—

zrušil napadený rozsudek;

—

vyhověl návrhovým žádáním uplatněným v prvním stupni;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení včetně nákladů vynaložených v řízení v prvním stupni.

—

vrátil věc Tribunálu;

—

rozhodl, že o nákladech vynaložených v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku se rozhodne později.

—

Rozhodnutí bylo založeno na zjištění, že se navrhovatelky podílely na „několika samostatných protiprávních jednáních“, které bylo možno považovat za jediné a trvající protiprávní jednání. Tribunál připustil, že ne všechny individuální kontakty uvedené v rozhodnutí byly prokázány.

—

Neprokázané kontakty nemohou představovat porušení čl. 101 odst. 1 SFEU. Tribunál nicméně potvrdil závěr učiněný v rozhodnutí týkající se jediného a trvajícího protiprávního jednání, a to na základě těchto neprokázaných kontaktů tvořících část „souboru důkazů“, ze kterých Komise mohla vycházet. Tím, že Tribunál nahradil odůvodnění rozhodnutí vlastním odůvodněním, dopustil se nesprávného právního posouzení.

—

Tribunál nesprávně rozhodl, že se Sony trvajícím způsobem podílela na údajném protiprávním jednání v období od 23. srpna 2004 do 15. září 2006, a to i přesto, že připustil, že pro přibližně osmiměsíční období Komise neprokázala žádné protisoutěžní kontakty, na kterých by se Sony podílela.

—

Odůvodnění Tribunálu je vnitřně rozporné, jelikož tento soud na jedné straně připustil, že po dobu více než šesti měsíců nedocházelo k žádným prokázaným kontaktům, na kterých by se Sony podílela, ale na druhé straně konstatoval, že se tyto kontakty uskutečňovaly každé „dva nebo tři měsíce“.

—

Tribunál nekonstatoval, že Komise porušila právo Sony na obhajobu, ačkoliv v rozhodnutí uvedla – aniž to předtím zmínila v oznámení námitek – že tvrzené jednání nepředstavuje jediné a trvající protiprávní jednání, nýbrž několik samostatných protiprávních jednání.

—

Tribunál nesprávně konstatoval, že Komise přiměřeně odůvodnila svůj závěr, že se Sony dopustila několika samostatných protiprávních jednání.

—

Tribunál porušil zásadu vyplývající z pokynů pro výpočet pokut, podle které by hodnota prodejů měla „odrážet hospodářský význam protiprávního jednání“ a „relativní podíl každého podniku na protiprávním jednání“, a dále porušil zásady rovného zacházení a proporcionality.

—

Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož se řádně nevypořádal s argumentem, že dvojím započtením vzrostl hospodářský význam protiprávního jednání.

—

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl argument navrhovatelek, že Komise nezdůvodnila, proč se odchýlila od svojí ustálené praxe.