19.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 276/22

(1)

Dopisem ze dne 15. prosince 2003, který byl zaregistrován dne 18. prosince 2003, oznámilo Německo Komisi plánovanou investiční podporu ve prospěch společnosti e-glass AG, Osterweddingen, (N 611/03) čímž splnilo oznamovací povinnost ohledně velkých jednotlivých projektů ve víceodvětvovém rámci regionální podpory pro velké investiční projekty z roku 1998 (dále jen „VOR 1998“) (3). Komise si dne 23. ledna a 27. února 2004 vyžádala doplňující informace. Německo podalo požadované informace dopisem ze dne 13. února 2004 zaregistrovaným téhož data a dopisem ze dne 4. března 2004 zaregistrovaným téhož data.

(2)

Dne 20. dubna 2004 schválila Komise pod spisovou značkou C (2004) 1350 v konečném znění míru podpory oznámenou podle VOR 1998 ve prospěch společnosti e-glass AG.

(3)

Dopisem ze dne 25. října 2004, který byl zaregistrován dne 26. října 2004 sdělilo Německo Komisi, že část informací o vlastnících společnosti e-glass AG obsažených v původním oznámení byla nesprávná, a požádalo Komisi o změnu rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004.

(4)

Dopisem ze dne 8. února 2005, který byl zaregistrován dne 9. února 2005, předalo Německo doplňující informace.

(5)

Dopisem pod spisovou značnou D/51447 ze dne 24. února 2005 poskytla Komise Německu příležitost předložit stanovisko k záměru Komise zrušit rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 a zahájit formální vyšetřovací řízení. Německo předložilo své stanovisko dopisem ze dne 4. března 2005, který byl zaregistrován dne 8. března 2005.

(6)

Dopisem ze dne 20. dubna 2005, pod spisovou značkou C(2005) 1114 v konečném znění, informovala Komise Německo, že rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně podpory ve prospěch společnosti e-glass AG. Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky.

(7)

Německo předložilo své stanovisko dopisem ze dne 7. června 2005, který byl zaregistrován dne 9. června 2005.

(8)

Komise obdržela stanovisko zainteresovaných stran dopisem ze dne 3. října 2005, který byl zaregistrován dne 4. října 2005, dopisem ze dne 7. října 2005, který byl zaregistrován dne 10. října 2005 a dopisem ze dne 10. října 2005, který byl zaregistrován téhož data. Komise předala stanovisko Německu a poskytla mu možnost se k němu vyjádřit. Německo předalo své stanovisko dopisem ze dne 22. listopadu 2005, které bylo zaregistrováno dne 25. listopadu 2005.

(9)

Německo zamýšlí udělit regionální investiční podporu akciové společnosti e-glass AG (dále jen „e-glass“) na zřízení nové výrobny plaveného skla pro další zpracování v Sasku-Anhaltsku.

(10)

Předmětem podnikání společnosti e-glass je podle zápisu v rejstříku „výroba, zušlechťování a prodej plochého skla všeho druhu“.

(11)

Dne 15. prosince 2003 byla oznámena tato struktura podílů:

V případě společnosti Luxfinpart S.A. založené v roce 1997 se jedná o investiční společnost, pro niž se oznámený záměr jevil v okamžiku oznámení jako čistá finanční investice.

V případě společnosti Semco založené v roce 1997 se jedná o dalšího zpracovatele plaveného skla. Společníky jsou subjekty Sawatzki GmbH & Co. Vermögensanlage KG a Hermann Schüler GmbH & Co. KG, každý s podílem [...].

Zřizovatelem svěřenství je [...], který provádí další zpracování a čeření skla a plaveného skla. Podíly zřizovatele svěřenství na společnosti se nacházejí v [...] a ve vlastnictví [...].

(12)

Dopisem ze dne 25. října 2004 upozornilo Německo Komisi na to, že oznámení obsahuje nesprávné údaje o jednom z vlastníků společnosti e-glass a o jeho činnosti na trhu s plaveným sklem (6).

(13)

Dopisem ze dne 8. února informovalo Německo Komisi o změně vlastnické struktury společnosti e-glass, která je účinná od 21. prosince 2004. Komisi bylo sděleno, že společnost Luxfinpart S.A. prodala své podíly společnosti Trösch Holding GmbH, Bad Krozingen, Německo („Trösch“). Trösch kromě toho zakoupil [...], takže jeho podíl ve společnosti e-glass činí [...] .

(14)

Trösch je německá holdingová společnost skupiny Trösch, jejíž sídlo se nachází v Bernu ve Švýcarsku. Trösch je většinovým společníkem společností Euroglas S.A., Hombourg (Francie) a Euroglas GmbH, Haldensleben (Německo). Skupina Trösch vyrábí plavené sklo a vyvíjí rovněž činnost v oboru zpracování plaveného skla.

(15)

Advokát Heckmann, který působí jako zřizovatel svěřenství německého podniku, převedl s účinkem od 21. prosince 2004 své podíly na společnost AD Augento GmbH, Stuttgart (Německo) („AD-GmbH“). [...] (7).

(16)

Po transakci ze dne 21. prosince 2004 má vlastnická struktura společnosti e-glass následující podobu:

(17)

Záměr je prováděn v obci Sülzetal-Osterweddingen v podporované oblasti podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Maximální regionální míra hrubé podpory činí 28 % nebo ve výjimečných případech 35 % pro velké podniky (8). Počátkem investičních projektů byl 15. duben 2003, termínem dokončení měl být 31. prosinec 2005. Žádost o podporu byla podána před počátkem realizace záměru.

(18)

Záměrem byla stavba nového závodu na výrobu plaveného skla pro další zpracování. Plavené sklo je zdaleka nejobvyklejším druhem plochého skla; dalšími druhy plochého skla jsou např. lité sklo, zrcadlové sklo a tabulové sklo (angl. „sheet glass“). Na plavené sklo připadá v celosvětovém měřítku podíl více než 80 % celkové výroby plochého skla (9). V EHP převyšuje podíl plaveného sklo s největší pravděpodobností významně hodnotu 80 %. Trh plaveného skla se obecně dělí na dva stupně: výrobu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) a zpracování plaveného skla (stupeň 2).

(19)

Pro výrobu surového plaveného skla se nejprve vyrobí nekonečný skleněný pás, přičemž sklovina vtéká na vrstvu roztaveného cínu. Tím se docílí naprosto rovných povrchů skleněných tabulí. Po vychlazení se sklo nařeže a je připraveno k expedici. Surové plavené sklo se zpravidla dále zpracovává (zušlechťuje) a používá se všude tam, kde je zapotřebí plochého skla, zejména ve stavebnictví a při výrobě vozidel.

(20)

Nový závod bude první výrobnou plochého skla společnosti e-glass. Výroba měla být zahájena v [...] a v [...] měl být závod schopen plné produkce. Po ukončení zahajovací fáze [...] má předpokládaná roční kapacita činit přibližně [...] tun (brutto) plaveného skla pro další zpracování.

(21)

Způsobilé náklady projektu činí 121 milionů EUR a lze je rozdělit takto:

(22)

Podle oznámení projekt přímo přispěje k vytvoření 186 pracovních míst včetně 10 pracovních míst pro osoby v učebním poměru. Kromě toho se očekává, že v podporovaném regionu samotném a v regionech, které s ním hraničí, nepřímo vznikne 358 pracovních míst (na úrovni NUTS II).

(23)

Německo zažádalo o schválení plánované podpory s hrubou mírou dosahující až 35 % celkových způsobilých nákladů ve výši 121 milionů EUR.

(24)

Podpora ve prospěch společnosti e-glass zahrnuje

(25)

Německo potvrdilo, že byly dodrženy podmínky schválené mapy regionální podpory a výše zmíněných schválených úprav podpor (13).

(26)

Dopisem ze dne 25. října 2004 informovalo Německo Komisi, že některé údaje podané v původním oznámení o vlastnících společnosti e-glass byly nesprávné. Německo a obchodní vedení společnosti e-glass tvrdí, že si toho nebyly vědomy až do okamžiku, kdy Komise vydala své rozhodnutí.

(27)

Nové informace se týkají jednoho z vlastníků společnosti e-glass (Luxfinpart S.A.) a jeho činnosti na zpracovatelském trhu (stupeň 2). V původním oznámení byly uvedeni tři vlastníci, z nichž dva již byli činní na zpracovatelském trhu (stupeň 2), zatímco třetí vlastník byl považován pouze za investora (Luxfinpart S.A.), který nevyvíjí činnost na trhu výroby plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) ani na zpracovatelském trhu (stupeň 2). Podle správných informací podaných Německem dopisem ze dne 25. října 2004 byli všichni tři vlastníci společnosti e-glass v okamžiku oznámení činní na zpracovatelském trhu (stupeň 2).

(28)

Od března 2003 udržovala společnost Luxfinpart S.A. obchodní vztahy se společností [...]. [...] podniká v oblasti zpracování plaveného skla (stupeň 2). Společnost [...] nesla hospodářské riziko podílu společnosti Luxfinpart ve společnosti e-glass. Zároveň se [...] smluvně zavázala odebrat [...] % objemu výroby společnosti e-glass.

(29)

V původním rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 byl trh plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) definován jako relevantní. Třebaže dva ze tří vlastníků společnosti e-glass byli činní na zpracovatelském trhu (stupeň 2), předalo Německo důkazní prostředky, jež Komisi umožnily závěr, že se analýza může omezit na trh stupně 1.

(30)

Komise měla k dispozici kopie návrhů smluv mezi společností e-glass a jistým nezávislým odběratelem. Ze smlouvy s nezávislým odběratelem vyplývalo, že pro něj platí tytéž podmínky a modality jako pro vlastníky – odběratele. Proto byl nasnadě závěr, že s vlastníky – odběrateli a dalšími odběrateli činnými na následném trhu bylo nakládáno stejně, takže by podpora neměla žádný vliv na zpracovatelské trhy a Komise by nemusela zahrnout zpracovatelský trh (stupeň 2) do definice relevantního trhu. Dále byla uplatněna premisa, že trhy výroby (stupeň 1) a zpracování (stupeň 2) procházejí týmž vývojem, neboť plavené sklo je nejdůležitějším polotovarem pro zpracovatelský trh.

(31)

Informace předložené Německem dne 25. října 2004 však ukázaly, že výše zmíněná smlouva nebyla oproti informaci obsažené v oznámení uzavřena s nezávislým odběratelem, nýbrž se subjektem, který byl v okamžiku oznámení jedním z nepřímých vlastníků společnosti e-glass, totiž se společností [...], která vyvíjí podnikatelskou činnost v oblasti zpracování plaveného skla (stupeň 2).

Proto již nebyl udržitelný závěr, že by podpora na zpracovatelský trh (stupeň 2) neúčinkovala narušujícím způsobem, a že by tudíž Komise nemusila přihlédnout k vývoji na zpracovatelském trhu. Z nových informací vyplývá, že Komise musí při posouzení slučitelnosti opatření podpory brát v úvahu zpracovatelský trh (stupeň 2) .

(32)

Jelikož nesprávné informace ovlivnily základ pro vymezení relevantního trhu, popřípadě relevantních trhů, a tudíž měly vliv na faktor hospodářské soutěže a v konečném důsledku i na přípustnou maximální míru podpory podle VOR 1998, je třeba nesprávné informace považovat za rozhodující činitel pro rozhodnutí ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999.

(33)

Podle článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999 „Komise může poté, co poskytla dotyčnému členskému státu příležitost předložit své připomínky, zrušit […] rozhodnutí, pokud bylo založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí. Před zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí zahájí Komise formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4 […].“

(34)

Před zrušením původního rozhodnutí, které spočívalo na nesprávných informacích, jež představovaly rozhodující faktor pro rozhodnutí, a před vydáním nového rozhodnutí zahájila Komise - podle článku 9 nařízení (ES) č. 659/1999 - dne 20. dubna 2005 formální vyšetřovací řízení.

(35)

Po výzvě k předložení stanoviska podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES obdržela Komise stanoviska od tří soutěžitelů.

(36)

První zainteresovaná strana, Společnost Saint-Gobain, zastává názor, že Komise nesmí nechat bez povšimnutí vývoj na trhu, který jí byl znám v okamžiku vydání rozhodnutí o slučitelnosti státní podpory podle článku 87 Smlouvy o ES a podle VOR 1998. Komise tudíž nesmí v tomto formálním vyšetřovacím řízení založit své posouzení pouze na středním ročním přírůstku viditelné spotřeby v období let 1997 až 2002. Podle názoru společnosti Saint-Gobain musí Komise vzhledem k nesprávným informacím obsaženým v oznámení vzít nyní za základ období let 1999 až 2004 jakožto relevantní období pro zjištění míry podpory.

(37)

Podle společnosti Saint-Gobain byl střední přírůstek viditelné spotřeby plaveného skla pro další zpracování v posledních pěti letech negativní (1999-2004: -0,62 %) a tudíž je nutno tento trh definovat jako „trh, který se absolutně zmenšuje“ ve smyslu bodu 7.8 VOR 1998.

(38)

Společnost Saint-Gobain zastávala dále názor, že Komise - již při vydání rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 - měla vzít nutně v úvahu prognózy růstu, zejména proto, že naznačovaly významnou změnu středního přírůstku viditelné spotřeby. Společnost Saint-Gobain upozorňuje, že Komise sama požaduje od oznamujícího členského státu odhady a prognózy vývoje viditelné spotřeby daného produktu za tři účetní období následující po oznámení (srov. bod 5.4.2. části 5 přílohy VOR 1998).

(39)

Podle společnosti Saint-Gobain by měl relevantní trh zahrnout trh zpracovaného skla (stupeň 2). V této věci však je relevantní jen část celkového trhu zpracovaného skla. Společnost Saint-Gobain nejprve rozlišuje mezi trhy automobilového skla a běžného skla (stavební sklo), neboť podle jejího názoru se technologie výroby automobilového skla, jakož i zákaznická základna a způsob marketingu a prodeje automobilového skla zásadně liší od technologie, zákaznické základny a způsobu marketingu a prodeje skla užívaného ve stavebnictví. Tento podnik pak dále rozděluje odvětví stavebního skla na čtyři zvláštní trhy: i) tabule izolačního skla (dvojí a vícenásobné zasklení), ii) tvrzené sklo (bezpečnostní sklo) iii) vrstvené (lepené) sklo (bezpečnostní sklo) a iv) stříbřené sklo (zrcadla). Jelikož sklo ke zhotovování tabulí izolačního skla (dvojí zasklení) představuje z kvantitativního hlediska zhruba 80 % spotřeby plaveného skla v běžném obchodě (bez automobilových aplikací) je podle názoru společnosti Saint-Gobain trh tabulí izolačního skla v dané věci primárním relevantním trhem.

(40)

Ohledně zeměpisného rozšíření uvedených trhů argumentuje společnost Saint-Gobain, že trhy stříbřeného skla (zrcadla) a vrstveného (lepeného) je třeba pokládat za trhy zahrnující celé Společenství. Pro trhy ostatních výrobků, zejména tvrzeného skla a tabulí izolačního skla zřejmě neexistují jasné indikátory existence trhu přítomného v celé EU. Podle všeho se u odpovídajících trhů jedná spíše o národní nebo dokonce regionální trhy, což v podstatě vyplývá z vyšších dopravních nákladů. Při současných cenách dvojitých tabulí nedovolují vysoké dopravní náklady dopravu na větší vzdálenosti a - pokud je to společnosti Saint-Gobain známo - všichni výrobci dodávají odběratelům tabule izolačního skla do vzdálenosti zhruba 250 km až 300 km od výrobního závodu. Proto by se mělo podle společnosti Saint-Gobain vycházet u tabulí izolačního skla z národních, popřípadě i z regionálních trhů.

(41)

Společnost Saint-Gobain se vyjadřuje i k hodnocení odhadovaného počtu nových pracovních míst vytvořených díky daným investicím. Společnost Saint-Gobain poukazuje na to, že plánovaný závod na výrobu plaveného skla v Osterweddingen leží ve vzdálenosti 40 km od již existujícího závodu na výrobu plaveného skla, jejž provozuje Euroglas. Jedním ze tří vlastníků podílů ve společnosti Euroglas je společnost Trösch. Díky možným synergiím mezi těmito dvěma výrobními závody a vzhledem ke skutečnosti, že je nový závod společnosti e-glass vybaven nejmodernější technikou, bude společnost e-glass podle výpovědi společnosti Saint-Gobain potřebovat pro svůj závod pravděpodobně méně než 120 pracovníků (včetně osob v učebním poměru).

(42)

Druhá zainteresovaná strana, […] (14), předložila aktualizované číselné údaje ohledně trhu plaveného skla pro další zpracování (Společenství, objem a hodnota), jež Komise použila ve svém rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004. Dále byl vysloven názor, že Komise musí brát zřetel na situaci na německém trhu. Předkládá proto údaje o objemu a hodnotě celkové spotřeby plaveného skla pro další zpracování v Německu (2001-2004).

(43)

Druhá zainteresovaná strana dále poznamenává, že je mimořádně obtížné získat aktuální čísla o objemu a hodnotě celkové spotřeby plaveného skla pro další zpracování v e Společenství, že však tato čísla odrážejí trend v odvětví plaveného skla pro další zpracování. Zdůrazňuje, že trend reflektovaný údaji o odvětví plaveného skla pro další zpracování odpovídá trendu na trhu zpracovaného skla, jelikož je plavené sklo pro další zpracování bez výjimky dále zpracováváno a kolísání mezi vývozem a dovozem zpracovaného skla ze Společenství a do Společenství lze pominout.

(44)

Druhá zainteresovaná strana se vyjadřuje též k tomu, jak Komise vyhodnotila faktor „poměr kapitálového vkladu a pracovních sil“. Za prvé tvrdí, že bylo stavbou srovnatelného výrobního závodu na výrobu plaveného skla společnosti Trösch v Hombourgu ve Francii vytvořeno 168 nových pracovních míst. Za druhé poznamenává, že společnost Trösch poskytuje společnosti e-glass administrativní, technickou, obchodní a jinou pomoc a může podpořit vedení závodu a nabídnout školení. Z tohoto důvodu bude počet nových pracovních míst v rámci záměru společnosti e-glass dokonce nižší než 168.

(45)

Třetí zainteresovaná strana, společnost Pilkington, zaujímá stanovisko k referenčnímu období, jež musí být zohledněno při výpočtu faktoru hospodářské soutěže. Podle jejího názoru Komise nyní nepokračuje v původním šetření, nýbrž provádí nové šetření. Komise je zároveň povinna vzít v úvahu nejnovější údaje, jež jsou k dispozici. Proto je třeba vzít za základ vyhodnocení pětileté období od roku 1999 do roku 2004.

(46)

Společnost Pilkington dále tvrdí, že relevantním trhem výrobků je trh zpracovaného skla pro běžný obchod, nikoli pro automobilové aplikace. Na tento trh připadá zdaleka největší podíl izolačního tabulového skla. Podle společnosti Pilkington nezahrnuje zeměpisné rozšíření relevantního trhu zpracovaného skla (stupeň 2) celé Společenství, nýbrž jen Německo (případně nanejvýše Německo a bezprostředně sousedící oblasti).

(47)

Německo zaujalo dopisem ze dne 7. června 2005, který byl zaregistrován dne 9. června 2005, stanovisko k rozhodnutí o zahájení řízení.

(48)

Ohledně časového období relevantního pro analýzu sdílí Německo stanovisko Komise obsažené v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 20. dubna 2005, že je třeba zohlednit údaje z období let 1997 až 2002 jelikož se jedná o nejnovější údaje, jež byly k dispozici k okamžiku oznámení.

(49)

Německo navrhuje rozdělit trh stupně 2 na trh bezpečnostního skla (ESG a VSG), trh vícevrstvého sklo a trh technického skla. Bezpečnostní sklo (ESG a VSG) se užívá v automobilovém průmyslu i ve stavebnictví, vícevrstvé sklo se oproti tomu užívá převážně jen ve stavebnictví. Jelikož všichni tři vlastníci podílů ve společnosti e-glass vyrábějí bezpečnostní sklo (ESG a VSG) a vícevrstvé sklo pro stavebnictví, měly by být za relevantní trhy považovány jen tyto dílčí trhy. Německo dále předkládá informace o zastupitelnosti těchto výrobků na straně nabídky.

(50)

Podle názoru Německa zahrnuje trh stupně 2 pro bezpečnostní sklo (ESG a VSG) a vícevrstvé sklo celé území EHP. Navíc předkládá informace o pozitivním vývoji těchto trhů za léta 1997 až 2002.

(51)

Dopisem ze dne 22. listopadu 2005, který byl zaregistrován dne 25. listopadu 2005, předložilo Německo stanovisko k reakcím soutěžitelů společnosti e-glass. Zdůrazňuje, že je třeba zachovat referenční období 1997–2002, neboť lze zohlednit pouze informace, jež byly známy k okamžiku oznámení. Zahájením formálního vyšetřovacího řízení pokračuje dle jeho názoru Komise v posuzování, jež bylo zahájeno po oznámení v prosinci 2003.

(52)

Německo předložilo určité informace o vývoji trhu plaveného skla pro další zpracování v letech 2003 a 2004, z nichž vyplývá, že se jednalo o vývoj pozitivní. Ukazují též, že nejvýznamnější výrobci plaveného skla plánují zvýšení svých výrobních kapacit, což je důkazem pro dobré vyhlídky na tomto trhu.

(53)

Ohledně trhu zpracovaného skla (stupeň 2) zastává Německo i nadále stanovisko, že tento trh nemá být zahrnut do analýzy. Německo tvrdí, že velmi významný podíl plaveného skla pro další zpracování je prodáván přímo na trhu a že vlastníci podílů ve společnosti e-glass budou nabízet plavené sklo pro další zpracování za běžné tržní ceny. Podpora se tudíž nijak neprojeví na trhu stupně 2.

(54)

Co se týče vymezení relevantního trhu, vznáší Německo námitky proti názoru, že je relevantní pouze trh vícevrstvého skla a zdůrazňuje, že relevantní trh zaujímá celé území EHP a měl by zahrnovat jak trh bezpečnostního skla (ESG a VSG), tak i trh vícevrstvého skla.

(55)

Německo předkládá kromě toho informace o dopravních nákladech na plavené sklo pro další zpracování a na zpracované plavené sklo. Procentní podíl plaveného skla pro další zpracování na dopravních nákladech je vyšší než podíl zpracovaného skla, neboť zpracované sklo je dražší. To svědčí pro definici trhu zahrnující celé území EHP. Německo kromě toho tvrdí, že se oblasti odbytu zpracovaného skla v EHP překrývají, což připouští závěr, že tento trh zaujímá celé území EHP.

(56)

Německo zaujímá stanovisko k tvrzení soutěžitele, že je nutno upravit faktor „poměr kapitálového vkladu a pracovních sil“, jelikož společnost Trösch může využívat synergií mezi výrobním závodem společnosti e-glass a dalšími závody skupiny podniků v regionu. V podrobnějším rozboru argumentuje Německo, že není možné vytvořit takovéto synergie, jelikož je společnost Trösch pouze jedním ze tří vlastníků podílů, kteří jsou soutěžiteli na trhu zpracovaného skla. Dále předkládá správné odhadované hodnoty počtu pracovníků a zdůrazňuje, že porovnání jednotlivých závodů způsobem, jakým to činí soutěžitelé, je nevhodné a může vést k nesprávným závěrům.

(57)

Dne 20. dubna 2004 schválila Komise podporu ve prospěch společnosti e-glass ve výši oznámené dne 15. prosince 2003 Německem . Jelikož Německo po vydání rozhodnutí sdělilo, že původní oznámení obsahovalo určité nesprávné informace, rozhodla Komise dne 20. dubna 2005 zahájit vzhledem ke zrušení původního rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 formální vyšetřovací řízení a vydat rozhodnutí nové.

(58)

Rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 obsahuje úplné posouzení uvedeného oznámení. Zmíněné posouzení bylo převzato do tohoto rozhodnutí s výjimkou oněch částí, jež musí být na základě informací předaných Německem dne 25. října 2004 opraveny a byly předmětem rozhodnutí ze dne 20. dubna 2005 o zahájení řízení.

(59)

Německo oznámilo podporu ve prospěch společnosti e-glass dne 15. prosince 2003; toto oznámení bylo zaregistrováno dne 18. prosince 2003. Podle bodu 40 víceodvětvového rámce regionální podpory pro velké investiční projekty z roku 2002 (15) (VOR 2002) se záměry posuzují podle kriterií platných k okamžiku oznámení: „…, platí víceodvětvový rámec podpory od 1. ledna 2004. Platný víceodvětvovový rámec podpory je použitelný do 31. prosince 2003. Oznámení, které Komise zaregistrovala před 1. lednem 2004, jsou však posuzována podle kritérií platných v okamžiku oznámení.“ Posouzení podpory ve prospěch společnosti e-glass se proto provádí podle kritérií stanovených v VOR 1998.

(60)

K tomuto posouzení se použijí fakta, číselné údaje a skutkový stav k okamžiku oznámení dne 15. prosince 2003.

(61)

Komise musí rozhodnout ex-ante na základě prognóz a odhadu údajů pro daný trh. Ani členský stát nemá pro rozhodnutí o podpoře k dispozici jiné informace než fakta, číselné údaje a skutkové stavy existující k okamžiku oznámení. Výše podpory nebudou později upravovány, pokud číselné údaje ex post po několika letech ukáží, že se trh například vyvíjel jinak. V dané věci musí sice Komise vydat rozhodnutí dva a půl roku po původním oznámení, její posouzení se však opírá o skutečnosti a skutkové stavy existující k okamžiku oznámení.

(62)

Referenčním obdobím v rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 bylo období let 1997 až 2002. Soutěžitelé společnosti e-glass uplatnili názor, že musí být za základ pro analýzu vzato jiné referenční období, aby se zohlednily novější údaje, jež jsou již k dispozici. Jelikož mezi původním a nynějším oznámením uplynula určitá doba, mohly se skutkové stavy změnit, mohlo dojít k určitému vývoji trhů a příslušná fakta jsou jiná než fakta původně předpokládaná. Z uvedených důvodů nemůže Komise tento vývoj ve svém posouzení zohlednit.

(63)

U daného opatření se jedná státní podporu nebo podporu poskytnutou z veřejných prostředků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (viz část 2.4. tohoto rozhodnutí). Podpora skýtá společnosti e-glass výhodu, protože by jinak tento podnik musil veškeré investice financovat z vlastních prostředků. Jelikož jsou značná množství plaveného skla dodávána do zahraničí, existuje na trhu s plaveným sklem přeshraniční obchod. Tím v určitých případech zkreslují finanční výhody poskytnuté daným podnikům hospodářskou soutěž způsobem, jenž může ovlivnit obchod mezi členskými státy. Komise tudíž dospěla v tomto posouzení k závěru, že oznámené opatření podpory poskytnuté společnosti e-glass představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(64)

Jelikož jsou naplněny kumulativní podmínky bodu 2.1 čísla i) VOR 1998, platí pro záměr podpory oznamovací povinnost a musí být zjištěna přípustná maximální míra podpory v souladu s ustanoveními VOR 1998. Komise poukazuje na to, že podpora spočívá na třech režimech regionální podpory, jež již Komise schválila. Nejedná se tudíž o takzvanou podporu ad-hoc ve smyslu bodu 2 pokynů o státních podporách s regionálními cíli (16), jejíž zásadní slučitelnost se slučitelným trhem musí být přezkoumána zvlášť. Přezkumná povinnost Komise se omezuje spíše na slučitelnost hrubé míry podpory ve výši 35 %, o níž bylo zažádáno, podle kriterií VOR 1998.

(65)

Maximální přípustnou míru podpory podle VOR 1998 pro daný záměr je třeba zjistit na základě přípustné regionální maximální míry podpory, která platí k okamžiku oznámení podpory pro danou podporovanou oblast.

(66)

Pro Sülzetal-Osterweddingen, sídlo společnosti e-glass, činí maximální hrubá míra regionální podpory pro velké podniky přibližně 28 %. Jsou-li však kumulativně splněny určité podmínky, může být maximální hrubá míra podpory zvýšena na 35 %. Na návrh spolkové země může být se souhlasem Společného programu spolkové vlády a spolkových zemí „Zlepšování regionálních hospodářských struktur“ (podvýbor SP) v odůvodněných výjimečných případech poskytnuta vyšší míra podpory pro strukturálně zvláště účinná opatření ve prospěch sídel určitých podniků. Podle informací předaných Německem jsou tyto podmínky splněny, neboť podvýbor SP vyhověl návrhu Saska-Anhaltska dne 23. července 2003 (17).

(67)

Z tohoto důvodu platí v tomto případě regionální hrubá maximální míra podpory ve výši 35 %. K výpočtu přípustné maximální míry podpory pro daný záměr je nutno tuto maximální míru podpory opravit podle ustanovení VOR 1998 o různé hodnoty, které vyplývají z užití tří faktorů hodnocení, a to faktoru hospodářské soutěže (T), který zohledňuje situaci na relevantním trhu daného výrobku, faktoru „poměr kapitálového vkladu a pracovních sil“ (I) a faktoru „regionální účinek“ (M).

(68)

Schválení podpory podnikům v odvětvích hospodářství s nadměrnou strukturální kapacitou v sobě skrývá zvláštní nebezpečí narušení hospodářské soutěže. Jakékoliv rozšíření kapacity, které není vyrovnáno snížením kapacity na jiném místě, zostřuje problém nadměrné strukturální kapacity. Ke zjištění faktoru hospodářské soutěže musí tudíž Komise prozkoumat, zda bude plánovaný záměr prováděn v odvětví nebo dílčím odvětví hospodářství, v němž existuje nadměrná strukturální kapacita.

(69)

Podle bodu 7.6 VOR 1998 zahrnuje relevantní trh výrobku výrobky investičních projektů a ty výrobky, které jsou spotřebitelem (z důvodu zvláštních vlastností těchto výrobků, jejich ceny a zamýšleného užití) nebo výrobcem (z důvodu flexibility výrobních zařízení) považovány za jejich rovnocennou náhradu a/nebo rovnocennou službu.

(70)

Plavené sklo je daleko nejběžnější druh plochého skla; Jelikož plavené sklo nemůže být z důvodu specifického výrobního postupu a vlastností tohoto výrobku nahrazeno na straně nabídky ani poptávky jinými druhy plochého skla (např. tabulovým sklem, vzorovaným sklem, zrcadlovým sklem), je třeba trh plaveného skla považovat za samostatný trh výrobku (18). Tento trh výrobku se dále dělí na dva stupně, které je třeba posoudit zvlášť: výrobu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) na straně jedné a další zpracování plaveného skla (stupeň 2) na straně druhé (19).

(71)

Analýza v rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004 vedla k závěru, že v tomto zvláštním případě je nutno posoudit pouze trh plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) (20). V důsledku nesprávné informace o vlastnických poměrech nelze tento závěr přijmout, takže je nutno zahrnout zpracovatelský trhu (stupeň 2) do definice relevantních trhů, jelikož by podpora na tomto stupni mohla rovněž narušit hospodářskou soutěž.

(72)

V dalším textu je nejprve zkoumán trh plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) a poté trh zpracovaného plaveného skla (stupeň 2).

(73)

Prozkoumání trhu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) podané v původním rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 nebylo zpochybněno a nebylo předmětem rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 20. dubna 2005. V dalším textu se tudíž předkládá posouzení, jež bylo provedeno a vyloženo v rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004.

(74)

Podle bodu 7.6 VOR 1998 zahrnuje relevantní zeměpisný trh v zásadě EHP, popřípadě jeho významnou část, pokud lze soutěžní podmínky v této oblasti dostatečně rozlišit od podmínek v jiné oblasti EHP. V některých případech může být za relevantní zeměpisný trh označen i světový trh.

(75)

Z důvodu relativně vysokých nákladů na dopravu plaveného skla pro další zpracování (21) nezahrnují odbytové trhy jednotlivých výrobních závodů celé území EHP. Tyto odbytové trhy přestavují spíše soustředné kruhy kolem jednotlivých výrobních závodů; poloměr těchto kruhů je určován dopravní cestou, která je ještě přijatelná z ekonomického hlediska a zpravidla nečiní více než 500 km, nejvýše však 1 000 km pro převážně užívanou pozemní dopravu. Jelikož však v EHP již existuje více než 50 výrobních závodů evropských výrobců plaveného skla a jejich odbytové trhy se vzájemně překrývají, tyto závody společně pokryjí celé území EHP.

(76)

Ke zjištění, zda z důvodu tohoto překrývání jednotlivých trhů existují v různých oblastech EHP podobné soutěžní podmínky, Komise zkoumala, zda zde existují oddělené trhy, na nichž by se mohly nezávisle na jiných trzích odbytu vytvořit zvláštní ceny, nebo zda vývoj cen v EHP sleduje v podstatě jednotné základní paradigma. Za tímto účelem porovnala Komise na základě dostupných statistických údajů Eurostatu cenový vývoj tuny produkce plaveného skla v nejvýznamnějších členských státech, a to ve Francii, v Německu, Itálii, ve Velké Británii a ve Španělsku, za léta 1997 až 2002, jakož i v Belgii (z důvodu chybějících údajů) za léta 1999 až 2002. Tyto údaje ukazují, že vývoj hodnoty plaveného skla pro další zpracování v jednotlivých členských státech vykazuje pro léta 1997 až 2002 vysokou korelaci. Takovýto paralelní vývoj umožňuje závěr, že mají odběratelé plaveného skla dostatek možností obrátit se na výrobce v jiných členských státech, což představuje dostatečnou indicii pro jednotný zeměpisný trh.

(77)

Závěr: Komise konstatuje, že zeměpisný trh plaveného skla pro další zpracování zahrnuje celé území EHP (22).

(78)

Nejnižší stupeň klasifikace NACE, která odpovídá výrobě plaveného skla pro další zpracování, je třída 26.11 NACE „Výroba plochého skla“. Na plavené sklo pro další zpracování připadá podíl výrazně přesahující 80 % celkové výroby plochého skla v EHP, takže lze tento výrobek považovat za typického představitele třídy 26.11 NACE. V odvětví plochého skla se však kapacita měří na základě využitelných (prodejných) kapacit (23). Tato metoda měření není srovnatelná s měřením kapacity v celém zpracovatelském průmyslu.

(79)

Komise proto zastává názor, že situaci ohledně kapacity trhu plaveného skla pro další zpracování nelze použít pro posouzení faktoru hospodářské soutěže (24).

(80)

Při nedostatku údajů o vytížení kapacity se Komise opírá podle bodu 3.4 VOR 1998 o údaje o viditelné spotřebě, chce-li zjistit, zda je investice umísťována na zmenšujícím se trhu. Za zmenšující je považován trh výrobků tehdy, je-li střední roční přírůstek viditelné spotřeby daného výrobku v posledních pěti letech o více než 10 % nižší než roční průměr celého zpracovatelského průmyslu v EHP, ledaže lze pozorovat silnou tendenci vzestupu relativního přírůstku poptávky po tomto výrobku. Absolutně se zmenšující je trh, na němž je střední přírůstek viditelné spotřeby v posledních pěti letech negativní.

(81)

K viditelné spotřebě plaveného skla pro další zpracování za léta 1997-2002 má Komise k dispozici následující údaje:

(82)

Za léta 1997–2002 činil střední roční přírůstek hodnoty celého zpracovatelského průmyslu v EHP 4,8 %. Prahová hodnota, při jejímž nedosažení se měl podle bodu 7.8 VOR 1998 předpokládat zmenšující trh, činí tudíž 4,4 %. Evropský trh plaveného skla pro další zpracováním dosáhl v témže období středního ročního přírůstku hodnoty ve výši 5,28 %, a tudíž výrazně převyšuje průměr EHP (27). Komise navíc na základě dostupných údajů Eurostatu/COMEXTu o obchodu uvnitř Společenství zkoumala, zda vývoj hodnoty viditelné spotřeby plaveného skla pro další zpracování zaznamenaný v jednotlivých členských státech tento výsledek potvrzuje, a může tuto otázku zodpovědět kladně.

(83)

Pozitivní vývoj trhu plaveného skla pro další zpracování se odráží v chování výrobců, neboť na evropském trhu, který je koncentrován na několik málo velkých výrobců plaveného skla (28), bylo v posledních letech investováno do nových výrobních zařízení ve Francii (2001 – Pilkington/Interpane), v Belgii (2001 - Glaverbel/Scheuten) a v Itálii (2002 – Sangalli) (29).

(84)

Závěr: Komise tudíž dospěla k závěru, že se u plaveného skla pro další zpracování nejedná o zmenšující se trh a že je nutno faktor hospodářské soutěže podle bodu 3.10.1 čísla iv) VOR 1998 vyjádřit koeficientem 1,0.

(85)

Podle bodu 7.6 VOR 1998 zahrnuje relevantní trh výrobků výrobky investičních projektů a výrobky, které jsou spotřebitelem (z důvodu zvláštních vlastností těchto výrobků, jejich ceny a zamýšleného užití) nebo výrobcem (z důvodu flexibility výrobních zařízení) považovány za jejich rovnocennou náhradu a/nebo rovnocennou službu.

(86)

V dané věci však musí být trh zpracovaného skla (stupeň 2) dále rozdělen, aby bylo možno identifikovat příslušné výrobky a vymezit relevantní trh. Jednoznačně lze rozlišit dvě obecné kategorie, které nejsou zastupitelné z hlediska spotřebitelů ani výrobců: automobilové sklo a stavební sklo (30). Oba tyto výrobky vytvářejí své zvláštní oddělené trhy výrobků, neboť se jejich technologie, zákaznická základna a způsob prodeje navzájem značně liší. Trh stavebního skla lze dále rozdělit na tyto dílčí trhy: i) vícevrstvé sklo (dvojité a několikanásobné zasklení), ii) tvrzené sklo (bezpečnostní sklo) iii) vrstvené (lepené) sklo (bezpečnostní sklo) a iv) stříbřené sklo (zrcadla).

(87)

Bezpečnostní sklo (ESG a VSG) a vícevrstvé sklo jsou z pohledu výrobce zastupitelné, neboť výrobci mohou výrobu v krátké době a bez většího zvýšení nákladů přesměrovat na tyto různé výrobky. Podle Německa vyrábějí přibližně 70 % až 80 % zpracovávaného skla pro stavebnictví výrobci, kteří zároveň nabízejí oba výrobky: bezpečnostní sklo i vícevrstvé sklo. Dále je třeba upozornit na to, že bezpečnostní sklo lze prodávat jako finální výrobek i jako polotovar pro výrobu vícevrstvého skla. Navíc je prodej a distribuce bezpečnostního a vícevrstvého skla pro stavebnictví často prováděn souběžně.

(88)

Bylo by tudíž mylné domnívat se v souladu s názorem předneseným soutěžiteli v závěrech jejich stanovisek, že je nutno omezit relevantní trh výlučně na tabule izolačního skla.

(89)

Komise poukazuje na to, že všichni tři vlastníci podílů ve společnosti e-glass vyrábějí bezpečnostní sklo (VSG a ESG) a vícevrstvé sklo pro stavebnictví, nikoli však technické sklo nebo automobilové sklo.

(90)

Závěr: Komise dospívá k závěru, že se u relevantního trhu výrobku jedná o dílčí trh stupně 2, a to o trh bezpečnostního skla (VSG a ESG) a vícevrstvého skla pro stavebnictví s následujícími kódy PRODCOM: 26121230 (tvrzené bezpečnostní sklo, a.n.g.), 26121270 (lepené bezpečnostní sklo, a.n.g.) a 26121330 (vícevrstvá izolační zasklení).

(91)

Podle bodu 7.6 VOR 1998 zahrnuje relevantní zeměpisný trh v zásadě EHP, popřípadě jeho významnou část, pokud lze soutěžní podmínky v této oblasti dostatečně rozlišit od podmínek v jiné oblasti EHP. V některých případech může být za relevantní zeměpisný trh označen i světový trh.

(92)

Podle Německa je nutno stejně jako u trhu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) vycházet z předpokladu, že trh zpracovaného plaveného skla (stupeň 2) zaujímá celé území EHP.

(93)

Soutěžitelé společnosti e-glass tvrdili ve svém stanovisku, že u zpracovaného skla (stupeň 2) je třeba vycházet z národních trhů, popřípadě jen z regionálních trhů, neboť vysoké dopravní náklady znemožňují prostorově širší distribuci.

(94)

Podle důkazních prostředků předložených Německem je zákaznická základna vlastníků podílů ve společnosti e-glass na relevantním trhu vymezeném v bodech 85-90 větší, než jen národní či vnitrostátní, a zahrnuje různé oblasti EHP (31).

(95)

Odbytové trhy představují soustředné kruhy a zpracované sklo je navzdory relativně vysokým dopravním nákladům dodáváno na velké vzdálenosti (32). Tyto soustředné kruhy se vzájemně překrývají a pokrývají celé území EHP. Kromě toho na území EHP neexistují různé technické normy nebo právní překážky obchodu se zpracovaným sklem (stupeň 2) a dováží se tam přibližně 20 % německé produkce.

(96)

Stejně jako v dřívějších rozhodnutích o kontrole fúzí a o podporách vychází Komise z toho, že na trh pro zpracované sklo (stupeň 2) je třeba nahlížet jako na trh obdobný trhu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) jakožto na trh zahrnující celé území EHP.

(97)

Ve věci podpory Pilkington/Interpane (N 291/2000), SG (2000) D/106264 ze dne 17. srpna 2000 dospěla Komise k závěru, že trh VSG a pokoveného skla včetně izolačního skla zahrnuje celé území EHP.

(98)

Bod zdůvodnění 16 rozhodnutí v řízení o kontrole fúzí IV/M/1230 Glaverbel/PPG zní: „Ohledně obecného obchodu ve věci Pilkington-Techint/SIV ponechala Komise přesnou definici zeměpisného trhu otevřenou. Komise poukázala na to, že zejména stříbřené sklo a vrstvené (lepené) sklo je velkými výrobci dopravováno na velké vzdálenosti. Proto je podle názoru stran zcela oprávněné definovat tyto trhy rovněž jako trhy zahrnující celé území EU. Strany tvrdily, že tento závěr platí i pro tvrzené sklo a tabule izolačního skla, neboť všichni velcí výrobci vyvíjejí podnikatelskou činnost přinejmenším v rámci celé EU a tržní podmínky v různých členských státech jsou dostatečně homogenní. Výsledky průzkumu Komise v této věci potvrdily, že trhy stříbřeného skla (zrcadla) a vrstveného (lepeného) skla zahrnují celé území EU. Pro trhy ostatních výrobků v segmentu všeobecného obchodu nejsou výsledky tak jednoznačné.“

(99)

Proto by bylo vnitrostátní vymezení zeměpisného trhu pro stupeň 2, jak to navrhla společnost Pilkington ve svém stanovisku, v rozporu s prohlášením, které podnik předložil při šetření ve věci fúze.

(100)

Závěr: Komise dospívá k závěru, že zeměpisný trh zpracovaného skla (stupeň 2) v podobě bezpečnostního skla a vícevrstvého skla pro stavebnictví zahrnuje celé území EHP. Podle Komise není důvod k závěru, že je nutno trh zpracovaného skla vymezit zeměpisně jinak než trh plaveného skla pro další zpracování.

(101)

Komise poukazuje na to, že nejsou k dispozici žádné údaje o vytížení kapacity na trhu stupně 2, popřípadě že žádné takové údaje neexistují. Potřebné informace o (ročním) objemu výroby a maximální (roční) výrobní kapacitě závodů v EHP, které zpracovávají plavené sklo pro další zpracování na bezpečnostní sklo a vícevrstvé sklo pro stavebnictví, nelze získat ani od Eurostatu, ani od výzkumných ústavů či odvětvových sdružení.

(102)

Podle názoru Komise nelze tudíž při zjišťování faktoru hospodářské soutěže zohlednit skutkový stav ohledně výrobní kapacity zpracovaného skla v podobě bezpečnostního skla a vícevrstvého skla pro stavebnictví.

(103)

Jak již bylo vyloženo v bodě 80, opírá se Komise při nedostatku údajů o vytížení kapacity na základě bodu 3.4 VOR 1998 při zjišťování, zda je investice umisťována na zmenšujícím se trhu, o údaje o viditelné spotřebě. Podle bodu 7.8 VOR 1998 se trh výrobků považuje za zmenšující tehdy, je-li střední roční přírůstek viditelné spotřeby daného výrobku v posledních pěti letech o více než 10 % nižší než roční průměr celého zpracovatelského průmyslu v EHP, ledaže lze pozorovat silnou tendenci růstu u relativního přírůstku poptávky po tomto výrobku. Absolutně se zmenšující je trh, na němž je střední přírůstek viditelné spotřeby v posledních pěti letech negativní.

(104)

K hodnotě viditelné spotřeby plaveného skla pro další zpracování za referenční období 1997–2002 má Komise k dispozici tyto údaje (Zdroje: COMEXT/Eurostat):

(105)

Německo předalo údaje o objemu výroby získané od průmyslového sdružení CPIV (34), podle nichž zaznamenal trh bezpečnostního skla (ESG a VSG) a vícevrstvého skla v referenčním období 1997 až 2002 přírůstek ve výši 5,54 %. Tyto údaje o objemu výroby byly přepočteny na základě dostupných informací o ceně od příjemce a odhadu obratu. Výsledný průměrný hodnotový přírůstek činí 7,6 % na referenční období let 1997 až 2002. Tento údaj je v souladu s výše uvedenými údaji COMEXTu/Eurostatu.

(106)

Příslušné průměrné roční přírůstky hodnoty viditelné spotřeby všech relevantních výrobků (bezpečnostní sklo v podobě VSG a ESG, jakož i vícevrstvé sklo), a to jak každé jednotlivé země, tak i všech zemí společně (viz předchozí tabulku) převyšuje (35) průměrný roční přírůstek celého zpracovatelského průmyslu v EHP za totéž období, který činil 4,8 %.

(107)

Závěr: Komise tudíž dospěla k závěru, že se u trhu plaveného skla pro další zpracování nejedná o zmenšující se trh a že je nutno faktor hospodářské soutěže podle bodu 3.10.1 čísla iv) VOR 1998 vyjádřit koeficientem 1,0.

(108)

Posouzení zpracovatelského trhu (stupeň 2) a analýza trhu plaveného skla pro další zpracování (stupeň 1) společně ukazují, že se tyto trhy vyvíjely v referenčním období let 1997 až 2002 týmž směrem a dosáhly přírůstku, který je vyšší než průměrný přírůstek zpracovatelského průmyslu. Komise poukazuje na skutečnost, že je faktor hospodářské soutěže pro oba trhy (stupeň 1 a stupeň 2) vyjádřen koeficientem 1,0, což znamená že je faktor hospodářské soutěže pro celý projekt rovněž nutno vyjádřit koeficientem 1,0 (36).

(109)

Prozkoumání poměru kapitálového vkladu a pracovních sil vyložené v původním rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 nebylo zpochybněno a nebylo předmětem rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 20. dubna 2005. V dalším textu se tudíž předkládá posouzení, jež bylo provedeno a vyloženo v rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004.

(110)

Podle VOR 1998 má být pomocí faktoru „poměr kapitálového vkladu a pracovních sil“ dosaženo přizpůsobení přípustné maximální míry podpory projektům, které lépe a účinněji přispívají ke snížení nezaměstnanosti vytvářením relativně vyššího počtu nových pracovních míst, popřípadě zachováním stávajících pracovních míst.

(111)

Podle údajů Německa bude v důsledku uvedeného záměru vytvořeno 186 trvalých pracovních míst, které lze rozdělit takto:

(112)

Tyto odhady se zakládají na porovnání s jiným výrobním závodem, který v době oznámení existoval již nejméně šest let v Sasku-Anhaltsku, a v němž je při hrubém objemu výroby ve výši [...] tun denně zaměstnáno 187 osob (bez osob v učebním poměru). e-glass bude při hrubém objemu výroby ve výši [...] tun denně zaměstnávat poněkud menší počet osob než výrobní závod použitý ke srovnání, neboť společnost e-glass bude určité oblasti (závodní stráž) svěřovat externím dodavatelům a navíc bude využívat nejmodernějších technologií. Komise považuje tyto údaje za věrohodné.

(113)

Investiční náklady ve výši 121 milionů EUR způsobilé pro podporu a vytvoření 186 pracovních míst odpovídají hodnotě 650 538 EUR na jedno pracovní místo. Podle bodu 3.10.2. VOR 1998 je nutno faktor „poměr kapitálového vkladu a pracovních sil“ nutno vyjádřit hodnotou 0,8.

(114)

Prozkoumání faktoru „regionálního účinku“ podané v původním rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004 nebylo zpochybněno a nebylo předmětem rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 20. dubna 2005. V dalším textu se tudíž předkládá posouzení, jež bylo provedeno a vyloženo v rozhodnutí ze dne 20. dubna 2004.

(115)

Faktor „regionální účinek“ zohledňuje hospodářský užitek nové investice pro podporovanou oblast. Vytvoření pracovních míst může podle názoru Komise sloužit jako indikátor příspěvku investičního záměru k regionálnímu rozvoji. Kapitálově náročné investice mohou nepřímo přispět k vytvoření pracovních míst ve vlastní podporované oblasti nebo v oblasti, která s ní hraničí, přičemž se pracovními místy rozumí ta pracovní místa, která vzniknou bezprostředně díky projektu nebo u přímých dodavatelů nebo přímých odběratelů.

(116)

Projekt nepřímo přispěje k vytvoření pracovních míst v těchto oblastech činnosti:

(117)

Pro oblasti, pro něž byla předložena prohlášení o záměru kontaktovaných podniků, uznává Komise číselné údaje uvedené v těchto prohlášeních (celkem 297 pracovních míst).

(118)

Ohledně dalších 24 pracovních míst nebyla předložena prohlášení o záměru. Prohlášení a číselné údaje předložené Německem se však ve značné míře jeví jako realistické. Pouze v oblasti „dodavatelů náhradních dílů a spotřebního materiálu“ vyvstaly pochybnosti: počet deseti pracovních míst uplatněných v této oblasti se podle názoru Komise jeví jako příliš vysoký, neboť dodávky náhradních dílů se zdají být kryty 60 pracovními místy v oblasti „služeb, náhradních dílů, údržby, oprav…“. Komise proto zohledňuje pouze 14 z celkem 24 pracovních míst nekrytých prohlášením o záměru, čímž se dospělo k celkovému počtu 311 uznatelných nepřímo vytvořených pracovních míst.

(119)

Vzhledem k tomu dospívá Komise k závěru, že ve srovnání se 186 přímo vytvořenými pracovními místy dochází k silnému nárůstu počtu nepřímo vytvořených pracovních míst (o více než 100 %). Podle bodu 3.10.2. čísla i) VOR 1998 je tudíž faktor „regionální účinek“ hodnocen koeficientem 1,5.

(120)

S přihlédnutím k výše uvedeným vývodům a na základě údajů předaných Německem zní výpočet maximální míry podpory podle vzorce VOR 1998 takto: hrubá míra 35 %  × 1,0 × 0,8 × 1,5 = hrubá míra 42 % omezená maximální mírou regionální podpory v hrubé výši 35 %.

(121)

Míra podpory až do hrubé výše 35 % způsobilých nákladů, kterou hodlá Německo poskytnout společnosti e-glass, je tudíž slučitelná s maximální přípustnou mírou podpory, jež byla vypočítána na základě VOR 1998.

(122)

Oznámená hrubá míra podpory ve výši 35 %, již Německo hodlá poskytnout společnosti e-glass AG, splňuje předpoklady pro to, aby mohla být považována za slučitelnou s víceodvětvovým rámcem regionální podpory pro velké investiční projekty (1998),