This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2005/315/31
Case T-372/05: Action brought on 5 October 2005 — Giant (China)/Council
Věc T-372/05: Žaloba podaná dne 5. října 2005 – Giant (Čína) v. Rada
Věc T-372/05: Žaloba podaná dne 5. října 2005 – Giant (Čína) v. Rada
Úř. věst. C 315, 10.12.2005, p. 17–17
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
|
10.12.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 315/17 |
Žaloba podaná dne 5. října 2005 – Giant (Čína) v. Rada
(Věc T-372/05)
(2005/C 315/31)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Giant (China) Co., Ltd (Kunshan, Čínská lidová republika) (zástupce: P. De Baere, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobkyně
|
— |
zrušit nařízení Rady (ES) č. 1095/2005 (1) ze dne 12. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Vietnamu a o změně nařízení (ES) č. 1524/2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky v rozsahu, v němž zamítá žádost žalobkyně o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství v rozporu s čl. 2 odst. 7 písm. b) ve spojení s čl. 2 odst. 7 písm. c) nařízení Rady 384/96 („základní nařízení“), porušuje čl. 11 odst. 10 základního nařízení tím, že zamítá žádost žalobkyně o neodečtení částky antidumpingových cel z vypočtené vývozní ceny, a porušuje článek 253 ES, jelikož neobsahuje odůvodnění; |
|
— |
uložit Radě náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně, společnost s ručením omezeným na akcie založená podle čínského práva, zejména vyrábí jízdní kola a jejich díly a vyváží je do Společenství. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla dotčena napadeným opatřením, podala Komisi žádost, ve které požadovala, aby mohla využívat status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství. Žalobkyně rovněž předložila antidumpingové dotazníky a v písemném styku s Komisí, který vedla, zvedla řadu otázek.
Žalobkyně nyní napadá napadené nařízení a nejprve se zabývá zamítnutím její žádosti o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství. Podle žalobkyně byla její žádost zamítnuta s ohledem na to, že z důvodu existence systému vývozních licencí nebyla rozhodnutí žalobkyně ohledně prodejních cen a množství přijata v reakci na tržní signály a bez podstatných státních zásahů. Žalobkyně tvrdí, že čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení je třeba vykládat v tom smyslu, že status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství by měl být udělen, pokud v konkrétním případě převažují podmínky tržního hospodářství bez ohledu na existenci vnitrostátních právních předpisů nebo mechanismů, které nejsou v souladu s právními předpisy nebo mechanismy existujícími v tržních hospodářstvích. Vzhledem k tomu, že se napadené nařízení nezabývalo její konkrétní situací, má žalobkyně za to, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení vedoucímu k porušení čl. 2 odst. 7 písm. b). V téže souvislosti žalobkyně uplatňuje porušení článku 253 ES, jelikož napadené nařízení údajně neobsahuje odůvodnění zamítnutí žádosti o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství
Žalobkyně rovněž napadá zamítnutí její žádosti o neodečtení výše antidumpingového cla z vypočtené vývozní ceny jakožto nákladů mezi dovozem a dalším prodejem v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení. Žalobkyně se domnívá, že Rada se tím, že se domnívala, že nedošlo k pohybu cen dalšího prodeje či následných prodejních cen s odkazem na své vývozní ceny zjištěné při předchozích šetřeních, dopustila nesprávného právního posouzení. Podle žalobkyně pro ni v předchozích šetřeních nebyla zjištěna žádná vývozní cena. Dále žalobkyně tvrdí, že čl. 11 odst. 10 nevyžaduje, aby byl pohyb posuzován s odkazem na vývozní ceny zjištěné při předchozích šetřeních.
(1) Úř. věst. L 183, s. 1.