Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Digitální transformace: příležitosti pro maloobchodní podniky a výhody pro evropské spotřebitele

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/01)

Zpravodaj:

Felipe MEDINA MARTÍN

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	18. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	9. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá skutečnost, že v revizi průmyslové strategie pro Evropu, kterou nedávno předložila Evropská komise, je maloobchodní odvětví uznáno za strategický ekosystém evropského hospodářského oživení. EHSV se domnívá, že ekosystémový přístup poskytuje vhodný rámec, jenž zohledňuje jak složité vazby mezi odvětvími a podniky na jednotném trhu v daných hodnotových řetězcích, tak potřebu jejich podpory při úspěšném zavádění digitální transformace a přechodu k udržitelnosti a při přispívání ke strategii oživení. EHSV poukazuje na význam, rozmanitost a rozsah iniciativ, které maloobchodní podniky samy provádějí na podporu ekologické a digitální transformace prostřednictvím investic do nových technologií, a reagují tak na nové požadavky spotřebitelů a na jejich potřeby.

1.2

Evropský maloobchod jakožto největší soukromý zaměstnavatel v Evropě se nachází uprostřed digitální transformace, kterou pandemie COVID-19 výrazně urychlila. Digitální transformace zásadně mění maloobchodní modely, ale mění také interakci se zákazníky a nejúspěšnější podniky plynule integrují online a offline prostředí do více kanálů. EHSV konstatuje, že dvě třetiny maloobchodníků neprováděly před pandemií COVID-19 žádné online operace, a že pandemie ukázala, jak důležitá je strategie vícečetných kanálů pro přežití mnoha podniků, zejména – avšak nejen – malých a středních podniků (MSP).

1.3

EHSV zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů, s nimiž se maloobchod potýká, je absence rovných podmínek na internetu s obchodníky ze třetích zemí. To vytváří nekalou soutěž znevýhodňující obchodníky se sídlem v EU, kteří se řídí pravidly EU, jež vyžadují, aby byly výrobky prodávané spotřebitelům bezpečné a aby byla dodržována práva spotřebitelů.

1.4

EHSV souhlasí s tím, že je v Evropě zapotřebí solidní a ambiciózní digitální politika pro maloobchod, aby bylo možné využít příležitostí, které nabízejí digitální inovace pro posílení konkurenceschopnosti Evropy. Zohlednění ekologické transformace je pro maloobchod zároveň příležitostí, jak pomoci spotřebitelům přijímat udržitelnější rozhodnutí týkající se jejich spotřeby. EHSV zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh a účinná a efektivní přeshraniční legislativa umožní maloobchodu a velkoobchodu reagovat na požadavky spotřebitelů a soutěžit v globálně konkurenceschopném, digitálnějším prostředí.

1.5

EHSV podporuje společné prohlášení evropského obchodního paktu, které vydali sociální partneři v maloobchodu a velkoobchodu s cílem pomoci tomuto odvětví zlepšit jeho dlouhodobou odolnost zavedením cílených podpůrných opatření a urychlením digitální a ekologické transformace, a uznává úlohu maloobchodních prodejen při udržování života v městských centrech a venkovských komunitách. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila způsoby, jak vytvořit integrovanou strategii pro oživení a průmysl, která bude vycházet z plánů na podporu oživení, bude zohledňovat vzájemně se posilující úlohu služeb a výroby při podpoře růstu a účinného fungování hospodářství EU a bude podporovat digitalizaci maloobchodu, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky.

1.6

EHSV naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby přepracovaly opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností a investovaly do souborů dovedností budoucích pracovníků v maloobchodu prostřednictvím lepšího odborného vzdělávání a přípravy, individuálních vzdělávacích účtů zaměřených na nová pracovní místa a podpory odvětví sociální ekonomiky, a aby podporovaly podniky tak, aby si mohly udržet velkou část své pracovní síly díky tomu, že ji proškolí v používání digitálních technologií. Ostatním může rekvalifikace umožnit přístup k pracovním příležitostem v jiných odvětvích. EHSV souhlasí s tím, že umělá inteligence (UI) a robotika rozšíří a zesílí vliv digitalizace hospodářství na trhy práce a že tyto obory mohou přispět k hospodářskému a sociálnímu pokroku.

2.   Úvod

2.1

Odvětví maloobchodu, které zahrnuje maloobchodní prodejny (B2C) a velkoobchodní společnosti (B2B), je největším soukromým zaměstnavatelem v Evropě. Zajišťuje sedminu pracovních míst a spadá pod něj čtvrtina evropských společností. Maloobchodníci a velkoobchodníci jsou spojovacím článkem mezi výrobci a 450 miliony spotřebitelů v Evropské unii.

2.2

Maloobchod je odvětvím, které se řídí poptávkou spotřebitelů. Jde o pestré odvětví online a kamenných obchodů, které prodávají potravinářské i nepotravinářské výrobky spotřebitelům a které se rychle začleňují do vícekanálového obchodního modelu pro spotřebitele. 99 % podniků v tomto odvětví jsou MSP, které se snaží najít své místo na jednotném trhu, přežít na vysoce konkurenčním trhu, nabízet flexibilitu pro inovace a experimenty a dělat to, co umí nejlépe: sloužit svým zákazníkům.

2.3

Evropský maloobchod se nachází uprostřed digitální transformace. Tu výrazně urychlila pandemie COVID-19. Mnoho spotřebitelů muselo začít nakupovat nepotravinářské výrobky online, protože prodejny byly zavřené. Obchody s potravinami zůstaly často otevřené, ale podléhaly přísným omezením, což vedlo k vysokým nákladům z důvodu nutnosti zajistit bezpečnost spotřebitelů a zaměstnanců. Mnozí maloobchodníci, kteří dříve internetový obchod neměli, museli začít nabízet své produkty online, aby tak mohli v době omezení volného pohybu osob znovu oslovit zákazníky. Pro MSP byly často jedinou možností, jak rychle vstoupit do virtuálního prostředí online tržiště, a očekává se, že tento trend v blízké budoucnosti ještě posílí.

2.4

Ekologická transformace je pro maloobchod zároveň příležitostí, neboť mu umožňuje přehodnotit obchodní modely, nabízet alternativní produkty a podporovat a motivovat lidi k udržitelnějšímu životnímu stylu. Reaguje na společenské změny a zároveň k nim přispívá. Vedle rostoucí poptávky spotřebitelů a regulačních orgánů po udržitelnějších alternativách je ekologická transformace příležitostí k přehodnocení způsobu, jímž společnost vytváří, vyrábí, prodává, používá a vyřazuje produkty.

3.   Digitální transformace

3.1

Digitální transformace zásadně mění maloobchodní modely: mění interakci se zákazníky, marketing, samotný dodavatelský řetězec, informace proudící v dodavatelském řetězci a řadu dalších věci. Maloobchod je tradičně distributorem produktů, ale stále více se stává směsí podpůrných služeb souvisejících s prodejem, předním tvůrcem a zpracovatelem údajů a významným uživatelem UI. To má zásadní význam pro to, aby bylo možné reagovat na poptávku spotřebitelů a poskytovat relevantnější personalizované nabídky.

3.2

Ačkoli mnozí stále mluví o online a offline prodejních kanálech, nejúspěšnější podniky plynule integrují online a offline prostředí do více kanálů, takže mohou spotřebitelům nabídnout jednotný nákupní proces. To přispívá k posílení hospodářské soutěže mezi různými obchodními modely a vytváří větší výběr a transparentnost pro spotřebitele, pracovní místa a růst.

3.3

Jednou z hlavních výzev, jimž maloobchod čelí, je absence rovných podmínek online s obchodníky ze třetích zemí. Některými z těchto problémů se již zabývají různé iniciativy Komise. Sdělovací prostředky pravidelně informují o tom, že výrobky pocházející ze zemí mimo EU a prodávané online obchodníky ze třetích zemí nejsou v souladu s pravidly EU, nebo jsou dokonce nebezpečné. To vytváří nekalou soutěž znevýhodňující obchodníky se sídlem v EU, kteří se řídí pravidly EU, jež vyžadují, aby byly výrobky prodávané spotřebitelům bezpečné a aby byla dodržována práva spotřebitelů. Tento problém ještě zhoršuje nedostatečný dozor nad trhem a nedostatečné celní kontroly, k nimž přistupují vysoké náklady pro obchodníky, kteří dodržují právní předpisy. Pro spotřebitele je obtížné odolat pokušení nižších cen. Studie z roku 2020 ukazuje, že téměř 70 % spotřebitelů v EU, kteří nakupují přeshraničně, nakoupilo výrobky prodávané v Číně, přičemž v roce 2014 to bylo přibližně 15 % (1).

3.4

Maloobchodníci i velkoobchodníci inovují, přizpůsobují se a experimentují s cílem prozkoumat nové produkty, služby a obchodní modely, a udržet tak krok s poptávkou zákazníků. Více než dvě třetiny maloobchodníků neprováděly před pandemií COVID-19 žádné online operace. Pandemie ukázala, jak důležité jsou pro přežití mnoha podniků, zejména – avšak nejen – maloobchodníků a velkoobchodníků z řad MSP, vícečetné kanály.

3.5

Digitální inovace zvyšují konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku. Polovina evropských zákazníků již nakupuje online, přičemž utratí 424 miliard EUR ročně (2), ale podíl nákupů online se značně liší podle druhu výrobku: jen 15 % zákazníků v současnosti nakupuje přes hranice a jen 7 % MSP prodává mimo svou vlastní zemi. V Evropě je pro toto odvětví zapotřebí pevná a ambiciózní digitální politika, aby bylo možné tyto příležitostí využít a zajistit, že do tohoto procesu budou zapojeny všechny společnosti, že se zlepší pracovní podmínky jejich zaměstnanců a že spotřebitelé budou vnímat jasný přínos procesu maloobchodní digitalizace v celé Evropě, přičemž zůstane zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele ve všech prodejních kanálech.

4.   Ekologická transformace

4.1

Koronavirová krize odhalila zvýšenou poptávku spotřebitelů po udržitelných produktech a způsobech podnikání. Maloobchodníci a velkoobchodníci působili jako zásadní spojení s konečnými spotřebiteli, když hráli klíčovou úlohu při předvídání a podpoře poptávky po více udržitelných, recyklovatelných a/nebo opakovaně použitelných výrobcích a baleních. Maloobchodníci a velkoobchodníci již řadu let podporují udržitelnou spotřebu a snižování emisí CO2 ve svém provozu a ve svých dodavatelských řetězcích. V odvětví s vysokými fixními náklady a nízkými maržemi se však při stimulaci této transformace potýkají s problémy.

4.2

Maloobchod významně přispívá ke sběru a recyklaci odpadu. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobců jsou založeny na objemu daného toku odpadu, který společnosti uvádí na trh, na kterém jsou přítomny. Tato odpovědnost však není úplně jasná, pokud výrobky na trh EU uvádějí obchodníci, kteří nejsou v EU fyzicky usazeni, nebo pokud tak činí spotřebitelé přímým dovozem. Odpad z výrobků vstupující do toku odpadu je v těchto případech recyklován nebo odstraňován na náklady evropských maloobchodníků. Týká se to i odpadu vytvářeného provozovateli ze třetích zemí, kteří neplatí nic. Je třeba posílit spolupráci mezi systémy nakládání s OEEZ (odpadní elektrická a elektronická zařízení) a online prodejci usazenými mimo EU, jakož i kroky k informování těchto společností o jejich povinnostech v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobců. Zásadní význam pro zvýšení transparentnosti účinků nakupování online má rovněž informovanost spotřebitelů o recyklačních procesech a nákladech.

5.   Dovednosti

5.1

EHSV podporuje společné prohlášení ze dne 8. dubna (3) na podporu evropského obchodního paktu, které vydali sociální partneři v maloobchodu a velkoobchodu – UNI-Europa a EuroCommerce. To zdůraznilo bezprecedentní dopad krize COVID-19 na životaschopnost maloobchodníků a velkoobchodníků a odolnost jejich pracovní síly. Tradice sociálního partnerství a rozšíření individuálně uzpůsobených pracovních režimů v tomto odvětví, často prostřednictvím kolektivních smluv, umožnily společnostem účinně se vypořádat s náhlou a radikální nutností přizpůsobit se „novému normálnímu stavu“. Sociální partneři navrhli orgánům EU a vládním orgánům vytvoření „evropského obchodního paktu“, který by měl tomuto odvětví pomoci zlepšit jeho dlouhodobou odolnost prostřednictvím cílených podpůrných opatření a urychlením digitální a ekologické transformace.

5.2

Podle nedávné zprávy, kterou vypracoval McKinsey Global Institute (4), ohrožuje onemocnění COVID-19 ve spojení s automatizací více než 5 milionů pracovních míst v maloobchodě a velkoobchodě. To by mohlo postihnout mnoho zaměstnaných žen a mladých lidí. Vedle stabilizace hospodářství musí EU a členské státy investovat také do souborů dovedností těchto pracovníků, např. prostřednictvím lepšího odborného vzdělávání a přípravy, individuálních vzdělávacích účtů a rekvalifikace. Cílené prohlubování dovedností by tomuto odvětví umožnilo udržet si větší část své pracovní síly díky tomu, že ji proškolí v používání digitálních technologií, zatímco ostatním může rekvalifikace umožnit přístup k pracovním příležitostem v jiných odvětvích.

5.3

Opatření EU na podporu zaměstnanosti a dovedností je proto nezbytné přepracovat tak, aby umožňovala snadný a rychlý přístup k financování restrukturalizace tohoto odvětví a aby se vypořádala s měnícími se potřebami v oblasti dovedností, které jsou způsobeny zrychlením změn na trhu v důsledku onemocnění COVID-19. Plány na podporu oživení musí být využity ke zvýšení dovedností pracovníků v maloobchodu i velkoobchodu stejným způsobem jako v případě pracovníků ve veřejném sektoru.

6.   Průmyslová strategie – maloobchodní ekosystém

6.1

Aktualizovaná průmyslová strategie, kterou nedávno předložila Evropská komise (5), představuje nové zaměření na základní ekosystémy, včetně maloobchodu a zemědělsko-potravinářského odvětví. Maloobchodníci a velkoobchodníci hrají zásadní úlohu v evropském hospodářství a ve fungování mnoha dalších ekosystémů, např. v logistice. Digitální a ekologická transformace musí přispět k podpoře oživení po skončení pandemie COVID-19 a maloobchodníci a velkoobchodníci musí být uznáni za důležitou součást mnoha ekosystémů, například elektronického obchodu a logistiky. Logistika je nepostradatelnou průmyslovou složkou elektronického obchodu a zajišťuje symbiózu, neboť ani jeden z obou subsystémů nemůže provádět svou činnost bez přispění toho druhého. Proto je v obecném zájmu, aby odvětví logistiky rostlo v souladu s požadavky pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí.

6.2

Evropská komise uznala, že maloobchodní a velkoobchodní ekosystém je jedním z nejhůře postižených odvětví a zaujímá druhé místo, pokud jde o potřeby investiční podpory. Maloobchodníci a velkoobchodníci pracují s vysokým obratem, vysokými fixními náklady a nízkými maržemi (1–3 %), což znamená, že jsou obzvláště zranitelní vůči nedostatku likvidity. V květnu 2020 dosáhly odhadované ztráty související s první vlnou pandemie v nepotravinářském maloobchodu 16–20 % ročního obratu (250–320 mld. EUR). Velký počet podniků v maloobchodním a velkoobchodním ekosystému byl dramaticky přímo či nepřímo postižen vládními omezeními, např. v důsledku toho, že jejich zákazníci nemohli vycházet ven nebo podléhali jiným omezením mobility. Subjekty fungující online dokázaly některé ztráty zmírnit, avšak jen ve velmi omezené míře. Online prodej výrazně vzrostl a očekává se, že bude růst i nadále s tím, jak spotřebitelé získávají zkušenosti s nakupováním online.

6.3

Ekosystémový přístup poskytuje vhodný rámec, jenž zohledňuje jak složité vazby mezi odvětvími a podniky na jednotném trhu v daných hodnotových řetězcích, tak potřebu jejich podpory při úspěšném zavádění digitální transformace a přechodu k udržitelnosti a při přispívání ke strategii oživení. Soukromá spotřeba tvoří více než 50 % HDP EU a právě maloobchodníci a velkoobchodníci tak zajišťují výrobcům přístup na spotřebitelské a profesionální trhy. Zákazníci pak mohou kupovat to, co potřebují, což vytváří nepřetržitý a životně důležitý dodavatelský řetězec.

7.   Úloha maloobchodu při udržování života v městských centrech a venkovských komunitách

7.1

Maloobchodníci si již mnoho let budují důvěru u evropských spotřebitelů a poskytují jim vysoce kvalitní výrobky za konkurenceschopné ceny. Přitom se neustále snaží vytvářet a poskytovat nové úrovně účinnosti, které spotřebitelům pomáhají zvyšovat jejich kupní sílu. Maloobchodníci přinášejí produkty šetrné k životnímu prostředí, které přispívají k udržitelné spotřebě, je však zapotřebí učinit ještě více.

7.2

Maloobchodní prodejny mají zásadní význam také pro udržování života v městských centrech a venkovských komunitách. To rovněž ukazuje, jak důležité jsou a budou tradiční kamenné obchody pro společnost. Maloobchodníci mohou sloužit jako pošta, banka a lékárna a pomáhat místním komunitám zachovat jejich dynamiku. Prázdné maloobchodní prostory v obchodních ulicích nevyhnutelně odsuzují města k pomalému úpadku vedoucímu k vandalismu a trestné činnosti, a vesnický obchod může znamenat hranici mezi živou venkovskou komunitou a komunitou, která ztrácí své obyvatelstvo.

7.3

Aby si evropští maloobchodníci udrželi konkurenceschopnost, musí být schopni zvýšit a urychlit své investice do automatizace, spotřebitelského rozhraní a UI. Podpora těchto investic a rozšiřování online prodeje, zejména pak pomoc maloobchodníkům z řad MSP a provozům v malých městských centrech se zahajováním online prodeje, by měla transformační účinek jak na místní komunity, tak na přežití a odolnost mnoha maloobchodních podniků, které čelí silné – a stále globálnější – konkurenci.

8.   Rovné podmínky pro maloobchod v Evropě

8.1

EU s 450 miliony spotřebitelů má obrovský potenciál jakožto digitální vnitřní trh. Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě byla navržena tak, aby stimulovala přeshraniční elektronický obchod mezi zeměmi EU. Přeshraniční elektronický obchod v rámci EU však nerostl tak rychle jako elektronický obchod se třetími zeměmi. Evropský trh digitálních služeb zjevně zaostává za USA a Čínou, zejména pokud jde o přítomnost na světovém trhu, což se projevuje prudkým nárůstem online prodeje z některých třetích zemí, zejména z Číny, evropským spotřebitelům. V průběhu let jsme mohli vidět, že tam vzniká stále více inovativních digitálních formátů a technologií. EU a její členské státy musí zvýšit své úsilí o vytvoření vhodného rámce, v němž budou moci podniky soutěžit, inovovat, sloužit svým zákazníkům a zajišťovat ochranu spotřebitelů. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby byly investice a podnikání v EU atraktivnější než jinde ve světě.

8.2

Online prodej je nejrychleji rostoucí částí maloobchodního trhu a i když je ve srovnání s offline prodejem stále ještě relativně omezený, v řadě nepotravinářských odvětví začíná získávat značný význam. Maloobchodníci již nejsou pro zákazníky jedinou vstupní branou, neboť elektronický obchod začínají k prodeji a k dalším způsobům interakce přímo se spotřebiteli využívat také výrobci. Úspory z rozsahu a rozsáhlá mechanizace procesů spolu se síťovými účinky a schopností nabízet téměř neomezený sortiment výrobků přinesly prospěch velkým online hráčům a platformám, jejichž rostoucí podíl na trhu začíná napodobovat tradiční úlohu zprostředkovatelů, kterou plní místní obchody.

8.3

Veškeré zboží prodávané v EU musí splňovat pravidla EU a všichni obchodníci prodávající spotřebitelům v EU musí zajistit dodržování této zásady. Přímé dovozy přinesly nové výzvy v oblasti dodržování právních předpisů EU, neboť znamenají zdravotní a bezpečnostní rizika pro evropské spotřebitele a obchodníky z EU vystavují nekalé hospodářské soutěži. Byl vyslán jasný signál, že nehledě na to, kde se společnost nachází, zboží prodávané v EU musí – bez ohledu na svou hodnotu – splňovat pravidla. Zásadní význam bude mít mimo jiné navrhovaný akt o digitálních službách, přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, řádné provádění a prosazování nařízení o dozoru nad trhem a další právní předpisy EU.

8.4

Je zásadní, aby jednotný trh a toto odvětví řádně fungovaly, neboť to maloobchodu a velkoobchodu umožní reagovat na požadavky spotřebitelů a soutěžit v globálně konkurenceschopném a digitálnějším prostředí. EHSV se domnívá, že opatření na úrovni EU jsou nanejvýš důležitá, aby se zabránilo další fragmentaci vnitřního trhu, zavádění nových, často protekcionistických vnitrostátních pravidel pro výrobky a služby a rozdílnému provádění a výkladu právních předpisů EU.

9.   UI v maloobchodu a velkoobchodu

9.1

Maloobchodníci a velkoobchodníci používají automatizaci již mnoho let v oblastech, jako je řízení dopravy, objednávek a zásob nebo v interakci se spotřebiteli. Díky UI se značné zvýšila sofistikovanost automatizace, což umožňuje zlepšit přehled a účinnost. UI ovlivňuje maloobchod a velkoobchod v mnoha ohledech. Patří sem např. zlepšení interakce se zákazníky, urychlení doručování balíků, předvídání chování zákazníků, optimalizace zásob, odhalování podvodů a zvyšování udržitelnosti odvětví.

9.2

V maloobchodu každoročně dochází k prudkému nárůstu využívání UI. V roce 2016 využívala technologie UI pouze 4 % maloobchodníků, v roce 2017 tento podíl vzrostl na 17 % a v roce 2018 na 28 %. Není překvapivé, že míra využití byla nejvyšší u velkých maloobchodníků a velkoobchodníků s ročním obratem 10 miliard USD a vyšším. UI využívají maloobchodníci v odvětvích automobilového průmyslu (19 %), elektroniky a domácích zařízení (25 %), zlepšování domácností (26 %), potravin (29 %), oděvů a obuvi (33 %) a smíšeného zboží (42 %).

9.3

Jak EHSV podrobně uvedl ve svém stanovisku k UI (6), UI a robotika rozšíří a zesílí vliv digitalizace hospodářství na trhy práce a mohou přispět k hospodářskému a sociálnímu pokroku. V posledních letech se UI stala středem pozornosti podniků, subjektů s rozhodovací pravomocí i společnosti. UI nabízí maloobchodním a velkoobchodním podnikům nekonečné příležitosti v oblastech provozního růstu, zlepšování dodavatelských řetězců, pomoci při rozhodování, chápání potřeb spotřebitelů a zlepšování zkušenosti zákazníků. To je jen několik z celé řady důvodů, proč tolik maloobchodníků a velkoobchodníků zkoumá příležitosti, které UI nabízí, a investuje do nich.

9.4

Mnoho aplikací UI nemá žádný dopad na jednotlivce. Jakkoliv jsou UI používaná pro lékařskou diagnostiku a UI používaná pro kontrolu zboží ve skladu podobné technologie, jež docházejí k rozhodnutím na základě komplexních datových souborů, nesou s sebou zásadně odlišná rizika a vyžadují odlišná ochranná opatření. UI vyžaduje regulaci, jež bude zaměřena na různé úrovně rizika spojeného s používáním systémů UI a zajistí, aby byli spotřebitelé v bezpečí a těmto systémům mohli důvěřovat.

---

(1)  E-commerce in Europe 2020 (Elektronický obchod v Evropě 2020).

(2)  https://www.eurocommerce.eu/about-us/the-narratives.aspx.

(3)  2020.04.08 – EuroCommerce_UniEuropa_statement.pdf.

(4)  The future of work in Europe (Budoucnost práce v Evropě), mckinsey.com.

(5)  COM(2020) 102 final; Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy.

(6)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s.1.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Opatření nad rámec HDP v zájmu úspěšného oživení a udržitelné a odolné ekonomiky EU

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/02)

Zpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	23. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	209/2/7

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že je nevyhnutelné transformovat hospodářský systém, v němž byl hlavní hnací silou růst, na systém, v němž bude dominovat udržitelnost. Návrhy nových ukazatelů obsažené v tomto stanovisku jsou vzhledem ke složitosti a obrovským výzvám, které tato transformace přináší, pouze jedním z příkladů přístupu k nástrojům měření v sociální, ekonomické nebo environmentální oblasti.

1.2.

EHSV navrhuje, aby byla vypracována řada ukazatelů, které by tvůrcům politik poskytovaly lepší informace, a ti tak mohli podporovat politiky rozvoje oběhového hospodářství. Například údaje o obsahu materiálů z přírodních zdrojů v některých výrobcích dlouhodobé spotřeby v korelaci s údaji o jejich průměrné životnosti a potenciální míře zpětného získávání těchto materiálů mohou tvůrcům politik poskytnout dobré informace o potřebě investic do odvětví recyklace.

1.3.

Výbor má za to, že by měl být vypracován zkrácený srovnávací přehled „nad rámec HDP“, který by poté mohl být začleněn do srovnávacího přehledu Zelené dohody pro Evropu. K vypracování tohoto srovnávacího přehledu by bylo možné použít studii „EU Doughnut by 2030“ uskutečněnou německým institutem ZOE. Tento srovnávací přehled by bylo možné začlenit do procesu evropské správy prostřednictvím hodnocení pokroku a definování opatření potřebných k dosažení cílů evropského semestru. Výbor se domnívá, že proces evropské správy by měl přijmout nový pohled zaměřený na blahobyt občanů.

1.4.

EHSV se domnívá, že členské státy by měly v závislosti na specifických vnitrostátních podmínkách upřednostnit používání některých ukazatelů navržených Organizací spojených národů, a vybízí je k využívání návrhů obsažených ve zprávách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které se týkají lepšího měření blahobytu a prosperity.

1.5.

EHSV souhlasí s názorem, který při příležitosti summitu v Portu vyjádřili evropští sociální partneři, že navrhovaných 14 ukazatelů může tvořit srovnávací přehled, který by doplňoval HDP a mohl by být použit při navrhování politik podporujících model udržitelného růstu.

1.6.

Investice do soudržné společnosti, udržitelného rozvoje, lidského a sociálního kapitálu a kvality života budou mít do budoucna zásadní význam pro vytváření příležitostí pro moderní podniky a pro podněcování zaměstnanosti, bohatství a udržitelného růstu. EHSV se proto domnívá, že ukazatele, které jdou nad rámec HDP, by se měly stát nástroji, jež nejen monitorují a měří vývoj politik, ale také za tímto účelem poskytují informace, zlepšují komunikaci a podporují stanovování cílů.

1.7.

Evropská komise nedávno předložila sdělení (1), jehož cílem je směrovat financování k udržitelným činnostem. EHSV souhlasí s iniciativou Komise a považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů pro sledování ekologizace financování na jedné straně a pro označení stupně ekologizace hospodářských odvětví na straně druhé. Tyto ukazatele by tvůrcům politik poskytly lepší vodítko při navrhování veřejných pobídek pro udržitelné činnosti. Mohou být rovněž důležitým monitorovacím nástrojem pro vlády členských států. Monitorování je nezbytné, protože je třeba kontrolovat tempo, jakým směřujeme investice do udržitelných odvětví. Pokud totiž investujeme příliš pomalu, riskujeme, že dostupné zdroje vyčerpáme dříve, než bude existovat alternativa. To by vedlo k prudkému nárůstu cen, což by mělo dramatické dopady na hospodářský systém. Pokud však investujeme příliš rychle, riskujeme, že řada odvětví zůstane bez investic, což zpomalí hospodářskou činnost, která vytváří zdroje potřebné pro investice.

1.8.

V oblasti boje proti změně klimatu považuje EHSV rovněž za nezbytné přezkoumat některé stávající ukazatele, aby bylo možné lépe sledovat pokrok. Existují ukazatele, které ne zcela zachycují negativní dopady některých hospodářských činností na životní prostředí. Měla by být rovněž přizpůsobena řada ukazatelů, aby lépe odrážely cíle EU.

1.9.

Digitalizace a ekologizace hospodářského systému vyžadují provedení významných změn v různých odvětvích. Aby je bylo možné provést s co nejnižšími sociálními náklady, jsou nezbytné politiky na ochranu pracovníků, které ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistí spravedlivé rozdělení nezbytné práce mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. EHSV rovněž považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů týkajících se kolektivního vyjednávání, jak navrhli evropští sociální partneři. Kolektivní vyjednávání chrání pracovníky obecně, ale může také podpořit politiky potřebné pro programy odborného vzdělávání, jež by zaručovaly nezbytnou mobilitu pracovníků v souvislosti s výzvami, které přináší transformace hospodářství. Spravedlivé rozdělení práce, jež je dostupná v rámci hospodářství, je možné zajistit pomocí inteligentních programů uspořádání pracovní doby, které mohou sjednat sociální partneři.

1.10.

Zásadní změnu hospodářského systému nelze provést bez toho, že ji přijme společnost jako celek. EHSV se domnívá, že by měly být provedeny nové průzkumy (jako je Eurobarometr), aby bylo možné sledovat společenské vnímání změny hospodářského modelu.

1.11.

Členské státy a Evropská komise by rovněž měly podporovat rozvoj iniciativ za účelem lepšího měření blahobytu a v zájmu analýzy dopadu hospodářských činností na životní prostředí, jako je iniciativa německého výzkumného institutu ZOE, který vypracoval systém ukazatelů nazývaných „koblihová ekonomika“ („doughnut economics“).

2.   Úvod

2.1.

Hrubý domácí produkt (HDP) je i nadále hlavním makroekonomickým ukazatelem, který se celosvětově používá k vyčíslení ekonomické aktivity. Existuje však všeobecně rozšířený názor, že HDP nedokáže vyjádřit skutečnou míru blahobytu a rozvoje společnosti, ani negativní dopady některých hospodářských činností na životní prostředí.

2.2.

Ačkoli si i tvůrci konceptu HDP byli vědomi jeho omezení, diskuse jdoucí „nad rámec HDP“ posílily v průběhu 90. let 20. století. Vyvstala proto potřeba mít k dispozici vhodné ukazatele, které umožní vypořádat se s globálními výzvami 21. století (jako je změna klimatu, chudoba, vyčerpání zdrojů, zdraví či kvalita života). Důležitý krok k nalezení ukazatelů, jež jsou nejvhodnější pro měření tohoto pokroku a které lze nejlépe začlenit do rozhodovacího procesu a využít ve veřejné diskusi, představovala konference na vysoké úrovni na téma „Nad rámec HDP“, kterou v roce 2007 (2) uspořádaly Evropská komise, Evropský parlament, Římský klub, OECD a WWF. Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku (3), jíž předsedali Joseph E. Stiglitz, Amartya Sen a Jean-Paul Fitoussi, poté ve své závěrečné zprávě zdůraznila další omezení HDP (pochybnosti nad tím, jak se produktivita měří, a také, že se nebere v úvahu lidský kapitál).

2.3.

V posledních letech vyvstala před evropskými tvůrci politik řada nových priorit, jako je digitální a ekologická transformace a rostoucí zaměření na sociální aspekty v celé řadě oblastí politiky. Navíc je sice pravdou, že pandemie COVID-19 bude mít nepochybně hluboký a negativní dopad na evropské hospodářství, nesmíme však zapomínat, že nezmizely ani další výzvy, jako je změna klimatu, prohlubující se rozdíly a pomalý růst produktivity. Investice do soudržné společnosti, udržitelného rozvoje, lidského a sociálního kapitálu a kvality života budou mít do budoucna zásadní význam pro vytváření příležitostí pro moderní podniky a pro podněcování zaměstnanosti, bohatství a udržitelného růstu. Ukazatele, které jdou nad rámec HDP, by se proto měly stát nástroji, jež nejen monitorují a měří vývoj politik, ale také za tímto účelem poskytují informace, zlepšují komunikaci a podporují stanovování cílů.

2.4.

EHSV chce tímto stanoviskem z vlastní iniciativy významně přispět k určení toho, jaké ukazatele týkající se blahobytu a rozvoje by měly být vzaty v potaz při doplnění klasických hospodářských ukazatelů. Toto stanovisko rovněž upozorňuje na chybějící údaje a nastiňuje způsoby, jak tyto ukazatele lépe začlenit do procesu tvorby politik na evropské i vnitrostátní úrovni, aby tak EU mohla ze současné krize vyjít silnější a byla odolnější vůči budoucím otřesům.

2.5.

Potřeba vypracovat ukazatele, které umožní rozvoj a provádění politik zaměřených na vyvinutí globálního modelu udržitelného hospodářství schopného zajistit dobré životní podmínky pro všechny obyvatele Země, rozhodně nebyla nikdy naléhavější. Současný hospodářský model založený na trvalém růstu jakožto hlavním faktoru stability systému je na planetě s omezenými zdroji nadále neudržitelný.

2.6.

Evropská komise v červnu zveřejnila diskusní dokument (4), v němž znovu uvádí, že je třeba vypracovat ukazatele doplňující HDP, které by umožnily lepší monitorování transformace společnosti a hospodářství prostřednictvím provádění politik na podporu Zelené dohody pro Evropu. V tomto dokumentu je rovněž popsáno úsilí, které v posledních letech vynaložily některé země ve snaze vyvinout doplňkové nástroje pro monitorování blahobytu a dopadu hospodářských činností na životní prostředí.

2.7.

Na celosvětové úrovni existuje řada iniciativ zaměřených na vypracování ukazatelů, které na jedné straně umožní politikům vytvořit a provádět politiky na podporu udržitelnosti a na druhé straně umožní lepší informovanost o procesu transformace hospodářského modelu. Jednou z takových významných iniciativ je studie „EU Doughnut by 2030“ (5), v jejímž rámci byla vytvořena nová koncepce pro prezentaci politického souhrnu existujících srovnávacích přehledů a vybráno 30 ukazatelů v zájmu větší účinnosti při navrhování politik, ale také s cílem přispět k lepšímu pochopení potřeb transformace hospodářského systému ze strany veřejnosti.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

Diskuse jdoucí „nad rámec HDP“ vyvolala významné reakce ze strany institucí, výzkumných pracovníků a politiků. Na úrovni OECD, OSN, Evropské komise nebo Eurostatu byly proto předloženy návrhy ukazatelů, které lépe měří blahobyt a prosperitu na úrovni jednotlivce, komunity nebo na vnitrostátní úrovni. OSN v roce 2015 přijala cíle udržitelného rozvoje, pro něž stanovila 169 dílčích cílů a 200 ukazatelů. V roce 2018 vypracovala expertní skupina OECD na vysoké úrovni dvě zprávy (6), které doporučují účinnější měření blahobytu prostřednictvím zlepšení stávajících ukazatelů nebo zavedení ukazatelů nových. EHSV se domnívá, že členské státy by měly v závislosti na specifických vnitrostátních podmínkách upřednostnit používání některých ukazatelů navržených Organizací spojených národů, a vybízí k využívání návrhů obsažených ve zprávách OECD, které se týkají lepšího měření blahobytu a prosperity.

3.2.

Evropští sociální partneři, jako je BusinessEurope, Evropská konfederace odborových svazů (EKOS), Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu (SGI Europe) a UEAPME, nedávno podepsali společný dokument (7), v němž doporučují soubor doplňkových ukazatelů k HDP v sociální, hospodářské a environmentální oblasti. EHSV souhlasí s názorem, který vyjádřili evropští sociální partneři, že navrhovaných 14 ukazatelů může tvořit srovnávací přehled, který by doplňoval HDP a mohl by být použit při navrhování politik podporujících model udržitelného růstu.

3.3.

EHSV je v diskusi jdoucí „nad rámec HDP“ na evropské úrovni zapojen od roku 2011. Díky tomu byla vypracována řada stanovisek (8) navrhujících nové ukazatele pro měření blahobytu a prosperity a také průzkumy, jejichž účelem bylo lépe určit, co přesně přispívá k tomu, aby evropští občané měli pocit dobrého a smysluplného života.EHSV považuje za nezbytné vypracovat nové ukazatele k měření hospodářské odolnosti z hlediska schopnosti přizpůsobení a transformace, ale také zohlednit zásadu „nikoho neopomíjet“.

3.4.

Abychom si byli jistí, že zanecháme Zemi budoucím generacím přinejmenším v tak dobrém stavu, jako je nyní, musíme přehodnotit hospodářský model založený na nekontrolovaném využívání přírodních zdrojů. Je pravda, že oběhové hospodářství je stále rozšířenější a že zajišťuje racionálnější využívání přírodních zdrojů. EHSV tedy navrhuje, aby byla vypracována řada ukazatelů, které by tvůrcům politik poskytovaly lepší informace, a ti tak mohli podporovat politiky rozvoje v této oblasti. Například obsah materiálů z přírodních zdrojů v některých výrobcích dlouhodobé spotřeby v korelaci s jejich průměrnou životností a potenciální mírou zpětného získávání těchto materiálů může tvůrcům politik poskytnout dobré informace o potřebě investic do odvětví recyklace.

3.5.

Výbor má za to, že by měl být vypracován zkrácený srovnávací přehled „nad rámec HDP“, který by poté mohl být začleněn do srovnávacího přehledu Zelené dohody pro Evropu. K vypracování tohoto srovnávacího přehledu by bylo možné použít studii „EU Doughnut by 2030“ uskutečněnou německým institutem ZOE. Tento srovnávací přehled je možné začlenit do procesu evropské správy prostřednictvím hodnocení pokroku a definování opatření potřebných k dosažení cílů evropského semestru. Výbor se domnívá, že proces evropské správy by měl přijmout nový pohled zaměřený na blahobyt občanů.

3.6.

EHSV doporučuje, aby Komise a členské státy definovaly cíle pro každý z ukazatelů. Umožnilo by to využít koncepci „vzdálenosti ke splnění cílů“, a tak lépe monitorovat pokrok a lépe je pochopit.

3.7.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl v oblasti změny klimatu: dosáhnout do roku 2050 neutrality z hlediska emisí uhlíku v atmosféře. To rovněž znamená, že investice musí být přesměrovány do hospodářských činností, které nemají žádný dopad na životní prostředí. Evropská komise nedávno předložila sdělení (9), jehož cílem je směrovat financování k udržitelným činnostem. EHSV souhlasí s iniciativou Komise a považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů pro sledování ekologizace financování na jedné straně a pro označení stupně ekologizace hospodářských odvětví na straně druhé. Tyto ukazatele by tvůrcům politik poskytly lepší vodítko při navrhování veřejných pobídek pro udržitelné činnosti. Mohou být rovněž důležitým monitorovacím nástrojem pro vlády členských států. Monitorování je nezbytné, protože je třeba kontrolovat tempo, jakým směřujeme investice do udržitelných odvětví. Pokud totiž investujeme příliš pomalu, riskujeme, že dostupné zdroje vyčerpáme dříve, než bude existovat alternativa. To by vedlo k prudkému nárůstu cen, což by mělo dramatické dopady na hospodářský systém. Pokud však investujeme příliš rychle, riskujeme, že řada odvětví zůstane bez investic, což zpomalí hospodářskou činnost, která vytváří zdroje potřebné pro investice.

3.8.

V oblasti boje proti změně klimatu považuje EHSV rovněž za nezbytné přezkoumat některé stávající ukazatele, aby bylo možné lépe sledovat pokrok. Příkladem je v této souvislosti ukazatel emisí skleníkových plynů. Ukazatel, jejž vypracoval Eurostat, nezahrnuje emise z některých odvětví, jako je letecká doprava. Měla by být rovněž přizpůsobena řada ukazatelů, aby lépe odrážely cíle EU.

3.9.

Digitalizace a ekologizace hospodářského systému vyžadují provedení významných změn v různých odvětvích, a to jak z hlediska jejich přínosu pro HDP, tak z hlediska zaměstnanosti. Aby je bylo možné provést s co nejnižšími sociálními náklady, jsou nezbytné politiky na ochranu pracovníků, které ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistí spravedlivé rozdělení nezbytné práce mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. EHSV rovněž považuje za nezbytné vypracovat soubor ukazatelů týkajících se kolektivního vyjednávání, jak navrhli evropští sociální partneři. Kolektivní vyjednávání chrání pracovníky obecně, ale může také podpořit politiky potřebné pro programy odborného vzdělávání, jež by zaručovaly nezbytnou mobilitu pracovníků v souvislosti s výzvami, které přináší transformace hospodářství. Spravedlivé rozdělení práce, jež je dostupná v rámci hospodářství, je možné zajistit pomocí inteligentních programů uspořádání pracovní doby, které mohou sjednat sociální partneři.

3.10.

Zásadní změnu hospodářského systému nelze provést bez toho, že ji přijme společnost jako celek. V průběhu tohoto obtížného procesu proto tvůrci politik potřebují kromě statistických ukazatelů také průzkumy a statistická šetření, aby mohli sledovat úroveň pochopení a přijetí změn ve společnosti. EHSV se domnívá, že by měly být provedeny nové průzkumy (jako je Eurobarometr), aby bylo možné sledovat společenské vnímání změny hospodářského modelu. Členské státy a Evropská komise by rovněž měly podporovat rozvoj iniciativ za účelem lepšího měření blahobytu a v zájmu analýzy dopadu hospodářských činností na životní prostředí, jako je iniciativa německého výzkumného institutu ZOE, který vypracoval systém ukazatelů předložených ve studii „EU Doughnut by 2030“ (10).

3.11.

EHSV se domnívá, že je nevyhnutelné transformovat hospodářský systém, v němž byl hlavní hnací silou růst, na systém, v němž bude dominovat udržitelnost. Návrhy nových ukazatelů obsažené v tomto stanovisku jsou vzhledem ke složitosti a obrovským výzvám, které tato transformace přináší, zajisté pouze jedním z příkladů přístupu k nástrojům měření v sociální, ekonomické nebo environmentální oblasti.

---

(1)  COM(2021) 188 final, Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 72).

(2)  Souhrnné poznámky z konference na téma „Nad rámec HDP“, https://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/proceedings/bgdp_proceedings_summary_notes.pdf.

(3)  Zpráva Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku, https://ec.europa.eu/eurostat/documents/8131721/8131772/Stiglitz-Sen-Fitoussi-Commission-report.pdf.

(4)  . https://ec.europa.eu/info/publications/economic-policy-making-beyond-gdp-introduction_en.

(5)  . https://zoe-institut.de/en/publication/a-compass-towards-2030.

(6)  OECD, 2018, Beyond GDP: Measuring what counts for economic and social performance (Nejen HDP: hodnocení toho, co je pro hospodářskou a sociální výkonnost důležité), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/9789264307292-en.

OECD, 2018, For Good Measure: Advancing Research on Well-Being Metrics Beyond GDP (Pro správné měření: zkvalitnění výzkumu o měření blahobytu nad rámec HDP), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/9789264307278-en.

(7)  https://est.etuc.org/wp-content/uploads/2021/05/FINAL-BEYOND-GDP-SOCIAL-PARTNERS-EU.pdf.

(8)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Nejen HDP – zapojení občanské společnosti do výběru doplňkových ukazatelů (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 14).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU, COM(2010) 367 final (Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s 7).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Více než HDP – ukazatele pro udržitelný rozvoj (Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 53).

(9)  COM(2021) 188 final, Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 72).

(10)  Zpráva institutu ZOE, A Compass towards 2030 (Kompas na cestě k roku 2030), https://zoe-institut.de/en/publication/a-compass-towards-2030/.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha daní z příjmů právnických osob v rámci správy a řízení společností

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/03)

Zpravodaj:

Krister ANDERSSON

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
	usnesení
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	23. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	223/4/11

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že reakce soukromého sektoru na plán oživení a iniciativu NextGenerationEU bude klíčová pro její úspěšnost a efektivní dosažení zelenější a digitalizované ekonomiky. Veřejné politiky musí proto přijít s vhodnými pobídkami. Hospodářské politiky, zejména pak ty, jež se týkají daní a správy a řízení společností, musí umožňovat efektivní rozhodování a rozdělení prostředků za současné podpory plnění sociálních cílů.

1.2.

EHSV se domnívá, že k dosažení udržitelné zelené a digitalizované ekonomiky bude nutno řešit problém daňového zvýhodnění dluhového financování proti financování vlastním kapitálem.

1.3.

EHSV vybízí členské státy, aby své daňové systémy upravily a zajistily neutrálnější přístup k dluhovému a kapitálovému financování. Podpořilo by to diverzifikaci finančních zdrojů a zvýšilo odolnost evropské ekonomiky.

1.4.

EHSV vítá záměr Evropské komise předložit do prvního čtvrtletí roku 2022 opatření k řešení problému zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že pro nové podniky i pro investory, kteří se zaměřují na zelenější a digitalizované investiční příležitosti, patří k základním předpokladům řádně fungující kapitálový trh. EHSV proto vyzývá k dalšímu postupu směrem k dokončení unie kapitálových trhů (UKT).

1.6.

Investice do nových, zelených technologií se považují za vysoce rizikové, a proto se při nich často využívá financování vlastním kapitálem. Dividendy pomáhají zvýšit likviditu na trhu, a i přesto, že je lze považovat za příliš krátkodobý prostředek, se jedná o důležitý zdroj financování.

1.7.

EHSV se domnívá, že kapitálové trhy a soukromé fondy mohou zásadně pomoci nasměrovat podniky k udržitelné zelenější a digitalizované ekonomice. Každé politické opatření evropského zákonodárce v oblasti zdanění, práva obchodních společností a správy a řízení společností by tuto jejich úlohu mělo posilovat.

1.8.

EHSV konstatuje, že v návaznosti na evropské směrnice a nařízení jsou vnitrostátní řešení práva obchodních společností v každém členském státě nedílnou součástí soudního systému a přisuzují práva a odpovědnost příslušným úrovním právní struktury. Je třeba umožnit státům volbu vlastních pravidel pro složení představenstev a ponechat rozhodování vlastníkům.

1.9.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby se pomocí konkrétních iniciativ snažila zavést v členských státech podobné daně z emisí CO2, a tím harmonizovat úsilí o jejich účinné snížení. Ideálním výsledkem by bylo vytvoření stejných podmínek na celém jednotném trhu EU, pokud jde o určení emisí či snížení ke zdanění, a stanovení konkrétních způsobů zdanění a daňových sazeb, které budou mít stejný dopad na úroveň CO2 v ovzduší.

1.10.

EHSV znovu připomíná, že členské státy by měly zavést zejména komplexní a souměrnou politiku v oblasti environmentální daně související s dopadem CO2 na globální oteplování. Je třeba zavést daně s pozitivními i negativními sazbami. Příjmy získané z daní z emisí CO2 by měly být využity k financování pobídek týkajících se postupů snižování emisí CO2 na místní, regionální a celostátní úrovni.

1.11.

EHSV konstatuje, že ačkoli prodej dřevařských výrobků je zdaněn jako příjem vlastníka, je třeba uznat, že výsadba stromů a pěstování lesů snižují obsah CO2 v ovzduší, a měly by být tedy v rámci souměrného daňového přístupu ke globálnímu oteplování podpořeny negativní daní z emisí CO2. Jednalo by se o významné opatření směřující k dosažení klimatických cílů.

1.12.

EHSV zdůrazňuje, že je potřeba dosáhnout všeobecné dohody k daňovému balíčku OECD/G20 a jeho globálně koordinovaného provádění. V zájmu podpory digitalizace evropského hospodářství je důležité zajistit, aby jednostranná pravidla v Evropě nebránila dalšímu přizpůsobování nových obchodních modelů.

2.   Úvod

2.1.

Propuknutí krize COVID-19 způsobilo evropskému hospodářství otřes jak na straně nabídky narušením dodavatelských řetězců, tak v poptávce vlivem nižší poptávky spotřebitelů. Následkem toho došlo v Evropě během pandemie ke značnému poklesu investic a současně narostl celkový objem bankovních vkladů.

2.2.

Oživení však nabírá na obrátkách a je na dobré cestě. Chceme-li transformovat evropské hospodářství v souladu s cíli deklarovanými Komisí, tj. dosáhnout udržitelnější, zelenější a digitalizované ekonomiky, musí investice podporovat environmentální cíle a úkolem digitalizace je přispět k vyšší produktivitě se zřetelem k transformaci trhu práce. Ke splnění environmentálních, hospodářských a sociálních cílů budeme potřebovat soukromé i veřejné iniciativy.

2.3.

V rámci dlouhodobého rozpočtu EU, včetně nástrojů sdružených pod hlavičkou plánu na podporu oživení a NextGenerationEU, bude realizován doposud největší stimulační balíček v Evropě.

2.4.

Klíčem k dosažení a skutečnému vybudování zelenější a digitalizované ekonomiky bude reakce soukromého sektoru. Veřejné politiky musí proto přijít s vhodnými pobídkami. Hospodářské politiky, zvláště daňové a ty, které se týkají správy a řízení společností, musí umožňovat efektivní rozhodování a rozdělení prostředků.

2.4.1.

U prostředky přidělených členským státům v reakci na pandemii COVID-19 je třeba nastavit klíčové ukazatele, jež umožní sledovat, na co jsou investované peníze v každém členském státě vynakládány (1).

2.5.

Mezinárodním daňové prostředí dnes prochází nejvýraznějšími změnami za posledních sto let. Zdanitelný zisk některých mamutích společností bude přemístěn ze země daňové rezidence do země, kde se uskutečňuje prodej a dodávka zboží a služeb. Na 136 států sdružených v inkluzivním rámci OECD se navíc dohodlo na minimální efektivní sazbě daně z příjmu právnických osob ve výši 15 procent. Další důležitou změnou je, že výběr DPH se v Evropě bude řídit zásadou místa určení.

3.   Význam vhodných pobídek

3.1.

K dosažení environmentálních cílů je zapotřebí adresovat podnikům, domácnostem a investorům vhodné pobídky v podobě cen, které budou odrážet nedostatek zdrojů a externality. V cenách, s nimiž se soukromí a veřejní investoři setkávají na trhu, by měly být promítnuty hospodářské politiky zaměřené na hospodářské a sociální cíle.

3.2.

Systémy zdanění příjmu právnických osob však zvýhodňují dluhové financování proti financování pomocí vlastního kapitálu tím, že platby úroků jsou na rozdíl od nákladů financování vlastním kapitálem daňově odpočitatelné. Tím se zvyšuje pákový efekt (míra zadlužení) a následkem toho zranitelnost podniků v době hospodářských otřesů.

3.3.

K dosažení udržitelné zelené a digitalizované ekonomiky bude nutno řešit problém zvýhodnění dluhového financování proti financování vlastním kapitálem. Dividendy, které podléhají dvojímu zdanění (nejprve na úrovni právnické osoby a poté na úrovni akcionáře), jsou důležité nejen jako příjem důchodců a zdroj financování výzkumných ústavů, ale také jako zdroj financování investic „na zelené louce“.

3.4.

Investice do nových, zelenějších investičních projektů jsou spojeny s vysokou mírou rizika. Upřednostňovaným zdrojem financování je proto kapitálové financování. Klíčovou oblastí k povzbuzení účasti soukromého sektoru na zelených a digitálních investicích je tak odstranění překážek bránících využití zdrojů nového investičního kapitálu.

3.5.

Pro nové podniky i pro investory, kteří se zaměřují na zelenější a digitalizované investiční příležitosti, patří k základním předpokladům řádně fungující kapitálový trh. Nezbytným předpokladem úspěchu je dostupnost kapitálu. Dividendy pomáhají zvýšit likviditu na trhu.

3.6.

Udržitelnost již je tržním, konkurenčním faktorem, z nějž vychází schopnost podniků přilákat zákazníky, zaměstnance i investory. Zaměření na udržitelnost je příznivý faktor pro dlouhodobé přežití obchodní společnosti. Je třeba nastavit regulatorní nástroje tak, aby podporovaly plnění těchto cílů v souladu se základními principy podnikání.

3.7.

Jakkoli by se nemělo zasahovat do nakládání s dividendami, nedůvodně ovlivňovat složení představenstev ani zavádět odpovědnost jednatelů a ředitelů vůči společnosti, je zapotřebí zajistit vhodné pobídky pro zelenější ekonomiku. Správa a řízení společností musí zohledňovat sociální odpovědnost podniků, příslušné evropské směrnice a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti.

3.8.

Globální oteplování je problémem nás všech a podniky by měly platit odpovídající tržní cenu za emise a snižování CO2 v ovzduší. To znamená nejen zdanit emise CO2, ale také nabídnout dotace na ty činnosti, které výskyt CO2 v ovzduší snižují.

3.9.

Další důležitou oblastí pro dosažení cílů zelenější a digitalizované ekonomiky je zdanění podniků s rostoucí mírou digitalizace. Je zapotřebí dosáhnout globálního, konsensuálního řešení. Do konce roku se očekává dokončení komplexní dohody v tomto směru. Zdanění digitálních služeb by nemělo poškozovat inovace ani odrazovat od investic do digitálních technologií.

4.   Zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob

4.1.

Zvýhodnění dluhového financování proti vlastnímu kapitálu v systémech zdanění právnických osob ovlivňuje socioekonomické náklady i pákový efekt obchodních společností a jejich správu a řízení. Nadměrné využívání dluhového financování může ztěžovat plnění cílů Evropské komise, neboť podniky mohou být v důsledku této strategie finančně zranitelnější a negativně se to projeví též na jejich možnostech pouštět se do nových a rizikových zelených investičních projektů. Sníží se schopnost vyplácet dividendy, které investorům umožňují rozhodovat se, zda investovat do nových projektů.

4.2.

Dle aktuálních daňových předpisů lze úroky placené z úvěrů odečíst z daňového základu, pro platby z vlastního kapitálu to však neplatí. Platby v oblasti vlastního kapitálu jsou dvojího druhu: výplaty dividend a kapitálové zisky. Vlivem těchto vnitrostátních pravidel je financování prostřednictvím dluhu zřetelně výhodnější než financování z vlastního kapitálu.

4.3.

Specifická daňová úleva, díky níž by pro podniky investice pomocí vlastního kapitálu byly podobně výhodné, jako jsou dnes investice financované dluhově, by mohla snížit zranitelnost podniků a stát se užitečným nástrojem na podporu udržitelných, zelenějších a digitálních investic.

4.4.

Stojí za zmínku, že pokud se zvýší zákonné sazby daně z příjmu právnických osob, bude pro podniky ekonomicky výhodnější investovat prostřednictvím úvěrů, což je bude ještě více než dříve motivovat k volbě financování pomocí dluhu. Podobně se projeví vyšší míra inflace a vyšší úrokové sazby, neboť též posílí investiční atraktivitu úvěrů.

4.5.

EHSV vybízí členské státy, aby své daňové systémy upravily a zajistily neutrálnější přístup k dluhovému a kapitálovému financování. Podpořilo by to diverzifikaci finančních zdrojů a zvýšilo odolnost evropské ekonomiky.

4.6.

V návrhu revize směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob z roku 2016 byla navržena daňová úleva pro růst a investice (AGI) jako způsob, jak omezit zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob a podpořit investice do výzkumu a vývoje. Myšlenkou AGI je umožnit při splnění určitých podmínek odpočet zvýšení vlastního kapitálu od zdanitelného základu (2).

4.7.

Komise EU oznámila, že v prvním čtvrtletí roku 2022 bude předložen návrh směrnice, která se zaměří na problém zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob (3). EHSV se zájmem očekává podrobný návrh a je připraven k němu zaujmout stanovisko.

5.   Správa a řízení společností v právu obchodních společností

5.1.

Kromě daní mohou předpisy zesilovat nebo omezovat účinek pobídek vytvořených jinými prostředky. Přímá regulace vlastnictví a možnosti využít finanční prostředky dle uvážení investorů a představenstva společnosti může ztěžovat plnění některých žádoucích cílů.

5.2.

Pro funkční ekonomiku jsou důležitá vhodná pravidla a předpisy upravující provoz podniků a trhů. Vedení podniku by mělo odpovídat akcionářům za případné využití prostředků k osobnímu prospěchu, a nikoli ke zvýšení hodnoty daného podniku (4). V členských státech platí právní předpisy, které upravují přijatelné jednání právnických osob z hlediska boje proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz (5), stejně jako rozsáhlé dohody o tržních kodexech chování podniků. Jak již bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu a ve sdělení Komise o plánu na podporu oživení (po krizi COVID-19), je důležité začlenit udržitelnost do rámce správy a řízení společností. Komise uspořádala veřejnou konzultaci s cílem zjistit postoje zúčastněných stran k možné iniciativě na téma udržitelné správy a řízení podniků (6).

5.3.

EHSV sdílí vizi budoucí zelenější, digitalizované evropské ekonomiky, která díky spravedlnosti, růstu a efektivnímu zdanění vytváří prostředí příznivé pro investice a růst doprovázený intenzivní tvorbou pracovních míst. K přesměrování toků investic je nanejvýš důležité zajistit pro novou zelenou ekonomiku dostatečný kapitál. Zásadními předpoklady úspěšné transformace evropského hospodářství jsou dostupnost prostředků na investice a jistota ohledně pravidel a dodržování zásad právního státu.

5.4.

EHSV sdílí názor Komise, že podniky by se měly zapojit do snahy o dosažení zelenější, udržitelné a digitalizované ekonomiky, a zaměřit se tak na dlouhodobé cíle a spravedlivé rozdělení mezi státy a občany.

5.5.

EHSV je pevně přesvědčen, že konečné slovo nad činností obchodních společností a odpovědnost za ni by měli mít akcionáři. Proto by vlastníci podniků měli nést i odpovědnost. Aktuální systém správy a řízení společností dle práva obchodních společností v členských státech skutečně stojí na akcionářích, kteří jsou vlastníky podniků a vykonávají konečnou kontrolu nad jejich strategiemi a prioritami tím, že jmenují jejich představenstva. Tato odpovědnost znamená, že akcionáři odpovídají za finance a jednání společnosti a v případě ztrát na straně společnosti by i oni měli přijít o kapitál. Tento základní a zavedený princip by neměl být měněn ani oslabován.

5.6.

Podniky by pochopitelně měly jak ve své každodenní praxi, tak při investičním rozhodování řádně přihlížet k dlouhodobým cílům a pozitivním sociálním externalitám. Tento požadavek je čím dál častěji součástí tržních standardů, odvětvových pravidel k regulaci výroby nebo kritérií investorů, kteří často na podnicích požadují dodržování standardů ESG (7).

5.7.

V návaznosti na evropské směrnice a evropská nařízení jsou vnitrostátní řešení práva obchodních společností v každém členském státě nedílnou součástí soudního systému a přisuzují práva a odpovědnost příslušným úrovním právní struktury. Je třeba umožnit státům volbu vlastních pravidel pro složení představenstev. Pravidla EU v oblasti správy a řízení a její doporučení by měla zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a hodnoty, jimiž se má řídit jednání společností.

5.8.

Máme-li napomoci, aby soukromé zdroje financování plnily požadovanou úlohu ve prospěch priorit Komise, je zásadně nutné neblokovat kapitál v podnicích a umožnit snadné investování prostředků do odvětví, která EU označí za klíčová.

5.9.

Funkční kapitálový trh v EU je zásadním předpokladem zejména u nových investic. EHSV proto vyzývá k dalšímu postupu směrem k dokončení unie kapitálových trhů (UKT) (8).

5.10.

Pro budoucí investice je důležitým faktorem likvidita kapitálového trhu. Výplaty dividend, přestože je lze považovat za příliš krátkodobý prostředek, zvětšují objem dostupných prostředků na nové investice do zelených a digitálních odvětví (9). Mají tak zásadní význam pro funkční kapitálový trh, jsou-li investovány buď do nových podniků, nebo do společnosti, která je vyplatila. Jsou-li dividendy vyplaceny investorovi, může se investor vždy rozhodnout k reinvestici do existující společnosti, nebo do jiného podniku. Pokud však je zisk ponechán ve vlastním kapitálu společnosti, je investor zamýšlející investici do nových podniků nucen své akcie zpeněžit. Pro staré podniky a investory může být výhodné, pokud zadržený kapitál získává na hodnotě, neuvolní se tak ovšem prostředky pro nové podniky ani na investice „na zelené louce“.

5.11.

Výplaty dividend dávají investorům možnost průběžně ladit vlastní investiční strategii a podílet se na zelených, udržitelných, etických a digitálních projektech. Svědčí o tom řada případů na kapitálových trzích a v oblasti soukromého vlastního kapitálu (např. investice do výroby baterií pro elektromobily nebo bezuhlíkové výroby oceli).

5.12.

Novým podnikům by mělo být plně umožněno růst a snažit se přilákat financování z dividend vyplacených akcionářům starých, existujících podniků, čímž dojde k přerozdělení kapitálu v souladu s prioritami Komise. Za uvážení stojí daňové pobídky pro nové, zelené investice.

5.13.

EHSV se domnívá, že kapitálové trhy a soukromé fondy mohou zásadně pomoci nasměrovat podniky k udržitelné zelenější a digitalizované ekonomice. Každé politické opatření evropského zákonodárce v oblasti práva obchodních společností a správy a řízení společností by tuto jejich úlohu mělo posilovat.

6.   Pobídky zaměřené na snižování emisí CO2

6.1.

Na podporu transformace evropské ekonomiky a plnění klimatických cílů by měly být využity také daně (10). Důležité je, aby tytéž pobídky byly adresovány podnikům i domácnostem tak, aby snížení výskytu CO2 v ovzduší bylo možno dosáhnout s co nejmenšími náklady.

6.2.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby se pomocí konkrétních iniciativ snažila zavést v členských státech podobné daně z emisí CO2, a tím harmonizovat úsilí o jejich účinné snížení. Ideálním výsledkem by bylo vytvoření stejných podmínek na celém jednotném trhu EU, pokud jde o určení emisí či snížení ke zdanění, a stanovení konkrétních způsobů zdanění a daňových sazeb, které budou mít stejný dopad na úroveň CO2 v ovzduší.

6.3.

Členské státy by měly zavést zejména komplexní a souměrnou politiku v oblasti environmentální daně související s dopadem CO2 na globální oteplování. Je třeba zavést daně s pozitivními i negativními sazbami. Příjmy získané z daní z emisí CO2 by měly být využity k financování pobídek týkajících se postupů snižování emisí CO2 na místní, regionální a celostátní úrovni.

6.4.

Ačkoli prodej dřevařských výrobků je zdaněn jako příjem vlastníka, je třeba uznat, že výsadba stromů a pěstování lesů snižují obsah CO2 v ovzduší, a měly by být tedy v rámci souměrného daňového přístupu ke globálnímu oteplování podpořeny negativní daní z emisí CO2. Jednalo by se o významné opatření směřující k dosažení klimatických cílů.

6.5.

Ideálním výsledkem by bylo vytvoření stejných podmínek na celém světě, pokud jde o zdanění emisí či jejich snížení, a specifických metod a daňových sazeb, které budou mít stejný dopad na úroveň CO2 v ovzduší.

7.   Prevence demotivačních faktorů omezujících digitalizaci

7.1.

Využití dat a nové obchodní modely vyvolaly potřebu přezkoumat mezinárodní daňové zásady, jimiž se řídí distribuce daňových výnosů mezi jednotlivými státy. Je třeba dosáhnout globálního konsensu a uvést jej do praxe (11).

7.2.

Součástí tohoto balíčku je návrh minimální účinné sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %. Cílem dohody OECD/G20 je omezit daňovou soutěž, zejména u států s daňovou sazbou pod prahovou hodnotou, a uvádí se v ní, že „mnohostranná úmluva zaváže všechny strany ke zrušení všech daní z digitálních služeb a dalších souvisejících obdobných opatření dopadajících na všechny podniky a k přijetí závazku v budoucnu taková opatření nezavádět. Podrobná definice obsahu pojmu souvisejících obdobných opatření bude dokončena v rámci přijetí Mnohostranné úmluvy a její důvodové zprávy“ (12).

7.3.

EHSV považuje za důležité zavést vhodná pravidla, která budou působit ve prospěch další digitalizace evropské ekonomiky tak, aby bylo možno dosáhnout cíle její transformace v ekonomiku zelenější a digitalizovanou.

---

(1)  K účinnému využití těchto peněz je nutné je efektivně přidělit a v členských státech kvalitně vynaložit jako podíl na investicích, které by jinak bez těchto převodů nebyly realizovány.

(2)  Částka rovnající se definovanému výnosu z kapitálové základny AGI by se odečetla od zdanitelného základu. Definovaný výnos by se rovnal výnosu desetiletých srovnatelných státních dluhopisů eurozóny v prosinci roku předcházejícího příslušnému zdaňovacímu období, zvýšenému o rizikovou prémii ve výši dvou procentních bodů. Viz směrnice Rady o společném základu daně z příjmu právnických osob COM(2016) 685 final, 2016/0337 (CNS).

(3)  Úleva ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu (DEBRA), sdělení Zdanění podniků pro 21. století, COM(2021) 251 final.

(4)  Je třeba zakázat vynakládání prostředků společnosti ze strany vedoucích pracovníků na luxusní nákupy, které nesouvisí s podnikatelským záměrem.

(5)  Viz stanovisko EHSV Boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 6).

(6)  Konzultace na téma Udržitelná správa a řízení podniků, trvání od 26. října 2020 do 8. února 2021.

(7)  Kritéria ESG sdružují faktory v oblasti životního prostředí (environmental), sociální oblasti (social) a správy a řízení společností (corporate governance), které vstupují do rozhodování o investici do určité společnosti. Ačkoli vznikla před několika desetiletími, teprve v posledních letech se stala stěžejním vodítkem k sociálně odpovědnému investování.

(8)  Viz stanovisko EHSV Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20).

(9)  Proti tvrzení o krátkodobých zájmech na maximalizaci zisku spojených s výplatou dividend vystoupila řada autorů, viz např. Martin Carlsson-Wall et al.: Corporate Governance and Short-Termism: An in-depth Analysis of Swedish data (Správa a řízení společností a krátkodobost: podrobná analýza švédských dat), 2021, Stockholm School of Economics. Empirická zjištění na základě dat z let 2000–2019 ze 786 jednotlivých podniků a 7 389 souhrnných údajů od podniků za několik let nepřinesla o krátkodobých zájmech žádné důkazy.

(10)  Viz stanovisko EHSV Mechanismy zdanění pro snížení emisí CO2 (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 21).

(11)  Viz stanovisko EHSV Zdanění podniků pro 21. století (ECO/558).

(12)  OECD/G20 Base Erosion and Profit Shifting Project Statement on a Two-Pillar Solution to Address the Tax Challenges Arising from the Digitalisation of the Economy, 8 October 2021, p. 7 (OECD/G20 – Projekt Eroze základu daně a přesouvání zisku – Prohlášení k dvoupilířovému řešení daňových výzev plynoucích z digitalizace ekonomiky, 8. října 2021, s. 7).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dobrovolníci – občané budující budoucnost Evropy

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/04)

Zpravodaj:

Krzysztof PATER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	24. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	214/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV poznamenává, že v rámci diskuse o budoucnosti Evropy musí vzít tvůrci politik v potaz skutečnost, že budoucnost Evropy budou utvářet nejen politici a instituce, včetně organizací občanské společnosti, ale také miliony občanů – dobrovolníci, kteří každý den obětují svůj čas a energii a jednají solidárně ve prospěch společného blaha, ať již v rámci organizací občanské společnosti, či mimo ně.

1.2.

Dobrovolná činnost zahrnuje miliony občanů Evropské unie, kteří svým jednáním – individuálním nebo v rámci organizovaných struktur (formálních i neformálních) – projevují solidaritu vůči druhým lidem. Toto hnutí vyžaduje systematickou a promyšlenou podporu jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, neboť jeho dopad na sociální rozvoj mnohokrát převyšuje potenciální náklady. EHSV by uvítal, aby v nadcházejících letech došlo, co se této podpory týče, k pozitivním kvalitativním změnám, které by lépe odrážely hodnotu dobrovolníků pro budoucnost Evropy.

1.3.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby přijala opatření s cílem vyhlásit rok 2025 Evropským rokem dobrovolníků. Takovýto krok by totiž představoval: — způsob, jak vzdát hold milionům dobrovolníků, kteří prokázali, jak významnou úlohu ve společnosti hrají, a to zejména v posledních měsících, kdy svou činností bojovali proti následkům pandemie; — způsob, jak dále prosazovat myšlenku dobrovolnictví ve společnostech členských států, motivovat více lidí k dobrovolné činnosti a ukázat, že se jedná o činnost inkluzivní a všestrannou, do níž se zapojují lidé ze všech skupin a prostředí bez ohledu na jejich věk a místo ve společnosti; — příležitost k výměně zkušeností a know-how mezi orgány členských států, pokud jde o právní a politické nástroje na podporu činnosti dobrovolníků; — inspiraci pro Evropskou komisi, co se týče rozšiřování a vytváření nových programů zaměřených na dobrovolníky všech věkových skupin; — způsob, jak podpořit porozumění projektům, jež jsou zásadní pro budoucnost Evropy a jejích občanů, a poskytnout objektivní údaje a fakta a bojovat proti falešným a předpojatým informacím.

1.4.

Činnost dobrovolníků má skutečnou ekonomickou hodnotu (jež v mnoha zemích činí více než 2 % HDP); v mnoha sociálních sférách jsou dobrovolníci nezbytní pro zajištění základních potřeb občanů, včetně jejich bezpečnosti; dobrovolníci hrají zásadní úlohu při plnění všech cílů udržitelného rozvoje, které vytyčila OSN; dobrovolníky najdeme ve všech sociálních a věkových skupinách. EHSV má tudíž za to, že není důvod omezovat celounijní a Unií financované programy podpory dobrovolné činnosti pouze na mladé lidi.

1.5.

V návaznosti na stanovisko přijaté v roce 2013 (1) EHSV znovu vyzývá Evropskou komisi, aby přijala rozhodná opatření k vypracování podrobných pravidel umožňujících shromažďování srovnatelných údajů o dobrovolné činnosti ze všech členských států, přičemž zdůrazňuje, že bez spolehlivých údajů není možné provádět účinnou politiku v žádné oblasti.

2.   Koncept dobrovolnictví

2.1.

Na úrovni EU neexistuje oficiální definice pojmu „dobrovolnictví“, ale obecně je tento pojem chápán tak, že zahrnuje všechny formy dobrovolné činnosti, ať již formální, či neformální, vykonávané určitou osobou na základě vlastní volby a bez nároku na finanční zisk, přičemž tato činnost přispívá ke společnému blahu.

2.2.

Definice dobrovolné činnosti, kterou v roce 2011 zveřejnila Mezinárodní organizace práce ve své příručce pro měření dobrovolné činnosti, je v souladu s tímto obecně přijímaným pojetím dobrovolnictví. Podle této definice je dobrovolná činnost „nepovinnou nevýdělečnou činností, tzn. dobou, kterou jednotlivci bezúplatně věnují činnosti vykonávané prostřednictvím příslušné organizace nebo přímo ve prospěch jiných osob mimo vlastní domácnost“ (2). Tuto definici lze použít v mezinárodním srovnávacím výzkumu k měření formální dobrovolné činnosti (často označované jako nepřímá dobrovolná činnost) a neformální dobrovolné činnosti (kterou MOP nazývá přímou dobrovolnou činností (3)) v různých kulturních a právních systémech. EHSV poukazuje na to, že díky usnesení věnovanému statistice práce, zaměstnanosti a nedostatečného využití práce, jež bylo přijato na 19. zasedání Mezinárodní konference statistiků práce MOP v říjnu 2013 (4) (a jež obsahuje novou definici práce, která rozlišuje mezi placenou a neplacenou prací, a změny ve shromažďování údajů o práci), by mělo být snazší měřit dobrovolnictví odděleně od jiných forem neplacené práce, jako je péče o osoby ve vlastní domácnosti.

2.3.

Analýzy týkající se dobrovolnictví jsou velmi často založeny na rozlišování mezi formální a neformální dobrovolnou činností. Pod formální dobrovolnou činnost – jež zahrnuje činnosti zastřešené organizacemi – spadají osoby, které se zapojují prostřednictvím organizovaných (strukturovaných) subjektů, jako jsou nevládní organizace, kluby nebo veřejné instituce. Neformální dobrovolnou činností se rozumí neplacená pomoc, kterou poskytují jednotlivci jiným osobám mimo vlastní domácnost nebo blízkou rodinu, avšak nikoli v rámci formální organizace. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že osoby, které pomoc nabízejí, osoby, které tuto pomoc přijímají ani právní rámce pro dobrovolnictví v některých členských státech EU často neformální dobrovolnou činnost neuznávají jako dobrovolnictví. To je jeden z důvodů, proč je úloha dobrovolníků v současné době podceňována.

2.4.

Dobrovolná činnost může být nárazová, spojená s nějakou událostí či s odstraňováním následků katastrof, např. po požáru nebo povodních. Může rovněž představovat závazek vyžadující pravidelnější úsilí. Může být vykonávána v odvětvích zaměřených na lidi, např. v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, vzdělávání, sportu atd., nebo se může týkat projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, jako je ochrana a obnova přírodních zdrojů nebo udržování veřejných zahrad. V tomto kontextu je možná i nárazová dobrovolná činnost, avšak tato odvětví se opírají o osoby, které se dobrovolnictví věnují pravidelněji.

2.5.

EHSV zdůrazňuje, že právní rámce pro dobrovolnictví v Evropě by měly podporovat a usnadňovat kvalitní dobrovolnou činnost a neměly by vytvářet zbytečné překážky, které by této činnosti bránily. S požadavky, jako je pojištění dobrovolníků, dohody o dobrovolné činnosti a kontroly rejstříků trestů, je třeba zacházet obezřetně s tím, že stěžejními faktory by měly být kvalita a přístupnost.

2.6.

EHSV ve svém stanovisku z roku 2013 uvedl: „Aktuálně dostupné údaje o dobrovolné činnosti neumožňují provést analýzy, které ve svých dokumentech požadují Komise, Evropský parlament, Evropská rada či EHSV. V současnosti není možné řádně monitorovat ekonomický význam dobrovolné činnosti ani její přínos pro provádění unijních politik. Nelze stanovit celkovou dobu věnovanou vykonávání dobrovolné činnosti ani její peněžní hodnotu, a z tohoto důvodu nelze odhadnout její rozsah podle univerzálních hospodářských ukazatelů, jako je zaměstnanost v dané zemi (počet osob pracujících v národním hospodářství) či HDP.“ Výbor rovněž vyzval k přípravným pracím, které by na základě rámcového návrhu MOP měly vést k vymezení podrobných pravidel pro provádění výzkumu v EU. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že od té doby nijak nepokročila příprava společného systému měření hodnoty dobrovolné činnosti v Evropě. Výbor proto znovu vyzývá Evropskou komisi, aby jednala rozhodně a provedla doporučení EHSV, a zdůrazňuje, že bez spolehlivých údajů není možné provádět účinnou politiku v žádné oblasti.

2.6.1.

EHSV podotýká, že by bylo všestranně přínosné lepší shromažďování údajů, při kterém by se vedle HDP a ekonomické hodnoty bral v potaz například rovněž čas, který dobrovolníci dobrovolné činnosti věnují, jejich věk, pohlaví, obory činnosti a obecněji přidaná hodnota pro společnost, mezi jiným zdraví a dobré životní podmínky, kvalita života a ukazatele sociální soudržnosti.

2.6.2.

Pouze několik národních statistických úřadů zahájilo a provedlo výzkum v oblasti dobrovolné činnosti založený na metodice MOP, přičemž Polsko je jedinou zemí, jejíž národní statistický úřad tento výzkum provedl již dvakrát, a to v letech 2011 a 2016, přičemž další studie je plánována na začátek roku 2022. Studie z roku 2011 vyčíslila hodnotu dobrovolné činnosti na zhruba 2,8 % HDP (5), studie z roku 2016 na asi 1,2 % HDP (6). Takto velký rozdíl byl důsledkem určitých změn metodiky. Jednou z nich byla skutečnost, že v roce 2011 zahrnovaly otázky dobrovolnou činnost vykonávanou respondentem ve prospěch rodinných příslušníků, ale žijících v jiné domácnosti, v roce 2016 však činnost tohoto druhu v potaz vzata nebyla. Další změnou bylo to, že zatímco v roce 2011 se otázky týkaly dobrovolné činnosti vykonávané respondentem v průběhu celého roku 2010, v roce 2016 byla zohledněna pouze dobrovolná činnost během čtyřtýdenního období v prvním čtvrtletí, které bezprostředně předcházelo průzkumu. Tento příklad jasně ukazuje, že není možné získat srovnatelné údaje, aniž by Eurostat inicioval vypracování společné metodiky na úrovni EU.

2.7.

Dobrovolnictví má pro jednotlivce, komunity, životní prostředí, ekonomiku a pro společnost celkově hodnotu coby jeden z nejviditelnějších projevů solidarity. Podporuje a usnadňuje sociální začleňování, buduje sociální kapitál a má na společnost transformační účinek. Rozvoj prosperující občanské společnosti s angažovanými dobrovolníky může nabídnout kreativní a inovativní řešení společných výzev. Dobrovolnictví přispívá k hospodářskému růstu, a zasluhuje tedy, aby bylo konkrétně a cíleně měřeno z hlediska jak ekonomického, tak sociálního kapitálu. Hraje rovněž stále významnější úlohu v ochraně životního prostředí a pro mnoho dobrovolníků představuje zásadní zdroj učení. V této souvislosti by veřejné politiky, které jsou přímo zaměřeny na podporu dobrovolníků, měly rovněž odrážet potřebu podpůrné infrastruktury pro dobrovolnictví s dostatečným a náležitým financováním podpůrných opatření, jako je např. pokrytí nákladů na odbornou přípravu a pojištění.

3.   Dobrovolná činnost na úrovni EU

3.1.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že po skončení Evropského roku dobrovolnictví 2011 se dobrovolná činnost začala z evropské agendy postupně vytrácet. V oficiálních dokumentech se objevovala pouze sporadicky: během vytváření Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci a Evropského sboru solidarity a jako prioritní téma v rámci programu Evropa pro občany.

3.2.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že téma dobrovolnictví bylo v členských státech zkoumáno jen v omezené míře. Tyto výzkumy se zabývaly různými aspekty dobrovolnictví (např. mírou účasti na dobrovolnictví či demografickým profilem zapojených osob a jejich motivací). Vzhledem k nejednotnosti metodických přístupů – liší se dokonce i rozsah definice dobrovolnictví a průzkumy byly prováděny v různých časových obdobích – není možné tento výzkum použít pro účely celounijní analýzy. Zpráva, kterou v roce 2010 na žádost Evropské komise vypracovala poradenská společnost GHK (7), zůstává i přes svá omezení, pokud jde o srovnatelnost údajů, nejaktuálnějším dostupným komplexním a cenným zdrojem údajů.

3.2.1.

Zpráva GHK ukázala, že se do dobrovolné činnosti zapojuje 22–23 % občanů EU starších 15 let, přičemž dobrovolná činnost je zde definována jako činnost vykonávaná z vlastní vůle, a to především v rámci nevládní organizace pro neziskové účely.

3.2.2.

Ve zprávě se však také uvádí, že kvůli metodickým rozdílům může odchylka ve výsledcích často činit až 30 až 40 procentních bodů.

3.3.

Několik otázek týkajících se dobrovolné činnosti obsahoval modul ad hoc věnovaný sociální/kulturní účasti a materiální deprivaci (8), o který byl v roce 2015 doplněn každoroční průzkum Eurostatu v oblasti příjmů a životních podmínek. Na základě údajů získaných z tohoto průzkumu se odhaduje, že do formální dobrovolné činnosti bylo zapojeno asi 18,9 % a do neformální dobrovolné činnosti asi 22,5 % občanů EU, což je úroveň zapojení občanů EU přibližně odpovídající závěrům zprávy společnosti GHK.

3.4.

Bleskový průzkum Eurobarometr „Evropská mládež“, který byl zveřejněn v dubnu 2015 (9), obsahuje nejnovější dostupné údaje o činnosti mladých občanů EU ve věku 15–30 let. EHSV konstatuje, že srovnatelné údaje o mladých lidech v této studii a o všech dospělých občanech EU v jiných studiích jasně ukazují, že do dobrovolné činnosti se stejnou měrou zapojují všechny věkové skupiny.

3.4.1.

Podle průzkumu „Evropská mládež“ se v EU v posledních 12 měsících do organizované dobrovolné činnosti zapojilo 25 % mladých lidí, avšak tento podíl se mezi jednotlivými zeměmi podstatně různí (od 10 do 42 %).

3.4.2.

Tentýž průzkum dochází také k závěru, že dobrovolná činnost, kterou vykonávají mladí lidé, se zaměřuje na dvě hlavní oblasti, a sice na charitu a humanitární a rozvojovou pomoc (44 %) a na vzdělávání, odbornou přípravu a sport (40 %). Jde rovněž o nejobvyklejší dobrovolné činnosti mladých lidí ve všech jednotlivých členských státech.

3.4.3.

93 % respondentů uvedlo, že nikdy nevykonávali dobrovolnou činnost v zahraničí.

3.4.4.

Nový Evropský sbor solidarity, který nyní zahrnuje dobrovolnou činnost v situacích, kdy je zapotřebí humanitární pomoc (jež dříve spadala pod Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci), by měl mít dostatečnou sílu a rozsah, aby díky němu mladí lidé vykonávali více dobrovolné činnosti, zejména v zahraničí, a to jak v těch, na něž se program vztahuje, tak v ostatních. K dosažení tohoto cíle by měly být poskytnuty nezbytné zdroje. Měla by být rovněž prozkoumána možnost rozšířit program tak, aby podporoval zapojení do dobrovolné činnosti u lidí starších 30 let, případně by měly být poskytnuty další zdroje EU na rozvoj paralelního programu bez věkového omezení.

3.5.

V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise zelenou knihu o stárnutí, v níž zdůraznila, že velký počet starších osob i nadále aktivně a hodnotně přispívá společnosti a hospodářství, přičemž do formální dobrovolné činnosti se zapojuje 20 % osob ve věku 65 až 74 let a angažovaní zůstávají i lidé starší 75 let, pokud to jejich zdraví dovoluje.

3.6.

V září 2020 zveřejnila Rada Evropské unie konečné závěry o lidských právech, účasti a dobrých životních podmínkách starších osob v éře digitalizace (10), v nichž mimo jiné vyzvala Komisi, aby zvážila možnost vytvoření digitální platformy věnované účasti a dobrovolnické práci po skončení pracovního života.

3.6.1.

Tato platforma by mohla poskytovat starším osobám informace ohledně účasti na dobrovolné činnosti v zahraničí. Jejím prostřednictvím by také mohly být poskytovány informace místním orgánům a dalším aktérům o tom, jak zapojit starší osoby do dobrovolné činnosti, a zainteresované osoby by zde mohly získat pomoc a informace při hledání příležitostí k dobrovolné činnosti, jež by byly vhodné pro starší osoby, v celé Evropě.

3.6.2.

EHSV rozhodně podporuje vytvoření takové platformy, která by integrovala stávající platformy a zajistila, že nebude docházet k nežádoucím duplicitám při vynaloženém úsilí, přičemž zdůrazňuje, že dobrovolná činnost starších osob hraje důležitou úlohu jak pro ty, které tato činnost podporuje, tak pro dobrovolníky samotné, neboť díky ní mohou zůstat aktivní i mimo zaměstnání, což má výrazně pozitivní vliv na jejich duševní a fyzickou pohodu.

3.6.3.

EHSV poukazuje na to, že Evropský sbor solidarity, který se zaměřuje na mladé lidi, a navrhovaná platforma na podporu starších dobrovolníků by měly poskytnout základ pro komplexnější a průřezovější evropskou politiku v oblasti dobrovolnictví, jež bude podporovat solidaritu a odpovědnost vůči lidem a mezi lidmi všech věkových kategorií, kteří svobodně přispívají k budoucnosti Evropy opírající se o solidaritu a evropské hodnoty.

3.6.4.

EHSV doporučuje, aby se tato platforma postupně zaměřovala na stále širší věkovou skupinu dobrovolníků, a aby zároveň bylo vynaloženo větší úsilí o odstranění překážek bránících přeshraniční dobrovolné činnosti, jako je ztráta nároků na příspěvky z veřejných zdrojů a systémů podpory, problémy ohledně práva pobytu a související pravidla, např. pokud jde o přístup ke smlouvám na mobilní telefon a připojení k internetu.

3.7.

Mnoho dobrovolníků z celé Evropy se zapojuje do činností, které jsou v souladu s dlouhodobými unijními projekty Evropské komise (jež mají zásadní význam pro budoucnost Evropy – týkají se například očkování, digitalizace, otázek klimatu, finančních reforem, diskusí o jaderné energii, reforem trhu práce atd.). Vzhledem k tomu, že aby občané mohli klíčové návrhy orgánů EU podporovat, musí jim napřed porozumět na základě faktických a nestranných informací, vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby aktivně podporovala ty činnosti prováděné dobrovolníky, které mohou pomoci získat podporu občanů pro klíčové unijní projekty, a to i snižováním rizika šíření falešných a předpojatých informací.

3.8.

Nárůst paušálního a jednorázového financování projektů by měl umožnit, aby přispění dobrovolníků bylo uznáno jako spolufinancování grantů EU. V praxi toto však příliš nefunguje, neboť to, jak dobrovolníci přispívají svým časem, obvykle nelze zahrnout do účetnictví organizací. Mnoho agentur spravujících granty EU navíc vyžaduje, aby byly předloženy účetní doklady, že byla vynaložena plná výše paušálních a jednorázových plateb, což je v rozporu se záměrem a duchem uvedeného přístupu k financování coby metody výpočtu. EHSV opakuje své požadavky, jež v tomto ohledu vyjádřil ve stanoviscích přijatých v letech 2006 (11) a 2013 (12), a vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyly plně provedeny. EHSV konstatuje, že u programů financování ze strany Rady Evropy mechanismus, který čas věnovaný dobrovolné činnosti zahrnuje jako spolufinancování těchto grantů, existuje.

3.9.

EHSV velmi podporuje soutěž o titul evropské hlavní město dobrovolnictví (13), kterou v roce 2013 zahájilo Evropské středisko pro dobrovolnictví (Centre for European Volunteering) coby součást odkazu Evropského roku dobrovolnictví 2011 a která vsazuje místní politiky a postupy v oblasti dobrovolnictví do evropského kontextu a do rámce evropských hodnot a politik. EHSV vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby tuto iniciativu propagovaly a podporovaly, avšak s tím, že by byl zvláštní důraz kladen rovněž na nižší než celostátní úroveň, což by byl způsob, jak přiblížit občany tvůrcům unijních politik a demonstrovat, že solidární činnosti a aktivním občané přispívající k budoucnosti Evropy jsou na úrovni EU podporováni. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby aktivně podporovala šíření těch osvědčených postupů ve veřejných politikách, které podporují dobrovolnou činnost na místní úrovni, a to zejména s využitím příkladů z obcí, které byly kandidáty a vítězi v soutěži o titul evropské hlavní město dobrovolnictví.

4.   Trendy v oblasti dobrovolné činnosti

4.1.

EHSV podotýká, že na činnost dobrovolníků budou mít v nadcházejících letech dopad probíhající demografické změny.

4.1.1.

Evropské obyvatelstvo stárne a porodnost v Evropě klesá. To znamená, že je více kvalifikovaných dobrovolníků k dispozici déle, ale také to, že podporu dobrovolníků potřebuje vzhledem k delšímu dožití více starších osob. Kvůli klesající porodnosti však nemusí být dostatek mladších dobrovolníků a bude zapotřebí více projektů vzájemné pomoci orientovaných na dobrovolníky dospělého a seniorského věku.

4.1.2.

Evropské obyvatelstvo je stále různorodější a je stále více v pohybu, pro zajištění sociálního začlenění tak bude nutno učinit více. Členské státy nemohou vše financovat z veřejných prostředků, a i kdyby snad měly financí dostatek, nejde jen o peníze. Skutečné začlenění vyžaduje přístup, jenž bude více zaměřen na člověka a solidaritu. K tomu jsou zapotřebí dobrovolníci, kteří jednají ve vzájemné solidaritě. Požaduje se větší úsilí v boji proti osamělosti a při poskytování podpory ze strany sociálních služeb v případech, kdy jsou rodiny více rozptýleny v různých zemích po celém kontinentu. EHSV se domnívá, že by na to měly být připraveny veřejné orgány na úrovni EU a členských států i na místní úrovni a že tento proces musí zahrnovat vytvoření podmínek příznivých pro rozšíření dobrovolné činnosti.

4.1.3.

V členských státech se méně vybírá na daních a veřejné rozpočty se snižují, ale zároveň je vyšší poptávka po službách. Větší nerovnost a chudoba mají za následek, že mezi obyvatelstvem přibývá potřebných, což však kontrastuje se snižováním finančních prostředků pro organizace občanské společnosti, jež by – s podporou dobrovolníků – mohly výrazně přispět ke zlepšení situace jednotlivých občanů a rodin. EHSV poukazuje na nutnost dosáhnout větší vyváženosti.

4.2.

EHSV zdůrazňuje, že v důsledku změn, k nimž právě dochází, pokud jde o životní styl a o typy činností přinášející společenské uznání, nebo potřeby rozvíjet nové dovednosti, jež mohou být pro mladé generace profesně užitečné, může dojít k nesouladu mezi zájmem občanů o dobrovolnictví a skutečnými příležitostmi k dobrovolné činnosti, a že se tudíž míra dobrovolnictví může snížit i přes velkou „nabídku a poptávku“. Tento jev je třeba neustále sledovat, aby bylo možné v pravý čas upravit veřejné politiky.

4.3.

Obecně je patrný posun od tradiční pravidelné a dlouhodobé dobrovolné činnosti založené na plánovaných a dlouhodobých závazcích k dobrovolné činnosti nárazové. Mnoho dobrovolníků je ochotno se zapojit nárazově, třeba i v souvislosti s jednorázovou událostí, ale nechtějí na sebe brát žádný dlouhodobý osobní závazek. Tento trend se odráží v nárůstu cestovního ruchu ve spojitosti s dobrovolnictvím (angl. „voluntourism“), kdy lidé cestují s konkrétním cílem vykonávat dobrovolnou činnost nebo využívají příležitosti k této činnosti během dovolené. Je třeba bedlivě dohlédnout na to, aby jádrem tohoto druhu dobrovolnictví byly skutečné společenské potřeby. Tam, kde by dobrovolnictví mohlo napáchat více škody než užitku, např. v ústavních zařízeních pro děti nebo jiné zranitelné osoby (např. v sirotčincích), by mělo být zakázáno.

4.4.

Dalším trendem zaznamenaným v posledních letech je, že se objevují subjekty zaměřené na zprostředkovávání dobrovolné činnosti, např. instituce sociálního zabezpečení či vzdělávací instituce, náboženské organizace, organizátoři dobrovolné činnosti rodin, místní dobrovolnická centra nebo organizátoři dobrovolné činnosti zaměstnanců (podniků). Tyto subjekty pomáhají dobrovolníkům najít možnosti, jak se zapojit, a vyhledávají organizace, které dobrovolníky přímo někam umístí. To napomůže lidem, kteří hledají příležitost zahájit dobrovolnou činnost. Hrozí však, že činnost těchto zprostředkovatelů negativně ovlivní vnímání dobrovolnictví ve společnosti – zejména pokud by například jejich činnost byla zpoplatněna.

4.5.

Pokroky v oblasti využívání internetu a sociálních médií umožňují občanům, aby mezi sebou snáze organizovali konkrétní jednorázové dobrovolnické akce. Ze stejného důvodu jsou také občanům bezprostředněji přístupné všechny druhy příležitostí k dobrovolné činnosti, neboť on-line platformy propojují nabídku s poptávkou. Rychlý vzestup nových technologií umožnil rozvoj nových forem dobrovolné činnosti, jako je dobrovolná činnost přes internet, která není závislá na konkrétním čase a místě a může být prováděna kdekoli, kde má dobrovolník přístup k internetu a zařízení pro připojení.

4.5.1.

EHSV však upozorňuje, že je třeba dbát na to, aby z dobrovolné činnosti nebyli vyloučeni lidé bez přístupu k internetu.

4.5.2.

EHSV zdůrazňuje, že právní rámce upravující dobrovolnictví v členských státech musí s touto změnou držet krok a zajistit – například pokud jde o ochranu údajů –, aby zranitelné osoby byly i nadále chráněny a aby dobrovolníci byli náležitě proškoleni, a to i v případě neformální a nárazové dobrovolné činnosti. Tvůrci politik by se neměli domnívat, že jelikož se lidé mohou sami organizovat on-line, není třeba financovat organizace zabývající se podporou a infrastrukturou dobrovolné činnosti.

4.6.

EHSV má za to, že je třeba posílit meziodvětvovou spolupráci mezi sociálními partnery v rámci dobrovolné činnosti zaměstnanců. Aby se dosáhlo co největšího účinku, měli by se zaměstnavatelé a zaměstnanci spojit s organizacemi občanské společnosti, které se specializují na toto odvětví nebo na záležitost, jež má být prostřednictvím dobrovolné činnosti podpořena, než aby se snažili programy dobrovolné činnosti přímo provádět sami.

4.7.

EHSV uznává, že cestovní ruch ve spojitosti s dobrovolnictvím (angl. „voluntourism“) představuje odvětví, jež je v Evropě na vzestupu, a měl by být regulován, aby byla chráněna integrita dobrovolnictví, potenciálních dobrovolníků i místních komunit.

4.8.

Z mladých lidí, kteří se zapojili do průzkumu Eurobarometr (14), uvedlo 54 %, že jim v rámci jejich dobrovolné činnosti nevznikly žádné výdaje, kdežto 28 % respondentů odpovědělo, že jim výdaje vznikly a oni neobdrželi žádné příspěvky. 16 % respondentů pak mělo výdaje, ale obdrželo na ně příspěvky. Příjemci nebo koordinátoři činnosti dobrovolníků musí tyto údaje vzít v potaz, aby se výdaje nestaly překážkou omezující zapojení mladých lidí. EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby byly dobrovolníkům propláceny i malé výdaje, a očekává, že celostátní a místní orgány v členských státech budou prosazovat a podporovat tento přístup bez nepříznivých daňových důsledků pro dotčené dobrovolníky nebo organizace.

4.9.

Napříč Evropou neplatí jednotné právní rámce ani právní a bezpečnostní požadavky pro dobrovolníky a příjemce jejich pomoci. EHSV zdůrazňuje, že by v zájmu bezpečnosti a ku prospěchu všech měly být podniknuty kroky ke zefektivnění systému. Na pojistných trzích ve všech zemích by mělo být k dispozici pojištění občanskoprávní odpovědnosti dobrovolníků a měla by být zavedena vládní nebo nadační podpora k pokrytí výdajů na toto pojištění. Ve všech členských státech by mělo být povinné, aby dobrovolníci pracující s dětmi nebo zranitelnými osobami předkládali výpisy z rejstříku trestů. Ty by pro potenciální dobrovolníky měly být snadno a levně dostupné. EHSV vyzývá všechny členské státy, aby tato řešení realizovaly, a naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby prosazovala osvědčené postupy v této oblasti. Tyto činnosti napomohou rovněž přeshraničnímu dobrovolnictví.

4.10.

EHSV se domnívá, že pravděpodobnost, že mladí lidé vyrostou v sociálně začleněné a angažované dospělé osoby, které přispívají svým dílem k budoucnosti Evropy, je tím větší, čím nižší je věk, v němž začnou s dobrovolnou činností. Měly by být podporovány iniciativy, jako jsou programy kombinující školní výuku s praktickou dobrovolnou činností (angl. „service-learning“), a dobrovolná činnost rodin. V případě potřeby by právní rámce měly být přizpůsobeny tak, aby umožnily dobrovolnou činnost i mladším lidem a dětem. Velmi důležitou úlohu v tomto procesu hrají mládežnické organizace, které by tudíž měly získat náležitou a dostatečnou podporu ze strany veřejných orgánů.

5.   Úloha dobrovolníků v komunitě

5.1.

Dobrovolníci bezpochyby vytvářejí podstatnou hospodářskou, environmentální a sociální hodnotu. V neziskových organizacích hrají často zásadní úlohu, pokud jde o zajištění účinného plnění úkolů, neboť představují jeden z nejdůležitějších zdrojů těchto organizací. Zvenčí jsou často považováni za symbol činnosti těchto subjektů. Pro mnoho lidí, a zejména pro mladé lidi, je dobrovolná činnost něco mimořádného. Mnohdy je to první činnost, jež jim dává možnost reagovat na skutečné sociální potřeby a vidět v krátké době výsledky svého působení coby angažovaných občanů, čímž se výrazně snižuje riziko sociálního vyloučení.

5.2.

V mnoha případech začíná být pro občany z právního hlediska složitější se organizovat, co se týče otázek společného zájmu, a tím je i ztížena možnost zapojit dobrovolníky, kteří přispívají společnosti, aniž by jim při tom šlo o osobní prospěch. Mělo by být zajištěno právo sdružovat se a veřejné financování a podpora organizací občanské společnosti. EHSV zdůrazňuje, že veřejné financování organizací občanské společnosti významně přispívá nejen k plnění jejich funkce a úlohy ve společnosti, ale také k zachování jejich nezávislosti a schopnosti zajistit vnitřní demokratické procesy, jež umožňují, aby přání jejich členů byla uznána a zastupována bez zásahů zvenčí.

5.2.1.

Dobře fungující občanská společnost je známkou zdravé demokracie a velkou měrou přispívá ke kvalitě života, míru a stabilitě. Participativní demokracie je pro zastupitelskou demokracii doplněním, nikoli hrozbou.

5.2.2.

V případě organizací, které koordinují činnost dobrovolníků, umožňuje veřejné financování mnohem větší přínosy pro společnost – přínosy, které mají skutečnou ekonomickou hodnotu –, a to prostřednictvím zvláštního pákového mechanismu.

5.3.

Lidé v Evropě se nyní stále více zapojují do krátkodobých dobrovolnických akcí, z nichž často mají jasný osobní prospěch – např. dobrovolná činnost na festivalu nebo koncertě namísto dlouhodobého závazku, kterým by se řešila zjištěná společenská potřeba. EHSV by si přál, aby tvůrci politik více usilovali o propagaci přidané hodnoty dobrovolnictví coby sociálního kapitálu, a nikoli pouze coby osobní příležitosti nebo mechanismu pro úsporu nákladů na lidské zdroje. Mají-li být pro dobrovolnou činnost získávány další osoby, musí veřejné orgány dobrovolníkům a organizacím, které jejich činnost podporují, pomoci lépe demonstrovat hodnotu a dopad této činnosti, neboť občané mají nyní stále více možností, jak využít volný čas.

5.4.

Během pandemie COVID-19 se mnoho tvůrců politik i běžných občanů mohlo přesvědčit o konkrétním potenciálu i skutečném dopadu dobrovolnictví, a to jak ve formě strukturované činnosti koordinované veřejnými institucemi nebo organizacemi, tak v podobě jednorázových a spontánních akcí jednotlivců, kteří chtěli nějak pomoci. EHSV vzdal hold statisícům dobrovolníků z celé Evropy pomáhajícím v roce 2020 lidem, kteří se v důsledku pandemie ocitli v nouzi, a udělil svou Cenu za občanskou solidaritu (15) organizacím a jednotlivcům zapojeným do dobrovolné činnosti související s dopadem onemocnění COVID-19.

5.5.

Pro pracovníky s méně pravidelnou pracovní dobou a méně stabilním pracovním životem jsou dlouhodobé závazky v oblasti dobrovolnictví obtížnější. Například pro pracovníky v obchodech, kteří jsou na pracoviště povoláváni jen s 24hodinovým předstihem, je nadmíru složité učinit takovýto závazek. Totéž platí například i pro mnoho pracovníků v pracovní pohotovosti. Dle názoru EHSV by dobrovolnické organizace měly být podporovány poskytnutím know-how, včetně osvědčených postupů, pokud jde o budování dodatečných kapacit, jejichž pomocí by se řešil problém, který tato měnící se dostupnost potenciálních dobrovolníků představuje, a rozvíjely by se nové způsoby řízení činnosti dobrovolníků.

5.6.

Jedním z prostředků, kterým lze bojovat proti nedobrému zdravotnímu stavu a který nahrazuje nebo případně doplňuje předepisování léčivých přípravků, je terapie ve formě pomoci komunitě (angl. „social prescribing“) (16). Účinnou a stále oblíbenější součástí programů s využitím tohoto typu terapie je dobrovolná činnost. Výzkum dokazuje, že dobrovolnictví má pozitivní vliv na duševní zdraví a že účast na dobrovolné činnosti v rámci terapie založené na pomoci komunitě je prospěšná. EHSV se domnívá, že by dobrovolná činnost prováděná coby terapie tohoto druhu měla být v Evropě šířeji uplatňována jakožto součást procesu oživení po pandemii COVID-19 a její dopad by měl být bedlivě sledován. Mělo by být zajištěno, aby organizace, které nabízejí dobrovolnická místa v rámci systémů této terapie spočívající v pomoci komunitě, respektovaly etické zásady a držely se kvalitativních doporučení s cílem zajistit činnosti, které by měly velký dopad, byly založeny na potřebách, měly přidanou hodnotou a byly vykonávány dobrovolně.

5.7.

Vzhledem k pozitivním dopadům Evropského roku dobrovolnictví 2011, k velké potřebě vytvořit právní a sociální rámec pro rozvoj této činnosti a k významným změnám v chování dobrovolníků a potenciálních dobrovolníků vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby přijala opatření s cílem vyhlásit rok 2025 Evropským rokem dobrovolníků.

5.7.1.

Vyhlášení Evropského roku dobrovolníků by představovalo vhodný způsob, jak vyjádřit uznání úsilí a přínosu všech dobrovolníků během krize způsobené onemocněním COVID-19 a jak vyzdvihnout dopad jejich činnosti a jejich význam pro obnovu a budoucnost Evropy založenou na solidaritě, respektu, rovnosti a společných hodnotách.

5.7.2.

EHSV věří, že soubor opatření koordinovaný Evropskou komisí by byl pro členské státy podnětem k tomu, aby dobrovolnictví podporovaly komplexně, a to s přihlédnutím k návrhům EHSV, a že problematika činností vykonávaných dobrovolníky bude stálým, a nikoli jen příležitostným prvkem evropské politiky.

---

(1)  ECO/343 – Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti (Úř. věst. C 170, 5.6 2014, s. 11).

(2)  https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---stat/documents/publication/wcms_162119.pdf

(3)  Popis ukazatelů: dobrovolná činnost. MOP.

(4)  Usnesení přijaté na Mezinárodní konferenci statistiků práce MOP.

(5)  Polské statistické údaje o dobrovolné činnosti (2011).

(6)  Polské statistické údaje o dobrovolné činnosti (2016).

(7)  GHK: Volunteering in the European Union (Dobrovolná činnost v Evropské unii), GHK, 2010.

(8)  Statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) 2015: modul věnovaný sociální/kulturní účasti a materiální deprivaci.

(9)  Bleskový průzkum Eurobarometr 408 – Evropská mládež.

(10)  Závěry Rady ze dne 9. října 2020.

(11)  SOC/243 – Dobrovolná činnost, její úloha v evropské společnosti a její vlivy (Úř. věst. C 325, 30.12.2006, s. 46).

(12)  ECO/343 – Statistické nástroje k měření dobrovolné činnosti (Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 11).

(13)  Evropské hlavní město dobrovolnictví – Evropské středisko pro dobrovolnictví (CEV).

(14)  Bleskový průzkum Eurobarometr 408 – Evropská mládež.

(15)  Cena EHSV za občanskou solidaritu.

(16)  The Healing Power of Social Prescribing (Léčivá moc terapie ve formě pomoci komunitě) a Policy Statement on Volunteering & Social Prescribing (Politické prohlášení o dobrovolnictví a terapii ve formě pomoci komunitě) – CEV 2019.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Jak mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění osob NEET prostřednictvím řádného vypracování národních plánů pro oživení“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/05)

Zpravodajka:

Nicoletta MERLO

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	24.11.2021
Přijato na plenárním zasedání	8.12.2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/13/48

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá národní plány pro oživení a odolnost jakožto nebývalou příležitost k podnícení změny a investic do udržitelného růstu a tvorby pracovních míst, kterou je třeba podpořit prostřednictvím inkluzivní správy, což vyžaduje dialog, otevřenost a transparentnost.

1.2.

Výbor s politováním konstatuje, že během přípravy národních plánů pro oživení a odolnost v některých členských státech neprobíhaly smysluplné a cílené konzultace se sociálními partnery a zúčastněnými stranami. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla opatření zajišťující strukturované a smysluplné zapojení sociálních partnerů, organizované občanské společnosti a mládežnických organizací do provádění a monitorování národních plánů pro oživení a odolnost. Je zásadní chránit a posilovat sociální dialog na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné zaručit, že veřejné finanční prostředky budou řádně vynakládány na inkluzivní oživení.

1.3.

EHSV navrhuje, aby byl posouzen a systematicky uspořádán sběr osvědčených postupů používaných na vnitrostátní úrovni, kde konzultace se sociálními partnery a mládežnickými organizacemi vedené prostřednictvím specializovaných výborů a sociálního dialogu přinesly vynikající výsledky, pokud jde o politiky zaměřené konkrétně na mladé lidi a opatření usilující o vytváření kvalitních pracovních míst a kariérních vyhlídek pro mladé lidi.

1.4.

Výbor vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní a inkluzivní pomoc a poradenství pro všechny mladé lidi, zejména pak pro mladé lidi se zdravotním postižením, a to již na začátku školního vzdělávání, s cílem poskytnout jim více informací o jejich dalším vzdělávání a následně o kariérních možnostech v souvislosti se zelenou a digitální transformací trhu práce.

1.5.

EHSV vítá opatření, jejichž cílem je prosazování a popularizace úlohy a profilu odborného vzdělávání a přípravy jakožto hnací síly inovačních postupů, dovedností v oblasti STEM, celoživotního učení a účinného zprostředkování práce, neboť tyto oblasti jsou zásadní pro vyřešení stávajícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Je rovněž důležité zlepšit posuzování dovedností, aby bylo možné v předstihu proaktivně identifikovat dovednosti, které budou potřebné na budoucích trzích práce. Měla by být přijata vhodná opatření, která zajistí, že odborné vzdělávání a příprava budou přístupné i osobám se zdravotním postižením, a to na základě identifikace individuálních schopností, a umožní všem občanům získávat odborné dovednosti užitečné pro jejich osobní rozvoj a zároveň uspokojovat specifické potřeby podniků, pokud jde o neobsazená kvalifikovaná pracovní místa.

1.6.

EHSV doporučuje, aby byla zavedena individualizovaná podpora určená cílovým skupinám, zejména osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Tato podpora by měla umožnit komplexní řešení všech problémů, které souvisejí se začleňováním na trh práce, jako je bydlení, ubytování, doprava a zdraví.

1.7.

EHSV se domnívá, že prioritou je zajistit účinnost a přiměřenost veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou klíčovou složkou aktivních politik na trhu práce, prostřednictvím cílených investic a případně reforem, tak aby byly tyto služby schopné podporovat při hledání práce nebo změně profesního zaměření všechny osoby, zejména osoby nejzranitelnější a osoby nejvíce vzdálené trhu práce.

1.8.

EHSV lituje, že nebyl plně využit potenciál záruky pro mladé lidi jako hlavního politického nástroje pro boj proti rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí. EHSV vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o provádění posílených záruk pro mladé lidi, včetně kvalitní odborné přípravy, která podporuje začlenění na trh práce, a žádá Evropskou komisi, aby vypracovala přehled kroků učiněných v zájmu provádění doporučení Rady o posílených zárukách pro mladé lidi na vnitrostátní úrovni a zajistila účinné synergie s národními plány pro oživení a odolnost.

1.9.

EHSV vítá ustanovení národních plánů pro oživení a odolnost, která podporují kvalitní odbornou přípravu, včetně učňovské přípravy nebo stáží, protože se jedná o účinné nástroje, které umožňují snížit počet případů předčasného ukončování studia a mohou zajistit lepší začlenění mladých lidí (i dalších osob) do trhu práce. Vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (1). Výbor však žádá, aby byly zakázány neplacené stáže. V souvislosti s nadcházející revizí doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží by měly být zajištěny důstojné odměny pro všechny stážisty. EHSV rovněž navrhuje, aby byl vypracován evropský rámec pro kvalitní stáže, který by zaručil vzdělávací hodnotu těchto zkušeností získaných během vzdělávání.

1.10.

EHSV naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě potřeby využívaly finanční prostředky určené na oživení na investice do vytváření kvalitních pracovních míst a zvyšování kvalifikace mladých lidí, a zaměřily se zejména na smlouvy na dobu neurčitou a na důstojné pracovní podmínky, které snižují riziko nejistého zaměstnání. Výbor dále zdůrazňuje, že je zapotřebí odstranit rozdíly v sociálním zabezpečení, a vybízí členské státy, aby řádně provedly doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně (2) a aby zavedly moderní systém určený pro všechny formy práce, který dokáže zaručit odpovídající příjem budoucích důchodců, zejména těch, jejichž profesní dráha je a bude přerušovaná.

1.11.

EHSV považuje za nezbytné zajistit, aby byly dotace na nábor pracovníků podmíněny smlouvami na dobu neurčitou nebo stabilizačními programy, a nedocházelo tak k dotování nejistoty zaměstnání. Pobídky k zaměstnávání mohou být dále efektivní při vytváření pracovních příležitostí pro „znevýhodněné“ uchazeče o zaměstnání a při přesouvání pracovníků propuštěných pro nadbytečnost, neboť podporují jejich přechod do nových odvětví a povolání.

1.12.

EHSV se domnívá, že zejména mezi mladými lidmi je třeba věnovat náležitou pozornost problematice duševního zdraví a psychosociálních poruch, a to zmírňováním stigmatizace potíží v oblasti duševního zdraví pomocí prevence a osvětové činnosti, která musí začít ve školách a musí být rozšířena na podniky. Neméně potřebné je odpovídající financování pro poskytovatele služeb a podpory v této oblasti.

1.13.

EHSV konstatuje, že nerovnosti, které ve světě práce přetrvávají mezi ženami a muži, zvyšují zranitelnost mladých žen vůči důsledkům pandemie COVID-19. Výbor vítá opatření, která některé členské státy zavedly na povzbuzení a podporu zaměstnanosti a podnikání žen, na investice do vhodné sociální infrastruktury a na reformy systémů péče o děti, zejména předškolního vzdělávání. Vyzývá, aby byly tyto osvědčené postupy rozšířeny na úrovni EU s cílem podpořit plnou zaměstnanost žen, zejména mladých matek.

2.   Obecné souvislosti

2.1.

Pandemie COVID-19 měla a stále má enormní dopad na naše společnosti a ekonomiky. Evropská unie učinila významné kroky směrem k oživení: s cílem bojovat proti této krizi se členské státy poprvé rozhodly pro evropskou solidaritu a konvergenci namísto prosazování úsporných opatření.

2.2.

Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj pro oživení“), který je největší složkou nástroje Next Generation EU, poskytuje půjčky a granty ve výši 672,5 miliardy EUR na podporu reforem a investic prováděných členskými státy. Tato nebývale vysoká částka je určena na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19 a na zvýšení udržitelnosti, odolnosti a připravenosti evropských ekonomik a společností na výzvy a příležitosti zelené a digitální transformace.

2.3.

Na základě dohody by měly národní plány pro oživení a odolnost věnovat alespoň 37 % výdajů na podporu cílů v oblasti klimatu a 20 % na podporu digitální transformace. Všechny investice a reformy mimoto musí dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“, která zajišťuje, aby významným způsobem nepoškozovaly životní prostředí. Navíc se očekává, že národní plány pro oživení a odolnost přispějí k účinnému řešení příslušných výzev vymezených v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Není zde však stanovena žádná minimální prahová hodnota ani proces pro monitorování výdajů na jednotlivé priority, např. na mladé lidi.

2.4.

Včasné a účelné zapojení sociálních partnerů do celého procesu evropského semestru, a to na různých úrovních a napříč všemi oblastmi politiky, které mají přímý či nepřímý vliv na zaměstnanost a trhy práce, je zásadní pro intenzivnější zapojení do tvorby politik, včetně opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost. Sociální dialog je hnací silou úspěšné a spravedlivé tvorby politik, pokud v případě potřeby dokáže přinášet účinná řešení a reflektovat probíhající politické změny a reformy v kolektivním vyjednávání.

2.5.

Nástroj pro oživení doplňuje další činnosti zaměřené na mladé lidi (3) a je úzce propojen s prioritami Komise na období 2019–2024, v nichž se jasně stanoví, že EU musí vytvořit atraktivnější prostředí pro investice a zajistit růst, jenž umožní vznik kvalitních pracovních míst, přičemž prioritou jsou mladí lidé a malé podniky (4). Nový program Evropské komise ALMA (5) (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), nový program stáží typu Erasmus zaměřený na osoby NEET, který mladým Evropanům poskytuje krátkodobé pracovní zkušenosti v jiných členských státech, může přinést pozitivní výsledky, budou-li jeho účastníkům zajištěny standardy kvality, včetně sociální ochrany, poradenství a dohledu, a důstojné mzdy.

2.6.

Dne 22. ledna Evropská komise zveřejnila nové pokyny, jimiž se členské státy EU musí řídit při sestavování svých národních plánů pro oživení a odolnost, aby měly přístup k tzv. fondu na podporu oživení. V těchto pokynech se uvádí, že veřejné politiky ve prospěch mladých lidí již nejsou pouze „horizontálním“ cílem daných plánů, tj. hlediskem, které je třeba zohlednit při dosahování dalších hlavních cílů, ale staly se předpokladem a absolutní prioritou nástroje Next Generation EU a musí představovat ucelený pilíř, a nikoli pouze průřezovou prioritu.

2.7.

Země EU měly své národní plány pro oživení a odolnost oficiálně předložit do 30. dubna 2021. Komise však tuto lhůtu prodloužila a odsouhlasila, že země mohou své plány předkládat až do poloviny roku 2022. Ke dni 15. října 2021 bylo předloženo 26 plánů.

2.8.

Nástroj pro oživení je pro členské státy příležitostí, jaká se naskytne jednou za generaci a díky níž se mohou nejen vypořádat s krizí v oblasti veřejného zdraví, ale také pokračovat v souběžné transformaci na digitální a nízkouhlíkové hospodářství, vytvářet silné systémy sociálního zabezpečení a podporovat soudržnost. Má reálný potenciál zajistit pro mladé pracovníky skutečnou změnu a zabránit, aby se stali „ztracenou“ generací bez spravedlivých příležitostí v budoucí Evropě. Je však velmi nutné prosazovat inkluzivní správu na vnitrostátní a evropské úrovni, kde má sociální dialog a zapojení občanské společnosti výrazný a smysluplný dopad.

2.9.

Krize COVID-19 přispěla k prohloubení nerovností, které pracovníky, zejména pak mladé pracovníky, ještě více znevýhodňují. Za pomoci tohoto stanoviska z vlastní iniciativy EHSV zamýšlí na základě analýzy generačních opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost, které předložily některé členské státy, a tedy i identifikace osvědčených postupů a slabých stránek, vypracovat doporučení, jak prováděním daných projektů mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Mladí Evropané patří mezi skupiny, na něž měla pandemie nejzávažnější dopad: školy, univerzity a veřejné prostory byly uzavřeny, což mladé lidi připravilo o možnosti vzdělávání, kultury a kontaktů. Každý šestý mladý člověk přišel kvůli hospodářským důsledkům pandemie COVID-19 o práci (6) – v srpnu 2021 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 16,5 % (7). V řadě zemí byli mladí lidé obzvláště tvrdě zasaženi, což zapříčinilo nárůst míry nezaměstnanosti – lze uvést například Španělsko (40,5 %), Itálii (29,7 %), Bulharsko (18,3 %) a Francii (19,6 %). Podíl nezaměstnaných mladých lidí bývá navíc v oficiálních údajích přehlížen, protože mladí lidé buď nežádají o podporu v nezaměstnanosti, nebo se nezapíší u agentur práce a místo toho si na živobytí vydělávají zdánlivou samostatnou výdělečnou činností, pracují prostřednictvím platforem či v šedé ekonomice. Je tedy možné předpokládat, že skutečná čísla mohou být ještě horší než ta, která uvádí Eurostat.

3.2.

Situaci osob NEET kromě toho ještě více zhoršila krize COVID-19. Počet osob NEET v Evropě, zejména v zemích jako je Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko, dosahuje kritických hodnot a opět se zvyšuje v důsledku předčasného ukončování studia, nedostačujícího poradenství, ztrát pracovních míst a nedostatku pracovních příležitostí. Tato kategorie zranitelných mladých lidí je ve vyšší míře ohrožena marginalizací, chudobou a trvalým vyloučením z pracovního procesu.

3.3.

Osoby NEET představují širokou kategorii zahrnující různorodou populaci, kam patří nezaměstnaní, osoby předčasně ukončující studium a všichni demotivovaní vysokoškolští absolventi, kteří dosud nenašli práci, jakož i ostatní mladí lidé, kteří jsou z různých důvodů neaktivní. Nezaměstnaní jsou pouze podskupinou širší kategorie osob NEET a průnik mezi skupinou osob nezaměstnaných a osob NEET se mění v průběhu času a podle země (8).

3.4.

Vysoké počty osob NEET znamenají velkou ztrátu pro naše ekonomiky a společnosti. Pocit rozčarování nebo vyloučení těchto osob rovněž představuje vysoké politické riziko pro stabilitu našich demokratických společností. Neschopnost vzdělávacích a sociálních systémů předcházet tomuto jevu nebo snížit počet osob NEET poukazuje na selhání snah prosadit obecně podporované a účinné politiky na podporu rovnosti příležitostí napříč Evropou.

3.5.

Tato krize má dopad obzvláště na pracovníky s nestandardními a rozmanitými formami zaměstnání (9) (příležitostná práce, práce na základě poukazu, práce prostřednictvím platforem, zakázková práce, zaměstnání založené na spolupráci atd.) (10), přičemž v těchto formách práce bohužel převládají mladí lidé. Obdobná pracovní místa mohou být málo placená, vyznačují se nepravidelnou pracovní dobou, slabou jistotou zaměstnání a omezenou nebo nulovou sociální ochranou (placená dovolená, důchod, volno z důvodu nemoci atd.). Taková práce často neumožňuje získat podporu v nezaměstnanosti nebo se účastnit státních režimů zkrácené pracovní doby (tzv. kurzarbeit) (11). Tento druh práce lze nalézt především v odvětvích, jež jsou pandemií COVID-19 obzvláště zasažena, jako je cestovní ruch, velkoobchod, maloobchod, ubytování a stravování (12). Nové formy práce mohou být na druhé straně příležitostí pro mladé lidi žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech či pro mladé zdravotně postižené osoby, studenty a mladé rodiče. Proto jsou důstojné mzdy a sociální zabezpečení nezbytné.

3.6.

V národních programech reforem by měly být identifikovány a zohledněny i přidružené překážky zaměstnanosti, např. v oblasti mobility, digitální gramotnosti, zdraví a nejistých životních podmínek, včetně absence bydlení nebo sociálního zabezpečení. EHSV se domnívá, že členské státy by mohly tyto překážky začleňování mladých lidí na trh práce monitorovat z kvalitativního i kvantitativního hlediska a předložit konkrétní návrhy na jejich odstraňování v rámci svých národních programů reforem.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

Oživení po pandemii COVID-19 by mělo být vnímáno jako příležitost. Hospodářství prodělalo otřes, stejně jako trh práce.

4.2.

Národní plány pro oživení a odolnost představují nebývalou příležitost k podnícení a podpoře změny, kterou je třeba prosazovat za pomoci inkluzivní správy, což vyžaduje dialog, otevřenost a transparentnost. Do opatření financovaných za pomoci národních plánů pro oživení a odolnost by měly být zapojeny místní orgány, sociální partneři a občanská společnost včetně mládežnických organizací, aby bylo možné vytvořit participativní správu, která může do otázky národních plánů pro oživení a odolnost vnést konsensus, důvěru a pocit spravedlnosti.

4.3.

EHSV se domnívá, že při navrhování, provádění a monitorování opatření uzpůsobených mladým pracovníkům a osobám NEET by měly členské státy zaručit průběžné konzultace se sociálními partnery, občanskou společností, a především s mládežnickými organizacemi, aby bylo možné z hlediska mladší generace posoudit, zda a do jaké míry jsou tyto politiky vhodné pro jejich vzdělávací a kariérní vyhlídky a zajištění hladkého vstupu na trh práce.

4.4.

EHSV oceňuje iniciativy, které členské státy doposud přijaly a jejichž účelem je posouzení generačního dopadu veřejné politiky. V Rakousku tak bylo učiněno prostřednictvím právního předpisu „Jugendcheck“ (13) (kontrola z hlediska mládeže), který vstoupil v platnost v roce 2013 a podle něhož musí být všechny nové právní předpisy a legislativní návrhy posouzeny s ohledem na případné dopady, jež by mohly mít na děti a mladé lidi, za účasti Národní rady mládeže. V Itálii tuto úlohu plní výbor COVIGE (14), který nedávno zřídilo ministerstvo pro politiku mládeže a který se skládá z vedoucích pracovníků a představitelů veřejné správy, vysokoškolských profesorů a odborníků na politiky mládeže, včetně Národní rady mládeže. Cílem tohoto výboru je posuzování generačního dopadu všech veřejných politik ex ante a ex post za využití specifických ukazatelů a modelů, jakož i na základě porovnání s osvědčenými postupy ostatních zemí EU.

4.5.

EHSV doporučuje, aby členské státy přijaly obdobná opatření nebo účinně a s ohledem na generační dopady monitorovaly politiky, které mají být přijaty, i ty, které jsou již schváleny, a zároveň zajistily náležité zapojení mladých lidí do konzultací.

4.6.

Výzkum (15) uskutečněný střediskem Cedefop předpovídá, že v důsledku pandemie COVID-19 bude v EU do roku 2022 zrušeno nebo nebude vytvořeno téměř 7 milionů pracovních míst, zatímco některá odvětví (16), jako jsou zdravotnictví, věda a inovace, informační technologie a digitální komunikace, budou mít značný potenciál pro růst a vytváření pracovních míst. Pandemie favorizovala pracovní místa v odvětvích a povoláních, která jsou dostatečně flexibilní na to, aby se mohla přizpůsobit novým normám omezení fyzického kontaktu a práce na dálku. Ty pravděpodobně zůstanou zachovány i po pandemii, přičemž mění povahu práce, která tradičně vyžaduje fyzický prostor (17).

4.7.

Podle zprávy OECD (18) může mít pandemie dopad rovněž na to, jakým způsobem se děti a mladí lidé staví k učení. Přerušení, která postihla pravidelnou školní docházku, vedla u mnoha dětí k menšímu pokroku v rozvoji dovedností, než jaký se očekával. Z krátkodobého hlediska by pandemie mohla zapříčinit předčasné ukončování studia, zatímco ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by menší zájem o vzdělání mohl vést k tomu, že se současné generaci studentů nepodaří rozvinout pozitivní postoje k učení v době hlubokých strukturálních změn, které budou vyžadovat, aby si jednotlivci zdokonalovali své dovednosti po celý život. Ve zprávě je navíc identifikována možná příčina genderové nerovnosti v otázce vzdělávacích příležitostí. Zpráva vyzývá k urychlenému navýšení investic do celoživotního učení, které jednotlivcům pomáhá přizpůsobovat se vnějším otřesům a být vůči nim odolnější.

4.8.

EHSV se domnívá, že v rychle se měnícím světě práce, jehož podobu ovlivňuje globalizace a důsledky pandemie COVID-19, je zásadní vyvarovat se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zaměřit se na kompetence a sociální dovednosti investováním odpovídajících zdrojů do vzdělávání a poradenství, do podpory lepšího propojení a přechodu mezi světem vzdělávání a světem práce, a to i prosazováním nástrojů, jako jsou střídání studia a práce, stáže a učňovská příprava, a do propagace programů celoživotního učení. Do tohoto procesu je zapotřebí zapojit všechny klíčové zúčastněné strany a soustředit se na zranitelné skupiny, zejména na mladé lidi, na osoby NEET a na ty osoby, jejichž pracovní místa jsou nejvíce ohrožena transformací. Odpovídající politickou reakcí je integrovaný balíček aktivních politik na trhu práce s vazbami na veřejné služby zaměstnanosti a systémy odborné přípravy, jehož cílem je podpořit inkluzivní a udržitelné oživení.

4.9.

Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda na tom, že poradenství pro volbu povolání nikdy nebylo důležitější, což platí zejména v případě mladých lidí, kteří pravděpodobně budou hledat práci hned po dokončení střední školy. EHSV se připojuje k těm, kteří volají po zásadních investicích do oblasti poradenství pro volbu povolání (19), neboť důkazy ukazují na významnou roli, kterou toto poradenství může hrát při přípravě studentů na rychle se měnící trh práce, který nemusí splňovat jejich očekávání nebo odpovídat jejich dříve získaným dovednostem.

4.10.

V národních plánech pro oživení a odolnost lze nalézt horizontální odkaz na mladé lidi v souvislosti s odborným vzděláváním a přípravou. Profesní příprava na pracovišti a učení se prací – např. učňovská příprava a stáže, které pro mladé lidi obvykle představují rozhodující vstupní body – bylo během krize rovněž velmi narušeno, i když rozsah tohoto narušení se značně liší v závislosti na odvětví a regionu. Jakožto dlouhodobý zastánce modernizace odborného vzdělávání a přípravy EHSV vítá úsilí členských států vynakládané na hledání a prosazování alternativních řešení týkajících se zajištění rozvoje praktických dovedností, jako jsou pracovní smlouvy s alternační odbornou přípravou, a rozšiřování distančního učení. Některé země rovněž přijaly nová politická opatření, jež mají zajistit, aby byly systémy technického a odborného vzdělávání a přípravy lépe nachystány na budoucí šoky (20).

4.11.

Zásadní součástí plánů pro oživení, které vyžadují cílené investice určené pro poskytovatele služeb pro mládež a veřejné služby zaměstnanosti, jsou informační strategie. Poslední zjištění naznačují, že téměř polovina osob NEET nemá povědomí o vládních podpůrných opatřeních, která jsou jim k dispozici (21).

4.12.

V rámci národních plánů pro oživení a odolnost je třeba posílit investice určené poskytovatelům služeb pro mládež a měla by být podporována horizontální spolupráce mezi poskytovateli služeb pro mládež a veřejnými službami zaměstnanosti. Účinné a efektivní veřejné služby zaměstnanosti hrají důležitou úlohu při poskytování podpory osobám, které čelí překážkám v zaměstnání, a při zajišťování hladkého přechodu mezi zaměstnáními. Aby však bylo možné oslovit nejzranitelnější osoby NEET, bude nutné zajistit spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti a celou řadou místních subjektů, od sdružení a vzdělávacích zařízení po odborné poradce vyškolené v oboru problémů v oblasti duševního zdraví. To vyžaduje účinné a přiměřené sdílení informací a údajů a znamená to, že provozovatelé a poradci veřejných služeb zaměstnanosti budou muset strávit více času řízením těchto partnerství (22).

4.13.

Hlavním nástrojem boje proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU je i nadále systém záruk pro mladé lidi, nově financovaný z ESF+, s povinností vynaložit nejméně 12 % finančních prostředků v členských státech s vyšší mírou NEET, než je průměr EU (23). Doporučení Rady týkající se posílení tohoto programu, které bylo přijato v říjnu 2020 (24), obsahuje seznam opatření týkajících se způsobu, jak zajistit kvalitu toho, co program nabízí, jak zlepšit informační dosah a jak posílit monitorování dosaženého výsledku v zájmu lepšího hodnocení programu. Národní plány pro oživení a odolnost tedy musí provést zhodnocení vnitrostátních prováděcích plánů záruk pro mladé lidi a navázat vzájemné vazby. Pokud tak neučiní, bude to mít za následek promarněné příležitosti a vytváření opatření, která nedokáží osobám NEET přinést řešení.

4.14.

EHSV konstatuje, že poslední aktualizace vnitrostátních prováděcích plánů záruk pro mladé lidi byla realizována v roce 2014 a že ne všechny členské státy EU již zahájily aktualizaci svých vnitrostátních strategií v oblasti mládeže, aby zohlednily posílené záruky pro mladé lidi (25). Členské státy musí zintenzivnit své úsilí, zohlednit získané zkušenosti a strategicky mobilizovat financování z EU, aby zajistily skutečnou účinnost a funkčnost tohoto nástroje.

4.15.

Musí být vytvořena zvláštní opatření na podporu oživení se zaměřením na mladé pracovníky, jejichž účelem bude boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a nejistému zaměstnání (26) mezi mladými lidmi vytvářením kvalitních pracovních míst a ochrana mnoha pracovníků (27), jimž chybí dostatečné sociální zabezpečení. Kromě toho by měla být uvážena zvláštní opatření pro mladé lidi provozující samostatně výdělečnou činnost s cílem podporovat a posilovat podnikání mladých lidí a jejich začínající podniky.

4.16.

Průzkum (28) změn provedených v systémech sociální ochrany v členských státech EU během pandemie ukazuje, že většina členských států zlepšila dostupnost opatření na podporu příjmu zaměstnanců, např. režimů krátké práce, podpory v nezaměstnanosti a podobných opatření, a to zejména zvýšením jejich hodnoty, zmírněním podmínek jejich získání a prodloužením doby jejich trvání. Ačkoli tato opatření nejsou zaměřena konkrétně na mládež, pomohou podpořit mladé lidi, u nichž existuje větší pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní, a jsou často vyloučeni ze sociální ochrany, např. z podpory v nezaměstnanosti, kvůli chybějící pracovní historii.

4.17.

Z těchto důvodů a s ohledem na skutečnost, že všechny tyto změny jsou dočasné a mnohé z nich již byly ukončeny, a mladí lidé tak opět čelí nerovnostem v oblasti sociální ochrany, považuje EHSV za zásadní, aby se tvůrci politik zaměřili na vytváření univerzálního systému sociální ochrany, který zajistí, aby se sociální ochrana vztahovala na všechny pracovníky (se standardní i nestandardní formou zaměstnání, mladé i dospělé). Vyřešení těchto nerovností by mladým lidem zajistilo, že budou ochráněni před chudobou i před všemi budoucími otřesy na trhu práce.

4.18.

EHSV se domnívá, že je také důležité podporovat mladé lidi s ohledem na sociální zabezpečení. Vybízí proto všechny členské státy, aby řádně provedly doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (29), které členským státům doporučuje, aby přístup k odpovídající sociální ochraně zajistily osobám ve všech formách práce.

4.19.

Je zapotřebí intenzivněji usilovat o hledání způsobů, jak sladit jistotu zaměstnání a kvalitu pracovních míst v rámci dynamického trhu práce, přičemž zásadní význam pro nalézání účinných opatření má posilování sociálních dialogů. Osvědčené postupy lze pozorovat například: 1) v Portugalsku, kde vláda vede pravidelné diskuse se sociálními partnery a organizacemi mládeže. Ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v této zemi přispěla opatření, jako jsou kvóty pro osoby NEET v podnicích, které nabízejí velký počet stáží, nebo snížené dotace na nábor pracovníků na krátkodobé smlouvy (30); 2) ve Španělsku, kde sociální dialog přinesl rozšíření sociálního zabezpečení i na stáže (31).

4.20.

Nejistota, obavy a úzkost, které mohou mezi mladými lidmi vyvolat deprese, na začátku krize prudce vzrostly a v některých zemích stále ještě rostou. Dočasné uzavření vzdělávacích institucí a přerušení sociálních, kulturních a sportovních činností oslabilo sociální kontakty, které pomáhají udržovat dobré duševní zdraví. Podpora duševního zdraví nabízená ve školách a na univerzitách byla v mnohých zemích silně narušena a mladí lidé stále častěji používají jiné podpůrné platformy, jako jsou telefonní linky a střediska mládeže. Služby v oblasti duševního zdraví nabízejí telekonzultace a jiné formy péče na dálku, aby zachovaly kontinuitu svých služeb. Poskytovatelé těchto služeb byli zároveň rovněž velmi zasaženi omezeními volného pohybu a mnozí z nich nebyli schopni pokračovat v činnosti kvůli chybějícím finančním a lidským zdrojům. EHSV má za to, že je nezbytné podpořit toto odvětví, které je do velké míry závislé na dobrovolnické práci a projektovém financování, a učinit tak prostřednictvím udržitelnějšího financování, neboť během krize se ukázalo, že uvedené odvětví je zásadním prvkem naší sociální struktury.

4.21.

V národních plánech pro oživení a odolnost by mohl být důsledněji řešen genderový rozměr, zejména co se týče osob NEET, jichž je obecně vyšší podíl mezi mladými ženami než mezi mladými muži. V roce 2020 byl podíl osob NEET mezi ženami v průměru 1,3krát vyšší než mezi muži, a podíl neaktivních žen NEET byl vyšší až 1,7krát. Tento podíl je vysoký především ve východoevropských zemích (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko) a v Itálii (32). Většina osob NEET v těchto zemích spadá do této skupiny z důvodu rodinných povinností nebo jde o mladé lidi se zdravotním postižením. Vyšší podíl mladých žen tráví čas péčí o děti a ostatní členy rodiny. Mladé ženy tráví neplacenou péčí a domácími pracemi téměř třikrát více času než mladí muži. Výbor vítá opatření, která některé členské státy zavedly na povzbuzení a podporu zaměstnanosti a podnikání žen, na investice do vhodné sociální infrastruktury a na reformy systémů péče o děti, zejména předškolního vzdělávání. Vyzývá, aby byl tento osvědčený postup rozšířen na úrovni EU s cílem podpořit plnou zaměstnanost žen, zejména mladých matek. Dále žádá, aby byl zaveden spolehlivý systém každoročního sledování pokroku a prostředků vyčleněných a čerpaných na podporu rovnosti žen a mužů v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost, a to včetně příslušných ukazatelů.

---

(1)  Doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu ze dne 15. března 2018 (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1).

(2)  Doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně – Přizpůsobení sociální ochrany budoucnosti (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

(3)  Strategie EU pro mládež (2018) (Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1); Soubor opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí (2020); Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi (2020) (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1); ALMA (2021); Evropský rok mládeže (očekává se v roce 2022).

(4)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024_cs.

(5)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1549&langId=cs.

(6)  Mladí lidé jsou obvykle definováni jako ti, kteří jsou ve věku od 15 do 29 let.

(7)  Eurostat.

(8)  Konle-Seidl, R. a Picarella, F. (2021), Youth in Europe: Effects of COVID-19 on their economic and social situation (Mladí lidé v Evropě: dopad pandemie COVID-19 na jejich ekonomickou a sociální situaci), Evropský parlament, Lucemburk.

(9)  https://www.eurofound.europa.eu/topic/non-standard-employment.

(10)  https://www.eurofound.europa.eu/publications/blog/new-forms-of-employment-in-europe-how-new-is-new.

(11)  Eurofound (2021), COVID-19: Implications for employment and working life (COVID-19: dopady na zaměstnanost a pracovní život), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(12)  Spasova S., Bouget D., Ghailani, D. a Vanhercke B. (2017), Access to social protection for people working on non-standard contracts and as self-employed in Europe (Přístup k sociální ochraně pro osoby pracující na základě nestandardních smluv a jako osoby samostatně výdělečně činné v Evropě).

(13)  https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/austria/54-young-peoples-participation-in-policy-making.

(14)  https://www.giovani.gov.it/it/comunicazione/notizie/comitato-per-la-valutazione-dell-impatto-generazionale-delle-politiche-pubbliche/.

(15)  https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/coronavirus-impact-jobs-eu-sectors-and-occupations-skills-forecast-analysis.

(16)  https://ec.europa.eu/eures/public/four-job-sectors-high-demand-result-covid-19-pandemic-2021-02-19_en.

(17)  Cedefop skills and jobs forecast (Prognóza střediska Cedefop týkající se dovedností a pracovních míst).

(18)  https://www.oecd.org/skills/covid-19-pandemic-highlights-urgent-need-to-scale-up-investment-in-lifelong-learning-for-all-says-oecd.htm.

(19)  https://www.oecd.org/education/career-readiness/Investing%20in%20Career%20Guidance_en.pdf.

(20)  Skills development in the time of COVID-19: Taking stock of the initial responses in technical and vocational education and training (Rozvoj dovedností v době pandemie COVID-19: zhodnocení prvotních reakcí v oblasti technického a odborného vzdělávání a přípravy), Mezinárodní organizace práce, Ženeva, 2021.

(21)  Moxon, D., Bacalso, C, a Șerban, A. (2021), Beyond the pandemic: The impact of COVID-19 on young people in Europe (Až skončí pandemie: dopad COVID-19 na mladé lidi v Evropě), Brusel, Evropské fórum mládeže.

(22)  PES partnership management (Řízení partnerství v oblasti veřejných služeb zaměstnanosti), Eamonn Davern (září 2020).

(23)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1099&langId=cs.

(24)  Doporučení Rady o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2020/C 372/01) (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 12).

(25)  Konle-Seidl, R. a Picarella, F. (2021), Youth in Europe: Effects of COVID-19 on their economic and social situation (Mladí lidé v Evropě: dopad pandemie COVID-19 na jejich ekonomickou a sociální situaci), Evropský parlament, Lucemburk.

(26)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání (2016/2221(INI)) (Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 88).

(27)  Mezinárodní organizace práce, World Social Protection Report 2020–22: Social Protection at the Crossroads – in Pursuit of a Better Future (Zpráva týkající se celosvětové sociální ochrany v období 2020–22: Sociální ochrana na rozcestí – úsilí o dosažení lepší budoucnosti), Ženeva, 2021.

(28)  Evropský odborový institut – ETUI (2021), Non-standard workers and the self-employed in the EU: Social protection during the Covid-19 pandemic (Pracovníci s nestandardní formou zaměstnání a osoby samostatně výdělečně činné v EU: sociální ochrana během pandemie COVID-19).

(29)  Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1).

(30)  https://www.iefp.pt/apoios-a-contratacao.

(31)  121/000066 Draft law on the guarantee of the purchasing power of pensions and other measures for strengthening the financial and social sustainability of the public pension system (congreso.es) (návrh zákona, který má zaručit kupní sílu důchodů a další opatření k posílení finanční a sociální udržitelnosti veřejného důchodového systému).

(32)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Statistics_on_young_people_neither_in_employment_nor_in_education_or_training.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Nestandardní zaměstnání a platformová družstva v rámci digitální transformace průmyslu

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/06)

Zpravodaj:	Giuseppe GUERINI
Spoluzpravodaj:	Erwin DE DEYN

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	10. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	219/0/10

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Ekonomika digitálních platforem je rychle rostoucím jevem, který přesahuje hranice samotné Evropské unie. S rostoucí rozšířeností tohoto jevu se také násobí formy pracovněprávních vztahů osob, které jsou prostřednictvím těchto platforem zaměstnávány. Jde o samostatnou výdělečnou činnost, spolupráci nestálého charakteru, individualizované zaměstnanecké smlouvy. Zajímavým nástrojem ke stabilizaci pracovněprávních vztahů navazovaných prostřednictvím digitálních platforem mohou být v této souvislosti družstva založená pracovníky.

1.2.

Vzhledem k významu tohoto jevu považuje EHSV za užitečné a nezbytné, aby Evropská unie a členské státy koordinovaly zavádění vhodné regulace s cílem zajistit rovnováhu mezi potřebami v oblasti inovací a ochranou práv pracovníků digitálních platforem, jak to již v návrzích nařízení o aktu o digitálních službách a o aktu o digitálních trzích činí v případě spotřebitelů a uživatelů digitálních platforem.

1.3.

Digitální platformy rovněž podporují rozvoj nových forem podnikání, které mohou rozšířit možnosti aktivní účasti mnoha lidí na nových digitálních trzích. Mezi těmito formami podniků je obzvlášť zajímavou družstevní forma, která podporuje inkluzivní účast na správě digitálních platforem.

1.4.

Družstevní forma umožňuje rozvoj podniků založených osobami samostatně výdělečně činnými, jejichž snahou je zachovat si samostatnost a kreativitu a zároveň zvýšit své příjmy, zlepšit své pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a vyhnout se nestandardním formám práce.

1.5.

EHSV konstatuje, že družstevní forma může kombinovat charakteristiky digitálních platforem s organizačním modelem přidružené práce, ale umožňuje rovněž, pokud to podmínky vyžadují, zachovat pro pracující členy status zaměstnanců, včetně veškeré ochrany, jakou zaměstnancům zaručují kolektivní smlouvy.

1.6.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, členské státy EU a účastníky sociálního dialogu, aby vytvořili iniciativy na podporu rozvoje platformových družstev, které by prostřednictvím nových technologií podporovaly podnikatelské snahy tím, že by sdružovaly mladé pracovníky a podnikatele v družstvech.

1.7.

Účinné provádění těchto iniciativ vyžaduje zapojení všech zúčastněných stran, proto může klíčovou úlohu hrát sociální dialog; z toho důvodu je EHSV připraven podílet se na podpoře platformových družstev.

1.8.

Digitální platformy neznají státních hranic. Na našem evropském území navíc platí zásada země původu. Úspěch těchto iniciativ závisí na společném chápání a řešení těchto otázek. EHSV požaduje, aby byla věnována pozornost riziku roztříštěnosti vnitřního trhu, která by byla ke škodě jak platforem, tak i jejich zaměstnanců.

1.9.

EHSV se domnívá, že by bylo prospěšné zahrnout do realizace evropské strategie pro digitální transformaci iniciativy na podporu vzniku družstev pro správu digitálních platforem, a to rovněž s cílem podpořit kolektivní vlastnictví digitálních služeb, dat a technologické infrastruktury, které by umožnilo větší diverzifikaci hospodářského prostředí a rozšíření hospodářské demokracie.

1.10.

EHSV konstatuje, že družstva, jakožto autonomní organizace osob, které se dobrovolně sdružují za účelem uspokojování svých společných sociálních, ekonomických a kulturních potřeb prostřednictvím demokratické a participativní organizace, nabízejí zajímavé řešení právě problémů správy a demokratické kontroly digitálních platforem.

1.11.

EHSV požaduje, aby Evropská komise při vypracovávání návrhů na regulaci situace pracovníků digitálních platforem položila důraz na inovace a uplatnila přístup, který bude vůči inovacím otevřený a bude podporovat konkurenceschopnost podniků, aniž by se ze zřetele ztrácela ochrana práv pracovníků. Zejména je třeba zajistit, aby lidé pracující pro digitální platformy byli vyškoleni a dokázali lépe pochopit a kontrolovat uplatňování algoritmů, jimiž se řídí nábor pracovníků.

2.   Úvod a souvislosti

2.1.

V rámci procesu rychlé transformace ekonomiky a podniků získala digitalizace zásadní strategickou funkci do té míry, že pronikla do všech odvětví činnosti, ovlivňuje celý cyklus hodnotového řetězce výrobků a služeb a týká se jak velkých podniků, tak malých podniků a mikropodniků. Důsledky pro svět práce, pokud jde o nové příležitosti a nové výzvy, jsou zásadní jak z hlediska obsahu, tak z hlediska rychlosti, s jakou změny probíhají.

2.2.

V důsledku rychlé digitální transformace vznikají nové způsoby práce a nové formy organizace podniků. Práce prostřednictvím platforem vyžaduje mimo jiné nová a flexibilní řešení, která stávající právní rámce nejsou vždy schopny regulovat.

2.3.

Probíhající rychlá transformace odhalila nedostatky, pokud jde o právní jistotu, a proto jsou sociální dialog a kolektivní vyjednávání důležité jakožto rámec pro jednání o nových pravidlech pro práci na digitálních platformách. Mnoho členských států podniklo kroky k vyjasnění zaměstnaneckého statusu osoby pracující prostřednictvím digitálních platforem. V tomto smyslu by regulační opatření Evropské komise měla podporovat dohody, které se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, a současně zajistit nezbytné záruky pro sociální ochranu pracovníků.

2.4.

Ačkoli se fenomén „digitálních platforem“ vztahuje na širokou škálu modelů, které mohou zahrnovat sociální sítě, internetové stránky elektronického obchodu, internetové stránky finančních zprostředkovatelů nebo přístup ke zdrojům a datům a jejich správu, v tomto stanovisku se jím budeme zabývat specificky z hlediska práce a zaměříme se především na podniky fungující prostřednictvím aplikací nebo internetových stránek. Pozornost budeme věnovat zejména zvláštnímu modelu digitálních platforem, které mají družstevní formu.

2.5.

Evropská komise zkoumá dopady platforem na pracovní podmínky v rámci konzultace, jejíž první fáze byla zahájena 24. února 2021 a druhá fáze proběhla v období od 15. června do 15. září 2021. Prostřednictvím těchto konzultací Komise žádá sociální partnery, aby se vyjádřili, zda by bylo vhodné přijmout v této oblasti legislativní opatření. Během konzultace bylo identifikováno sedm oblastí, v nichž je třeba podniknout kroky: 1. zaměstnanecký status, 2. pracovní podmínky, 3. přístup k sociální ochraně, 4. přístup k zastoupení a kolektivnímu vyjednávání, 5. přeshraniční rozměr, 6. algoritmické řízení, 7. celoživotní vzdělávání a pracovní příležitosti pro osoby, které pracují prostřednictvím platforem.

2.6.

Digitální platformy vytvářejí „virtuální prostor“, ve kterém dochází k interakcím a výměnám, jež jsou mnohem více než pouhým setkáním poptávky a nabídky, a dále mohou stále rafinovanějším způsobem kontrolovat a ovlivňovat pracovníky, dodavatele a uživatele a nabízet nové služby pro zákazníky a nové možnosti zaměstnání. To je možné díky systémům profilování a rozsáhlému využívání dat pomocí systémů umělé inteligence a algoritmů navržených těmi, kdo platformy řídí.

2.7.

Prostřednictvím důmyslné marketingové politiky, jež v lidech, kteří na platformách působí, vyvolává falešný pocit, že se účastní horizontálního procesu založeného na rovnoprávné interakci, se platformy nabízejí a samy sebe charakterizují jako prostor pro setkávání v rámci přímého a nezprostředkovaného vztahu, ale ve skutečnosti nikdy nejsou zcela decentralizované ani neutrální; naopak samy jsou aktivními subjekty zprostředkování s pevně stanovenou hierarchií, ač často ne zjevnou.

2.8.

Ačkoli existuje ucelený soubor unijních a vnitrostátních právních předpisů upravujících různé formy zaměstnávání, platformy se ne vždy snadno přizpůsobují uplatňování a provádění těchto regulačních rámců. Bylo by zapotřebí podporovat informování, sociální dialog a vzájemné učení s cílem usnadnit a podpořit stabilní a udržitelný rozvoj digitálních platforem a napomoci tak posílení spolupráce a důvěry mezi účastníky digitálního trhu. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání dokáží rychle se měnící situace řešit lépe než ukvapené právní předpisy, které by mohly bránit inovacím.

2.9.

Je však zřejmé, že dobrá právní úprava musí nechat prostor pro významné inovace, které mohou díky digitálním technologiím vzniknout, a pro uznání práv pracovníků v těchto nových formách organizace práce. Zasahovat do změn znamená aktivně směrovat model rozvoje, jehož environmentálnímu a sociálnímu rozměru je v našem pojetí nutně třeba věnovat pozornost.

2.10.

V rámci digitální transformace probíhající po celém světě je zapotřebí na všech úrovních zvážit vhodná opatření na podporu rozvoje udržitelné digitální transformace, která by byla upravena adekvátním a jasným evropským předpisovým rámcem pro různé subjekty na digitálním trhu, a zejména na digitálním trhu představovaném platformami. Evropské instituce se tímto tématem začaly zabývat z různých hledisek (1) a EHSV již přijal několik stanovisek týkajících se daňových záležitostí (2), regulace digitálního trhu (3), a otázek týkajících se práce (4).

2.11.

V obecném kontextu transformace pracovních podmínek se stále více osob ocitá v pozici, kdy mohou poskytovat služby na základě samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím digitálních platforem, jak zdůrazňuje posouzení dopadů, které Komise zveřejnila v lednu 2021 (5). V případě neexistence odpovídajícího regulačního rámce hrozí, že se budou uchylovat k nevhodným formám samostatné výdělečné činnosti, které musí jako takové splňovat kritéria, jako jsou samostatnost, svobodné vyjádření vůle stran účastnit se, samostatné určení organizace práce a nezávislost.

2.12.

Z analýzy Evropské komise vyplývá, že lidé pracující prostřednictvím platforem nemusí mít dostatečné informace ani povědomí o tom, jak jsou uplatňovány algoritmy k přijímání určitých rozhodnutí, která by mohla mít dopad na jejich pracovní podmínky. S touto neznalostí a neinformovaností mohou být spojeny problémy, zejména v souvislosti s digitálním dohledem a správou dat, pokud plánování a algoritmické řízení ovlivňují pracovní podmínky. Proto je sociální dialog nezbytný.

2.13.

Jak podniky, tak pracovníci potřebují mít právní vědomí a jistotu ohledně pracovních smluv platných pro pracovníky platforem, které zaručují důstojné podmínky odměňování a přístup k sociální ochraně a kolektivnímu vyjednávání. Stejně tak je třeba vyjasnit kritéria pro určení podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné. K těmto aspektům se EHSV jasně vyjádřil ve svém stanovisku SOC/645 Spravedlivé pracovní podmínky v ekonomice platforem z roku 2021, o které požádalo německé předsednictví Rady EU ve druhém pololetí roku 2020.

2.14.

Jak sama Komise uznává, v rámci ekonomiky digitálních platforem družstva vytvořila úspěšné modely, které umožňují účinně kombinovat podnikání, sociální práva a odpovídající pracovní podmínky (6).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Výrazné a rychlé transformace, které provázejí digitalizaci ekonomiky a společenského života, přinášejí nové požadavky na flexibilitu a rychlost adaptace a rozšiřují možnosti volby autonomních forem práce, avšak přinášejí také nové formy roztříštěnosti a rozdělení práce, a to nejen ve smyslu procesu rozčleněného na etapy (jako u klasických montážních linek), ale také rozděleného z hlediska prostoru a času, přičemž často dochází rovněž ke stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem osob zapojených do některých fází těchto procesů.

3.2.

Tyto aspekty jsou součástí komplexního jevu, který se týká i vysoce kvalifikovaných profesí, jimž jsou svěřeny některé části výrobního procesu na základě smluv pro osoby samostatně výdělečně činné nebo smluv pro „svobodná povolání“. Máme na mysli například všechny programátory, datové analytiky a vývojáře aplikací nebo všechny poskytovatele stále decentralizovanějších doplňkových služeb.

3.3.

Krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala, že správné uplatňování a provádění vnitrostátních a unijních předpisů, které uznávají nutnost ochrany pracovníků s tzv. „atypickými smlouvami“ (7), zůstává v mnoha členských státech nevyřešeným problémem.

3.4.

Vznik digitálních platforem jako nástroje pro nábor pracovníků vedl v mnoha případech k využívání smluvních forem založených na samostatné výdělečné činnosti, a to i v případech, kdy nebyly žádné činnosti skutečně vykonávány samostatně a nezávisle. Nechybí ani případy, kdy tento přístup reagoval spíše na potřebu snížit náklady práce než na potřebu optimalizovat autonomii v organizaci práce. Proto se také zvýšil počet soudních sporů u soudů v různých evropských zemích. Je však zřejmé, že tak rychle se měnící jev nelze regulovat soudní cestou a prostřednictvím soudních sporů, ale je třeba nalézat funkční řešení, která by zachycovala a vhodným způsobem interpretovala probíhající hluboké změny.

3.5.

V tomto kontextu umožňuje družstevní forma rozvoj podniků sdružujících osoby samostatně výdělečně činné (jako jsou družstva osob samostatně výdělečně činných), jejichž snahou je zachovat si samostatnost a kreativitu a zároveň zvýšit své příjmy, zlepšit své pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně. Nejtradičnější družstevní forma (zaměstnanecká družstva) navíc může kombinovat vlastnosti digitálních platforem s organizačním modelem přidružené práce, který se vyznačuje demokratickým fungováním a ochranou poskytovanou zaměstnancům v rámci vnitrostátních pracovních smluv.

3.6.

Platformové družstvo je demokraticky řízená družstevní společnost se zapojením příslušných zainteresovaných stran, která prostřednictvím IT infrastruktury a protokolů propojujících různá pevná i mobilní zařízení organizuje výrobu a výměnu zboží a služeb.

3.7.

Jako každé družstvo, i platformová družstva vlastní a řídí ti, kdo jsou na nich nejvíce závislí, v tomto případě pracovníci, uživatelé a další zúčastněné strany. To samozřejmě probíhá s přihlédnutím k odpovídajícím smluvním podmínkám pracujících členů družstev, a to jak v případě, že se jedná o zaměstnance, tak v případě, že mají status osob samostatně výdělečně činných.

3.8.

Družstevní model má kromě toho, že charakterizuje právní formu a vztahy mezi subjekty, rozhodující vliv na rozhodovací toky algoritmu fungování a je vhodný rovněž k zajištění „lepšího rozdělení přínosů mezi výrobce/poskytovatele služeb a za účelem začlenění občanů/spotřebitelů do správy a řízení, rozhodování a sdílení přínosů“, jak EHSV nedávno uvedl ve svém stanovisku NAT/794 (8).

3.9.

Z tohoto pohledu může podpora vzniku nových podniků, které sdružují tyto pracovníky v družstvech, napomoci rozvoji nových forem podnikání. Sdružení se v družstvu je pro účastníky těchto činností výhodné jak z hlediska rozšíření obchodních příležitostí (mezi sebou navzájem, i navenek), tak z hlediska vzájemného sdílení nákladů a přínosů. Pokud to vnitrostátní právní úprava umožňuje, družstva často umožňují přidruženým samostatně výdělečně činným pracovníkům přístup k existujícím systémům sociální ochrany.

3.10.

Podnikatelský duch, podnikatelské schopnosti a samostatné podnikání jsou zásadní hnací silou růstu. Zakládat podniky na vlastní pěst, a to zejména v mladém věku, je nicméně obtížné. Proto je zajímavé rozvíjet tyto formy družstev, které mohou díky novým technologiím podporovat podnikatelské snahy tím, že sdružují mladé pracovníky bez ohledu na jejich právní postavení (zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná).

3.11.

Zdá se, že pracovní právo a systémy sociálního zabezpečení, jež byly navrženy pro účely standardního zaměstnání, nyní nejsou schopny reagovat na potřeby pracovníků s atypickými smlouvami, kteří však potřebují sociální ochranu a odpovídající formy kolektivního vyjednávání. Mnohé z výzev, které v současné době přináší transformace práce a digitalizace, podněcují družstva k tomu, aby poskytovala odpovědi na potřeby pracovníků, které současné institucionální uspořádání neuspokojuje, a zároveň se snažila zvýšit seberealizaci pracovníků prostřednictvím podpory jejich vlastnické účasti.

3.12.

Pokud jde o pracovníky, kteří chtějí mít zaručenu svou autonomii (tedy s odhlédnutím od fenoménu „nepravých samostatně výdělečně činných osob“), v poslední době se v reakci na výrazný nárůst nových forem práce objevily nové družstevní modely. Tyto nové formy družstev mohou být vynikajícím nástrojem podpory většího rozšíření podnikatelských schopností a vzájemného sdílení nákladů a přínosů. Konkrétně by díky novým technologiím mohla některá z forem nové ekonomiky, jako tzv. ekonomika platforem, nalézt v družstvech způsob, jak učinit z mnoha samostatně výdělečně činných pracovníků také majitele těchto platforem, a vyhnout se tak některým neblahým důsledkům tzv. atomizace (9).

3.13.

Základní myšlenka platformových družstev je jasná: nové obchodní modely založené na internetu a online platformách lze propojit s družstevním modelem prostřednictvím předání vlastnictví a kontrolních pravomocí osobám, které využívají online platformy a pracují jejich prostřednictvím. Tyto inovativní formy podnikání mohou zvýšit kvalitní zaměstnanost v ekonomice platforem a zajistit, aby digitální ekonomika byla participativnější.

3.14.

Digitální platformy založené na družstevní formě tak vytvářejí „model podnikání“, který využívá digitální technologie, internetové stránky a distribuované mobilní aplikace, přičemž jejich fungování je založeno na demokratickém rozhodovacím procesu a na sdíleném vlastnictví zúčastněných stran.

3.15.

Právní forma družstva organizovaného na digitálních platformách se tak účinně hodí i k organizaci agentur pro výměnu a sdílení dat, jejichž služeb by mohl využívat stále větší počet podniků, zejména malých a středních, pro které je obtížnější zajistit si zprostředkovatele pro správu a výměnu dat, protože by sdruženým malým a středním podnikům například umožnila udržet si správu těchto struktur.

3.16.

Tento potenciál neunikl pozornosti Evropské komise, která v článku 9 návrhu nařízení o evropské správě dat (aktu o správě dat), předloženého 25. listopadu 2020, výslovně počítá s možností organizovat „služby datových družstev“, jak zdůrazňuje rovněž EHSV ve stanovisku INT/921 (10).

3.17.

Důležitý odkaz na demokratizační funkci digitální ekonomiky, kterou mohou hrát družstva, lze nalézt také ve Zprávě OSN o digitální ekonomice z roku 2019 (11) a z nedávné doby ve zprávě MOP (12).

3.18.

Je důležité poskytnout lidem pracujícím prostřednictvím platforem nástroje, aby mohli usměrnit svoji profesní dráhu a měli přístup k profesnímu rozvoji a rozvoji dovedností. Jak uvedla Komise, osoby pracující nebo poskytující služby prostřednictvím digitálních platforem je třeba bez ohledu na zaměstnanecký status podporovat pomocí dalšího odborného vzdělávání a zvyšování kvalifikace, jakož i přístupu k sociální ochraně, a zejména k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci.

3.19.

Model digitálních platforem, a to i ve formě družstev, lze použít k rozvoji a zlepšení dostupnosti nabídek distančního vzdělávání, což může usnadnit personalizované učení.

3.20.

Rozsáhlé šíření nástrojů pro digitalizaci nejen pracovních činností, ale i mnoha aspektů běžného života vyžaduje rozsáhlou schopnost poskytovat odborné vzdělávání v oblasti základních digitálních dovedností. Účastníci sociálního dialogu a evropské orgány by měly podněcovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti s cílem podporovat vzájemné učení a zvyšovat povědomí o potenciálu digitalizace hospodářství. Dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnaných pracovníků se musí v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání dostat prvořadé podpory.

---

(1)  https://www.eurofound.europa.eu/cs/data/platform-economy/dossiers.

(2)  Stanovisko EHSV (dodatkové stanovisko) (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 62).

(3)  Stanovisko EHSV Akt o digitálních trzích (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 64).

(4)  Stanovisko EHSV k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 39).

(5)  Počáteční posouzení dopadů – Kolektivní smlouvy pro osoby samostatně výdělečně činné – oblast působnosti pravidel hospodářské soutěže EU, 6. ledna 2021. Viz https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12483-Kolektivni-smlouvy-pro-osoby-samostatne-vydelecne-cinne-oblast-pusobnosti-pravidel-hospodarske-souteze-EU_cs.

(6)  Dobrým příkladem jsou družstva sdružená ve federaci CoopCycle. Jedná se o družstva cyklokurýrů, kteří jsou pracovníky a členy vlastního družstva, jež spolupracuje s dalšími družstvy v jiných městech a sdílí s nimi software, který umožňuje transakce a navazování kontaktů mezi pracovníky, dodavateli a uživateli (https://coopcycle.org/en/).

(7)  Nestandardní zaměstnání je pojem, kterému se zejména v posledních desetiletích dostává stále větší politické pozornosti. Viz například studie All For One: https://cecop.coop/works/cecop-report-all-for-one-reponse-of-worker-owned-cooperatives-to-non-standard-employment.

(8)  Stanovisko EHSV Digitalizace a udržitelnost – současný stav a opatření, která je z pohledu občanské společnosti potřeba přijmout (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 187).

(9)  https://cecop.coop/works/cecop-report-all-for-one-reponse-of-worker-owned-cooperatives-to-non-standard-employment.

(10)  Stanovisko EHSV Akt o správě dat (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 38).

(11)  https://unctad.org/system/files/official-document/der2019_en.pdf.

(12)  https://www.ilo.org/global/research/global-reports/weso/2021/lang--en/index.htm.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak může plán EU na podporu oživení přispět k sociálně přijatelné dekarbonizaci a digitalizaci odvětví náročných na zdroje a energii

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/07)

Zpravodaj:	Andrés BARCELÓ DELGADO
Spoluzpravodaj:	Enrico GIBELLIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	10. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	151/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Nástroj EU pro oživení a související národní plány pro oživení a odolnost musí přispívat ke spravedlivé transformaci odvětví EU náročných na zdroje a energii. Musí vést k vytvoření a zachování kvalitních pracovních míst v těchto odvětvích, zahrnout sociální partnery do provádění národních plánů pro oživení a odolnost a podpořit přechody na trhu práce prostřednictvím změny kvalifikace a prohlubování dovedností.

1.2.

EHSV vybízí Komisi a další orgány EU, aby zajistily rovné podmínky na jednotném trhu, a zabránily tak nevyváženým výhodám pro průmysl závisejícím na přístupu jednotlivých členských států.

1.3.

EHSV se domnívá, že průmyslové transformace nebude dosaženo, pokud nebude provedena transformace energetiky. Za tím účelem budou klíčové dostatečné a cenově dostupné nízkouhlíkové zdroje energie umožňující nízkouhlíkovou průmyslovou výrobu. Normotvůrci EU a členské státy by měly uvést do rovnováhy dostupnost energetických vektorů s jejich náklady, aby mohla odvětví náročná na zdroje a energii provést průmyslovou transformaci a obstát v mezinárodní konkurenci. Kromě toho bude mít pro zajištění řádného provádění národních plánů pro oživení a odolnost zásadní význam technologická neutralita při současném dodržení cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 a s cíli udržitelného rozvoje OSN.

1.4.

Automatizace a digitalizace v rámci průmyslové transformace patří z průřezového hlediska k základním kamenům tohoto procesu. Úloha digitalizace odvětví náročných na zdroje a energii však nesmí být nesprávně vyložena: jde o nástroj, nikoli o konečný cíl jako takový.

1.5.

EHSV vítá sedm stěžejních oblastí, které Komise vymezila ve svých pokynech k národním plánům pro oživení a odolnost určených členským státům, a povinnost věnovat alespoň 37 % celkového rozpočtu na opatření týkající se investic v oblasti klimatu a digitalizace a alespoň 20 % na oblast digitalizace. Vybízí orgány EU, aby pozorně monitorovaly využívání přidělených finančních prostředků s cílem splnit tyto požadavky.

1.6.

Čas, který budou podniky působící v odvětvích náročných na zdroje a energii potřebovat na realizaci průmyslové transformace, přesáhne dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost. EHSV vybízí orgány EU, aby to zohlednily a aby vytvořily nové a vhodné finanční nástroje a právní předpisy s cílem dosáhnout po roce 2026 úplného přechodu na nízkouhlíkový průmysl.

1.7.

Protože podniky působící v odvětvích náročných na zdroje a energii vyžadují zvláštní pozornost, pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, EHSV naléhavě vyzývá orgány EU, aby zavedly specifická opatření, která se zaměří na výzvy, jimž tyto podniky čelí v rámci přechodu k uhlíkově neutrálnímu průmyslu.

1.8.

Renovace budov zajistí podstatný podíl energetické účinnosti, která je nezbytná pro dosažení uhlíkově neutrální společnosti v roce 2050. EHSV podporuje práce a projekty zaměřené na zlepšení energetické účinnosti v budovách prostřednictvím renovace jejich obálek a zařízení.

1.9.

EHSV důrazně podporuje rozvoj cloudového systému, jehož vlastníkem bude EU, který Unii přinese technologickou nezávislost.

1.10.

Pro dosažení úspěšné transformace je klíčové řízení talentů v rámci průmyslových odvětví v EU. Komise tedy bude muset pečlivě monitorovat, zda budou programy a činnosti navržené s cílem zdokonalit nové dovednosti přispívat k úspěšné transformaci v tomto smyslu.

2.   Důvody pro předložení stanoviska z vlastní iniciativy

2.1.

Pandemie COVID-19 vedla nejen k celosvětové mimořádné zdravotní události, ale také k hospodářské a sociální krizi. V důsledku této vážné situace bylo nutné, aby evropští tvůrci politik provedli významná politická opatření za účelem stabilizace hospodářství všech evropských členských států.

2.2.

Evropská unie v rámci programu NextGenerationEU (NGEU) vytvořila několik mechanismů, jejichž cílem je podpořit členské státy prostřednictvím nejrozsáhlejšího balíčku stimulačních opatření, jaký byl kdy přijat, tak aby vyšly z krize silnější. Poskytne 1,8 bilionu EUR v rámci dlouhodobého rozpočtu, který bude využíván pomocí různých nástrojů zaměřených na modernizaci, výzkum, klimatickou transformaci a sociální ochranu.

2.3.

Jedním z nástrojů NextGenerationEU je Nástroj pro oživení a odolnost, který se zaměří na nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19 a na prosazování „souběžné transformace“ směrem k dekarbonizované a digitální společnosti.

2.4.

Nástroj pro oživení a odolnost je tvořen celkovou částkou 672,5 miliardy EUR, která bude rozdělována ve formě půjček (360 miliard EUR) a grantů (312,5 miliardy EUR), jež budou k dispozici na podporu reforem a investic prováděných členskými státy za účelem udržitelného oživení.

2.5.

Tyto finanční prostředky budou přidělovány v rámci národních plánů členských států pro oživení a odolnost, jejichž součástí budou požadované reformy a investice a které budou odrážet příslušná doporučení pro jednotlivé země vydaná Radou jako součást evropského semestru coby rámce pro správu, s cílem přispět ke Strategii pro udržitelný růst na rok 2021.

2.6.

Evropská komise vymezila hlavní stěžejní oblasti, ve kterých musí každý členský stát definovat konkrétní směry činnosti: 1. ENERGIE – čisté technologie a energie z obnovitelných zdrojů; 2. RENOVACE – energetická účinnost budov; 3. DOBÍJENÍ A PLNĚNÍ PALIVA – udržitelná doprava a dobíjecí stanice; 4. PROPOJENÍ – zavádění rychlých širokopásmových služeb; 5. MODERNIZACE – digitalizace veřejné správy; 6. VYŠŠÍ VÝKON – kapacity datového cloudu a udržitelné procesory; 7. ZMĚNA KVALIFIKACE a PROHLUBOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ – vzdělávání a odborná příprava na podporu digitálních dovedností. Hlavní stěžejní oblasti byly definovány tak, aby prováděná opatření mohla významně přispět k ekologické a digitální transformaci EU. Nástroj pro oživení a odolnost poskytne prostřednictvím oblastí rozvoje podporovaných členskými státy a v souladu s doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru nezbytný prostor pro organizace, které byly zasaženy hospodářskou situací způsobenou pandemií. Pomůže zejména hospodářským odvětvím, jako jsou odvětví náročná na zdroje a energii, která byla v obtížné situaci již dříve (kvůli vysoké regulační zátěži a nekalé soutěži z některých třetích zemí) a která byla vážně zasažena současnými okolnostmi.

2.7.

Strategie oživení navazující na průmyslovou strategii EU a její aktualizaci z roku 2021 by měla napomoci naplnění cíle Zelené dohody pro Evropu, cíle dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a revidovaného cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Nástroj pro oživení a odolnost bude hrát klíčovou úlohu při řešení obrovských investic, které musí odvětví náročná na zdroje a energii realizovat za účelem dosažení těchto cílů. Úsilí nezbytné k vybudování silnějšího jednotného trhu v zájmu oživení EU musí být podpořeno silnými partnerstvími mezi EU, členskými státy, sociálními partnery, průmyslem a dalšími významnými zúčastněnými stranami. Strategie oživení rovněž posílí mechanismus pro spravedlivou transformaci, který podporuje regiony, jež jsou závislé na odvětvích náročných na zdroje a energii a procházejí strukturálními změnami.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Plán EU na podporu oživení obsahuje klíčový aspekt v udržitelné transformaci směrem k dekarbonizovanému a digitalizovanému hospodářství a zdůrazňuje skutečnost, že snaha EU o souběžnou transformaci vyžaduje kromě politického závazku a/nebo zlatých pravidel také politickou odpovědnost. EHSV souhlasí s navrženými hlavními stěžejními oblastmi, které investice zacílí do některých z nejdůležitějších oblastí pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, přičemž současně zajistí dosažení cílů v oblasti klimatu, které stanovily právní předpisy EU pro rok 2030 (snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990) a 2050 (nulové čisté emise skleníkových plynů).

3.2.

Pandemie vyvolala potřebu vytvořit společnou cestu, v jejímž rámci jsou pravidla vymezena globálně a uplatňována jednotně všemi regiony, což je řešením možného rizika roztříštěnosti vyplývajícího z nesourodého přidělování zdrojů. Krize vzniklá v důsledku pandemie a potřeba transformace směrem k udržitelnému, odolnému a flexibilnímu hospodářství by mohla poskytnout skvělou příležitost k definování pravidel zaručujících rovné podmínky v EU.

3.3.

Za tímto účelem je třeba řádně posoudit současnou nejistou situaci odvětví náročných na zdroje a energii a zároveň dopad, který by přetrvávající povaha těchto podmínek mohla mít na evropské hospodářství jako celek. Je třeba mít na paměti podíl odvětví náročných na zdroje a energii na hrubém domácím produktu (HDP) Evropské unie spolu se skutečností, že tato odvětví jsou lídry v oblasti inovací, vytvářejí kvalitní pracovní místa a přispívají k dlouhodobému blahobytu společnosti jako celku. Aby byl veřejný sektor silný, musí být stimulován soukromým sektorem. EHSV je však znepokojen tím, že některé již schválené národní plány pro oživení a odolnost nejsou ohledně odvětví náročných na zdroje a energii přesné, neboť investice jsou někdy směrovány do jiných hospodářských odvětví.

3.4.

Kromě toho je třeba zvážit impuls, který mohou tato odvětví přinést z hlediska výzkumu a vývoje, neboť představují hlavní oblast, v jejímž rámci budou inovace převáděny z laboratorního měřítka do měřítka průmyslového.

3.5.

Odvětví náročná na zdroje a energii mají potenciál stát se jedním z největších přispěvatelů k průmyslové transformaci, která zajistí nízkouhlíkovou Evropu. Průmysl by tedy měl zesílit své úsilí o rozvoj a zavádění nízkouhlíkových výrobních postupů a podporovat je napříč celými složitými dodavatelskými řetězci. Bez této vnitřní a vnější činnosti bude obtížné dosáhnout zásadních, avšak ambiciózních cílů vymezených v Pařížské dohodě a cílů stanovených EU.

3.6.

Při realizaci této průmyslové transformace sehraje hlavní úlohu automatizace a digitalizace. Nesmíme si však plést pojmy: transformace je cíl, digitalizace je nástroj. Zavádění digitálních řešení zefektivní způsob, jakým lidé přemýšlejí, činí rozhodnutí a vykonávají úkony: ačkoli digitalizace musí být pro Nástroj pro oživení a odolnost prioritou, pozornost by se měla zaměřit na to, jak tyto nástroje umožní účinněji přistupovat k problémům, jimž čelíme.

3.7.

Digitální transformace bude vyžadovat rozvoj technologií, které se osvědčily v pilotní fázi nebo laboratorním měřítku, v měřítku průmyslovém. Za tím účelem by se partnerství veřejného a soukromého sektoru měla zaměřit na výzkum, vývoj a inovace. Investice je třeba zacílit do technologií, které již v počátečních fázích prokáží potenciál pro rozšíření, proveditelnost a spolehlivost inovativních řešení na začátku hodnotových řetězců a současně budou v souladu s cíli udržitelnosti. Kromě toho bude nutné naplánovat období přeměny, kdy mohou být inovativní řešení náležitě rozšířena do průmyslového rozměru.

3.8.

Aby bylo možné tuto situaci účinně zvládnout, měla by se transformace zaměřit na získané know-how, na zdroje, které jsou již k dispozici, a na možné synergie, které se mohou objevit. Transformace zahrnuje inovování, nové nápady, návrhy, konstruování a vlastně i vývoj; to by však nemělo znamenat nové výtvory jako takové.

3.9.

EHSV si je vědom investic, které tato transformace bude vyžadovat. Nástroj pro oživení a odolnost a NextGenerationEU by neměly být považovány za univerzální řešení. Transformace odvětví náročných na zdroje a energii za účelem zvládnutí souběžné transformace bude vyžadovat obrovský investiční plán, který zaktivuje mnohé další zdroje financování (např. státní podporu, významné projekty společného evropského zájmu, nové vlastní zdroje pro rozpočet EU, budoucí příjmy ze systému EU ETS, soukromé investice atd.). Za tím účelem je zásadní sladit průmyslové a energetické politiky s politikou v oblasti změny klimatu s cílem mobilizovat všechny obrovské investice, které si žádá přechod na bezuhlíkový hospodářský model.

3.10.

EHSV se domnívá, že je třeba vyvinout úsilí za účelem koordinace podpory poskytované prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost na transformaci odvětví náročných na zdroje a energii se stávajícími programy veřejného a soukromého financování, jako je SPIRE nebo Clean Steel Partnership. Odvětvové aliance by se měly využít jako platformy na podporu dlouhodobých synergií mezi projekty financovanými prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a stávajícími programy EU s cílem urychlit transformaci odvětví náročných na zdroje a energii.

3.11.

Byla zjištěno, že finanční podporu poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost je nutné doplnit ambiciózní daňovou reformou. Ta by měla být sladěna s dohodou OECD, podle níž by měly vysoce ziskové korporace od roku 2023 podléhat efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %.

3.12.

Hlavním cílem vyplácení grantů podnikům by mělo být zachování mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu EU při současném dodržování sociálních, hospodářských a environmentálních norem EU, aby souběžná transformace přinesla prospěch evropským občanům.

3.13.

Jak je uvedeno výše, plán EU na podporu oživení bude pro transformaci těchto odvětví klíčový, přičemž přispěje také k přeměně dalších hospodářských odvětví v souvislosti se souběžnou transformací. Tato širokosáhlá přeměna si vyžádá dlouhé období přizpůsobování a přechodu, zejména pokud jde o všechny otázky související s lidským kapitálem. EHSV důrazně doporučuje, aby byly investiční mechanismy prodlouženy i na období po roce 2026 a aby mezi nimi byly vymezeny pevné a jasné vzájemné vazby.

4.   Konkrétní připomínky

EHSV vyzývá členské státy a průmysl, aby navrhly investice a reformy s největším transformačním dopadem z hlediska dosažení konečných stanovených cílů v hlavních stěžejních oblastech vymezených Komisí. Nelze ignorovat fakt, že náklady nutné k dosažení cílů spojených s touto souběžnou transformací musí být dostupné pro společnost jako celek.

4.1.   ENERGIE – čisté technologie a energie z obnovitelných zdrojů

4.1.1.

Průmyslové transformace nebude dosaženo, pokud nebude provedena transformace energetiky. Dekarbonizace průmyslu bude přímo záviset na dostupnosti dostatečných a cenově přijatelných nízkouhlíkových zdrojů energie umožňujících nízkouhlíkovou průmyslovou výrobu. Zabezpečení výroby energie bez emisí uhlíku v dostatečném množství a spolehlivým způsobem bude mít zásadní význam pro dosažení cílů v oblasti klimatu a v digitální oblasti. Podobně jsou zapotřebí obrovské investice, s jejichž pomocí bude možné rozvíjet nebo vytvořit infrastrukturu nutnou pro dopravu, skladování a distribuci těchto nebývalých objemů nízkouhlíkové energie. Provádění národních plánů pro oživení a odolnost a zejména navržených reforem by se mělo zaměřit na zajištění konkurenceschopných, stabilních a předvídatelných cen, čímž se sníží dopad vysokých cen energie z hlediska inflace, jenž by mohl ohrozit oživení odvětví náročných na zdroje a energii a společnost obecně.

4.1.2.

EHSV souhlasí s tím, že technologická neutralita je při provádění národních plánů pro oživení a odolnost nutností: všechny nízkouhlíkové technologie (energie z obnovitelných zdrojů, obnovitelný vodík, hybridní reaktor atd.) musí být do této transformace zahrnuty za předpokladu, že budou v souladu s cíli v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 a s cíli udržitelného rozvoje OSN. Žádné technologie by neměly být preventivně nebo nahodile vyloučeny. Kritéria pro přidělování zdrojů by se měla zaměřit na zajištění konkurenceschopných cen energie pro konečné spotřebitele bez ohledu na samotnou technologii.

4.1.3.

Za tím účelem může být nezbytné zvážit nejen kombinaci různých konkurenceschopných zdrojů obnovitelné energie, ale také jejich kombinaci s technologiemi pro zachycování, ukládání a využívání uhlíku, a zapomínat se nesmí ani na úlohu propojení energetických soustav mezi různými členskými státy. Musí být zavedeny dostatečné a jednotné právní předpisy, které ekonomicky opodstatní investice a umožní zavedení těchto technologií.

4.1.4.

Kromě dostupnosti cenově přijatelné energie a technologických řešení je třeba mít na zřeteli energetickou účinnost. Všechny scénáře identifikované dlouhodobou strategií EU v oblasti snižování emisí za účelem dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050 přikládají důležitou úlohu úsporám energie (1). Významnou úlohu při snižování spotřeby energie a zdrojů odvětvími náročnými na zdroje a energii musí sehrát rovněž přechod na rozvinutější oběhové hospodářství.

4.1.5.

Pokud jde o výše uvedené riziko nekalé soutěže a snahu pokusit se předcházet rizikům, které mohou být spojeny s únikem uhlíku, a zmírňovat je, je třeba to řádně řešit v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Je důležité nepřehlížet opatření nebo systémy, které zafungovaly při snižování emisí, nýbrž v případě potřeby je posílit pomocí dodatečných nebo doplňkových (nikoli alternativních) mechanismů.

4.1.6.

V návaznosti na posouzení všech možných klíčových faktorů, které bude třeba zvládnout v rámci stěžejní oblasti ENERGIE, vyvstává především pochybnost, jak bude EU schopna dodávat nebývalé množství energie požadované společností.

4.2.   RENOVACE – energetická účinnost budov

4.2.1.

Zlepšení energetické účinnosti stávajících a nových budov bude vyžadovat inteligentní materiály a vybavení, které přispějí k udržitelné transformaci. Inteligentní materiály chápeme jako ekologické materiály nebo udržitelné výrobní postupy vedoucí k jejich dosažení.

4.2.2.

EHSV je přesvědčen, že inteligentní materiály (a s nimi spojené udržitelné výrobní postupy) budou – s cílem přispět z holistického hlediska k cílům stanoveným Evropskou komisí podporovány nad rámec běžné podpory. Nesmíme zapomenout na vybavení: energetické účinnosti nebude dosaženo, pokud se zaměříme pouze na stavbu: je třeba náležitě posoudit, obnovit a propojit vybavení a systémy. To by mohlo vést k nastartování trhů s inteligentními materiály, přičemž veřejné zakázky by mohly sloužit jako praktický výchozí bod.

4.3.   DOBÍJENÍ A PLNĚNÍ PALIVA – udržitelná doprava a dobíjecí stanice

4.3.1.

Evropská strategie musí velmi usilovat o vymezení jasného plánu pro dekarbonizaci odvětví, která lze jen obtížně elektrifikovat (dálková a nákladní silniční doprava, letectví, námořní doprava atd.).

4.3.2.

Strategie pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a aliance hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva pomohou dekarbonizovat odvětví letectví a námořní dopravy, přičemž současně doplní úsilí o dekarbonizaci silniční dopravy prostřednictvím elektrifikace, vedle dalších alternativ. Bude tak zaručen přístup k cenově dostupné mobilitě pro všechny. Dekarbonizace dopravy bude provedena na základě posouzení životního cyklu a nákladů a přínosů, přičemž nejdříve budou nahrazeny způsoby dopravy s největším dopadem a současně se prostřednictvím nízkouhlíkových udržitelných paliv zajistí dostatečně dlouhá přechodná období pro uživatele s nízkými příjmy.

4.4.   PROPOJENÍ – zavádění rychlých širokopásmových služeb

4.4.1.

EHSV si je vědom důležitosti automatizace a digitalizace v rámci průmyslové transformace, které čelíme, neboť patří k základním kamenům průřezového charakteru tohoto transformačního procesu.

4.4.2.

K dispozici musí být dostatečné zdroje pro průmysl, aby se zlepšila automatizace systémů. Poté mohou být poskytovány kvalitní informace prostřednictvím digitálních nástrojů, aby se zvýšila účinnost rozhodovacích postupů.

4.4.3.

To si vyžádá mimo jiné investice nejen do technologií, ale také do odborné přípravy pracovníků a společnosti obecně, pokud jde o digitální dovednosti, přijetí „digitálního myšlení“ a vypracování vhodných právních předpisů a nástrojů pro zaručení kybernetické bezpečnosti.

4.5.   MODERNIZACE – digitalizace veřejné správy

4.5.1.

EHSV chápe význam skutečnosti, že v rámci digitalizace veřejné správy možná bude muset být sveden boj proti nadměrné administrativní zátěži, kterou průmysl často trpí. Tato digitální transformace však musí být založena na skutečné analýze nákladů a přínosů, přičemž zdroje musí být řádně přidělovány na základě technických kritérií (tuto analýzu je třeba mít na zřeteli nad rámec samotného cíle).

4.6.   VYŠŠÍ VÝKON – kapacity datového cloudu a udržitelné procesory

4.6.1.

Řádná správa dat povede k obratu v otázkách přesného rozhodování, rozvoje obchodních informací, účinného řešení problémů a optimalizace zdrojů, což jsou všechno klíčové aspekty pro zajištění úspěšné transformace. Musí být vyčleněny dostatečné zdroje, aby se zajistilo zapojení všech typů organizací do zavádění této iniciativy, přičemž je třeba zaručit nestranné zdroje dat, které povedou ke spravedlivé transformaci.

4.6.2.

Pokud jde o strategickou nezávislost, měla by EU vytvořit své vlastní kapacity v oblasti cloudu, které umožní technologickou nezávislost a zabrání technologické závislosti na třetích zemích.

4.7.   ZMĚNA KVALIFIKACE a PROHLUBOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ – vzdělávání a odborná příprava na podporu digitálních dovedností

4.7.1.

Transformace, které čelíme, nebude možná, pokud nebude založena na potřebách a očekáváních současné a budoucí společnosti a na koncepci spravedlivé transformace.

4.7.2.

Hlavní konkurenční výhodou Evropské unie je náš lidský kapitál. Evropě chybí suroviny, naše životní úroveň je nejvyšší na světě a náš regulační rámec je poměrně přísný: to znamená, že naší největší výhodou je vysoká produktivita poháněná lidským kapitálem a širokou rozmanitostí.

4.7.3.

Budování kapacit a projekty, které vymezí hlavní dovednosti, budou nezbytné pro zajištění účinné průmyslové transformace, která bude klást důraz na rovnost a nebude nikoho opomíjet. Za tím účelem je třeba na všech úrovních společnosti (od zaměstnanců, kteří jsou v současnosti aktivní, po budoucí zaměstnance) podporovat odbornou přípravu zaměřenou na nové výzvy, které se objeví.

4.7.4.

Pro budoucí rozhodovací postupy bude hlavní inovativní myšlení. Tyto schopnosti musí být součástí programů odborné přípravy. Kromě toho bude v blízké budoucnosti existovat obrovská poptávka po digitálních dovednostech. Pracovníci v oblasti lidských zdrojů musí své úsilí zaměřit na zaplnění těchto mezer s cílem zajistit konkurenceschopnost organizací zaměstnávajících lidi, kteří budou rovněž vhodní pro daný účel.

---

(1)  https://knowledge4policy.ec.europa.eu/publication/depth-analysis-support-com2018-773-clean-planet-all-european-strategic-long-term-vision_en.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Předjímání strukturálních a odvětvových změn a nové pojetí průmyslové kultury – vytyčení nových mezí v oblasti oživení a odolnosti v různých částech Evropy

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/08)

Zpravodaj:	Norbert KLUGE
Spoluzpravodaj:	Dirk JARRÉ

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	10.11.2021
Přijato na plenárním zasedání	8.12.2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	143/1/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Snížit emise CO2 do roku 2030 alespoň o 55 %: jde o náročný závazný cíl „spravedlivé transformace“, jehož má být dosaženo díky politice EU a vlád jejích členských států a také díky podnikům, které působí v regionech, kde žijí a pracují evropští občané. A právě teď tento cíl vyžaduje, abychom se společně snažili odhadnout, jaký dopad bude mít na hospodářský a sociální život, a zmapovali příslušné strategie a opatření.

1.2.

EHSV je přesvědčený, že aktualizovaná průmyslová strategie EU a balíček „Fit for 55“, s nimiž přišla Evropská komise, tuto „spravedlivou transformaci“ podpoří. V této souvislosti vítá EHSV nový Sociální fond pro klimatická opatření, který je v rámci zmíněného balíčku určen na zmírnění sociálních rozdílů. Během pandemie COVID-19 se rovněž ukázalo, že je zapotřebí, aby transformace na udržitelnější, digitálnější a odolnější sociální, hospodářský a průmyslový model proběhla rychleji. EHSV zejména konstatuje, že důležitou úlohu sehrávají v tomto ohledu regionální rozdíly a sociální nerovnosti.

1.3.

Všechny tyto otázky jsou již součástí politické agendy (např. Zelená dohoda, oběhové hospodářství, spravedlivá transformace, strukturální programy atd.), ale nepřistupuje se k nim integrovaným způsobem. EHSV proto doporučuje zohlednit zkušenosti z různých oblastí politiky, zemí a regionů, které je zapotřebí posoudit z hlediska jejich rozdílů a specifik.

1.4.

Základním předpokladem je zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže. V zájmu společného utváření je přitom nutné vzít v potaz sociální dialog mezi sociálními partnery a občanský dialog. To by mělo zajistit vhodné podmínky pro vznik skupiny „šampionů“ EU, kteří by na oplátku posílili ekonomickou svrchovanost EU.

1.5.

Zelenou dohodu nelze realizovat bez „sociální dohody“ (1). EHSV proto doporučuje posílit provádění evropského pilíře sociálních práv (2), který je považován za jakýsi kompas, jímž se řídí kroky EU a členských států při zmírňování sociálních dopadů průmyslových změn. To je v zásadě založeno na sociálním dialogu a kolektivních smlouvách, které představují základ pro rozhodování podniků, při němž jsou zaměstnanci náležitě informováni a jejich zájmy zohledňovány díky konzultacím, popř. díky zapojení do dohledu nad daným podnikem a do jeho řízení.

1.6.

EHSV poukazuje na to, že úspěchy v oblasti hospodářství a životního prostředí se daří v první řadě dosahovat a provádět tam, kde lidé žijí. Právě tam je totiž možné odhadnout, jakým problémům bude nutné v souvislosti s ochranou klimatu čelit, a hledat společná řešení. A právě tam se také rodí nové nápady, aby je následně průmysl přetavil do podoby celosvětově konkurenceschopných výrobků a služeb.

1.7.

„Způsoby transformace“, jak jsou pojaty v aktualizované průmyslové strategii EU a jak byly projednány na průmyslovém fóru EU, jsou pro občany EU zdrojem podpory a poradenství. Konkrétní výchozí situace se však na regionální úrovni značně liší a k dosažení celkového cíle jsou zapotřebí různé strategie. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby při stanovování rámce a posuzování průmyslové strategie EU věnovala těmto různým požadavkům zvláštní pozornost, a byla tak schopna pružně reagovat na potřeby jednotlivých regionů a odvětví.

1.8.

Subsidiaritu je zapotřebí vnímat z hlediska její schopnosti vytvořit silný zdroj pro „spravedlivou transformaci“. Regiony a metropolitní oblasti nejlépe znají své problémy a svůj potenciál. EHSV má proto za to, že závazné cíle a zásady v rámci evropské průmyslové politiky, které byly společně dohodnuty na úrovni EU, by měly být jasně vymezeny. Je důležité si uvědomit, že jejich provádění v regionech a metropolitních oblastech musí být založeno na zásadě subsidiarity.

1.9.

Situace a schopnosti, pokud jde o to, přiblížit se k dosažení klimatických, sociálních a environmentálních cílů, jsou velmi rozdílné. Ačkoli některá odvětví a podniky mohou tohoto cíle dosáhnout snadněji, jiným může snaha o to, dosáhnout pokroku, činit větší obtíže. Slabším regionům a některým průmyslovým odvětvím je proto zapotřebí věnovat zvláštní pozornost a specifickou podporu. Vzhledem k tomu, že se celkový cíl vztahuje na celý hodnotový řetězec, je důležité se předně zaměřit na rychlejší účinky a dalekosáhlejší změny.

1.10.

EHSV konstatuje, že jde o zásadu, díky níž mohou podniky s pomocí zapálených podnikatelů a manažerů a dobře proškolených a kvalifikovaných pracovníků znovu získat svou hospodářskou i udržitelnou konkurenceschopnost. V této souvislosti hrají velmi důležitou úlohu malé a střední podniky. Jedním z předpokladů úspěšné transformace podniků je přitom agenda v oblasti lidského kapitálu.

1.11.

Členské státy by měly s logistickou a finanční podporou Evropské unie posílit strukturální veřejné investice zaměřené na postupy, a to prostřednictvím služeb obecného zájmu, jejichž cílem je neustále zlepšovat podmínky umožňující průmyslový a sociální rozvoj, který může zlepšit schopnosti regionů a na místní úrovni účinně překonávat environmentální, technologické, hospodářské a sociální výzvy.

1.12.

Vzhledem k tomu, že Zelenou dohodu nelze realizovat bez „sociální dohody“, je EHSV přesvědčen, že průmyslová strategie EU by měla předvídat rostoucí chudobu a nerovnost a vyvažovat je. Zdroje by proto měly směřovat tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. V rámci komplexní politiky EU v oblasti udržitelnosti je zapotřebí dělat více pro zajištění spravedlnosti a zapojení do hospodářského života, a to pro dobro jak občanů, tak i regionů (3). Občanský a pracovní život v Evropě by měl splňovat požadavek na dosažení udržitelnosti založené na inkluzivním a udržitelném růstu, důstojné práci a sociální spravedlnosti (4).

1.13.

EHSV podporuje přechod na oběhové hospodářství, které zastaví plýtvání neobnovitelnými zdroji a sníží mezinárodní závislost. To by také mělo být hlavní součástí průmyslové strategie EU. Rámcové podmínky by proto měly být upraveny tak, aby vedly ke konkurenčním výhodám pro podniky, které dodržují zásady oběhového hospodářství.

2.   Spravedlivá transformace jako příležitost pro růst a oživení průmyslu

2.1.

Zelená dohoda pro Evropu stanoví jasný a politicky závazný cíl: dosáhnout v Evropě do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Ten byl uveden do praxe opatřeními z balíčku „Fit for 55“, která Evropská komise představila v červenci 2021. Ta zde nenechávají žádný prostor pro interpretaci. Spravedlivý systém mezinárodního obchodu musí zajistit, aby podniky dosahovaly cílů Zelené dohody pro Evropu a zůstaly přitom v celosvětovém měřítku konkurenceschopné. To zahrnuje přeshraniční a mezikontinentální mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Zároveň to obchodní partnery podněcuje k tomu, aby vstoupili do klubu národů, jež respektují meze naší planety.

2.2.

Země mimo EU se slabými právní předpisy na ochranu životního prostředí zvyšují tlak na EU, která má v této oblasti poměrně silnější právní předpisy. Tyto globální interakce nesmějí vést k environmentálnímu dumpingu.

2.3.

Globální situace může vést k rozvoji nových udržitelných technologií využívajících silné stránky Evropy, jako například její schopnost zavádět přírůstkové a průlomové inovace s cílem dodávat na světové trhy výrobky, které využívají tradiční schopnosti ke zvládání nových výzev. To vyžaduje pečlivé a vizionářské předvídání povahy i rozsahu změn a značný nárůst veřejných i sociálních služeb, které pomohou vyrovnat se se sociálními problémy, jako je možné zvýšení chudoby, bezdomovectví, vyloučení osob se zdravotním postižením a menšin, omezené příležitosti pro ženy a omezená odborná příprava zaměřená na usnadnění návratu na trh práce.

2.4.

Statická analýza může dojít k závěru, že jednání v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu by – z krátkodobého hlediska – poskytlo konkurentům v zemích s méně ambicióznějšími klimatickými cíli nákladové zvýhodnění vůči evropským podnikům, které již procházejí transformací. Dynamická perspektiva by však zdůraznila, že podniky budou motivovány k tomu, aby prováděly přírůstkové inovace tím, že zajistí, aby byly jejich výrobní systémy energeticky účinnější, přešly na obnovitelné zdroje energie a zaváděly potřebné inovace. Ačkoli je EU jednoznačně průkopníkem, pokud jde o úsilí účinně bojovat proti klimatické krizi, je nutné ambicióznější zavádění oběhového hospodářství a dosažení odolnosti z hlediska surovin, aby se začaly rychle používat obnovitelné materiály. Výsledná transformace bude fungovat pouze v případě, že bude věnován dostatek pozornosti sociálnímu rozměru tohoto procesu. Zásady spravedlivé transformace v rámci Pařížské klimatické dohody a pokynů MOP pro spravedlivý přechod (5) udávají v této souvislosti směr. Zásady spravedlivé transformace proto slouží jako vodítko pro opatření na podporu oživení tím, že všem zúčastněným stranám stanoví jasnou odpovědnost za dodržování lidských a sociálních práv, demokratických hodnot a zásad právního státu s cílem zajistit, aby nebyl nikdo opomenut.

2.5.

V neposlední řadě změny takového rozsahu a poučení z minulých transformací naznačují, že je zapotřebí proces spoluvytváření, který bude zahrnovat politiky, orgány veřejné správy, sociální partnery, organizace občanské společnosti, podniky a veřejnost na všech úrovních správy v EU i v rámci podniků. Využití dosud nevyužité kreativity a inovačního potenciálu lidí žijících v Evropě přinese řešení, jež jsou zapotřebí k vyrovnání se s výzvami, jež nás čekají. Rozmanitost myšlenek představuje neocenitelný zdroj inovací ve všech odvětvích hospodářství, které významně přispějí k vědeckotechnickému pokroku.

2.6.

Zkušenosti z minulosti ukázaly, že úspěšné a trvalé ekonomické a sociální změny mají největší šanci na úspěšné zavedení, pokud jsou jasně stanoveny cíle, odpovědnosti různých aktérů zapojených do procesu transformace jsou zakotveny v přesné strategii a hlavní činitelé ve společnosti celý projekt schválí, podporují a prosazují. V důsledku tomu musí politické síly, zainteresované hospodářské subjekty a občanská společnost spolupracovat v rámci systému účinného sociálního dialogu, kolektivních smluv a vzájemné výměny informací, konzultací a skutečného zapojení do rozhodovacího procesu i do procesu spoluvytváření.

2.7.

Sociální dialog mezi sociálními partnery a občanský dialog se zúčastněnými společenskými subjekty může v projektech, jež mají za cíl sladit sociální, ekologické a hospodářské zájmy, sehrát velmi významnou úlohu. Je proto nezbytné provádět evropský pilíř sociálních práv a promítnout jej do konkrétních opatření.

3.   Regiony nejsou jen ekosystémy, ale jsou nejdůležitějším místem pro práci, život a předvídání socioekonomických změn

3.1.

Pandemie COVID-19 má rozdílný dopad na různé ekosystémy, což uznává i Evropská komise ve svém sdělení o nové průmyslové strategii EU. Urychlila také stávající trendy směrem k digitalizaci a dekarbonizaci, čímž se zvýšilo riziko prohloubení fragmentace mezi regiony z důvodu různých úrovní hospodářského bohatství a zdrojů, které je možno investovat do transformace průmyslu. Je proto nezbytné, aby k těmto různým účinkům přihlédlo i průmyslové fórum a byly zohledněny také v rámci avizovaných způsobů transformace.

3.2.

Je v zájmu evropské občanské společnosti, aby zajistila dobré vyhlídky, pokud jde o pracovní místa a příjmy občanů v regionech procházejících průmyslovou transformací. Z tohoto důvodu musíme porozumět různým výchozím pozicím jednotlivých regionů a tomu, jak lze ze stávajících průmyslových kompetencí vytěžit pozitivní interakce. V tomto ohledu hraje významnou roli integrace do globálně významných hodnotových řetězců, a zejména různé aspekty, které k těmto hodnotovým řetězcům přispívají. Ekosystémový přístup Evropské komise je založen na makropolitickém přístupu, který klasifikuje všechna průmyslová odvětví globálně. Tento přístup nebere v potaz rozdílné situace ani vzájemné závislosti, které se v různých ekosystémech objevují. Jen stěží však může dostatečně zohlednit různorodost požadavků v jednotlivých regionech, a proto musí být doplněn o regionální politickou perspektivu.

3.3.

Evropská komise v současné době připravuje klíčové ukazatele výkonnosti, které mají prokázat, do jaké míry je průmyslová strategie EU úspěšná (6). V současné době se Komise zaměřuje především na hospodářský růst a nebere ohled na cíle stanovené v Zelené dohodě pro Evropu, změny, které vyžaduje přechod na oběhové hospodářství, a sociální rozměr celého procesu transformace, Je nanejvýš důležité, aby byla v průmyslové strategii EU jasně uznána a doceněna hodnota průmyslových dovedností, možností a schopností, které nabízejí regiony. Tuto skutečnost je zapotřebí náležitě zohlednit. Příliš úzké zaměření na hospodářský růst a na související opatření a nástroje může v opačném případě vést k tomu, že nebude dosaženo klimatických cílů a nebudou využity příležitosti související s průmyslovou transformací, což může narušit přechod na oběhové hospodářství.

3.4.

Při koncipování průmyslové strategie a politiky se za těchto podmínek musí počítat s nejistotou a nepředvídatelností. Politiky a rozdílné cesty přizpůsobené pro konkrétní situace musejí být flexibilní a musejí být založené na veškerých kompetencích, jež jsou v regionu nebo pro region dostupné prostřednictvím vzájemných výměn s jinými regiony nebo zeměmi. K odhalení nedostatků a stanovení okamžitých potřeb je nutná otevřenost jakožto důležitý strategický zdroj.

3.5.

Pokud má být cílů Zelené dohody dosaženo v krátkém čase, který zbývá, vyvolají průmyslové změny zaváděné v zájmu ochrany klimatu vážné sociální problémy. Spotřeba zdrojů škodlivých pro životní prostředí představuje otázku, kterou je zapotřebí se zabývat a prozkoumat s cílem nalézt sociálně a společensky spravedlivé řešení.

3.6.

Oběhové hospodářství přispívá pozitivně k průmyslovým změnám v rámci regionů a dodavatelských a hodnotových řetězců. Ačkoli největší přidaná hodnota spočívá v regionech s nejpokročilejšími průmyslovými odvětvími, v lokalitách s méně znalostními a více energeticky náročným hospodářstvím se vyrábí a zpracovává materiál, který vstupuje do oběhového hospodářství. Slabší regiony mohou mít z oběhového hospodářství větší prospěch a stát se v této oblasti předními aktéry.

3.7.

Zaměření na úspěch v oblasti průmyslových změn na regionální úrovni jasně znamená, že jsou třeba silná propojení, úzká spolupráce a sdílení kompetencí s dalšími regiony, a to i přes státní hranice členských států EU. Existuje zde komplexní systém interakcí, který bezpochyby zahrnuje interakci místních malých a středních podniků s přeshraničními podniky.

3.8.

Stávající regionální průmyslové kompetence nejsou samy o sobě v kontextu socioekologických změn zcela účinné. Musejí a mohou však být dále rozvíjeny investicemi do znalostí, vybavení a personálu a musejí a mohou se stát v kontextu změněných podmínek produktivními. To povede k vytváření nových výrobků, služeb, technologií a příležitostí, což následně umožní ekonomicky stabilním podnikům nabízet v regionech atraktivní pracovní místa. A právě na tento cíl se musí evropská průmyslová strategie zaměřit.

3.9.

Povahu regionu určuje do značné míry jeho průmyslová struktura, jeho podniky, pracovníci, kvalifikace občanů, jeho kapacity v oblasti výzkumu a vývoje a konkrétní výrobky, které jeho podniky vyrábějí nebo zpracovávají. Průmyslové kompetence odrážejí celou řadu historických zvláštností.

Dodavatelské a hodnotové řetězce mají napříč Evropou velmi rozdílný regionální dopad. Globální kontext je stejně důležitý jako organizace v Evropě, ale má jiné dopady. Průmysl 4.0 a digitalizace, jakož i informační a komunikační technologie budou mít značný, ale velmi rozdílný dopad na evropský průmysl a evropská hospodářství obecně. V tomto smyslu budou při snižování regionálních rozdílů ještě důležitější než kdy jindy finanční prostředky určené na inovace a rozvoj.

3.10.

Podnikatelé umožňující průmyslové změny, včetně startupů a malých a středních podniků mohou být se svými zákazníky v kontaktu i z méně centrálních regionů, a proto lze i na takových místech vytvářet atraktivní pracovní místa. Zejména podniky založené na znalostech mohou přispívat k hodnotovým řetězcům do značné míry nezávisle na své fyzické blízkosti k zákazníkům. Navíc stroje v závodech větší velikosti lze často řídit na dálku.

3.11.

Ekosystémový přístup Evropské komise nezahrnuje všechny relevantní úrovně a aspekty. Jasně zdůrazňuje, že je důležité pohlížet na vývoj transformace z regionální perspektivy, a zajistit, aby podniky – včetně těch v rámci sociální ekonomiky – tvořily základ celé politické operace. Je důležité ukázat, jak to souvisí s hodnotovými řetězci a jak různé prvky jednotlivých ekosystémů odpovídají prvkům jiných ekosystémů.

4.   Různé způsoby transformace na základě holistického přístupu k socioekonomickému průmyslovému rozvoji

4.1.

Ačkoli jsou inovace nejčastěji spojovány s novými technologiemi nebo vědeckými průlomy, existují také příležitosti, jak stávající kompetence využít jako základ pro lepší nebo nové výrobky a služby. Nové technologie jsou vzájemně úzce spjaty se stávajícími tradičními technologiemi. Toto vzájemné propojení zavedených tradičních způsobů výroby a přírůstkových inovací a modernizace v průmyslu se dále jasně ukazuje například při využívání nových a lehčích materiálů z letadel ve vozidlech, používání lehčích materiálů z automobilového průmyslu a uplatňování biotechnologií při vytváření nových lékařských nástrojů nebo služeb.

4.2.

Pokročilé IKT infrastruktury podněcují vytváření nových příležitostí a přispívají ke zrodu inovativních a udržitelných řešení, která odpovídají stávajícím regionálním specifikům. Například použití 3D tiskáren nabízí příležitosti pro vývoj a navrhování výrobku na jednom místě a zajišťuje jeho fyzickou dostupnost na několika různých místech, kde je zapotřebí. To pomáhá snižovat dopady na životní prostředí související s přepravou.

4.3.

Koncepty sociální ekonomiky mohou při socioekonomických změnách hrát významnou roli, protože mohou vytvářet nové vzdělávací, životní a pracovní příležitosti, jakož i zajišťovat alternativní služby a podpůrný systém v místních komunitách, zejména pro znevýhodněné skupiny a ohrožené osoby. Ve spojení se službami obecného veřejného zájmu mají tyto koncepty značný potenciál zdatně a účinně připravit společenské a ekonomické aktéry na požadavky a následky inovací a změn, a to zejména na regionální úrovni.

4.4.

Veřejné struktury nesou velkou odpovědnost za vytváření příznivých podmínek pro změnu a rozvoj, neboť poskytují služby obecného zájmu, které mohou využívat všechny hospodářské subjekty.

4.5.

Jsou součástí pokroku, kterého je nutné dosáhnout v oblasti služeb veřejného zájmu, jako je například zřízení agentur pro další vzdělávání zajišťujících potřebné zvyšování kvalifikace pracovní síly, a to s cílem zvýšit kompetence pracovníků a pomoci podnikům vyrovnat se s inovacemi a změnami. Následkem toho kvalifikovaní pracovníci v regionu víc zakoření a přispějí k utváření trvalých – a ekologických – strukturálních změn.

4.6.

Co se týče energeticky náročných průmyslových odvětví, existuje mnoho sdílených řešení zaměřených na snižování emisí uhlíku, a tedy i možnost společných investic (např. čistý vodík, opětovné využívání zachyceného a uloženého uhlíku). Větší oběhovost a průmyslová symbióza jsou také důležitými aspekty v rámci snižování emisí uhlíku v průmyslu a při přípravě na budoucnost s efektivními podniky s vysokou produktivitou.

5.   Význam regionálních trhů práce při poskytování důstojné práce v udržitelných podnicích zabývajících se výrobou a poskytováním služeb

5.1.

Je třeba vypracovat podrobnou analýzu a porozumět regionům, podnikům a jejich hospodářské výkonnosti s ohledem na jejich základní kompetence v průmyslových odvětvích a pracovní sílu. To zahrnuje i infrastrukturu, lokalitu, dostupnost zdrojů, podnikatelského ducha a institucionální uspořádání. Je to důležité pro zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly a pro předvídání budoucích požadavků na dovednosti, aby se zabránilo nedostatku určitých dovedností (např. inženýři).

5.2.

Spolupráce s univerzitami včetně těch, jež se zaměřují na aplikovanou vědu, a výzkumnými institucemi může pomoci při vytváření nových průmyslových příležitostí, které přinesou nová pracovní místa v zavedených podnicích, nadnárodních společnostech, malých a středních podnicích i startupech.

5.3.

Z lidského hlediska jsou regiony, které snadno vítají a zapojují nově příchozí do dobře fungujících socioekonomických struktur, ve výhodné pozici.

5.4.

Regiony, v nichž jsou kvalifikovaní pracovníci hluboce začleněni do socioekonomických struktur a cítí se zde jako doma, se mohou stát domovem pro dynamická průmyslová odvětví a podniky s vysokou přidanou hodnotou založené na efektivních formálních i neformálních sítích kompetencí. Pracovní síla tudíž ze své podstavy přispívá k definování inovativních průmyslových kompetencí daného regionu a zásadně pomáhá podporovat procesy modernizace a transformace.

5.5.

Dovednosti a konkrétní kompetence zaměstnanců a jejich neustálé zlepšování mohou poskytnout základ pro restrukturalizaci a změnu obchodních modelů, a to včetně budoucího růstu a otevření nových trhů. Nerozpoznání a nevyužití příležitostí regionálního rozvoje vede často k trvalému odlivu pracovníků, který vždy oslabuje schopnosti a kvalifikace, jež regiony potřebují k rozvoji a využití příležitostí, které přináší Zelená dohoda pro Evropu.

---

(1)  Stanovisko EHSV Zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody přijaté ve dnech 9. a 10. 6. 2021 (Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 23).

(2)  Odkazujeme zejména na tři hlavní cíle: mělo by být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel EU ve věku 20 až 64 let; nejméně 60 % všech dospělých by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy a počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl snížit alespoň o 15 milionů.

(3)  Návrhy EHSV na rekonstrukci a oživení po krizi způsobené pandemií COVID-19, 11.6.2020 (Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 1).

(4)  Usnesení EHSV k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022, 9.6.2021 (Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 1).

(5)  https://www.ilo.org/global/topics/green-jobs/publications/WCMS_432859/lang--en/index.htm.

(6)  Viz stanovisko EHSV Aktualizace nové průmyslové strategie (INT/935, 2021) (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Silné transatlantické partnerství založené na společných hodnotách demokracie a právního státu za účelem překonávání celosvětových výzev a zachování mezinárodního řádu“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 152/09)

Zpravodaj:	Christian MOOS
Spoluzpravodaj:	Peter CLEVER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25.3.2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Právní základ	Článek 35 jednacího řádu
	usnesení
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	17.11.2021
Přijato na plenárním zasedání	9.12.2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/3/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Světový řád, ve kterém vládne právo, a to nikoliv právo silnějšího, a demokracie a právní stát jsou spolu navzájem nerozlučně spjaty.

1.2.

Demokracie a právní stát nemohou existovat bez zapojení pluralistické, nezávislé a vitální občanské společnosti včetně autonomních sociálních partnerů. Proto je tak důležité, aby byla realizována doporučení uvedená v tomto stanovisku, jež se týkají transatlantické občanské společnosti, zejména pak doporučení ohledně nutnosti podpořit zřízení transatlantické platformy.

1.3.

V rámci EU došlo k narušení demokratického uspořádání některých členských států.

1.4.

Geopolitické změny v uplynulých dvou desetiletích vážně poškodily multilaterální světový řád a silně oslabily důležité mezinárodní organizace. Výzvy, se kterými si Evropa může poradit pouze v rámci opětovně posíleného transatlantického partnerství, přicházejí především ze strany Číny, ale také Ruska a v regionálním měřítku Turecka. A v opačném směru jsou i USA odkázány na své demokratické spojence ve světě, tj. zejména na Evropu.

1.5.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje záměr vytvořit spojenectví demokracií a sebekriticky uznává, že je naléhavě zapotřebí více se zasazovat o obranu univerzálních hodnot. EU a USA by společně měly být oporou demokracie, míru a bezpečnosti na celém světě a dodržování zásad právního státu a lidských práv pro všechny.

1.6.

Spěšné stažení amerických ozbrojených sil a jejich spojenců z Afghánistánu je děsivým dokladem toho, do jaké míry je svobodný svět závislý na tom, zda mu USA zaručí bezpečnost.

1.7.

EU musí v zahraniční a bezpečnostní politice hovořit jedním hlasem a přejít od své víceznačné koncepce „strategické autonomie“ ke strategické akceschopnosti.

1.8.

Evropa by neměla zachovávat stejný odstup ke všem světovým velmocím. EU by měla společně s USA a v rámci spojenectví demokracií hájit liberální světový řád, a zejména pak uplatňovat „strategii kooperativního zatlačování“ ve vztahu k Číně.

1.9.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je jedním ze základních pilířů společné evropské bezpečnostní architektury a jako taková by měla být posílena pro dialog s Ruskem. Projekt Nord Stream 2 musí být pozastaven na tak dlouho, dokud Rusko nepřestane na Ukrajině porušovat mezinárodní právo, protože Moskva jinak dostane do rukou další prostředek nátlaku vůči východoevropským státům.

1.10.

Spolu s NATO musí být posílena evropská bezpečnostní architektura. Je rovněž třeba vést v rámci NATO dialog o hodnotách.

1.11.

Je nutné ještě více posílit spolupráci občanské společnosti v transatlantickém měřítku. V tomto ohledu hraje zvlášť důležitou roli společný dialog o občanských právech, odolnosti vůči dezinformacím, svobodě sdělovacích prostředků, ochraně klimatu, sociálních právech, ochraně spotřebitele a o podpoře demokracie, tj. stejný dialog, jaký EHSV zaručuje v rámci EU. V dlouhodobém výhledu by transatlantické partnerství mohlo dát vzniknout transatlantické integraci.

2.   Právní stát a liberální světový řád

2.1.

EHSV konstatuje, že existuje nerozlučná souvislost mezi liberálním světovým řádem a vnitřním státním uspořádáním založeným na právním státě a demokracii. Pokud subjekty založené na právním státě a demokracii ztratí ve vztahu k autoritářským nebo totalitním subjektům na efektivitě, pak není možné zachovat liberální světový řád. Naopak platí: nastoupí-li na místo volného obchodu založeného na pravidlech merkantilismus a protekcionismus, dodá to i ve vnitřních záležitostech impuls těm silám, které zpochybňují liberální demokracii založenou na právním státě.

2.2.

Z pohledu EHSV je liberální světový řád předpokladem volného a udržitelného obchodu založeného na pravidlech, uskutečnění pařížských cílů v oblasti klimatu a cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a dosažení sociální spravedlnosti a rovnosti příležitostí, zrovnoprávnění žen a mužů a nediskriminace. Světový řád, který je založen na právu silnějšího, na izolaci, na úsilí o soběstačnost a mocensko-hierarchických obchodních vztazích, nemůže přinést či posílit kreativně inovativní podnikání s udržitelným hospodářským úspěchem, ani uskutečnit ještě ambicióznější cíle sociální politiky a politiky v oblasti životního prostředí.

2.3.

EHSV proto podporuje posílení základních pravidel mezistátní spolupráce prostřednictvím Organizace spojených národů a jejích dílčích organizací a vítá záměr vytvořit spojenectví všech demokracií, neboť pouze díky demokratickému působení USA mohly být po druhé světové válce vůbec vytvořeny mezinárodní instituce a jedině světu otevřené a demokratické Spojené státy jim mohou zaručit také budoucnost.

2.4.

EHSV si sebekriticky uvědomuje, že nejen evropská politika, ale také evropská organizovaná občanská společnost se po konci studené války příliš dlouho domnívaly, že je respektování univerzálních hodnot demokracie a právního státu natrvalo zaručeno. Ve světě jsou ale i mocné subjekty, které se sice k dodržování těchto hodnot zavázaly v souladu s mezinárodním právem, v praxi je však v podstatě ignorují. Zachování vlastního řádu založeného na hodnotách nelze pokládat za samozřejmost.

2.5.

Hodnoty, na nichž jsou založeny demokratické státy a unie států respektující zásady právního státu, formují multilaterální řád, o nějž se EU stejně jako v minulosti zasazuje, ačkoliv má v tomto ohledu stále omezenou vlastní působnost. Tyto hodnoty mají své kořeny v rozdělení světské a duchovní moci, v dokumentu Magna charta, Habeas corpus a ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů. Jsou základním předpokladem pro liberální demokracii a právní stát. EU a USA a s nimi spřátelené liberální demokracie tyto hodnoty sdílejí. Článek 30 Všeobecné deklarace lidských práv OSN výslovně uvádí: „Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.“

2.6.

Liberální demokracie mají společné, že jejich existence je nerozlučně spjata s pluralistickou, nezávislou a vitální občanskou společností.

3.   Význam transatlantických vztahů z hlediska postavení Evropy ve světě

3.1.

Geopolitické změny v uplynulých dvou desetiletích vážně poškodily liberální světový řád a silně oslabily důležité mezinárodní organizace. Dominující silou byla stále agresivněji vystupující mocenská elita Čínské lidové republiky a nebezpečně narůstající izolacionismus USA.

3.2.

S ohledem na společenské napětí panující v USA a na celosvětový charakter této výzvy se zachování liberálního světového řádu nemůže podařit samotným Spojeným státům. Obyvatelstvo USA se k nákladným vojenským operacím ve vzdálených končinách světa staví velmi skepticky. Události v Afghánistánu drsným způsobem ukazují, že liberální demokracie musí vypracovat novou, důvěryhodnou strategii a že se Evropa musí v tomto ohledu ve větší míře angažovat, aby snížila zátěž spočívající na Spojených státech. Nesmí při tom jít pouze o využití vojenských schopností, které ovšem bude nezbytné.

3.3.

V roce 2011 se USA v deziluzi odvrátily od destabilizovaného Blízkého východu. Vakuum, které se tak vytvořilo, nejprve obsadil „Islámský stát“. Když pak byla tato organizace v Iráku a v Sýrii z velké části zničena, vyplnilo vzniklou mezeru především Rusko. V témže přelomovém roce prohlásila tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clinton, že budoucnost politiky se rozhoduje v Asii, nikoliv v Afghánistánu nebo v Iráku. Evropa a Blízký východ se ocitly na okraji amerických zájmů a americké strategie. Vzhledem k událostem v Afghánistánu se zdá, že v této politice, která ohrožuje stabilitu a bezpečnost Evropy, pokračuje i Bidenova administrativa.

3.4.

Evropa ani nadále není středem zájmu zahraniční politiky USA. Spojené státy soustřeďují veškerou pozornost a zdroje na vytrvalý vzestup Číny, který byl pandemií možná i urychlen. Navíc se znovu zhoršuje situace v Latinské Americe kvůli autoritářství a korupci, přičemž někdy dochází až k úplnému zhroucení státu. Latinská Amerika je USA už kvůli tamním migračním tokům bližší než Evropa nebo například Afrika. Africe s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel na světě se ze strany USA nedostává téměř žádné pozornosti, zatímco sousední Evropa se o ni sice zajímá, ale na rozdíl od Číny, která je na tomto kontinentu velmi aktivní, postrádá zatím ve vztahu k němu jakoukoliv strategii.

3.5.

Čína pokračovala ve svém rychlém hospodářském vzestupu, který na konci 80. let 20. století zahájil Teng Siao-pching, a od dob jeho nástupce Si Ťin-pchinga stále sebevědoměji formuluje nový mocenský nárok. Tato země se z rozvojové diktatury, která navenek vystupuje mírumilovně, vyvinula v komplexní policejní stát, který v Asii zaujímá vojensky dominantní až hrozivý postoj a ve vnitřních věcech je (znovu) totalitárně uspořádán. EU nedisponuje ve vztahu k Číně žádnou rozeznatelnou strategií. Během německého předsednictví Rady protlačila politicky motivovanou dvoustrannou investiční dohodu, která na Čínu klade příliš malé požadavky – a to i v oblasti dodržování základních práv, jako je svoboda sdružování – a evropské zájmy prosazuje leda povrchně. EHSV je nesmírně znepokojen možnými důsledky, zejména z hlediska šíření dezinformací a vyvíjení vlivu, neboť na základě této dohody získává Čína rozsáhlé možnosti investovat i v odvětvích zpravodajství, sdělovacích prostředků a zábavního průmyslu.

3.5.1.

Čína masivně zbrojí. Tato země se však stala novou světovou mocností, která nyní postupuje s otevřenou agresivitou a stále naléhavěji hrozí dokonce možnou invazí na Tchaj-wan, usiluje o kontrolu nad námořními obchodními cestami, které mají zásadní význam pro světové hospodářství, porušuje veškeré vlastní závazky podle mezinárodního práva týkající se demokracie a svobody v Hongkongu a se stěží představitelnou brutalitou masově utlačuje muslimské obyvatelstvo žijící v jejích severozápadních provinciích. To ovšem Komunistické straně Číny nebránilo v tom, aby v okamžiku zhroucení afghánského státu okamžitě Tálibánu nabídla dobré vztahy. Ztroskotání západních mocností v Hindúkuši ji totiž podporuje v jejím úsilí o prosazení sice multilaterálního, avšak neliberálního světového řádu. Pojem multilateralismu, který byl až doposud vnímán pozitivně, tak dostává nový význam.

3.5.2.

Čínský vliv v Evropě se mezitím stal nepřehlédnutelným hospodářským a politickým faktorem. Peking vytrvale prosazuje svůj projekt hedvábné stezky, krok za krokem obsazuje strategické pozice a politicky si podmaňuje země v Africe a v Asii prostřednictvím úvěrových smluv, které jsou při zběžném pohledu velkorysé, ale ve skutečnosti svazující. I v jihovýchodní Evropě již Peking získal kontrolu nad důležitou infrastrukturou. Jako příklad v EU lze uvést přístav Pireus v Řecku, stavbu dálnice v Černé Hoře a zavádění sítí 5G.

3.5.3.

Části evropského hospodářství, zejména také německé koncerny, jsou nyní v hrozivé míře závislé na čínském trhu, který se zpočátku evropskému průmyslu sám nabídl jako rozšíření výrobních kapacit, aniž by se skutečně otevřel. Některé koncerny teď zcela oprávněně přehodnocují své příliš jednostranně zaměřené dodavatelské řetězce, které jsou v konečném důsledku závislé na libovůli čínských vedoucích představitelů.

3.5.4.

I po přistoupení Číny k WTO zůstává přístup na čínské trhy složitý nebo až nemožný. Ani zdaleka se nedá hovořit o spravedlnosti a vzájemnosti. Tato země narušuje celosvětovou hospodářskou soutěž prostřednictvím subvencí a neústupně odmítá snižovat nadměrné kapacity. Stát ovládaný čínskou komunistickou stranou od samého začátku systematicky prováděl průmyslovou špionáž a prostřednictvím společných podniků si vynucoval transfer znalostí. Čína se momentálně otvírá pouze těm zahraničním investorům, jejichž know-how sama potřebuje, a nadále chrání čínské podniky před jakýmkoliv rizikem způsobem, který narušuje hospodářskou soutěž. Nic z toho není slučitelné se vzájemně otevřeným a spravedlivým uspořádáním trhů.

3.6.

Rusko od památného projevu Vladimira Putina na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007 bohužel stále rychleji ustupuje od spolupráce se Západem. Velmi záhy začala Moskva využívat závislosti svých sousedů na dodávkách zemního plynu jako prostředek nátlaku. Kde to již nepostačovalo a sblížení s EU, a tím i se Západem nebo úsilí o větší nezávislost v bývalých sovětských republikách bylo příliš velké, zahájilo moskevské vedení na své periferii nebo v bývalé sféře vlivu Sovětského svazu skrytou nebo otevřenou válku, přičemž v rozporu s mezinárodním právem a s vlastními smluvními zárukami anektovalo Krym, součást ukrajinského státu. Kremelští vládci pro své účely brutálně zneužili nestabilitu, která následovala po krátkém arabském jaru v roce 2011. Kromě toho vedou kybernetickou válku proti liberálně demokratickým státům, podnikají cílené dezinformační kampaně, podporují extremistická hnutí a strany a prokazatelně ovlivňují volby v těchto státech, především kampaň na podporu brexitu a prezidentské volby v USA v roce 2016. Své kritiky pronásledují kdekoli ve světě a páchají na ně atentáty, dokonce i v Evropské unii.

3.7.

Turecko se pod vedením Recepa Tayyipa Erdoğana navzdory dohodě o uprchlících politicky značně vzdálilo nejen od EU, ale v rostoucí míře se vzdaluje též od základního konsenzu demokratických států, což z této země činí stále problematičtějšího partnera NATO. Záměrně vyvolané napětí ve východním Středomoří o řecké ostrovy a vrty u kyperského pobřeží, jakož i úloha Turecka v Kurdy osídlených oblastech severní Sýrie, ale také v libyjské válce vedly ke stále většímu vzdalování se EU. Vypovězení Istanbulské úmluvy o ochraně žen před násilím je znepokojivým politickým signálem. Přestože se vstup do EU – jenž sám o sobě je i nadále jen těžko představitelný a každopádně nebude ještě po dlouhá léta možný – odsouvá do stále vzdálenější budoucnosti, objevují se nyní opět snahy o modernizaci celní dohody, o dosažení známých milníků jakožto předpokladu pro liberalizaci vízového režimu, o zachování konzultací na vysoké úrovni a o posílení kontaktů občanské společnosti. Nutno podotknout, že podle nedávných průzkumů je turecká veřejnost naladěna velmi proevropsky. Nic z toho však nemůže nastat, dokud vedení tureckého státu nepodloží snahu o deeskalaci a sblížení udržitelně účinnými kroky.

3.8.

Veškeré tyto změny, které se dotýkají především Evropy – stále agresivnější revizionismus putinovského ražení, odvrácení se od Evropy ze strany tureckého prezidenta snícího o neoosmanské budoucnosti, rozpad řádu ve velké části Blízkého a Středního východu a stále jednostrannější hospodářské propojování Evropy s Čínou –, se odehrály během jednoho desetiletí. Současně s tím pozbyla Evropa na významu z hlediska politiky USA a obě strany se vzájemně politicky odcizily v důsledku „války proti terorismu“ od roku 2002. USA a EU nicméně vždy byly a i nadále jsou s přehledem nejbližšími partnery – politicky, kulturně a hospodářsky. EU má v rámci tohoto transatlantického partnerství, které má pro liberální světový řád zásadní význam, hodně co nabídnout.

3.9.

USA se zhruba až do roku 2010 aktivně zapojovaly do podpory demokracie v nových členských státech EU. Kolem roku 2010 se z pohledu USA zdálo, že se středo- a východoevropské státy procházející transformací staly stabilními demokraciemi s tržním hospodářstvím, a to navzdory přetrvávajícím problémům s korupcí, zejména v jihovýchodní Evropě. Po návratu bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána k moci v roce 2010 však v této zemi začal proces směřující k nastolení neliberální demokracie. Maďarsko bylo prvním členským státem EU, který se touto cestu vydal, a mělo k tomu různé důvody. O několik let později se začalo v autoritářskou demokracii vyvíjet také Polsko, v němž není v dostatečné míře zajištěna pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a nezávislost soudnictví na ovlivňování ze strany vlády. Podobné tendence se s větší či menší intenzitou projevují i v dalších členských státech EU, což mj. stále častěji vede i k napětí ve vztazích s USA.

3.10.

V několika členských státech EU momentálně již není zaručena stabilita demokratického zřízení. Některé vlády se inspirují autoritářskými modely a metodami vládnutí, které nejsou v žádném případě slučitelné se základními hodnotami EU. Kromě toho dochází k masivním pokusům o ovlivňování ze strany třetích zemí, které se snaží Evropu destabilizovat.

3.11.

Někteří evropští členové NATO, mezi nimi největší členský stát EU z hlediska počtu obyvatel a hospodářské výkonnosti – Německo –, po mnoho let v dostatečné míře neinvestovali do svých obranných schopností, neplnili tím dohodnuté spojenecké povinnosti a de facto podporovali v Bruselu kurz udržování stejného odstupu ke všem velmocem 21. století. „Koncepce“, podle které měly být USA bezpečnostním partnerem, Rusko zdrojem surovin, Čína hospodářské Eldorádo a Evropa morální supervelmoc, aniž by bylo nutné fakticky rozvíjet vlastní schopnosti v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky za účelem obrany definovaných zájmů a v případě potřeby také důrazného prosazování stability, je zjevně jednak neúčinná, jednak neobstojí v budoucnosti. Evropa se do určité míry oslabuje sama, když na mnohé útoky namířené proti liberálnímu světovému řádu, demokracii a právnímu státu reaguje váhavě, ačkoli by se měla jasně postavit proti. Činí se tak zranitelnou, a navíc tím otevírá prostor třetím zemím, aby mohly vyvíjet svůj vliv, mj. na západním Balkáně, který však musí být v budoucnu nedílnou součástí EU.

3.12.

Zdá se, že se EU přidržuje koncepce rozpracované v době Donalda Trumpa, která se v Bruselu označuje jako „strategická autonomie“ a je přinejmenším zavádějící. Tato strategická autonomie by v zahraniční a bezpečnostní politice nebyla v souladu s duchem silného transatlantického partnerství. Stejně jako v minulosti i nyní mnoho politiků v EU sní o udržování stejného odstupu vůči USA, Rusku a Číně. Podobný názor je značně rozšířen i mezi veřejností, včetně některých částí organizované občanské společnosti. Evropa má přitom mnohem blíže k USA než k Číně nebo Rusku. Nepřichází v úvahu, aby si od těchto velmocí udržovala stejný odstup.

3.13.

EU a USA by společně měly být oporou demokracie, míru a bezpečnosti na celém světě a dodržování zásad právního státu a lidských práv pro všechny. V Afghánistánu však naprosto selhaly. Spěšné stažení ozbrojených sil Američanů a jejich evropských spojenců z Afghánistánu je děsivým dokladem toho, do jaké míry je svobodný svět – tj. i Evropa – závislý na tom, zda se USA rozhodnou uplatnit svou sílu. EU v této situaci odhaluje, že je ve strategickém ohledu znepokojivě slabá a nedisponuje společnou zahraniční a bezpečnostní politikou.

4.   Doporučené další kroky

4.1.

EU by se měla chopit nabídky prezidenta USA Bidena na vznik spojenectví demokracií a podpořit ji a utvrdit USA v tom, aby znovu rozhodně zastávaly vedoucí postavení při prosazování lidské důstojnosti, svobody, demokracie a právního státu.

4.2.

Účast na tomto spojenectví demokracií musí být podmíněna tím, že u jeho členů nebudou existovat žádné obavy ohledně porušování zásad právního státu a demokratického uspořádání, které by nebylo možné rozptýlit.

4.3.

EU by měla bok po boku s demokraciemi světa a USA jakožto silná a důvěryhodná světová mocnost prosazovat proti Číně „strategii kooperativního zatlačování“ (1). Kooperativní zatlačování Číny znamená – na rozdíl od politiky zadržování (containment) během studené války –, že spojenectví demokracií bude chránit a bránit legitimní čínské zájmy, ale současně bude diplomaticky jasně a tvrdě reagovat, pokud – jako v případě Ujgurů – dojde k závažnému porušování lidských práv nebo pokud – jako v případě Hongkongu – budou dokonce porušovány Čínou uzavřené mezinárodní smlouvy. Tyto hodnoty se musí promítnout i do přístupu k investiční dohodě mezi EU a Čínou. EU by měla tuto dohodu pozastavit, dokud bude docházet k rozsáhlému porušování lidských práv a dokud nebudou uplatňována základní práva, jako je svoboda sdružování.

4.4.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je jedním ze základních pilířů společné evropské bezpečnostní architektury. Měla by být posílena, zejména pro dialog s Ruskem, aby se předešlo další eskalaci otevřených a doutnajících konfliktů (jako např. konflikt v Podněstří) a aby se položily základy pro budoucí opětovné sblížení pod podmínkou uznání mezinárodního právního řádu. Výsledky mocenské politiky v rozporu s mezinárodním právem uznat nelze – ani na Ukrajině, ani v Bělorusku či jinde ve světě. Tato zásada se musí stát nezpochybnitelnou součástí společné transatlantické strategie a politiky spojenectví demokracií.

4.5.

EU by měla pozastavit téměř dokončený projekt Nord Stream 2, dokud nebude dosaženo řešení konfliktu na Ukrajině a dokud bude docházet k dalším zásadním případům porušení mezinárodního právního řádu – např. ke svévolnému potlačování demokratické opozice v podobě pronásledování a věznění jako v případě Navalného. V oblasti dodávek energií musí EU důsledně prosazovat cíle Zelené dohody a současně diverzifikovat své zdroje energie. Pokud jde o smlouvy s Ruskem o dodávkách zemního plynu, je třeba plně zohlednit legitimní zájmy těch členských států EU, které leží v bývalé sovětské sféře vlivu.

4.6.

NATO a Evropská unie sice nesdružují přesně tytéž státy, přesto právě tato vojenská aliance zajišťuje bezpečnost demokracií v Severní Americe a v Evropě. Pro evropské státy je neutralita možná jen v jejím stínu, a proto de facto také pod její ochranou. Členské státy EU by se proto měly dohodnout na společných bezpečnostněpolitických strukturách, které budou slučitelné s upevněním Severoatlantické aliance, nebo ji trvale posílí.

4.7.

Členské státy EU, které jsou členy NATO, musí dodržovat příspěvky a závazky dohodnuté v rámci aliance, konkrétně tedy též dvouprocentní cíl, který byl potvrzen na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. NATO není totožné se zamýšleným spojenectvím demokracií, které zahrnuje též tichomořskou oblast. Navíc jeho členy jsou a i v minulosti vždy byly také nedemokratické státy. NATO musí nicméně rovněž posílit a jasněji vést vnitřní proces diskusí o svých hodnotách. Nedodržování zásad demokracie a právního státu nemůže ani v alianci NATO zůstat bez důsledků. Budoucí rizika z hlediska bezpečnostní politiky nespočívají již jen v ohrožení teroristickými, asymetricky jednajícími mocnostmi, ale také a zejména ve zpochybňování mezinárodního právního řádu, který je nerozlučně spjat s liberálně demokratickým uspořádáním zúčastněných států.

4.8.

Ne bez důvodu se Henry Kissinger ptal, jaké je telefonní číslo na Evropu. EU musí svou zahraniční a bezpečnostní politiku lépe koordinovat a výhledově vložit odpovědnost za tuto politiku do rukou Evropského parlamentu a jím kontrolované a legitimizované výkonné moci. V Radě je nutné rozhodovat o otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky kvalifikovanou většinou. Členské státy EU si musí uvědomit, že zastávání různorodých postojů je připravuje o jakoukoliv suverenitu, kterou by mohly účinně využít. Té lze dosáhnout pouze sdružením suverenity a rovněž sdílením nástrojů.

4.9.

EU musí změnit svou koncepci „strategické autonomie“, která je přinejmenším zavádějící. EU má z politického i vojenského hlediska k autonomii velmi daleko. O tu také v multilaterálním řádu, který musí být založen na volném, spravedlivém a udržitelném obchodu, není žádoucí usilovat. Strategická autonomie nemůže a nesmí znamenat stejný odstup od všech dalších mocností. USA jakožto jednoznačně demokratický právní stát jsou a i nadále budou nepostradatelným hospodářským a bezpečnostním partnerem Evropy, který – navzdory všem rozporům z hlediska zájmů – sdílí naše základní hodnoty v důležitých konkrétních otázkách. Peking sice tajemnou evropskou koncepci strategické autonomie výslovně oceňuje, řada transatlantických partnerů ji však – dle jejich reakcí soudě – buď odmítá, nebo ji pokládá za nejednoznačnou. Nejednoznačnost však strategickému partnerství škodí.

4.10.

Místo strategické autonomie by měla EU prosazovat cíl strategické akceschopnosti („strategic capacity“). EU v současnosti operuje s pojmem „asertivity“, který se ubírá tímto směrem. Měla by však upustit od používání superlativů, které jsou například typické pro její desetileté plány přinejmenším od dob Lisabonské strategie. Až dosud nedokázala EU dosáhnout ničeho podstatného z takto vymezených cílů. Měla by být skromnější a současně postupovat rozhodněji a prozíravěji. Nestačí pouze prohlásit nebo se rozhodnout, že je někdo schopen jednat či prosazovat své zájmy. Je nutné to doložit prokazatelnými fakty.

4.11.

EHSV se domnívá, že dvoustranné obchodní a investiční dohody musí být navrženy tak, aby je bylo možné začlenit do nově pojatého systému světového obchodu. Nesmějí stát v cestě liberálnímu multilaterálnímu světovému řádu, nýbrž musí tento řád zaručit a rozvíjet. Transatlantické partnerství musí být rovněž základem nově pojatého systému světového obchodu. EU a USA musí společně zaujmout odpovědnou a vedoucí úlohu v rámci WTO a zasadit se o zavedení účinného modelu multilaterálních vztahů, který bude zahrnovat moderní obchodní agendu, v níž budou zohledněny i ekologické a sociální aspekty.

4.12.

Spolehlivé transatlantické partnerství je rozhodující podmínkou pro zachování mezinárodního právního řádu a mírového uspořádání. Každý pokus ochránit tento řád bez těsného spojenectví s USA je předurčen k nezdaru, protože Evropa sama o sobě nemá dostatečnou váhu, aby zabránila vzniku hierarchického mocenského uspořádání, v jehož středu by stála Čína.

4.13.

Společně s USA, Spojeným královstvím, Kanadou, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a dalšími liberálně demokratickými státy světa může EU zajistit demokracii a právní stát i ve vnitřních záležitostech a tam, kde byly narušeny, přispět k jejich obnově.

4.14.

EU by měla prosazovat a podporovat zřízení transatlantické platformy organizované občanské společnosti s kontaktními místy v Severní Americe a v Evropě, již v současnosti iniciují členové EHSV za účasti též třetích zemí, například Spojeného království. Pouze vitální občanská společnost totiž může nadchnout pro společné hodnoty a chránit je.

4.14.1.

Mělo by být neprodleně iniciováno transatlantické fórum pro dialog o budoucnosti demokracie a společný dialog o právním státě. Společná podpora demokracie v Evropě, v USA a v dalších spřátelených státech musí mít vysokou prioritu v rámci společné transatlantické politické agendy.

4.14.2.

Transatlantická občanská společnost by měla zahájit společný dialog o občanských právech s cílem posílit povědomí o nesprávném vývoji a na obou stranách Atlantského oceánu působit na politiku na základě příkladů osvědčených postupů.

4.14.3.

Zvláštní význam by měl být přiznán transatlantickému dialogu občanské společnosti o zlepšení odolnosti vůči dezinformacím. V souvislosti s tím je třeba vyvinout společné úsilí na obranu svobody sdělovacích prostředků v liberálních demokraciích a tam, kde byla z jakýchkoliv důvodů narušena, ji znovu posílit, neboť je jedním ze základních pilířů demokracie a právního státu a přímo vyplývá ze společných transatlantických hodnot.

4.14.4.

Předmětem transatlantického dialogu občanské společnosti by měla být rovněž ochrana klimatu a společné úsilí o zpomalení globálního oteplování, aby bylo možné společně určovat udržitelná řešení s využitím různých technologií.

4.14.5.

Dalším tématem, které ve společném dialogu občanské společnosti na obou stranách Atlantského oceánu nelze opomenout, je nová sociální otázka, která vyvstává v souvislosti s politikou v oblasti klimatu a s digitalizací. Jak po celém světě zajistit sociální práva a zlepšit příležitosti a přístup, především práva nezávislých podnikatelů a také zaměstnanců, je otázka, která nutně vyžaduje společné odpovědi, mj. zejména s ohledem na budoucnost liberálních institucí a stabilitu liberálního světového řádu.

4.14.6.

S ohledem na budoucí obchodní dohody a úsilí o posílení multilaterálního řádu je třeba posílit již existující formy transatlantického dialogu a popřípadě vytvořit nové. V této souvislosti hraje zvlášť důležitou roli nedávno zřízená transatlantická Rada pro obchod a technologie, která se ovšem musí řídit zásadami naprosté transparentnosti.

4.15.

Evropa bude muset přispět svým dílem, nést větší část svého břemene a prokázat vlastní zodpovědnost. Za tímto účelem bude muset nejprve překonat různorodost hlasů v zahraniční a bezpečnostní politice a přestat oscilovat mezi příliš moralizujícími postoji a oportunismem. Evropská unie musí podpořit vládu práva v mezinárodních vztazích jasnou strategií, vystupovat jednotně v zahraniční a bezpečnostní politice a aktivně přispívat ke stabilizaci multilaterálního řádu.

4.16.

V dlouhodobém výhledu by transatlantické partnerství mělo vést dále k hospodářské integraci, která bude zahrnovat i Kanadu, Spojené království a další evropské státy, které nejsou, resp. zatím nejsou členy EU. V tomto směru jsou důležitým předpokladem transatlantická fóra pro dialog s občanskou společností v celé její rozmanitosti, kterou na evropské úrovni reprezentuje EHSV, ale také intenzivnější dialog parlamentních shromáždění.

---

(1)  Christian Moos a Peter Clever: „China ‚kooperativ eindämmen‘“ („‚Kooperativní zatlačování‘ Číny“), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 30. dubna 2021.