EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document E2005C0329

Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 329/05/KOL ze dne 20. prosince 2005 kterým se po padesáté čtvrté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory a navrhují se vhodná opatření

Úř. věst. L 62, 6.3.2008, p. 30–43 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 13/12/2016; Nahrazeno E2014C0216

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2005/329/oj

6.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/30


ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 329/05/KOL

ze dne 20. prosince 2005

kterým se po padesáté čtvrté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory a navrhují se vhodná opatření

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO,

S OHLEDEM NA Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM NA Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (2), a zejména na článek 24, čl. 5 odst. 2 písm. b), článek 1 části I protokolu 3 a články 18 a 19 části II protokolu 3 této dohody,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru Kontrolní úřad ESVO uplatňuje ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad ESVO oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad ESVO považuje za nezbytné,

S ODKAZEM NA Procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory (3) přijatá Kontrolním úřadem ESVO (4) dne 19. ledna 1994,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE dne 6. září 2005 přijala Evropská komise nové sdělení, ve kterém jsou uvedeny pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (5),

VZHLEDEM K TOMU, ŽE se toto sdělení týká i Evropského hospodářského prostoru,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE v celém Evropském hospodářském prostoru je třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu,

VZHLEDEM K TOMU, ŽE podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV k Dohodě o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po konzultaci s Komisí ES právní akty odpovídající právním aktům přijatým Komisí ES,

PO KONZULTACI s Evropskou komisí,

S ODKAZEM NA skutečnost, že Kontrolní úřad ESVO v této věci konzultoval státy ESVO prostřednictvím dopisů ze dne 7. listopadu 2005,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

1)

Pokyny pro státní podporu budou pozměněny vložením nové kapitoly 30A o financování letišť a o státních podporách na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť. Nová kapitola je součástí přílohy I tohoto rozhodnutí. Navrhují se vhodná opatření, jež jsou obsažena v příloze I tohoto rozhodnutí.

2)

Státy ESVO o tom budou informovány dopisem s kopií tohoto rozhodnutí a jeho přílohy. Státy ESVO budou požádány, aby do dne 1. června 2006 potvrdily svůj souhlas s návrhem vhodných opatření.

3)

Komise ES bude informována v souladu s bodem d) protokolu 27 Dohody o EHP zasláním kopie tohoto rozhodnutí včetně přílohy.

4)

Toto rozhodnutí včetně přílohy I bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

5)

V případě, že státy ESVO přijmou návrh vhodných opatření, bude v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie zveřejněno souhrnné sdělení (připojeno v příloze II tohoto rozhodnutí).

6)

Toto rozhodnutí je závazné v anglickém znění.

V Bruselu dne 20. prosince 2005

Za Kontrolní úřad ESVO

Einar M. BULL

předseda

Kurt JÄGER

člen kolegia


(1)  Dále jen Dohoda o EHP.

(2)  Dále jen Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(3)  Dále jen Pokyny pro státní podporu.

(4)  Původně zveřejněné v Úř. věst. L 231, 3.9.1994 a stejného dne v dodatku EHP č. 32. Aktualizovaná verze pokynů pro státní podporu je k dispozici na internetové stránce Kontrolního úřadu: www.eftasurv.int

(5)  Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s. 1).


PŘÍLOHA

„30A.   FINANCOVÁNÍ LETIŠŤ A STÁTNÍ PODPORY NA ZAHÁJENÍ ČINNOSTI PRO LETECKÉ SPOLEČNOSTI S ODLETEM Z REGIONÁLNÍCH LETIŠŤ

30A.1   Úvod

30A.1.1   Obecné souvislosti

(1)

Komise Evropských společenství (dále jen ‚Evropská komise‘ nebo ‚Komise‘) zveřejnila sdělení o financování letišť a státních podporách na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť, jež zapadá do obecného plánu otevření evropské oblohy. Souhrn liberalizačních opatření, nazývaný ‚třetí balík‘, který je v Evropské unii v platnosti od roku 1993 a v EHP od roku 1994, tak umožnil od dubna 1997 každému leteckému dopravci vlastnícímu provozní licenci EHP přístup do oblasti, na niž se vztahuje Dohoda o EHP, bez omezení, a to i bez omezení tarifních (1). Aby tedy byla občanům zajištěna kvalitní služba za přijatelné ceny, a to neustále na celém území států EHP, mohly ty státy EHP, které si to přály, uskutečňovat v jasném právním rámci závazky veřejné služby týkající se četnosti, přesnosti služeb, dostupnosti volných míst nebo přednostních tarifů pro určité kategorie uživatelů. Tyto závazky veřejné služby umožnily letecké dopravě, aby plně přispěla k hospodářské a sociální soudržnosti a vyváženému rozvoji regionů.

(2)

Navíc byla přijata řada opatření, např. v oblasti přiřazování letištních časů (2), odbavovacích služeb (3), a počítačových rezervačních systémů (4), aby došlo k začlenění této liberalizace trhu a byla umožněna hospodářská soutěž podle spravedlivých pravidel odvětví.

(3)

Kontrolní úřad ESVO (dále jen ‚Kontrolní úřad‘) má za to, že pokyny Evropské komise mají pro EHP význam, a tímto příslušné pokyny přijímá v rámci pravomoci, která mu byla svěřena na základě čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen ‚Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru‘) (5).

(4)

Kontrolní úřad má za to, že letiště mohou mít vliv na úspěch místních ekonomik a na udržení místních služeb, jako např. vzdělávání a zdravotnictví. Cestující využívající leteckých spojů a dopravní služby mohou být skutečně velice důležití pro konkurenceschopnost a pro rozvoj určitých regionů. Když jsou letiště dobře obsluhovaná, mohou sloužit jako magnet pro letecké společnosti, a tím podporovat hospodářské činnosti, stejně jako hospodářskou, sociální a územní soudržnost v oblasti, na niž se vztahuje Dohoda o EHP.

(5)

Kontrolní úřad vítá takový rozvoj a oceňuje přínos nízkonákladových leteckých společností k obecnému snížení cen za leteckou dopravu v Evropě, k rozšíření nabídky služeb a k zpřístupnění tohoto typu dopravy široké veřejnosti. Kontrolní úřad však musí zajistit, aby Dohoda o EHP byla dodržována, a to zejména pravidla hospodářské soutěže, především ta, jež se týkají státní podpory.

30A.1.1.1   Typologie letišť

(6)

V letištním odvětví dnes existují různé stupně hospodářské soutěže mezi různými typy letišť. To představuje základní aspekt pro přezkoumání státních podpor, který zahrnuje zkoumání, do jaké míry by mohla být narušena hospodářská soutěž a ovlivněno fungování Dohody o EHP. Situace hospodářské soutěže se hodnotí případ od případu v závislosti na dotčených trzích. Výzkumy (6) však ukázaly, že obecně mezi velkými mezinárodními uzly a platformami pro všechny dotčené trhy dopravy existuje hospodářská soutěž s podobnými letišti, protože stupeň hospodářské soutěže může záviset na faktorech jako přetížení a existence alternativní dopravy, nebo v určitých případech (viz níže) i s velkými regionálními letišti. Velká regionální letiště mohou konkurovat nejen dalším velkým regionálním letištím, ale také velkým uzlům v zemích EHP a pozemní dopravě, zejména pokud mají kvalitní přístup k letišti pozemní cestou. Podle stejných studií malá letiště obecně nevstupují do hospodářské soutěže s jinými letišti, kromě případů sousedních letišť podobné velikosti, když pokrývají trhy, které se překrývají.

(7)

Pro účely těchto pokynů vymezil Kontrolní úřad následující čtyři kategorie letišť:

kategorie A, nazývaná dále ‚velká letiště zemí EHP‘, představuje více než 10 milionů cestujících ročně,

kategorie B zahrnuje ‚vnitrostátní letiště‘, představuje mezi 5 a 10 miliony cestujících ročně,

kategorie C zahrnuje ‚velká regionální letiště‘ s ročním objemem cestujících mezi 1 a 5 miliony,

kategorie D, dále nazývaná ‚malá regionální letiště‘ s ročním objemem cestujících menším než 1 milion cestujících.

30A.2   Cíle těchto Pokynů a situace s ohledem na pokyny z roku 1994

(8)

Kapitola 30 Pokynů pro státní podporu Kontrolního úřadu ESVO odkazuje na Pokyny Komise z roku 1994 o použití článků 92 (nyní 87) a 93 (nyní 88) Smlouvy o ES a článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v odvětví letectví (7) (dále jen ‚pokyny v odvětví letectví‘). Pokyny v odvětví letectví se nevztahují na všechny nové aspekty spojené s financováním letišť a podporou na zahájení činnosti nových linek.

(9)

Pokyny Komise z roku 1994 téměř výhradně upravují podmínky poskytování státní podpory leteckým společnostem tím, že omezují přímé podpory na provozování leteckých linek pouze na závazky veřejné služby a podporu sociálního charakteru. Část II 3 pokynů Komise z roku 1994 se týká veřejných investic do letištní infrastruktury. Uvádí, že ‚uskutečňování projektů infrastruktury (letiště) představuje opatření obecné hospodářské politiky, kterou Komise z hlediska pravidel Smlouvy o státní podpoře nemůže kontrolovat. Tato obecná zásada se uplatní pouze v případě, kdy jsou infrastruktury budovány členskými státy, a neuplatní se v případě státní podpory, jež je výsledkem preferenčního zacházení, jemuž se těší některé společnosti při využívání infrastruktur‘.

Tyto pokyny tedy doplňují pokyny z roku 1994, ale nenahrazují je, a stanoví, jak musejí být použita pravidla hospodářské soutěže na různé způsoby financování letišť (viz oddíl 30A.4) a na podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (viz oddíl 30A.5).

(10)

Z toho důvodu Kontrolní úřad přihlíží k tomu, jaký přínos přináší rozvoj regionálních letišť. To znamená:

Zvýšené využití regionálních letišť je pozitivní pro boj proti přesycení letecké dopravy hlavních evropských uzlů. Ve své Bílé knize ‚Evropská dopravní politika pro rok 2010: Čas rozhodnout‘ (8) Komise uvádí, ‚že existuje zvláštní akční plán pro boj proti přehuštění leteckého prostoru, ale přehuštění v pozemní dopravě se zatím nevěnuje nezbytná pozornost, ani se k ní nepřijímají žádné závazky. Přesto téměř polovina z padesáti evropských letišť již dosáhla, nebo je blízko dosažení, přetížení svých kapacit na zemi‘.

Více přístupových míst na lety v rámci Evropy podporují mobilitu evropských občanů.

Rozvoj těchto letišť mimo jiné přispívá k rozvoji regionálních ekonomik.

Regionální letiště jsou však při rozvoji svých služeb v méně příznivé situaci než velké evropské uzly nebo platformy, jako je například Londýn, Paříž nebo Frankfurt. Nemají k dispozici žádnou velkou referenční leteckou společnost, která by tam soustředila své činnosti tak, aby mohla svým cestujícím nabízet mnoho spojů a využívat veliké úspory z rozsahu, které jí tato struktura umožňuje. Možná že nedosáhla minimální rozhodující velikosti pro jejich dostatečnou přitažlivost. Regionální letiště musí navíc často překonávat nedostatečnou image a proslulost způsobenou jejich umístěním v oblastech, jež mají hospodářské potíže.

(11)

Z tohoto důvodu Kontrolní úřad zaujímá těmito pokyny příznivý postoj k rozvoji regionálních letišť a zajišťuje přitom dodržování zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a proporcionality, aby předešel jakémukoli narušení hospodářské soutěže, které není ve společném zájmu, pokud jde o veřejné financování regionálních letišť a pokud jde o státní podpory poskytnuté leteckým společnostem.

(12)

Tento přístup musí být také v souladu s obecnými cíli dopravní politiky, a zejména s intermodalitou se železnicí. V posledních letech se značně přispělo jak politicky, tak financováním, k pokračování ambiciózních programů pro rozvoj vysokorychlostní železniční sítě. Vysokorychlostní vlak představuje velmi atraktivní alternativu k letadlu v otázce času, ceny, pohodlí a udržitelného rozvoje. Bez ohledu na úsilí, které je ještě třeba vyvinout, aby došlo k rozšíření vysokorychlostní železniční sítě na oblast, na niž se vztahuje Dohoda o EHP, je tedy nutné pokusit se využít kapacitu vysokorychlostního vlaku a zajistit výkonné a velice kvalitní spojení a podporovat železniční a letecké provozovatele, aby vsadili na spolupráci podle článku 53 Dohody o EHP, aby se rozvíjela doplňkovost mezi železnicí a leteckou dopravou v zájmu uživatelů.

(13)

Pokud tyto pokyny zaujímají stanovisko ke skutečnostem týkajícím se poskytnutí či neposkytnutí podpor, informativně sdělují obecný výklad těchto otázek, který má Kontrolní úřad v okamžiku sepsání těchto pokynů. Tyto postoje jsou informativní a nedotýkají se výkladu tohoto pojmu Soudem ESVO nebo Soudy Společenství.

30A.3   Oblast působnosti a společná pravidla slučitelnosti

30A.3.1   Oblast působnosti a právní základ

(14)

Tento rámec určuje, do jaké míry a za jakých podmínek budou Kontrolním úřadem hodnocena veřejná financování letišť a státní podpory na zahájení činnosti leteckých společností vzhledem k pravidlům a postupům týkajícím se státní podpory. Při tomto posouzení použije Kontrolní úřad čl. 59 odst. 2 nebo čl. 61 odst. 3 písm. a), b) nebo c) Dohody o EHP.

(15)

Čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP umožní státům ESVO odchýlit se u podniků pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu od pravidel o státních podporách, pokud uplatnění těchto pravidel brání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny a pokud rozvoj obchodu není dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran.

(16)

Čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP uvádí podpory, které mohou být považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP. Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) umožňují odchylky ve prospěch podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností a/nebo oblastí.

(17)

V kapitole 25 Pokynů pro státní podporu v oblasti vnitrostátních regionálních podpor (dále jen ‚pokyny pro vnitrostátní regionální podporu‘) stanoví Kontrolní úřad podmínky, za jakých mohou být regionální podpory považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, v souladu s čl. 61 odst. 3 písm. a) a c). Tato ustanovení by umožnila prohlásit, že provozní podpory (9) poskytnuté letištím nebo leteckým společnostem (například podpory na zahájení činnosti) jsou slučitelné pouze výjimečně a za velmi přísných podmínek a to ve znevýhodněných regionech Evropy, jako jsou např. regiony, na které se vztahuje výjimka podle čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP, a regiony s nízkou hustotou obyvatelstva (10).

(18)

Na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) mohou být podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP. Zvláště jsou zmíněny projekty v rámci transevropských sítí, které mohou zahrnovat projekty týkající se letišť.

(19)

Pokud uvedená ustanovení nelze použít, Kontrolní úřad ohodnotí slučitelnost podpor poskytnutých letištím a podpor na zahájení činnosti s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Následující ustanovení uvádějí zásady, kterými se Kontrolní úřad bude řídit při tomto posuzování.

30A.3.2   Existence státní podpory

30A.3.2.1   Hospodářská činnost letišť

(20)

Dohoda o EHP zaujímá neutrální postoj v otázce přístupu státu k veřejnému nebo soukromému vlastnictví letišť. Pokud jde o poskytování státních podpor, je nezbytné vědět, zda příjemce podpory vykonává nějakou hospodářskou činnost (11). Je zřejmé, že letecké společnosti vykonávají hospodářskou činnost. Jakmile je tedy letiště zapojeno do hospodářských činností, představuje nezávisle na své právní formě a svém způsobu financování podnik ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a uplatňují se pravidla o státní podpoře (12).

(21)

Evropský soudní dvůr (dále jen ‚Soudní dvůr‘) ve věci ‚Aéroports de Paris‘ (13) rozhodl, že činnosti správy a provozování letišť zahrnující poskytování letištních služeb leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb na letišti představují hospodářské činnosti, neboť na jedné straně ‚spočívají v poskytnutí letištních zařízení leteckým společnostem a různých služeb za poplatky, jejichž sazba je volně stanovena samotným provozovatelem, a na druhé straně nepodléhají výkonu veřejné moci a jsou oddělitelné od činností, které jsou spojeny s jejich výkonem‘. Provozovatel letiště tak v zásadě vykonává hospodářskou činnost ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, na kterou se uplatňují pravidla o státní podpoře.

(22)

Všechny činnosti provozovatele letiště však nejsou nutně hospodářského charakteru. Je nutné rozlišovat mezi těmito činnostmi a stanovit, do jaké míry mají tyto činnosti hospodářský charakter či nikoli (14).

(23)

Jak zdůrazňuje Soudní dvůr, činnosti, které obvykle spadají do odpovědnosti státu při výkonu jeho veřejných pravomocí, nejsou hospodářského charakteru a nespadají do oblasti působnosti pravidel pro státní podpory. Tyto činnosti zahrnují bezpečnost, kontrolu leteckého provozu, policii, clo atd. Obecně musí být financování těchto činností omezeno výhradně na vyrovnávání nákladů, ze kterých vyplývají, a nemůže být použito na jiné činnosti hospodářské povahy (15). Jak vysvětlila Evropská komise ve svém sdělení ze dne 10. října 2001 po útocích ze dne 11. září 2001: ‚Je zřejmé, že pokud jsou určitá opatření uložena přímo leteckým společnostem a stejně i jiným provozovatelům v tomto odvětví, jako jsou letiště nebo poskytovatelé služeb letecké navigace, jejich financování veřejnou mocí nesmí dát podnět k provozní podpoře neslučitelné se Smlouvou‘.

30A.3.2.2   Činnosti letišť, které představují hospodářské služby veřejného zájmu

(24)

Některé hospodářské činnosti letišť mohou příslušné orgány veřejné moci považovat za služby obecného hospodářského zájmu. Orgán v tomto případě uloží provozovateli letiště závazky veřejné služby, aby zajistil, že věc obecného veřejného zájmu je spravována patřičným způsobem. Za takových okolností mohou orgány veřejné moci hradit provozovateli letiště dodatečné náklady vyplývající ze závazků veřejné služby. Není tedy vyloučeno, že ve výjimečných případech by mohla být správa letiště jako celku považována za hospodářskou službu obecného zájmu. Orgán veřejné moci by tak mohl ukládat takovému letišti, umístěnému například v izolovaném regionu, závazky a případně rozhodovat, zda je bude vyrovnávat. Přesto je třeba poznamenat, že správa letiště jako celku v rámci služby obecného hospodářského zájmu by neměla pokrývat činnosti, které nejsou přímo spojené se základními činnostmi a které jsou vyjmenované v odstavci 43 (iv).

(25)

V této souvislosti připomíná Kontrolní úřad rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark (16), který stanovil judikaturu v této oblasti. Soudní dvůr rozhodl, že vyrovnání za veřejné služby nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES, pokud jsou splněna následující čtyři kritéria:

1.

podnik přijímající podporu musí být skutečně pověřen výkonem závazků veřejné služby a tyto závazky musí být jasně definovány,

2.

parametry, na jejichž základě je vypočteno vyrovnání, musí být stanoveny předem, a to objektivně a transparentně,

3.

vyrovnání nemůže přesáhnout to, co je nutné pro pokrytí veškerých nákladů, nebo jejich části, vzniklých při výkonu závazků veřejné služby s tím, že bude brát v úvahu odpovídající příjmy a přiměřený zisk z těchto závazků, a

4.

pokud není v konkrétním případě proveden výběr podniku, který bude pověřen výkonem závazků veřejné služby, v rámci postupů zadávání veřejných zakázek, který umožňuje vybrat kandidáta schopného poskytnout tyto služby pro samosprávu s nejnižšími náklady, musí být výše potřebného vyrovnání stanovena na základě analýzy nákladů, které by byly vynaloženy na výkon závazků průměrného podniku, který je dobře řízen a vhodně vybaven dopravními prostředky, aby mohl plnit požadavky požadované veřejné služby s ohledem na přiměřený zisk za výkon těchto závazků.

(26)

Pokud jsou dodrženy podmínky stanovené rozsudkem Altmark, vyrovnání za závazky veřejné služby uložené provozovateli letiště nepředstavuje státní podporu.

(27)

Veřejná financování činností letišť, jiná než jsou uvedená výše, mohou představovat státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, pokud mají vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

30A.3.2.3   Vlivy financování poskytnutých letištím na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP

(28)

Hospodářská soutěž mezi letišti může být hodnocena podle kritérií výběru leteckých společností, a zejména srovnáním faktorů, jako jsou např. povaha poskytovaných letištních služeb a dotčených zákazníků, obyvatelstvo nebo hospodářská činnost, přetížení, existence přístupu po zemi a také výše poplatků spojených s používáním letištních infrastruktur a služeb. Výše poplatků je důležitý ukazatel, protože veřejné financování poskytnuté letišti by mohlo být použito na umělé udržení letištních poplatků na nízké úrovni pro přilákání provozu, a může mít významný vliv na narušení hospodářské soutěže.

(29)

V rámci těchto pokynů Kontrolní úřad nicméně předpokládá, že kategorie uvedené v bodě 7 mohou poskytnout informace o tom, do jaké míry mezi sebou letiště soutěží a tedy do jaké míry mohou mít financování poskytnutá letišti vliv na narušení hospodářské soutěže.

Veřejné subvence poskytnuté vnitrostátním letištím a letištím v zemích EHP (kategorie A a B) budou obvykle vnímány tak, že narušují nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž a že ovlivňují obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP. Naproti tomu financování poskytnutá malým regionálním letištím (kategorie D) mohou málo narušit hospodářskou činnost nebo ovlivnit obchody tak, že by to bylo v rozporu se společným zájmem.

(30)

Nad rámec těchto obecných informací však není možné stanovit pravidla pro nejrůznější případy, zejména pro letiště kategorií C a D.

Z tohoto důvodu musí být každé opatření, které by mohlo představovat státní podporu letišti, oznámeno, aby bylo možné prověřit jeho vliv na hospodářskou soutěž a obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP a případně jeho slučitelnost s fungováním Dohody o EHP.

(31)

Rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2005 o uplatňování ustanovení článku 86 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnání za veřejnou službu se použijí v případě, kdy jsou letiště v kategorii D pověřena úkolem obecného hospodářského zájmu. Vyrovnání za veřejnou službu představující státní podporu nepodléhá povinnosti předběžného oznámení, pokud vyrovnání splňuje určité podmínky stanovené v rozhodnutí (17). Rozhodnutí Komise dosud nebylo zapracováno do Dohody o EHP.

30A.3.2.4   Princip soukromého investora v tržním hospodářství

(32)

Dohoda o EHP v článku 125 uvádí, že se dohoda nijak nedotýká pravidel smluvních stran, jimiž se řídí úprava vlastnictví. Z tohoto důvodu mohou smluvní strany vlastnit a řídit podniky, mohou nabývat akcie nebo jiné účasti ve veřejných nebo soukromých podnicích.

(33)

Z této zásady vyplývá, že činnost Kontrolního úřadu nemůže ani znevýhodňovat ani upřednostňovat orgány veřejné moci, které získávají podíly v určitých společnostech. Stejně tak se Kontrolní úřad nemůže vyjadřovat k volbě jednotlivých podniků mezi různými způsoby financování.

(34)

Tyto pokyny tedy nerozlišují mezi různými typy příjemců z hlediska jejich právní formy nebo jejich příslušnosti k veřejnému nebo soukromému sektoru a jakýkoli odkaz na letiště nebo podniky, které je spravují, obsahuje všechny typy právních forem.

(35)

Mimo to tyto zásady nediskriminace a rovnosti nezprošťují veřejné orgány nebo veřejné podniky povinnosti řídit se pravidly hospodářské soutěže.

(36)

Obecně lze říci, že ať se jedná o veřejné financování ve prospěch letišť, nebo financování poskytnuté přímo či nepřímo orgány veřejné moci ve prospěch leteckých společností, Kontrolní úřad posoudí poskytnutí podpory s ohledem na to, zda ‚by za podobných podmínek soukromý investor vycházel z předpokládaných možností rentability, přičemž by odhlédl od veškerých úvah sociálního charakteru nebo regionální politiky či politiky určitého odvětví a poskytl by tento vklad‘ (18).

(37)

Soudní dvůr rozhodl, že ‚zásada rovnosti, kterou vlády uvádějí, pokud jde o vztahy mezi veřejnými a soukromými podniky, obecně předpokládá, že obě dvě skupiny jsou ve srovnatelných situacích. Ovšem soukromé podniky (…) stanovují svou průmyslovou a obchodní strategii zejména s ohledem zejména na požadavky rentability. Rozhodnutí veřejných podniků mohou být naproti tomu ovlivněna jinými skutečnostmi, pokud orgány veřejné moci, které mohou ovlivnit tato rozhodnutí, sledují cíle obecného zájmu‘ (19). Pojem předvídatelné rentability je tedy pro subjekt, který předává finance jako hospodářský subjekt, velmi důležitý.

(38)

Soudní dvůr také stanovil, že chování veřejného investora musí být srovnatelné s předpokládaným chováním soukromého investora, který se řídí ať už obecnou nebo sektorální politikou a je vedený perspektivami dlouhodobější rentability (20). Tyto úvahy jsou zejména přizpůsobené situaci, kdy dochází k investicím do infrastruktur.

(39)

Každé použití státních zdrojů státy ESVO nebo orgány veřejné moci ve prospěch provozovatelů letišť nebo leteckých dopravců musí být analyzováno s ohledem na tyto zásady. V případech, kdy by se státy ESVO nebo veřejné orgány chovaly jako výše uvedený soukromý hospodářský subjekt, tyto výhody nebudou představovat státní podpory.

(40)

Naproti tomu, pokud jsou veřejné zdroje dány k dispozici určitému podniku za výhodnějších podmínek (tedy z ekonomického pohledu za nižší cenu), než by tak učinil soukromý hospodářský subjekt podniku, který je ve srovnatelné finanční a konkurenční situaci, první podnik by požíval výhody, kterou je státní podpora.

(41)

Co se týká podpor na zahájení činnosti, je možné, že veřejné letiště poskytne určité letecké společnosti finanční výhody ze svých vlastních zdrojů, které vzniknou hospodářskou činností a které nebudou tvořit státní podporu, pokud dokáže, že jedná jako soukromý investor, například pomocí obchodního plánu, který potvrzuje perspektivy rentability za danou hospodářskou činnost letiště. Naproti tomu, pokud soukromé letiště poskytne finance, které jsou pouze další distribucí veřejných zdrojů, které mu byly poskytnuty s tímto cílem veřejným orgánem, tak tyto příspěvky musejí být považovány za státní podpory, pokud rozhodnutí o další distribuci veřejných zdrojů vydaly orgány veřejné moci.

(42)

Uplatnění principu soukromého investora, a tudíž situace, kdy není poskytována podpora, předpokládá důvěryhodnost celkového hospodářského modelu subjektu, který vystupuje jako investor: letiště, které nefinancuje své investice nebo neplatí příslušné poplatky nebo jehož provozní náklady jsou částečně financovány z veřejných zdrojů nad rámec úkolu ve veřejném zájmu, nemůže být zpravidla považováno za soukromý hospodářský subjekt v rámci tržního hospodářství, přičemž se každý případ posuzuje jednotlivě; je proto značně obtížné použít toto odůvodnění v případě takového hospodářského subjektu.

30A.4   Financování letišť

(43)

Činnosti letiště mohou být rozděleny podle následujících kritérií:

i)

výstavba infrastruktury a vlastních letištních zařízení (dráhy, terminály, rozjezdové dráhy, kontrolní věž), nebo zařízení, která je přímo podporují (protipožární instalace, zabezpečovací a bezpečnostní zařízení);

ii)

provozování infrastruktur, které zahrnuje údržbu a správu letištní infrastruktury;

iii)

poskytování letištních služeb přidružených k leteckému provozu, jako je poskytování odbavovacích služeb a používání připojených infrastruktur, služeb protipožární ochrany, havarijních služeb, zabezpečení apod., a

iv)

provádění hospodářských činností, které nejsou přímo spojené se základními činnostmi letišť a které zahrnují mimo jiné stavbu, financování, provozování a nájem prostor a nemovitého majetku nejen pro kanceláře a skladování, ale také pro hotely a průmyslové podniky uvnitř letišť, stejně jako obchody a restaurace, parkoviště. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti nejsou součástí činnosti ‚doprava‘, jejich veřejné financování nespadá do těchto pokynů a bude posouzeno na základě odpovídajících obecných pravidel a pravidel určitého odvětví.

(44)

Tyto pokyny se vztahují na všechny letištní činnosti s výjimkou bezpečnostních úkolů, řízení letového provozu, nebo jakékoli jiné činnosti spadající do odpovědnosti státu ESVO v rámci výkonu jeho veřejných pravomocí (21).

30A.4.1   Financování letištních infrastruktur

(45)

Tato část se týká podpory na výstavbu infrastruktury a vlastních letištních zařízení nebo zařízení, která je přímo podporují, tak jak jsou definovány v odstavcích 43 (i) a 44.

(46)

Infrastruktura je základem hospodářských činností prováděných provozovatelem letiště. Pro stát ale také představuje jednu z možností, jak působit na hospodářský rozvoj regionu, politiku územního plánování, dopravní politiku atd.

(47)

Pokud tedy provozovatel letiště vykonává hospodářskou činnost ve smyslu rozsudku, který je uvedený v odstavci 21, měl by ze svých vlastních zdrojů financovat náklady na využití nebo výstavbu infrastruktur, které řídí. Následkem toho poskytnutí letištních infrastruktur jednomu provozovateli státem ESVO (i na regionální či místní úrovni), který nepůsobí jako soukromý investor bez odpovídajícího finančního příspěvku nebo svěření správci veřejných subvencí určených na financování infrastruktur, které by mu mohly přinést hospodářskou výhodu na úkor jeho konkurentů, musí být oznámeno a přezkoumáno podle pravidel pro státní podporu.

(48)

Je třeba připomenout, že Evropská komise a Kontrolní úřad již v minulosti měly příležitost upřesnit, za jakých podmínek nezpůsobují podle jejího názoru problémy se státní podporou operace jako prodej pozemku nebo budov (22) nebo privatizace podniků (23). Obecně je to případ operací, které se uskutečňují za tržní ceny, zejména pokud tato cena vyplývá z postupu otevřené nabídky, bezpodmínečné, nediskriminační, která byla náležitě zveřejněna a která zajišťuje rovnost zacházení s případnými kandidáty. Aniž jsou dotčeny povinnosti plynoucí z pravidel a zásad použitelných na veřejné zakázky a povolení, použijí-li se, použije se v zásadě stejná úvaha přiměřeně na prodej nebo poskytování infrastruktur orgány veřejné moci.

(49)

Přesto není možné apriori vyloučit přítomnost prvků podpor naprosto ve všech případech. Mohlo by se například jednat o podpory, pokud by se prokázalo, že infrastruktury byly přiděleny předem vybranému provozovateli, který z nich získá nepatřičné výhody, nebo pokud by neodůvodnitelný rozdíl mezi prodejní cenou a cenou za výstavbu v nedávné době nabyvateli zajišťoval nepatřičné výhody.

(50)

Zejména, pokud jsou doplňkové infrastruktury, se kterými se nepočítalo v okamžiku přidělování existující infrastruktury, dány k dispozici provozovateli letiště, bude nutné, aby provozovatel uhradil nájemné ve výši, která odpovídá tržní hodnotě a odráží zejména náklady na tuto novou infrastrukturu a délku jejího provozování. Navíc, pokud se s vývojem infrastruktury nepočítalo v původní smlouvě, bude také nutné, aby doplňkové infrastruktury byly úzce svázány s provozováním existujících infrastruktur a aby byl zachován předmět původní smlouvy.

(51)

V případech, kdy není možné existenci státních podpor vyloučit, musí být opatření oznámeno. Pokud je poskytnutí podpory potvrzeno, mohou být tyto podpory prohlášeny za slučitelné, zejména podle čl. 61 odst. 3 písm. a), b) nebo c) a čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP a případně na základě jejich prováděcích předpisů. Z tohoto důvodu Kontrolní úřad zejména prověří, zda:

konstrukce a využití infrastruktury odpovídají jasně stanovenému cíli obecného zájmu (regionální rozvoj, přístupnost …),

infrastruktura je nutná a úměrná stanovenému cíli,

infrastruktura nabízí dostatečné perspektivy střednědobého používání, zejména s ohledem na využití stávajících infrastruktur,

přístup k infrastruktuře je otevřený všem potenciálním uživatelům stejně a nediskriminačně,

rozvoj obchodu není dotčen v míře, která by byla v rozporu s fungováním Dohody o EHP.

30A.4.2   Podpory na provozování letištních infrastruktur

(52)

Kontrolní úřad v zásadě předpokládá, že provozovatel letiště musí jako jakýkoli jiný hospodářský subjekt čelit obvyklým nákladům spojeným se správou a údržbou letištní infrastruktury svými vlastními zdroji. Jakékoli veřejné financování těchto služeb by ulevilo provozovateli letiště od nákladů, které by obvykle nesl v rámci svých běžných činností.

(53)

Tato financování nepředstavují státní podpory, pokud tvoří vyrovnání za veřejné služby, poskytnuté správě letiště, pokud budou dodrženy podmínky stanovené judikaturou Altmark (24). V ostatních případech jsou subvence na provozování státními podporami na provoz. Jak je uvedeno v části 30A.3.1 těchto pokynů, takové podpory mohou být prohlášeny za slučitelné s fungováním Dohody o EHP pouze na základě čl. 61 odst. 3 písm. a) nebo c), za určitých podmínek, ve znevýhodněných regionech, nebo na základě čl. 59 odst. 2, pokud dodržují určité podmínky, které zajišťují, že jsou nutné pro provozování služby obecného hospodářského zájmu a neovlivňují rozvoj obchodu v míře, která by byla v rozporu se zájmy smluvních stran.

(54)

Pokud jde o čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2005 o použití článku 86 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, jak je uvedeno v bodě 31 těchto pokynů, považuje vyrovnání za veřejnou službu za státní podporu poskytnutou letištím kategorie D, pokud jsou splněny určité podmínky (25).

(55)

Při tomto přezkoumání Kontrolní úřad ověří, zda je letiště skutečně pověřeno službou obecného zájmu a zda výše vyrovnání nepřesahuje částku nutnou k pokrytí nákladů vzniklých výkonem závazků veřejné služby a s ohledem na související příjmy i přiměřený zisk.

(56)

Přidělování úkolů veřejné služby letišti musí být předmětem jednoho nebo více oficiálních aktů, jejich formu může stanovit každý stát ESVO. Tyto akty musejí uvádět všechny informace, potřebné ke stanovení specifických nákladů, týkajících se veřejné služby a musí uvádět zejména:

přesný charakter závazku veřejné služby,

dotčení provozovatelé a území,

charakter každého zvláštního nebo výhradního práva přiznaného letišti,

parametry výpočtu, kontroly a revize vyrovnání,

způsoby odstranění případného nadměrného nebo nedostatečného vyrovnání a možnosti nápravy v tomto případě.

(57)

Pro výpočet částky vyrovnání musí náklady a příjmy, které se mají brát v úvahu, zahrnovat veškeré náklady a výnosy spojené s výkonem služby obecného hospodářského zájmu. Pokud provozovatel dotčeného letiště má další zvláštní nebo výhradní práva spojená s touto službou obecného hospodářského zájmu, s tím spojené výnosy musí být také vzaty v úvahu. Musí tedy existovat transparentní účetní systém a oddělení účtů pro různé činnosti provozovatele (26).

30A.4.3   Podpora na letištní služby

(58)

Pozemní odbavování je obchodní činnost otevřená hospodářské soutěži nad prahem 2 milionů cestujících za rok v souladu se směrnicí 96/67/ES (27). Provozovatel letiště, který vystupuje jako poskytovatel služeb pozemního odbavování, může uplatňovat různé ceny za odbavovací služby účtované leteckým společnostem, pokud tyto rozdíly v cenách odrážejí rozdíly v nákladech spojené s povahou nebo rozsahem poskytovaných služeb (28).

(59)

Provozovatel letiště, který vystupuje jako poskytovatel služeb, může pod hranicí 2 milionů cestujících vyrovnávat své různé zdroje příjmů a ztrát mezi čistě obchodními činnostmi (jako například jeho činnost ‚pozemního odbavování‘ a správa parkoviště), s výjimkou veřejných zdrojů, které mu jsou přiděleny jakožto provozovateli letiště nebo provozovateli služby obecného hospodářského zájmu. Přesto však, pokud v oblasti ‚pozemního odbavování‘ není hospodářská soutěž, musí zejména dbát na to, aby neporušoval vnitrostátní předpisy nebo předpisy Dohody o EHP, a zejména aby nezneužíval dominantního postavení a tím porušil článek 54 Dohody o EHP (který zakazuje například podnikům v dominantním postavení v rámci oblasti, na kterou se vztahuje Dohoda o EHP, nebo v její velké části, používat vůči různým leteckým společnostem rozdílné podmínky za obdobné služby, a tím je znevýhodňovat v hospodářské soutěži).

(60)

Nad hranici 2 milionů cestujících musí být činnost v poskytování služeb pozemního odbavování samostatná nezávisle na ostatních obchodních příjmech letiště, jako jsou veřejné zdroje, které mu jsou přiděleny jakožto letištnímu orgánu nebo poskytovateli služby obecného hospodářského zájmu.

30A.5   Podpory na zahájení činnosti

30A.5.1   Cíle

(61)

Malá letiště často nemají dost cestujících na to, aby dosáhla rozhodné velikosti a prahu rentability.

(62)

Neexistují žádná absolutní čísla týkající se prahu rentability. Výbor regionů jej odhaduje na jeden a půl milionu cestujících ročně, zatímco výše uvedená studie Univerzity Cranfield, která uvádí někdy číslo 500 000 cestujících až jeden milion za rok, ukazuje, že existují rozdíly podle země a způsobu, jakým jsou letiště organizována (29).

(63)

Jestliže některým regionálním letištím může přinést výhodu, pokud letecké společnosti, které plní závazky veřejných služeb (30), zvýší objemy cestujících, nebo pokud vnitrostátní orgány veřejné moci zavedou režimy sociální podpory, společnosti dávají přednost dobře zaběhnutým a dobře situovaným uzlům, které umožňují rychlé spojení, kde mají vytvořenou základnu cestujících a kde mají letištní časy, které nechtějí ztratit. Kromě toho, letištní a letecké politiky a investice prováděné již léta často soustředila provoz do velkých metropolí jednotlivých států.

(64)

Následkem toho nejsou letecké společnosti vždy ochotny bez vhodných podnětů v tomto směru riskovat otevření trasy s odletem z neznámých a nevyzkoušených letišť. Z tohoto důvodu souhlasí Kontrolní úřad s tím, že veřejné podpory jsou leteckým společnostem poskytovány za určitých podmínek dočasně, pokud je to podnítí k otevírání nových tras nebo nových letů s odletem z regionálních letišť a k přilákání počtu cestujících, které jim pak za určitou dobu umožní dosáhnout prahu rentability. Kontrolní úřad bude dbát na to, aby takové podpory nezvýhodňovaly velká letiště, která jsou již široce otevřena mezinárodnímu provozu a hospodářské soutěži.

(65)

Vzhledem k obecnému cíli intermodality a optimalizace využití infrastruktur, jak bylo vysvětleno výše, však nebude přijatelné poskytnout podporu na zahájení činnosti novému leteckému spojení, které odpovídá vysokorychlostní železnici.

(66)

Evropská komise dále stanovila pokyny pro harmonický rozvoj nejvzdálenějších regionů (31). Strategie jejich rozvoje je založena na třech hlavních zásadách: Přispět ke zvýšení jejich přístupnosti, zlepšit jejich konkurenceschopnost a podpořit jejich regionální zařazení, aby došlo ke snížení vlivu jejich vzdálenosti od evropské ekonomiky.

(67)

Z tohoto důvodu Evropská komise souhlasí, aby podpory na zahájení činnosti pro trasy s odletem z nejvzdálenějších regionů podléhaly pružnějším kritériím slučitelnosti, zejména v otázce výše a trvání, a nebude vznášet námitky ohledně takových podpor na linky do sousedních třetích zemí.

Kontrolní úřad má za to, že obdobná opatření týkající se výše a trvání budou přijata pro regiony podle čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP a pro regiony s nízkou hustotou obyvatelstva.

30A.5.2   Kritéria slučitelnosti

(68)

Finanční pobídky na zahájení činnosti s výjimkou případů, kdy by se orgány veřejné moci chovaly stejně jako soukromý investor působící v tržním hospodářství (viz. oddíl 30A.3.2.4), přinášejí společnostem využívajícím podporu výhody a mohou tedy přímo narušit soutěž mezi společnostmi tím, že sníží náklady na provoz společností využívajících podpory.

(69)

Mohou také nepřímo ovlivnit soutěž mezi letišti tím, že jim budou pomáhat v rozvoji, a dokonce i tím, že podnítí jednu společnost, aby se ‚přemístila‘ z jednoho letiště na jiné a převedla jednu linku z letiště EHP na regionální letiště. Tvoří tedy obvyklou státní podporu a musejí být oznámeny Kontrolnímu úřadu.

(70)

Vzhledem k výše uvedeným cílům a velkým potížím, které se mohou objevit při spuštění nové linky, bude Kontrolní úřad moci schválit takové podpory, pokud budou splňovat následující podmínky:

a)

Příjemci: Podpory jsou vyplaceny leteckým dopravcům, kteří mají platnou licenci k provozování letecké dopravy vydanou státem, který je smluvní stranou Dohody o EHP, podle nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 o vydávání licencí leteckým dopravcům (32).

b)

Regionální letiště: Podpory jsou vyplaceny na trasy spojující regionální letiště kategorií C a D s jiným letištěm v oblasti, na kterou se vztahuje Dohoda o EHP. Podpory poskytnuté na trasy mezi vnitrostátními letišti (kategorie B) budou moci být zamýšleny pouze výjimečně v řádně odůvodněných případech, zejména pokud jedno z letišť je umístěno ve znevýhodněném regionu.

c)

Nové trasy: Podpory se uplatňují pouze na otevírání nových tras nebo nových četností, jak je uvedeno níže, které povedou ke zvýšení čistého objemu cestujících (33).

Podpory nesmí povzbuzovat pouhé přemístění provozu z jedné linky nebo z jedné společnosti na jinou. Zejména nesmí vést k neodůvodněnému odklonu dopravy s ohledem na četnost a životaschopnost stávajících služeb s odletem z jiného letiště umístěného ve stejném městě, stejné aglomeraci (34) nebo dokonce stejném letištním systému (35), které obsluhuje stejné místo určení nebo místo určení srovnatelné podle stejných kritérií. Nové letecké spojení nemůže také získat podporu na zahájení činnosti, pokud je toto spojení již zajišťováno vysokorychlostní železnicí srovnatelnou podle stejných kritérií.

Kontrolní úřad neschválí případy zneužití, kdy by se nějaká společnost snažila obejít dočasnost podpor na zahájení činnosti tím, že by podporovanou linku nahradila domněle novou linkou, ovšem nabízející srovnatelné služby. Zejména nebudou moci být poskytnuty podpory letecké společnosti, která právě vyčerpala podporu na určitou linku a snaží se získat podporu na zahájení činnosti z jiného letiště umístěného ve stejném městě nebo aglomeraci nebo stejném letištním systému pro konkurenční linku, která obsluhuje stejné místo určení nebo místo určení srovnatelné. Přesto prostá náhrada v průběhu období, kdy dochází k vyplácení podpory, jedné linky jinou linkou s odletem ze stejného letiště a která má pro letiště přinést nejméně stejný počet cestujících, nezpochybňuje pokračování vyplácení po celé původně plánované období s výhradou, že toto nahrazení nezpochybňuje dodržení ostatních kritérií, která umožnila přidělení původní podpory.

d)

Životaschopnost a postupné snižování: Podporovaná linka musí být dlouhodobě životaschopná, to znamená musí pokrývat alespoň své náklady bez veřejného financování. Z tohoto důvodu se podpory na zahájení činnosti musí snižovat a být časově omezeny.

e)

Vyrovnání dodatečných nákladů na zahájení činnosti: Výše podpory se musí výslovně týkat dodatečných nákladů na zahájení činnosti, které se pojí se spuštěním nové trasy nebo četností letů a které by provozovatel letiště nemusel hradit v obvyklém rytmu cestovních letů. Tyto náklady zahrnují zejména výdaje na marketing a propagaci, které je nutné zajistit při zahájení činnosti na oznámení nového spoje; mohou zahrnovat poplatky na usazení hrazené leteckou společností v prostorách regionálního letiště, které nastaly z důvodu spuštění linky, pokud se jedná o letiště kategorie C nebo D a pokud podpora na tyto náklady ještě nebyla poskytnuta. Oproti tomu se podpora nesmí týkat obvyklých provozních nákladů, jako nájem a amortizace letadel, palivo, platy posádek, letištní poplatky, náklady na zásobování (catering). Zbývající způsobilé náklady musejí odpovídat skutečným nákladům získaným za běžných tržních podmínek.

f)

Výše a doba trvání: Postupně se snižující podpora může být poskytnuta na dobu nejvýše 3 let. Výše podpory nesmí v žádném roce přesáhnout 50 % částky způsobilých nákladů daného roku a v roce, kdy je poskytována podpora, v průměru 30% způsobilých nákladů.

U linek s odletem ze znevýhodněných regionů, to znamená regionů uvedených v čl. 61 odst. 3 písm. a) a regionů s nízkou hustotou obyvatelstva, může být degresivní podpora poskytnuta nejdéle na dobu 5 let. Výše podpory nesmí žádný rok přesáhnout 50 % částky všech způsobilých nákladů daného roku a v roce, kdy je poskytována podpora, v průměru 40 % způsobilých nákladů. Pokud je podpora poskytována po dobu 5 let, může být v průběhu prvních tří let udržována ve výši 50 % částky způsobilých nákladů.

V každém případě musí zůstat doba, po kterou je společnosti přiznána podpora na zahájení činnosti podstatně kratší, než doba, po kterou se společnost zaváže provozovat své činnosti s odletem z dotčeného letiště, jak je uvedeno v obchodním plánu požadovaném v odstavci 70(i). Mimo jiné musí být podpora zastavena, jakmile je dosaženo cíle v počtu cestujících, nebo se prokáže rentabilita linky, i když by to nastalo před koncem původně stanovené doby.

g)

Vazby na rozvoj linky: Poskytnutí podpory musí být vázáno na skutečný rozvoj počtu přepravených cestujících. Aby byl zachován motivační charakter podpory a aby nedocházelo ke změně maximálních výší, jednotková cena na cestujícího by například měla se zvyšujícím se čistým objemem provozu klesat.

h)

Nediskriminační přidělení: Každý veřejný subjekt, který zamýšlí poskytnout společnosti prostřednictvím letiště či nikoli podpory na zahájení činnosti nové trasy, musí svůj projekt zveřejnit po dostatečně dlouhou dobu a s dostatečnou propagací, aby všechny letecké společnosti, které mají zájem, mohly nabídnout své služby. Toto sdělení musí obsahovat zejména popis trasy i objektivní kritéria jako je výše a doba trvání podpor. Pravidla a zásady v oblasti veřejných zakázek a povolení musí být dodržována.

i)

Vliv na ostatní trasy a obchodní plán: Každá letecká společnost, která nabízí službu veřejnému subjektu, který hodlá poskytnout podporu na zahájení činnosti, musí při podání své přihlášky předložit obchodní plán, který prokazuje životaschopnost linky po dlouhou dobu po vypršení podpory. Veřejný subjekt musí před poskytnutím podpory na zahájení činnosti provést analýzu vlivu nové trasy na konkurenční linky.

j)

Propagace: Státy ESVO zajistí, aby byl každý rok pro každé letiště a každou podporovanou trasu zveřejněn zdroj veřejného financování, společnost využívající podporu, výše vyplacených podpor a počet příslušných cestujících.

k)

Přezkumné řízení: Kromě soudních přezkumných řízení podle směrnic o ‚veřejných zakázkách‘ 89/665/EHS a 92/13/EHS (36) musí být stanoveny mechanismy přezkumu na úrovni členských států, aby byla vyloučena jakákoli diskriminace, ke které by došlo při přidělování podpor.

l)

Sankce: Pro případ, že by některý dopravce nedodržel své závazky, které přijal vůči letišti v okamžiku platby podpory, musí být vypracovány mechanismy sankcí. Systém navrácení podpory nebo zabavení záruky uložené dopravcem na počátku může umožnit letišti, aby bylo zajištěno, že letecká společnost bude dodržovat své závazky.

(71)

Kumulace: Podpory na zahájení činnosti nebudou moci být kumulovány s jinými typy podpor poskytnutých na provozování linky, jako jsou např. podpory sociálního charakteru poskytnuté určitým skupinám cestujících nebo vyrovnávání za veřejné služby. Takové podpory nebudou moci být poskytnuty, když byl přístup na jednu trasu vyhrazen jednomu jedinému dopravci podle článku 4 nařízení (EHS) č. 2408/92 (37), a zejména odst. 1 písm. d) uvedeného článku. Nebudou také moci být podle pravidel proporcionality kumulovány s jinými podporami na stejné výdaje včetně případů, jsou-li podpory vypláceny v jiném státě.

(72)

Podpory na zahájení činnosti musí být oznámeny Kontrolnímu úřadu. Kontrolní úřad vyzve státy ESVO, aby spíše než jednotlivé podpory oznámily režimy podpor na zahájení činnosti, které umožní zajistit větší koherenci v oblasti, na niž se vztahuje Dohoda o EHP. Kontrolní úřad bude moci posoudit jednotlivě každou podporu nebo režim, které by nesplňovaly veškerá tato kritéria, ale které by vedly k podobné situaci.

30A.6   Příjemci dřívějších protiprávních podpor

(73)

Pokud byla podniku poskytnuta protiprávní podpora, ke které Kontrolní úřad přijal zamítavé rozhodnutí s příkazem k navrácení podpory, a pokud zpětné získání neproběhlo v souladu s článkem 14 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, v posouzení všech podpor na financování letišť nebo podpor na zahájení činnosti budou muset být zohledněny za prvé kumulativní účinek předchozí podpory a nové podpory a za druhé skutečnost, že předchozí podpora nebyla vrácena (38).

30A.7   Vhodná opatření ve smyslu čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru

(74)

V souladu čl. 1 odst. 1 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru Kontrolní úřad navrhuje, aby státy ESVO pozměnily stávající režimy státní podpory, na které se vztahují tyto pokyny, aby s nimi byly v souladu nejpozději dne 1. června 2007. Státy ESVO jsou vyzvány, aby písemně potvrdily, že tento návrh přijmou do dne 1. června 2006.

(75)

Pokud by některý stát ESVO písemně nepotvrdil své přijetí do tohoto data, Kontrolní úřad použije čl. 19 odst. 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a v případě potřeby zahájí řízení podle tohoto článku.

30A.8   Datum použitelnosti

(76)

Tyto pokyny se použijí ode dne jejich přijetí Kontrolním úřadem. Oznámení zaevidovaná Kontrolním úřadem před tímto datem budou přezkoumána podle předpisů platných v době oznámení.

Kontrolní úřad posoudí slučitelnost každé podpory na financování letištních infrastruktur nebo podpor na zahájení činnosti poskytnutých bez povolení, a tedy v rozporu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, na základě těchto pokynů, pokud výplata podpory započala poté, co byly pokyny přijaty. V jiných případech bude Kontrolním úřadem posouzena na základě pravidel platných v okamžiku zahájení výplaty podpory.

(77)

Kontrolní úřad informuje státy ESVO a zúčastněné strany, že zamýšlí provést důkladné vyhodnocení používání těchto pokynů čtyři roky od data jejich provádění. Na základě výsledků vyhodnocení bude moci Kontrolní úřad tyto pokyny revidovat.


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (Úř. věst. L 240, 24.8.1992), které bylo do bodu 66b přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994), nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (Úř. věst. L 240, 24.8.1992), které bylo do bodu 64a přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994) a nařízení Rady (EHS) č. 2409/92 ze dne 23. července 1992 o tarifech a sazbách za letecké služby (Úř. věst. L 240, 24.8.1992), které bylo do bodu 64a přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994).

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (Úř. věst. L 14, 22.1.1993), které bylo do bodu 64b přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 154/2004 (Úř. věst. L 102, 21.4.2005, s. 33 a dodatek EHP č. 20, 21.4.2005).

(3)  Směrnice Rady č. 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996), které bylo do bodu 64c přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 79/2000 ze dne 2. října 2000 (Úř. věst. L 315, 14.12.2000, s. 20 a dodatek EHP č. 59, 14.12.2000).

(4)  Nařízení Rady (EHS) č. 2299/89 ze dne 24. července 1989 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů (Úř. věst. L 220, 29.7.1989), které bylo do bodu 63 přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 148/99 ze dne 5. listopadu 1999 (Úř. věst. L 15, 18.1.2001, s. 45 a dodatek EHP č. 3, 18.1.2001).

(5)  Úplné znění Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru včetně všech jeho dodatků lze nalézt na internetových stránkách sekretariátu ESVO: http://secretariat.efta.int/Web/legaldocuments/

(6)  ‚Study on competition between airports and the application of State aid rules‘ (Studie o hospodářské soutěži mezi letišti a uplatňování pravidel pro státní podporu) - Cranfield University, červen 2002

(7)  Kapitola 30 Pokynů Kontrolního úřadu ESVO pro státní podpory v odvětví letectví (Úř. věst. L 124, 23.5.1996 a dodatek EHP č. 23, 23.5.1996) odkazuje na Pokyny Společenství o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES a článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v odvětví letectví a stanoví, že Kontrolní úřad bude uplatňovat kritéria odpovídající kritériím, jež jsou obsažena v pokynech Komise.

(8)  Bílá kniha, Evropská dopravní politika pro rok 2010: ‚Čas rozhodnout‘ KOM(2001) 370 v konečném znění.

(9)  Pokyny Kontrolního úřadu ESVO pro státní podporu v oblasti vnitrostátních regionálních podpor (Úř. věst. L 111, 29.4.1999 a dodatek EHP č. 18, 29.4.1999). Podpory na provoz jsou definovány v pokynech pro vnitrostátní regionální podporu, jako např. podpory ‚určené ke snížení běžných nákladů podniku‘ (bod 25.4.26), zatímco podpory na počáteční investici se vztahují k ‚investici do fixního kapitálu vztahující se k vytvoření nového zařízení, rozšíření stávajícího zařízení nebo na rozjezd činnosti zahrnující zásadní změnu výrobku nebo výrobního postupu stávajícího zařízení‘ (bod 25.4.6).

(10)  Srov. bod 25.4.26 a následující pokynů pro vnitrostátní regionální podporu.

(11)  Podle judikatury Soudního dvora představuje každá činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb na nějakém daném trhu činnost hospodářskou, viz věc C 35/96, Komise proti Itálii, (Sb. rozh. 1998, s. 3851) a ve věcech C 180/98 – 184/98, Pavlov (Sb. rozh. 2000, s. I-6451).

(12)  Věci C-159/91 a C-160/91; Poucet proti Pistre a AGF proti Cancava (Sb. rozh. 1993, s. I-637).

(13)  Věc T-128/98, Aéroports de Paris proti Komisi Evropských Společenství (Sb. rozh. s.II-3929), potvrzený věcí C-82/01, (Sb. rozh. 2002, s. I-09297), body 75-79.

(14)  Věc C-364/92 SAT Fluggesellschaft proti Eurocontrol (Sb. rozh. 1994, s. I-43).

(15)  Věc C-343/95 Calě & Figli proti Servizi Ecologici porto di Genova (Sb. rozh. 1997, s. I-1547). Rozhodnutí Komise č. 309/2002 ze dne 19. března 2003, Bezpečnost letectví – kompenzace nákladů po útocích 11. září 2001. Rozhodnutí Komise č. 438/02 ze dne 16. ledna 2002, podpora na činnosti veřejné správy v odvětví přístavů.

(16)  Věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg proti Nahverkehrsgesellschaft Altmark (Sb. rozh. 2003, s. I-7747).

(17)  Rozhodnutí Komise č. 2005/842/ES o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67). Rozhodnutí ještě nebylo začleněno do Dohody o EHP. Než bude rozhodnutí začleněno do právního rámce EHP, budou tak tyto druhy vyrovnání za veřejnou službu podléhat obecné oznamovací povinnosti, jak je stanoveno v části I a v článku 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(18)  Věc 40/85 Belgické království proti Komisi [1986] Sb. rozh. I-2321.

(19)  Spojené věci 188/80 a 190/80 Francouzská republika, Italská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska proti Komisi Evropských společenství, (Sb. rozh. 1982, s. 2571, bod 21).

(20)  Věc C-305/89 Itálie proti Komisi (Alfa Romeo) (Sb. rozh. 1991, s. I-1603, bod 20). Věc T-228/99 Westdeutsche Landesbank Girozentrale proti Komisi (Sb. rozh. II-435, body 250-270).

(21)  Viz rozhodnutí Komise č. 309/2002 – Francie: Bezpečnost letectví – kompenzace nákladů po útocích z 11. září 2001 (Úř. věst. C 148, 25.6.2003).

(22)  Pokyny Kontrolního úřadu ESVO o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci, Úř. věst. L 137, 8.6.2000 a dodatek EHP č. 26, 8.6.2000). Uvedené pokyny odpovídají sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci.

(23)  Zpráva Evropské komise o politice hospodářské soutěže, 1993, odstavce 402 a 403.

(24)  Viz poznámka pod čarou 16.

(25)  Rozhodnutí dosud nebylo zapracováno do Dohody o EHP. Bude-li zapracováno, každé vyrovnání za veřejnou službu, která představuje státní podporu větším letištím (kategorie A, B a C), nebo která by nesplňovala kritéria a podmínky tohoto rozhodnutí, bude muset být nadále oznámeno a přezkoumáno pro každý případ jednotlivě.

(26)  Ačkoli se kapitola 18C pokynů Společenství o státní podpoře ve formě kompenzací za veřejnou službu nepoužije v odvětví dopravy, bude moci podat informace o provádění odstavců 55 až 57 [dosud nezveřejněno]. Tyto pokyny odpovídají rámci Společenství o státní podpoře ve formě kompenzací za veřejnou službu. (Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4).

(27)  Směrnice Rady č. 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996), která byla do bodu 64c přílohy XIII Dohody o EHP začleněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 79/2000 ze dne 2. října 2000 (Úř. věst. L 315, 14.12.2000, s. 20 a dodatek EHP č. 59, 14.12.2000).

(28)  Bod 85 rozhodnutí Evropské komise zahájit řízení o případu Ryanair proti Charleroi: ‚Pokud se týká poplatků za odbavovací služby, Komise prohlašuje že úspory z rozsahu by mohly být prováděny od té doby, kdy jeden uživatel letiště značně využívá asistenčních služeb některého podniku. Ve skutečnosti není šokující, že tarif použitý pro některé společnosti je nižší než obecný tarif, pokud je služba požadovaná těmito společnostmi menší než u ostatních zákazníků‘.

(29)  Zpráva ‚Study on Competition between airports and the application of State Aid Rules‘, Univerzita Cranfield, září 2002, body 5.33 a 6.11.

(30)  Viz body 5-27: ‚Subvence na letecké služby v rámci závazků za veřejnou službu mohou být do určité míry vykládány jako nepřímá podpora letišti.‘

(31)  Sdělení Komise ze dne 26. května 2004 [KOM(2004) 343 v konečném znění] a sdělení Komise ze dne 6. srpna 2004 [SEK(2004) 1030] o posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony.

(32)  Nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (Úř. věst. L 240, 24.8.1992), které bylo do bodu 66b přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994).

(33)  Toto se týká zejména přechodu sezónní linky na linku trvalou nebo z četnosti jiné než denní na četnost nejméně denní.

(34)  Nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8), které bylo do bodu 66b přílohy XIII Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994).

(35)  Jak je vymezeno v čl. 2 písm. m) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství (Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 8), které bylo do bodu 64a přílohy XIII Dohody o EHP zapracováno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994).

(36)  Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33-35), která byla začleněna do bodu 5 přílohy XVI Dohody o EHP. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14-20), které bylo do bodu 5 přílohy XVI Dohody o EHP zapracováno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 7/94 ze dne 21. března 1994 (Úř. věst. L 160, 28.6.1994, s. 1 a dodatek EHP č. 17, 28.6.1994).

(37)  Viz poznámka pod čarou 1.

(38)  Věc C-355/95 P, Textilwerke Deggndorf proti Komisi, Sb. rozh. 1997, s. I-2549.“


Top