OZNÁMENÍ KOMISE

o informacích týkajících se rizik a nesouladu v rámci pravidelných přezkumů prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793

(2022/C 265/01)

1.   Úvod

Toto oznámení Komise vysvětluje příslušná kritéria a posuzované skutečnosti v souvislosti s pravidelným přezkumem podle článku 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793 (1). Účelem tohoto oznámení je zajistit transparentnost procesu pro občany, provozovatele podniků a vnitrostátní příslušné orgány jak v Unii, tak na územích a v třetích zemích, z nichž se do Unie dovážejí potraviny a krmiva jiného než živočišného původu, na které se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2019/1793.

Toto oznámení má pomoci občanům, provozovatelům podniků a vnitrostátním příslušným orgánům lépe porozumět uplatňování článku 12 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793. K výkladu práva Unie je oprávněn pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto oznámení nemohou předjímat stanovisko, které Evropská komise případně zaujme před unijními a vnitrostátními soudy.

2.   Oblast působnosti prováděcího nařízení (EU) 2019/1793

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 stanoví pravidla týkající se dočasného zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitých potravin a krmiv jiného než živočišného původu z určitých třetích zemí do Unie na základě zmocnění stanoveného v čl. 47 odst. 2 písm. b) a čl. 54 odst. 4 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (2) a v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002 (3).

Cílem prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 je chránit spotřebitele v Unii před známými nebo nově se objevujícími zdravotními riziky nebo proto, že existují důkazy o rozsáhlém závažném nesouladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce (pokud jde o potraviny a krmiva jiného než živočišného původu, viz čl. 1 odst. 2 písm. a) a c) nařízení (EU) 2017/625). Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 stanoví harmonizovaný přístup k úředním kontrolám některých potravin a krmiv jiného než živočišného původu vstupujících do Unie a jeho účelem je zajistit uplatňování právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce na tyto komodity.

Komodity pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění kontrol, mimořádná opatření nebo pozastavení vstupu do Unie, jsou uvedeny v přílohách prováděcího nařízení (EU) 2019/1793. Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol u komodit, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění kontrol a mimořádná opatření, se stanoví zejména s ohledem na úroveň rizika spojeného s posuzovaným nebezpečím, případy nesouladu zjištěné při úředních kontrolách příslušnými orgány na vnitřním trhu a skutečnou četnost odmítnutí vstupu na hranicích. V závislosti na konkrétním nebezpečí bude třeba vzít v úvahu různá kritéria a také relativní váha kritérií se bude lišit (viz oddíly 3.1 a 3.2.2 níže).

Přílohy prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 uvádějí seznam potravin a krmiv jiného než živočišného původu z určitých třetích zemí a odpovídající opatření následovně:

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 uvádí seznam potravin a krmiv jiného než živočišného původu z určitých třetích zemí, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění úředních kontrol při jejich vstupu do Unie.

Příloha II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 uvádí seznam potravin a krmiv, na které se vztahují zvláštní podmínky, např. požadavek na předložení úředního osvědčení a výsledků laboratorní analýzy, jimiž se řídí jejich vstup do Unie z důvodu rizika kontaminace mykotoxiny, včetně aflatoxinů, rezidui pesticidů, pentachlorfenolem a dioxiny a mikrobiologické kontaminace.

Příloha IIa prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 uvádí seznam potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jejichž dovoz do Unie je pozastaven.

Přílohy II a IIa představují mimořádná opatření ve smyslu článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002.

Komodity jsou uvedeny na seznamu na základě třetí země původu, popisu komodity, kombinace kódu kombinované nomenklatury (KN) a klasifikace integrovaného sazebníku Evropské unie (TARIC) a nebezpečí. Komodity z třetí země mohou současně podléhat dočasnému zintenzivnění úředních kontrol a/nebo mimořádným opatřením (s výjimkou pozastavení vstupu do Unie) pro více než jedno nebezpečí.

Článek 12 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 vyžaduje, aby Komise v pravidelných intervalech nepřesahujících šest měsíců přezkoumávala seznamy uvedené v přílohách s ohledem na nové informace týkající se rizik a nesouladu. Kromě toho v případě nově se objevujícího rizika nebo důkazů o rozsáhlém závažném nesouladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce může být kdykoli v reakci na bezprostřední rizika uloženo ochranné opatření sahající od zvláštních dovozních podmínek (zařazení komodity na seznam v příloze I nebo II) až po pozastavení vstupu do Unie (zařazení na seznam v příloze IIa), a to bez ohledu na pravidelné přezkumy.

Potřebné změny prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a čl. 145 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Může být nezbytné stanovit přechodná období, aby byl umožněn vstup do Unie u zásilek komodit, které jsou odeslány ze země původu před vstupem změny nařízení v platnost. Tato období umožňují hospodářským subjektům a třetím zemím přizpůsobit se požadavkům stanoveným v nařízení, kterým se mění komodity uvedené v přílohách, a v případě potřeby umožní příslušným orgánům třetích zemí zřídit certifikační systém. V určitých situacích nemusí být vzhledem k úrovni rizika stanoveno žádné přechodné období.

3.   Kroky přezkumu v souladu s článkem 12 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793

3.1    Nebezpečí zahrnutá do prováděcího nařízení (EU) 2019/1793

Komodity jsou zařazeny na seznam na základě kombinace původu / kódu KN / nebezpečí.

Seznam nebezpečí, která mohou být základem pro zintenzivnění úředních kontrol nebo mimořádných opatření, v prováděcím nařízení (EU) 2019/1793 není vyčerpávající. V současné době zmíněné prováděcí nařízení zahrnuje mimo jiné:

a)	mikrobiologická nebezpečí: salmonely;

b)

chemická nebezpečí: i) kontaminující látky: aflatoxiny, pentachlorfenol a dioxiny; ii) rezidua pesticidů: rezidua pesticidů uvedená v koordinovaném víceletém kontrolním programu Společenství přijatém Komisí v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 (4) a jiná rezidua pesticidů, jako je například amitraz, nikotin, tolfenpyrad, diafenthiuron, dikofol, dithiokarbamáty, dinotefuran, folpet, prochloraz, thiofanát-methyl, triforin, acefát, fenthoát, chlorbufam, formetanát, prothiofos, chinalfos, karbofuran a metrafenon; iii) jiná nebezpečí: barviva Sudan, rhodamin B, siřičitany, kyanid, ethylenoxid.

Výše uvedený seznam nebezpečí může být v určité fázi rozšířen, pokud je třeba do něj zahrnout určité komodity z určitých zemí představující konkrétní nebezpečí, a proto není vyčerpávající. V tomto oznámení jsou uvedena pouze současná nebezpečí.

3.2    Shromažďování informací

Zdroje informací, získané informace a referenční období pro shromáždění informací o každé komoditě jsou popsány níže.

3.2.1   Zdroje informací

Ke shromažďování informací nezbytných v souvislosti s posouzením možných změn nařízení (EU) 2019/1793 se využívá několik zdrojů informací:

a)	informace vyměňované mezi Komisí a členskými státy – návrhy nových seznamů kombinací produktů a nebezpečí, připomínky, žádosti o změny;

b)	informace získané od třetích zemí, opatření přijatá třetími zeměmi k zajištění souladu s příslušnými požadavky Unie;

c)	informace o kontrolách provedených Komisí ve třetích zemích v souladu s článkem 120 nařízení (EU) 2017/625 – zprávy o auditu;

d)	informace od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA);

e)	záznamy o výsledcích úředních kontrol v systému TRACES-NT.

3.2.2   Informace získané pro každou komoditu

a)

Výsledky úředních kontrol provedených členskými státy u komodit uvedených na seznamu zaznamenané v systému TRACES-NT: i) celkový počet zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu dovezených do Unie; ii) celkový počet kontrol totožnosti a fyzických kontrol provedených příslušnými orgány členských států u zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu dovezených do Unie; iii) celkový počet nepříznivých výsledků kontrol zjištěných během fyzických kontrol (laboratorní analýza) u konkrétního nebezpečí, pro které je komodita uvedena na seznamu; iv) procentní podíl nepříznivých výsledků kontrol v poměru k počtu kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek s ohledem na nebezpečí, pro které je komodita uvedena na seznamu;

b)

oznámení předložená v rámci systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a systému správní pomoci a spolupráce (AAC) v oblasti nesouladu s předpisy a potravinových podvodů: počet oznámení v systému RASFF o zamítnutí vstupu na hranicích a oznámení v systému AAC o nesouladu s předpisy a potravinových podvodech pro kombinace původu/produktu/nebezpečí;

c)	objemy obchodu s dotčenými komoditami podle údajů Eurostatu.

3.2.3   Referenční období pro shromažďování informací

Referenční období, během něhož má Komise shromažďovat informace popsané v bodě 3.2.2 pro každou komoditu, odpovídá celému pololetí (v předcházejícím roce nebo v průběhu téhož roku) před zahájením nového přezkumu. Referenční období (pololetí) trvá od ledna do června a od července do prosince daného roku. Novější vývoj a trendy jsou zvažovány tam, kde jsou relevantní v souvislosti s posuzováním konkrétních trendů, aby se zajistilo plně informované rozhodnutí. U komodit, které mají být nově uvedeny v přílohách, lze vzít v úvahu informace z několika pololetí.

3.3    Analýza informací

3.3.1   Kroky procesu analýzy informací

Proces pravidelného přezkumu začíná shromažďováním příslušných informací, jak je popsáno v bodě 3.2.3, a analýzou dostupných informací. Výsledky analýzy, přezkum kombinace původu/komodity/nebezpečí a navrhované změny příloh jsou projednávány s členskými státy v rámci pracovní skupiny Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Výsledky dohodnuté s členskými státy se předkládají Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (5) ke stanovisku členských států.

3.3.2   Skutečnosti posuzované v rámci analýzy informací

Při posuzování informací shromážděných za účelem případných změn nařízení (EU) 2019/1793 je zohledněno několik faktorů.

Analýza vychází ze všech shromážděných informací uvedených v bodě 3.2.2, které se týkají určité komodity. Posouzení se však provádí případ od případu v závislosti na kombinaci původu/komodity/nebezpečí. Opatření mohou být zejména zachována i v případě, že skutečný obchod byl zastaven, jestliže neexistují důkazy o zlepšení řízení rizik, pokud jde o příslušné nebezpečí či nebezpečí v místě původu komodity, a proto na základě dostupných informací přetrvává riziko vývozu nebezpečných komodit do Unie.

Mezi zvažované faktory patří sezónní obchodní toky, trendy v čase a objem obchodu.

Pokud je v určité třetí zemi zjištěn potenciálně systémový problém, který přesahuje zjištění týkající se odpovědnosti jednotlivých hospodářských subjektů za soulad jejich vývozu s pravidly Unie, a pokud členské státy hlásí úrovně nesouladu, které se významně nezlepšují, zavádí se harmonizovaná a postupná reakce v závislosti na rozsahu problému a jeho předvídatelném zvládnutí:

a)	zařazení na seznam v příloze I / zvýšení četnosti kontrol u produktů, které jsou již v příloze I uvedeny (jako opatření ovlivňující hospodářské subjekty dovážející zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu do Unie, a nepřímo i třetí země);

b)	zařazení na seznam v příloze II / zavedení zvláštních dovozních podmínek, kdy je příslušným orgánům vyvážejících třetích zemí uložena zvláštní odpovědnost spočívající v povinnosti těchto orgánů testovat původ zásilek a osvědčovat jejich soulad s pravidly Unie;

c)

zařazení na seznam v příloze IIa / pokud potraviny nebo krmiva jiného než živočišného původu dovážené do Unie představují vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, může být jako nejpřísnější opatření uloženo pozastavení vstupu určitých komodit do Unie z důvodu závažných/opakovaných problémů týkajících se zdraví a/nebo nevyřešených systémových problémů.

3.4    Možné změny vyplývající z analýzy informací

Rozhodnutí pro každou jednotlivou komoditu vycházejí z analýzy informací a z jednání s členskými státy během zasedání pracovní skupiny týkajících se dočasných opatření pro dovoz potravin a krmiv jiného než živočišného původu. Rozhodnutí se přijímá případ od případu pro každou jednotlivou komoditu s přihlédnutím k vícefaktorové kombinaci nebezpečí, četnosti nesouladu, objemu obchodu, rozsahu problému a prognóze jeho uspokojivého řešení.

Možná rozhodnutí o změně příloh nařízení (EU) 2019/1793 jsou tato:

a)	zařazení komodity do přílohy;

b)	odstranění komodity z přílohy;

c)	vynětí komodity z jedné přílohy a její přemístění do jiné přílohy;

d)

změny četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol požadovaných při vstupu do Unie: zvýšení nebo snížení. Četnost kontrol se stanoví na 5 %, 10 %, 20 %, 30 % a 50 %. Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol se může v jednotlivých případech lišit na základě kombinace více faktorů popsaných výše v bodech 3.1 a 3.2 a po dohodě s členskými státy na zasedání pracovní skupiny.

3.5    Postup

Návrh pozměňujícího aktu, vypracovaný na základě analýzy informací a výsledků jednání s členskými státy během zasedání pracovní skupiny, se předkládá Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Návrh pozměňujícího aktu je po obdržení kladného stanoviska v hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva přijat Komisí a zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. V období mezi obdržením kladného stanoviska výboru a před přijetím Komisí informuje Komise dotčenou třetí zemi dopisem o plánovaných změnách (např. o zahrnutí do příloh / vynětí z příloh, změnách četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol) u komodit uvedených v přílohách návrhu pozměňujícího aktu. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU předloží Unie Světové obchodní organizaci (WTO) oznámení o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

4.   Glosář

AAC	Systém správní pomoci a spolupráce (AAC) je systém vyvinutý a řízený Komisí, v jehož rámci si členové Sítě EU pro odhalování podvodů v potravinářství vyměňují informace. Členský stát se může obrátit na příslušné orgány jiného členského státu a bezpečně sdílet informace, což může vést ke správním opatřením, správním sankcím nebo soudním řízením. V roce 2020 byl plně začleněn do systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (iRASFF).
Soulad	Soulad s pravidly ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.
Kód KN	Kód kombinované nomenklatury (kód KN) je nástrojem pro klasifikaci zboží vytvořeným za účelem splnění požadavků jak společného celního sazebníku, tak statistiky zahraničního obchodu Unie. Používá se zejména pro identifikaci zboží v celním prohlášení v Unii a určuje, jaká celní sazba se použije. Odpovídá nomenklatuře zboží, jak je stanovena v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87. Zahrnuje nomenklaturu harmonizovaného systému.
Klasifikace TARIC	Odpovídá integrovanému celnímu sazebníku Unie založenému na kombinované nomenklatuře. Zahrnuje mimo jiné další členění, označované jako „podpoložky TARIC“, které je nezbytné pro popis zboží, na něž se vztahují zvláštní opatření Unie, a použitelné celní sazby a jiné poplatky, jak jsou definovány v článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
Zásilka	Odpovídá množství zboží, na které se vztahuje stejné úřední osvědčení, úřední potvrzení nebo jakýkoli jiný doklad, které bylo dopraveno týmž dopravním prostředkem, pochází ze stejného území nebo třetí země a je, s výjimkou zboží podléhajícího pravidlům uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2017/625, stejného druhu, třídy nebo popisu, v souladu s definicí v čl. 3 bodě 37 nařízení (EU) 2017/625.
EFSA	Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je evropská agentura, kterou Unie zřídila v roce 2002 na základě nařízení (ES) č. 178/2002. Odpovídá za posuzování rizik v celém potravinovém řetězci a za poskytování nezávislého vědeckého poradenství subjektům s rozhodovací pravomocí, které regulují bezpečnost potravin v Unii. Funguje nezávisle na evropských zákonodárných a výkonných orgánech (Komise, Rada a Parlament) a členských státech EU.
Vstup do Unie	Činnost spočívající v přepravě zboží na jedno z území uvedených v příloze I nařízení (EU) 2017/625 z oblastí mimo tato území podle definice v čl. 3 bodě 40 uvedeného nařízení.
EU	Evropská unie
Eurostat	Eurostat je statistický úřad Evropské unie. Koordinuje statistické činnosti na úrovni Unie a poskytuje vysoce kvalitní statistiky a údaje o Unii.
Potraviny a krmiva jiného než živočišného původu	V rámci výrazu „potraviny a krmiva jiného než živočišného původu“ se „potravinou“ rozumí jakákoli látka nebo produkt, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat, podle definice v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002; a „krmivem“ jakákoli látka nebo produkt, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou podle definice v čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 178/2002, které jsou rostlinného původu (např. ovoce a zelenina, koření, čaj) nebo jiného neživočišného původu, jako např. minerální látky (sůl).
Nebezpečí	Jakýkoliv faktor nebo podmínka, které mohou mít nepříznivé účinky na zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 23 nařízení (EU) 2017/625.
Dovoz potravin a krmiv	Dovozem potravin a krmiv se rozumí potraviny a krmiva jiného než živočišného původu nepocházející z Unie, které jsou určeny k uvedení na trh Unie nebo jsou určeny k soukromému použití nebo spotřebě na celním území Unie.
Úřední kontroly	Úřední kontroly jsou definovány v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 jako činnosti prováděné příslušnými orgány nebo pověřenými subjekty či fyzickými osobami, na něž byly v souladu s uvedeným nařízením přeneseny některé úkoly úřední kontroly, za účelem ověření: a) zda provozovatelé dodržují uvedené nařízení a pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2; a b) zda zvířata nebo zboží splňují požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně požadavků na vydání úředního osvědčení nebo úředního potvrzení.
Úřední věstník EU	Úřední věstník Evropské unie je označení úředního oznamovatele (věstníku, sbírky) Evropské unie.
Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva	Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, který se skládá ze zástupců všech členských států a předsedá mu zástupce Komise, hraje klíčovou úlohu při zajišťování toho, aby opatření Unie týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin byla praktická a účinná. Vydává stanoviska k návrhům opatření, která má Komise v úmyslu přijmout. Mandát výboru se vztahuje na celý potravinový řetězec – od otázek zdraví zvířat v zemědělském podniku až po produkt u spotřebitele – a pomáhá tak Unii účinně řešit zdravotní rizika ve všech fázích výrobního řetězce.
Uvádění na trh	Uvádění na trh je definováno v čl. 3 bodě 8 nařízení (ES) č. 178/2002 jako držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové.
Systém RASFF	Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) je zřízen článkem 50 nařízení (ES) č. 178/2002 jako systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva a odpovídá síti, do níž jsou zapojeny členské státy EU, Komise jako člen a správce systému a úřad EFSA. Zahrnuje rovněž státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Kontrolní úřad ESVO. Různé druhy oznámení jsou definovány v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1715. Uvedené nařízení rovněž stanoví prováděcí opatření pro účinné fungování systému RASFF. Oznámení v systému RASFF klasifikovaná jako zamítnutí vstupu na hranicích se týkají zásilek potravin, krmiv nebo materiálů určených pro styk s potravinami, u nichž příslušný orgán na hraničním přechodu v Unii odmítl vstup do Unie z důvodu rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí.
Riziko	Míra pravděpodobnosti nepříznivého účinku na zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, na dobré životní podmínky zvířat nebo na životní prostředí a závažnosti tohoto účinku, vyplývající z existence určitého nebezpečí, jak je definováno v čl. 3 bodě 24 nařízení (EU) 2017/625.
TRACES-NT	Systém TRACES (TRAde Control and Expert System) je mnohojazyčná online platforma Komise pro sanitární a fytosanitární osvědčování, která podporuje dovoz zvířat, živočišných produktů, potravin a krmiv jiného než živočišného původu a rostlin do Unie, obchod se zvířaty a některými živočišnými produkty uvnitř Unie a vývoz zvířat a některých živočišných produktů z Unie. Nová verze tohoto nástroje TRACES New Technology (TRACES-NT) zahrnuje postupy elektronické certifikace tím, že příslušným orgánům Unie i třetích zemí umožňuje opatřovat úřední doklady a osvědčení digitálním razítkem nebo podepisovat rozhodnutí o zásilce, takže již není zapotřebí používat osvědčení v papírové podobě.
WTO	Světová obchodní organizace (WTO) se zabývá globálními pravidly obchodu mezi národy. Její hlavní funkcí je zajistit, aby obchodní toky byly co možná nejhladší, nejpředvídatelnější a nejvolnější. V rámci WTO stanoví Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, že země by měly oznamovat změny svých sanitárních a fytosanitárních opatření. Sanitární a fytosanitární opatření jsou veškerá opatření uplatňovaná i) k ochraně života nebo zdraví lidí nebo zvířat před ohroženími vyplývajícími z přídatných látek, kontaminujících látek, toxinů nebo organismů způsobujících nákazy v potravinách, nápojích nebo krmivech; ii) k ochraně života nebo zdraví lidí před ohroženími vyplývajícími z nákaz přenášených zvířaty, rostlinami nebo produkty z nich nebo z výskytu, usazení nebo rozšíření škůdců; iii) k ochraně života nebo zdraví zvířat nebo rostlin před ohroženími vyplývajícími z výskytu, usazení nebo rozšíření škůdců, nákaz, organismů přenášejících nákazy nebo organismů způsobujících nákazu; nebo iv) k zabránění nebo omezení ostatních škod způsobených výskytem, usazením nebo rozšířením škůdců. Dohoda stanoví: „Sanitární nebo fytosanitární opatření zahrnují všechny zákony, vyhlášky, nařízení, všechny předpisy a příslušná řízení a dále, mimo jiné, kritéria, týkající se konečného výrobku, zpracovatelské a výrobní metody, zkoušky, inspekce, certifikace a homologace, karanténní nakládání, včetně příslušných předpisů, týkajících se dopravy zvířat, rostlin nebo materiálů, nutných pro jejich přežití po dobu dopravy, ustanovení o příslušných statistických metodách, postupech při odběru vzorků a metodách vyhodnocení rizik a předpisy o obalech a značení, jež jsou v přímém vztahu k nezávadnosti potravin.“ Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření vyžaduje, aby země oznamovaly WTO navrhované nové sanitární a fytosanitární předpisy nebo změny stávajících předpisů, jestliže: i) neexistuje mezinárodní norma, směrnice nebo doporučení, anebo ii) jestliže obsah navrženého sanitárního nebo fytosanitárního předpisu není v podstatných věcech shodný s obsahem mezinárodní normy, směrnice nebo doporučení a iii) jestliže předpis může mít významný vliv na obchod ostatních zemí.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 (Úř. věst. L 277, 29.10.2019, s. 89).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(5)  Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (europa.eu)

Stažení oznámení o spojení podniků

(Věc M.10560 – SIKA / MBCC GROUP)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 265/02)

Evropská komise dne 7. června 2022 obdržela oznámení (1) o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) („nařízení o spojování“).

Oznamující strana dne 4. července 2022 Komisi sdělila, že své oznámení stahuje.

---

(1)  Úř. věst. C 234, 17.06.2022, s. 5.

(2)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

8. července 2022

(2022/C 265/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,0163
JPY	japonský jen	138,05
DKK	dánská koruna	7,4424
GBP	britská libra	0,84585
SEK	švédská koruna	10,6665
CHF	švýcarský frank	0,9913
ISK	islandská koruna	139,50
NOK	norská koruna	10,2630
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,614
HUF	maďarský forint	402,45
PLN	polský zlotý	4,7630
RON	rumunský lei	4,9431
TRY	turecká lira	17,6026
AUD	australský dolar	1,4871
CAD	kanadský dolar	1,3201
HKD	hongkongský dolar	7,9769
NZD	novozélandský dolar	1,6464
SGD	singapurský dolar	1,4228
KRW	jihokorejský won	1 321,61
ZAR	jihoafrický rand	17,1922
CNY	čínský juan	6,8095
HRK	chorvatská kuna	7,5190
IDR	indonéská rupie	15 210,73
MYR	malajsijský ringgit	4,4992
PHP	filipínské peso	56,882
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	36,602
BRL	brazilský real	5,4345
MXN	mexické peso	20,8477
INR	indická rupie	80,5280

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Zvláštní zpráva 10/2022

„Program LEADER a komunitně vedený místní rozvoj napomáhá zapojení místních subjektů, ale dodatečné přínosy stále nebyly dostatečně prokázány“

(2022/C 265/04)

Evropský účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu 10/2022: „Program LEADER a komunitně vedený místní rozvoj napomáhá zapojení místních subjektů, ale dodatečné přínosy stále nebyly dostatečně prokázány“

Zpráva je k dispozici přímo k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Evropského účetního dvora: https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61355

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10811 – INPEX / SC / SEML)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 265/05)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10656 – FLUTTER ENTERTAINMENT / SISAL)

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 265/06)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc M.10756 – ACC / EVONIK / JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2022/C 265/07)

---

(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“).

(2)  Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5.

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2022/C 265/08)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÝM SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Rheinhessen“

PDO-DE-A1274-AM01

Datum oznámení: 20. dubna 2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Popis vína / výrobků z révy vinné a analytické a/nebo organoleptické vlastnosti

Popis

Změna minimálního přirozeného obsahu alkoholu, respektive minimální hustoty moštu (doposud v bodě 5.1, v budoucnu v bodě 3.2 specifikace výrobku) pro jakostní víno odrůdy Dornfelder v letech s mimořádnými klimatickými podmínkami. Standardní hodnoty pro jakostní víno odrůdy Dornfelder: 8,8 % objemových alkoholu / 68° Öchsle.

DOPLNĚNÍ:

Jednotlivé výrobky budou jmenovitě uvedeny s vyjádřením k jejich minimálnímu přirozenému obsahu alkoholu / minimální hustotě moštu a organoleptickému popisu.

Odůvodnění:

Nepatrné snížení minimálního obsahu alkoholu / minimální hustoty moštu odrůdy Dornfelder má umožnit dřívější sklizeň a minimalizovat tak negativní vlivy

škodlivých organismů. Například ročník 2014 byl poznamenán výskytem octomilky, která se stala hrozbou pro rané červené odrůdy révy. Vyčkávání se sklizní kvůli dosud platné minimální hustotě moštu ukrývá v takovýchto letech nebezpečí významných kvalitativních a kvantitativních ztrát při sklizni. Organoleptické popisy byly upraveny diferencovaněji, aby lépe vyobrazovaly jednotlivé výrobky.

2.   Moštové odrůdy

Popis:

K dnešnímu dni byly uvedeny tyto odrůdy:

Bílá vína:

Červené a růžové víno:

ZMĚNA:

Doplňují se tyto odrůdy:

Bílá vína:

Červené a růžové víno:

Zrušuje se tato odrůda:

Bílá vína:

Červené a růžové víno:

„Blauer Silvaner“ (nesprávný název)

„Früher Roter Malvasier“ (nesprávný název)

Doplňují se synonyma.

Odůvodnění:

Výčet odrůd je neúplný a bude doplněn, jelikož zde mají být uvedeny všechny doposud klasifikované odrůdy révy. Zrušuje se odrůda Mariensteiner. Tato odrůda není povolena v seznamu spolkového odrůdového úřadu (Bundessortenamt), ani v nařízení spolkové země. Odrůda Muskat Hamburg jsou stolní hrozny, a proto není povolena. Odrůdy Blauer Silvaner a Früher Roter Malvasier byly vyškrtnuty u červeného a růžového vína, neboť se jedná o bílé víno.

3.   Platné požadavky podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů

Popis:

V bodě 9 (budoucí bod 10) specifikace výrobku jsou uvedeny další požadavky ohledně etiketování.

Menší zeměpisné jednotky:

DOPLNĚNÍ:

„Registr vinic navíc představuje seznam názvů oblastí, vinařských obcí, vinařských obcí, tratí a plužin schválených pro menší zeměpisné jednotky. V registru vinic jsou zapsány hranice obcí a oblasti podle značení v katastru (katastrální území, pozemek, plužina, parcela). Registr vede agrární komora země Porýní-Falc. Zřízení a vedení registru vinic se opírá o následující právní základ:

—	§ 23 odst. 3 a 4 zákona o víně

—	bod 29 nařízení o víně

—	zemský zákon o stanovení obcí a oblastí a o registru vinic (zákon o vinařských obcích)

—	§ 2 bod 16 nařízení spolkové země o pravomocech v oblasti působnosti zákona o víně.

Změna vymezení menších zeměpisných jednotek je přípustná pouze se souhlasem příslušné organizace podle § 22g zákona o víně. Každou změnu musí příslušná organizace podle § 22g zákona o víně oznámit Spolkovému úřadu pro zemědělství a výživu.“

Odůvodnění:

Ustanovení k etiketování mají být doplněna o užší geografické názvy, aby bylo reflektováno platné právo.

4.   Kontrolní orgán

Popis:

Doplnění kontrolních orgánů uvedených v bodě 10 (budoucí bod 11) specifikace výrobku a jejich úkolů.

DOPLNĚNÍ:

Agrární komora je při kontrole podporována

Spolkovou zdravotnickou laboratoří pro Porýní-Falc

Mainzer Str. 112

56068 Koblenz

Tel. 0261/9149-0

Fax 0261/914919-0

E-mail: poststelle@lua.rlp.de

Odůvodnění:

Spolkovou zdravotnickou laboratoř je nutno doplnit do seznamu kontrolních úřadů, neboť plní v této oblasti kontrolní úkoly.

5.   Ostatní

Popis:

Redakční změny podle zadání EU

Odůvodnění:

Musely být provedeny redakční změny, aby bylo vyhověno zadání EU.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Rheinhessen

2.   Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

5.	Jakostní šumivé víno

8.	Perlivé víno

4.   Popis vína (vín)

1.   Jakostní víno, bílé

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin. Vína jsou produkována převážně jako odrůdová vína, která odrážejí typičnost jednotlivých odrůd.

Bílé víno

Barva je obvykle světle až slámově žlutá, často se zelenými odlesky. Díky šetrné vinifikaci se tato vína vyznačují primárními aromaty žlutého a tropického ovoce, příležitostně s tóny muškátového květu, vyváženým poměrem cukru a kyselin a svěžím, čistým senzorickým dojmem.

Vína z odrůdy „Riesling“ jsou obzvláště vhodná k tomu, aby odrážela rozdíly mezi jednotlivými terroiry oblasti Rheinhessen. Vína se obvykle vyznačují výraznou kyselostí a spojují mineralitu s elegantním ovocem.

Zejména vína zrající v barikových sudech se často vyznačují jablečno-mléčným kvašením a jemnými praženými aromaty.

Vína vyrobená ze směsí odrůd mají často zbytkový cukr a v chuti jsou polosladká. Označením „Liebfrau(en)milch“ mohou být opatřena pouze cuveé vyrobená nejméně ze 70 % odrůd Riesling, Silvaner, Müller-Thurgau nebo Kerner, jejichž chuť je tudíž určena těmito odrůdami.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2.   Jakostní víno, červené

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Červené víno

Vína jsou produkována jako odrůdová i jako cuveé. Mají červenou až sytě červenou barvu, často s modrofialovými frakcemi, a vyznačují se aromaty červeného ovoce a bobulovin. Středně těžká vína mají mírnou kyselost a jemnou strukturu tříslovin s vysokou ovocitostí.

Tělnatější vína mohou kromě koncentrovaného červeného ovoce vykazovat i kořenité a kouřové aroma.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3.   Jakostní víno růžové, Weißherbst, Blanc de Noir

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína.

Růžové víno, Weißherbst, Blanc de Noir

Bledě až světle červená vína, v případě Blanc de Noir barvy bílého vína, která jsou vylisovaná výhradně z červených hroznů. Mají obvykle střední tělo s jemnými aromaty červeného ovoce a bobulovin a svěží, živou kyselostí.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

4.   Jakostní víno Rotling

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Rotling

Bledě až světle červená vína vyrobená smísením bílých a červených hroznů nebo moštů. Obvykle mají střední tělo a v chuti kombinují aroma žlutého a červeného ovoce.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Víno se zvláštním přívlastkem „Kabinett“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Kabinett“

Jemné víno s obecně mírným obsahem alkoholu, živou, svěží kyselostí a výraznou vínovitostí.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

6.   Víno se zvláštním přívlastkem „Spätlese“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Spätlese“

Díky plně vyzrálým hroznům jsou vína harmonicky plná a mají intenzivní, jasný charakter žlutého ovoce, který je často podpořen zřetelnou ovocnou sladkostí. Barva je obvykle slámově žlutá, může však přecházet také do zlatožluté.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

7.   Víno se zvláštním přívlastkem „Auslese“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Auslese“

Použití plně vyzrálých až přezrálých hroznů, v ideálním případě stále zdravých, se zpravidla projevuje zlatožlutou barvou. Vína mají zřetelnou chuť žlutého a tropického ovoce až po aromata sušeného ovoce, která se zintenzivňují s větším stářím vína. Zejména v případě vín odrůdy Riesling je obvykle vysoký obsah zbytkového cukru doprovázen zřetelnou kyselinou.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

8.   Víno se zvláštním přívlastkem „Beerenauslese“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Beerenauslese“

Vína jsou vyrobena z přezrálých, zaschlých hroznů nebo hroznů napadených ušlechtilou plísní (botritidou) a většinou mají intenzivní zlatou barvu, starší vína rovněž barvu jantarovou. Chuť se obvykle vyznačuje plnou sladkostí s nízkým až mírným obsahem alkoholu. Typická jsou koncentrovaná aromata rozinek, sušeného ovoce a medu, jakož i kořenité tóny.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

9.   Víno se zvláštním přívlastkem „Eiswein“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Eiswein“

Vína z převážně zdravých, zralých hroznů, které jsou v době sklizně a lisování v důsledku povětrnostních podmínek zmrazené, což vede k velmi vysokému přirozenému obsahu alkoholu v důsledku koncentrace látek obsažených v hroznech bez vlivu ušlechtilé plísně. Vína se proto obvykle vyznačují slámově žlutou barvou a vysokou ovocnou sladkostí a koncentrovanou kyselostí.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

10.   Víno se zvláštním přívlastkem „Trockenbeerenauslese“

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Víno se zvláštním přívlastkem „Trockenbeerenauslese“

Vína jsou vyrobena z přezrálých, zaschlých hroznů nebo hroznů napadených ušlechtilou plísní (botritidou) a většinou mají intenzivní zlatou barvu, starší vína rovněž barvu jantarovou. Chuť se obvykle vyznačuje plnou sladkostí s nízkým až mírným obsahem alkoholu. Typická jsou koncentrovaná aromata rozinek, sušeného ovoce a medu, jakož i kořenité tóny. Vína s přívlastkem „Trockenbeerenauslese“ se obvykle liší od vína s přívlastkem „Beerenauslese“, pokud jde o vyšší stupeň koncentrace a silnější aroma v důsledku ušlechtilé plísně.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

11.   Jakostní šumivé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. K výrobě jakostních perlivých vín stanovené pěstitelské oblasti a jakostních šumivých vín mohou být použity produkty s označením původu „Rheinhessen“.

Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Jakostní šumivá vína

Šumivá vína se většinou vyrábějí z odrůdových vín. Chuť je charakterizována druhem použité odrůdy hroznů a vína jsou jemně šumivá.

Šumivá vína označovaná jako „Crémant“ často vykazují hebkou, krémovou strukturu s elegantním tělem a velmi jemným perlením.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

12.   Perlivé víno

STRUČNÝ SLOVNÍ POPIS

V oblasti Rheinhessen se kromě bílých vín tradičně produkují i růžová a červená vína. K výrobě jakostních perlivých vín stanovené pěstitelské oblasti a jakostních šumivých vín mohou být použity produkty s označením původu „Rheinhessen“.

Velká rozmanitost odrůd v oblasti Rheinhessen získává charakteristické vlastnosti v důsledku různých zvětralin.

Perlivá vína

Perlivá vína jsou svěží, ovocitá a živá. Většinou se vyrábějí z aromatických odrůd, které jsou pak typické pro chuť.

Celkový obsah alkoholu pro víno s chráněným označením původu Rheinhessen získaný bez obohacení může překročit 15 % objemových.

V případě analytických vlastností, u nichž není uveden žádný číselný údaj, se použije platné právo.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

1.	Všechny výrobky Zvláštní enologický postup Platí platné právo.

2.	Všechny výrobky Relevantní omezení vztahující se na výrobu vín Platí platné právo.

3.	Všechny výrobky Agronomické postupy Platí platné předpisy.

5.2.   Maximální výnosy

105 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Chráněné označení původu zahrnuje vinice obcí Albig, Alsheim, Alzey, Appenheim, Armsheim, Aspisheim, Badenheim, Bechenheim, Bechtheim, Bechtolsheim, Bermersheim (Alzey-Worms), Bermersheim vor der Höhe, Biebelnheim, Biebelsheim, Bingen am Rhein 1, Bodenheim, Bornheim (Alzey-Worms), Bubenheim (Mainz-Bingen), Budenheim, Dalheim, Dexheim, Dienheim, Dintesheim, Dittelsheim-Heßloch, Dolgesheim, Dorn-Dürkheim, Eckelsheim, Eich, Eimsheim, Engelstadt, Ensheim, Eppelsheim, Erbes-Büdesheim, Esselborn, Essenheim,Flörsheim-Dalsheim, Flonheim, Flomborn, Framersheim, Frei-Laubersheim, Freimersheim (Alzey-Worms), Frettenheim, Friesenheim, Fürfeld, Gabsheim, Gau-Algesheim, Gau-Bickelheim, Gau-Bischofsheim, Gau-Heppenheim, Gau-Odernheim, Gau-Weinheim, Gensingen, Gimbsheim, Grolsheim, Gumbsheim, Gundersheim, Gundheim, Guntersblum, Hackenheim, Hahnheim, Hangen-Weisheim, Harxheim, Heidesheim am Rhein, Hillesheim (Mainz-Bingen), Hochborn, Hohen-Sülzen, Horrweiler, Ingelheim am Rhein, Jugenheim in Rheinhessen, Kettenheim, Klein-Winternheim, Köngernheim, Lörzweiler, Lonsheim, Ludwigshöhe, Mainz, Mauchenheim, Mettenheim, Mölsheim, Mörstadt, Mommenheim, Monsheim, Monzernheim, Nack, Nackenheim, Neu-Bamberg, Nieder-Hilbersheim, Nieder-Olm, Nieder-Wiesen, Nierstein, Ober-Flörsheim, Ober-Hilbersheim, Ober-Olm, Ockenheim, Offenheim, Offstein, Oppenheim, Osthofen, Partenheim, Pfaffen-Schwabenheim, Pleitersheim, Sankt Johann (Mainz-Bingen), Saulheim, Schornsheim, Schwabenheim an der Selz, Selzen, Siefersheim, Sörgenloch, Spiesheim, Sprendlingen, Stadecken-Elsheim, Stein-Bockenheim, Sulzheim, Tiefenthal (Bad Kreuznach), Udenheim, Uelversheim, Undenheim, Vendersheim, Volxheim, Wachenheim, Wackernheim, Wahlheim, Wallertheim, Weinolsheim, Welgesheim, Wendelsheim, Westhofen, Wintersheim, Wöllstein, Wörrstadt, Wolfsheim, Wonsheim, Worms, Zornheim, Zotzenheim.

Výroba jakostního vína, přívlastkového vína, sektu stanovené pěstitelské oblasti nebo jakostního perlivého vína stanovené pěstitelské oblasti s chráněným označením „Rheinhessen“ musí probíhat ve stanovené pěstitelské oblasti, v jiné pěstitelské oblasti spolkové země Porýní-Falc nebo v pěstitelské oblasti sousední spolkové země.

7.   Moštové odrůdy

Accent

Acolon

Albalonga

Allegro

Arnsburger

Auxerrois – Auxerrois blanc, Pinot Auxerrois

Bacchus

Baron

Blueburger

Blauer Frühburgunder – Frühburgunder, Pinot Noir Precoce, Pinot Madeleine, Madeleine Noir

Blauer Limberger – Limberger, Lemberger, Blaufränkisch

Blauer Portugieser – Portugieser

Blauer Silvaner

Blauer Spätburgunder – Spätburgunder, Pinot Nero, Pinot Noir, Samtrot

Blauer Trollinger – Trollinger, Vernatsch

Blauer Zweigelt – Zweigelt, Zweigeltrebe, Rotburger

Bolero

Bronner

Cabernet Blanc

Cabernet Carbon

Cabernet Carol

Cabernet Cortis

Cabernet Cubin – Cubin

Cabernet Dorio – Dorio

Cabernet Dorsa – Dorsa

Cabernet Franc

Cabernet Mitos – Mitos

Cabernet Sauvignon

Cabertin

Calandro

Chardonnay

Chardonnay Rosé

Dakapo

Deckrot

Domina

Dornfelder

Dunkelfelder

Ehrenbreitsteiner

Ehrenfelser

Faberrebe – Faber

Findling

Freisamer

Früher Malingre – Malinger

Früher Roter Malvasier – Malvoisie, Malvasier, Früher Malvasier

Färbertraube

Gelber Muskateller – Muskateller, Muscat Blanc, Muscat, Moscato

Goldriesling

Grüner Silvaner – Silvaner, Sylvaner

Grüner Veltliner – Veltliner

Hegel

Helfensteiner

Helios

Heroldrebe

Hibernal

Huxelrebe – Huxel

Hölder

Johanniter

Juwel

Kanzler

Kerner

Kernling

Merlot

Merzling

Monarch

Morio Muscat

Muscaris

Muskat Ottonel

Muskat Trollinger

Müller Thurgau – Rivaner

Müllerrebe – Schwarzriesling, Pinot Meunier

Neronet

Nobling

Optima 113 – Optima

Orion

Ortega

Osteiner

Palas

Perle

Phoenix – Phönix

Pinotin

Piroso

Prinzipal

Prior

Reberger

Regent

Regner

Reichensteiner

Rieslaner

Rondo

Rotberger

Roter Elbling – Elbling Rouge

Roter Gutedel – Chasselas Rouge

Roter Muskateller

Roter Riesling

Roter Traminer – Traminer, Gewürztraminer, Clevner

Rubinet

Ruländer – Pinot Gris, Pinot Grigio, Grauburgunder, Grauer Burgunder

Saint Laurent – St. Laurent, Sankt Laurent

Saphira

Sauvignon Blanc

Sauvignon Cita

Sauvignon Gris

Sauvignon Gryn

Sauvignon Sary

Scheurebe

Schönburger

Septimer

Siegerrebe – Sieger

Silcher

Sirius

Solaris

Souvignier Gris

Staufer

Syrah – Shiraz

Tauberschwarz

Villaris

Weißer Burgunder – Pinot Blanc, Pinot Bianco, Weißburgunder

Weißer Elbling – Elbling

Weißer Gutedel – Chasselas, Chasselas Blanc, Fendant Blanc. Gutedel

Weißer Riesling – Riesling, Riesling renano, Rheinriesling, Klingelberger

Wildmuskat

Würzer

8.   Popis souvislostí

Rozloha vinařské oblasti Rheinhessen je téměř shodná s rozlohou Rýnsko-hessenské planiny a vrchoviny (Rheinhessisches Tafel- und Hügelland) a Mohučské pánve (Mainzer Becken). Reliéf krajiny v oblasti Rheinhessen se vyznačuje náhorními plošinami z odolného vápence, které protínají široká údolí s mírnými pahorky a nížinami. Nejvyšší náhorní plošiny se nacházejí ve výšce 250 až 300 m n. m., zatímco nížiny mají výšku 100 až 150 m n. m. Pěstování vína se soustředí na svazích, přičemž průměrný sklon činí přibližně 7 %. Vinice na strmých svazích se nacházejí zejména v okolí Niersteinu a Bingenu. V průměru se víno pěstuje ve výšce 175 m n. m. Převládající orientace je na jihovýchod až jihozápad.

Vinařskou oblast Rheinhessen tvoří především třetihorní a čtvrtohorní sedimenty nacházející se na podloží z červené jaloviny. Tyto horniny z červené jaloviny vystupují na zemský povrch pouze v nejzazší části na jihozápadě oblasti Rheinhessen a u Niersteinu (Niersteiner Horst). Ve větší části oblasti Rheinhessen převládají třetihorní horniny, které jsou překryty převážně čtvrtohorními sedimenty (sprašová hlína, říční terasy, lužní sedimenty, svahové sedimenty). Náhorní plošiny v oblasti Rheinhessen tvoří třetihorní vápence, zatímco svahy, kopce a nížiny měkčí třetihorní slíny. Vápence na náhorních plošinách jsou obvykle pokryty spraší, zatímco vápence a slíny na svazích jsou často zakryty spraší nebo svahovými sedimenty, naproti tomu slíny v nížinách jsou pokryty lužními, terasovitými nebo pohyblivými sedimenty. V severozápadní části vinařské oblasti Rheinhessen poblíž Bingenu se vyskytují devonské křemence a břidlice. Pro tvorbu půdy jsou nejdůležitějším výchozím substrátem spraše případně sprašová hlína. Z hlediska podnebí lze plochu v pěstitelské oblasti Rheinhessen, která je využívána pro pěstování vína, charakterizovat takto: Průměrná roční teplota činí přibližně 9,9 °C. Průměrná teplota ve vegetačním období je 14,6 °C. Oblasti s nižšími ročními průměrnými teplotami se nacházejí v jihozápadní části pěstitelské oblasti na hranici s pánví Saar-Nahe (Saar-Nahe-Becken). Střední hodnoty teploty se nacházejí v oblasti Rýnsko-hessenské planiny a vrchoviny (Rheinhessisches Tafel- und Hügelland), zatímco nejvyšších ročních průměrných teplot je dosahováno s rostoucí blízkostí Hornorýnské nížiny (Oberrheingraben). Průměrné roční srážky činí přibližně 550 mm. Během vegetačního období spadne v průměru 65 % (355 mm) ročních srážek. Průměrně jsou révy v rýnsko-hessenské oblasti vystaveny v průběhu vegetačního období přímému slunečnímu záření v úrovni přibližně 650 000 WH/m2.

Vinaři obhospodařují velké sousedící pozemky, tzn. že je možná dobrá mechanizace a hospodárné obdělávání ploch. Vinaři oceňují rozmanitost odrůd révy a potenciál jejich vývoje v důsledku různých půdních profilů, takže spotřebiteli lze nabídnout širokou paletu aromat. Vinařství získalo v posledních dvaceti letech zvláštní dynamiku. Tuto dynamiku dokládá rostoucí počet mladších předních producentů. Lidské faktory souvisejí se staletí trvající vinařskou tradicí.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Doplňující požadavky na označování

Popis podmínek:

Aby se mohly na etiketách používat tradiční pojmy, musí jakostní vína, přívlastková vína, jakostní perlivá vína stanovené pěstitelské oblasti nebo sekty stanovené pěstitelské oblasti nejprve úspěšně absolvovat úřední zkoušku. Číslo zkoušky (tzv. č. A.P.) přidělené v této souvislosti musí být uvedeno na etiketě. Nahrazuje se jím číslo šarže.

Vína a vinné výrobky musí být kromě stávajících chráněných názvů povinně označeny jedním z tradičních pojmů uvedených v bodě 5 a) specifikace výrobku. Značení tradičními pojmy uvedenými v bodě 5 b) specifikace výrobku je nepovinné.

Registr vinic mimoto představuje seznam názvů oblastí,

vinařských obcí, tratí a plužin schválených pro menší zeměpisné jednotky. V registru vinic jsou zapsány hranice obcí a oblasti podle značení v katastru (katastrální území, pozemek, plužina, parcela). Registr vede agrární komora země Porýní-Falc.

Zřízení a vedení registru vinic se opírá o následující právní základ:

—	§ 23 odst. 3 a 4 zákona o víně

—	§ 29 nařízení o víně

—	zemský zákon o stanovení obcí a oblastí a o registru vinic (zákon o vinařských obcích)

—	§ 2 odst. 16 nařízení spolkové země o pravomocech v oblasti působnosti zákona o víně

Změna vymezení menších zeměpisných jednotek je přípustná pouze se souhlasem příslušných organizací podle § 22g zákona o víně. Každou změnu musí příslušná organizace podle § 22g zákona o víně oznámit Spolkovému úřadu pro zemědělství a výživu.

Odkaz na specifikaci výrobku

http://www.ble.de/eu-qualitaetskennzeichen-wein

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.