EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.7.2023

COM(2023) 420 final

2023/0234(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 420 final} - {SWD(2023) 420 final} - {SWD(2023) 421 final} - {SWD(2023) 422 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Zelená dohoda pro Evropu 1 a akční plán pro oběhové hospodářství 2 vyzývají k posílení a urychlení opatření EU a členských států, která by zajistila environmentální udržitelnost textilního odvětví a potravinářského odvětví, neboť ta patří mezi odvětví s nejvyšší náročností na zdroje a zároveň jsou původcem významných negativních environmentálních externalit, kdy finanční a technologické nedostatky brání pokroku při přechodu na oběhové hospodářství a dekarbonizaci. Potravinářství a textilní průmysl jsou v pořadí prvním, respektive čtvrtým odvětvím s největší spotřebou zdrojů 3 , přičemž plně nedodržují základní zásady EU pro nakládání s odpady stanovené v hierarchii způsobu nakládání s odpady, jež vyžadují upřednostnění předcházení vzniku odpadů a následnou přípravu k opětovnému použití a recyklaci. V návaznosti na přijaté závazky se tento návrh na změnu rámcové směrnice o odpadech 4 zaměřuje na dvě odvětví náročná na zdroje: výrobu textilu a potravin, přičemž sleduje tyto obecné cíle: 

–snížit dopady na životní prostředí a klima, zvýšit kvalitu životního prostředí a zlepšit veřejné zdraví v souvislosti s nakládáním s textilním odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady,

–snížit dopady potravinových systémů na životní prostředí a klima v souvislosti se vznikem potravinového odpadu. Předcházení vzniku potravinového odpadu by rovněž přispělo k potravinovému zabezpečení.

Textilní odpad

Navzdory tomu, že předcházení vzniku odpadů je klíčovým cílem rámcové směrnice o odpadech, a navzdory úsilí o její provádění na vnitrostátní úrovni, včetně zapojení soukromých subjektů, se celkové množství vzniklých odpadů stále zvyšuje a lze pozorovat pouze „relativní zrušení závislosti“ vzniku odpadů na hospodářském růstu 5 . Tento trend zaznamenaný u odpadů jako celku lze pozorovat i u textilního odpadu. Situaci však zhoršuje tzv. „rychlá móda“, která se vyznačuje častějším uváděním módních kolekcí na trh 6 , s výrobky za nízké ceny, které neinternalizují environmentální externality 7 , podněcují zákazníky k impulzivním nákupům a motivují k nákupu většího množství oblečení 8 . Tato rostoucí spotřeba textilu vede ke zvyšování objemu textilního odpadu. Podle probíhající studie Společného výzkumného střediska (JRC) 9 činil v roce 2019 celkový objem textilního odpadu, zahrnujícího oděvy a obuv, bytový textil, technické textilie a postindustriální a předspotřebitelský odpad, 12,6 milionu tun (10,9 milionu tun spotřebitelského odpadu a 1,7 milionu tun postindustriálního a předspotřebitelského odpadu). Odpad z oděvů a obuvi činil 5,2 milionu tun, což v EU odpovídá 12 kg na osobu za rok.

Jak uvádí studie Společného výzkumného střediska (JRC) 10 , přibližně 78 % spotřebitelského textilního odpadu, který sestává z oděvů a obuvi, bytového textilu a technických textilií, se v současné době netřídí a končí ve směsném domovním odpadu určeném ke spálení nebo skládkování. Takovéto nehospodárné nakládání s odpady není v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a vede k poškozování životního prostředí v EU a ve třetích zemích nadměrnou úrovní emisí skleníkových plynů, spotřeby vody, znečištění a využívání půdy. Z textilního odpadu, který byl získán tříděným sběrem a představuje pouze 22 % celkového vyprodukovaného spotřebitelského textilního odpadu, je v EU recyklováno přibližně 32 % (přibližně 20 % mimo EU) a přibližně 8 % je v EU opětovně použito (přibližně 38 % mimo EU), zatímco zbytek je vyvezen. 

Povinnost tříděného sběru textilu podle rámcové směrnice o odpadech vstoupí v platnost 1. ledna 2025. Podle informací z členských států se odhaduje, že systémy tříděného sběru a infrastruktury pro třídění a recyklaci pravděpodobně nebudou na očekávané dodatečné množství sběru připraveny. Předpokládá se, že třídění bude ve většině členských států probíhat v blízkosti míst sběru odpadů a ve větším měřítku tam, kde jsou příznivé tržní podmínky (např. nižší náklady na nakládání s odpady, existující infrastruktura a schopnosti, které lze posílit, blízkost recyklačních/výrobních center a přístavů). Neočekává se, že by recyklace probíhala ve všech zemích, a je pravděpodobné, že se bude soustředit v regionech v blízkosti center textilní výroby a stávajících infrastrukturních základen.

Textilní odvětví je náročné na zdroje. Pokud jde o výrobu surovin i textilu, většina tlaků a dopadů, které souvisejí se spotřebou oděvů, obuvi a bytového textilu v EU, se odehrává v ostatních částech světa. A i když se většina environmentálních zátěží spojených se spotřebou textilu v EU vyskytuje ve třetích zemích 11 , vzhledem ke svému globálnímu dopadu mají vliv i na EU. Agentura EEA odhaduje, že k výrobě množství oděvů, textilu a obuvi, které se v roce 2020 spotřebovalo v EU, se 80 % primárních surovin, 88 % vody a 92 % půdy využilo v zemích mimo EU, kde se zároveň vyprodukovalo 73 % emisí skleníkových plynů. Například emise skleníkových plynů jsou globálním jevem a nejsou omezeny na určité hranice nebo regiony. Kromě toho bylo v dodavatelském řetězci celosvětově zaměstnáno téměř 13 milionů pracovníků na plný úvazek 12 . Předcházení vzniku textilního odpadu, jeho opětovné využití a recyklace proto mohou přispět ke snížení dopadu tohoto odvětví na životní prostředí. 

Náklady na nakládání s odpady z použitých oděvů a bytového textilu se navíc nepromítají do ceny nových výrobků. V průměru by náklady na sběr a zpracování odpovídaly přibližně dvanácti centům na jeden kus. Tyto náklady se však liší podle typu výrobku, takže u výrobků, které obsahují směs různých druhů textilních vláken a mají zapínání (například knoflíky a zipy), je nakládání s odpadem nákladnější, zatímco výrobky, které obsahují pouze jeden druh vlákna bez dalších doprovodných prvků, jako např. trička, jsou méně nákladné. Uvážíme-li velký objem textilního odpadu, který je v současné době odstraňován jako zbytkový odpad, pak se nezohledňují ani náklady na odstraňování a environmentální externality spojené s tímto odstraňováním, včetně emisí ze spalování a skládkování. Mezi další externality patří zejména environmentální a sociální dopady textilního odpadu vyváženého do třetích zemí zdánlivě za účelem opětovného použití, což platí zvláště pro vyvážený netříděný textil, jehož značná část končí na (nelegálních) skládkách. 

Roztříštěné definice textilu a textilního odpadu vedou k administrativní zátěži a představují překážky pro přeshraniční přepravu. Kromě toho, že je recyklace textilu kvůli různému složení textilního odpadu složitá, brání rozšiřování recyklačního průmyslu a opětovnému použití i rozdílné politické a regulační podněty v jednotlivých členských státech a chybějící informace (např. o kvalitě vstupních surovin), které rovněž narušují rovné podmínky na jednotném trhu. To brání nejen přechodu na oběhové hospodářství v textilním průmyslu, ale také vytváření kvalitních pracovních míst a přidané hodnoty v EU. Nedostatečná infrastruktura pro třídění a recyklaci pravděpodobně povede k tomu, že s textilem nebude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady ani poté, kdy vstoupí v platnost povinnost tříděného sběru. Výroba s nízkou přidanou hodnotou probíhá především ve třetích zemích. Vznik a odstraňování dováženého textilního odpadu má značné negativní společenské dopady na místní, regionální i globální úrovni 13 . 

Proto je specifickým cílem tohoto návrhu, pokud jde o textilní odpad, zlepšit nakládání s textilním odpadem v souladu s „hierarchií způsobů nakládání s odpady“ 14 zakotvenou v rámcové směrnici o odpadech, upřednostnit předcházení vzniku odpadů, přípravu k opětovnému použití a recyklaci textilu před jinými možnostmi využití a odstraňováním a uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Akční plán pro oběhové hospodářství 15 a Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky (dále jen „strategie pro textilní výrobky“) 16 vyzývají k posílení a urychlení opatření EU a členských států k předcházení vzniku textilního odpadu a ke zlepšení oběhovosti textilních výrobků, neboť se jedná o odvětví náročné na zdroje, které je původcem významných negativních environmentálních externalit, kdy finanční a technologické nedostatky brání pokroku při přechodu na oběhové hospodářství.  

Potravinový odpad

Plýtvání potravinami je jedním z největších zdrojů neefektivity v zemědělsko-potravinářském řetězci. Zejména má negativní dopady na životní prostředí a klima. Z celkové spotřeby EU je to právě spotřeba potravin, která se nejvíce podílí na dopadech na životní prostředí 17 a biologickou rozmanitost 18 .  

Při vyřazení potravin se veškerá vložená energie a zdroje a jejich důsledky pro životní prostředí, jako jsou emise skleníkových plynů, které se hromadí v potravinovém řetězci, stále projevují, a to bez jakéhokoli přínosu pro lidskou výživu. Zpracované, přepravené a tepelně upravené potraviny, které se pak ve fázi spotřeby vyhodí, mají větší dopad na životní prostředí než nezpracované potraviny, k jejichž ztrátám dochází v zemědělském podniku. V roce 2020 vzniklo v EU 58,5 miliardy tun potravinového odpadu 19 , který stál za emisemi v objemu 252 miliard tun ekvivalentu CO2 20 . To odpovídá 16 % celkového dopadu skleníkových plynů vyprodukovaných v potravinovém systému EU. Plýtvání potravinami také zbytečně zatěžuje omezené přírodní zdroje. Například množství vody spotřebované na výrobu potravin, které se nakonec promarní, lze vyčíslit na 342 miliard m3 ekvivalentu vody 21 , což odpovídá 12 % celkového dopadu výroby a spotřeby potravin v EU. Plýtvání potravinami je rovněž zodpovědné za 16 % dopadů na půdu způsobených činností v oblasti využívání půdy 22 , zatímco důsledky pro eutrofizaci moří představují 15 % z celkových dopadů 23 , 24 . 

Co se týká ekonomických důsledků, související tržní hodnota 58,5 miliardy tun potravinového odpadu se odhaduje na 132 miliardy EUR 25 . Tyto náklady zahrnují ztracené zdroje provozovatelů potravinářských podniků v jednotlivých fázích potravinového řetězce, ale i zbytečné výdaje domácností. K tomu se přidávají náklady na sběr a zpracování potravinového odpadu, které odhadem činí dalších 9,3 miliardy EUR 26 . 

Plýtvání potravinami má významné sociální důsledky. Vede ke zbytečnému vynakládání prostředků, které by mohly být přiděleny jinak. Průměrný podíl výdajů na potraviny (zemědělsko-potravinářský průmysl a stravovací služby) na celkových výdajích domácností v EU činí přibližně 19 % 27 . Vyhazování potravin, které jsou vhodné k lidské spotřebě, namísto jejich přerozdělování potřebným, včetně darování potravin, rovněž představuje promarněnou příležitost s ohledem na rostoucí problémy v oblasti potravinového zabezpečení. Přestože je v Evropě zajištěna dostupnost potravin, jejich cenová dostupnost je pro stále větší počet občanů EU problémem: 32,6 milionu lidí si každý druhý den nemůže dovolit jídlo s masem, rybou, kuřecím masem nebo jejich vegetariánskou obdobou 28 . A v neposlední řadě má plýtvání potravinami pro mnoho spotřebitelů důležitý etický rozměr 29 . 

V této souvislosti se EU a její členské státy zavázaly k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12.3, podle něhož by se do roku 2030 měl celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů snížit o polovinu a měly by se omezit ztráty potravin v celém výrobním a dodavatelském řetězci, a to včetně ztrát po sklizni. 

Za účelem omezení ztrát potravin a snížení potravinového odpadu zavedla EU specializovaný akční plán sestávající z regulačních i neregulačních opatření a prováděný nejprve v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2015 a od roku 2020 v rámci unijní strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 30 . Cílem Komise přitom není pouze stanovit jasné povinnosti pro členské státy, pokud jde o snižování potravinového odpadu, ale také vytvořit politické prostředí, které členské státy podpoří v přijímání účinných opatření.  

Rámcová směrnice o odpadech ve znění z roku 2018 vyžaduje, aby členské státy připravily zvláštní programy předcházení vzniku potravinového odpadu, které budou v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Od členských států vyžaduje, aby omezily plýtvání potravinami v každé fázi potravinového řetězce, sledovaly množství potravinového odpadu a podávaly zprávy o dosaženém pokroku. Komise přijala v roce 2019 společnou metodiku měření potravinového odpadu 31 , která má sloužit jako základ pro sledování potravinového odpadu v celé EU.  

Na podporu členských států v přijímání opatření Komise od roku 2015 podniká iniciativy k vyjasnění a harmonizaci příslušných právních předpisů (např. přijetí pokynů EU k darování potravin 32 , následované změnami pravidel hygieny potravin, které by měly usnadnit postupy darování bezpečných potravin, jakož i pokyny EU pro použití potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmivo 33 ). Počínaje rokem 2016 Komise rovněž zřídila mnohostrannou platformu, tzv. platformu EU pro ztráty potravin a plýtvání potravinami 34 , která slouží k podpoře všech aktérů při definování opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu, sdílení osvědčených postupů a hodnocení pokroku. Přijala rovněž své vlastní výstupy (např. doporučení pro opatření v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu 35 ) a podpořila činnost na úrovni EU zaměřenou na zdokonalení postupů označování potravin datem spotřeby nebo trvanlivosti 36 . Sdílení osvědčených postupů a řešení pro omezení plýtvání potravinami v celé EU usnadňuje také digitální centrum EU pro předcházení ztrátám potravin a vzniku potravinového odpadu 37 . Pilotní projekt RESTwithEU 38 hodnotí a doporučuje digitální nástroje pro omezení plýtvání potravinami v restauračním průmyslu. Zvláštní podskupina uvedené platformy se zabývá podporou změny chování spotřebitelů a do konce června 2023 bude k dispozici sborník osvědčených postupů vypracovaný v rámci pilotního projektu EU, Evropského fóra spotřebitelů pro omezení plýtvání potravinami. S cílem posílit datovou základnu pro předcházení vzniku potravinového odpadu provádí Společné výzkumné středisko posouzení účinnosti intervencí zaměřených na předcházení vzniku potravinového odpadu 39 , a to s podporou hodnotícího rámce, který mohou využívat všechny zúčastněné subjekty. Výzvy k předkládání návrhů podle unijního rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 40 a Horizont Evropa 41 nabízejí nové příležitosti pro výzkum a inovace, které by pomohly řešit problém ztrát potravin a plýtvání potravinami. K dalším nástrojům, které poskytují financování činností podporujících předcházení vzniku potravinového odpadu, se řadí programy LIFE a Interreg Europe . V rámci programu pro jednotný trh a ve spolupráci s Evropskou výkonnou agenturou pro zdraví a digitální oblast (HADEA) poskytuje Komise rovněž granty na podporu členských států a zúčastněných stran 42 při zdokonalování měření potravinového odpadu a provádění opatření ke snížení množství tohoto odpadu. 

Mnoho provozovatelů potravinářských podniků v celém potravinovém řetězci podniklo důležité kroky ke snížení produkce potravinového odpadu a zlepšení účinného využívání zdrojů. Podle Kodexu chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové postupy v oblasti potravin 43 přijímají zpracovatelé potravin a maloobchodníci ve svých provozech a v celém dodavatelském řetězci konkrétní závazky týkající se snižování množství potravinového odpadu. 

Navzdory těmto opatřením a rostoucímu povědomí o negativních dopadech a důsledcích plýtvání potravinami, politickým závazkům přijatým na úrovni EU a členských států a opatřením EU prováděným od roku 2015 v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství se produkce potravinového odpadu nesnižuje natolik, aby bylo možné dosáhnout významného pokroku v plnění cíle udržitelného rozvoje č. 12.3. Navzdory stávajícím právním povinnostem vyplývajícím z rámcové směrnice o odpadech a podpůrným činnostem Komise jsou dosavadní opatření přijatá v členských státech EU nejednotná a neumožňují výrazně snížit množství potravinového odpadu.  

Dalším nezbytným krokem je proto stanovení cílů. Konkrétní cíle tohoto návrhu jsou tyto: zaprvé přidělit členským státům odpovědnost za urychlené snižování množství potravinového odpadu, který vzniká na jejich území v rámci potravinového řetězce a v domácnostech, a tím významně přispět k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12.3, a zadruhé zajistit dostatečnou a konzistentní reakci všech členských států, která bude směřovat k omezení plýtvání potravinami a která bude v souladu s reakcí zemí, které jdou v tomto ohledu příkladem.

To by mělo vést každý členský stát k přijetí ambiciózních kroků – k zavedení nejúčinnějších opatření přizpůsobených jeho konkrétní vnitrostátní situaci – a k podpoře změny chování spotřebitelů, jakož i k posílení koordinace opatření mezi subjekty v celém potravinovém hodnotovém řetězci, a to i ve spolupráci s dalšími příslušnými aktéry (např. akademickou obcí, nevládními organizacemi, finančními institucemi, subjekty sociální ekonomiky atd.).

Po konferenci o budoucnosti Evropy bylo navíc plýtvání potravinami vybráno jako první téma pro poradní evropské panelové diskuse občanů. Doporučení panelové diskuse občanů podpoří práci Komise a pomůže členským státům při vytváření národních strategií a akčních plánů pro předcházení vzniku potravinového odpadu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post

Nebylo provedeno žádné hodnocení ex post, protože nejnovější změna rámcové směrnice o odpadech proběhla teprve v roce 2018. Bylo by proto předčasné provádět následné hodnocení nedávno provedených změn, které se ještě plně neprojevily. Kromě toho rámcová směrnice o odpadech předpokládá zvláštní ustanovení o přezkumu pro konkrétní toky odpadů, která by vedla k analýzám dopadů stávajících ustanovení.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Panelová diskuse občanů 

V návaznosti na konferenci o budoucnosti Evropy Komise vyhlásila „novou generaci“ panelových diskusí občanů, které budou sloužit ke konzultacím s náhodně vybranými občany, jež se budou konat před předložením některých klíčových návrhů na evropské úrovni. Mezi první tři témata, k nimž se mají občané vyjádřit, bylo vybráno plýtvání potravinami (spolu s virtuálními světy a vzdělávací mobilitou), a panelová diskuse probíhala formou tří zasedání, která se konala od prosince 2022 do února 2023. I když panelová diskuse občanů nebyla součástí konzultačních činností organizovaných za účelem přípravy právního návrhu, doporučení občanů 60 budou i nadále podkladem pro práci Komise v otázkách předcházení vzniku potravinového odpadu a byla zohledněna při přípravě tohoto legislativního návrhu. Doporučení občanů budou rovněž sloužit jako vodítko, které členským státům pomůže dosáhnout cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu stanovených v tomto návrhu. 

23 doporučení, která občané předložili, zdůrazňuje potřebu zaujmout široký přístup k potravinovým systémům, zapojit všechny subjekty a posílit spolupráci v celém potravinovém řetězci. Tento komplexní přístup je obsažen ve třech tématech, k nimž se doporučení vzešlá z panelové diskuse vztahují: 1) Spolupráce v potravinovém hodnotovém řetězci: od zemědělce ke spotřebiteli; 2) Iniciativy v oblasti potravinářství; a 3) Podpora změny chování spotřebitelů.

Doporučení občanů odrážejí tři hlavní směry činnosti, jimiž se členské státy musí ubírat, aby urychlily proces snižování množství potravinového odpadu na vnitrostátní úrovni a dosáhly budoucích cílů. Z doporučení bude vycházet i zastřešující regulační rámec EU pro předcházení vzniku potravinového odpadu stanovený v rámcové směrnici o odpadech, jakož i podpůrná opatření přijatá na úrovni EU, které členským státům pomohou dosáhnout budoucích cílů.

•Sběr a využití odborných znalostí

Na podporu tohoto posouzení dopadů politických možností pro účely revize rámcové směrnice o odpadech v roce 2023 zadala Komise externí studii – zvláštní smlouva č. 090202/2021/861277/ENV.B.3. Přispělo rovněž několik odborníků a studií technické pomoci uvedených v příloze posouzení dopadů.

–Společné výzkumné středisko poskytlo zásadní vědecké informace, když připravilo dvě zprávy obsahující analýzu, jež byla podkladem k vypracování posouzení dopadů revize rámcové směrnice o odpadech, zejména pokud jde o proveditelnost stanovení cílů zaměřených na snížení množství potravinového odpadu:

–Evropská komise, Společné výzkumné středisko: Setting the scene for an EU initiative on food waste reduction targets, 2023 62  

–Evropská komise, Společné výzkumné středisko: Assessing the economic, social and environmental impacts of food waste reduction targets, A model-based analysis, 2023 63  

–Dne 25. října 2022 zveřejnil Eurostat první specializované statistické sledování množství potravinového odpadu v Evropské unii, doplněné o další vysvětlení údajů o množství potravinového odpadu v EU. Popis a interpretaci údajů i metodiku lze nalézt na webové stránce „Eurostat Statistics Explained“ věnované potravinovému odpadu 64 . Údaje byly naposledy aktualizovány v březnu 2023.

•Posouzení dopadů

–Možnost 1 – podporuje členské státy v provádění a prosazování stávajících ustanovení tím, že jsou definice, přístupy k tříděnému sběru a přidělování odpovědnosti za nakládání s odpady používány harmonizovanějším způsobem, čehož má být dosaženo přijetím nezávazných pokynů a doporučení, využitím stávajících mandátů Komise pro sekundární právní předpisy a zlepšením stávajících platforem zúčastněných stran pro poradenství a výměnu osvědčených postupů. Tato možnost řeší všechny příčiny problémů a oba specifické cíle, i když její účinek bude pravděpodobně snížený vzhledem k povaze opatření, jež se omezují na nezávazné nástroje. 

–Možnost 2 – stanoví další závazné regulační požadavky, které by měly vést ke zlepšení v oblasti nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to prostřednictvím cílené změny rámcové směrnice o odpadech. Účelem těchto úprav je nastavit nové provozní povinnosti pro členské státy, výrobce textilu a provozovatele zařízení pro nakládání s odpady. Změny by objasnily a harmonizovaly definice na úrovni EU, vyjasnily by rozsah stávajících informačních povinností, což by mělo vést ke zvýšení spolehlivosti údajů, vyjasnily by rozsah povinností tříděného sběru a zavedly by nové provozní povinnosti pro provozovatele zařízení pro nakládání s odpady s cílem zajistit třídění odpadu za účelem opětovného použití a recyklace. Stěžejním opatřením této možnosti je zavedení mandátu pro členské státy k vytvoření vnitrostátních systémů rozšířené odpovědnosti výrobce v textilním odvětví a harmonizace jejich oblasti působnosti, cílů a klíčových organizačních a provozních prvků. Tato možnost řeší všechny příčiny problémů a oba specifické cíle. 

–Možnost 3 – stanovení výkonnostních cílů na úrovni EU pro oblast nakládání s odpady. Tato možnost zahrnuje změnu rámcové směrnice o odpadech, která stanoví závazné výkonnostní cíle v oblasti nakládání s odpady, při jejichž plnění budou členské státy a hospodářské subjekty uplatňovat hierarchii způsobů nakládání s odpady. Harmonizace oblastí působnosti a definic by byla nedílnou součástí definice cíle v rámcové směrnici o odpadech a následných prováděcích aktech, které by vymezovaly podrobnější pravidla pro metodiku výpočtu u jednotlivých cílů. Tato možnost řeší jak specifické cíle, tak všechny příčiny problémů, i když by nepřinesla takovou úroveň harmonizace, jakou poskytuje možnost 2, protože ponechává rozhodnutí o prostředcích k dosažení úrovní výkonnosti na členských státech. Vzhledem k tomu, že současné údaje o produkci textilního odpadu nejsou dostatečně spolehlivé, což je částečně způsobeno nejednotným chápáním toho, zda je sbíraný textil odpadem, a rozsahem textilních výrobků, na něž se vztahuje provádění v členských státech, vysvětluje posouzení dopadů proveditelnost mechanismu, kterým by mohly být v budoucnu cíle stanoveny, a dopady tohoto procesu (nikoliv skutečné úrovně cílů). V souvislosti se stanovením cíle sběru se předkládá podrobnější posouzení, které je založeno na prozatímním střednědobém cíli. Konkrétně opatření 3.6 se týká stanovení cíle 50% sběru textilu: dosažení tohoto cíle by zlepšilo míru tříděného sběru textilu, čímž by se zvýšila míra opětovného použití, míra recyklace a snížila by se míra odstraňování odpadu, ale zároveň by to přineslo administrativní zátěž, přičemž podobný dopad na míru tříděného sběru může mít i stávající povinnost tříděného sběru do roku 2025. Předpokládané míry v jednotlivých členských státech se také značně liší, což může v této fázi ztěžovat stanovení cíle.

–cíl pro prvovýrobu – bez cílové hodnoty,  

–cíl pro zpracování a výrobu – 10 %,  

–cíl pro maloobchod a spotřebu – 15 %. 

–cíl pro prvovýrobu – bez cílové hodnoty,  

–cíl pro zpracování a výrobu – 10 %,  

–cíl pro maloobchod a spotřebu – 30 %. 

–cíl pro prvovýrobu – 10 %,  

–cíl pro zpracování a výrobu – 25 %,  

–cíl pro maloobchod a spotřebu – 50 %. 

Kvantifikovatelné sociální dopady jsou silně spojeny s ekonomickými dopady a vykazují podobný vzorec. Čím více se sníží množství potravinového odpadu, tím lépe se tyto možnosti osvědčí z hlediska dostupnosti potravin a úspor domácností. Na druhou stranu se od možnosti 1 k možnosti 3 zvyšuje rozsah negativních dopadů na zaměstnanost v zemědělsko-potravinářském průmyslu, které by však měly být kompenzovány novými pracovními místy v potravinářském odvětví a přírůstky v jiných hospodářských odvětvích.

Očekává se, že dopad na malé a střední podniky bude omezený. Iniciativa se zaměřuje na stanovení cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu platných pro členské státy a na samotné podniky se nebude vztahovat. Orgány členských států sice budou pravděpodobně spolupracovat se všemi subjekty v rámci potravinového řetězce, ale opatření, která byla dosud zaznamenána v zemích, jež ve věci omezení plýtvání potravinami postupují koordinovaně, jsou zaměřena na větší podniky a na dobrovolná opatření, která vyzývají k zapojení do procesu předcházení vzniku potravinového odpadu, a to za podpory veřejných financí. Při konzultaci malé a střední podniky neočekávaly, že by přímo tato iniciativa měla působit problémy, nicméně zachovávaly obezřetnost ohledně možných budoucích prováděcích opatření ze strany členských států.

V oblasti potravinového odpadu je po porovnání ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů, ale také technické proveditelnosti navrhovaných možností upřednostňována možnost 2. Očekává se, že tato možnost bude účinným politickým impulsem pro členské státy, aby přijaly opatření k omezení plýtvání potravinami na vnitrostátní úrovni a dosáhly významných přínosů pro životní prostředí, a zároveň se předpokládá, že bude přiměřená a proveditelná. Stanovení právně závazných cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu by proto mělo probíhat postupně, počínaje úrovní, která je nižší než úroveň stanovená v rámci cíle udržitelného rozvoje, aby byla zajištěna konzistentní reakce členských států a viditelný pokrok v plnění cíle č. 12.3. Prozatímní přezkum pokroku dosaženého členskými státy, provedený na základě každoročního sledování úrovně potravinového odpadu, by umožnil případnou úpravu cílů s ohledem na posílení příspěvku Unie a další sladění s cílem udržitelného rozvoje č. 12.3 a také by určil směr dalšího pokroku po roce 2030.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Prováděcí plány a opatření pro sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2023/0234 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

S ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 67 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 68 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zelená dohoda pro Evropu a akční plán pro oběhové hospodářství 69 vyzývají k posílení a urychlení opatření Unie a členských států, jež by zajistila environmentální a sociální udržitelnost textilního odvětví a potravinářského odvětví, neboť ta patří mezi odvětví s nejvyšší náročností na zdroje, která způsobují významné negativní environmentální externality. V těchto odvětvích brání pokroku při přechodu na oběhové hospodářství a dekarbonizaci nedostatky ve financování a technologiích. Potravinářství a textilní průmysl jsou v pořadí prvním, respektive čtvrtým odvětvím s největší spotřebou zdrojů 70 , přičemž plně nedodržují základní zásady Unie pro nakládání s odpady stanovené v hierarchii způsobu nakládání s odpady, která vyžaduje upřednostnění předcházení vzniku odpadů a následnou přípravu k opětovnému použití a recyklaci. Tyto problémy vyžadují systémová řešení s přístupem, který zohledňuje celý životní cyklus.

(2)Podle strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky 71 , je třeba provést důležité změny, aby se upustilo od nyní převládajícího lineárního způsobu, jakým jsou textilní výrobky navrhovány, vyráběny, užívány a vyřazovány, přičemž je zejména nutno omezit rychlou módu. Tato strategie považuje za důležité, aby výrobci nesli odpovědnost za odpad, který z jejich výrobků vzniká, a odkazuje na zavedení harmonizovaných unijních pravidel pro rozšířenou odpovědnost výrobce pro textilní výrobky s ekologickou úpravou poplatků. Stanoví, že hlavním cílem těchto pravidel je vytvořit ekonomiku sběru, třídění, opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a recyklace a motivovat výrobce k tomu, aby zajistili, že jejich výrobky budou navrženy s ohledem na zásady oběhového hospodářství. Za tímto účelem předpokládá, že významný podíl poplatků, které výrobci odvedou do systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, musí být věnován na opatření pro předcházení vzniku odpadů a na přípravu k opětovnému použití. Podporuje také potřebu posílit a inovovat přístupy k udržitelnému nakládání s biologickými zdroji s cílem zvýšit oběhovost a zhodnocení potravinového odpadu a opětovné použití textilií vyrobených z biologických materiálů.

(3)S ohledem na negativní dopady plýtvání potravinami se členské státy zavázaly přijmout opatření na podporu předcházení vzniku potravinového odpadu a snižování jeho množství, v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN) dne 25. září 2015 a zejména s jejím cílem snížit do roku 2030 celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů o polovinu a omezit ztráty potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců, a to včetně ztrát po sklizni. Tato opatření byla zaměřena na předcházení vzniku potravinového odpadu a na snižování jeho množství v prvovýrobě, při zpracování a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech.

(4)V návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy se Komise zavázala k tomu, že umožní projednat některé klíčové návrhy v panelových diskusích občanů, kde k nim bude možné předkládat doporučení. V této souvislosti byla na období od prosince 2022 do února 2023 svolána evropská panelová diskuse občanů, na jejímž základě byl vypracován seznam doporučení 72 , jak zintenzivnit opatření ke snížení plýtvání potravinami v Unii. Vzhledem k tomu, že více než polovina potravinového odpadu v Unii vzniká v domácnostech, jsou názory občanů v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu obzvláště důležité. Občané doporučili tři hlavní směry činnosti, mezi něž patří posílení spolupráce v potravinovém hodnotovém řetězci, iniciativy v oblasti potravinářství a podpora změny chování spotřebitelů. Doporučení vzešlá z panelové diskuse budou i nadále sloužit jako podklad pro celkový pracovní program Komise týkající se předcházení vzniku potravinového odpadu a mohou sloužit jako vodítko, které členským státům pomůže při dosahování cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu.

(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES 73 vyloučila z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES 74 oxid uhličitý zachycený a přepravený za účelem geologického ukládání a geologicky uložený v souladu s požadavky směrnice 2006/12/ES. Ustanovení směrnice 2009/31/ES, kterou se mění směrnice 2006/12/ES, však nebylo začleněno do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 75 , která směrnici 2006/12/ES zrušila. Z důvodu zajištění právní jistoty proto tato směrnice začleňuje uvedené změny stanovené směrnicí 2009/31/ES, které se týkají vynětí oxidu uhličitého zachyceného a přepraveného za účelem geologického ukládání a geologicky uloženého z oblasti působnosti směrnice 2008/98/ES.

(6)Do směrnice 2008/98/ES je potřeba začlenit definice výrobců textilních výrobků, online platforem a organizací odpovědnosti výrobců, které jsou spojeny s uplatňováním rozšířené odpovědnosti výrobce v textilním odvětví, čímž se vyjasní oblast působnosti těchto pojmů a souvisejících povinností.

(7)Členské státy do jisté míry sestavují materiály a vedou kampaně zaměřené na předcházení vzniku potravinového odpadu, kterými oslovují spotřebitele a provozovatele potravinářských podniků; tyto aktivity se však zaměřují spíše na zvyšování povědomí nežli na vyvolání změny chování. V zájmu využití plného potenciálu při omezování plýtvání potravinami a za účelem zajištění průběžného pokroku je nutné rozvíjet intervence zaměřené na změnu chování, které budou přizpůsobeny konkrétním situacím a potřebám v členských státech a budou plně začleněny do vnitrostátních programů předcházení vzniku potravinového odpadu. Důraz by měl být kladen i na regionální řešení oběhového hospodářství, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru a zapojení občanů, jakož i přizpůsobení specifickým regionálním potřebám, jaké mají například nejvzdálenější regiony nebo ostrovy.

(8)Navzdory rostoucímu povědomí o negativních dopadech a důsledcích plýtvání potravinami, politickým závazkům přijatým na úrovni EU a členských států a opatřením Unie prováděným od roku 2015 v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství se produkce potravinového odpadu nesnižuje natolik, aby bylo možné dosáhnout významného pokroku v plnění cíle č. 12.3, který spadá pod cíl udržitelného rozvoje č. 12 vyhlášený OSN. K dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 12.3 by výrazně přispělo posílení opatření, jež mají členské státy přijmout, a to do té míry, aby se pokročilo v provádění této směrnice a dalších vhodných opatření k omezení vzniku potravinového odpadu.

(9)V zájmu dosažení výsledků v krátkodobém horizontu a s cílem poskytnout provozovatelům potravinářských podniků, spotřebitelům a orgánům veřejné správy nezbytnou dlouhodobou perspektivu by měly být stanoveny kvantifikované cíle pro snížení produkce potravinového odpadu, kterých by členské státy měly dosáhnout do roku 2030.

(10)S ohledem na závazek Unie plnit ambice stanovené v cíli udržitelného rozvoje č. 12.3 by stanovení cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu, kterých mají členské státy dosáhnout do roku 2030, mělo být silným politickým impulsem k přijetí opatření a zajištění významného příspěvku k dosažení globálních cílů. Vzhledem k právně závazné povaze těchto cílů by však tyto cíle měly být přiměřené a splnitelné a měly by zohledňovat úlohu různých subjektů v rámci potravinového řetězce i jejich kapacitu (zejména mikropodniků a malých podniků). Stanovení právně závazných cílů by proto mělo probíhat postupně, počínaje úrovní, která je nižší než úroveň stanovená v rámci cíle udržitelného rozvoje, aby byla zajištěna konzistentní reakce členských států a viditelný pokrok v plnění cíle č. 12.3.

(11)Proces snižování množství potravinového odpadu ve fázích výroby a spotřeby vyžaduje různé přístupy a opatření a zapojují se do něho různé skupiny zúčastněných stran. Proto by měl být jeden cíl navržen pro fázi zpracování a výroby a další cíl pro maloobchod a ostatní způsoby distribuce potravin, restaurace a stravovací služby a domácnosti.

(12)Vzhledem k tomu, že v potravinovém řetězci existuje mezi fázemi distribuce a spotřeby vzájemný vztah, zejména vliv maloobchodních praktik na chování spotřebitelů a vztah mezi spotřebou potravin v domácnostech a mimo ně, je vhodné stanovit pro tyto fáze potravinového řetězce jeden společný cíl. Stanovení samostatných cílů pro každou z těchto fází by zbytečně komplikovalo situaci a členské státy by se nemohly dostatečně flexibilně zaměřovat na svoje specifické problematické oblasti. Aby společný cíl nevedl k nadměrnému zatížení některých hospodářských subjektů, bude členským státům doporučeno, aby při stanovování opatření směřujících k dosažení společného cíle zohlednily zásadu proporcionality. 

(13)Značný vliv na množství spotřebovaných potravin a vzniklého potravinového odpadu mají demografické změny. Proto by měl být společný cíl snížení množství potravinového odpadu, který se vztahuje na maloobchod a ostatní způsoby distribuce potravin, restaurace a stravovací služby a domácnosti, vyjádřen jako procentní změna množství potravinového odpadu na obyvatele, čímž se populační změny zohlední.

(14)Na základě harmonizované metodiky stanovené v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597 76 byly údaje o množství potravinového odpadu poprvé shromážděny za rok 2020. Proto by měl být rok 2020 použit jako výchozí rok pro stanovení cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu. Členským státům, které mohou prokázat, že provedly měření množství potravinového odpadu před rokem 2020 za použití metod, které jsou v souladu s rozhodnutím v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597, by mělo být povoleno použití dřívějšího výchozího roku.

(15)S ohledem na potřebu zajistit, aby přístup k dosažení globálního cíle založený na postupných krocích plnil svůj účel, by se úrovně stanovené pro právně závazné cíle v oblasti snižování množství potravinového odpadu měly přezkoumávat a případně revidovat na základě pokroku, kterého členské státy v průběhu času dosáhly. Tím by bylo možné uvedené cíle případně upravit z hlediska posílení příspěvku Unie a dalšího sladění s cílem udržitelného rozvoje č. 12.3, jehož má být dosaženo do roku 2030, i z hlediska nasměrování dalšího pokroku po tomto datu.

(16)V zájmu zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího provádění ustanovení týkajících se předcházení vzniku potravinového odpadu a vzhledem k tomu, že je potřeba předvídat případné nedostatky v provádění a umožnit přijímání opatření před uplynutím lhůt pro splnění cílů, měl by se systém zpráv včasného varování zavedený v roce 2018 rozšířit tak, aby zahrnoval cíle v oblasti snižování množství potravinového odpadu.

(17)V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je nezbytné, aby výrobci, kteří uvádějí na trh Unie určité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, převzali odpovědnost za nakládání s těmito výrobky po skončení jejich životnosti a rovněž za prodloužení jejich životnosti tím, že použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky zpřístupní na trhu pro opětovné použití. Při uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ je vhodné stanovit povinnosti týkající se nakládání s textilním odpadem pro výrobce textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, přičemž za tyto výrobce se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 77 , v rámci své obchodní činnosti dodá uvedené výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou poprvé na trh na území členského státu. Z rozsahu výrobců, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, by měly být vyloučeny mikropodniky a samostatně výdělečně činní krejčí, kteří zhotovují výrobky na zakázku, a to vzhledem k jejich omezené roli na textilním trhu, a rovněž tak subjekty, které na trh v rámci Unie uvádějí použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky nebo takové výrobky, které jsou z těchto použitých výrobků nebo jejich odpadu získány, s cílem podpořit opětovné použití, a to i s využitím oprav, renovací a upcyklace, při níž se mění některé funkční vlastnosti původního výrobku.

(18)Existují velké rozdíly ve způsobu, jakým je nebo má být zaveden tříděný sběr textilu, ať už prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, nebo jinými přístupy. Velké rozdíly se objevují i v rámci uvažovaných systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, například pokud jde o výrobky, které spadají do jejich působnosti, o odpovědnost výrobců i modely řízení. Na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce uplatňované u výrobců textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků by se proto měla obecně vztahovat pravidla týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce stanovená ve směrnici 2008/98/ES. Měla by však být doplněna dalšími zvláštními ustanoveními, která zohledňují typické rysy textilního odvětví, zejména vysoké zastoupení malých a středních podniků mezi výrobci, úlohu sociálních podniků a význam opětovného použití pro zvýšení udržitelnosti textilního hodnotového řetězce. Měla by být také podrobnější a harmonizovanější, aby se zabránilo vytvoření roztříštěného trhu, který by mohl mít negativní dopad na odvětví, zejména na mikropodniky a malé a střední podniky, pokud jde o sběr, zpracování a recyklaci, a také aby jasně motivovala k uplatňování udržitelného designu textilních výrobků i udržitelného přístupu a usnadňovala fungování trhu s druhotnými surovinami. V této souvislosti se členské státy vyzývají, aby zvážily povolení více organizací odpovědnosti výrobců, protože konkurence mezi těmito organizacemi odpovědnosti výrobců může přinést větší výhody pro spotřebitele, zvýšit inovace, snížit náklady, zlepšit míru sběru a zvětšit výběr pro výrobce, kteří chtějí uzavřít smlouvu s těmito organizacemi.

(19)Bytový textil a oděvy zaujímají největší podíl spotřeby textilu v Unii a nejvíce přispívají k neudržitelným vzorcům nadměrné výroby a spotřeby. Na bytový textil a oděvy se také soustředí všechny stávající systémy tříděného sběru v členských státech spolu s ostatními oděvy a doplňky a obuví po spotřebě, které nejsou primárně složeny z textilních materiálů. Výrobky bytového textilu a ostatní výrobky zahrnující oděvy, oděvní doplňky a obuv by proto měly spadat do oblasti působnosti zavedeného systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Aby byla zajištěna právní jistota výrobců ohledně výrobků, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce, měly by se výrobky, které spadají do její oblasti působnosti, uvést spolu s kódy kombinované nomenklatury podle přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 78 .

(20)Textilní odvětví je náročné na zdroje. Pokud jde o výrobu surovin i textilu, většina tlaků a dopadů, které souvisejí se spotřebou oděvů, obuvi a bytového textilu v Unii, se sice odehrává ve třetích zemích, ale vzhledem k jejich globálnímu dopadu na klima a životní prostředí ovlivňují též Unii. Předcházení vzniku textilního odpadu, příprava k jeho opětovnému použití a recyklace proto mohou přispět ke snížení globální environmentální stopy tohoto odvětví, a to i v Unii. Současné nakládání s textilním odpadem, které je z hlediska využívání zdrojů neefektivní, navíc není v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a vede k poškozování životního prostředí v Unii i ve třetích zemích, a to i prostřednictvím emisí skleníkových plynů ze spalování a skládkování.

(21)Účelem rozšířené odpovědnosti výrobce za textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví v Unii, vytvořit ekonomické podmínky pro sběr, třídění, opětovné použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci, zejména recyklaci vláken na nová vlákna, jakož i pobídky pro výrobce, které je budou motivovat k navrhování výrobků s ohledem na zásady oběhového hospodářství. Náklady na sběr, třídění za účelem opětovného použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci a na recyklaci a jiné zpracování sebraného použitého textilu a obuvi a odpadů z nich, včetně neprodaných spotřebních výrobků považovaných za odpad, které byly dodány na území členských států po vstupu této pozměňující směrnice v platnost, by měli financovat výrobci textilních a obuvnických výrobků, aby bylo zajištěno, že povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce nebudou uplatňovány se zpětnou účinností a budou v souladu se zásadou právní jistoty. Tito výrobci by měli rovněž financovat náklady na provádění přezkumů složení směsného komunálního odpadu, podporu výzkumu a vývoje technologií třídění a recyklace, podávání zpráv o tříděném sběru, opětovném použití a dalším zpracování a na poskytování informací konečným uživatelům o dopadu textilních výrobků a udržitelném nakládání s textilem.

(22)Výrobci by měli být odpovědní za zavedení systémů sběru veškerých použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, jakož i veškerého odpadu z nich a za zajištění jejich následného třídění za účelem opětovného použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci s cílem maximalizovat dostupnost použitých oděvů a obuvi na trhu a snížit objem u těch druhů zpracování odpadů, které jsou v hierarchii způsobů nakládání s odpady na nižší úrovni. Zajistit, aby textilní výrobky mohly být a byly používány a opětovně používány po delší dobu, je nejúčinnější způsob, jak výrazně snížit dopad textilních výrobků na klima a životní prostředí. Současně by se tím mělo umožnit fungování udržitelných a oběhových obchodních modelů, jako je opětovné použití, pronájem a opravy, služby zpětného odběru a maloobchodní prodej použitého zboží, které vytvářejí nová kvalitní zelená pracovní místa a občanům nabízejí příležitosti k úsporám. Stanovení odpovědnosti výrobců za odpad, který jejich výrobky vytvářejí, je zásadní pro to, aby bylo možné oddělit růst tohoto odvětví od vzniku textilního odpadu. Proto by výrobci měli odpovídat i za recyklaci, přičemž by měli zejména upřednostňovat vyšší míru recyklace vláken na nová vlákna a další způsoby využívání a odstraňování odpadu.

(23)Výrobci a organizace odpovědnosti výrobců by měli financovat rozšiřování recyklace textilu, především recyklace vláken na nová vlákna, a umožnit tak recyklaci širšího spektra materiálů a vytvořit zdroj surovin pro textilní výrobu v Unii. Rovněž je důležité, aby výrobci finančně podporovali výzkum a inovace v oblasti technologického vývoje řešení automatického třídění odpadu a třídění jednotlivých složek materiálů, která umožňují dělení a recyklaci směsných materiálů a dekontaminaci odpadů a díky nimž by bylo možné používat vysoce kvalitní řešení pro recyklaci vláken na nová vlákna a využívat obsah recyklovaných vláken. Pro usnadnění dodržování této směrnice by členské státy měly zajistit, aby byly hospodářským subjektům z textilního odvětví, zejména malým a středním podnikům, k dispozici informace a pomoc, které by měly mít podobu poradenství, finanční podpory, přístupu k financím, specializovaných materiálů pro řízení a školení zaměstnanců nebo organizační a technické pomoci. Je-li podpora financována ze státních prostředků, může představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a to i tehdy, je-li zcela financována z příspěvků uložených orgánem veřejné správy a vybíraných od příslušných podniků; v takových případech musí členské státy zajistit soulad s pravidly státní podpory. Mobilizace soukromých a veřejných investic do oběhového hospodářství a dekarbonizace textilního odvětví je také předmětem několika unijních programů a plánů financování, jako jsou například centra pro oběhové hospodářství a zvláštní výzvy v rámci programu Horizont Evropa. Je rovněž nezbytné dále posoudit, zda lze stanovit cíle Unie v oblasti recyklace textilu, které by podpořily a podnítily technologický rozvoj a investice do recyklační infrastruktury, jakož i prosazování ekodesignu pro účely recyklace.

(24)Použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky by se od 1. ledna 2025 měly sbírat odděleně od ostatních odpadů, jako jsou kovy, papír a lepenka, sklo, plasty, dřevo a bioodpad, aby se zachovala jejich opětovná použitelnost a potenciál pro vysoce kvalitní recyklaci. Vzhledem k dopadu na životní prostředí a ke ztrátám materiálů způsobených tím, že se použitý a odpadní textil nesbírá odděleně, a tudíž se s ním nenakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, by síť zařízení zajišťujících sběr použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, jakož i odpadu z nich, měla pokrývat celé území členských států včetně nejvzdálenějších regionů, měla by být v dosahu konečného uživatele a neměla by se zaměřovat pouze na oblasti a výrobky, u nichž sběr přináší zisky. Sběrná síť by měla být organizována ve spolupráci s dalšími subjekty, které působí v odvětvích nakládání s odpady a opětovného použití, jako jsou obce a sociální podniky. Vzhledem k významným přínosům pro životní prostředí a klima, které souvisejí s opětovným použitím, by primárním a sekundárním účelem sběrné sítě měl být odpovídající sběr opětovně použitelných a recyklovatelných textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků. Vzhledem k tomu, že spotřebitel není navyklý rozlišovat mezi opakovaně použitelnými a recyklovatelnými předměty, měly by systémy sběru, a to i z důvodu logistické efektivity, poskytovat sběrné nádoby, do kterých se budou sbírat použité i odpadní předměty společně. Vysoké míry sběru by vedly k vysoké míře opětovného použití a kvalitní recyklaci v textilních dodavatelských řetězcích, zesílily by využívání kvalitních druhotných surovin a podpořily by plánování investic do infrastruktury pro třídění a zpracování textilu. Pro ověřování a zvyšování účinnosti sběrné sítě a informačních kampaní by se měly provádět pravidelné přezkumy složení sebraného směsného komunálního odpadu, a to alespoň na úrovni NUTS 2, aby se zjistilo množství odpadního textilu a obuvi, které je v tomto odpadu obsaženo. Kromě toho by organizace odpovědnosti výrobců měly každoročně vypočítávat a zveřejňovat informace o výkonnosti systémů tříděného sběru a dosažené roční míře tříděného sběru.

(25)Vzhledem ke klíčové úloze, jakou zaujímají sociální podniky a subjekty sociální ekonomiky ve stávajících systémech sběru textilu, a vzhledem k jejich potenciálu vytvářet v Unii místní, udržitelné, participativní a inkluzivní modely podnikání a kvalitní pracovní místa v souladu s cíli akčního plánu EU pro sociální ekonomiku 79 , by zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce mělo zachovat a podporovat činnosti sociálních podniků a subjektů sociální ekonomiky zapojených do nakládání s použitým textilem. Tyto subjekty by se proto v systémech tříděného sběru měly považovat za partnery, kteří podporují rozšiřování opětovného použití a oprav a vytvářejí kvalitní pracovní místa pro všechny, a zejména pro zranitelné skupiny.

(26)Výrobci a organizace odpovědnosti výrobců by se měli aktivně podílet na informování konečných uživatelů, zejména spotřebitelů, o tom, že by se měl použitý a odpadní textil a obuv sbírat odděleně, že jsou k dispozici systémy sběru a že koneční uživatelé hrají důležitou roli při zajišťování předcházení vzniku odpadů a optimálního nakládání s textilním odpadem z hlediska ochrany životního prostředí. Poskytované informace by se měly mimo jiné týkat dostupnosti systémů zajišťujících opětovné použití textilu a obuvi, environmentálních přínosů udržitelné spotřeby a environmentálních, zdravotních a sociálních dopadů textilního oděvního průmyslu. Koneční uživatelé by měli být rovněž informováni o své důležité úloze při volbě informovaného, odpovědného a udržitelného přístupu ke spotřebě textilu a v zajištění ekologicky optimálního nakládání s textilním a obuvnickým odpadem. Tyto požadavky na informace platí nad rámec požadavků na poskytování informací konečným uživatelům v souvislosti s textilními výrobky, které jsou stanoveny v nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků 80 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 81 . Ke zpřístupnění informací všem konečným uživatelům by se měly využívat moderní informační technologie. Informace by měly být poskytovány jak klasickými způsoby, jako jsou vnitřní i venkovní plakáty a kampaně v sociálních médiích, tak s využitím inovativnějších prostředků, jako je elektronický přístup k internetovým stránkám poskytovaný pomocí kódů QR.

(27)S cílem zvýšit oběhovost a environmentální udržitelnost textilu a snížit nepříznivé dopady na klima a životní prostředí budou v nařízení …/… [Úřad pro publikace vloží pořadové číslo a orgány pro nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a doplní poznámku pod čarou] 82 vypracovány závazné požadavky na ekodesign textilních výrobků, které budou v závislosti na tom, co posouzení dopadů ukáže jako přínosné pro zvýšení environmentální udržitelnosti textilií, upravovat životnost, opětovnou použitelnost a opravitelnost textilií a recyklovatelnost jejich vláken na nová vlákna a rovněž stanoví povinný obsah recyklovaných vláken v textiliích. Bude rovněž regulovat přítomnost látek vzbuzujících obavy, aby bylo možné minimalizovat a sledovat jejich výskyt s cílem snížit produkci odpadu a posílit recyklaci, a věnovat se bude také prevenci a omezování uvolňování syntetických vláken do životního prostředí s cílem výrazně omezit uvolňování mikroplastů. Účinným ekonomickým nástrojem, jímž lze motivovat k udržitelnějšímu designu textilií a potažmo k lepšímu oběhovému designu, je rovněž úprava poplatků souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce. Aby byla poskytnuta silná pobídka pro ekodesign a zároveň se zohlednily cíle vnitřního trhu a skladba textilního odvětví, které je tvořeno především malými a středními podniky, je nutné kritéria pro úpravu poplatků souvisejících s rozšířenou odpovědností výrobce harmonizovat na základě nejdůležitějších parametrů ekodesignu a umožnit tak nakládání s textilem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Úprava poplatků podle kritérií založených na ekodesignu by měla vycházet z požadavků na ekodesign a metodik jeho měření, které jsou u textilních výrobků přijaty v souladu s nařízením o ekodesignu udržitelných výrobků nebo v souladu s jinými platnými právními předpisy Unie, jež stanovují harmonizovaná kritéria udržitelnosti a metody měření pro textilní výrobky. Aby byla kritéria pro úpravu poplatků sladěna s uvedenými požadavky na výrobky, je vhodné zmocnit Komisi k přijetí harmonizovaných pravidel pro úpravu poplatků.

(28)Za účelem kontroly, zda výrobci plní své finanční a organizační povinnosti v oblasti nakládání s použitými textilními výrobky, výrobky souvisejícími s textilem a obuvnickými výrobky, jakož i s odpady pocházejícími z těchto výrobků, které poprvé dodají na trh na území členského státu, je nezbytné, aby každý členský stát zřídil a spravoval registr výrobců a aby výrobci byli povinni se registrovat. Požadavky na registraci a její formát by měly být v co největší míře harmonizovány v celé Unii, aby se registrace usnadnila zejména v případech, kdy výrobci dodají uvedené výrobky poprvé na trh v různých členských státech. Informace v registru by měly být přístupné subjektům, které se podílejí na ověřování a vymáhání plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce.

(29)Vzhledem k tomu, že textilní odvětví je z 99 % tvořeno malými a středními podniky, mělo by zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobce za textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky směřovat k co největšímu snížení administrativní zátěže. Plnění rozšířené odpovědnosti výrobců by proto mělo být vykonáváno kolektivně prostřednictvím organizací odpovědnosti výrobců, které by za výrobce tuto odpovědnost převzaly. Organizace odpovědnosti výrobců by měly podléhat schválení členskými státy a měly by mimo jiné dokládat, že mají finanční prostředky na pokrytí výdajů vyplývajících z rozšířené odpovědností výrobce a že tuto odpovědnost plní.

(30)Ustanovení čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 83 ukládá některým poskytovatelům online platforem, jež spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy na dálku s výrobci, kteří nabízejí textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky spotřebitelům usazeným v Unii, aby před tím, než výrobci umožní využívat jejich služeb, získali od tohoto výrobce určité identifikační údaje a autocertifikaci výrobce, kterou se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s použitelným právem Unie. V zájmu zajištění účinného prosazování povinností rozšířené odpovědnosti výrobce by mělo být upřesněno, že poskytovatelé online platforem, na něž se vztahuje kapitola III oddíl 4 nařízení (EU) 2022/2065, by měli od těchto výrobců získat informace o registraci v registru výrobců textilií, který je členský stát povinen zřídit podle této směrnice, jakož i registrační číslo (čísla) výrobce v tomto registru a autocertifikaci výrobce, kterou se zavazuje nabízet pouze textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, na něž se vztahují požadavky rozšířené odpovědnosti výrobce stanovené touto směrnicí. Na poskytovatele těchto platforem se v souvislosti s těmito pravidly sledovatelnosti vztahují pravidla pro vymáhání stanovená v kapitole IV nařízení (EU) 2022/2065.

(31)V zájmu zajištění nakládání s textilem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES by organizace odpovědnosti výrobců měly zajistit, že veškerý odděleně sebraný textil a obuv budou roztříděny takovým způsobem, že z obojího bude získán materiál vhodný k opětovnému použití, jenž uspokojí potřeby přijímajícího trhu s použitým textilem a trhu s recyklovanými vstupními surovinami v Unii i ve světě. Vzhledem k větším přínosům pro životní prostředí, jež vyplývají z prodloužené životnosti textilií, by hlavním cílem třídění mělo být opětovné použití, následované tříděním pro účely recyklace v případech, kdy je výrobek odborně posouzen jako nepoužitelný. Tyto požadavky na třídění by Komise měla vypracovat přednostně, jako součást harmonizovaných kritérií Unie pro stanovení toho, kdy odpad přestává být odpadem, platných pro opětovně použitelný a recyklovaný textil, a to včetně požadavků na prvotní třídění, které může probíhat v místě sběru. Tato harmonizovaná kritéria by měla přinést konzistentnost a vysokou kvalitu sbíraných složek textilu i přeshraničních toků materiálu pro účely třídění, využití odpadů a získání druhotných surovin, což by zase mělo usnadnit rozšiřování hodnotových řetězců v oblasti opětovného použití a recyklace. Použité oděvy, které provozovatelé zařízení pro opětovné použití nebo sociální podniky a subjekty sociální ekonomiky v místě sběru od konečných uživatelů odborně posoudí jako vhodné k opětovnému použití, by neměly být považovány za odpad. V případě, že opětovné použití nebo recyklaci nelze po technické stránce provést, měla by se i nadále uplatňovat hierarchie způsobů nakládání s odpady, pokud možno s vyloučením skládkování, zejména biologicky rozložitelných textilií, které jsou zdrojem emisí metanu, a při spalování by se mělo uplatňovat energetické využití.

(32)Množství použitého a odpadního textilu vyvezeného mimo EU se neustále zvyšuje, přičemž vývoz zaujímá největší podíl na trhu pro opětovné použití spotřebitelského textilního odpadu vyprodukovaného v EU. Vzhledem k výraznému nárůstu sebraného textilního odpadu, k němuž dojde po zavedení tříděného sběru do roku 2025, je pro zajištění vysoké ochrany životního prostředí důležité posílit úsilí v boji proti nedovolené přepravě odpadů vydávaných za materiály, které nejsou odpadem, do třetích zemí. V návaznosti na nařízení …/… [Úřad pro publikace vloží orgány a pořadové číslo a doplní poznámku pod čarou k nařízení o přepravě odpadů] 84 a s ohledem na cíl zajistit udržitelné nakládání s textilními výrobky po jejich spotřebě a řešit nedovolenou přepravu odpadů by mělo být stanoveno, že všechny odděleně sebrané použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky projdou před přepravou tříděním. Dále by mělo být stanoveno, že všechny odděleně sebrané použité textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky jsou do okamžiku, než projdou tříděním provedeným vyškoleným provozovatelem třídění za účelem opětovného použití a recyklace, považovány za odpad a podléhají právním předpisům Unie týkajícím se odpadů, včetně předpisů o přepravě odpadů. Třídění by se mělo provádět v souladu s harmonizovanými požadavky na třídění, které umožní získat vysoce kvalitní opětovně použitelné složky, jež splňují potřeby přijímajících trhů s použitým textilem v EU a ve světě, a zároveň by mělo probíhat podle stanovených kritérií pro rozlišení mezi použitým zbožím a odpadem. K přepravovaným textilním výrobkům, výrobkům souvisejícím s textilem a obuvnickým výrobkům by měly být přiloženy informace prokazující, že tyto položky jsou výsledkem třídění nebo přípravy k opětovnému použití a že jsou vhodné k opětovnému použití.

(33)V zájmu dosažení cílů stanovených v této směrnici by členské státy měly své programy předcházení vzniku potravinového odpadu revidovat tak, aby zahrnovaly nová opatření, která by zapojila více partnerů z veřejného i soukromého sektoru a obsahovala by koordinované postupy zaměřené na řešení konkrétních závažných problémů, jakož i na změnu postojů a chování, jež vedou k plýtvání potravinami. Při přípravě těchto programů by se členské státy mohly inspirovat doporučeními, která vzešla z panelové diskuse občanů na téma plýtvání potravinami.

(34)Jasná odpovědnost a řízená opatření pro předcházení vzniku potravinového odpadu jsou nezbytné k zajištění účinné koordinace kroků, jež povedou ke změně a k dosažení cílů stanovených v této směrnici. Vzhledem ke sdílené agendě mnoha orgánů a různorodosti zúčastněných stran zapojených do boje proti plýtvání potravinami v členských státech je zapotřebí určit příslušný orgán, jenž bude mít na starosti celkovou koordinaci opatření na vnitrostátní úrovni.

(35)Měla by se zlepšit granularita informací shromažďovaných na úrovni Unie v oblasti komunálního nakládání s textilními výrobky po jejich spotřebě, aby bylo možné účinněji sledovat opětovné použití výrobků, včetně opětovného použití a přípravy k opětovnému použití textilu, a to i s ohledem na možné stanovení výkonnostních cílů v budoucnu. Údaje o opětovném použití a přípravě k opětovnému použití představují klíčové datové toky pro sledování procesu oddělení produkce odpadů od hospodářského růstu a přechodu na udržitelné, inkluzivní a oběhové hospodářství. Proto by tyto datové toky měla spravovat Evropská agentura pro životní prostředí.

(36)Zmocnění k přijímání aktů v přenesené pravomoci stanovené v čl. 9 odst. 8 směrnice 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, by mělo být s drobnými úpravami přesunuto do nového článku, který se týká speciálně předcházení vzniku potravinového odpadu.

(37)Za účelem sladění kódů kombinované nomenklatury uvedených ve směrnici 2008/98/ES s kódy uvedenými v příloze 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 by v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změny přílohy IVc směrnice 2008/98/ES. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(38)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2008/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se harmonizovaného formátu pro zápis do registru na základě požadavků na informace stanovených v čl. 22b odst. 4, kritérií pro úpravu poplatků v souvislosti s prováděním čl. 22c odst. 3 písm. a) a metodiky výpočtu a ověřování míry tříděného sběru uvedené v čl. 22c odst. 6 písm. c). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 85 .

(39)Směrnice 2008/98/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(40)Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení environmentální udržitelnosti nakládání s potravinovým a textilním odpadem a zajištění volného pohybu použitého a odpadního textilu na vnitřním trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být důvodu rozsahu a účinků dosaženo pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle na základě subsidiarity,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny

Směrnice 2008/98/ES se mění takto:

1)v čl. 2 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) plynné emise vypouštěné do ovzduší a oxid uhličitý zachycený a přepravený za účelem geologického ukládání a geologicky uložený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES*;

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).“;

2)v článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„4b) „výrobcem textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc“ každý výrobce, dovozce nebo distributor nebo jiná fyzická či právnická osoba s výjimkou těch, kteří dodávají na trh použité textilní a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc a textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, které byly z těchto použitých nebo odpadních výrobků nebo jejich částí vyrobeny, podniků, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR, a samostatně výdělečně činných krejčích vyrábějících výrobky na zakázku, kteří bez ohledu na použitý způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku podle čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU*, buď:

a) jsou usazeni v členském státě a vyrábějí textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc pod svou vlastní firmou či ochrannou známkou nebo je nechají navrhnout nebo vyrobit a poprvé je dodají na trh na území tohoto členského státu pod svou vlastní firmou nebo ochrannou známkou;

b) jsou usazeni v členském státě a na území tohoto členského státu pod svou vlastní firmou nebo ochrannou známkou dále prodávají textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc a vyrobené jinými výrobci uvedenými v písmenu a), na nichž není uvedena firma, značka nebo ochranná známka výrobce;

c) jsou usazeni v členském státě a na profesionálním základě poprvé dodávají na trh v tomto členském státě textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, které pocházejí z jiného členského státu nebo ze třetí země, nebo

d) prodávají textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc prostřednictvím komunikace na dálku přímo konečným uživatelům v členském státě, včetně domácností nebo jiných uživatelů, než jsou domácnosti, a jsou usazeni v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;

4c) „dodáním na trh“ jakékoli dodání výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

4d) „organizací odpovědnosti výrobců“ právní subjekt, který po finanční nebo po finanční a operativní stránce organizuje jménem výrobců plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti výrobce;

4e) „online platformou“ online platforma ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065**;

4f) „spotřebitelem“ fyzické osoby jednající mimo rámec své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání;

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).“;

3)v článku 9 se zrušují odst. 1 písm. g) a h) a odstavce 5, 6 a 8;

4)vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

Předcházení vzniku potravinového odpadu

1.Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracování a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a také v domácnostech. Tato opatření mimo jiné:

a)rozvíjejí a podporují intervence zaměřené na změnu chování s cílem omezit plýtvání potravinami a informační kampaně na zvýšení povědomí o předcházení vzniku potravinového odpadu;

b)odhalují a řeší neefektivitu ve fungování potravinového řetězce a podporují spolupráci mezi všemi subjekty, přičemž zajišťují spravedlivé rozdělení nákladů a přínosů spojených s preventivními opatřeními;

c)podporují darování potravin a jejich další přerozdělování pro lidskou spotřebu, přičemž je lidská spotřeba upřednostňována před využitím jako krmiva či před přepracováním na nepotravinářské produkty;

d)podporují vzdělávání a rozvoj dovedností a rovněž usnadňují přístup k možnostem financování, zejména pro malé a střední podniky a subjekty sociální ekonomiky.

Členské státy zajistí, aby se všechny příslušné subjekty v dodavatelském řetězci podílely na předcházení vzniku potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci úměrně své kapacitě a úloze, se zvláštním důrazem na předcházení nepřiměřenému dopadu na malé a střední podniky.

2.Členské státy sledují a hodnotí provádění svých opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu, včetně plnění cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu uvedených v odstavci 4, a to měřením úrovní potravinového odpadu na základě metodiky stanovené v souladu s odstavcem 3.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení společné metodiky a minimálních požadavků na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu.

4.Členské státy přijmou nezbytná a vhodná opatření, aby do 31. prosince 2030 dosáhly na vnitrostátní úrovni těchto cílů v oblasti snižování množství potravinového odpadu:

a)snížit produkci potravinového odpadu při zpracování a výrobě o 10 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020;

b)snížit produkci potravinového odpadu na obyvatele společně v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách a v domácnostech o 30 % ve srovnání s množstvím vyprodukovaným v roce 2020.

5.Pokud členský stát může poskytnout údaje za dřívější referenční rok, než je rok 2020, a tyto údaje byly shromážděny pomocí metod srovnatelných s metodikou a minimálními požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597, lze použít dřívější referenční rok. Členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům svůj záměr použít dřívější referenční rok do 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost a poskytne Komisi údaje a metody měření použité pro jejich sběr.

6.Pokud se Komise domnívá, že údaje nesplňují podmínky stanovené v odstavci 5, přijme do šesti měsíců od obdržení oznámení učiněného v souladu s odstavcem 5 rozhodnutí, v němž členský stát požádá, aby jako referenční rok použil buď rok 2020, nebo jiný rok než ten, který tento členský stát navrhl.

7.Komise do 31. prosince 2027 přezkoumá cíle stanovené v odstavci 4, jichž má být dosaženo do roku 2030, aby je případně upravila a/nebo rozšířila na další fáze potravinového řetězce a zvážila stanovení nových cílů po roce 2030. Za tímto účelem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh.“;

5)v čl. 11 odst. 1 se třetí věta nahrazuje tímto:

„S výhradou čl. 10 odst. 2 a 3 členské státy zavedou tříděný sběr přinejmenším pro papír, kov, plast a sklo.“;

6)v článku 11b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů stanovených v čl. 9a odst. 4, čl. 11 odst. 2 písm. c), d) a e) a v čl. 11 odst. 3, a to nejpozději tři roky před každým z termínů stanovených v uvedených ustanoveních.“;

7)vkládají se nové články 22a až 22d, které znějí:

„Článek 22a

Systém rozšířené odpovědnosti výrobce za textilní výrobky

1.Členské státy v souladu s články 8 a 8a zajistí, aby výrobci měli rozšířenou odpovědnost výrobce za výrobky bytového textilu, oděvy, oděvní doplňky a obuv uvedené v příloze IVc („textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky“), které poprvé dodají na trh na území členského státu.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38a za účelem provedení změn přílohy IVc této směrnice, které zajistí sladění kódů kombinované nomenklatury uvedených v příloze IVc této směrnice s kódy uvedenými v příloze 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87*.

3.Členské státy jasně vymezí úlohy a odpovědnosti příslušných subjektů zapojených do provádění, sledování a ověřování systému rozšířené odpovědnosti výrobce uvedeného v odstavci 1.

4.Členské státy zajistí, aby výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc hradili náklady na:

a)sběr použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc a následné nakládání s odpady, což zahrnuje tyto činnosti:

1)sběr uvedených použitých výrobků za účelem opětovného použití a tříděný sběr odpadních výrobků za účelem přípravy k opětovnému použití a recyklace v souladu s články 22c a 22d;

2)přepravu sebraného materiálu uvedeného v bodě 1 pro následné třídění za účelem opětovného použití, pro přípravu k opětovnému použití a pro recyklaci v souladu s článkem 22d;

3)třídění, přípravu k opětovnému použití, recyklaci a jiné využití a odstranění sebraného materiálu uvedeného v bodě 1;

4)sběr, přepravu a zpracování uvedené v bodech 1 a 2 a týkající se odpadu, který vzniká v sociálních podnicích a u jiných subjektů, jež neprovozují zařízení pro nakládání s odpady, ale jsou zapojeny do systému sběru uvedeného v čl. 22c odst. 5 a 11;

b)provádění přezkumu složení sebraného směsného komunálního odpadu v souladu s čl. 22d odst. 6;

c)poskytování informací o udržitelné spotřebě, předcházení vzniku odpadů, opětovném použití, přípravě k opětovnému použití, recyklaci, jiném využití a odstranění textilních a obuvnických výrobků v souladu s čl. 22c odst. 13, 14 a 17;

d)shromažďování údajů a podávání zpráv příslušným orgánům v souladu s článkem 37;

e)podporu výzkumu a vývoje za účelem zdokonalení procesů třídění a recyklace, zejména s ohledem na rozšíření recyklace vláken na nová vlákna, aniž by byla dotčena pravidla Unie pro státní podporu.

5.Členské státy zajistí, aby výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc hradili náklady uvedené v odstavci 4 tohoto článku spojené s použitými a odpadními textilními výrobky, výrobky souvisejícími s textilem a obuvnickými výrobky uvedenými v příloze IVc, které byly uloženy ve sběrných místech zřízených v souladu s čl. 22c odst. 5 a 11, pokud byly tyto výrobky poprvé dodány na trh na území členského státu po [Úřad pro publikace vloží datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

6.Náklady, jež mají být hrazeny podle odstavce 4 nepřesáhnou náklady, které jsou nezbytné k nákladově účinnému poskytování služeb uvedených v tomto odstavci, a mezi dotyčné subjekty se rozdělí transparentním způsobem.

7.Pro účely souladu s čl. 30 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2022/2065 členské státy zajistí, aby poskytovatelé online platforem, na něž se vztahuje kapitola III oddíl 4 uvedeného nařízení a kteří umožňují spotřebitelům uzavírat smlouvy na dálku s výrobci, kteří nabízejí textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc spotřebitelům usazeným v Unii, získali od výrobců tyto informace:

a)informace o zápisu do registru výrobců podle článku 22b v členském státě, v němž je spotřebitel usazen, a registrační číslo (čísla) výrobce v tomto registru;

b)autocertifikaci výrobce, kterou se zavazuje nabízet pouze textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, u nichž jsou v členském státě, kde je spotřebitel usazen, splněny požadavky na rozšířenou odpovědnost výrobce uvedené v odstavcích 1 a 4 tohoto článku a v čl. 22c odst. 1.

8.Členské státy zajistí, aby systémy rozšířené odpovědnosti výrobce stanovené v odstavci 1 tohoto článku byly zavedeny do [Úřad pro publikace vloží datum následující třicet měsíců po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] v souladu s články 8, 8a, 22a až 22d.

Článek 22b

Registr výrobců textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků

1.Členské státy zřídí registr výrobců textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, aby bylo možné sledovat, zda tito výrobci dodržují ustanovení článku 22a a čl. 22c odst. 1.

Členské státy zajistí, aby registr poskytoval odkazy na jiné vnitrostátní registry, a usnadňoval tak registraci výrobců ve všech členských státech.

2.Členské státy zajistí, aby se výrobci museli zapsat do registru uvedeného v odstavci 1. Za tímto účelem členské státy od výrobců vyžadují, aby si podali žádost o registraci v každém členském státě, kde textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc dodají poprvé na trh.

3.Členské státy povolí výrobcům, aby na jejich území poprvé dodali na trh textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, pouze pokud jsou v daném členském státě registrováni oni sami nebo jimi pověření zástupci pro plnění rozšířené odpovědnosti výrobce.

4.Žádost o registraci obsahuje tyto informace:

a)jméno (název/firma), ochrannou známku a obchodní značku (existují-li), pod nimiž výrobce v daném členském státě působí, a adresu výrobce včetně poštovního směrovacího čísla a místa, názvu ulice a čísla, země, telefonního čísla, je-li k dispozici, internetové adresy a e-mailové adresy, a název jednotného kontaktního místa;

b)vnitrostátní identifikační kód výrobce, včetně jeho čísla v obchodním rejstříku nebo rovnocenného úředního registračního čísla a unijního nebo vnitrostátního daňového identifikačního čísla;

c)kódy kombinované nomenklatury textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, které výrobce hodlá poprvé dodat na trh na území daného členského státu;

d)název, poštovní směrovací číslo, místo, ulici a číslo, zemi, telefon, internetovou adresu, e-mailovou adresu a vnitrostátní identifikační kód organizace odpovědnosti výrobců, číslo v obchodním rejstříku nebo rovnocenné úřední registrační číslo, unijní nebo vnitrostátní daňové identifikační číslo organizace odpovědnosti výrobců a pověření od zastupovaného výrobce;

e)prohlášení výrobce nebo organizace odpovědnosti výrobců, že poskytnuté informace jsou pravdivé.

5.Členské státy zajistí, aby povinnosti podle tohoto článku mohla jménem výrobce plnit organizace odpovědnosti výrobců.

Pokud výrobce jmenoval organizaci odpovědnosti výrobců, povinnosti podle tohoto článku plní obdobně tato organizace, nestanoví-li členský stát jinak.

6.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán:

a)přijímal žádosti výrobců o registraci podle odstavce 2 prostřednictvím systému elektronického zpracování dat, jehož podrobnosti se zpřístupní na internetových stránkách příslušných orgánů;

b)prováděl registrace a poskytoval registrační číslo, a to nejpozději do dvanácti týdnů od okamžiku, kdy byly poskytnuty informace stanovené v odstavci 4;

c)mohl stanovit podrobné postupy, pokud jde o podmínky a proces registrace, aniž by tím k požadavkům stanoveným v odstavci 4 přidal další podstatné požadavky;

d)mohl výrobcům účtovat přiměřené poplatky vycházející z nákladů vynaložených na zpracování žádostí uvedených v odstavci 2.

7.Příslušný orgán může registraci výrobce odmítnout nebo zrušit, pokud nejsou poskytnuty informace uvedené v odstavci 4 a související doklady nebo pokud nejsou dostatečné nebo pokud výrobce přestal splňovat požadavky stanovené v odst. 4 písm. d).

8.Členské státy vyžadují, aby výrobce, nebo v relevantních případech organizace odpovědnosti výrobců, bez zbytečného odkladu oznámili příslušnému orgánu jakékoli změny v informacích obsažených v registraci podle odst. 4 písm. d) a jakékoli trvalé ukončení činností, které souvisejí s prvním dodáním textilních a obuvnických výrobků, jež jsou uvedeny v registraci, na trh na území členského státu. Dojde-li k zániku výrobce, je z registru vyřazen.

9.V případech, kdy informace v registru výrobců nejsou veřejně přístupné, členské státy zajistí, aby poskytovatelé online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s výrobci smlouvy na dálku, měli k registru bezplatný přístup.

10.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví harmonizovaný formát pro zápis do registru na základě požadavků na informace stanovených v odstavci 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 2.

Článek 22c

Organizace odpovědnosti výrobců textilu

1.Členské státy zajistí, aby výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc jmenovali organizaci odpovědnosti výrobců, která bude jejich jménem plnit povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobců stanovené v článku 22a.

2.Členské státy vyžadují, aby organizace odpovědnosti výrobců, které hodlají plnit jménem výrobců povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobců v souladu s čl. 8a odst. 3, články 22a, 22b, 22d a tímto článkem, získaly povolení u příslušného orgánu.

3.Členské státy vyžadují, aby organizace odpovědnosti výrobců zajistily, že finanční příspěvky, které jim platí výrobci textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc:

a)jsou založeny na hmotnosti dotyčných výrobků a u textilních výrobků uvedených v části 1 přílohy IVc jsou upraveny na základě požadavků na ekodesign přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady .../... [Úřad pro publikace vloží pořadové číslo nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, jakmile bude přijato]**, které jsou nejrelevantnější pro předcházení vzniku textilního odpadu a pro nakládání s textilem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a odpovídajícími metodikami měření těchto kritérií přijatými podle uvedeného nařízení nebo na základě jiných právních předpisů Unie stanovujících harmonizovaná kritéria udržitelnosti a metody měření pro textilní výrobky a které zajišťují zvýšení environmentální udržitelnosti a oběhovosti textilu;

b)jsou upraveny tak, aby zohledňovaly veškeré příjmy organizací odpovědnosti výrobců z opětovného použití, přípravy k opětovnému použití nebo z hodnoty druhotných surovin z recyklovaného textilního odpadu;

c)zajišťují rovné zacházení s výrobci bez ohledu na jejich původ nebo velikost, aniž by docházelo k nepřiměřenému zatěžování výrobců, kteří vyrábějí malá množství textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, a to včetně malých a středních podniků.

4.Je-li to nezbytné k tomu, aby se zabránilo narušení vnitřního trhu a zajistil se soulad s požadavky na ekodesign přijatými podle článku 4 ve spojení s článkem 5 nařízení.../... [Úřad pro publikace vloží pořadové číslo nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, jakmile bude přijato], může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví kritéria pro úpravu poplatků pro účely použití odst. 3 písm. a) tohoto článku. Tento prováděcí akt se netýká přesného stanovení výše příspěvků a přijímá se přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 2 této směrnice.

5.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců zavedly systém tříděného sběru použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc bez ohledu na jejich povahu, materiálové složení, stav, název, značku, ochrannou známku nebo původ, a to na území členského státu, v němž tyto výrobky poprvé dodají na trh. Systém tříděného sběru musí:

a)nabízet sběr těchto použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků subjektům uvedeným v odst. 6 písm. a) a zajišťovat nezbytná praktická opatření pro sběr a přepravu těchto použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, včetně bezplatného poskytnutí vhodných sběrných a přepravních nádob na zapojených sběrných místech (dále jen „zapojená sběrná místa“);

b)zajišťovat bezplatný sběr použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků shromážděných na zapojených sběrných místech, a to s četností, která je úměrná rozloze oblasti, kterou příslušný systém tříděného sběru pokrývá, a objemu těchto použitých a odpadních textilních a obuvnických výrobků, který se v uvedených sběrných místech obvykle shromáždí;

c)zajišťovat bezplatný sběr odpadu z textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, který vzniká v sociálních podnicích a u jiných subjektů, jež neprovozují zařízení pro nakládání s odpady, a který se shromažďuje na zapojených sběrných místech.

Veškerá koordinace mezi organizacemi odpovědnosti výrobců podléhá unijním pravidlům hospodářské soutěže.

6.Členské státy zajistí, aby systém sběru uvedený v odstavci 5:

a)sestával ze sběrných míst, která pod svým jménem zřídí organizace odpovědnosti výrobců a provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady ve spolupráci s jedním nebo více z těchto subjektů: sociální podniky a subjekty sociální ekonomiky, distributoři, orgány veřejné správy nebo třetí strany, které jejich jménem provádějí sběr použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, a jiná dobrovolná sběrná místa;

b)pokrýval celé území členského státu a zohledňoval počet a hustotu obyvatelstva, očekávaný objem použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, jakož i dostupnost a blízkost pro konečné uživatele, a neomezoval se na oblasti, kde sběr a následné nakládání s těmito výrobky přináší zisk;

c)udržoval trvalý růst míry tříděného sběru tak, aby bylo dosaženo technicky proveditelné úrovně s ohledem na osvědčené postupy.

7.Členské státy zajistí, aby se míra sběru uvedená v odst. 6 písm. c) vypočítávala v souladu s odstavci 8 a 9.

8.Míra tříděného sběru uvedená v odst. 6 písm. c) se vypočítá jako procentní podíl získaný tak, že se hmotnost odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc sebraných v souladu s odstavcem 5 v daném kalendářním roce v členském státě vydělí hmotností těchto odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, které vznikly a byly sebrány jako směsný komunální odpad.

9.Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví metodiku výpočtu a ověřování míry tříděného sběru podle odst. 6 písm. c) tohoto článku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 2.

10.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců nemohly odmítnout účast sociálních podniků a jiných provozovatelů zařízení pro opětovné použití v systému tříděného sběru zavedeném podle odstavce 5.

11.Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 5 písm. a) a b) a odst. 6 písm. a), členské státy zajistí, aby sociální podniky mohly udržovat a provozovat svá vlastní sběrná místa tříděného odpadu a aby se jim při volbě polohy těchto sběrných míst tříděného odpadu dostalo stejného nebo přednostního zacházení. Členské státy zajistí, aby sociální podniky a subjekty sociální ekonomiky, které jsou součástí sítě zapojených sběrných míst podle odst. 6 písm. a), nebyly povinny předávat sebrané použité a odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc organizaci odpovědnosti výrobců.

12.Členské státy zajistí, aby sběrná místa zřízená v souladu s odstavci 5, 6 a 11 nepodléhala požadavkům na registraci nebo povolení podle této směrnice.

13.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců kromě informací uvedených v čl. 8a odst. 2 zpřístupnily konečným uživatelům, zejména spotřebitelům, následující informace týkající se udržitelné spotřeby, opětovného použití a nakládání s textilem a obuví po skončení jejich životnosti, pokud jde o textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky uvedené v příloze IVc, které výrobci dodají na trh na území členského státu:

a)úlohu spotřebitelů a způsob, jakým přispívají k předcházení vzniku odpadů, přičemž se využijí veškeré osvědčené postupy, zejména podpora udržitelných spotřebních zvyklostí a propagace správné péče o výrobky během jejich používání;

b)možnosti opětovného použití a opravy textilu a obuvi;

c)úlohu spotřebitelů a způsob, jakým přispívají k tříděnému sběru použitého a odpadního textilu a obuvi;

d)dopad textilní výroby na životní prostředí, lidské zdraví, jakož i na sociální a lidská práva, zejména praktiky a spotřebu rychlé módy, recyklaci a jiné využití a odstraňování a nevhodné způsoby vyřazování textilního a obuvnického odpadu, jako je znečišťování prostředí odhozenými odpadky nebo vyhazování do směsného komunálního odpadu.

14.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců pravidelně poskytovala informace uvedené v odstavci 13, aby tyto informace byly aktuální a byly poskytovány prostřednictvím:

a)internetových stránek nebo jiných prostředků elektronické komunikace;

b)informování ve veřejném prostoru;

c)vzdělávacích programů a kampaní;

d)informačních tabulí v jazyce nebo jazycích, kterým uživatelé a spotřebitelé snadno rozumějí.

15.Je-li v členském státě oprávněno působit více organizací odpovědnosti výrobců, které jménem výrobců plní povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce, členské státy zajistí, aby tyto organizace pokrývaly celé území členského státu systémem tříděného sběru použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc. Členské státy pověří příslušný orgán nebo jmenují nezávislou třetí stranu, aby dohlížely na to, zda organizace odpovědnosti výrobců plní své povinnosti koordinovaně a v souladu s unijními pravidly hospodářské soutěže.

16.Členské státy vyžadují, aby organizace odpovědnosti výrobců zajistily důvěrnost údajů, jimiž disponují, pokud jde o chráněné informace nebo informace, které lze přímo přiřadit k jednotlivým výrobcům nebo jejich zplnomocněným zástupcům.

17.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců na svých internetových stránkách kromě informací uvedených v čl. 8a odst. 3 písm. e) zveřejňovaly:

a)alespoň každý rok, s výhradou obchodního a průmyslového tajemství, informace o množství výrobků uvedených na trh, o míře tříděného sběru použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, včetně neprodaných výrobků, o mírách opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a recyklace, jichž organizace odpovědnosti výrobce dosáhla, přičemž se zvlášť uvede míra recyklace vláken na nová vlákna, a o míře ostatního využití, odstranění a vývozu;

b)informace o postupu výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady vybíraných v souladu s odstavcem 18.

18.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců stanovily nediskriminační postup výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady uvedených v odst. 6 písm. a), kteří budou zajišťovat služby nakládání s odpady, a provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady, kteří budou zajišťovat následné zpracování odpadu, přičemž uvedený postup výběru musí být založen na transparentních kritériích pro zadání zakázky a nesmí klást nepřiměřenou zátěž na malé a střední podniky.

19.Členské státy zajistí, aby organizace odpovědnosti výrobců vyžadovaly od výrobců každoroční hlášení údajů o textilních výrobcích, výrobcích souvisejících s textilem a obuvnických výrobcích uvedených v příloze IVc, které byly dodány na trh.

Článek 22d

Nakládání s textilním odpadem

1.Členské státy zajistí do 1. ledna 2025 a s výhradou čl. 10 odst. 2 a 3 tříděný sběr textilu za účelem opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a recyklace.

2.Členské státy zajistí, aby sběr, nakládka a vykládka, infrastruktura pro přepravu a skladování spolu se souvisejícími činnostmi a další manipulace s textilním odpadem, včetně následného třídění a zpracování, byly chráněny před povětrnostními vlivy a jinými zdroji znečištění, aby se zabránilo poškození a křížové kontaminaci sebraného textilu. Odděleně sebrané použité a odpadní textilie musí být ve sběrném místě tříděného odpadu podrobeny kontrole, jejímž účelem je zjistit a odstranit necílové předměty nebo materiály či látky, které jsou zdrojem kontaminace.

3.Členské státy zajistí, aby použité a odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, které jsou odděleně sbírány v souladu s čl. 22c odst. 5, byly při sběru považovány za odpad.

V případě textilií, které nespadají mezi výrobky uvedené v příloze IVc, jakož i v případě neprodaných textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, členské státy zajistí, aby jednotlivé složky textilních materiálů a textilních výrobků byly v místě vzniku odpadu od sebe odděleny, pokud toto oddělení usnadňuje následné opětovné použití, přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna, pokud to technologický pokrok umožňuje.

4.Členské státy zajistí, aby použité a odpadní textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky, které jsou odděleně sbírány v souladu s čl. 22c odst. 5, prošly tříděním, kterým bude zajištěno, že budou zpracovány v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v čl. 4 odst. 1.

5.Členské státy zajistí, aby třídění použitých a odpadních textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, které jsou odděleně sbírány v souladu s čl. 22c odst. 5, splňovalo tyto požadavky:

a)účelem třídění je získat textilie k opětovnému použití a přípravě k opětovnému použití;

b)při třídění za účelem opětovného použití se textilní výrobky třídí na vhodné úrovni granularity, oddělují se složky vhodné pro přímé opětovné použití od složek, které před opětovným použitím musí ještě projít další přípravou, zaměřuje se na konkrétní trh pro opětovné použití a uplatňují se aktuální kritéria třídění, která jsou relevantní pro přijímající trh;

c)textilie, které jsou vyhodnoceny jako nevhodné k opětovnému použití, jsou tříděny za účelem recyklace, a pokud to technologický pokrok umožňuje, speciálně za účelem recyklace vláken na nová vlákna.

d)výsledný materiál získaný tříděním a následnými způsoby využití, jenž je určen k opětovnému použití, splňuje kritéria pro to, aby přestal být považován za odpad, jak je uvedeno v článku 6.

6.Do 31. prosince 2025 a poté každých pět let provedou členské státy přezkum složení sebraného směsného komunálního odpadu s cílem určit, jaký podíl v něm zaujímá textilní odpad. Členské státy zajistí, aby na základě získaných informací mohly příslušné orgány požadovat, aby organizace odpovědnosti výrobců přijaly nápravná opatření zaměřená na rozšíření sítě sběrných míst a vedení informační kampaně v souladu s čl. 22c odst. 13 a 14.

7.Členské státy zajistí, aby za účelem rozlišení mezi použitým a odpadním textilem mohla být přeprava použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, u nichž existuje podezření, že jsou odpadem, kontrolována příslušnými orgány členských států z hlediska toho, zda splňuje minimální požadavky stanovené v odstavcích 8 a 9 pro přepravu použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, a aby byla odpovídajícím způsobem sledována.

8.Členské státy zajistí, aby profesionálně zajišťovaná přeprava použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků splňovala minimální požadavky na vedení záznamů stanovené v odstavci 9 a aby k těmto záznamům byly přiloženy alespoň tyto informace:

a)kopie faktury a smlouvy o prodeji nebo převodu vlastnictví textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, v níž je uvedeno, že dotyčné výrobky jsou určeny k přímému opětovnému použití a že jsou vhodné k přímému opětovnému použití; 

b)doklad o předchozím třídění provedeném v souladu s tímto článkem a případně s kritérii přijatými podle čl. 6 odst. 2, a to ve formě kopie záznamů o každém balíku, který je součástí přepravované zásilky, a protokolu obsahujícího všechny údaje ze záznamů podle odstavce 9;

c)prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která má v držení použité textilní výrobky, výrobky související s textilem nebo obuvnické výrobky a která na profesionálním základě zajišťuje přepravu použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem nebo obuvnických výrobků, že žádný z materiálů v zásilce není odpadem ve smyslu čl. 3 odst. 1;  

d)odpovídající ochranu před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky, zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu. 

9.Členské státy zajistí, aby přeprava použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků splňovala tyto minimální požadavky na vedení záznamů:

a)záznam o třídění nebo přípravě k opětovnému použití musí být bezpečně, nikoli však nastálo, upevněn na obalu;

b)    záznam obsahuje tyto informace:

1)popis položky nebo položek, jež se nacházejí v příslušném balíku, uvádějící nejpodrobnější granularitu třídění, která byla u textilních položek uplatněna během třídění nebo přípravy k opětovnému použití, jako je typ oděvu, velikost, barva, pohlaví, materiálové složení;

2)název a adresu společnosti odpovědné za konečné třídění nebo přípravu k opětovnému použití.

10.Členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné orgány členského státu zjistí, že zamýšlená přeprava použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků sestává z odpadu, mohly být náklady na příslušné analýzy, kontroly a skladování použitých textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků, u nichž existuje podezření, že jsou odpadem, účtovány výrobcům textilních výrobků, výrobků souvisejících s textilem a obuvnických výrobků uvedených v příloze IVc, třetím osobám jednajícím jejich jménem nebo jiným osobám, které přepravu zajišťují.

* Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

** Nařízení …/… (Úř. věst. ….. s. … ) [Úřad pro publikace vloží údaje o zveřejnění nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků]“;

8)v článku 29 se zrušuje odstavec 2a;

9)vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Programy předcházení vzniku potravinového odpadu

1.Do [Úřad pro publikace vloží datum, které následuje dva roky po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] členské státy přezkoumají a upraví své programy předcházení vzniku potravinového odpadu se zaměřením na dosažení cílů stanovených v čl. 9a odst. 4. Tyto programy obsahují alespoň opatření stanovená v čl. 9 odst. 1 a čl. 9a odst. 1 a případně opatření uvedená v přílohách IV a IVa.

2.Každý členský stát určí příslušné orgány odpovědné za koordinaci opatření ke snížení množství potravinového odpadu prováděných za účelem dosažení cíle stanoveného v čl. 9a odst. 4 a informuje o tom Komisi do [Úřad pro publikace vloží datum ne starší, než tři měsíce po vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Komise následně tyto informace zveřejní na příslušných internetových stránkách EU.“;

10)článek 37 se mění takto:

a)v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy předkládají Evropské agentuře pro životní prostředí údaje týkající se provádění čl. 9 odst. 4 a údaje podle čl. 22c odst. 17 písm. a) za každý kalendářní rok. Členské státy nejsou povinny vykazovat kvantitativní údaje o opětovném použití textilií podle čl. 9 odst. 4. Členské státy předkládají Komisi údaje týkající se provádění čl. 9a odst. 2 za každý kalendářní rok.“;

b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro předkládání údajů podle odstavců 1, 3, 4 a 5 tohoto článku. Pro účely předkládání údajů o provádění čl. 11 odst. 2 písm. a) a b) používají členské státy formát stanovený prováděcím rozhodnutím Komise ze dne 18. dubna 2012, kterým se zavádí dotazník pro zprávy členských států o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Pro účely předkládání údajů o potravinovém odpadu se při vypracovávání formátu pro předkládání údajů zohlední metodika vyvinutá podle čl. 9a odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 39 odst. 2 této směrnice.“;

11)článek 38 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 1, čl. 9a odst. 3, čl. 11a odst. 10, čl. 27 odst. 1 a 4, čl. 38 odst. 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 4. července 2018. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [Úřad pro publikace vloží datum, které následuje osmnáct měsíců po vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 1, čl. 9a odst. 3, čl. 11a odst. 10, čl. 22a odst. 2, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 1, čl. 9a odst. 3, čl. 11a odst. 10, čl. 22a odst. 2, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

12)vkládá se příloha IVc, jak je uvedena v příloze této směrnice.

Článek 2

Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [Úřad pro publikace vloží datum, které následuje osmnáct měsíců po vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 86  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2028,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 87

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, jimž jsou poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

NENÍ RELEVANTNÍ

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

Náklady GŘ ENV vyplývají z procesu spolurozhodování a provádění, jakož i z různých prováděcích aktů, které jsou navrhovány v rámci pozměňovacích návrhů.  

Stávající zaměstnanci (0,75 FTE, AD) budou plně využiti pro vyjednávání a obecné provádění pozměněné směrnice a pro různé přípravné činnosti a vypracování prováděcích aktů v souladu s termíny navrženými v pozměňovacím návrhu. Na tuto posledně jmenovanou práci bude potřeba 0,33 FTE (AD). 

Další tři smluvní zaměstnanci jsou zapotřebí k provádění technických prací vykonávaných mimo jiné na těchto dokumentech: 

– prováděcí akty, kterými se stanoví harmonizovaný formát pro zápis do registru 

– případné akty v přenesené pravomoci, kterými se mění kódy kombinované nomenklatury uvedené v příloze IVc za účelem jejich sladění s kódy uvedenými v příloze 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 a zajištění právní jistoty ohledně výrobků, na které se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce 

– případný prováděcí akt, kterým se stanoví kritéria pro organizace odpovědnosti výrobců, pokud jde o finanční příspěvky, které jim platí výrobci 

– prováděcí akt, kterým se stanoví metodika výpočtu a ověřování míry tříděného sběru 

– prováděcí akty přijaté podle odstavce 37 tohoto článku, kterými se stanoví formát pro předkládání údajů uvedených v odstavci 1, s cílem přizpůsobit je požadavkům stanoveným v odstavci 3 uvedeného článku.

Náklady GŘ SANTE vyplývají z procesu spolurozhodování a sledování výkonnosti v členských státech. Odrážejí stávající počet zaměstnanců (AD).

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) 

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

Odhadované požadavky na správní prostředky v Komisi

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)  

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů v Komisi 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.  

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: 

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(2)    Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final ze dne 11.3.2020.

(3)     EU Transition Pathways (europa.eu) (Cesty transformace v EU)

(4)    Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(5)    Evropská agentura pro životní prostředí, Waste prevention in Europe, 2021,  Waste prevention in Europe — European Environment Agency (europa.eu)

(6)    Lai, O., What is fast fashion, Earth.org, 2021,  https://earth.org/what-is-fast-fashion

(7)    Seminář zúčastněných stran.

(8)    Evropská komise, Společné výzkumné středisko, 2021,  https://data.europa.eu/doi/10.2760/858144 .

(9)    Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Techno-scientific assessment of the management options for used and waste textiles, 2023 (v přípravě).

(10)    Evropská komise, Společné výzkumné středisko. Techno-scientific assessment of the management options for used and waste textiles, 2023 (v přípravě).

(11)    Evropská agentura pro životní prostředí, 2019.

(12)    EEA, Textiles and the environment: the role of design in Europe’s circular economy, 2022. K dispozici na adrese: https://www.eea.europa.eu/publications/textiles-and-the-environment-the.

(13)    Ellen Mac Arthur Foundation, 2017, https://ellenmacarthurfoundation.org/a-new-textiles-economy.

(14)    Hierarchie způsobů nakládání s odpady je ústřední koncepcí rámcové směrnice o odpadech, která stanoví pořadí způsobů nakládání s odpady a jejich odstraňování: na prvním místě je předcházení vzniku odpadů (včetně opětovného použití), a poté následují činnosti související s nakládáním s odpady: příprava k opětovnému použití, recyklace, využití a na závěr odstranění. Toto pojetí je realizováno prostřednictvím konkrétních pravidel a výkonnostních cílů, jako je stanovení povinností tříděného sběru a cílů pro předcházení vzniku odpadů, recyklaci nebo odklon od skládkování.

(15)    COM(2020) 98 final.

(16)    COM(2022) 141 final.

(17)    Sanye Mengual, E. a Sala, S., Consumption Footprint and Domestic Footprint: Assessing the environmental impacts of EU consumption and production, 2023. 

(18)    Sanyé-Mengual, E., Biganzoli, F., Valente, A., Pfister, S. a Sala, S., What are the main environmental impacts and products contributing to the biodiversity footprint of EU consumption? A comparison of life cycle impact assessment methods and models, 2023.

(19)     https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/env_wasfw/default/table?lang=en

(20)    Vypočítáno podle metodiky pro vyčíslení dopadu spotřeby, jak je uvedena zde: Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Sanyé Mengual, E., Sala, S., Consumption footprint and domestic footprint: assessing the environmental impacts of EU consumption and production: life cycle assessment to support the European Green Deal, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2760/218540.

(21)    Jednotka m3 světového ekvivalentu představuje metr krychlový spotřebovaný v průměru na světě. Tento průměr znamená vážený průměr spotřeby, a reprezentuje tedy místa, kde se voda v současnosti spotřebovává.

(22)    Posuzováno z hlediska dopadů na čtyři vlastnosti půdy: biotickou produkci, odolnost vůči erozi, regeneraci podzemních vod a mechanickou filtraci, jak je uvedeno v: De Laurentiis, V., Secchi, M., Bos, U., Horn, R., Laurent, A. a Sala, S., „Soil quality index: Exploring options for a comprehensive assessment of land use impacts in LCA“, Journal of Cleaner Production, č. 215, 2019, s. 63–74.

(23)    Spotřební stopa pokrývá 16 kategorií dopadů environmentální stopy (Evropská komise, 2021), včetně eutrofizace sladkovodního prostředí, kterou způsobují zejména emise fosforu.

(24)    Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1.

(25)    Eurostat, 2022 (viz poznámka 92, strana 32).

(26)    Manfredi, S. a Cristobal, J., „Towards more sustainable management of European food waste: Methodological approach and numerical application“, Waste Management and Research, ročník 34 č. 9, 2016, s. 957–968, https://doi.org/10.1177/0734242X16652965.

(27)    Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, EU agricultural outlook for markets, income and environment 2022-2032, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, s. 43, https://data.europa.eu/doi/10.2762/29222. Poznámka: velmi malá odchylka (méně než 1 %) z důvodu mírně odlišných výchozích hodnot použitých v modelu MAGNET.

(28)    Eurostat, Living conditions in Europe - material deprivation and economic strain - Statistics Explained, říjen 2022.

(29)    Potřeba zajistit přístup k potravinám a solidaritu v potravinovém řetězci je zdůrazněna i v doporučeních evropské panelové diskuse občanů na téma plýtvání potravinami. Úplný soubor doporučení je uveden v příloze 16 zprávy o posouzení dopadů.

(30)    COM(2020) 381 final.

(31)    Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 77.

(32)    Úř. věst. C 361, 25.10.2017, s. 1.

(33)    Úř. věst. C 133, 16.4.2018, s. 2.

(34)    https://food.ec.europa.eu/safety/food-waste/eu-actions-against-food-waste/eu-platform-food-losses-and-food-waste_en

(35)    https://food.ec.europa.eu/system/files/2021-05/fs_eu-actions_action_platform_key-rcmnd_en.pdf

(36)    https://ec.europa.eu/food/safety/food_waste/eu_actions/date_marking_en

(37)    https://ec.europa.eu/food/safety/food_waste/eu-food-loss-waste-prevention-hub/

(38)    https://restwith.eu/

(39)    Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Caldeira, C., Sala, S., De Laurentiis, V., Assessment of food waste prevention actions. Development of an evaluation framework to assess the performance of food waste prevention actions, Úřad pro publikace, 2019. 

(40)    Viz projekty  CHORIZO  a  ToNoWaste .

(41)    Viz projekty  FOLOU  a  WASTELESS .

(42)    Příklad:  Výzva k předkládání návrhů na pomoc zúčastněným stranám při přijímání opatření v boji proti plýtvání potravinami, vyhlášená ve spolupráci s agenturou HADEA v roce 2022 .

(43)    Evropská komise, Bezpečnost potravin, Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové postupy v oblasti potravin, 2021.

(44)    COM(2022) 66 final.

(45)    COM(2021) 709 final.

(46)    COM(2022) 142 final.

(47)    Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1.

(48)    Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(49)    COM(2020) 562 final.

(50)    COM(2012) 060 final.

(51)    https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/404a8144-8892-11ec-8c40-01aa75ed71a1

(52)     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15441-2022-INIT/cs/pdf

(53)    SWD(2023) 4 final, Drivers of food security.

(54)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47. 

(55)    Evropská komise, Podělte se o svůj názor, Zveřejněné iniciativy, „Dopad nakládání s odpady na životní prostředí – revize rámce EU pro nakládání s odpady“, https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13225-Environmental-impact-of-waste-management-revision-of-EU-waste-framework_cs

(56)    Evropská komise, Podělte se o svůj názor, Zveřejněné iniciativy, „Potravinový odpad – cíle v oblasti snižování jeho množství“, https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13223-Food-waste-reduction-targets_cs

(57)    Na stránce „Dopad nakládání s odpady na životní prostředí – revize rámce EU pro nakládání s odpady“ (europa.eu) , je uveden počet 198, protože jeden subjekt je duplicitní s fórem o OEEZ.

(58)    Všechny obdržené příspěvky byly považovány za platné. 

(59)    Předpokládá se, že vysoký počet respondentů z Belgie je důsledkem skutečnosti, že v Bruselu sídlí mnoho organizací, jež ve vztahu k orgánům EU zastupují různé zájmové skupiny, jako jsou průmyslová sdružení, nevládní a spotřebitelské organizace atd.

(60)    Evropská panelová diskuse občanů na téma plýtvání potravinami, Závěrečná doporučení , únor 2023

(61)     Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Circular economy perspectives in the EU textile sector, 2021 , a Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Techno-scientific assessment of the management options for used and waste textiles, 2023 (v přípravě).

(62)    De Laurentiis, V., Mancini, L., Casonato, C., Boysen-Urban, K., De Jong, B., M'Barek, R., Sanyé Mengual, E., Sala, S., Setting the scene for an EU initiative on food waste reduction targets, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023, doi: 10.2760/13859, JRC133967.

(63)    De Jong, B., Boysen-Urban, K., De Laurentiis, V., Philippidis, G., Bartelings, H., Mancini, L., Biganzoli, F., Sanyé Mengual, E., Sala, S., Lasarte-López, J., Rokicki, B., M’barek, R., Assessing the economic, social and environmental impacts of food waste reduction targets. A model-based analysis, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023, doi:10.2760/77251, JRC133971.

(64)     https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Food_waste_and_food_waste_prevention_-_estimates . Databázi lze na internetových stránkách Eurostatu nalézt pod kódem ( env_wasfw ).

(65)    Přehled cest, kterými oběhové hospodářství ovlivňuje konkurenceschopnost, naleznete v těchto článcích: Flachenecker, F., „The causal impact of material productivity on macroeconomic competitiveness in the EU“, Environmental Economics and Policy Studies č. 20, 2018, s. 17–46, https://doi. org/10.1007/s10018-016-0180-3 a Flachenecker, F., Kornejew, M., „The causal impact of material productivity on microeconomic competitiveness and environmental performance in the EU“, Environmental Economics and Policy Studies č. 21, 2019, s. 87–122, https://doi.org/10.1007/s10018-018-0223-z

(66)    COM(2014) 0397 final.

(67)    Úř. věst. C , , s. .

(68)    Úř. věst. C , , s. .

(69)    COM(2020) 98 final ze dne 11. března 2020.

(70)    EU Transition Pathways (Cesty transformace v EU)(europa.eu)

(71)    COM(2022) 141 final ze dne 30. března 2022.

(72)    Úplný seznam doporučení je uveden v příloze 16 zprávy o posouzení dopadů.

(73)    Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.

(74)    Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(75)    Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(76)    Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597 ze dne 3. května 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu (Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 77).

(77)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(78)    Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(79)    COM(2021) 778 final ze dne 9. prosince 2021.

(80)    Úř. věst. [vložit odkaz na zveřejnění, jakmile bude předpis přijat].

(81)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1).

(82)    Úř. věst. [vložit odkaz na zveřejnění, jakmile bude předpis přijat].

(83)    Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1.

(84)    Úř. věst. [vložit odkaz na zveřejnění, jakmile bude předpis přijat].

(85)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(86)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(87)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(88)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(89)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(90)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(91)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(92)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(93)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(94)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(95)    Rokem N se rozumí rok, ve kterém se návrh/podnět začne provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(96)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.7.2023

COM(2023) 420 final

PŘÍLOHA

EMPTY

Směrnice evropského parlamentu a rady,
kterou se mění směrnice 2008/98/es o odpadech

{SEC(2023) 420 final} - {SWD(2023) 420 final} - {SWD(2023) 421 final} - {SWD(2023) 422 final}

PŘÍLOHA IVc

Výrobky, které spadají do oblasti působnosti rozšířené odpovědnosti výrobce za některé textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuvnické výrobky 

Část 1

Textilní výrobky pro domácnost a oděvy a oděvní doplňky z textilu, které spadají do oblasti působnosti článku 22a

Část 2

Obuv a oděvy a oděvní doplňky, jejichž hlavní složkou není textil a které spadají do oblasti působnosti článku 22a