8.2.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, včetně potravin určených pro kojence a malé děti, které jsou uvedeny ve směrnici Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračující kojenecké výživě (3) a směrnici Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (4).

(2)

Některé členské státy přijaly maximální limity pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v některých potravinách. S ohledem na rozdíly mezi členskými státy a následné riziko narušení hospodářské soutěže jsou, při zachování zásady proporcionality, opatření Společenství s cílem zajistit jednotnost trhu nezbytná.

(3)

Vědecký výbor pro potraviny ve svém stanovisku ze dne 4. prosince 2002 dospěl k závěru, že řada polycyklických aromatických uhlovodíků je genotoxickými karcinogeny. Při laboratorních studiích byly hodnoty, při kterých vznikaly pokusné nádory, několikanásobně vyšší než ty, které se podle předpokladů nacházejí v potravinách a konzumují. Vzhledem k bezprahovým účinkům genotoxických látek by však množství polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách mělo být sníženo na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň.

(4)

Podle Vědeckého výboru pro potraviny lze benz(a)pyren využít jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách, včetně benz(a)antracenu, benz(b)fluorantenu, benz(j)fluorantenu, benz(k)fluorantenu, benz(g,h,i)perylenu, chrysenu, cyclopenta(c,d)pyrenu, dibenz(a,h)antracenu, dibenz(a,e)pyrenu, dibenz(a,h)pyrenu, dibenz(a,i)pyrenu, dibenz(a,l)pyrenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a 5-methylchrysenu. Aby se při příštím přezkoumání vědělo, zda je vhodné nadále využívat benz(a)pyren jako indikátor, musely by být provedeny další analýzy příslušných podílů těchto polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách.

(5)

Potraviny mohou být kontaminovány polycyklickými aromatickými uhlovodíky během zahřívání nebo sušení, kdy může dojít k přímému kontaktu s produkty spalování. V důsledku procesů sušení a ohřívání na přímém ohni, které se používají při výrobě jedlých olejů (např. lisovaného olivového oleje), může být obsah polycyklických aromatických uhlovodíků vysoký. Při rafinaci olejů může být benz(a)pyren odstraněn prostřednictvím aktivního uhlíku. Není však jasné, zda rafinace odstraní všechny nežádoucí polycyklické aromatické uhlovodíky. Měly by se používat takové výrobní metody a metody zpracování, které zabraňují počáteční kontaminaci olejů polycyklickými aromatickými uhlovodíky.

(6)

V zájmu ochrany veřejného zdraví jsou nutné maximální limity pro benz(a)pyren v některých potravinách, které obsahují tuky a oleje, a v potravinách, u kterých uzení nebo sušení může způsobit vysokou úroveň kontaminace. U potravin pro kojence jsou nutné zvláštní nižší maximální limity, které jsou dosažitelné prostřednictvím striktně kontrolované výroby a balení počáteční a pokračující kojenecké výživy a obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti. Maximální limity jsou nutné i u potravin, u kterých může znečištění životního prostředí způsobit vysokou úroveň kontaminace. Jedná se především o ryby a produkty rybolovu, jejichž kontaminace může být způsobena např. únikem ropy z lodí.

(7)

V některých potravinách, např. v sušeném ovoci a doplňcích stravy, byl zjištěn benz(a)pyren. Z dostupných údajů však nelze vyvodit, které limity jsou rozumně dosažitelné. K ujasnění limitů, které jsou v těchto potravinách rozumně dosažitelné, je třeba dalšího šetření. Prozatím by se měly používat maximální limity pro benz(a)pyren v příslušných potravinových složkách, např. v olejích a tucích používaných v doplňcích stravy.

(8)

Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,