EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.6.2018

COM(2018) 390 final

2018/0210(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014

{SEC(2018) 276 final}
{SWD(2018) 295 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Důvody a cíle návrhu

Účelem tohoto návrhu je zřízení Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) pro období 2021 až 2027. Tento fond se zaměřuje na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu společné rybářské politiky, námořní politiky Unie a mezinárodních závazků Unie v oblasti správy oceánů, a to zejména v souvislosti s Agendou pro udržitelný rozvoj do roku 2030.

Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a zachování biologických mořských zdrojů, pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky výrobků z mořských plodů, pro růst udržitelné modré ekonomiky a pro zdravá, bezpečná, zajištěná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány.

Jako globální aktér v rámci oceánů a pátý největší světový producent mořských plodů má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využití oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je skutečně nezbytné pro rychle rostoucí světovou populaci. V socioekonomickém zájmu Unie je také: udržitelná modrá ekonomika zvyšuje investice, pracovní místa a růst, podporuje inovace prostřednictvím výzkumu a inovací a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Bezpečná a zajištěná moře a oceány jsou navíc nezbytné pro účinnou hraniční kontrolu a pro globální boj proti trestné činnosti na moři, a tím i řešení obav o bezpečnost občanů. Tyto priority vyžadují finanční podporu Unie prostřednictvím ENRF.

Taková podpora by měla být doplněna o zvláštní financování Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA) a členství Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO) a jiných mezinárodních organizacích, což rovněž přispívá k vynucování politik Unie v oblasti rybolovu a námořního odvětví.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh se zaměřuje na podporu dosažení cílů společné rybářské politiky, na podporu provádění námořní politiky Unie a na posílení mezinárodní správy oceánů. S vědomím, že problémy a možnosti oceánského prostoru jsou vzájemně provázány a musí být vnímány jako celek, tyto oblasti by měly být úzce propojeny.

Návrh Komise na víceletý finanční rámec (VFR) pro období 2021 až 2027 přijatý dne 2. května 2018 stanovil rozpočtový rámec pro financování společné rybářské politiky a námořní politiky. Komise dále dne 29. května 2018 přijala návrh nařízení o „společných ustanoveních“ s cílem zlepšit koordinaci a harmonizovat provádění podpory v rámci fondů se sdíleným řízením v evropských strukturálních a investičních fondech (dále jen „fondy“) s hlavním cílem zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Tato společná ustanovení se vztahují na část ENRF v rámci sdíleného řízení.

Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení o společných ustanoveních proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup k orientaci na výkonnost fondů. V souladu s tím zahrnuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro sledování, podávání zpráv a hodnocení. Společná ustanovení jsou také stanovena s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou definována pro finanční nástroje, využívání fondu InvestEU, finanční řízení a řízení místního rozvoje se zapojením místních komunit. Některá opatření pro řízení a kontrolu jsou také společná pro všechny fondy.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh a jeho cíle jsou v souladu s politikami Unie, zejména politikou v oblasti životního prostředí, klimatu, soudržnosti, sociální politikou, tržní politikou a obchodní politikou.

Doplňkovost fondů, včetně ENRF a dalších programů Unie, bude popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením o společných ustanoveních.

V rámci přímého řízení bude ENRF rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie. Umožní rovněž financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení InvestEU.

Podpora z ENRF by měla být využita pro řešení selhání trhu nebo situací suboptimálního financování, přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Zajistí se tak soulad mezi opatřeními ENRF a pravidly Unie pro státní podporu a předejde nežádoucímu narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, čl. 175, čl. 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Ustanovení návrhu jsou prováděna v rámci sdíleného řízení, přímého řízení a nepřímého řízení, v souladu s finančním nařízením.

•Proporcionalita

Navrhovaná ustanovení jsou v souladu se zásadou proporcionality, protože jsou vhodná, nezbytná a žádná jiná méně omezující opatření nejsou k dispozici k dosažení požadovaných cílů politik.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: Nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.VÝSLEDKY NÁSLEDNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Následná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Výsledky následného hodnocení Evropského rybářského fondu pro období 2007 až 2013 byly vzaty v úvahu jako klíčový prvek hodnocení dopadu s cílem posoudit pokračování finanční podpory odvětví rybolovu po roce 2020. Následné hodnocení je založeno na konzultaci se zúčastněnými stranami, která proběhla v období od února do května 2016, s cílem přezkoumat obecné veřejné mínění týkající se účinnosti a efektivity Evropského rybářského fondu.

Jeho hlavní doporučení pro období po roce 2020 byla zlepšit provázanost mezi cíli financování a politik, udržitelné využívání rybolovu, jakož i ochrana a zlepšování životního prostředí a přírodních zdrojů tím, že minimalizuje negativní dopady na mořské prostředí. Rovněž zdůraznilo potřebu zaujmout strategičtější přístup ke zvyšování konkurenceschopnosti akvakultury a zvyšování produkce a lépe zohlednit specifické problémy, s nimiž se potýká drobný pobřežní rybolov.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Pokud jde o programové období po roce 2020, hlavní konzultační činnost byla konference zúčastněných stran ENRF pod názvem „Po roce 2020: Podpora evropských pobřežních komunit“, která se konala v Tallinnu v říjnu 2017. Se 70 řečníky a více než 300 účastníky tato událost umožnila zúčastněným stranám, aby přispěly k posouzení finanční podpory, kterou ENRF poskytuje na společnou rybářskou politiku a námořní politiku Unie v průběhu programového období 2014 až 2020. Umožnila jim také předvídat formu, jakou by tato podpora mohla mít po roce 2020. Konference ENRF se vztahovala na zúčastněné strany z různých oblastí. Z celkového počtu 300 účastníků bylo více než 50 % zástupci orgánů veřejné moci, 12 % průmysl, 11 % nevládní organizace, 14 % rybářská sdružení a organizace, a 7 % akademická obec.

Členové expertní skupiny pro ENRF (správní orgány členských zemí) dostali také dvě příležitosti přispět k této rozpravě a poskytnout podklady pro připomínkové řízení. Tyto schůzky se konaly v tomto pořadí dne 6. listopadu 2017 a 15. ledna 2018. Rozpravy v expertních skupinách pro ENRF byly podloženy diskusními dokumenty a orientačními otázkami, které Komise poskytla před schůzkami. Písemné příspěvky byly obdrženy i od členských států.

Kromě toho byly rozeslány poradním sborům, nevládním organizacím a evropským sociálním partnerům s žádostí o jejich údaje o financování Unie pro rybolov a námořní odvětví po roce 2020. Za účelem konzultace byla organizována jednotlivá setkání se sociálními partnery.

Příspěvky byly také obdrženy z Konference okrajových přímořských regionů, jako byl například technický papír z prosince 2017 o „Budoucnosti ENRF po roce 2020: Prvky analýzy a možné scénáře“, a poznámky z Konference okrajových přímořských regionů k ENRF po roce 2020 od října 2017 do března 2017. Konečné stanovisko politiky k budoucnosti ENRF bylo přijato politickým byrem Konference okrajových přímořských regionů v březnu 2018.

Řada dalších pracovních setkání a zpráv poskytla podklady pro posouzení, jako například zasedání v souvislosti s politikou během konference Evropského sdružení ekonomů rybolovu (duben 2017) a pracovní setkání zúčastněných stran o podpoře námořní politice v průběhu evropských námořních dnů (květen 2017).

Výsledek konzultace lze shrnout následovně:

–Důrazná výzva ke kontinuitě a jasné potřebě specializovaného finančního nástroje v budoucnosti pro rybolov a námořní politiku, s trvalým dosahováním cílů společné rybářské politiky a využíváním možností z modré ekonomiky byla zdůrazněna téměř všemi zúčastněnými stranami.

–Členské státy se dohodly, že cíle fondu po roce 2020 by měly podporovat environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost. Dosažení cílů společné rybářské politiky bylo zaznamenáno zúčastněnými stranami jako priorita pro příští fond.

–Následkem konzultací byla uzavřena dohoda mezi zúčastněnými stranami, že jedním z největších nedostatků ENRF v období 2014-2020 bylo jeho pomalé zavádění a pozdní provádění operačních programů, což bylo v podstatě z důvodu pozdního schválení legislativního rámce. Spolu s příliš normativními právními předpisy na úrovni Unie, neohebností a nepružností ve výkladu a přílišným zaměřením na způsobilost, spíše než na dosažení obecných a specifických cílů to představuje výzvu, které členské státy musí čelit. V této souvislosti většina zúčastněných stran předložila důraznou výzvu k menší právní složitosti s jednodušším právním rámcem.

–Všeobecnou shodu bylo možné pozorovat mezi zúčastněnými stranami vyzývajícími k určité úrovně stability, zejména pomocí většího zjednodušení na všech úrovních (unijní i vnitrostátní), pokud jde o provádění ENRF. Byly však pozorovány odlišné pohledy na to, jak najít tu správnou rovnováhu mezi větším důrazem na orientaci výsledků a snížením administrativní zátěže pro příjemce a správní orgány a zároveň zajištěním správných výdajů.

–Ve svých příspěvcích členské státy konstatovaly, že systém monitorování a hodnocení hraje klíčovou roli k prokázání účinnosti fondu, protože poskytuje informace o příčinných souvislostech za rozvojem rybolovu a odvětví modré ekonomiky.

–Bylo možno pozorovat polarizaci názorů týkající se podpory rybářského loďstva, se zúčastněnými stranami rozdělenými téměř rovnoměrně mezi zastánce a odpůrce pokračování opatření týkající se loďstva.

–Pokud jde o odvětví akvakultury, všechny zúčastněné strany se dohodly, že více práce je třeba vykonat na zjednodušení správní a právní stránky za účelem zkrácení délky licenčního řízení, aniž by byly ohroženy vysoké standardy v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitele a zdraví zvířat zakotvené v právu Unie. Znovu potvrdily, že administrativní zátěže jsou i nadále hlavní překážkou k rozvoji odvětví, spolu s procesními požadavky (pro licencování i přístup k financování), které jsou příliš složité. Také silná podpora ze skupiny 11 členských států se vyjádřila k pokračování současné podpory Unie akvakultuře v dalším fondu, zejména sladkovodní akvakultuře.

–Co se týče drobného pobřežního rybolovu a rybolovu v nejvzdálenějších regionech členské státy souhlasily s uplatňováním cílenější a uzpůsobené podpory a budou mít i nadále vyšší míru podpory a možnosti výhodnější manipulace se zbožím prostřednictvím zálohových plateb. Preferenční finanční zacházení pro drobný pobřežní rybolov, včetně vnitrozemského rybolovu, by mělo být po roce 2020 podle některých členských států. Zúčastněné strany také uznaly potřebu flexibility s cílem zohlednit místní specifika a pro usnadnění generační obnovy stárnoucí pracovní síly.

–Všechny členské státy a zúčastněné strany měly za to, že podpora shromažďování údajů, kontrola rybolovu a vynucování a podpora organizacím producentů by měly zůstat součástí rybářského fondu v rámci sdíleného řízení.

–Posílení činnosti Unie prostřednictvím ENRF v různých oblastech v rámci námořní politiky (vzdělávání, územní plánování námořních prostor, námořní bezpečnost a dohled, financování inovačních projektů atd.) bylo považováno za přidanou hodnotu pro Evropu a pro regiony podle počtu zúčastněných stran. Vezmeme-li v úvahu, že modrá ekonomika se vyvíjí ve velmi složitém prostředí, měla by být dále zajištěna komplementárnost mezi různými nástroji, aby se zabránilo zdvojování a fragmentaci.

–Většina zúčastněných stran také uznala významnou úlohu, kterou hraje místní rozvoj se zapojením místních komunit, pro pobřežní komunity, aby přijaly místní řešení místních problémů a uznaly ho jako cennou příležitost pro rybolov a odvětví akvakultury aktivně se podílet na místní správě a otázkách správy. Mnoho zúčastněných stran by si přálo, aby místní rozvoj se zapojením místních komunit hrálo větší roli ve vývoji modré ekonomiky na místní úrovni.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Posouzení dopadů bylo vypracováno útvary Komise. Pro posouzení provedeného ve vztahu ke monitorování a hodnocení výkonnosti poskytly podklady externí odborné konzultace. Tyto podklady zahrnují návrh rámce monitorování a hodnocení po roce 2020 na základě systému vyvinutého pro období 2014 až 2020, spolu s omezeným počtem ukazatelů výsledků, včetně posouzení potřeb shromažďování údajů, zdrojů a dostupnosti.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů rozvíjí hlavní celkové obecné cíle programu, spolu s konkrétními cíli. Cíle zahrnují průřezové cíle VFR v oblasti flexibility, soudržnosti a synergií, zjednodušení a zaměření na výkonnost.

Posouzení dopadů určuje a vysvětluje hlavní výzvy a problémy, které je třeba řešit prostřednictvím budoucího programu na základě závěrů hodnocení minulých programových období a konzultačních činností, průřezových cílů nového VFR a nových politických priorit a nově vznikajících problémů vyžadující zásah Unie.

Na základě zkušeností z předchozích programů posouzení dopadů obecně upřednostňuje opatření, která by mohla být financována (s ohledem na dosahování výše uvedených cílů) za předpokladu, že přidělení rozpočtu v době přípravy posouzení dopadů nebylo známo.

Posouzeny byly rozměry subsidiarity (přidaná hodnota Unie/nezbytnost opatření Unie) a proporcionality priorit financování. Byly analyzovány i změny v rozsahu a struktuře programu.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Ačkoli tento návrh není propojen s programem REFIT, zaměřuje se na zmírnění regulační zátěže a zjednodušení poskytování fondu.

To také poskytuje preferenční přístup k drobným příjemcům s vyšší mírou podpory a specifickými formami podpory příjemcům z oblasti drobného pobřežního rybolovu.

•Základní práva

Dodržování zásad právního státu je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné využívání finančních prostředků Unie. Nařízení stanoví pravidla týkající se ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech. V nařízení o společných ustanoveních je zavedena podmínka, která zajišťuje dodržování Listiny základních práv. Platí pro ENRF.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Víceletý finanční rámec stanoví, že rozpočet Unie musí i nadále podporovat rybářskou a námořní politiku. Navrhovaný rozpočet ENRF v běžných cenách dosahuje výše 6 140 000 000 EUR. Prostředky ENRF jsou rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. 5 311 000 000 EUR je určeno na podporu v rámci sdíleného řízení a 829 000 000 EUR na podporu v rámci přímého a nepřímého řízení. Podrobnosti o finančním dopadu ENRF jsou uvedeny ve finančním výkazu doprovázejícím tento návrh.

5.DALŠÍ PRVKY

•Prováděcí plány a opatření monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tento návrh je propojen s opatřeními pro monitorování, hodnocení a podávání zpráv nařízení o společných ustanoveních. Tato opatření jsou prováděna prostřednictvím společného rámce monitorování a hodnocení zavedeného v návrhu.

Tato hodnocení se budou provádět v souladu s odstavci 22 a 23 mezinárodní dohody ze dne 13. dubna 2016, v níž všechy tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politiky by mělo poskytnout základ pro hodnocení dopadu možných budoucních opatření. Při hodnocení se budou posuzovat konkrétní dopady programu na základě ukazatelů a cílů daného programu a podrobnou analýzou se zjistí, do jaké míry lze program považovat za relevantní, účelný, účinný, s dodatečnou přidanou hodnotou Unie a koherentní s ostatními politikami Unie. Součástí hodnocení bude vymezení zkušeností, na jejichž základě byly zjištěny nedostatky a problémy nebo potenciál pro další zkvalitnění opatření či jejich výsledků, což pomůže maximalizovat jejich využití a dopady.

•Informativní dokumenty (ke směrnicím)

Nejsou použitelné

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Cíle

Tento návrh nařízení o ENRF se zaměřuje na podporu dosahování environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky, na podporu provádění námořní politiky Unie a na podporu mezinárodních závazků Unie v oblasti správy oceánů. Vychází ze čtyř priorit, které odrážejí příslušné politické cíle stanovené v nařízení o společných ustanoveních a je zaměřeno na maximalizci příspěvku Unie k vývoji udržitelného modrého hospodářství.

1)Podporování udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů;

2)Přispívání k bezpečnosti potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů;

3)Umožnění růstu udržitelné modré ekonomiky a podporování prosperujících pobřežních komunit;

4)Posilování mezinárodní správy oceánů a umožnění bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů.

Evropský námořní sektor poskytuje více než 5 milionů pracovních míst, z nichž plyne téměř 500 miliard EUR ročně, a mohl by v něm být vytvořeno ještě mnohem více pracovních příležitostí. Výsledek celosvětové ekonomie oceánů se dnes odhaduje na 1,3 bilionu EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit (zpráva OECDThe Ocean Economy in 2030). V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování, ochrana pobřeží a námořní konstrukce, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2, zvýšit efektivitu zdrojů a snížit dopad modrého hospodářství na životní prostředí. Investice do námořního hospodářství poskytovaly strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský rybářský a námořní fond. Pro využití růstového potenciálu tohoto sektoru je třeba využít nové nástroje, například InvestEU.

V návrhu, který Komise předložila pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 je stanoven ambicióznější cíl pro začlenění změny klimatu do všech programů Unie tak, aby k plnění cílů v oblasti změny klimatu přispívalo celkem 25 % výdajů Unie. Příspěvek ENRF k dosažení tohoto celkového cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému ukazatelů v oblasti klimatu na příslušné úrovni členění, včetně použití přesnějších megod tam, kde jsou k dispozici. Komise bude i nadále každoročně předkládat informace vyjádřené prostředky na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu S cílem podpořit plné využití potenciálu ENRF k plnění cílů v oblasti klimatu bude Komise usilovat o identifikaci příslušných opatření během přípravy, provádění, přezkumu a hodnocení programu

ENRF bude rovněž přispívat k plnění cílů Unie v oblasti životního prostředí. Tento příspěvek ENRF bude sledování prostřednictvím environmentálních ukazatelů Unie a pravidelně hlášen v rámci hodnocení a výroční zprávy o činnosti.

Zjednodušení

Cílem tohoto návrhu je zjednodušit poskytování ENRF ve srovnání s velmi složitou architekturou období 2014 až 2020. ENRF na období 2014 až 2020 je ve skutečnosti založen na přesném a pevném popisu možností financování a pravidel způsobilosti („opatření“), který komplikuje provádění v členských státech a u příjemců. ENRF po roce 2020 se proto bude vyvíjet směrem k zjednodušené architektuře spolu s těmito prvky:

–4 priority – Tyto priority popisují rozsah podpory ENRF v souladu s cíli společné rybářské politiky, námořní politiky a opatření mezinárodní správy oceánů.

–Oblasti podpory – Články nařízení nestanoví preskriptivní opatření, ale popisují různé oblasti podpory v rámci každé priority, s poskytnutím flexibilního rámce pro provádění.

–Žádná předem definovaná opatření nebo pravidla způsobilosti na úrovni Unie – V rámci sdíleného řízení je na členských státech, aby vypracovaly svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků k dosažení priorit ENRF. Získají flexibilitu při stanovování pravidel způsobilosti. Různá opatření určená členskými státy v programech mohou být podporována podle pravidel stanovených v ENRF a v nařízení o společných ustanoveních, pokud se na ně vztahují oblasti podpory.

–Podmínky a omezení pro určité oblasti – Je nutné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivým dopadům z hlediska zachování rybolovu, například obecný zákaz investic zvyšující rybolovnou kapacitu. Investice a vyrovnání pro rybářské loďstvo (trvalé ukončení rybolovné činnosti, mimořádné ukončení rybolovné činnosti, pořízení plavidla, výměna motoru) kromě toho budou přísně podmíněny jejich souladem s cíli zachování společné rybářské politiky. To je klíčové pro zajištění toho, že finanční podpora je zaměřena na dosahování těchto cílů.

–Ukazatele výsledků – Výkonnost podpory z ENRF bude posuzována na základě ukazatelů. Členské státy budou podávat zprávy o stanovených milnících a cílech a Komise bude provádět hodnocení výkonnosti, na základě výročních zpráv o výkonnosti vypracovaných členskými státy, což umožní včasné odhalení případných problémů s prováděním a přijetí nápravných opatření. K tomuto účelu bude vytvořen společný rámec sledování a hodnocení.

Namísto uvádění opatření vybraných z nabídky způsobilých opatření na současný seznam, by se vnitrostátní programy měly zaměřit na strategické priority vybrané každým členským státem. Tato architektura optimalizuje provádění programu vůči cílům politiky na základě výkonnosti v kontextu probíhajícího dialogu mezi Komisí a členskými státy o dosahování výsledků. Flexibilita, orientace na výsledky a vzájemná důvěra mezi Komisí a členskými státy jsou tedy tři principy účinného zjednodušení.

Programy v rámci sdíleného řízení budou připraveny členskými státy a schváleny Komisí. V rámci regionalizace a s cílem podpořit členské státy k strategičtějšímu přístupu během přípravy programů Komise vypracuje analýzu pro každou oblast jednotlivých moří s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou se členské státy i Komise budou řídit při vyjednávání každého programu s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám.

Při hodnocení těchto programů Komise vezme v úvahu environmentální a socioekonomické problémy společné rybářské politiky, sociálně-ekonomické výsledky udržitelného modrého hospodářství, problémy na úrovni jednotlivých moří, zachování a obnovu mořských ekosystémů, snižování množství odpadu v moři a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

Zjednodušení bude dosaženo i prostřednictvím nařízení o společných ustanoveních, kde je stanovena většina ustanovení týkající se provádění, monitorování a kontroly.

Přidělování finančních prostředků

ENRF bude prováděn v rámci dvou prováděcích systémů:

–v rámci „sdíleného řízení“ členskými státy prostřednictvím programů ENRF na základě vnitrostátních strategií,

–přímo Komisí v rámci „přímého řízení“.

Cílem návrhu je zachovat podíl prostředků na období 2014 až 2020 mezi sdíleným řízením a přímým řízením. V této souvislosti se navrhuje, aby bylo 5 311 000 000 EUR přiděleno sdílenému řízení (86,5 %) a 829 000 000 EUR přímému řízení (13,5 %). Takové přidělení umožňuje udržování vhodné rovnováhy mezi sdílenými a přímo řízenými zdroji.

Pokud jde o sdílené řízení, po odečtení hodnoty programu Spojeného království (243 milionů EUR), by si členské státy zachovaly, v nominálním vyjádření, 96,5 % jejich přídělu na období 2014 až 2020. Definice národních přídělů bude vycházet z podílů v období 2014-2020, aby byla zajištěna stabilita, zejména pokud se týká dosažení cílů společné rybářské politiky.

Navrhuje se také, aby částky pro určité oblasti podpory v rámci sdíleného řízení byly přesně vymezeny:

–na kontrolu a prosazování a shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům (alespoň 15 % finančních podpory přidělené každému státu s výjimkou vnitrozemských států),

–nejvzdálenějším regionům (vyčleněná částka pokrývající jak režimy vyrovnání dodatečných nákladů, tak strukturální podporu).

Podmíněnost

Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 Organizace spojených národů určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje (SDG 14). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelné modré hospodářství, které je v souladu s námořním územním plánováním, zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, omezit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění takových nových dotací. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo do roku 2020 jako výsledek jednání Světové obchodní organizace o dotacích v oblasti rybolovu.

V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji Světové obchodní organizace v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotací, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu.

Článek 42 nařízení o společné rybářské politiky kromě toho uvádí, že finanční pomoc Unie v rámci ENRF musí být podmíněna dodržováním pravidel ENRF. Proto žádosti příjemců, kteří nesplňují platná pravidla společné rybářské politiky, nebudou přípustné. Komise kromě toho bude mít pravomoc postupovat proti členským státům, které nedodržují pravidla společné rybářské politiky.

Podporování udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů

Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly environmentálně udržitelné v dlouhodobém horizontu a byly řízeny způsobem, který je v souladu s cíli dosažení ekonomických, sociálních a zaměstnaneckých výhod, a přispění k dostupnosti dodávek potravin. Cílem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů bylo obnoveno a zachovalo populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou zajišťovat maximální udržitelný výnos. Musí také zajistit, aby negativní dopady rybolovné činnosti na mořský ekosystém byly minimalizovány a aby činnosti v oblasti akvakultury a rybolovu zabránily zhoršování mořského prostředí (článek 2 nařízení o společné rybářské politice).

V posledních několika letech bylo mnohého dosaženo při navracení rybích populací zpět na zdravé úrovně, při zvyšování ziskovosti odvětví rybolovu Unie a při zachovávání mořských ekosystémů. Stále však přetrvávají značné problémy k dosažení socioekonomických a environmentálních cílů společné rybářské politiky. To vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v přímořských oblastech, kde byl pokrok pomalejší. Rybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních komunit v Unii, zejména tam, kde drobný pobřežní rybolov hraje důležitou roli. S průměrným věkem v mnoha rybářských komunitách nad 50 let zůstává problémem generační obnova a diverzifikace činností.

Podpora v rámci priority č. 1 se zaměřuje na dosažení enviromentálních, ekonomických, sociálních a zaměstnaneckých cílů společné rybářské politiky podle definice v článku 2 nařízení o společné rybářské politice. Tato podpora by měla zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly environmentálně udržitelné v dlouhodobém horizontu a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli dosažení ekonomických, sociálních a zaměstnaneckých výhod, a přispění k dostupnosti dodávek potravin.

Podpora z ENRF bude zaměřena zejména na dosažení a zachování udržitelného ryblovu na základě minimálního udržitelného výnosu a na snížení negativních dopadů rybolovu na mořské ekosystémy na minimum. Tato podpora bude zahrnovat inovaci a investice do rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem, odolným vůči změně klimatu a s nízkým obsahem uhlíku.

Povinnost vykládky je jedním z hlavních problémů společné rybářské politiky. Vyvolává podstatné změny v rybářských postupech pro odvětví, někdy s významnými finančními náklady. ENRF proto bude podporovat inovace a investice, které přispívají k plnění povinnosti vykládky, s vyšší mírou podpory než u jiných operací, jako jsou investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh. Bude také poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměna kvót“) s cílem zmírnit dopad „ohrožených druhů“ v důsledku povinností vykládky.

Podpora v rámci priority č. 1 se může vztahovat i na inovace a investice do rybářských plavidel s cílem zlepšit zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky, energetickou účinnost a kvalitu úlovků. Tato podpora by však neměla vést ke zvýšení rybolovné kapacity nebo schopnosti vyhledat ryby a neměla by být poskytována jednoduše za účelem splnění požadavků, které jsou povinné v rámci právních předpisů Unie nebo národních právních předpisů. S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech bude povolena vyšší míra podpory, než míra povolená u jiných operací.

Kontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. V rámci sdíleného řízení proto ENRF bude podporovat rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie podle nařízení o kontrole. Určité povinnosti předpokládané revizí nařízení o kontrole (systémy sledování elektronického hlášení plavidel, systémy dálkového elektronického monitorování, kontinuální měření a zaznamenávání hnací síly motoru) odůvodňují konkrétní podporu pro rychlé a účinné vynucování členskými státy a rybáři. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.

Úspěch společné rybářské politiky závisí také na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na problémy a náklady na získání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování a zpracování údajů v souladu s rámcovým nařízením o shromažďování údajů a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora umožní synergie se shromažďováním a zpracováním dalších druhů námořních údajů.

ENRF bude rovněž podporovat účinné provádění založené na znalostech a správu společné rybářské politiky v rámci přímého a nepřímého řízení poskytováním vědeckého poradenství, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím.

Směřování správy loďstva na cíle zachování

Vzhledem k problémům s dosažením udržitelného využívání biologických mořských zdrojů v souladu s cíli zachování společné rybářské politiky, bude ENRF podporovat řízení rybolovu a rybářských loďstev. V této souvislosti podpora pro přizpůsobení loďstva zůstává v některých případech nezbytnou s ohledem na konkrétní segmenty loďstva a jednotlivá moře. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. ENRF může proto podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástroje pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení o společné rybářské politice, a bude se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla nebo jeho přeměnu a dovybavení pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, bude podpora udělena pouze tehdy, pokud bude v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů.

V minulosti však podpora na trvalé ukončení rybolovných činností nebyla dostatečně cílená a neřešila účinně strukturální nerovnováhy rybářského loďstva. V zájmu zajištění shody strukturálního přizpůsobení loďstva s cíli zachování, bude taková podpora přísně podmíněna a propojena s dosažením výsledků. Navrhuje se proto provádět takovou podporu pouze prostřednictvím „financování, které nesouvisí s náklady“ podle nařízení o společných ustanoveních. V rámci tohoto mechanismu členské státy nebudou odškodňovány Komisí za trvalé zastavení rybolovných aktivit na základě skutečně vynaložených nákladů, ale na základě splnění podmínek a dosažení výsledků. Za tímto účelem Komise vypraujce akt v přenesené pravomoci, v němž stanoví podmínky, které budou souviset s dosažením cílů ochrany společné rybářské politiky.

Vyrovnání za mimořádné zastavení rybolovné činnosti

Vzhledem k vysoké úrovni nepředvídatelnosti rybolovných činností mohou mimořádné okolnosti způsobit rybářům značné ekonomické ztráty. V zájmu zmírnění těchto důsledků může ENRF podporovat vyrovnání za mimořádné ukončení rybolovné činnosti způsobené prováděním určitých opatření pro zachování některých ochranných opatření (např. víceleté plány, cíle pro zachování a udržitelné využívání populací, opatření na přizpůsobení rybářské kapacity rybářských plavidel podle dostupných rybářských příležitostí nebo technických požadavků) nebo mimořádných opatření (např. ukončení rybolovu), přerušením, z důvodu vyšší moci, uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, přírodní katastrofy nebo ekologické katastrofy.

Taková podpora bude poskytnuta pouze v případě, pokud je dopad pro rybáře za takových okolností významný, např. pokud jsou obchodní činnosti daného plavidla zastaveny po dobu alespoň 90 po sobě jdoucích dnů a pokud ekonomické ztráty plynoucí z ukončení činnosti činí více než 30 % ročního obratu dotčené firmy.

Preferenční zacházení pro drobný pobřežní rybolov a nejvzdálenější regiony

Drobný pobřežní rybolov mohou provozovat rybářská plavidla kratší 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybolovu. Provozovatelé drobného pobřežního rybolovu jsou závislí na zdravých rybích populacích, které představují jejich hlavní zdroj příjmů. ENRF by proto měl poskytovat preferenční zacházení drobným příjemcům mírou podpory 100 %, s cílem podpořit jejich udržitelné rybářské postupy. Kromě toho budou určité oblasti podpory vyhrazeny provozovatelům drobného pobřežního rybolovu v segmentu loďstva, kde je kapacita rybolovu vyvážená dostupnými rybolovnými možnostmi, např. pořízením plavidla z druhé ruky a výměnou nebo modernizací motoru plavidla. Členské státy dále do svého programu zahrnou akční plán pro drobný pobřežní rybolov, který bude monitorován na základě ukazatelů, pro které budou stanoveny milníky a cíle.

Podle sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 24. října 2017 s názvem „Pevnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ se nejvzdálenější regiony potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v čl. 349 Smlouvy, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro udržitelný rozvoj sektorů udržitelného modrého hospodářství, včetně udržitelného využívání rybolovu a akvakultury, bude připojen k programu dotyčných členských států a finanční příděl bude vyhrazen na podporu provádění těchto akčních plánů. ENRF může také podporovat vyrovnání dodatečných nákladů, kterým nejvzdálenější regiony čelí vzhledem ke své poloze a ostrovní povaze. Tato podpora bude stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu. V nejvzdálenějších regionech bude navíc použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací.

Ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů

Ochrana a obnova mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů je klíčovou výzvou pro dosažení zdravých moří a oceánů. V rámci sdíleného řízení bude ENRF přispívat k tomuto cíli prostřednictvím podpory pro shromažďování ztracených lovných zařízení a odpadu z moře rybáři a investic v přístavech na poskytování přiměřených zařízení pro příjem ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Bude také podporovat akce na dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, na provádění opatření na ochranu prostoru podle dané směrnice, na řízení, obnovení a sledování oblastí NATURA 2000 a na ochranu druhů podle směrnic o ptácích a o stanovištích.

V rámci přímého řízení bude ENRF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství zpracované ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. ledna 2016 v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí.

Přispívání k bezpečnosti potravin v Unii

Rybolov a akvakultura přispívají k zabezpečení potravin a výživy. Unie však v současné době dováží více než 60 % svých dodávek produktů rybolovu, a proto je velmi závislá na třetích zemích. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného spotřebitelům za přijatelné ceny.

V tomto kontextu má hrát roli akvakultura. ENRF proto bude přispívat na podporu a trvale udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury, pro chov vodních živočichů a rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. V některých členských státech přetrvávají složité administrativní postupy, jako např. obtížný přístup k prostoru a ztížené postupy při udělování licencí, které odvětví ztěžují zlepšení pověsti a konkurenceschopnosti chovaných mořských živočichů. Podpora by měla být v souladu s víceletými vnitrostátními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení o společné rybářské politice. Způsobilá bude zejména podpora na udržitelnost životního prostředí, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek, kompenzační opatření poskytující kritické služby správy pozemklů a přírody. Způsobilá budou rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V případě produktivních investic však bude podpora poskytována pouze prostřednictvím finančních nástrojů a nástroje InvestEU, které nabízejí vyšší pákový efekt na trzích, a jsou proto pro financování tohoto odvětví relevantnější než granty.  

Potravinová bezpečnost se rovněž opírá o účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem může ENRF podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli společné organizace trhu. Může podporovat zejména vytváření organizací producentů, provádění výrobních a marketingových plánů, propagaci nových odbytišť na trhu, a rozvoj a šíření informací o trhu.

Zpracovatelský průmysl také hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. ENRF může podporovat cílené investice v tomto odvětví, za předpokladu, že přispívají k dosažení cílů společné organizace trhu. Nejnovější údaje ukazují zdravou výkonnost zpracovatelského odvětví Unie, a proto tato podpora budše poskytována pouze prostřednictvím finančních nástrojů a fondu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů. Investice ve velkém měřítku mohou být podporovány v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Umožnění růstu udržitelné modré ekonomiky a podporování prosperujících pobřežních komunit

Tvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která oživuje sociální strukturu těchto regionů. Námořní odvětví a služby pravděpodobně překonají růst globální ekonomiky a do roku 2030 významně přispějí k zaměstnanosti a růstu. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovacích a investicích do nových námořních podniků a biohospodářství, včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných zdrojů energie z oceánů, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb, které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj. Zatímco veřejné investice do udržitelné modré ekonomiky by měly být začleněny do celého rozpočtu Unie, ENRF bude konkrétně zaměřen na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb.

Rozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti pobřežních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRF poskytne nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem bude podporovat místní rozvoj se zapojením místních komunit v rámci sdíleného řízení. Místní rozvoj se zapojením místních komunit je velmi úspěšným nástrojem v období 2014 až 2020. Tyto strategie skutečně posilují ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Měly by zajistit, aby místní komunity lépe využívaly a těžily z příležitostí, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, se zužitkováním a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. V porovnání s obdobím 2014 až 2020 rozsah strategií místního rozvoje se zapojením místních komunit podporovaných fondem ENRF bude t rozšířen: každé místní partnerství by mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky.

V rámci sdíleného řízení bude ENRF rovněž podporovat udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím shromažďování, řízení a využívání údajů s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí. Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnice o přírodních stanovištích a směrnice o ptácích, na podporu územního plánování námořních prostor a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.

V rámci přímého a nepřímého řízení se ENRF zaměří na vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení převodu a využívání výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických údajů o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu a rozvoje souborů projektů a inovativních finančních nástrojů.

Posilování mezinárodní správy oceánů a umožnění bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů

60 % oceánů je mimo hranice vnitrostátní jurisdikce. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jsou přeshraniční povahy, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění a klesající biologická rozmanitost, a vyžadují proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou, bylo s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech vytvořeno mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámcůf. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány vyvíjen.

Unie jako celosvětový subjekt je pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů". Unijní politika správy oceánů je nová politika, která se vztahuje na oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčový faktor dosažení agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14 („zachovat a udržitelně využívat oceánů, moří a mořských zdrojů pro udržitelný rozvoj“), ale také zaručení bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelným způsobem řízených moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a údajů. ENRF bude podporovat tyto mezinárodní závazky a cíle v rámci přímého řízení.

Činnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRF mají zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRF bude financovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA), jež byly podepsány s různými třetími zeměmi, a členské příspěvky Unie regionálním organizacím pro řízení rybolovu (RFMO). Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu budou i nadále financovány v rámci různých částí rozpočtu Unie.

S ohledem na bezpečnost a obranu je nezbytná zvýšená ochrana hranic a námořní dohled. Na základě Strategie pro námořní bezpečnost Unie, kterou Rada Evropské unie přijala 24. června 2014, a akčního plánu, který byl přijat 16. prosince 2016, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce v oblasti evropské pohraniční a pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRF proto bude podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní ochranou v rámci sdíleného i přímého řízení včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Umožní také příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti v rámci „nepřímého řízení“.

2018/0210 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, čl. 175, čl. 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pro období 2021-2027 je nezbytné zřídit Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Tento fond by se měl zaměřit na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu společné rybářské politiky, unijní námořní politiky a unijních mezinárodních závazků v oblasti správy oceánů. Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a zachování biologických mořských zdrojů, pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky mořských plodů, pro růst udržitelné modré ekonomiky a pro zdravá, bezpečná, zajištěná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány.

(2)Jako globální aktér v rámci oceánů a pátý největší světový producent mořských plodů má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využití oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je skutečně nezbytné pro rychle rostoucí světovou populaci. Je i v socioekonomickém zájmu Unie, udržitelná modrá ekonomika zvyšuje investice, pracovní místa a růst, podporuje inovace prostřednictvím výzkumu a inovací a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Bezpečná a zajištěná moře a oceány jsou navíc nezbytné pro účinnou hraniční kontrolu a pro globální boj proti trestné činnosti na moři, a tím i řešení obav občanů v oblasti bezpečnosti.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/xx [nařízení, které stanoví společná ustanovení] („nařízení o společných ustanoveních“) 3 bylo přijato s cílem zlepšit koordinaci a harmonizovat provádění podpory z fondů v rámci sdíleného řízení (dále jen „fondy“) s hlavním cílem zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Tato společná ustanovení se vztahují na část ENRF v rámci sdíleného řízení. Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví společná ustanovení] proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup k orientaci na výkonnost fondů. V souladu s tím zahrnuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro sledování, podávání zpráv a hodnocení. Společná ustanovení jsou také stanovena s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou definována pro finanční nástroje, využívání fondu InvestEU, finanční řízení a řízení rozvoje vedeného místního komunitami. Pro všechny fondy jsou společná také některá opatření pro řízení a kontrolu. Doplňkovost fondů, včetně ENRF a dalších programů Unie, bude popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením (EU) [o společných ustanoveních].

(4)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx ze dne [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] (dále jen „finanční nařízení“) 4 a určují zejména postup pro sestavení a provádění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého provádění a upravují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádné finanční správy a efektivního financování z prostředků Unie.

(5)V rámci přímého řízení by ENRF měl rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie. Měl by také umožnit financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx [nařízení o InvestEU] 5 .

(6)Podpora z ENRF by měla být využita pro řešení selhání trhu nebo situací suboptimálního financování, přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování nebo narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Podpora by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(7)Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě jejich schopností dosáhnout stanovených priorit činností a poskytnout výsledky, přičemž se berou v úvahu zejména náklady na kontroly, administrativní zátěž a očekávaná míra rizika nedodržení předpisů. Mělo by se zvážit využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

(8)Víceletý finanční rámec uvedený v nařízení (EU) xx/xx 6 stanoví, že rozpočet Unie musí i nadále podporovat rybolov a námořní politiky. Rozpočet ENRF v běžných cenách by měl dosáhnout výše 6 140 000 000 EUR. Prostředky ENRF by měly být rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. 5 311 000 000 EUR by mělo být určeno na podporu v rámci sdíleného řízení a 829 000 000 EUR na podporu v rámci přímého a nepřímého řízení. Definice národních přídělů v rámci sdíleného řízení pro programové období 2021-2027 by měla vycházet z podílů v období 2014-2020, aby byla zajištěna stabilita, zejména pokud se týká dosažení cílů společné rybářské politiky. Zvláštní částky by měly být vyhrazeny pro nejvzdálenější regiony, kontrolu a prosazování a shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům, zatímco částky pro trvalé zastavení a mimořádné zastavení činnosti rybolovných aktivit by měly být omezeny.

(9)Evropský námořní sektor poskytuje více než 5 milionů pracovních míst, z nichž plyne téměř 500 miliard EUR ročně, a mohl by vytvořit ještě mnohem více pracovních příležitostí. Výsledek celosvětové ekonomiky oceánů se dnes odhaduje na 1,3 bilionu EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit. V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování, ochrana pobřeží a námořní konstrukce, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2, zvýšit efektivitu zdrojů a snížit dopad modrého hospodářství na životní prostředí. Investice do námořního hospodářství poskytovaly strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský rybářský a námořní fond. Pro využití růstového potenciálu tohoto sektoru je třeba využít nové nástroje, například InvestEU.

(10)ENRF by měl být založen na čtyřech prioritách: podporování udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů; přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů; vytváření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podporování prosperujících pobřežních komunit; posilování mezinárodní správy oceánů a vytváření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů. Tyto priority by měly být sledovány prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení.

(11)ENRF by měl být po roce 2020 založen na zjednodušené architektuře, aniž by bylo nutné příliš normativním způsobem předem definovat opatření a podrobná pravidla způsobilosti na úrovni Unie. Namísto toho by měly být v rámci každé priority popsány široké oblasti podpory. Členské státy by pak měly vypracovat svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků pro dosažení priorit. Různá opatření určená členskými státy v těchto programech by mohla být podporována podle pravidel stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], pokud se na ně vztahují oblasti podpory uvedené v tomto nařízení. Je však nezbytné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivým dopadům z hlediska zachování rybolovu, například obecný zákaz investic zvyšující rybolovnou kapacitu. Investice a vyrovnání pro loďstvo by kromě toho měly být přísně podmíněny jejich souladem s cíli zachování společné rybářské politiky.

(12)Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 Organizace spojených národů určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje (SDG 14). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelné modré hospodářství, které je v souladu s námořním územním plánováním, zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, omezit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění takových nových dotací. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo na jednání Světové obchodní organizace o dotacích v oblasti rybolovu. V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji Světové obchodní organizace v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotace, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu.

(13)S ohledem na důležitost sledování změny klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cíli OSN pro trvale udržitelný rozvoj by toto nařízení mělo rozšířit opatření týkající s klimatu a přispět k dosažení celkového cíle ve výši 25 % výdajů z rozpočtu Unie vynaložených na dosažení cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že 30 % z celkových finančních prostředků ENRF přispěje k cílům v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou vymezena během přípravy a provádění ENRF a opětovně posouzena v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumů.

(14)ENRF by měl přispívat k plnění cílů Unie v oblasti životního prostředí. Tento příspěvek ENRF by měl být sledován prostřednictvím environmentálních ukazatelů Unie a pravidelně hlášen v rámci hodnocení a výročních zpráv o činnosti.

(15)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (nařízení společné rybářské politiky) 7 by finanční pomoc Unie v rámci ENRF měla být podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky. Žádosti příjemců, kteří nesplňují platná pravidla společné rybářské politiky, by neměly být přípustné.

(16)Aby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení, pozastavení a finančním opravám stanoveným v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Pokud členský stát nebo příjemce nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující toto nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření přerušit platby. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.

(17)V posledních několika letech bylo společnou rybářskou politikou dosaženo mnohých výsledků při navracení rybích populací zpět na zdravé úrovně, při zvyšování ziskovosti odvětví rybolovu Unie a při zachovávání mořských ekosystémů. Stále však přetrvávají značné problémy k dosažení socioekonomických a environmentálních cílů společné rybářské politiky. To vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v přímořských oblastech, kde byl pokrok pomalejší.

(18)Rybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních komunit v Unii, zejména tam, kde hraje důležitou roli drobný pobřežní rybolov. Vzhledem k tomu, že v mnoha rybářských komunitách je průměrný věk rybáře vyšší než 50 let, zůstává problémem generační obnova a diverzifikace činností.

(19)ENRF by se měl zaměřit na dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato podpora by měla zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly environmentálně udržitelné v dlouhodobém horizontu a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli dosažení ekonomických, sociálních a zaměstnaneckých výhod, a přispívaly k dostupnosti dodávek potravin.

(20)Podpora z ENRF by měla být zaměřena na dosažení a zachování udržitelného rybolovu na základě minimálního udržitelného výnosu a na co největší snížení negativních dopadů rybolovu na mořské ekosystémy. Tato podpora by měla zahrnovat inovace a investice do rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem, odolným vůči změně klimatu a s nízkým obsahem uhlíku.

(21)Povinnost vykládky je jedním z hlavních problémů společné rybářské politiky. Vyvolává podstatné změny v rybářských postupech pro odvětví, někdy s významnými finančními náklady. ENRF by proto měl mít možnost podporovat inovace a investice, které přispívají k plnění povinnosti vykládky, s vyšší mírou podpory než u jiných operací, jako jsou investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh. Měl by také poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměna kvót“) s cílem zmírnit dopad „blokačních druhů“ v důsledku povinností vykládky.

(22)ENRF by měl mít možnost podporovat inovace a investice do rybářských plavidel s cílem zlepšit zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky, energetickou účinnost a kvalitu úlovků. Tato podpora by však neměla vést ke zvýšení rybolovné kapacity nebo schopnosti vyhledat ryby a neměla by být poskytována jednoduše za účelem splnění požadavků, které jsou povinné v rámci právních předpisů Unie nebo národních právních předpisů. V rámci architektury bez preskriptivních opatření by mělo být na členských státech, aby definovaly přesná pravidla způsobilosti pro tyto investice. S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech by měla být povolena vyšší míra podpory, než míra povolená u jiných operací.

(23)Kontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. ENRF by proto měl podporovat v rámci sdíleného řízení rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 („nařízení o kontrole“) 8 . Některé povinnosti předvídané revizí nařízení o kontrole odůvodňují zvláštní podporu z fondu ENRF, např. povinné sledování plavidel a elektronické systémy vykazování v případě plavidel pro drobný pobřežní rybolov, povinné dálkové elektronické monitorovací systém a povinné nepřetržité měření a zaznamenávání výkonu hnacího motoru. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.

(24)Úspěch společné rybářské politiky závisí na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na problémy a náklady na získání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování a zpracování údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1004 („rámcové nařízení o shromažďování údajů“) 9 a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora by měla umožnit synergie se shromažďováním a zpracováním dalších druhů námořních údajů.

(25)ENRF by měl podporovat účinné provádění založené na znalostech a správu společné rybářské politiky v rámci přímého a nepřímého řízení poskytováním vědeckého poradenství, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím.

(26)Vzhledem k problémům s dosažením cílů společné rybářské politiky pro zachování mořských zdrojů by ENRF měl mít možnost podporovat opatření pro řízení rybolovu a rybářských loďstev. V této souvislosti podpora pro přizpůsobení loďstva zůstává v některých případech nezbytnou s ohledem na konkrétní segmenty loďstva a jednotlivá moře. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. ENRF by proto měl mít možnost podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástrojem pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla nebo jeho přeměnou a dovybavením pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, měla by být podpora udělena pouze tehdy, pokud bude v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů. V zájmu zajištění shody strukturálního přizpůsobení loďstva s cíli zachování zdrojů, podpora pro trvalé zastavení rybolovných činností by měla být přísně podmíněna a propojena s dosažením výsledků. Měla by být proto prováděna pouze prostřednictvím financování, které není propojeno s náklady, jak stanoví nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. V rámci tohoto mechanismu by členské státy neměly být odškodňovány Komisí za trvalé zastavení rybolovných aktivit na základě skutečně vynaložených nákladů, ale na základě splnění podmínek a dosažení výsledků. Za tímto účelem by Komise měla v přenesené pravomoci stanovit takové podmínky, jež by souvisely s dosažením cílů ochrany společné rybářské politiky.

(27)Vzhledem k vysoké úrovni nepředvídatelnosti rybolovných činností mohou výjimečné okolnosti způsobit rybářům značné ekonomické ztráty. V zájmu zmírnění těchto důsledků by měl mít ENRF možnost podporovat vyrovnání za mimořádné zastavení rybolovné činnosti způsobené prováděním určitých opatření pro zachování zdrojů, např. prováděním víceletých plánů, cílů pro zachování a udržitelné využívání populací, opatření na přizpůsobení rybářské kapacity rybářských plavidel podle dostupných rybářských příležitostí nebo technických požadavků nebo zavedením mimořádných opatření, přerušením uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu z důvodu vyšší moci, přírodní katastrofy nebo ekologické katastrofy. Podpora by měla být poskytnuta pouze v případě, pokud je dopad pro rybáře za takových okolností významný, např. pokud jsou obchodní činnosti daného plavidla zastaveny po dobu alespoň 90 po sobě jdoucích dnů a pokud ekonomické ztráty plynoucí z ukončení činnosti činí více než 30 % ročního obratu dotčené firmy. V podmínkách pro poskytování takové podpory by měly být zohledněny zvláštní postupy rybolovu úhořů.

(28)Drobný pobřežní rybolov mohou provozovat rybářská plavidla kratší 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybolovu. Provozovatelé drobného pobřežního rybolovu jsou závislí na zdravých rybích populacích, které představují jejich hlavní zdroj příjmů. ENRF by jim proto měl poskytovat preferenční zacházení mírou podpory 100 %, včetně operací souvisejících s kontrolou a vynucováním, s cílem podpořit udržitelné rybářské postupy. Kromě toho by určité oblasti podpory měly být vyhrazeny drobnému pobřežnímu rybolovu v segmentu loďstva, kde je kapacita rybolovu vyvážená dostupnými rybolovnými možnostmi, např. podpora na pořízení plavidla z druhé ruky a výměnu motoru nebo modernizaci. Členské státy by dále měly do svého programu zahrnout akční plán pro drobný pobřežní rybolov, který by měl být monitorován na základě ukazatelů, pro které by měly být stanoveny milníky a cíle.

(29)Podle sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 24. října 2017 s názvem „Pevnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 10 se nejvzdálenější regiony potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro rozvoj sektorů udržitelné modré ekonomiky, včetně udržitelného využívání rybolovu a akvakultury, měl být připojen k programu dotyčných členských států a na podporu provádění těchto akčních plánů by měl být vyhrazen finanční příděl. ENRF může také podporovat vyrovnání dodatečných nákladů, kterým nejvzdálenější regiony čelí vzhledem ke své poloze a ostrovní povaze. Tato podpora my měla být stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu. V nejvzdálenějších regionech by navíc měla být použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací.

(30)V rámci sdíleného řízení by ENRF měl mít možnost podporovat ochranu a obnovu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů. Pro tento účel by měla být k dispozici podpora na vyrovnání za sběr ztracených lovných zařízení a odpadu z moře rybáři a na investice v přístavech na zajištění vhodných zařízení pro příjem těchto ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Podpora by měla být k dispozici také pro opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/56/ES („rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí“) 11 , k provádění opatření ochrany prostoru zavedených podle uvedené směrnice a v souladu s prioritními akčními rámci vytvořenými podle směrnice Rady 92/43/EHS („směrnice o stanovištích“) 12 ke správě, obnově a sledování oblastí NATURA 2000 i k ochraně druhů podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES („směrnice o ptácích“) 13 . V rámci přímého řízení by měl ENRF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství zpracované ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. ledna 2016 14 v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí.

(31)Rybolov a akvakultura přispívají k zabezpečení potravin a výživy. Unie však v současné době dováží více než 60 % svých dodávek produktů rybolovu, a proto je velmi závislá na třetích zemích. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného spotřebitelům za přijatelné ceny.

(32)ENRF by měl mít možnost přispívat na podporu a trvale udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury, pro chov vodních živočichů a rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. Složité administrativní postupy v některých členských státech budou nadále v platnosti, jako např. obtížný přístup k prostoru a ztížené postupy při udělování licencí, které ztěžují odvětví zlepšení obrazu a konkurenceschopnosti chovaných mořských živočichů. Podpora by měla být v souladu s víceletými vnitrostátními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení (EU) č. 1380/2013. Způsobilá bude zejména podpora na udržitelnost životního prostředí, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek, kompenzační opatření poskytující kritické služby správy pozemků a přírody. Způsobilá budou rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V případě produktivních investic však bude podpora poskytována pouze prostřednictvím finančních nástrojů a nástroje InvestEU, které nabízejí vyšší pákový efekt na trzích, a jsou proto pro financování tohoto odvětví relevantnější než granty.

(33)Potravinová bezpečnost se opírá o účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem by měl mít ENRF možnost podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 („nařízení o společné organizaci trhu“) 15 . Jeho podpora by měla být dostupná zejména pro vytváření organizací producentů, provádění výrobních a marketingových plánů, propagaci nových odbytišť na trhu, a rozvoj a šíření informací o trhu.

(34)Zpracovatelský průmysl hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. ENRF by měl mít možnost podporovat cílené investice v tomto odvětví, za předpokladu, že přispívají k dosažení cílů společné organizace trhu. Taková podpora by měla být poskytována pouze prostřednictvím finančních nástrojů a fondu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů.

(35)Tvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která oživuje sociální strukturu těchto regionů. Námořní odvětví a služby pravděpodobně že překonají růst globální ekonomiky a významně přispějí k zaměstnanosti a růstu do roku 2030. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovaci a investici do nových námořních podniků a biohospodářství, včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných zdrojů energie z oceánů, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb, které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj. Zatímco veřejná investice do udržitelné modré ekonomiky by měla být promítnuta do rozpočtu Unie, ENRF by se měl konkrétně zaměřit na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb. Podpora rozvoje udržitelné modré ekonomiky by měla být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého i nepřímého řízení.

(36)Rozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti pobřežních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRF by měl poskytnout nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem by měla být v rámci sdíleného řízení dostupná podpora pro místní rozvoj se zapojením místních komunit. Tento přístup by měl posílit ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit by měly zajistit, aby místní komunity lépe využívaly a těžily z příležitostí, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, se zužitkováním a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. Každé místní partnerství by proto mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky.

(37)V rámci sdíleného řízení by ENRF měl mít možnost podporovat udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím shromažďování, řízení a využívání údajů s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí. Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnice92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES, na podporu územního plánování námořních prostor a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.

(38)V rámci přímého a nepřímého řízení by se ENRF měl zaměřit na podmínky umožňující udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení převodu a využívání výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických údajů o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu, a rozvoje souborů projektů a inovativních finančních nástrojů. Ve vztahu k výše uvedeným oblastem je třeba věnovat náležitou pozornost nejvzdálenějším regionům.

(39)60 % oceánů je mimo hranice vnitrostátní jurisdikce. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jsou přeshraniční povahy, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění a klesající biologická rozmanitost, a vyžadují proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou podle rozhodnutí Rady č. 98/392/ES 16 , bylo mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámců zřízeno s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány vyvíjen.

(40)Unie jako celosvětový subjekt je pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů" 17 . Unijní politika správy oceánů je nová politika, která se vztahuje na oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčový faktor dosažení agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14 („zachovat a udržitelně využívat oceánů, moří a mořských zdrojů pro udržitelný rozvoj“), ale také zaručení bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelným způsobem řízených moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a údajů.

(41)Činnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRF mají zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRF by měl financovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA), jež byly podepsány s různými třetími zeměmi, a rovněž jako členských příspěvek Unie regionálním organizacím pro řízení rybolovu (RFMO). Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu budou i nadále financovány v rámci různých prostředků rozpočtu Unie.

(42)S ohledem na bezpečnost a obranu je nezbytná zvýšená ochrana hranic a námořní bezpečnost. Na základě Strategie pro námořní bezpečnost Unie, kterou Rada Evropské unie přijala 24. června 2014, a akčního plánu, který byl přijat 16. prosince 2014, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce v oblasti evropské pohraniční a pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRF by proto měl podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní ochranou v rámci sdíleného i přímého řízení včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Měl by také umožnit příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti prostřednictvím nepřímého řízení.

(43)V rámci sdíleného řízení by každý členský stát měl vypracovat jeden program, který by měl být schválen Komisí. V rámci regionalizace a s cílem podpořit členské státy k strategičtějšímu přístupu během přípravy programů by Komise měla vypracovat analýzu pro každou přímořskou oblast s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou by se měly řídit členské státy i Komise při vyjednávání každého programu s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám. Při hodnocení těchto programů by Komise měla vzít v úvahu environmentální a socioekonomické problémy společné rybářské politiky, sociálně-ekonomické výsledky udržitelného modrého hospodářství, problémy na úrovni jednotlivých přímořských oblastí, zachování a obnovu mořských ekosystémů, snižování množství odpadu v moři a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

(44)Výkonnost podpory z ENRF v členských státech by měla být posuzována na základě ukazatelů. Členské státy by měly podávat zprávy o stanovených milnících a cílech a Komise by měla provádět hodnocení výkonnosti na základě výročních zpráv o výkonnosti vypracovaných členskými státy, což umožní včasné odhalení případných problémů s prováděním a přijetí nápravných opatření. K tomuto účelu by měl být vytvořen společný rámec sledování a hodnocení.

(45)V souladu s odstavci 22 a 23 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 18 je třeba ENRF hodnotit na základě informací získaných díky specifickým požadavkům na monitorování, a vyhnout se přitom nadměrné regulaci a správní zátěži především členských států. V příslušných případech mohou tyto požadavky zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení konkrétních dopadů ENRF.

(46)Komise by měla provádět informační a komunikační činnosti týkající se ENRF a jejích činností a výsledků. Finanční zdroje přidělené ENRF by měly přispívat také ke komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisí s prioritami ENRF.

(47)V souladu s nařízením (EU) xx/xx [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie], nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 19 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 20 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 21 a nařízením Rady (EU) č. 2017/1939 22 mají finanční zájmy Unie být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, opravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, navrácení ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a tam, kde je to vhodné, uložení správních sankcí. Zejména v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) č. 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy ohrožující finanční zájmy Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1371 23 . V souladu s nařízením (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Členské státy by měly zajistit, aby byly v rámci řízení a provádění ENRF chráněny finanční zájmy Unie v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] a nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

(48)Pro posílení transparentnosti využívání prostředků Unie a jejich řádnou finanční správu, zejména s ohledem na posílení veřejné kontroly nad využitými finančními prostředky, by měly být některé informace o opatřeních financovaných z ENRF zveřejněny v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] na internetových stránkách členského státu. Členský stát musí při zveřejňování informací o opatřeních financovaných z ENRF dodržovat pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 24 .

(49)S cílem doplnit a změnit určitě nepodstatné prvky tohoto nařízení by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy měla být přenesena na Komisi, pokud jde o určení spouštěcího prahu a délky období nepřípustnosti, která se týká kritérií přípustnosti žádostí, vymezení podmínek souvisejících s prováděním ochranných opatření financování, které nesouvisí s náklady na trvalé zastavení rybolovných aktivit, vymezení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů, vymezení případů závažného nedodržení členskými státy, které může vést k pozastavení plateb, vymezení kritérií pro stanovení výše finančních oprav, které mají být použity, a kritérií pro uplatňování paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav a vymezení obsahu a konstrukce společného systému sledování a hodnocení, jakož i změn přílohy I a vytvoření rámce sledování a hodnocení. Pro usnadnění hladkého přechodu od režimu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 25 na režim zavedený tímto nařízením by pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 290 Smlouvy měla být svěřena Komisi rovněž v případech, pokud jde o stanovení přechodných podmínek.

(50)S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovení ročního rozdělení celkových prostředků mezi členské státy v rámci sdíleného řízení, schvalování a změn operačních programů, schvalování a změn národních pracovních plánů pro sběr dat, pozastavení plateb a finanční opravy.

(51)S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se postupů, formátů a harmonogramů předkládání národních pracovních plánů pro sběr dat a pro předkládání výročních zpráv o výkonnosti.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I: OBECNÝ RÁMEC

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Nařízení stanoví priority ENRF, rozpočet na období 2021-2027, unijní formy financování a zvláštní pravidla pro poskytování takového financování a doplňuje obecná pravidla platná pro ENRF podle nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 2

Územní působnost

Toto nařízení se vztahuje na operace prováděné na území Unie, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

Článek 3

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 5 nařízení (EU) č. 1379/2013, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

2.Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie], která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)„společným prostředím pro sdílení informací“ (CISE) se rozumí prostředí systémů vyvinutých pro podporu výměny informací mezi orgány zapojenými do námořního dohledu napříč odvětvími a hranicemi za účelem zlepšení situační informovanosti o činnostech na moři;

3)„pobřežní ochranou“ se rozumí vnitrostátní orgány, které vykonávají služby pobřežní ochrany, které zahrnují námořní bezpečnost, cla, prevenci a potlačování obchodu s lidmi a pašování, s tím spojené vynucování námořního práva, kontrolu námořní hranice, námořní dohled, ochranu mořského prostředí, vyhledávání a záchranu, reakci na nehody a katastrofy, kontrolu rybolovu a další činnosti spojené s těmito službami;

4)„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ (EMODnet) se rozumí partnerství, které shromažďuje námořní údaje a metadata v zájmu zajištění větší dostupnosti těchto roztříštěných zdrojů a jejich použitelnosti veřejnými a soukromými uživateli nabídkou kvalitních, interoperabilních a harmonizovaných námořních údajů;

5)„průzkumným rybolovem“ se rozumí rybolov u populací, které nebyly předmětem rybolovu, nebo nebyly předmětem rybolovu konkrétním typem zařízení či techniky v minulých deseti letech;

6)„rybářem“ se rozumí každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán příslušným členským státem;

7)„vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

8)„mezinárodní správou oceánů“ se rozumí unijní iniciativa, jejímž cílem je zlepšit celkový rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, ujednání, pravidel a institucí prostřednictvím soudržného meziodvětvového přístupu založeného na pravidlech pro zajištění zdravých, bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelné řízených oceánů;

9)„námořní politikou“ se rozumí politika Unie, jejímž cílem je podpořit integrované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti Unie a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a odvětví modré ekonomiky, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

10)„námořní bezpečností a dohledem“ se rozumí činnosti na pochopení, případnou prevenci a komplexní řízení všech událostí a opatření týkající se námořní oblasti, které by měly vliv na oblasti námořní bezpečnosti, vynucování práva, obrany, hraniční kontroly, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, obchodu a hospodářského zájmu Unie;

11)„územním plánováním námořních prostor“ se rozumí proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

12)„produktivními investicemi“ se rozumí investice do výstavby, rozšíření, modernizace nebo na vybavení zařízení pro produkci akvakultury;

13)„strategií pro přímořskou oblast“ se rozumí integrovaný rámec pro řešení společných mořských a námořních problémů, s nimiž se členské státy a případně třetí země musejí vypořádat v přímořské oblasti nebo v jedné nebo více podmořských oblastech, a pro podporu spolupráce a koordinace v zájmu dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; je vypracována Komisí ve spolupráci s dotyčnými zeměmi, jejich regiony a případnými dalšími zúčastněnými stranami;

14)„drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 26 ;

15)„udržitelnou modrou ekonomikou“ se rozumí všechny odvětvové a meziodvětvové ekonomické aktivity v rámci jednotného trhu související s oceány, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které pokrývají nejvzdálenější regiony a vnitrozemské země Unie, včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, a jsou v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.

Článek 4

Priority

ENRF přispívá k provádění společné rybářské politiky a námořní politiky. Naplňuje následující priority:

1)podpora udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů;

2)přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů;

3)vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podpora prosperujících pobřežních komunit;

4)posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů.

Podpora z ENRF přispívá k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek se sleduje v souladu s metodikou uvedenou v příloze IV.

KAPITOLA II

Finanční rámec

Článek 5

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění ENRF na období 2021–2027 činí 6 140 000 000 v běžných cenách.

2.Část finančního krytí přidělená ENRF podle hlavy II se plní v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a článku 63 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

3.Část finančního krytí přidělená ENRF podle hlavy III plní buď přímo Komise v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie] nebo v rámci nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

Článek 6

Rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení

1.Část finančního krytí v rámci sdíleného řízení podle hlavy II činí 5 311 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozdělením stanoveným v příloze V.

2.U operací v nejvzdálenějších regionech každý dotčený členský stát přidělí v rámci finanční podpory Unie v souladu s přílohou V alespoň:

a)102 000 000 EUR pro Azory a Madeiru;

b)82 000 000 EUR pro Kanárské ostrovy;

c)131 000 000 EUR pro Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik, Mayotte, Réunion a Saint-Martin.

3.Vyrovnání uvedené v článku 21 nepřekročí 50 % každého přídělu uvedeného v písmenech a), b) a c) odstavce 2.

4.Nejméně 15 % z finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu se přidělí na oblasti podpory uvedené v článcích 19 a 20. Členské státy, které nemají přístup do vod Unie, mohou uplatňovat nižší procento, pokud jde o rozsah jejich úkolů kontroly a shromažďování údajů.

5.Finanční podpora Unie z ENRF přidělená každému členskému státu na oblasti podpory uvedené v čl. 17 odst. 2 a článku 18 nesmí přesáhnout vyšší z těchto dvou prahových hodnot:

a)6 000 000 EUR nebo

b)10 % finanční podpory Unie přidělené každému členskému státu.

6.V souladu s články 30 až 32 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může ENRF podporovat technickou pomoc pro účinnou správu a využívání tohoto fondu z podnětu některého členského státu.

Článek 7

Finanční rozdělení pro sdílené řízení

Zdroje, které jsou k dispozici na závazky členských států podle čl. 6 odst. 1 na období 2021–2027, jsou uvedeny v příloze V.

Článek 8

Rozpočtové prostředky v rámci přímého a nepřímého řízení

1.Část finančního krytí v rámci přímého a nepřímého řízení podle hlavy III činí 829 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění ENRF, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Z podnětu Komise a v mezích stropu ve výši 1,7 % finančního rámce uvedeného v čl. 5 odst. 1 může ENRF podporovat zejména:

a)technickou pomoc potřebnou k provádění tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 29 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních];

b)přípravu, monitorování a hodnocení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

c)zřízení evropské sítě místních akčních skupin.

3.ENRF podporuje náklady na informační a komunikační činnosti související s prováděním tohoto nařízení.

KAPITOLA III

Programování    

Článek 9

Programování podpory v rámci sdíleného řízení

1.V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] každý členský stát vypracuje jeden program pro provádění priorit uvedených v článku 4.

2.Podpora podle hlavy II musí být organizována podle oblastí podpory stanovených v příloze II.

3.Kromě prvků uvedených v článku 17 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] program obsahuje:

a)analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení potřeb, které je nutno řešit v příslušné zeměpisné oblasti, , na niž se program vztahuje, případně i včetně přímořské oblasti;

b)akční plán pro drobný pobřežní rybolov podle článku 15;

c)případně akční plány pro nejvzdálenější regiony uvedené v odstavci 4.

4.Dotyčné členské státy vypracují v rámci svého programu akční plán pro každý ze svých nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 6 odst. 2, který musí stanovit:

a)strategii pro udržitelné využívání rybolovu a rozvoj odvětví udržitelné modré ekonomiky;

b)popis předpokládaných hlavních opatření a odpovídajících finančních prostředků, včetně:

i    strukturální podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury podle hlavy II;

ii    vyrovnání dodatečných nákladů podle článku 21;

iii    jakýchkoli jiných investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytných k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží.

5.Komise vypracuje analýzu každé přímořské oblasti s uvedením společných silných a slabých stránek dané přímořské oblasti, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. V případě potřeby tato analýza vezme v úvahu stávající strategie pro přímořskou oblast a makroregionální strategie.

6.Komise program vyhodnotí podle článku 18 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Ve svém hodnocení vezme v úvahu zejména:

a)maximalizaci příspěvku programu k prioritám uvedeným v článku 4;

b)rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy podle každoročního hlášení členských států v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)případně víceleté plány řízení přijaté na základě článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, plány řízení přijaté na základě článku 19 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a doporučení regionálních organizací pro řízení rybolovu tam, kde jsou použitelná v rámci Unie;

d)plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)nejnovější důkazy o socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky a zejména odvětví rybolovu a akvakultury;

f)případné analýzy uvedené v odstavci 5;

g)příspěvek programu k zachování a obnově mořských ekosystémů, zatímco podpora vztahující se k oblastem programu Natura 2000 bude v souladu s akčními rámci stanovujícími prioritní opatření podle čl. 8 odst. 4 směrnice č. 92/43/EHS;

h)příspěvek programu ke snížení objemu odpadu v moři v souladu se směrnicí xx/xx Evropského parlamentu a Rady [směrnice o snížení dopadu některých plastových produktů na životní prostředí] 27 ;

i)příspěvek programu ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí.

7.S výhradou článku 18 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijímá prováděcí akty o schválení programu. Komise schválí navržený program, pokud jí budou předloženy nezbytné informace.

8.S výhradou článku 19 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijímá prováděcí akty, kterými se schvalují změny programu.

Článek 10

Programování podpory v rámci přímého a nepřímého řízení

Hlava III se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie]. V pracovních programech bude v příslušných případech stanovena celková částka vyhrazená pro kombinování opatření podle článku 47.

HLAVA II: PODPORA V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Obecné principy podpory

Článek 11

Státní podpora

1.Aniž je dotčen odstavec 2, platí pro podporu poskytnutou členskými státy odvětví rybolovu a akvakultury články 107, 108 a 109 Smlouvy.

2.Články 107, 108 a 109 Smlouvy však neplatí pro platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a spadající do působnosti článku 42 Smlouvy.

3.Vnitrostátní předpisy zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení tohoto nařízení týkající se plateb uvedených v odstavci 2, se posuzují jako celek na základě odstavce 1.

Článek 12

Přípustnost žádostí

1.Žádosti podané příjemcem nejsou přípustné pro podporu z ENRF v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4, pokud bylo příslušným orgánem zjištěno, že se dotčený příjemce:

a)dopustil závažných porušení podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 28 nebo článku 90 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 nebo podle jiných právních předpisů přijatých Evropským parlamentem a Radou;

b)podílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení; nebo

c)dopustil kteréhokoli z environmentálních činů uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES 29 , pokud je podána žádost o podporu podle článku 23.

2.Příjemce po podání žádosti musí nadále splňovat podmínky přípustnosti uvedené v odstavci 1 po celou dobu provádění operace a po dobu pěti let po uskutečnění poslední platby tomuto příjemci.

3.Aniž jsou dotčena širší vnitrostátní pravidla dohodnutá v dohodě o partnerství s dotyčným členským státem, je žádost předložená příjemcem nepřípustná po dobu stanovenou v odstavci 4, pokud příslušný orgán určil, že se příjemce dopustil podvodu ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2017/1371/EU 30 .

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o:

a)určení spouštěcího prahu a délky období nepřípustnosti uvedené v odstavcích 1 a 3, které musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, trestných činů nebo podvodu a která nesmí být kratší než jeden rok;

b)určení příslušných počátečních nebo koncových dat doby uvedené v odstavcích 1 a 3.

5.Členské státy požadují, aby příjemci, kteří podali žádost v rámci ENRF, předložili řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že respektují kritéria uvedená v odstavcích 1 a 3. Členské státy před schválením operace ověří pravdivost tohoto prohlášení na základě informací dostupných podle vnitrostátních rejstříků porušení předpisů uvedeného v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo na základě jiných dostupných údajů.

Pro účely ověření podle prvního pododstavce členský stát poskytne na žádost jiného členského státu informace obsažené ve svém vnitrostátním rejstříku porušení předpisů, jak je uvedeno v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 13

Nezpůsobilé operace

V rámci ENRF nejsou způsobilé tyto operace:

a)operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu rybářského plavidla nebo podporují pořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby;

b)výstavba a pořízení rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel, pokud není stanoveno jinak v tomto nařízení;

c)převod nebo přenos vlajky rybářských plavidel do třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery z těchto zemí;

d)dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak;

e)průzkumný rybolov;

f)převod vlastnictví podniku;

g)přímé vysazování ryb s výjimkou případů, kdy je v právním předpisu Unie výslovně stanoveno jako ochranné opatření nebo v případě experimentálního vysazování ryb;

h)výstavba nových přístavů, nových míst vykládky nebo nových aukčních síní;

i)mechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stahování produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen; obdobně skladovací operace v logistickém řetězci, které by vyvolaly stejné účinky buď úmyslně, nebo neúmyslně;

j)investice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

k)investice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů za každý ze dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu.

KAPITOLA II

Priorita č. 1: Podporování udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů

Oddíl 1

Obecné podmínky

Článek 14

Obecný rozsah podpory

1.Podpora v rámci této kapitoly přispívá k dosahování environmentálních, ekonomických a sociálních cílů a cílů zaměstnanosti společné rybářské politiky podle článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.Je-li podpora podle této kapitoly poskytnuta pro plavidlo, toto plavidlo nesmí být převedeno nebo změnit vlajku mimo Unii během nejméně pěti let od poslední platby pro podporované operace.

3.Podpora v rámci této kapitoly se vztahuje i na vnitrozemský rybolov, s výjimkou článků 15 a 17.

Oddíl 2

Drobný pobřežní rybolov

Článek 15

Akční plán pro drobný pobřežní rybolov

1.Členské státy vypracují v rámci svého programu akční plán pro drobný pobřežní rybolov, který stanoví strategii pro rozvoj ziskového a udržitelného drobného pobřežního rybolovu. Tato strategie je podle potřeby strukturována podle následujících částí:

a)úprava a řízení rybolovné kapacity,

b)podpora rybolovných postupů s nízkým dopadem, odolným vůči změně klimatu a s nízkým obsahem uhlíku, které minimalizují škody na mořském prostředí,

c)posílení hodnotového řetězce tohoto odvětví a podpora marketingových strategií,

d)podpora dovedností, znalostí, inovací a budování kapacit,

e)zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek na palubě rybářských plavidel,

f)zvýšené dodržování požadavků shromažďování údajů, sledovatelnosti, monitorování, kontroly a dohledu,

g)zapojení do participativního řízení námořního prostoru, včetně chráněných mořských oblastí a oblastí Natura 2000;

h)diverzifikace činností v širší udržitelné modré ekonomice,

i)kolektivní organizace a účast na rozhodování a poradenství.

2.Akční plán musí brát v úvahu dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro zabezpečení udržitelného drobného rybolovu a případně regionální akční plán pro drobný rybolov Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři.

3.Za účelem monitorování provádění strategie podle odstavce 1 akční plán stanoví specifické milníky a cíle spojené s příslušnými ukazateli stanovenými v rámci monitorování a hodnocení podle článku 37.

Článek 16

Investice do plavidel pro drobný pobřežní rybolov

1.ENRF může podporovat tyto investice s ohledem na drobná pobřežní rybářská plavidla, která patří do skupiny loďstva, u které zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu:

a)první pořízení rybářského plavidla mladým rybářem, který v okamžiku podání žádosti, je mladší 40 let a pracuje nejméně pět let jako rybář nebo má dostatečnou odbornou kvalifikaci;

b)výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru.

2.Plavidla uvedená v odstavci 1 musí být vybavena pro mořský rybolov a jejich stáří musí být mezi 5 a 30 lety.

3.Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze za následujících podmínek:

a)nový nebo modernizovaný motor nesmí mít větší výkon v kW, než je výkon současného motoru;

b)případné snížení rybolovné kapacity v kW v důsledku výměny nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru musí být trvale vyřazeno z rejstříku loďstva Unie;

c)výkon motoru rybářského plavidla musí být fyzicky kontrolován členským státem v zájmu zajištění, že nepřesáhne výkon motoru uvedený v rybářské licenci.

4.Podpora na základě tohoto článku se neposkytne, pokud hodnocení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy v poslední zprávě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro skupinu loďstva, do níž dotčená plavidla patří, nebylo vypracováno na základě biologických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů o využití plavidla podle společných pokynů v tomto nařízení.

Oddíl 3

Specifické oblasti podpory

Článek 17

Řízení rybolovu a rybářských loďstev

1.ENRF může podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářského loďstva.

2.Pokud je podpora uvedená v odstavci 1 poskytnuta prostřednictvím vyrovnání za trvalé zastavení rybolovné činnosti, musí být splněny následující podmínky:

a)zastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)zastavení bylo dosaženo vrakováním rybářského plavidla nebo jeho vyřazením z provozu a dodatečným vybavením pro jiné činnosti, než je komerční rybolov, v souladu s cíli společné rybářské politiky a víceletými plány;

c)rybářské plavidlo je registrováno jako aktivní plavidlo a provádělo rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů pro každý z posledních tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu;

d)rovnocenná rybolovná kapacita je trvale odstraněna z rejstříku rybářského loďstva Unie a je trvale odebrána licence a povolení k rybolovu v souladu s čl. 22 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 a

e)příjemce nesmí zaregistrovat rybářské plavidlo po dobu pěti let po obdržení podpory.

3.Podpora pro trvalé zastavení rybolovných činností podle odstavce 2 se poskytuje financováním, které není spojeno s náklady, v souladu s čl. 46 písm. a) a článkem 89 nařízení Rady (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], a vychází z:

a)splnění podmínek, v souladu s čl. 46 písm. a) bodem i) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]; a

b)dosažení výsledků v souladu s čl. 46 písm. a) bodem ii) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, který stanoví podmínky uvedené v písmenu a), které souvisí s prováděním ochranných opatření uvedených v článku 7 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4.Podpora na základě odstavce 2 se neposkytne, pokud hodnocení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy v poslední zprávě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro skupinu loďstva, do níž dotčená plavidla patří, nebylo vypracováno na základě biologických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů o využití plavidla podle společných pokynů v tomto nařízení.

Článek 18

Mimořádné zastavení rybolovných činností

1.ENRF může podporovat vyrovnání za mimořádné zastavení rybolovných činností v důsledku:

a)ochranných opatření podle čl. 7 odst. 1, písm. a), b), c) a j) nařízení Rady (EU) č. 1380/2013 nebo rovnocenných ochranných opatření přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu tam, kde jsou použitelná v rámci Unie;

b)opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)přerušení uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu z důvodů vyšší moci nebo protokolu k uvedené dohodě nebo

d)přírodní katastrofy nebo ekologické katastrofy formálně uznané příslušnými orgány příslušného členského státu.

2.Podpora uvedená v odstavci 1 se může poskytnout pouze v těchto případech:

a)obchodní činnosti dotčeného plavidla jsou zastaveny po dobu alespoň 90 po sobě následujících dnů a

b)ekonomické ztráty vyplývající ze zastavení činnosti přesahují hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku, vypočteného na základě průměrného obratu podniku během předcházejících tří kalendářních let.

3.Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje pouze:

a)majitelům rybářských plavidel, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů pro každý z posledních tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu nebo

b)rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká mimořádné zastavení, nejméně 120 dnů každého ze tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu.

Odkaz na počet dnů na moři v tomto odstavci se nevztahuje na rybolov úhořů.

4.Podporu uvedenou v odstavci 1 lze v období 2021 až 2027 poskytnout na dobu nejvýše 6 měsíců na plavidlo.

5.Veškeré rybářské činnosti prováděné plavidly a danými rybáři se během dotyčného období zastavení skutečně přerušují. Příslušný orgán se ujistí, že dotyčné plavidlo zastavilo veškerou rybolovnou činnost během období, jehož se mimořádné zastavení týká, a že nedošlo k jakékoliv nadměrné kompenzaci vyplývající z použití plavidla k jiným účelům.

Článek 19

Kontrola a vynucování

1.ERNF může podporovat vývoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009.

2.Odchylně od čl. 13 písm. j) může podpora uvedená v odstavci 1 zahrnovat rovněž:

a)nákup a instalaci komponent na plavidlech potřebných pro povinné systémy sledování a elektronického hlášení plavidel používané pro účely kontroly, pouze v případě drobných pobřežních rybolovných plavidel;

b)nákup a instalaci komponent na plavidlech potřebných pro povinné systémy dálkového elektronického monitorování používané pro kontrolu plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)nákup a instalaci zařízení na plavidlech pro povinné kontinuální měření a zaznamenávání hnací síly motoru.

3.Podpora uvedená v odstavci 1 může rovněž přispívat k námořnímu dohledu uvedenému v článku 28 a evropské spolupráci pobřežních stráží uvedené v článku 29.

4.Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

Článek 20

Shromažďování a zpracování údajů pro řízení rybolovu a vědecké účely

1.ENRF může podporovat shromažďování, správu a využívání údajů pro řízení rybolovu a vědecké účely, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 a 2 a článku 27 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikováno v nařízení (EU) č. 2017/1004, na základě národních pracovních plánů uvedených v článku 6 nařízení (EU) č. 2017/1004.

2.Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

3.Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla týkající se postupů, formátu a časových rozvrhů pro předkládání národních pracovních plánů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2.

4.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se schvalují nebo mění národní pracovní plány uvedené v odstavci 1, do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování pracovního plánu.

Článek 21

Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty rybolovu a akvakultury

1.ENRF může podporovat vyrovnání dodatečných nákladů vynaložených příjemci v odvětví rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, uvedených v čl. 6 odst. 2.

2.V souladu s kritérii stanovenými v souladu s odstavcem 7 každý dotčený členský stát určí pro oblasti uvedené v odstavci 1 seznam produktů rybolovu a akvakultury a objem těchto produktů způsobilých pro vyrovnání.

3.Při sestavování seznamu a objemů podle odstavce 2 členské státy vezmou v úvahu všechny příslušné faktory, zejména potřebu zajistit, aby vyrovnání bylo kompatibilní s pravidly společné rybářské politiky.

4.Vyrovnání nebude poskytnuto za produkty rybolovu a akvakultury:

a)ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) č. 2015/1565 31 ;

b)ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci 1;

c)dovezené ze třetích zemí.

5.Ustanovení odst. 4 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství dodané suroviny.

6.Vyrovnání vyplacené příjemcům, kteří vykonávají činnosti uvedené v odstavci 1 v nejvzdálenějších regionech nebo kteří vlastní plavidlo registrované v přístavu v těchto regionech, musí za účelem zabránění vyplacení nadměrné náhrady zohlednit:

a)u každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a

b)rovněž jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o stanovení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů.

Článek 22

Ochrana a obnova mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.ENRF může podporovat opatření pro ochranu a obnovu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně vnitrozemských vod.

2.Podpora uvedená v odstavci 1 může zahrnovat:

a)vyrovnání poskytované rybářům za sběr ztraceného rybářského vybavení a odpadu z moře;

b)investice do přístavů na zajištění přiměřených zařízení pro příjem ztracených lovných zařízení a odpadu z moře;

c)činnosti k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES;

d)provedení opatření na ochranu prostoru podle čl. 13 odst. 4 směrnice č. 2008/56/ES;

e)správu, obnovu a monitorování oblastí Natura 2000 v souladu s prioritními akčními rámci stanovenými podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;

f)ochranu druhů podle požadavků směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 2009/147/ES v souladu s prioritními akčními rámci stanovenými podle článku 8 směrnice č. 92/43/EHS.

KAPITOLA III

Priorita č. 2: Přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů

Článek 23

Akvakultura

1.ENRF může přispívat k podpoře udržitelné akvakultury podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. Měl by mít také možnost podporovat zdraví a dobré životní podmínky zvířat v akvakultuře v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/429 32 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 33

2.Podpora uvedená v odstavci 1 je v souladu s víceletými vnitrostátními strategickými plány pro rozvoj akvakultury podle čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.Produktivní investice do akvakultury podle tohoto článku lze podporovat pouze prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v článku 52 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a fondem InvestEU v souladu s článkem 10 tohoto nařízení.

Článek 24

Uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh

ERNF může podporovat opatření, která přispívají k dosahování cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury uvedených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikovaných v nařízení (EU) č. 1379/2013. Může také podporovat opatření na podporu uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejich kvality a přidané hodnoty.

Článek 25

Zpracování produktů rybolovu a akvakultury

1.ENRF může podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury. Tato podpora přispívá k dosahování cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury uvedených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále specifikovaných v nařízení (EU) č. 1379/2013.

2.Podpora podle tohoto článku se poskytuje pouze prostřednictvím finančních nástrojů uvedených v článku 52 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] a fondem InvestEU v souladu s článkem 10 tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

Priorita č. 3: Vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podpora prosperujících pobřežních komunit

Článek 26

Místní rozvoj vedený místními komunitami

1.ENRF může podporovat udržitelný rozvoj místních ekonomik a komunit prostřednictvím rozvoje vedeného místními komunitami podle článku 25 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

2.Pro účely podpory ENRF, strategie pro rozvoj vedený místními komunitami podle článku 26 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] zajistí, aby místní komunity lépe využívaly a těžily z příležitostí, které nabízí modrá ekonomika, se zužitkováním a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů.

Článek 27

Znalosti v námořní oblasti

ENRF může podporovat shromažďování, správu a využívání údajů s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí s ohledem na:

a)plnění požadavků na monitorování a vymezení lokalit a řízení podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 2009/147/ES;

b)podporování územního plánování námořních prostor podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/89/EU 34 ;

c)zvyšování kvality dat a sdílení prostřednictvím evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet).

KAPITOLA V

Priorita č. 4: Posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů

Článek 28

Námořní dohled

1.ENRF může podporovat opatření, která přispívají k dosahování cílů společného prostředí pro sdílení informací.

2.Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 tohoto článku poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

Článek 29

Spolupráce pobřežní stráže

1.ENRF může podporovat opatření vnitrostátních orgánů, která přispívají k evropské spolupráci v oblasti pobřežní stráže podle článku 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1624 35 , článku 2b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 36 a článku 7a nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/1626 37 .

2.Podpora opatření uvedených v odstavci 1 může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu za podmínek stanovených v článku 19.

3.Odchylně od článku 2 může být podpora podle odstavce 1 poskytnuta také na operace prováděné mimo území Unie.

KAPITOLA VI

Pravidla provádění v rámci sdíleného řízení

Oddíl 1

Podpora z ENRF

Článek 30

Výpočet dodatečných nákladů nebo ušlých příjmů

Podpora poskytnutá na základě dodatečných nákladů nebo ušlého příjmu se poskytuje některou z forem uvedených v čl. 46 písm. a), c), d) a e) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 31

Určení míry spolufinancování

Maximální míra spolufinancování ENRF pro každou oblast podpory je stanovena v příloze II.

Článek 32

Intenzita veřejné podpory

1.Členské státy uplatňují maximální míru intenzity veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

2.Odchylně od odstavce 1 se specifické maximální míry podpory pro určité oblasti podpory a určité typy operací stanoví v příloze III.

3.Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 16 přílohy III, použije se maximální míra intenzity podpory.

4.Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 16 přílohy III a zároveň pod řádek 1 této přílohy, použije se maximální míra intenzity podpory pro řádek 1.

Oddíl 2

Finanční řízení

Článek 33

Přerušení platební lhůty

1.V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může Komise zcela nebo zčásti pozastavit lhůtu splatnosti žádosti o vyplacení platby nebo její části, pokud existuje důkaz, že členský stát nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována.

2.Před přerušením uvedeným v odstavci 1 uvědomí Komise daný členský stát o důkazech o nedodržování pravidel a dá mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3.Přerušení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené, s přihlédnutím k povaze, závažnosti, době trvání a opakování nedodržování pravidel.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52 vymezující případy nedodržení pravidel podle odstavce 1.

Článek 34

Pozastavení plateb

1.V souladu s čl. 91 odst. 3 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž zcela nebo zčásti pozastaví vyplácení průběžných plateb týkajících se programu v případě, že členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto závažné nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována.

2.Před pozastavením podle odstavce 1 Komise uvědomí členský stát, že Komise je toho názoru, že existuje případ závažného nedodržování pravidel platných v rámci společné rybářské politiky a poskytne mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3.Pozastavení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené, s přihlédnutím k povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného nedodržování pravidel.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52 vymezující případy závažného nedodržení pravidel podle odstavce 1.

Článek 35

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.V souladu s čl. 97 odst. 4 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] použijí členské státy finanční opravy v případě nedodržení povinností uvedených v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení.

2.Pro případy finančních oprav podle odstavce 1 určí členské státy částku opravy, která je přiměřená s ohledem na povahu, závažnost, délku trvání a opakování porušení povinností nebo trestného činu ze strany příjemce a na význam příspěvku ENRF pro hospodářskou činnost příjemce.

Článek 36

Finanční opravy prováděné Komisí

1.V souladu s čl. 98 odst. 5 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] Komise přijme prováděcí akty, jimiž provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na program nebo jeho části, pokud po provedení nezbytného přezkumu dojde k závěru, že:

a)výdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž příjemce neplní povinnosti podle čl. 12 odst. 2, a tyto výdaje nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

b)výdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla společné rybářské politiky, což mělo za následek pozastavení platby podle článku 34, a dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti.

2.Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany členského státu nebo příjemce a k významu příspěvku ERNF pro hospodářskou činnost dotčeného příjemce.

3.Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených s nedodržováním pravidel společné rybářské politiky členským státem, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odstavce 4.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, pokud jde o stanovení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, a kritérií pro uplatnění paušálních sazeb nebo finančních oprav na základě extrapolace.

Oddíl 3

Monitorování a podávání zpráv

Článek 37

Rámec monitorování a hodnocení

1.Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku ENRF při dosahování priorit uvedených v článku 4 jsou stanoveny v příloze I.

2.Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku ENRF při dosahování priorit bude Komise moci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 52 ke změně přílohy I nebo k revizi či doplnění ukazatelů, bude-li to nezbytné, a k doplnění tohoto nařízení ustanoveními o zřízení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 38

Výroční zpráva o výkonnosti

1.V souladu s čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] každý členský stát předloží Komisi výroční zprávu o výkonnosti nejpozději do jednoho měsíce před výročním jednáním o přezkumu. První zpráva bude předložena v roce 2023 a poslední zpráva v roce 2029.

2.Zpráva uvedená v odstavci 1 popisuje pokrok při provádění programu a při dosahování milníků a cílů uvedených v článku 12 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních]. Dále popisuje případné problémy, které ovlivňují plnění programu a přijatá opatření k řešení těchto problémů.

3.Zpráva uvedená v odstavci 1 se kontroluje při výročním jednání o přezkumu v souladu s článkem 36 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

4.Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla předkládání zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 53 odst. 2.

HLAVA III: PODPORA V RÁMCI PŘÍMÉHO A NEPŘÍMÉHO ŘÍZENÍ

Článek 39

Územní působnost

Odchylně od článku 2 se tato hlava může použít také na operace prováděné mimo území Unie, s výjimkou technické pomoci.

KAPITOLA I

Priorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů

Článek 40

Provádění společné rybářské politiky

ENRF podporuje provádění společné rybářské politiky prostřednictvím:

a)poskytování vědeckého poradenství a znalostí za účelem podpory řádných a účinných rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky, a to i prostřednictvím účasti odborníků ve vědeckých institucích;

b)vývoje a provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)provozování poradních sborů založených v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013, jejichž cíl je součástí společné rybářské politiky, kterou zároveň podporuje;

d)dobrovolných příspěvků k činnostem mezinárodních organizací působících v oblasti rybolovu v souladu s články 29 a 30 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 41

Podpora čistých a zdravých moří

1.ENRF přispívá k podpoře čistých a zdravých moří, a to i prostřednictvím opatření na podporu provádění směrnice č. 2008/56/ES a opatření k zajištění soudržnosti s dosažením dobrého stavu životního prostředí podle čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013 a provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

2.Podpora uvedená v odstavci 1 musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES.

KAPITOLA II

Priorita č. 2: Přispívání k zabezpečení potravin v Unii prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů

Článek 42

Informace o trhu

ERNF podporuje vypracování a šíření informací o trhu, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury, které provádí Komise v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 1379/2013.

KAPITOLA III

Priorita č. 3: Vytvoření podmínek pro růst udržitelné modré ekonomiky a podpora prosperujících pobřežních komunit

Článek 43

Námořní politika a rozvoj udržitelné modré ekonomiky

ENRF podporuje provádění námořní politiky prostřednictvím:

a)podpory udržitelné, nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné modré ekonomiky;

b)podpory integrované správy a řízení námořní politiky, mimo jiné prostřednictvím územního plánování námořních prostor, strategií pro přímořské oblasti a námořní regionální spolupráce;

c)zlepšením přenosu a přebírání výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice včetně evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet);

d)zlepšováním námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických údajů o udržitelné modré ekonomice;

e)rozvojem zásoby projektů a inovativních finančních nástrojů.

KAPITOLA IV

Priorita č. 4: Posilování mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro existenci bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů

Článek 44

Námořní bezpečnost a dohled

ENRF přispívá k podpoře námořní bezpečnosti a dohledu, mimo jiné prostřednictvím sdílení dat, spolupráce pobřežní stráže a agentur a boje proti trestné a nezákonné činnosti na moři.

Článek 45

Mezinárodní správa oceánů

ENRF podporuje provádění politiky mezinárodní správy oceánů:

a)dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím působícím v oblasti správy oceánů;

b)dobrovolnou spoluprací a koordinací mezi mezinárodními fóry, organizacemi, orgány a institucemi v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a dalších příslušných mezinárodních dohod, ujednání a partnerství;

c)prováděním partnerství v oblasti oceánů mezi Unií a příslušnými aktérů v oblasti oceánů;

d)prováděním příslušných mezinárodních dohod, ujednání a nástrojů, které jsou zaměřeny na podporu lepší správy oceánů, jakož i rozvoj činností, opatření, nástrojů a znalostí, které vytvářejí podmínky pro existenci bezpečných, čistých, zajištěných a udržitelně řízených oceánů;

e)prováděním příslušných mezinárodních smluv, opatření a nástrojů k prevenci, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

f)mezinárodní spoluprací a rozvojem v oblasti výzkumu oceánů a údajů o oceánech.

KAPITOLA V

Pravidla provádění v rámci přímého a nepřímého řízení

Článek 46

Formy financování Unie

1.ENRF může poskytovat prostředky v některé z forem stanovených v nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie], zejména ve formě veřejných zakázek podle hlavy VII uvedeného nařízení a grantů podle hlavy VIII uvedeného nařízení. Může rovněž poskytovat financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů, jak je uvedeno v článku 47.

2.Hodnocení návrhů na grant mohou provádět nezávislí odborníci.

Článek 47

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci ENRF se provádějí v souladu s nařízeními (EU) č. xx/xx [nařízení o fondu InvestEU] a hlavou X nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

Článek 48

Hodnocení

1.Hodnocení se provádí včas, aby se mohlo promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení podpory podle hlavy III se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění, nejpozději čtyři roky po zahájení provádění podpory.

3.Na konci lhůty pro provedení, avšak nejpozději čtyři roky poté, Komise vypracuje závěrečnou zprávu o hodnocení podpory v rámci hlavy III.

4.Komise sdělí závěry těchto hodnocení, spolu s vlastními připomínkami, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 49

Audity

Audity o využití příspěvku Unie prováděné osobami či subjekty, včetně těch, které pověřily instituce nebo orgány Unie, tvoří základ celkové věrohodnosti podle článku 127 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie].

Článek 50

Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie potvrdí původ a zajistí viditelnost finančních prostředků Unie, zejména při podpoře činností a jejich výsledků, poskytnutím soudržných, účinných a přiměřených cílených informací různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provede informační a komunikační činnosti týkající se ENRF a jejích činností a výsledků. Finanční zdroje přidělené ENRF přispějí také ke komunikaci o politických prioritách Unie ve vztahu k prioritám uvedeným v článku 4.

Článek 51

Způsobilé subjekty

1.Kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 3 se použijí jako doplněk kritérií stanovených v článku 197 nařízení (EU) č. [nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie].

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právní subjekty se sídlem v členském státě nebo ve třetí zemi uvedené na seznamu pracovního programu za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4,

b)právní subjekt zřízený podle práva Unie nebo mezinárodní organizace.

3.Právní subjekty zřízené ve třetí zemi jsou výjimečně způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle určitého opatření.

4.Právní subjekty se sídlem ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by měly v zásadě nést náklady na svou účast.

HLAVA IV: PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 52

Výkon přenesení pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 a 55 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v článcích 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 a 55 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 17, 21, 33, 34, 36, 37 nebo 55 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 53

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský námořní a rybářský fond. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 38 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA V: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Zrušení

1.Nařízení (EU) č. 508/2014 se ruší s platností od 1. ledna 2021.

2.Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 55

Přechodná ustanovení

1.Aby se usnadnil přechod z režimu podpory zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 na systém zavedený tímto nařízením, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52, jimiž stanoví podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí podle nařízení (EU) č. 508/2014 začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení.

2.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 508/2014, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

3.Žádosti podané podle nařízení (EU) č. 508/2014 zůstávají v platnosti.

Článek 56

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

Legislativní finanční výkaz

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politiky

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politiky 

1.3.Návrh/podnět se týká:

X nová akce 

◻ nová akce po pilotním projektu/přípravné akci 39  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení nebo přesměrování jedné nebo více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahájení provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může vyplývat z různých faktorů, např. koordinační zisky, právní jistota, vyšší účinnost nebo komplementarita). Pro účely tohoto bodu „přidaná hodnota zapojení Unie“ je hodnota vyplývající ze zásahu Unie, která doplňuje hodnotu, kterou by jinak členské státy vytvořily sami.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

1.5.Doba trvání a finanční dopad

X omezené trvání

–X    Návrh/podnět s platností od 1.1.2021 do 31.12.2027

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

◻ neomezené trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 40  

X Přímé řízení Komisí

–X jejími útvary, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–X    výkonnými agenturami

X Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení pověřením úkolů plnění rozpočtu:

–◻ třetím stranám nebo určeným orgánům;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (bude upřesněno);

–◻ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond;

–X orgány uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní orgány;

–◻ orgány, které se řídí soukromým právem, pověřené výkonem veřejné služby, pokud poskytnou dostatečné finanční záruky;

–◻ orgány, které se řídí soukromým právem členského státu, které jsou pověřené prováděním partnerství ve veřejném a soukromém sektoru a které poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním specifických činností v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a uvedené v příslušném základním právním aktu.

–Je-li více než jeden způsob řízení, upřesněte ho v části „Poznámky“.

Komentáře

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění režimu (režimů) řízení, mechanismů financování, platebních postupů a navrhované strategie pro kontrolu

(4)Kromě předběžných kontrol finančních operací se provádí 100 % kontrola ex-ante dokumentů a postupů ve vztahu k veřejným zakázkám a grantům.

2.2.2.Informace týkající se identifikovaných rizik a vnitřního kontrolního systému nastaveného na jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „nákladů na kontrolu ÷ hodnotě souvisejících řízených fondů“), a posouzení očekávaných úrovní rizika výskytu chyb (při platbě a při ukončení)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. ze strategie pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Sdílené řízení

Přímé řízení

Seznam rozpočtových položek v tabulce je předběžný a není jim dotčena konkrétní rozpočtová nomenklatura, kterou Komise navrhne v rámci ročního rozpočtového řízení.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tato část by měla být vyplněna pomocí tabulkového procesoru pro rozpočtové údaje administrativního charakteru (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a nahraný do DECIDE pro účely konzultací mezi jednotlivými útvary.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky potřebné pro lidské zdroje a další výdaje administrativního charakteru budou pokryty z prostředků z GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který může být poskytnutá řídícímu GŘ v rámci ročního přidělování s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

milionů EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(2)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(4)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(5)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(6)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(8)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.06.2017, s. 1).

(10)    KOM(2017) 623

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(12)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.07.1992, s. 7.

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.01.2010, s. 7).

(14)    KOM(2018) 28

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(16)    Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.06.1998, s. 1).

(17)    JOIN(2016) 49

(18)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.09.2013, s. 1).

(20)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(21)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(22)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.05.2014, s. 1).

(26)    Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(27)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(28)    Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 06.12.2008, s. 28).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.07.2017, s. 29).

(31)    Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 14.9.2015, s. 55).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.03.2016, str. 1).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se ruší rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.06.2014, s. 1).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014 , kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a o zrušení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 ze dne 14. září 2016 o změně nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 77).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1626 ze dne 14. září 2016 o změně nařízení Rady (ES) č. 768/2005, kterým se zřizuje Agentura společenství pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 80).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)    Podle čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(40)    Podrobné informace o režimech řízení a odkazy na finanční nařízení lze nalézt na webové stránce BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(41)    Část programu řízená přímo Komisí by mohla být přenesena na výkonnou agenturu, v závislosti na výsledku analýzy nákladů a přínosů, a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata. Související administrativní prostředky pro provádění programu v Komisi a výkonné agentuře budou odpovídajícím způsobem upraveny

(42)    Technická správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo opatření Unie (dříve linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(43)    Technická správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo opatření Unie (dříve linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(44)    Zahrnuje částky týkající se provádění odkazu ENRF na období 2014 až 2020 v současné době prováděné ze strany EASME

(45)    AC= smluvní zaměstnanec; AL = místní zaměstnanec; END= vyslaný národní odborník; INT = zaměstnanec agentury práce; JED= mladý odborník při delegaci.

(46)    Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

(47)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), uvedené částky musí být čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne12.6.2018

COM(2018) 390 final

PŘÍLOHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014

{SEC(2018) 276 final}

{SWD(2018) 295 final}

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE

PŘÍLOHA II

OBLASTI PODPORY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

PŘÍLOHA III

SPECIFICKÉ MAXIMÁLNÍ MÍRY INTENZITY PODPORY V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

PŘÍLOHA IV

KOEFICIENTY PRO VÝPOČET PODPORY NA PLNĚNÍ CÍLŮ SOUVISEJÍCÍCH SE ŽIVOTNÍM PROSTŘEDNÍM A ZMĚNOU KLIMATU

* Členský stát může ve svém programu navrhnout, aby byl oblasti podpory, která je v tabulce označena *, přidělen koeficient 40 %, pokud může prokázat význam dané oblasti podpory pro zmírnění změny klimatu nebo přizpůsobení se této změně nebo případně pro cíle související se životním prostředím.

PŘÍLOHA V

CELKOVÉ ZDROJE EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU PRO OBDOBÍ 2021–2027 V ČLENĚNÍ PODLE ČLENSKÝCH STÁTŮ