovné kapacity, inspekce a chovu.

KAPITOLA III

Technická opatření

Článek 17

Rybolovná období

1.   Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje každoročně od 26. května do 1. července.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou Kypr a Řecko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby bylo plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou povoleno lovit tuňáka obecného ve východním Středozemním moři (rybolovné oblasti FAO 37.3.1 a 37.3.2) každoročně od 15. května do 1. července.

3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může Chorvatsko ve svých ročních plánech rybolovu podle článku 11 požádat, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jeho vlajkou bylo povoleno lovit tuňáka obecného v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1) pro účely chovu každoročně od 26. května do 15. července.

4.   Odchylně od odstavce 1, pokud členský stát poskytne Komisi důkazy o tom, že v důsledku povětrnostních podmínek nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát rozhodnout o prodloužení rybolovného období uvedeného v odstavci 1 pro jednotlivá plavidla lovící košelkovými nevody, jichž se tato situace dotkla, o odpovídající počet nevyužitých dnů, nejvýše však o deset dnů. Nečinnost dotčených plavidel, a v případě společné rybolovné operace nečinnost všech lodí účastnících se takové operace, musí být řádně zdůvodněna zprávami o počasí a polohou systému sledování plavidel.

5.   Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.

6.   Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví rybolovná období pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 18

Povinnost vykládky

Tato kapitola se použije, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.

Článek 19

Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů

1.   Zakazuje se lovit, uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji tuňáka obecného o hmotnosti nižší než 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 115 cm, a to včetně tuňáka obecného pocházejícího z vedlejších úlovků nebo z rekreačního rybolovu.

2.   Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:

a)

lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b)

lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr a

c)

lov tuňáka obecného v Jaderském moři provedený plavidly plujícími pod vlajkou Chorvatska za účelem chovu.

3.   Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.

4.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům, která provádějí rybolov na základě odchylek podle odstavců 2 a 3 přílohy I. Dotčená plavidla jsou uvedena v seznamu plavidel provádějících odlov podle článku 26.

5.   Ryby, které nedosahují minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů stanovených v tomto článku, které jsou mrtvé k výmětu, se započítají do kvóty dotčeného členského státu.

Článek 20

Náhodné úlovky, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

1.   Odchylně od čl. 19 odst. 1 se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného povolují náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo alternativně o vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.

2.   Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.

3.   Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.

4.   Na náhodné úlovky tuňáka obecného, který nedosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, se vztahují články 31, 33, 34 a 35.

Článek 21

Vedlejší úlovky

1.   Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.

2.   Množství povolených vedlejších úlovků, které nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě na konci každého rybářského výjezdu, a metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě jsou jasně vymezeny v ročním plánu rybolovu podle článku 11. Podíl vedlejších úlovků lze počítat v hmotnosti nebo jako počet jedinců. Výpočet vyjádřený jako počet jedinců se použije pouze pro populace tuňáka a tuňákovité řízené komisí ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.

3.   Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi v souladu s články 31 a 32.

4.   Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

5.   Byla-li celková kvóta přidělená dotčenému členskému státu vyčerpána, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod jeho vlajkou se nepovolí a tento členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Pokud byla vyčerpána zvláštní kvóta Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovená v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013, odlov tuňáka obecného plavidly plujícími pod vlajkou členských států s vyčerpanou kvótou na tuňáka obecného se nepovolí a tyto členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vypuštění tuňáka obecného chyceného jako vedlejší úlovek. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se v takových případech zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o množstvích takových vedlejších úlovků mrtvého tuňáka obecného každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.

6.   Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

Článek 22

Používání leteckých prostředků

Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.

KAPITOLA IV

Rekreační rybolov

Článek 23

Zvláštní kvóta pro rekreační rybolov

1.   Každý členský stát, který má kvótu pro tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že přiděluje zvláštní kvótu pro účely takového rybolovu. Při takovém přidělení se zohlední možní mrtví jedinci tuňáka obecného, a to i v rámci rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře. O kvótě přidělené pro rekreační rybolov členské státy při předložení svých rybolovných plánů informují Komisi.

2.   Úlovky mrtvého tuňáka obecného se zaznamenají a započítají do kvóty daného členského státu.

Článek 24

Zvláštní podmínky pro rekreační rybolov

1.   Každý členský stát, který má přidělenu kvótu pro rekreační lov tuňáka obecného, reguluje rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely rekreačního rybolovu. Na žádost ICCAT členské státy zpřístupní Komisi seznam rekreačních plavidel, jimž bylo oprávnění k lovu tuňáka obecného uděleno. Uvedený seznam předá Komise ICCAT. Uvedený seznam obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a)

název plavidla;

b)

registrační číslo;

c)

(případně) číslo v evidenci ICCAT;

d)

dřívější názvy a

e)

jméno a adresu vlastníka a provozovatele nebo vlastníků a provozovatelů.

2.   V rámci rekreačního rybolovu je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat více než jednoho tuňáka obecného na jedno plavidlo denně.

3.   Uvádění tuňáka obecného uloveného během rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.

4.   Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích z rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti, je-li to možné, a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

5.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná pro to, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců. Tuňák obecný je při vykládce vcelku, bez žaber nebo vykuchaný.

Článek 25

Odlov, označení a vypuštění

1.   Odchylně od čl. 23 odst. 1 členské státy, které udělují oprávnění k rybolovu, při němž jsou jedinci vypouštěni zpět do moře, v severovýchodním Atlantiku prováděnému výlučně plavidly pro sportovní rybolov, mohou omezenému počtu plavidel pro sportovní rybolov povolit lov tuňáka obecného za účelem „odlovu, označení a vypuštění“, aniž by bylo nutné přidělit jim zvláštní kvótu. Taková plavidla provádějí činnosti v rámci vědeckého projektu výzkumného ústavu zapojeného do vědeckého výzkumného programu. Výsledky projektu se sdělí příslušným orgánům členského státu vlajky.

2.   Plavidla provádějící vědecký výzkum v rámci výzkumného programu ICCAT pro tuňáka obecného se nepovažují za provádějící činnosti „odlovu, označení a vypuštění“ podle odstavce 1.

3.   Členské státy, které vydají oprávnění k činnostem „odlovu, označení a vypuštění“, musí:

a)

předložit popis těchto činností a použitelných opatření pro tyto účely jako nedílnou součást jejich plánů rybolovu a inspekcí podle článků 12 a 15;

b)

pečlivě sledovat činnosti dotčených plavidel, aby se zajistilo, že dodržují ustanovení tohoto nařízení;

c)

zajistit, aby činnosti označení a vypuštění prováděl vyškolený personál, a byla tak zajištěna vysoká míra přežití jedinců a

d)

do 30. června předložit Komisi výroční zprávu o prováděných vědeckých činnostech. Komise předá zprávu sekretariátu ICCAT 60 dnů před zasedáním Stálého výboru pro výzkum a statistiku v příštím roce.

4.   Každý tuňák obecný, který během činností „odlovu, označení a vypuštění“ uhyne, se nahlásí a odečte od kvóty členského státu vlajky.

KAPITOLA V

Kontrolní opatření

Oddíl 1

Seznamy a evidence plavidel a lapadel

Článek 26

Seznamy a evidence plavidel

1.   Každoročně jeden měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění předloží členské státy Komisi následující seznamy plavidel ve formátu stanoveném v nejnovější verzi pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací:

a)

seznam všech plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, a

b)

seznam všech ostatních rybářských plavidel používaných pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného.

Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT 15 dnů před zahájením rybolovné činnosti, aby mohla být tato plavidla zanesena do evidence ICCAT oprávněných plavidel a případně do evidence ICCAT plavidel o celkové délce 20 metrů nebo větších oprávněných provádět rybolovnou činnost v oblasti úmluvy.

2.   Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.

3.   Informace podle odst. 1 písm. a) a b) musí obsahovat název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je definováno v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218. (20)

4.   Komise neuzná žádné zpětné předložení seznamů uvedených v odstavci 1.

5.   Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností o tom dotčený členský stát okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:

a)

úplné údaje o rybářském plavidle (plavidlech), jímž (jimiž) má být toto rybářské plavidlo nahrazeno, a

b)

úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

6.   Komise v případě potřeby upraví během roku informace o plavidlech podle odstavce 1tohoto článku tím, že sekretariátu ICCAT poskytne aktualizované informace v souladu s čl. 7 odst. 6 nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 27

Oprávnění k rybolovu pro plavidla

1.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu plavidlům uvedeným v jednom ze seznamů uvedených v čl. 26 odst. 1 a 5. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII a vydávají se ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.

2.   Aniž je dotčen čl. 21 odst. 6, rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 26 odst. 1, se nepovažují za oprávněná lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

3.   Pokud je individuální kvóta přidělená určitému plavidlu vyčerpána, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané tomuto plavidlu a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Článek 28

Seznamy a evidence lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného

1.   Každý členský stát zašle Komisi v rámci svých plánů rybolovu seznam lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného.

2.   Členské státy vydají oprávnění k rybolovu pro lapadla uvedená v seznamu podle odstavce 1. Oprávnění k rybolovu obsahují minimálně informace uvedené v příloze VII, a musí být ve formátu stanoveném v uvedené příloze. Členské státy zajistí, aby informace obsažené v oprávnění k rybolovu byly přesné a byly v souladu s tímto nařízením.

3.   Lapadla Unie, která nejsou zanesena do evidence ICCAT lapadel oprávněných k rybolovu tuňáka obecného, se nepovažují za oprávněná k rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Je zakázáno uchovávat na palubě, přemísťovat, umísťovat do klece nebo vykládat tuňáka obecného chyceného pomocí těchto lapadel.

4.   Členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného vydané pro lapadla, je-li kvóta pro ně přidělená považována za vyčerpanou.

Článek 29

Údaje o rybolovných operacích

1.   Každoročně do 15. července předloží každý členský stát Komisi podrobné informace o úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rok. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace zahrnují:

a)

název každého plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b)

dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;

c)

celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;

d)

celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři za celou dobu platnosti oprávnění, a

e)

celkový úlovek mimo dobu platnosti jejich oprávnění (vedlejší úlovek).

2.   Členské státy předloží Komisi následující informace o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, jež nebyla oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek:

a)

název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a

b)

celkové úlovky tuňáka obecného.

3.   Členské státy sdělí Komisi veškeré informace o plavidlech, jež nejsou uvedena v odstavcích 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Jakmile jsou tyto informace dostupné, Komise je předá sekretariátu ICCAT.

Článek 30

Společné rybolovné operace

1.   Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze tehdy, mají-li zúčastněná plavidla oprávnění vydané členským státem nebo členskými státy vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody mohlo získat oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného, musí mít přidělenou individuální kvótu a musí dodržovat povinnost podávat hlášení stanovenou v článku 32.

2.   Kvóta přidělená pro společnou rybolovnou operaci se rovná součtu kvót přidělených zúčastněným plavidlům lovícím košelkovými nevody.

3.   Plavidla Unie lovící košelkovými nevody se nesmí účastnit společných rybolovných operací s plavidly lovícími košelkovými nevody z jiných smluvních stran úmluvy.

4.   Formulář žádosti o oprávnění k účasti na společných rybolovných operacích je uveden v příloze IV. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svého plavidla (plavidel) lovícího (lovících) košelkovými nevody účastnícího se (účastnících se) společné rybolovné operace získal tyto informace:

a)

doba, na kterou se žádá o oprávnění ke společné rybolovné operaci;

b)

totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;

c)

kvóty jednotlivých plavidel;

d)

klíč pro rozdělení daných úlovků mezi plavidla a

e)

informace o cílových hospodářstvích.

5.   Nejpozději deset dnů před zahájením společné rybolovné operace předloží každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 4 ve formátu stanoveném v příloze IV. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a členskému státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace nejpozději pět dnů před zahájením rybolovné operace.

6.   V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 5 nepoužije, pokud jde o informace o cílových hospodářstvích. V takových případech členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

Oddíl 2

Záznamy o úlovcích

Článek 31

Požadavky na vedení záznamů

1.   Velitelé plavidel Unie provádějících odlov vedou lodní deník rybolovu o svých činnostech v souladu s články 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 a oddílem A přílohy II tohoto nařízení.

2.   Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají činnosti těchto plavidel v souladu s požadavky stanovenými v oddílech B, C a D přílohy II.

Článek 32

Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel

1.   Velitelé plavidel Unie provádějících aktivně odlov zasílají svým členským státům vlajky denní zprávy o úlovcích během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy nejsou povinné pro plavidla v přístavu, vyjma případů, kdy jsou zapojena do společné rybolovné operace. Údaje uváděné ve zprávách se přejímají z lodních deníků a obsahují datum, čas, místo (zeměpisná šířka a délka) a hmotnost a počet jedinců tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy, včetně vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Velitelé zasílají tyto informace ve formátu stanoveném v příloze III nebo ve formátu požadovaném dotčeným členským státem.

2.   Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy o úlovcích podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový. Zprávu předá velitel plavidla nebo jeho zplnomocnění zástupci svému členskému státu vlajky do 9:00 hod. GMT za předešlý den.

3.   Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, nebo jejich zplnomocnění zástupci vypracovávají denní zprávy, které zasílají svým členským státům vlajky vždy do 48 hodin během celého období, v němž je lapadlo oprávněno lovit tuňáka obecného. Tyto zprávy obsahují číslo v evidenci ICCAT, datum a čas úlovku a hmotnost a počet jedinců uloveného tuňáka obecného včetně nulových úlovků, vypuštěných ryb a výmětů mrtvých ryb. Tyto informace zasílají ve formátu stanoveném v příloze III.

4.   Velitelé plavidel provádějících odlov jiných než plavidel lovících košelkovými nevody předají svým členským státům vlajky zprávy podle odstavce 1 do úterý 12:00 GMT za předchozí týden končící v neděli.

Oddíl 3

Vykládky a překládky

Článek 33

Určené přístavy

1.   Každý členský stát, jemuž byla přidělena kvóta pro tuňáka obecného, určí přístavy, kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného. Informace o určených přístavech se uvedou v ročním plánu rybolovu podle článku 11. O jakékoli změně informací o určených přístavech členské státy neprodleně informují Komisi. Komise bezodkladně sdělí tyto informace sekretariátu ICCAT.

2.   Aby mohl být přístav označen za určený přístav, členský stát přístavu zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

stanovené doby vykládky a překládky;

b)

stanovená místa vykládky a překládky a

c)

stanovené postupy inspekce a dohledu zajišťující, že inspekce pokrývají celou dobu vykládky a překládky a všechna místa vykládky a překládky v souladu s článkem 35.

3.   Je zakázáno vykládat nebo překládat z plavidel provádějících odlov, jakož i ze zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jinde než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy. Výjimečně lze mrtvého tuňáka obecného vyloveného z lapadla nebo klece přepravit za použití pomocného plavidla na zpracovatelské plavidlo, pokud je tato přeprava provedena za přítomnosti kontrolního orgánu.

Článek 34

Předchozí oznámení vykládky

1.   Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, se vztahuje článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Předchozí oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.

2.   Nejpozději čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu oznámí velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nedosahuje 12 metrů, včetně zpracovatelských plavidel a pomocných plavidel, která jsou zařazena na seznamu plavidel podle článku 26, nebo zástupci těchto pravidel příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlají využít, alespoň tyto informace:

a)

předpokládaný čas připlutí;

b)

odhadované množství tuňáka obecného na palubě;

c)

informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;

d)

vnější identifikační číslo a názvy rybářských plavidel.

3.   Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je doba čtyř hodin před předpokládaným časem připlutí, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.

4.   Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.

5.   Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky v Unii zkontrolují a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 14 uvede o tomto kontrolním systému, jejž přijal, podrobné informace.

6.   Velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na celkovou délku tohoto plavidla, předloží do 48 hodin po dokončení vykládky prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu nebo smluvní straně úmluvy, kde se vykládka provádí, a svému členskému státu vlajky. Velitel plavidla Unie provádějícího odlov je odpovědný za úplnost a správnost prohlášení a tuto úplnost a správnost potvrzuje. V prohlášení o vykládce se uvedou minimálně množství vyloženého tuňáka obecného a oblast, kde byl uloven. Všechny vyložené úlovky se zváží. Členský stát přístavu zašle záznam o vykládce orgánům členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy do 48 hodin od ukončení vykládky.

Článek 35

Překládky

1.   Překládka na moři rybářskými plavidly Unie, která mají na palubě tuňáka obecného, nebo plavidly třetích zemí ve vodách Unie, je za všech okolností zakázána.

2.   Aniž jsou dotčeny čl. 52 odst. 2 a 3 a články 54 a 57 nařízení (EU) 2017/2107, rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech podle článku 33 tohoto nařízení.

3.   Velitel přijímajícího rybářského plavidla nebo zástupce velitele poskytne příslušným orgánům státu přístavu alespoň 72 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu informace uvedené v šabloně oznámení o překládce uvedené v příloze V. Pro každou překládku je nutné získat předchozí oprávnění od členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo provádějící překládku pluje. Velitel plavidla provádějícího překládku v době překládky informuje svůj členský stát vlajky nebo smluvní stranu úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, o datech požadovaných podle přílohy V.

4.   Členský stát přístavu provede inspekci přijímajícího plavidla při připlutí a zkontroluje množství a dokumentaci týkající se překládky.

5.   Velitelé rybářských plavidel Unie zapojených do překládky vyplní a předají prohlášení ICCAT o překládce svým členským státům vlajky do 15 dnů od ukončení překládky. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku vyplní prohlášení ICCAT o překládce v souladu s přílohou V. Prohlášení o překládce obsahuje referenční číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného, což umožní křížovou kontrolu v něm obsažených údajů.

6.   Členský stát přístavu zašle záznam o překládce orgánu členského státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku nebo orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou toto plavidlo pluje, do 5 dnů po ukončení překládky.

7.   Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států určeného přístavu.

Oddíl 4

Oznamovací povinnosti

Článek 36

Týdenní hlášení o množstvích

Každý členský stát předkládá Komisi zprávy o svých týdenních úlovcích. Tyto zprávy zahrnují údaje o lapadlech, plavidlech lovících košelkovými nevody a ostatních plavidlech provádějících odlov, které jsou požadovány podle článku 32. Informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 37

Informace o vyčerpání kvóty

1.   Kromě dodržování článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 každý členský stát vyrozumí Komisi, pokud se předpokládá, že bylo dosaženo 80 % kvóty přidělené pro určitou skupinu lovných zařízení.

2.   Kromě dodržování článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána. K této informaci se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.

3.   Komise informuje sekretariát ICCAT o datech, kdy byla vyčerpána kvóta Unie pro tuňáka obecného.

Oddíl 5

Program pozorovatelů

Článek 38

Program vnitrostátních pozorovatelů

1.   Každý členský stát zajistí alespoň následující přítomnost vnitrostátních pozorovatelů, jimž byl vydán úřední doklad totožnosti, na rybářských plavidlech a lapadlech provádějících aktivní lov tuňáka obecného:

a)

na 20 % svých plavidel lovících vlečnými sítěmi aktivně provádějících pelagický rybolov (delších než 15 metrů);

b)

na 20 % svých aktivních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);

c)

na 20 % svých aktivních návnadových člunů (delších než 15 metrů);

d)

na 100 % svých vlečných plavidel;

e)

u 100 % výlovů z lapadel.

Členské státy s méně než pěti plavidly provádějícími odlov v kategoriích uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), jež jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, zajistí přítomnost vnitrostátních pozorovatelů alespoň po 20 % doby, po kterou tato plavidla provádějí aktivní lov tuňáka obecného.

2.   Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:

a)

sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;

b)

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:

i)

množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) a jak bylo s úlovkem naloženo (množství uchovávané na palubě nebo množství mrtvých či živých ryb k výmětu);

ii)

oblast úlovku v zeměpisné délce a šířce;

iii)

míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;

iv)

datum úlovku;

c)

ověřovat záznamy v lodním deníku;

d)

pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování zdrojů.

3.   Kromě úkolů podle odstavce 2 vnitrostátní pozorovatelé na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku provádějí vědeckou práci, včetně shromažďování nezbytných údajů.

4.   Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se poskytnou Komisi. Komise předá tyto údaje a informace Stálému výboru pro výzkum a statistiku nebo případně sekretariátu ICCAT.

5.   Každý členský stát pro účely odstavců 1 až 3 zajistí:

a)

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost pozorovatelů s cílem zabezpečit, aby Komise obdržela přiměřené a vhodné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídících hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b)

obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c)

že pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d)

v co největší míře minimální narušení činností plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

Článek 39

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

1.   Členské státy zajistí účinné provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT, jak je stanoveno v tomto článku a v příloze VIII.

2.   Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:

a)

na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;

b)

během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;

c)

během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;

d)

během všech přemístění tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;

e)

během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;

f)

během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství a

g)

během vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře.

3.   Plavidla lovící košelkovými nevody bez přítomnosti regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného.

4.   Členské státy zajistí, aby pro každé hospodářství byl po celou dobu umísťování do klecí přidělen jeden regionální pozorovatel ICCAT. V případě vyšší moci a po potvrzení těch okolností, jež představují vyšší moc, dotčeným členským státem odpovědným za hospodářství, může být regionální pozorovatel ICCAT sdílen více hospodářstvími, aby byla zaručena kontinuita chovu, pokud je zaručeno řádné plnění úkolů pozorovatele. Členské státy, které jsou za tato hospodářství odpovědné, však neprodleně požádají o nasazení dalšího regionálního pozorovatele.

5.   Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a)

sledovat a monitorovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování a řízení zdrojů, a to i prostřednictvím přístupu k záběrům stereoskopické kamery v době umísťování do klecí, jenž umožňuje měřit délku a odhadovat odpovídající hmotnost;

b)

podepisovat prohlášení ICCAT o přemístění a doklady o úlovcích tuňáka obecného, pokud informace v nich obsažené jsou v souladu s jejich vlastními pozorováními. V opačném případě regionální pozorovatel ICCAT v prohlášeních ICCAT o přemístění a dokumentaci úlovků tuňáka obecného uvede svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáže na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy;

c)

vykonávat vědeckou práci, včetně shromažďování vzorků, na základě pokynů Stálého výboru pro výzkum a statistiku.

6.   Velitelé, členové posádky a provozovatelé hospodářství, lapadel a plavidel nebrání regionálním pozorovatelům v plnění jejich povinností, nezastrašují je, nezasahují do jejich činnosti ani je jakkoli neovlivňují.

Oddíl 6

Přemístění

Článek 40

Oprávnění k přemístění

1.   Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo zástupce velitele nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, členskému státu vlajky nebo členskému státu odpovědnému za hospodářství nebo lapadlo předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:

a)

název plavidla provádějícího odlov nebo hospodářství či lapadla a číslo v evidenci ICCAT;

b)

předpokládaný čas přemístění;

c)

odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;

d)

informace o místě (zeměpisná šířka a délka), kde bude přemístění provedeno, a identifikační čísla klecí;

e)

název vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně číslo v evidenci ICCAT a

f)

cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.

2.   Pro účely uvedené v odstavci 1 členské státy přidělí každé přepravní kleci jedinečné číslo. Pokud je při přemístění úlovku odpovídajícího jedné rybolovné operaci nutné použít několik přepravních klecí, je požadováno pouze jedno prohlášení ICCAT o přemístění, avšak v prohlášení ICCAT o přemístění se zaznamenají čísla každé použité přepravní klece, přičemž se jasně uvede množství tuňáka obecného přepravované v každé kleci.

3.   Čísla klecí se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třípísmenný kód odpovídající členskému státu chovu, po němž následují tři číslice. Jedinečná čísla klecí jsou stálá a nejsou přenosná z jedné klece na jinou klec.

4.   Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, přidělí a oznámí veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství číslo oprávnění pro každé přemístění. Číslo oprávnění obsahuje třímístný písmenný kód členského státu, čtyři číslice označující rok a tři písmena označující buď kladné rozhodnutí o oprávnění (AUT), nebo záporné rozhodnutí o oprávnění (NEG), po nichž následují pořadová čísla.

5.   Členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle odstavce 1, povolí nebo odmítne povolit přemístění do 48 hodin od předložení předchozího oznámení o přemístění. Přemísťování může být zahájeno pouze po vydání předchozího kladného oprávnění.

6.   Oprávnění k přemístění ryb nepředjímá povolení umístit je do klecí.

Článek 41

Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění a vypuštění tuňáka obecného

1.   Členský stát, kterému bylo předem zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, odmítne udělit oprávnění k přemístění, pokud při obdržení předchozího oznámení o přemístění shledá, že:

a)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;

b)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo nemělo povolení k jejich umístění do klecí;

c)

plavidlo provádějící odlov vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemělo platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27 nebo

d)

vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel podle článku 26 nebo není vybaveno plně funkčním systémem sledování plavidel nebo rovnocenným zařízením pro sledování.

2.   V případě, že členský stát, kterému bylo zasláno prohlášení o přemístění podle čl. 40 odst. 1, přemístění zamítne, vydá okamžitě veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli vlečného plavidla nebo provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb, oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje, a vyzve je, aby ryby vypustili do moře v souladu s přílohou XII.

3.   V případě, že během přepravy do hospodářství dojde u vlečného plavidla k technické závadě na systému sledování plavidel, nahradí se jiným vlečným plavidlem s plně funkčním systémem sledováním plavidel, nebo se pokud možno co nejdříve, ale nejpozději do 72 hodin od výskytu technické závady, nainstaluje či použije nový operativní systém sledování plavidel. Tato doba 72 hodin může být výjimečně prodloužena v případě vyšší moci nebo oprávněných provozních omezení. Technická závada se okamžitě oznámí Komisi, která informuje sekretariát ICCAT. Od okamžiku, kdy byla technická závada zjištěna, a dokud není odstraněna, musí velitel nebo zástupce velitele každé čtyři hodiny sdělit kontrolním orgánům členského státu vlajky za použití vhodných telekomunikačních prostředků aktualizované zeměpisné souřadnice daného rybářského plavidla.

Článek 42

Prohlášení ICCAT o přemístění

1.   Při ukončení přemísťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu.

2.   Orgány členského státu odpovědného za rybářské plavidlo, hospodářství nebo lapadlo, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení ICCAT o přemístění očíslují. Číslo formuláře prohlášení ICCAT obsahuje třípísmenný kód členského státu, poté čtyři číslice uvádějící rok a třímístné pořadové číslo, po němž následují tři písmena ITD (MS-20**/xxx/ITD).

3.   Originál prohlášení ICCAT o přemístění doprovází přemístění ryb. Plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a vlečná plavidla uchovají kopii tohoto prohlášení.

4.   Velitelé plavidel provádějících přemístění zaznamenávají své činnosti v souladu s přílohou II.

5.   Informace týkající se mrtvých ryb se zaznamenají v souladu s postupy stanovenými v příloze XIII.

Článek 43

Sledování videokamerou

1.   Velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Pořizování videozáznamu se provede v souladu s minimálními normami a postupy stanovenými v příloze X.

2.   Pokud Stálý výbor pro výzkum a statistiku požádá Komisi o poskytnutí kopií videozáznamů, členské státy poskytnou tyto kopie Komisi, která je předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

Článek 44

Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a provádění šetření

1.   Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 39 a příloha VIII:

a)

zaznamenávají údaje a podávají zprávy o prováděném přemísťování;

b)

sledují a odhadují přemístěné úlovky a

c)

ověřují záznamy uvedené v předchozím oprávnění k přemístění podle článku 40 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 42.

2.   V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtech jedinců tuňáka obecného odhadnutých regionálním pozorovatelem, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatelem lapadla či hospodářství, zahájí odpovědný členský stát šetření. Takové šetření musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí v hospodářství a v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno, s výjimkou případů vyšší moci. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí příslušný oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného.

3.   Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout přemístěná množství, může velitel plavidla nebo provozovatel hospodářství nebo lapadla požádat orgány odpovědného členského státu o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli. Pokud toto dobrovolné kontrolní přemístění není provedeno s uspokojivými výsledky, odpovědný členský stát zahájí šetření. Pokud se po tomto šetření potvrdí, že nedostatečná kvalita či jasnost videozáznamu neumožňuje odhadnout množství, jichž se přemístění týká, kontrolní orgány odpovědného členského státu nařídí další kontrolní přemístění a poskytnou odpovídající videozáznam regionálnímu pozorovateli ICCAT. Provedou se nová přemístění jako kontrolní přemístění, dokud se kvalita videozáznamu nezlepší natolik, aby umožňovala odhadnout přemístěná množství.

4.   Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektory, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení ICCAT o přemístění odpovídají jejich pozorování a obsahují příslušný videozáznam v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo provozovateli hospodářství nebo případně zástupci lapadla. Nesouhlasí-li pozorovatelé ICCAT s prohlášením ICCAT o přemístění, uvedou v prohlášení ICCAT o přemístění a v dokumentaci o úlovku tuňáka obecného svou přítomnost a důvody svého nesouhlasu, přičemž konkrétně odkáží na pravidlo (pravidla) nebo postup(y), které nebyly dodrženy.

5.   Při ukončení přemisťování úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé hospodářství nebo lapadel prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze VI a předají ho odpovědnému členskému státu. Členské státy předají prohlášení o přemístění Komisi.

Článek 45

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví operační postupy pro uplatňování tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Oddíl 7

Umístění do klecí

Článek 46

Oprávnění k umístění do klecí a případné zamítnutí oprávnění

1.   Před začátkem umisťování do klecí se pro každou přepravní klec zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořní míle od hospodářských zařízení. Za tímto účelem jsou v plánech řízení chovu podle článku 15 k dispozici zeměpisné souřadnice odpovídající polygonu, ve kterém je umístěno hospodářství.

2.   Před každým umístěním do klecí členský stát odpovědný za hospodářství požádá členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které tuňáka obecného za účelem umístění do klecí ulovily, o schválení umístění do klecí.

3.   Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit, pokud shledá, že:

a)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného;

b)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo řádně neohlásilo množství ryb nebo

c)

plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo, jež ryby ulovilo, nemá platné oprávnění lovit tuňáka obecného vydané v souladu s článkem 27.

4.   V případě, že členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo odmítne umístění do klecí schválit:

a)

vyrozumí o tom příslušný orgán členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství a

b)

požádá tento příslušný orgán o zabavení úlovků a vypuštění ryb do moře.

5.   Umístění do klecí nesmí začít bez schválení, vydaného během jednoho pracovního dne od žádosti podané členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla nebo členským státem odpovědným za hospodářství, je-li schválení dohodnuto s orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadlo. V případě, že příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.

6.   Ryby se do klecí umísťují před 22. srpnem každého roku s výjimkou případů, které příslušné orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědné za hospodářství řádně odůvodní, včetně případů vyšší moci, a toto odůvodnění se připojí ke zprávě o umístění do klecí, až bude předložena. V žádném případě se ryby nesmějí umísťovat do klecí po 7. září každého roku.

Článek 47

Dokumentace úlovků tuňáka obecného

1.   Členské státy odpovědné za hospodářství nesmí umísťovat tuňáka obecného do klecí, které nejsou doprovázeny dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT v rámci programu dokumentace úlovků podle nařízení (EU) č. 640/2010. Dokumentace musí být přesná, úplná a musí být potvrzena členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidla provádějící odlov nebo lapadla.

2.   Členské státy neumístí tuňáka obecného do hospodářství, které není schváleno členským státem nebo smluvní stranou úmluvy ani není uvedeno v evidenci ICCAT týkající se chovných zařízení.

3.   Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází. Odchylně, pokud je tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace mezi různými členskými státy, zajistí členské státy odpovědné za hospodářství, aby byl tuňák obecný umístěn v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle společných rybolovných operací a roku odlovu.

Článek 48

Inspekce

Členské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.

Článek 49

Sledování videokamerou

Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno jeho kontrolními orgány videokamerou umístěnou ve vodě. Jeden videozáznam se v souladu s postupy uvedenými v příloze X pořídí pro každé umístění do klecí.

Článek 50

Zahájení a průběh šetření

V případě, že existuje větší než 10 % rozdíl v počtech odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, kontrolními orgány příslušných členských států nebo provozovatelem hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo. Členský stát, který šetření provádí, může využít další informace, jež má k dispozici, včetně výsledků programů umísťování do klecí podle článku 51.

Článek 51

Opatření a programy pro odhad počtu jedinců a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí

1.   Členské státy zajistí, že za účelem odhadu počtu a hmotnosti ryb se ve 100 % případů umísťování použije program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní metody, jež zaručují stejnou úroveň přesnosti a správnosti.

2.   Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v příloze XI. Alternativní metody mohou být použity jen v případě, že byly schváleny komisí ICCAT během jejího výročního zasedání.

3.   Členské státy odpovědné za hospodářství sdělí výsledky programu členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidla provádějící odlov a subjektu, který jménem komise ICCAT provozuje program regionálních pozorovatelů.

4.   Pokud u jedné operace odlovu výsledky programu naznačují, že se počet jedinců tuňáka obecného umístěných do klecí liší o více než 10 % od nahlášených odlovů nebo přemísťovaných množství, zahájí členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo šetření s cílem určit přesnou hmotnost úlovku, která se odečte od vnitrostátní kvóty pro tuňáka obecného v souladu s odstavcem 9.

5.   Pokud členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědná za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo zahájí šetření, členský stát odpovědný za hospodářství plně spolupracuje a poskytne členskému státu nebo smluvní straně úmluvy veškeré požadované doplňující informace, včetně výsledků analýzy dotčených videozáznamů, a neprodleně informuje Komisi.

6.   Příslušné orgány členských států, včetně těch, jejichž plavidla se podílela na přepravě ryb, aktivně spolupracují, a to i prostřednictvím výměny veškerých informací a dokladů, které mají k dispozici.

7.   Příslušný orgán členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo ukončí šetření do jednoho měsíce od sdělení výsledků umístění do klecí příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství.

8.   Rozdíl větší než 10 % mezi počtem kusů tuňáka obecného nahlášených dotčeným plavidlem nebo lapadlo a počtem stanoveným příslušným orgánem členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo v důsledku šetření představuje potenciální nesoulad dotčeného plavidla nebo lapadla.

9.   Pokud šetření dospěje k závěru, že jedinci tuňáka obecného chybí, odečte se hmotnost chybějících ryb z kvóty členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo použitím průměrné individuální hmotnosti při umístění do klecí sdělené příslušným orgánem členského státu odpovědného za hospodářství na počet tuňáka obecného v úlovku stanovený příslušným orgánem členského státu odpovědného za rybářské plavidlo nebo lapadlo na základě jeho analýzy videozáznamů při prvním přemístění v rámci šetření.

10.   Bez ohledu na odstavec 9 mohou po konzultaci s příslušnými orgány členského státu nebo smluvními stranami úmluvy odpovědnými za rybářské plavidlo, které se účastní přepravy ryb do cílového hospodářství, příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a Komise rozhodnout, že od vnitrostátní kvóty neodečtou ryby, u nichž bylo při šetření zjištěno, že došlo k jejich ztrátě, pokud hospodářský subjekt tyto ztráty řádně zdokumentoval jako vyšší moc, sdělil příslušné informace příslušnému orgánu členského státu odpovědného za hospodářský subjekt a Komisi bezprostředně po události a ztráty nevedly ke známému úhynu.

11.   Členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá v souladu s postupy stanovenými v příloze XII příkaz k vypuštění pro množství umístěná do klecí, jež přesahují množství ryb vykázaná jako ulovená a přemístěná, pokud:

a)

šetření podle odstavce 4 není uzavřeno do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků programu v případě jednoho umístění do klecí nebo všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo

b)

výsledek šetření naznačuje, že počet jedinců a/nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesahuje tento vykázaný počet nebo hmotnost ulovených a přemístěných ryb.

Vypuštění přebytku se provede za přítomnosti kontrolních orgánů.

12.   Výsledky programu se použijí při rozhodování, zda jsou nutná vypuštění, a odpovídajícím způsobem se vyplní prohlášení o umístění do klecí a příslušné oddíly dokumentace úlovků tuňáka obecného. Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o přítomnost vnitrostátního kontrolního orgánu a regionálního pozorovatele ICCAT, aby mohl vypuštění sledovat.

13.   Každoročně do 1. září předloží členské státy Komisi výsledky programu. V případě zásahu vyšší moci při umísťování do klecí předloží členské státy tyto výsledky každoročně před 12. zářím. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá Stálému výboru pro výzkum a statistiku k vyhodnocení.

14.   Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů členského státu nebo smluvní strany úmluvy odpovědných za hospodářství. Každé přemístění se zaznamená, aby bylo možné zkontrolovat počet jedinců. Vnitrostátní kontrolní orgány tato přemístění sledují a zajistí, že každé přemístění uvnitř jednoho hospodářství se zaznamená v systému elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného.

Článek 52

Prohlášení o umístění do klecí a zpráva o umístění do klecí

1.   Provozovatel hospodářství předloží svému příslušnému orgánu do 72 hodin po ukončení každého umístění do klecí prohlášení o umístění do klecí uvedené v příloze XIV.

2.   Členský stát odpovědný za hospodářství předloží členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění ryb do klecí kromě prohlášení o umístění do klecí uvedeného v odstavci 1 také zprávu o umístění do klecí, která bude obsahovat prvky stanovené v části B přílohy XI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

3.   Pro účely odstavce 2 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a proveden jakýkoli příkaz k vypuštění ryb.

Článek 53

Přemísťování v rámci jednoho hospodářství a namátkové kontroly

1.   Členské státy odpovědné za hospodářství zavedou systém sledovatelnosti, včetně pořizování videozáznamů vnitřních přemístění.

2.   Kontrolní orgány členských států odpovědných za hospodářství provádějí na základě analýzy rizik namátkové kontroly tuňáka obecného drženého v chovných klecích v době od dokončení umístění do klecí v určitém roce do prvního umístění do klecí v roce následujícím.

3.   Pro účely odstavce 2 každý členský stát odpovědný za hospodářství stanoví minimální procentní podíl ryb, které je třeba zkontrolovat. Tento podíl se uvede v ročním plánu inspekce podle článku 14. Každý členský stát sdělí Komisi výsledky namátkových kontrol provedených v každém roce. Komise předá tyto výsledky v dubnu roku, který následuje po příslušném kvótovém období, sekretariátu ICCAT.

Článek 54

Přístup k videozáznamům a požadavky na videozáznamy

1.   Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle článků 49 a 51 byly na žádost zpřístupněny vnitrostátním inspektorům, jakož i regionálním inspektorům a inspektorům ICCAT a pozorovatelům ICCAT a vnitrostátním pozorovatelům.

2.   Členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Článek 55

Roční plány o umístění do klecí

Členské státy, na něž se vztahuje povinnost předkládat prohlášení a zprávy o umístění do klecí podle článku 52, předloží každý rok Komisi do 31. července zprávu o umístění do klecí za předchozí rok. Komise před 31. srpnem každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Zpráva obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství tuňáka obecného umístěného do klecí podle hospodářství, včetně ztráty v počtech a hmotnosti během přepravy do klecí podle hospodářství, provedené rybářskými plavidly a lapadly;

b)

seznam plavidel, jež loví, poskytují nebo přepravují tuňáka obecného pro účely chovu (název plavidla, vlajka, číslo licence, typ lovného zařízení), a lapadel;

c)

výsledky programu odběru vzorků za účelem odhadu počtu jedinců uloveného tuňáka obecného na základě velikosti, jakož i datum, čas a oblast úlovku a použitý způsob lovu, s cílem zlepšit statistiku pro účely hodnocení stavu.

Program odběru vzorků vyžaduje, aby byl odběr vzorků velikosti (délky nebo hmotnosti) v klecích proveden na jednom vzorku (= 100 jedinců) na každých 100 tun živých ryb nebo na 10 % vzorku z celkového počtu ryb umístěných v klecích. Vzorky velikosti se odeberou během výlovu v hospodářství a z mrtvých ryb během přepravy, při dodržení pokynů ICCAT pro předkládání údajů a informací. Pro ryby, které jsou chovány v hospodářství déle než jeden rok, se zavedou jiné doplňkové metody odběru vzorků. Odběr vzorků se provádí při každém výlovu a zahrnuje všechny klece;

d)

množství tuňáka obecného umístěného v klecích a odhad růstu a úmrtnosti po dobu zajetí a prodaného množství v tunách; tyto informace poskytne hospodářství;

e)

množství tuňáka obecného umístěného do klecí během předchozího roku a

f)

množství uvedené na trh během předchozího roku, rozepsané podle původu.

Článek 56

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví postupy pro uplatňování ustanovení tohoto oddílu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 68.

Oddíl 8

Sledování a dohled

Článek 57

Systém sledování plavidel

1.   Odchylně od čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 členské státy vlajky zavedou v souladu s přílohou XV systém sledování plavidel pro svá rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší.

2.   Rybářská plavidla o celkové délce přesahující 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo b), zahájí přenos údajů ze systému sledování plavidel komisi ICCAT nejméně pět dnů před dobou platnosti jejich oprávnění a tento přenos pokračuje nejméně pět dnů po skončení doby platnosti jejich oprávnění s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.

3.   Pro účely kontroly velitel nebo zástupce velitele zajistí, že u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, se nepřeruší přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu, ledaže je v něm zaveden systém hlášení o vplutí a vyplutí.

4.   Členské státy zajistí, aby jejich střediska sledování lovišť zasílala Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení předá sekretariátu ICCAT.

5.   Členské státy zajistí, aby:

a)

hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;

b)

v případě technických problémů systému sledování plavidel byla alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

c)

hlášení předávaná Komisi byla posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d)

hlášení předávaná Komisi byla v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.

6.   Každý členský stát zajistí, že se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům se nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Oddíl 9

Inspekce a vynucování

Článek 58

Program společné mezinárodní inspekce ICCAT

1.   Činnosti společné mezinárodní inspekce se provádějí v souladu s programem společné mezinárodní inspekce ICCAT (dále jen „program ICCAT“) pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, jak je stanoveno v příloze IX tohoto nařízení.

2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, přidělí inspektory a provádějí inspekce na moři podle programu ICCAT.

3.   Provádí-li činnosti související s tuňákem obecným v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí dotyčný členský stát na základě posouzení rizik po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.

4.   Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.

5.   Pro účely odstavce 3 Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.

6.   Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 59

Inspekce v případě porušení předpisů

Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li rybářské plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena inspektorem, kterého členský stát vlajky určí, pokud toto rybářské plavidlo:

a)

nedodrželo požadavky týkající se zaznamenávání a podávání zpráv stanovené v článcích 31 a 32 nebo

b)

porušilo toto nařízení nebo se dopustilo závažného porušení uvedeného v článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 60

Křížové kontroly

1.   Každý členský stát ověří informace z inspekčních zpráv a zpráv pozorovatelů a včasné předání těchto zpráv, údaje ze systému sledování plavidel a případně elektronickou dokumentaci o úlovcích tuňáka obecného, jakož i včasné předávání lodních deníků a informace zaznamenané v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění a překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářského plavidla nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu.

Oddíl 10

Prosazování

Článek 61

Prosazování

Aniž jsou dotčeny články 89 až 91 nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména povinnost členských států přijmout vůči rybářskému plavidlu vhodná donucovací opatření, členské státy odpovědné za hospodářství pro tuňáka obecného přijmou vůči hospodářství vhodná donucovací opatření, pokud bylo v souladu s vnitrostátním právem zjištěno, že hospodářství nedodržuje články 46 až 56 tohoto nařízení. Tato opatření mohou v závislosti na závažnosti protiprávního jednání a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva zahrnovat zejména pozastavení nebo zrušení povolení nebo uložení pokut nebo obojí. Členské státy každé pozastavení nebo zrušení povolení oznámí Komisi, která o tom uvědomí sekretariát ICCAT, aby mohl náležitě upravit svou evidenci pro chovná zařízení tuňáka obecného.

KAPITOLA VI

Uvádění produktů na trh

Článek 62

Opatření pro uvádění produktů na trh

1.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (21), zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací požadovanou podle tohoto nařízení nebo jiných právních aktů Unie provádějících pravidla ICCAT o programu dokumentace úlovků tuňáka obecného.

2.   V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:

a)

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného kvótu nebo omezení odlovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, nebo

b)

byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.

3.   Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 63

Hodnocení

Na žádost Komise členské státy neprodleně předloží Komisi podrobnou zprávu o tom, jak uplatňují toto nařízení. Na základě informací obdržených od členských států Komise ve lhůtě, o níž rozhodne komise ICCAT, předloží sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení ICCAT 19-04.

Článek 64

Financování

Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (22) se toto nařízení považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 65

Ochrana důvěrných informací

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení se zachází v souladu s příslušnými pravidly pro utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 66

Postup pro provádění změn

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 67 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění za účelem jeho přizpůsobení se opatřením přijatým komisí ICCAT, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná, pokud jde o:

a)

výjimky ze zákazu podle článku 8 týkajícího se převádění nevyužitých kvót;

b)

lhůty pro nahlašování informací podle čl. 24 odst. 4, čl. 26 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, čl. 35 odst. 5 a 6, článku 36, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 2, čl. 51 odst. 13, čl. 52 odst. 2, článku 55, čl. 57 odst. 5 písm. b) a čl. 58 odst. 6;

c)

časové vymezení rybolovných období podle čl. 17 odst. 1 a 4;

d)

minimální referenční velikost pro zachování zdrojů stanovenou v čl. 19 odst. 1 a 2 a čl. 20 odst. 1;

e)

procentní podíly a referenční parametry stanovené v článku 13, čl. 15 odst. 3 a 4, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 2, čl. 38 odst. 1, čl. 44 odst. 2, článku 50 a čl. 51 odst. 8;

f)

informace, jež mají být předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 3, čl. 29 odst. 1, čl. 30 odst. 4, čl. 34 odst. 2, čl. 40 odst. 1 a článku 55;

g)

úkoly vnitrostátních pozorovatelů uvedené v čl. 38 odst. 2 a úkoly regionálních pozorovatelů ICCAT uvedené v čl. 39 odst. 5;

h)

důvody pro zamítnutí udělení oprávnění k přemístění podle čl. 41 odst. 1;

i)

důvody pro zabavení úlovků a vydání příkazu k vypuštění ryb podle čl. 46 odst. 4;

j)

počet plavidel uvedený v čl. 58 odst. 3;

k)

přílohy I až XV.

2.   Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn a/nebo dodatků příslušných doporučení ICCAT, která jsou pro Unii závazná.

Článek 67

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 66 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 17. října 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 66 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 66 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu nebo Radě oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68

Projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu, zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69

Změny nařízení (ES) č. 1936/2001

Nařízení (ES) č. 1936/2001 se mění takto:

a)

čl. 3 písm. g) až j), články 4a, 4b a 4c a příloha 1a se zrušují;

b)

v příloze I se zrušuje odrážka „tuňák obecný: Thunnus thynnus“;

c)

v příloze II se zrušuje řádek „Thunnus thynnus: tuňák obecný“.

Článek 70

Změna nařízení (EU) 2017/2107

Článek 43 nařízení (EU) 2017/2107 se zrušuje.

Článek 71

Změna nařízení (EU) 2019/833

Článek 53 nařízení (EU) 2019/833 se zrušuje.

Článek 72

Zrušení

1.   Nařízení (EU) 2016/1627 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVI tohoto nařízení.

Článek 73

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. září 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

J. M. ALBARES BUENO


(1)   Úř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 36.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 26. června 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. září 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5)  Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1).

(12)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 o víceletém plánu obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři a o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(20)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY VZTAHUJÍCÍ SE NA RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UVEDENÁ V ČLÁNKU 19

1.   

Každý členský stát zajistí dodržování následujících omezení kapacity:

a)

Maximální počet svých návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny aktivně lovit tuňáka obecného, na počet plavidel, která se v roce 2006 účastnila řízeného rybolovu tuňáka obecného.

b)

Maximální počet svých plavidel pro drobný rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři, na počet plavidel, která se v roce 2008 účastnila rybolovu tuňáka obecného.

c)

Maximální počet svých plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného v Jaderském moři, na počet plavidel účastnících se v roce 2008 rybolovu tuňáka obecného.

Každý členský stát přidělí dotčeným plavidlům individuální kvóty.

2.   

Každý členský stát může přidělit:

ne více než 7 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru. V případě Francie plavidla plující pod vlajkou Francie o celkové délce nepřesahující 17 metrů působící v Biskajském zálivu mohou odlovit nejvýše 100 tun tuňáka obecného o hmotnosti nejméně 6,4 kg nebo o délce 70 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

ne více než 2 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi svůj drobný pobřežní rybolov čerstvých ryb ve Středozemním moři.

ne více než 90 % své kvóty pro tuňáka obecného mezi rybářská plavidla provádějící odlov v Jaderském moři pro účely chovu.

3.   

Chorvatsko může v případě maximálně 7 % (v hmotnosti) jedinců tuňáka obecného odloveného plavidly plujícími pod jeho vlajkou v Jaderském moři pro účely chovu uplatnit minimální hmotnost 6,4 kg nebo délku 66 cm od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

4.   

Členské státy, jejichž návnadové čluny, plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí ručních šňůr a čluny lovící na vlečnou šňůru jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, stanoví následující požadavky na ocasní štítek:

ocasní štítky musí být upevněny na každého tuňáka obecného bezprostředně po vykládce.

každý ocasní štítek nese jedinečné identifikační číslo; toto číslo je uvedeno v dokladech o úlovcích týkajících se tuňáka obecného a čitelně a nesmazatelně vyznačeno na vnější straně každého balení obsahujícího tuňáka.


PŘÍLOHA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE LODNÍHO DENÍKU

A.   PLAVIDLA PROVÁDĚJÍCÍ ODLOV

Minimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:

1.

Lodní deník musí mít číslované stránky.

2.

Lodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.

3.

Do lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.

4.

K lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.

5.

Na palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.

Minimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:

1.

Jméno a adresa velitele.

2.

Data a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.

3.

Název plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).

4.

Lovné zařízení:

a)

typ kódu FAO;

b)

rozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).

5.

Operace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:

a)

činnosti (např. rybolov, plavbu);

b)

poloha: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;

c)

záznamy o úlovcích včetně:

kódu FAO;

zaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);

počtu kusů denně.

Pro plavidla lovící košelkovými nevody se tyto údaje zaznamenávají u všech rybolovných operací včetně nulového výnosu.

6.

Podpis velitele.

7.

Prostředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.

8.

Lodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.

Minimální informace pro lodní deníky rybolovu v případě vykládky nebo překládky:

1.

Data a přístav vykládky nebo překládky.

2.

Produkty:

a)

druh a obchodní úprava podle kódu FAO;

b)

počet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.

3.

Podpis velitele nebo zástupce plavidla.

4.

V případě překládky název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

Minimální informace v lodních denících rybolovu v případě přemístění do klecí:

1.

Datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) přemístění.

2.

Produkty:

a)

identifikace druhů podle kódu FAO;

b)

počet ryb a množství v kg přemístěné do klecí.

3.

Název vlečného plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

4.

Název cílového hospodářství a jeho číslo ICCAT.

5.

V případě společné rybolovné operace zaznamená velitel do svého lodního deníku kromě informací stanovených v bodech 1 až 4:

a)

pokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí:

množství úlovků vytažených na palubu,

množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,

názvy ostatních plavidel účastnících se společné rybolovné operace;

b)

pokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov a účastnící se téže společné rybolovné operace, která se nepodílejí na přemísťování ryb:

název těchto plavidel, jejich mezinárodní rádiové volací značky a čísla ICCAT,

skutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí,

množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,

název plavidla provádějícího odlov, které je uvedeno v písmenu a), a jeho číslo ICCAT.

B.   VLEČNÁ PLAVIDLA

1.

Velitel vlečného plavidla do lodního deníku zaznamená datum, čas a polohu přemístění, přemístěná množství (počet ryb a množství v kg), číslo klecí, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, název a číslo ICCAT ostatních zúčastněných plavidel, cílové hospodářství a jeho číslo ICCAT a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

2.

Nahlásí i další přemístění na pomocná plavidla nebo na jiné vlečné plavidlo, včetně stejných informací jako v bodě 1, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT pomocného nebo vlečného plavidla a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

3.

Lodní deník obsahuje údaje o všech přemístěních provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

C.   POMOCNÁ PLAVIDLA

1.

Velitel pomocného plavidla do lodního deníku denně zaznamená činnosti, včetně data, času a poloh, množství tuňáka obecného vytaženého na palubu a název rybářského plavidla, hospodářství nebo lapadla, s nimiž velitel pomocného plavidla spolupracuje.

2.

Lodní deník obsahuje údaje o všech činnostech provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

D.   ZPRACOVATELSKÁ PLAVIDLA

1.

Velitel zpracovatelského plavidla v lodním deníku nahlásí datum, čas a polohu činností a množství přeloženého tuňáka obecného i počet a hmotnost tuňáka obecného přijatého z hospodářství, lapadel nebo případně plavidel provádějících odlov. Velitel rovněž nahlásí názvy těchto hospodářství, lapadel nebo plavidel provádějících odlov a jejich čísla ICCAT.

2.

Velitel zpracovatelského plavidla vede lodní deník zpracování uvádějící zaokrouhlenou hmotnost a počet přemístěných nebo přeložených ryb, použitý přepočítací koeficient a hmotnost i množství ryb podle obchodní úpravy.

3.

Velitel zpracovatelského plavidla vede rozpis uskladnění, ze kterého je patrné umístění a množství jednotlivých druhů podle obchodní úpravy.

4.

Lodní deník obsahuje údaje o všech překládkách provedených v průběhu daného rybolovného období. Lodní deník, lodní deník zpracování, rozpis uskladnění a originály prohlášení ICCAT o překládce se uchovávají na palubě a jsou kdykoli přístupné za účelem kontroly.

PŘÍLOHA III

FORMULÁŘ PRO ZPRÁVU O ÚLOVKU

Formulář pro zprávu o úlovku

Vlajka

Číslo ICCAT

Název plavidla

Počáteční datum období, na které se zpráva vztahuje

Konečné datum období, na které se zpráva vztahuje

Délka období, na které se zpráva vztahuje (ve dnech)

Datum úlovku

Místo úlovku

Úlovek

Přidělená hmotnost v případě společných rybolovných operací (v kg)

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

Hmotnost (v kg)

Počet kusů

Průměrná hmotnost (v kg)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍLOHA IV

FORMULÁŘ ŽÁDOSTI O POVOLENÍ ÚČASTI VE SPOLEČNÉ RYBOLOVNÉ OPERACI

Společná rybolovná operace

Stát vlajky

Název plavidla

Číslo ICCAT

Doba trvání operace

Totožnost provozovatelů

Individuální kvóta plavidel

Klíč pro rozdělení odlovů na plavidlo

Cílová výkrmna a cílové chovné hospodářství

Smluvní strany úmluvy

Číslo ICCAT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum …

Potvrzení státu vlajky …


PŘÍLOHA V

PROHLÁŠENÍ ICCAT O PŘEKLÁDCE

Image 1


PŘÍLOHA VI

PROHLÁŠENÍ ICCAT O PŘEMÍSTĚNÍ

Image 2


PŘÍLOHA VII

MINIMÁLNÍ INFORMACE PRO OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU  (1)

A.   IDENTIFIKACE

1.

Registrační číslo ICAO

2.

Název rybářského plavidla

3.

Vnější registrační číslo (písmena a čísla)

B.   PODMÍNKY RYBOLOVU

1.

Datum vydání

2.

Doba platnosti

3.

Podmínky oprávnění k rybolovu, včetně případů, kdy se jedná o příslušné druhy, oblast, lovná zařízení a veškeré další použitelné podmínky odvozené z tohoto nařízení a/nebo vnitrostátních právních předpisů.

 

 

Od…/…/…

Do…/…/…

Od…/…/…

Do…/…/…

Od…/…/…

Do…/…/…

Od…/…/…

Do…/…/…

Od…/…/…

Do…/…/…

Od…/…/…

Do…/…/…

Oblasti

 

 

 

 

 

 

 

Druh

 

 

 

 

 

 

 

Lovné zařízení

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní podmínky

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Tzn. v prováděcím nařízení (EU) č. 404/2011.


PŘÍLOHA VIII

PROGRAM REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

PŘIDĚLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

1.

Každý regionální pozorovatel ICCAT má pro účely plnění svých úkolů tuto kvalifikaci:

a)

dostatečnou zkušenost s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení;

b)

uspokojující znalost opatření ICCAT na řízení a zachování zdrojů, doloženou osvědčením, které poskytly členské státy a které vychází ze školicích pokynů ICCAT;

c)

schopnost přesně sledovat a provádět přesné záznamy;

d)

uspokojivou znalost jazyka státu vlajky plavidla nebo hospodářství, které sleduje.

POVINNOSTI REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

2.

Regionální pozorovatelé ICCAT:

a)

musí mít dokončený odborný technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

b)

jsou státními příslušníky jednoho ze členských států, a pokud je to možné, nejsou státními příslušníky státu hospodářství nebo lapadla či státu vlajky plavidla lovícího košelkovými nevody. Pokud je však tuňák obecný vyloven z klece a prodáván jako čerstvý produkt, může být regionální pozorovatel ICCAT, který pozoruje výlov, státním příslušníkem členského státu odpovědného za hospodářství;

c)

jsou schopni plnit úkoly uvedené v bodě 3;

d)

jsou zahrnuti na seznam regionálních pozorovatelů ICCAT, který vede ICCAT;

e)

nemají v současnosti finanční zájmy na lovu tuňáka obecného či prospěch z takového rybolovu.

ÚKOLY REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

3.

Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je:

a)

co se týká pozorovatelů na plavidlech lovících košelkovými nevody, sledovat, že plavidla lovící košelkovými nevody dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT; regionální pozorovatel ICCAT zejména:

1.

v případě, že si všimne skutečnosti, která by mohla představovat nedodržování doporučení ICCAT, předloží tuto informaci neprodleně společnosti provádějící regionální pozorování ICCAT, která ji bez prodlení předá orgánům státu vlajky plavidla provádějícího odlov;

2.

zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděných rybolovných činnostech;

3.

sleduje a odhaduje úlovky a ověřuje záznamy v lodním deníku;

4.

vydává denní zprávu o přemísťování prováděném plavidly lovícími košelkovými nevody;

5.

pozoruje a zaznamenává plavidla, která by pravděpodobně mohla provádět rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT na řízení a zachování zdrojů;

6.

zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděném přemísťování;

7.

ověřuje polohu plavidla při přemísťování;

8.

sleduje a odhaduje množství přemístěných produktů, včetně sledování a odhadů prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

9.

ověřuje a zaznamenává název dotčeného rybářského plavidla a jeho číslo ICCAT;

10.

pokud tak komise ICCAT požaduje, vykonává na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů týkajících se úkolu II;

b)

co se týká regionálních pozorovatelů ICCAT v hospodářstvích a u lapadel, sledují, že hospodářství a lapadla dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT; regionální pozorovatel ICCAT zejména:

1.

ověřuje údaje uvedené v prohlášení ICCAT o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného, včetně ověření prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

2.

potvrzuje údaje uvedené v prohlášení ICCAT o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného;

3.

vydává denní zprávu o přemísťování prováděném hospodářstvími a lapadly;

4.

spolupodepisuje prohlášení ICCAT o přemístění, prohlášení o umístění do klecí a dokumentaci úlovků tuňáka obecného pouze v případě, že regionální pozorovatel ICCAT souhlasí s tím, že informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho pozorováními, a to včetně odpovídajícího videozáznamu podle požadavků uvedených v čl. 42 odst. 1 a čl. 43 odst. 1;

5.

vykonává vědeckou práci požadovanou Komisí na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku, jako např. shromažďování vzorků;

6.

všímá si a ověřuje přítomnost všech typů štítků, včetně přírodních značek, a oznamuje jakýkoli náznak nedávného odstranění štítků;

c)

vypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem, a poskytuje veliteli plavidla a provozovateli hospodářství příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace;

d)

předkládá sekretariátu všeobecnou zprávu podle písmene c) do 20 dnů od skončení období sledování;

e)

vykonává jakékoli jiné funkce určené komisí ICCAT.

4.

Regionální pozorovatel ICCAT se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a přemísťování na plavidlech lovících košelkovými nevody a v hospodářstvích, nakládá jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce regionálního pozorovatele ICCAT písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

5.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje požadavky stanovené v právních a správních předpisech státu vlajky či státu hospodářství, do jehož pravomoci spadá plavidlo či hospodářství, k nimž je regionální pozorovatel ICCAT přidělen.

6.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla a všechny zaměstnance hospodářství, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly regionálního pozorovatele ICCAT v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla a zaměstnanců hospodářství uvedenými v bodě 7 této přílohy a v článku 39.

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ VLAJKY VŮČI REGIONÁLNÍM POZOROVATELŮM ICCAT

7.

Členské státy odpovědné za plavidlo lovící košelkovými nevody, hospodářství nebo lapadlo zajistí, aby regionálním pozorovatelům ICCAT:

a)

byl umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a k pracovníkům obsluhujícím lapadla, jakož i přístup k zařízení, klecím a vybavení;

b)

s cílem usnadnit jim plnění jejich úkolů stanovených v bodě 3 této přílohy byl na požádání umožněn přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

1.

družicovým navigačním zařízením;

2.

radiolokačním displejům, když jsou v provozu;

3.

elektronickým komunikačním prostředkům;

c)

bylo poskytnuto ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici vedení osazenstva;

d)

byl pro jejich administrativní práci poskytnut dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování.

NÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ Z PROGRAMU REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

8.

Veškeré náklady, které vyplývají z působení regionálních pozorovatelů ICCAT, nesou jednotliví provozovatelé hospodářství nebo vlastníci plavidel lovících košelkovými nevody.

PŘÍLOHA IX

PROGRAM ICCAT PRO SPOLEČNÉ MEZINÁRODNÍ INSPEKCE

Komise ICCAT na svém čtvrtém pravidelném zasedání v Madridu v listopadu 1975 a na svém výročním zasedání konaném v Marrákeši v roce 2008 odsouhlasila, že:

podle odstavce 3 článku IX úmluvy doporučuje komise ICCAT stanovit následující pravidla pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, aby bylo zajištěno uplatňování úmluvy a opatření platných v rámci úmluvy:

I.   VÁŽNÁ PORUŠENÍ

1.

Pro účely těchto postupů se vážným porušením rozumí následující porušení opatření ICCAT týkajících se zachování a řízení zdrojů přijatých komisí ICCAT:

a)

rybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy;

b)

nevedení dostatečných záznamů o úlovcích a údajů souvisejících s úlovky v souladu s požadavky komise ICCAT na podávání zpráv či významné nesrovnalosti ve zprávách o uvedených úlovcích či v údajích souvisejících s úlovky;

c)

rybolov v uzavřené oblasti;

d)

rybolov v období zákazu rybolovu;

e)

úmyslné odchytávání či zadržování druhů v rozporu s jakýmkoli platným opatřením na řízení a zachování zdrojů přijatým ICCAT;

f)

vážné porušení omezení odlovu či kvót platných v rámci předpisů ICCAT;

g)

použití zakázaných lovných zařízení;

h)

falšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;

i)

zatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;

j)

opakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření platných podle ICCAT;

k)

případy, v nichž je pověřený inspektor či pozorovatel napaden, zastrašován, sexuálně obtěžován, je mu zasahováno do jeho činnosti či je mu kladen odpor, nepřiměřené překážky či způsobováno zpoždění;

l)

úmyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;

m)

další taková porušení, která stanoví ICCAT, poté, co byla zahrnuta do revidované verze těchto postupů a uvedená verze byla rozeslána;

n)

rybolov s pomocí letadel pro vyhledávání;

o)

zasahování do satelitního systému sledování nebo provoz plavidla bez systému sledování plavidel;

p)

přemísťování bez prohlášení ICCAT o přemístění;

q)

překládka na moři.

2.

V případě nástupu na palubu rybářského plavidla a jeho inspekce, během nichž pověřený inspektor zaznamená činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení podle bodu 1, oznámí orgány státu vlajky inspekčních plavidel tuto skutečnost okamžitě orgánům státu vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT. V takových případech inspektor rovněž informuje všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

3.

Inspektor ICCAT zaeviduje do lodního deníku rybářského plavidla provedené inspekce a všechna zjištěná porušení předpisů.

4.

Členský stát vlajky zajistí, aby dotčené rybářské plavidlo po inspekci uvedené v bodě 2 ukončilo veškerou rybolovnou činnost. Členský stát vlajky vyzve rybářské plavidlo, aby do 72 hodin odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření.

5.

Pokud plavidlo není povoláno do přístavu, musí členský stát vlajky včas poskytnout řádné vysvětlení Komisi, která informaci předá sekretariátu ICCAT, jenž ji na žádost zpřístupní ostatním smluvním stranám.

II.   PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ

6.

Inspekce provádějí inspektoři jmenovaní smluvními stranami. Jména zmocněných vládních agentur a všech inspektorů určených za tím účelem jejich vládami se oznamují komisi ICCAT.

7.

Plavidla vykonávající mezinárodní naloďovací a inspekční povinnosti v souladu s touto přílohou plují pod zvláštní vlajkou nebo praporkem schválenými komisí ICCAT a vydanými sekretariátem ICCAT. Názvy takto používaných plavidel se oznámí sekretariátu ICCAT co možná nejdříve před zahájením inspekčních činností. Sekretariát ICCAT informace týkající se určených inspekčních plavidel zpřístupní všem smluvním stranám úmluvy, a to i jejich zveřejněním na svých internetových stránkách chráněných heslem.

8.

Každý inspektor má u sebe doklad totožnosti vystavený orgány státu vlajky, který musí mít podobu uvedenou v bodě 21 této přílohy.

9.

S výhradou pravidel dohodnutých podle bodu 16 se plavidlo plující pod vlajkou smluvní strany a lovící tuňáka obecného nebo tuňákovité v oblasti úmluvy, která se nachází mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci jeho státu, zastaví po obdržení příslušného signálu v souladu s mezinárodním signálním kódem vyslaným lodí plující pod praporkem ICCAT popsaným v bodě 7 s inspektorem na palubě, pokud plavidlo právě neprovádí rybářské operace; pokud je právě provádí, zastaví se ihned po jejich ukončení. Velitel plavidla umožní inspekční skupině uvedené v bodě 10, aby vstoupila na palubu, a poskytne jí naloďovací žebřík. Velitel umožní inspekční skupině zkontrolovat vybavení, úlovek nebo zařízení a všechny příslušné doklady, které inspektor považuje za nutné pro ověření souladu s platnými doporučeními komise ICCAT týkajícími se státu vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci. Inspektor může dále požadovat veškerá vysvětlení, která považuje za nezbytná.

10.

Velikost inspekční skupiny stanoví velící důstojník inspekčního plavidla s ohledem na příslušné okolnosti. Inspekční skupina musí být co možná nejmenší, aby splnila bezpečně a spolehlivě povinnosti stanovené v této příloze.

11.

Po vstupu na palubu plavidla se inspektor prokazuje doklady totožnosti uvedenými v bodě 8. Inspektor dodržuje obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidla, jež je podrobeno inspekci, a jeho posádky a minimalizuje zásahy do rybolovných činností a ukládání produktu a v mezích proveditelnosti se vyhne jakémukoli opatření, které by negativně ovlivnilo jakost úlovku na palubě.

Každý inspektor omezí své šetření na zjištění, zda jsou dodržována doporučení komise ICCAT platná pro stát vlajky dotčeného plavidla. Během provádění inspekce může inspektor požádat velitele rybářského plavidla o veškerou nezbytnou pomoc. O inspekci vypracuje zprávu ve formě schválené komisí ICCAT. Inspektor podepisuje zprávu v přítomnosti velitele plavidla, který má právo doplnit nebo nechat doplnit do zprávy jakékoli připomínky, které velitel plavidla považuje za vhodné a které podepíše.

12.

Kopie zprávy se předají veliteli plavidla a vládě, které inspekční skupina podléhá; tato vláda předá kopie příslušným orgánům státu vlajky plavidla, které je podrobeno inspekci, a komisi ICCAT. Pokud je zjištěno jakékoli porušení doporučení ICCAT, inspektor informuje, je-li to možné, rovněž všechny inspekční lodě státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

13.

Odporování inspektorovi nebo neplnění jeho pokynů posuzuje stát vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci, obdobně, jako by se jednalo o takové jednání vůči inspektorovi vlastního státu.

14.

Inspektoři provádí své povinnosti podle těchto ujednání v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, ale nadále podléhají operativní kontrole vnitrostátních orgánů svého státu a zodpovídá se jim.

15.

Smluvní strany zohledňují inspekční zprávy, informační přehledy z pozorování podle doporučení ICCAT 94-09 a vyjádření vyplývající z inspekce dokladů vypracované zahraničními inspektory a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy jednají na jejich základě v rámci těchto pravidel obdobným způsobem jako na základě zpráv vnitrostátních inspektorů. Tento bod neukládá smluvní straně povinnost přikládat zprávě zahraničního inspektora vyšší důkazní hodnotu, než jakou by tato zpráva měla v zemi inspektora. Smluvní strany spolupracují, aby usnadnily soudní nebo jiná řízení, která jsou důsledkem zprávy inspektora v rámci těchto pravidel.

16.

a)

Do 15. února každého roku smluvní strany informují komisi ICCAT o svých předběžných plánech na provádění inspekčních činností podle doporučení provedeného tímto nařízením v daném kalendářním roce a komise ICCAT může smluvním stranám navrhnout koordinaci vnitrostátních operací v této oblasti, včetně počtu inspektorů a lodí s inspektory.

b)

Pravidla stanovená v doporučení ICCAT č. 19-04 a plány účasti se použijí mezi smluvními stranami, pokud se navzájem nedohodnou jinak; každá taková dohoda se oznámí komisi ICCAT. Provádění programu mezi jakýmikoli dvěma smluvními stranami se však pozastaví, pokud jedna z nich zašle komisi ICCAT oznámení za tím účelem, a to až do dosažení takové dohody.

17.

a)

Lovné zařízení se podrobuje inspekci v souladu s platnými předpisy pro podoblast, v níž se inspekce koná. Inspektor v inspekční zprávě uvede podoblast, v níž se inspekce konala, a popis všech zjištěných porušení předpisů.

b)

Inspektor je oprávněn provést inspekci veškerého lovného zařízení, které je používáno nebo umístěno na palubě.

18.

Inspektor připevní ke každému lovnému zařízení podrobenému inspekci, které se jeví být v rozporu s doporučeními komise ICCAT platnými pro stát vlajky dotčeného plavidla, identifikační značku schválenou Komisí ICCAT a zaznamená tuto skutečnost do své inspekční zprávy.

19.

Inspektor může pořizovat fotografie lovného zařízení, vybavení, dokumentace a veškerých dalších prvků, které považuje za nezbytné, aby dokumentoval jevy, které podle jeho názoru nejsou v souladu s platnými předpisy; v takovém případě jsou fotografované objekty uvedeny ve zprávě a kopie fotografií jsou připojeny ke kopii zprávy určené pro stát vlajky.

20.

Pro ověření souladu s doporučeními ICCAT provede inspektor podle potřeby inspekci všech úlovků na palubě.

21.

Vzor průkazu totožnosti inspektorů:

Image 3


PŘÍLOHA X

MINIMÁLNÍ NORMY PRO POSTUPY POŘIZOVÁNÍ VIDEOZÁZNAMŮ

Přemístění

1.

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení přemístění poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

2.

Původní záznamy musí být uchovávány na palubě plavidla provádějícího odlov nebo případně provozovatelem hospodářství či lapadla po celou dobu platnosti oprávnění.

3.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody a jednu vnitrostátní pozorovatel na palubě vlečného plavidla, přičemž kopii pro vnitrostátního pozorovatele provází prohlášení ICCAT o přemístění a související úlovky, na které se vztahuje. Tento postup se na vnitrostátního pozorovatele vztahuje pouze v případě přemístění mezi vlečnými plavidly.

4.

Na počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo oprávnění ICCAT k přemístění.

5.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

6.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě nebo dvířek před zahájením přemístění a záběry, které ukazují, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

7.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon přemístění.

8.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

9.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, provede se kontrolní přemístění. Provozovatel může orgány státu vlajky plavidla nebo lapadla požádat, aby provedly kontrolní přemístění. Pokud provozovatel nepožádá o takové kontrolní přemístění nebo výsledek tohoto dobrovolného přemístění není uspokojivý, požádají kontrolní orgány o tolik kontrolních přemístění, kolik je nezbytné, dokud není k dispozici videozáznam v dostatečné kvalitě. Při těchto kontrolních přemístěních se přemisťují všechny kusy tuňáka obecného z přijímající klece do jiné klece, která musí být prázdná. Pochází-li ryba z lapadla, mohou být kusy tuňáka obecného, které již byly přemístěny z lapadla do přijímající klece, přemístěny zpět do lapadla; v takovém případě se kontrolní přemístění pod dohledem regionálního pozorovatele ICCAT zruší.

Umístění do klecí

1.

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení umístění do klecí poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

2.

Původní záznam uchovává v příslušném případě hospodářství po celou dobu platnosti oprávnění.

3.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT nasazený v daném hospodářství.

4.

Na počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo povolení ICCAT k umístění do klecí.

5.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

6.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením umístění do klecí a je z něj patrné, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

7.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon umístění do klecí.

8.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

9.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové umístění do klecí. Při novém umístění do klecí jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající chovné klece do jiné chovné klece, která je prázdná.

PŘÍLOHA XI

NORMY A POSTUPY PRO POUŽÍVÁNÍ STEREOSKOPICKÝCH KAMEROVÝCH SYSTÉMŮ V SOUVISLOSTI S UMÍSTĚNÍM DO KLECÍ

A.   Používání stereoskopických kamerových systémů

Používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umístěním do klecí požadované článkem 51 se provádí v souladu s následujícími ustanoveními:

1.

Intenzita odběru vzorků živých ryb není nižší než 20 % z množství ryb umístěných do klecí. Je-li to technicky možné, probíhá odběr vzorků postupně, a to tak, že je změřen každý pátý jedinec. Takový vzorek tvoří ryby měřené na vzdálenost od 2 do 8 metrů od kamery.

2.

Stanovené rozměry průchodu spojujícího zdrojovou klec s klecí cílovou činí maximálně 10 metrů na šířku a maximálně 10 metrů na výšku.

3.

V případě, že měření délky ryb vykazuje multimodální rozdělení (dvě nebo více kohort různých velikostí), je možné na stejné umístění do klece použít více než jeden převodní algoritmus. Na převod vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve (délky vidlice) na celkovou váhu se použije (použijí) nejaktuálnější algoritmus (algoritmy) stanovený (stanovené) výborem SCRS, a to podle velikostní kategorie ryb měřených při umísťování do klece.

4.

Před každým umístěním do klece se provede ověření stereoskopického měření délky ryb s použitím měřicí tyče na vzdálenost od 2 do 8 metrů.

5.

Při sdělování výsledků stereoskopického programu se u údajů uvede mezní odchylka vyplývající z podstaty technické specifikace stereoskopického kamerového systému, která nepřekročí rozpětí +/–5 %.

6.

Zpráva o výsledcích stereoskopického programu obsahuje podrobnosti o všech výše uvedených technických specifikacích, včetně intenzity odběru vzorků, metodiky odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu a algoritmů (vztah mezi délkou a hmotností). Výbor SCRS tyto specifikace přezkoumá a v případě potřeby poskytne doporučení k jejich úpravě.

7.

V případech, kdy záběry stereoskopické kamery nemají dostatečnou kvalitu pro odhad hmotnosti kusů tuňáka obecného přemísťovaných do klecí, orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo hospodářství nařídí nové umístění do klecí.

B.   Obchodní úprava a využití výsledků programů

1.

V případě společných rybolovných operací a úlovků z lapadel určených pro chovné zařízení jedné smluvní strany úmluvy nebo členského státu se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni společné rybolovné operace nebo celkových úlovků lapadel. Nedohodnou-li se orgány všech smluvních stran úmluvy nebo členských států, pod jejichž vlajkou plují plavidla provádějící odlov účastnící se společné rybolovné operace, jinak, v případě společných rybolovných operací více smluvních stran úmluvy nebo členských států se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni operací umísťování do klecí.

2.

Členský stát odpovědný za hospodářství poskytne do 15 dnů od data umístění do klece členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo příslušné lapadlo a Komisi zprávu obsahující tyto dokumenty:

a)

technickou zprávu o stereoskopickém systému obsahující:

obecné informace: druh, místo, klec, datum, algoritmus,

statistické informace týkající se velkosti: průměrnou hmotnost a délku, minimální hmotnost a délku, maximální hmotnost a délku, počet ryb, které byly odebrány jako vzorky, rozložení hmotnosti, rozložení velikosti;

b)

podrobné výsledky programu s uvedením velikosti a hmotnosti všech ryb, které byly odebrány jako vzorky;

c)

zprávu o umístění do klecí obsahující:

obecné informace o umístění do klecí: číslo umístění do klece, název hospodářství, číslo klece, číslo dokumentace úlovků tuňáka obecného, číslo prohlášení ICCAT o přemístění, název a vlajku plavidla provádějícího odlov nebo lapadla, název a vlajku vlečného plavidla, datum záběrů stereoskopického systému a název souboru se záznamem,

algoritmus používaný pro převod délky na hmotnost,

srovnání mezi množstvím vykázaným v dokumentaci úlovků tuňáka obecného a množstvím zjištěným stereoskopickým systémem z hlediska počtu ryb i průměrné a celkové hmotnosti (vzorec pro výpočet rozdílu je: (stereoskopický systém – dokumentace úlovků tuňáka obecného)/stereoskopický systém * 100),

mezní systémovou odchylku,

v případě zpráv o umístění do klecí týkajících se společných rybolovných operací nebo lapadel obsahuje poslední zpráva o umístění do klecí také shrnutí všech informací z předchozích zpráv o umístění do klecí.

3.

Jakmile orgány členského státu plavidla provádějícího odlov nebo lapadla obdrží zprávu o umístění do klecí, přijmou veškerá nezbytná opatření podle těchto situací:

a)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného spadá do rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nebude nařízeno vypuštění ryb,

dokumentace úlovků tuňáka obecného se upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer nebo alternativních technik), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

b)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného je nižší než nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nařídí se vypuštění ryb, přičemž se použije nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem,

vypuštění se provede v souladu s postupem stanoveným v čl. 41 odst. 2 a příloze XII,

po vypuštění se dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer, z něhož se odečte počet vypuštěných ryb), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

c)

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného překračuje nejvyšší hodnotu v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

nebude nařízeno vypuštění ryb,

v dokumentaci úlovků tuňáka obecného se odpovídajícím způsobem upraví celková hmotnost (použije se nejvyšší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem), počet ryb (použijí se výsledky z kontrolních kamer) a průměrná hmotnost.

4.

V případě všech příslušných změn v dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídají hodnoty (počet i hmotnost) v oddíle 2 hodnotám v oddíle 6 a hodnoty v oddílech 3, 4 a 6 nesmí být vyšší než hodnoty v oddíle 2.

5.

V případě vyrovnávání rozdílů zjištěných v jednotlivých zprávách o umístění do klecí v případě všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo lapadla, ať již se vyžaduje vypuštění nebo ne, se všechny dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví na základě nejnižší hodnoty v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se množství vypuštěného tuňáka obecného se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se tuňáka obecného, který nebyl vypuštěn, ale u něhož se výsledky zjištěné stereoskopickými systémy nebo alternativními technikami liší od množství, jež byla vykázána jako ulovená nebo přemístěná, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly těmto rozdílům.

Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se úlovků, z nichž došlo k vypuštění ryb, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb.


PŘÍLOHA XII

PROTOKOL O VYPUŠTĚNÍ RYB

1.   

Vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře je nahráváno na videokameru a sledováno regionálním pozorovatelem ICCAT, který vypracuje zprávu a společně s videozáznamy ji předloží sekretariátu ICCAT.

2.   

Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o vyslání regionálního pozorovatele ICCAT.

3.   

Vypuštění tuňáka obecného z přepravních klecí nebo lapadel do moře sleduje vnitrostátní pozorovatel členského státu odpovědného za vlečné plavidlo či lapadlo, který vypracuje zprávu a předloží ji kontrolním orgánům odpovědného členského státu.

4.   

Před vypuštěním ryb mohou kontrolní orgány členského státu nařídit kontrolní přemístění za použití standardních nebo stereoskopických kamer, aby se odhadl počet a hmotnost ryb, které musí být vypuštěny.

5.   

Orgány členských států mohou provést jakákoli další opatření, která považují za nezbytná, aby se zajistilo, že vypuštění proběhne v nejpříhodnější dobu a na nejvhodnějším místě s cílem zvýšit pravděpodobnost, že se ryby vrátí do své populace. Provozovatel odpovídá za přežití ryb až do okamžiku jejich vypuštění. Toto vypuštění ryb se uskuteční do tří týdnů po ukončení umístění do klecí.

6.   

Po dokončení výlovu se ryby, které zůstanou v hospodářství a na které se nevztahuje doklad o úlovku tuňáka obecného, vypustí v souladu s postupy uvedenými v čl. 41 odst. 2 a v této příloze.


PŘÍLOHA XIII

ZACHÁZENÍ S UHYNULÝMI RYBAMI

Během rybolovných operací plavidel lovících košelkovými nevody se množství ryb, které byly v nevodu nalezeny uhynulé, zaznamenají do lodního deníku rybářského plavidla a odpovídajícím způsobem se odečtou od kvót členského státu.

Zaznamenávání uhynulých ryb během prvního přemístění a nakládání s nimi:

1.

Provozovateli vlečného plavidla se dokumentace úlovků tuňáka obecného poskytne s vyplněným oddílem 2 (Celkový úlovek), oddílem 3 (Obchod s živými rybami) a oddílem 4 (Přemístění – včetně „uhynulých“ ryb).

Celková množství nahlášená v oddílech 3 a 4 se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 2. K dokumentaci úlovků tuňáka obecného se v souladu s tímto nařízením připojí originál prohlášení ICCAT o přemístění. Množství ryb (přemístěných živých) nahlášená v prohlášení ICCAT o přemístění se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 3 v související dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

2.

Vyplní se část dokumentace úlovků tuňáka obecného s oddílem 8 (Obchodní údaje) a předá se provozovateli pomocného plavidla, které přepravuje uhynulé kusy tuňáka obecného na břeh (resp. se uchová na palubě plavidla provádějícího odlov, pokud přistálo přímo u břehu). K uhynulým rybám a části dokumentace úlovků tuňáka obecného se připojí kopie prohlášení ICCAT o přemístění.

3.

Množství uhynulých ryb se zaznamená v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidla provádějícího odlov, které je ulovilo, nebo v případě společných rybolovných operací v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidel provádějících odlov nebo plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, jež se účastní společných rybolovných operací.


PŘÍLOHA XIV

PROHLÁŠENÍ ICCAT O UMÍSTĚNÍ DO KLECÍ  (1)

Název plavidla

Vlajka

Registrační číslo Identifikovatelné číslo klece

Datum úlovku

Místo úlovku (Zem. délka/šířka)

Číslo elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného (eBCD)

Datum elektronické dokumentace úlovků tuňáka obecného (eBCD)

Datum umístění do klecí

Množství umístěné do klecí (v tunách)

Počet ryb umístěných do klecí na výkrm

Velikostní složení

Hospodářské zařízení (*1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


(1)  Jedná se o prohlášení o umístění do klecí podle doporučení ICCAT 06-07.

(*1)  Zařízení oprávněné k výkrmu tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy.


PŘÍLOHA XV

MINIMÁLNÍ PRAVIDLA PRO ZŘÍZENÍ SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ PLAVIDEL V OBLASTI ÚMLUVY ICCAT  (1)

1.   

Bez ohledu na přísnější požadavky, které mohou být uplatňovány ve zvláštním rybolovu ICCAT, zavede každý členský stát vlajky systém sledování plavidel (dále jen „VMS“) pro svá rybářská plavidla o celkové délce přesahující 15 metrů oprávněná k rybolovu ve vodách mimo jurisdikci členského státu vlajky a:

a)

požaduje, aby jeho rybářská plavidla byla vybavena autonomním a zjevně neporušeným systémem, který nepřetržitě, automaticky a nezávisle na jakémkoli zásahu plavidla předává zprávy určené středisku pro sledování rybolovu (dále jen „SSL“) členského státu vlajky za účelem sledování polohy, kurzu a rychlosti rybářského plavidla členským státem vlajky daného plavidla;

b)

zajistí, aby zařízení pro satelitní sledování instalované na palubě rybářského plavidla shromažďovalo a soustavně předávalo SSL členského státu vlajky tyto údaje:

identifikaci plavidla,

zeměpisnou polohu plavidla (zeměpisnou délku a šířku) s chybou nižší než 500 metrů s intervalem spolehlivosti 99 % a

datum a čas;

c)

zajistí, aby SSL členského státu vlajky bylo automaticky informováno o přerušení komunikace mezi SSL a zařízením pro satelitní sledování;

d)

ve spolupráci s pobřežním státem zajistí, aby hlášení o poloze předávané plavidly plujícími pod jeho vlajkou při provozu ve vodách spadajících do jurisdikce uvedeného pobřežního státu byla rovněž automaticky a v reálném čase předávána SSL daného pobřežního státu, který tuto činnost povolil. Při provádění tohoto ustanovení je třeba věnovat náležitou pozornost minimalizaci provozních nákladů, technických problémů a administrativní zátěže spojených s předáním těchto zpráv;

e)

pro usnadnění předávání a přijímání hlášení polohy podle písmene d) si SSL členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy a SSL pobřežního státu vymění své kontaktní informace a vzájemně se neprodleně informují o veškerých změnách těchto informací. SSL pobřežního státu uvědomí členský stát vlajky nebo SSL smluvní strany úmluvy o každém přerušení přijímání soustavných hlášení polohy. Předávání hlášení polohy mezi SSL členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy a SSL pobřežního státu se provádí elektronicky zabezpečeným komunikačním systémem.

2.   

Každý členský stát přijme vhodná opatření k zajištění přenosu a příjmu zpráv VMS podle odstavce 1 a využívá tyto informace k soustavnému sledování polohy plavidel plujících pod jeho vlajkou.

3.   

Každý členský stát zajistí, aby velitelé rybářských plavidel, která plují pod jeho vlajkou, zajistili, aby zařízení pro satelitní sledování byla trvale a soustavně provozuschopná a aby informace uvedené v odst. 1 písm. b) byly shromažďovány a předávány nejméně jednou za hodinu v případě plavidel lovících košelkovými nevody a nejméně jednou za dvě hodiny v případě všech ostatních plavidel. Členské státy nadto požadují, aby jejich provozovatelé plavidel zajistili, aby:

a)

zařízení pro satelitní sledování nebylo nikterak zmanipulováno;

b)

údaje VMS nebyly nijak pozměněny;

c)

nebyly nijak rušeny antény napojené na zařízení pro satelitní sledování;

d)

zařízení pro satelitní sledování bylo napevno instalováno do rybářského plavidla a napájení nebylo nijak úmyslně přerušeno a

e)

zařízení pro satelitní sledování nebylo odstraněno z plavidla, leda za účelem opravy nebo výměny.

4.   

V případě technického selhání nebo nefunkčnosti zařízení pro satelitní sledování napevno instalovaného na palubě rybářského plavidla musí být zařízení do jednoho měsíce od události opraveno nebo vyměněno, ledaže bylo plavidlo vyjmuto ze seznamu schválených velkých rybářských plavidel, nebo v případě plavidel, u nichž nebylo vyžadováno, aby byly zařazeny na seznam plavidel schválených ICCAT, pozbývá povolení k rybolovu v oblastech mimo jurisdikci smluvní strany úmluvy platnosti. Plavidlo není oprávněno zahájit rybářský výjezd s vadným zařízením pro satelitní sledování. Pokud zařízení přestane fungovat nebo má během rybářského výjezdu technickou poruchu, musí dojít k opravě nebo výměně, jakmile plavidlo vpluje do přístavu; rybářskému plavidlu není povoleno zahájit rybářský výjezd, aniž by bylo dané zařízení pro satelitní sledování opraveno nebo vyměněno.

5.   

Každý členský stát nebo smluvní strana úmluvy zajistí, aby rybářské plavidlo s vadným zařízením pro satelitní sledování předalo SSL nejméně jednou denně zprávy s informacemi uvedenými v odst. 1 písm. b) jinými komunikačními prostředky (rádio, webové zprávy, elektronická pošta, telefax nebo dálnopis).

6.   

Členské státy nebo smluvní strana úmluvy mohou plavidlu povolit, aby vypnulo své zařízení pro satelitní sledování pouze tehdy, pokud plavidlo nebude lovit po delší dobu (např. při opravách v suchém doku) a předem to oznámí příslušným orgánům členského státu vlajky nebo smluvní straně úmluvy. Než plavidlo vypluje z přístavu, musí být zařízení pro satelitní sledování znovu aktivováno a musí shromáždit odpovídající údaje a odeslat nejméně jednu zprávu.


(1)  Jedná se o doporučení ICCAT o minimálních pravidlech pro systémy sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT 18–10.


PŘÍLOHA XVI

SROVNÁVACÍ TABULKA MEZI NAŘÍZENÍM (EU) 2016/1627 A TÍMTO NAŘÍZENÍM

Nařízení (EU) 2016/1627

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 1

Článek 3

Článek 5

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 11

Článek 7

Článek 12

Článek 8

Článek 13

Článek 9

Článek 14

Článek 10

Článek 16

Článek 11

Článek 17 a příloha I

Článek 12

Článek 17 a příloha I

Článek 13

Článek 18

Článek 14

Článek 19

Článek 15

Článek 20

Článek 16

Článek 21

Článek 17

Článek 25

Článek 18

Článek 22

Článek 19

Článek 23

Článek 20

Článek 26

Článek 21

Článek 4

Článek 22

Článek 27

Článek 23

Článek 28

Článek 24

Článek 30

Článek 25

Článek 31

Článek 26

Článek 32

Článek 27

Článek 36

Článek 28

Článek 37

Článek 29

Článek 29

Článek 30

Článek 33

Článek 31

Článek 34

Článek 32

Článek 35

Článek 33

Článek 40

Článek 34

Článek 41

Článek 35

Článek 43

Článek 36

Článek 44

Článek 37

Článek 51

Článek 38

Článek 42

Článek 39

Článek 45

Článek 40

Článek 46

Článek 41

Článek 46

Článek 42

Článek 47

Článek 43

Článek 48

Článek 44

Článek 49

Článek 45

Článek 50

Článek 46

Článek 51

Článek 47

Článek 55

Článek 48

Článek 56

Článek 49

Článek 57

Článek 50

Článek 38

Článek 51

Článek 39

Článek 52

Článek 58

Článek 53

Článek 15

Článek 54

Článek 59

Článek 55

Článek 60

Článek 56

Článek 62

Článek 57

Článek 63

Článek 58

Článek 64

Článek 59

Článek 68

Článek 60

Článek 70

Článek 61

Článek 71

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha V

Příloha IV

Příloha VI

Příloha V

Příloha III

Příloha VI

Příloha IV

Příloha VII

Příloha VIII

Příloha VIII

Příloha IX

Příloha IX

Příloha X

Příloha X

Příloha XI

Příloha XI

Příloha XII

Příloha XII

Příloha XIII


Top