31.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 252/24

—

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie vydaný dne 19. dubna 2013 ve spojených věcech T-99/09 a T-308/09, doručený italské vládě dne 24. dubna 2013,

—

ve věci samé zrušit následující akty:

První důvod: porušení čl. 9 písm. e), písm. f), písm. h), písm. j), písm. k), písm. l), písm. m); čl. 32 odst. 3 prvního pododstavce písm. f), jakož i odst. 4 a 5 a čl. 31 odst. 2 druhého pododstavce nařízení č. 1260/99 (1).

K tomu, aby žádost o platbu příspěvku ze strukturálního fondu na činnosti stanovené v opatření mohla být prohlášena za nepřípustnou v důsledku toho, že probíhá řízení pro nesplnění povinnosti, je nezbytné, aby mezi nesplněním povinnosti a opatřením existoval speciální, a nikoli obecný vztah, a Komise musí prokázat konkrétní nebezpečí, že financování opatření povede k financování, na základě něhož budou porušeny právní předpisy. „Dostatečně přímý vztah“, který sám o sobě není jinak podložen, není na rozdíl od tvrzení Tribunálu dostačující.

Druhý důvod: porušení čl. 32 odst. 3 písm. f) druhé hypotézy nařízení č. 1260/1999.

V projednávané věci takový vztah v každém případě neexistuje, neboť Tribunál konstatoval, že ze spisu vyplývá, že v řízení pro nesplnění povinnosti bylo uvedeno, že nedostatečný diferenciovaný sběr přispívá k nedostatečnosti skládek a že v opatření 1.7 byly stanoveny podpory obcím pro rozvoj diferenciovaného sběru. Tribunál tedy nemohl upřesnit, zda vztah mezi porušením a opatřením spočívá v tom, že financování opatření zmírňuje, či naopak zesiluje porušení. Z tohoto důvodu měl vyloučit existenci jakéhokoli vztahu, a prvnímu důvodu návrhu na zahájení řízení vyhovět.

Třetí důvod: nedostatek odůvodnění.

Ve třetím důvodu žaloby v prvním stupni italská vláda odpovídajícím způsobem prokázala, že mezi nesplněním povinnosti a opatřením neexistuje žádná spojitost. Tribunál tím, že první důvod zamítl, tvrdil opak, aniž by přezkoumal prokázání, které poskytla italská vláda, a tak je odůvodnění nedostatečné.

Čtvrtý důvod: porušení čl. 32 odst. 3 písm. f) nařízení č. 1260/1999. Nedostatek odůvodnění.

Výše uvedenými porušeními jsou dotčeny rovněž části rozsudku, v nichž Tribunál zamítl druhý důvod žaloby v prvním stupni.

Pátý důvod: nedostatek odůvodnění.

Nedostatek odůvodnění existuje rovněž, pokud jde o zamítnutí třetího důvodu návrhu na zahájení řízení, kterým italská vláda konstatovala, že vlastní odůvodnění napadených opatření je založeno na přípisu Komise ze dne 20. října 2008, který zpochybnil skutečnosti, které nebyly zohledněny v řízení pro nesplnění povinnosti. Tribunál tento argument nikterak nezohlednil.

Šestý důvod: porušení čl. 32 odst. 3 písm. f) druhé hypotézy nařízení č. 1260/1999.

V každém případě Tribunál, když rozhodoval o čtvrtém důvodu, skutečně stanovil, že přípis ze dne 20. října 2008 odkazuje na skutečnosti, které nebyly zohledněny v rámci řízení pro nesplnění povinnosti; proto měl třetímu důvodu vyhovět. Tím, že tak neučinil, porušil čl. 32 odst. 3 písm. f) druhou hypotézu nařízení č. 1260/1999.

Sedmý důvod: porušení čl. 32 odst. 3 písm. f) první a druhé hypotézy a čl. 39 odst. 1 a 2 nařízení č. 1260/1999.

Tribunál neprávem zamítl čtvrtý důvod návrhu na zahájení řízení, ve kterém bylo poukázáno na to, že Komise fakticky pozastavila platby, když byly uplatněny obavy týkající se řádné správy opatření; to přitom vyžadovalo sledovat postup stanovený v čl. 39 odst. 1 a 2 nařízení, připomenutý v čl. 32 odst. 3 písm. f) první hypotéze. Tribunálu se nepodařilo fakticky vyvrátit tvrzení italské vlády spočívající v tom, že to bylo důvodem opatření přijatého Komisí.

Osmý důvod: porušení čl. 296 odst. 2 SFEU.

Tribunál neprávem vyloučil nedostatek odůvodnění ze strany Komise. S ohledem na význam tohoto aspektu měla Komise vysvětlit, proč neexistuje rozpor mezi tím, že byl v řízení pro nesplnění povinnosti sankcionován nedostatečný diferenciovaný sběr a tím, že bylo odmítnuto financování opatření směřujícího k rozvoji právě diferenciovaného sběru.